Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš požádal ministra vnitra Víta Rakušana o přehodnocení požární vyhlášky omezující výstavbu dřevostaveb. Ty momentálně nemohou být vyšší než 12 metrů a nesmějí mít více jak čtyři podlaží. „V zahraničí mohou dřevostavby mít klidně šest nebo sedm podlaží, technicky tomu nic nebrání. Stavby ze dřeva mají mnoho výhod. Jde o moderní, udržitelnou a energeticky úspornou variantu výstavby, která může pomoci zvýšit dostupnost bydlení. Dřevo na rozdíl od oceli neztrácí při vyšších teplotách nosnost. V tom problém opravdu není,“ napsal I. Bartoš.
Podle požární vyhlášky mohou budovy do 12 metrů obsahovat izolanty třídy E, tedy typ který je schopný odolávat působení plamene na krátký časový interval a výrazně tak přispívá k eventuálnímu hoření – do této kategorie spadá také dřevo. Vyšší budovy už musí obsahovat naprosto nehořlavé izolanty A1 nebo A2.
V některých zahraničních státech nejsou limity pro stavbu budov ze dřeva tak striktní. V norském Brummundalu byl v roce 2019 postaven dřevěný 18 patrový dům Mjostarnet s hotelem, kancelářemi či restauracemi. Ve čtvrti HafenCity v německém Hamburgu se momentálně připravuje výstavba 65 metrového rezidenčního domu a vznikly také plány na výstavbu 100 metrového věžáku v Berlíně. Největším průkopníkem v odvětví dřevostaveb je Finsko, to plánuje dosáhnout naprosté uhlíkové neutrality v roce 2035, a proto se začalo soustředit také na využívání dřeva v městské zástavbě, veřejných budovách a velkých stavbách.
V České republice se výstavbě dřevostaveb věnuje například Skanska stavící téměř 80 bytů v pražských Radlicích nebo UBM Development s výstavbou projektu Timber Praha s 62 novými bytovými jednotkami. YIT momentálně dostavuje v pražském Hloubětíně komplex Suomi s dřevěnou školkou pro 100 dětí.
ČTK
