Ostravský magistrát nabízí k prodeji další atraktivní stavební parcelu v centru města. Jde o proluku nedaleko historické budovy bývalých městských jatek. Zájemci už mohou předkládat cenové nabídky i záměry. Jde o pozemek na rohu ulic Švabinského a Porážková v městské památkové zóně, snadno dopravně dostupný a situovaný v přímém dosahu městské hromadné dopravy a služeb občanské vybavenosti.

„Jedná se o stavebně zajímavý pozemek, který je v územním plánu určen pro bydlení a služby veřejnosti. Řešené území je z našeho pohledu vhodné doplnit zástavbou dnes existujícího bloku tak, aby odpovídal umístění v centru města. Víme sice o konkrétním zájemci o tento pozemek, v souladu s rozhodnutím zastupitelstva jsme ale vyhlásili záměr prodeje s tím, že se mohou hlásit zájemci o koupi a předložit nám své nabídky,“ uvedl náměstek ostravského primátora Radim Babinec (ANO).

V nedávné době město developerům nabídlo i jiné dvě plochy ve svém centru. Za 95 mil. Kč prodá soukromému developerovi pozemek mezi Forem Nová Karolina a Trojhalím, takzvaný Trojzubec. Získá ho společnost Contera Investment X, která tam chce vybudovat administrativní objekt. Ten bude navazovat na již fungující obchodně-administrativní a rezidenční komplex. Pozemek o rozloze 8 300 metrů čtverečních podél ulice 28. října v blízkosti obchodního komplexu Nová Karolina, kterému se přezdívá Slza, má získat společnost RT Torax. Postavit tam chce obchodně administrativní centrum s hotelem a byty v objektu s 60 patry a výškou 238 metrů. Stavba za více než dvě miliardy korun by měla být nejvyšší v Česku.

ČTK

Celková výměra moderních kancelářských ploch v Brně podle údajů sdružení Regional Research Forum činila na konci prvního pololetí roku 2020 celkem 634 000 metrů čtverečních. Letos tady byla dokončena jedna budova – rekonstrukce objektu Šumavská Tower B (10 600 metrů čtverečních). Aktuálně je ve výstavbě dalších osm projektů s celkovou plochou 74 800 metrů čtverečních – z toho by přibližně 56 % mělo být dokončeno v roce 2020.

Hrubá realizovaná poptávka v prvním pololetí 2020 dosáhla 20 800 metrů čtverečních (včetně renegociací), což představuje pokles o 60 % v porovnání s předchozím pololetím a pokles o 22 % při srovnání meziročním. Největší transakcí ve sledovaném období byl nový nájem společnosti Siemens v CTOffice A3 (4 100 metrů čtverečních), následovaný expanzí společnosti Czechitas v CTOffice A2 (1 500).

Celkem 60 300 m² moderních kancelářských ploch bylo na konci prvního pololetí volných, míra neobsazenosti se tedy snížila na 9,5 %, což představuje v meziročním srovnání snížení o 60 bazických bodů. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Brně v první polovině roku 2020 se drželo v rozmezí 15,00 – 16,00 eur za m² na měsíc.

V Ostravě v první polovině roku 2020 dosahovala celková výměra moderních kancelářských ploch 219 800 m². Dokončena nebyla žádná nová budova, k výstavbě jsou v tuto chvíli připraveny projekty s celkovou výměrou 59 600 m² kancelářské plochy.

Hrubá realizovaná poptávka v severomoravské metropoli dosáhla v prvním pololetí 2020 celkem 7 200 m², což představuje pololetní nárůst o 76 %; v porovnání s prvním pololetím 2019 dosáhla hrubá realizovaná poptávka stejné hodnoty. Největší transakcí první poloviny roku 2020 byl nový nájem společnosti Siemens v projektu Ostravia (1 400 m²).

V Ostravě bylo ke konci prvního pololetí 2020 evidováno 12 800 m² volných kancelářských prostor, míra neobsazenosti tak klesla oproti druhému pololetí 2019 o 220 bazických bodů na úroveň 5,8 %. Nejvyšší dosažitelné nájemné ostravských kanceláří v prvním pololetí 2020 setrvalo na úrovni 11,50 – 12,00 eur za m² na měsíc.

SF/pb

Foto: Václav Filip

První český 3D tištěný dům jeho tvůrci v čele se sochařem Michalem Trpákem, sdružení v ateliéru Scoolpt, pokřtili na Prvok. Dům o váze 30 tun a délce přes 13 metrů přemístili 150 kilometrů z Českých Budějovic do centra Prahy, na Střelecký ostrov.

Realizaci první tištěné stavby z betonu v Česku letos urychlila Stavební spořitelna Buřinka. „Společně se Scoolptem jsme se v experimentu rozhodli pokračovat i přes vrcholící pandemii koronaviru. 3D tisk totiž může dát odpověď na mnoho výzev ve stavebnictví, obzvlášť po epidemii. Nevídaný zájem o něj nás v tom jen utvrzuje,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny, která je generálním partnerem projektu. Také díky její podpoře Prvok strhává pozornost v Česku i zahraničí. Informace o Prvokovi již rezonovaly na všech světadílech. „Odhalení Prvoka sleduje se zájmem mnoho významných společností, které vnímají potenciál uplatnění 3D tisku v různých oblastech. Máme dokonce signály od SpaceX, že budovy podobné Prvokovi jsou představitelné na Marsu. Tak proč ne v českém stavebnictví?“ – říká Libor Vošický.

Výstava Prvoka se koná pod záštitou Karla Havlíčka, ministra průmyslu a obchodu, Zdeňka Hřiba, primátora hlavního města Prahy, a Petra Hejmy, starosty MČ Prahy 1.

Zájemci o Prvok se s tímto unikátním stavebním počinem mohou seznámit prostřednictvím webináře Stavebního fóra, který pod názvem „3D tisk: reálná perspektiva?“ proběhne ve čtvrtek 20. 8. 2020 od 10:00 do 11:30. Jeho součástí bude právě virtuální prohlídka domu Prvok, komentovaná Michalem Trpákem. Bližší informace najdete na https://www.stavebni-forum.cz/cs/diskusnisetkani/3d-tisk-realna-perspektiva-webinar/

SF/pb

V programu COVID nájemné ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) včera evidovalo 10 541 žádostí za zhruba 1,5 mld. Kč. Schválilo zatím 4 088 žádostí za 540,8 mil. Kč, dalších více než 4 600 žádostí je rozpracováno, přičemž ministerstvo zatím nemuselo žádnou žádost zamítnout.

Podnikatelé zasažení v souvislosti s opatřeními proti koronaviru mohou o dotaci na komerční nájem žádat do 30. září. Na program je vyčleněno pět miliard korun, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) očekává zájem až 150 000 podnikatelů.

ČTK

Na konci května letošního roku bylo schváleno založení Pražské developerské společnosti (PDS), nové příspěvkové organizace hlavního města. Společnost se bude zabývat přípravou městských bytových projektů a rozvojem pozemků a lokalit, které jsou primárně v majetku města. Právě nyní PDS začala v těchto samostatně fungovat.

Cílem příštích měsíců je příprava několika konkrétních bytových projektů pro územní řízení tak, aby splňovaly aktuální požadavky a zadání města, byly ekonomicky efektivní z hlediska stavebních nákladů i budoucího dlouhodobého provozu a samozřejmě měly architektonickou kvalitu.

PDS sídlí v centru města v tzv. Radničních domech v bezprostřední blízkosti Nové radnice. „Základ týmu již máme, ale vítáme další zájemce se zkušenostmi z oboru realit, developmentu a stavebnictví,“ dodává Tomáš Veselý, zástupce ředitele magistrátu, který je zatím pověřen řízením PDS.

„PDS bude vystupovat především v roli land-developera, který připraví městský pozemek pro výstavbu ve veřejném zájmu, primárně pro projekty nájemního bydlení. PDS připraví koncept, provede ho schvalovacím procesem až k územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení. Samotná realizační fáze bude probíhat ve spolupráci se soukromým sektorem, nebo i ve spolupráci s družstvy či stavebními společenstvími,“ doplňuje náměstek primátora Petr Hlaváček.

Perspektivy výstavby v české metropoli budou jedním z témat akce, kterou Stavební fórum zahajuje podzimní konferenční sezónu. Nad nejbližší budoucností sektoru stavebnictví a developmentu, ale i celé české ekonomiky se v detailu i v širších souvislostech budou zamýšlet Eva Zamrazilová (Národní rozpočtová rada), Radim Passer (Passerinvest Group), Josef Kotrba (Deloitte), Jiří Nouza (SPS) a Petr Hlaváček (Hlavní město Praha). Diskusní snídaně „Česko 2020: hledání cest z krize“ se bude konat ve čtvrtek 27. srpna v Galerii kavárny Louvre od 9:00 do 10:30 hod. Více informací najdete na https://www.stavebni-forum.cz/cs/diskusnisetkani/cesko-2020-hledani-cest-z-krize/

SF/pb

Pražský magistrát má návrh pravidel, podle kterých budou developeři městu přispívat na občanskou vybavenost při stavbě svých projektů. Částka se bude odvíjet od celkové podlažní plochy projektu a od toho, zda musí město schválit změnu územního plánu, kterou vlastníkům zhodnotí pozemek. Přesná částka zatím schválena nebyla. Návrh byl už konzultován s městskými částmi a zástupci developerů. Nyní město zahájilo připomínkování dotčenými orgány. Následně ji musí schválit pražští radní.

Dokument má za cíl nastavit jasné podmínky, které budou předvídatelné pro investory i město. Zvýšit se má rovněž ochrana městských částí. Praha v současné době musí platit například MHD, školky nebo zajistit opravy komunikací či veřejné osvětlení. Na to by nově měl přispívat právě investor, neboť hlavní město mu v případě změny územního plánu převodem na stavební pozemek jeho majetek zhodnocuje.

Výpočet příspěvku je navržen jako dvoutarifový. Pokud by investor nepotřeboval změnu územního plánu, platil by nižší částku. V případě, že požádá město o změnu, zaplatí částku vyšší. Podle informací ČTK by mohla prvá částka být v rozmezí od 500 – 1000 Kč za metr čtvereční, v druhém případě od 1500 – 2000 Kč.

Magistrát i městské části v minulosti s developery uzavíraly mimořádné smlouvy, v kterých se developer zavázal splnit požadavky města nad rámec svých povinností. Naposledy se tak stalo například u projektu plánované výstavby Masaryk Centre u Masarykova nádraží, kterou podepsal se společností Prague CBD ze skupiny Penta magistrát i MČ Praha 1.

ČTK

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které je investorem pražského vnějšího okruhu, má územní rozhodnutí ke stavbě úseku 511 na jihovýchodě metropole mezi D1 a D11. Na twitteru o tom informoval pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Kromě tohoto úseku zbývá z vnějšího okruhu dostavět ještě úsek na severozápadě metropole, tam zatím o územní rozhodnutí zažádáno nebylo.

Podle webu ŘSD bylo územní rozhodnutí vydáno dnes a zatím je nepravomocné, takže je možné proti němu podat odvolání. „V současné době běží 30 dní na podání námitek,“ potvrdil na twitteru ředitel ŘSD Radek Mátl. Dodal, že rozhodnutí vydal stavební úřad městské části Praha 22.

„Máme územní rozhodnutí k Pražskému okruhu v úseku 511 (Běchovice – D1)! 1165 připomínek vypořádáno. Další milník Pražského okruhu konečně zdolán, můžeme pokračovat dál,“ napsal primátor.

Podle dřívějších informací by stavba 12,6 kilometru dlouhého úseku mohla začít letos nebo příští rok. Do provozu by komunikace mohla být uvedena v roce 2025. Předpokládaná cena je téměř 9,4 miliardy korun bez DPH, uvádí ŘSD.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je zhruba polovina. Je součástí dálniční sítě a jeho stavbu financuje stát, na rozdíl od vnitřního, který má na starosti magistrát.

Projekt dvanáctikilometrové části okruhu mezi D1 a D11 na jihovýchodě Prahy zahrnuje čtyři mimoúrovňové křižovatky a dva tunely. Město ve spolupráci se státem vykupuje pozemky pro tzv. zelené pásy kolem okruhu, které mají pohlcovat hluk a zplodiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno řekl, že výměnou za pozemky, které stát od města potřebuje například v Letňanech, vláda přispěje pražskému magistrátu na dostavbu vnitřního okruhu, u kterého chybí část z Pelc-Tyrolky do Štěrbohol, a to částkou 60 miliard korun.

V současnosti na Pražském okruhu chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, tedy silnice, které ho mají propojit s vnitřním městským okruhem.

Zatím poslední část Pražského okruhu byla uvedena do provozu v roce 2011. Výstavba v minulých letech narážela mimo jiné na odpor obyvatel či radnic na severu města.

ČTK

Pololetní ekonomické výsledky společnosti JRD, která se zaměřuje na zdravé a energeticky šetrné bydlení, již překonaly její obrat za celý loňský rok. Zároveň jsou o 62 % vyšší, než ve srovnatelném pololetí roku 2019. I přes mimořádná opatření, vyhlášená v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19, se totiž developerovi podařilo prodat 148 bytů, 3 rodinné domy, 6 pozemků a 1 komerční prostor v hodnotě přes 1,052 mld. Kč. Za tímto úspěchem stojí především akční plán pro nouzové období, kvalitní produkt, dostatečné množství pozemků a projektů i rozsáhlá kampaň na podporu zdravého bydlení, spojená se změnou pozice značky. Do konce letošního roku navíc plánuje spustit prodej nového projektu v Praze 4.

„Pražský rezidenční trh je v obtížné situaci již několik let. Pružnou výstavbu cenově dostupných bytů totiž komplikuje zdlouhavý povolovací proces a nedostatečná kapacita stavebních úřadů. My s tím musíme počítat – a proto nás ani mimořádná jarní opatření nezastihla nepřipravené. Akční plán pro období nouzového stavu, dostatečné množství pozemků a projektů i naše propracovaná osvětová kampaň o zdravém bydlení – to vše vyvolalo velký zájem o všechny typy bytů v naší nabídce od těch malometrážních až po opravdu luxusní, např. v projektu Císařská vinice. Obtížné několikaměsíční období jsme překonali také proto, že jsme, i přes drobná omezení ze strany subdodavatelských firem a zahraničních dělníků, nemuseli zastavit přípravu nebo výstavbu žádného z plánovaných projektů. Díky již zmíněným faktorům se nám podařilo překonat celkové loňské tržby, které dosáhly 1,038 mld. Kč, už za jediné pololetí letošního roku. Můžeme se tak plně zaměřit na investice do dalších perspektivních pozemků a územních celků a na výstavbu nových environmentálně šetrných projektů,“ konstatuje Pavel Krumpár, obchodní ředitel JRD.

Portfolio společnosti JRD aktuálně tvoří 8 projektů s celkem 614 byty, 7 rodinnými domy, 94 pozemky a několika komerčními prostory. Ty doplňuje projekt Rezidence Silver Port s celkem 70 byty, které developer prodává pro investora Rezidence Na Palouku. Z daného portfolia již realizuje 6 projektů (třetí etapu Ecocity Malešice a projekty Kratochvíle Stochovská, Na hvězdárně Třebešín, Rezidence Michelangelova Green Port Strašnice a Rezidence Silver Port), plánuje zahájit výstavbu rezidenčního areálu Bohdalecké kvarteto a dokončuje inženýrské sítě a komunikace v první etapě mimopražského projektu Touškovský háj v Plzeňském kraji.

„V letošním roce jsme navíc představili exkluzivní rezidenční komplex Císařská vinice, který je dílem architektonického studia Podlipný Sladký architekti, designérského studia Olgoj Chorchoj a zahradního ateliéru Flera. Na tento typ výstavby bychom chtěli navázat i v projektu na nově zakoupených pozemcích v Praze-Troji,“ dodává Pavel Krumpár.

JRD, hyklova@jrd.cz

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) se chystá za týden opětovně hájit návrh stavebního zákona před Legislativní radou vlády. Předlohu resortu vrátila rada na konci června k dopracování. Nad materiálem se sejde znovu 6. a 7. srpna. Ministerstvo podle mluvčího Viléma Frčka počítá s tím, že na konci srpna návrh zákona projedná vláda. Sněmovna by měla zákon projednat v prvním čtení na přelomu září a října, řekl ČTK.

„Ministerstvo pro místní rozvoj vyšlo připomínkám Legislativní rady vlády maximálně vstříc, nebyli jsme v žádném zásadním rozporu. Po jednání rady, až bude definitivní stanovisko, bude o podobě stavebního zákona obsáhle veřejnost informovat,“ uvedl úřad na dotaz, jaké změny autoři do zákona zanesli.

Zákon by měl podle plánu vlády platit od jara 2021. Kabinet si od něj slibuje výrazné urychlení a zjednodušení povolování staveb. Účinnost by měla postupně nabíhat do poloviny roku 2023. Vládní legislativci v červnu návrh ministerstvu vrátili „k dopracování zejména některých institutů a procesních i jiných úprav, které zároveň nebylo možno dořešit či konkrétně naformulovat přímo při projednávání“.

Problém současné stavební legislativy tkví podle Dostálové v roztříštěnosti předpisů a stavebních úřadů, kdy existuje téměř 20 typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů. Podle návrhu zákona by po jeho schválení mělo stačit jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Celý proces má být digitalizovaný. Neintegrovaní do systému takzvaného jednoho razítka mají zůstat jen částečně památkáři, a to u kulturních a národních památek a památkových rezervací. „Tam je nicméně definitivní slovo památkářů na místě. Stejně tak jako životní prostředí, kde zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny, a to ve zvláště chráněných územích. U případných staveb v národních parcích a podobně významných územích přece musí mít orgán životního prostředí poslední slovo,“ uvedla už dříve Dostálová.

Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se zákon po zapracování připomínek odklonil od původní podoby, a situaci ve stavebnictví místo zjednodušení naopak výrazně zhorší. Řadu kritiků měl i původní návrh normy. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy.

ČTK

Podíl volných kanceláří v Praze ke konci června meziročně vzrostl o 1,5 procentního bodu na 6,1 procenta. V porovnání s koncem března se zvýšil o 0,8 procentního bodu. Celkem bylo v Praze 225.900 metrů čtverečních volných kanceláří. Vyplývá to z údajů sdružení realitních poradenských firem Prague Research Forum (PRF), které má ČTK k dispozici.

Nejvíce prázdných kanceláří bylo v Praze 5 s podílem 9,3 procenta, následovala Praha 4 s podílem 4,9 procenta. Nejméně jich bylo v Praze 9 s dvouprocentním podílem a v Praze 2, kde podíl činil 3,3 procenta.

Ve druhém čtvrtletí bylo v hlavním městě dokončeno 88.000 metrů čtverečních kancelářských ploch, meziročně o 70 procent více. Nově dokončené prostory zahrnují pět kancelářských budov. Největší byly Dock in Four na pomezí Karlína a Libně a Parkview v Praze 4. Celková plocha moderních kanceláří stoupla na 3,71 milionu metrů čtverečních.

Od dubna do konce června nezačala v Praze stavba žádného kancelářského projektu. Celkem 166.900 metrů plochy je ve výstavbě, meziročně o zhruba polovinu méně. Zhruba dvě pětiny mají být dokončeny letos, zbytek v příštích dvou letech.

Rozloha ploch, na které byly uzavřeny nebo prodlouženy nájemní smlouvy, ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o pětinu na 79.000 metrů čtverečních. Proti prvnímu čtvrtletí o 14 procent vzrostla. Na poptávce se nejvíce podílely firmy ze sektoru spotřebního zboží. Nejvýznamnější transakcí bylo prodloužení smlouvy společnosti Plzeňský Prazdroj v budově Myslbek v Praze 1.

Nejvyšší nájemné v centru města meziročně vzrostlo o dvě procenta na 22,50 až 23 eur (576 až 603 korun) za metr čtvereční měsíčně. Ve vnitřním městě zůstalo na 15,50 až 17 eur (406 až 445 korun), ve vnějším městě stagnovalo na 13,50 až 15 eur (354 až 393 korun).

Členy PRF jsou společnosti CBRE, Colliers International, Cushman & Wakefield, JLL a Knight Frank.

Podíl volných kanceláří v Praze (v procentech):

Období Podíl 3. čtvrtletí 2013 13,1 4. čtvrtletí 2013 13,2 1. čtvrtletí 2014 13,6 2. čtvrtletí 2014 14,6 3. čtvrtletí 2014 14,0 4. čtvrtletí 2014 15,3 1. čtvrtletí 2015 16,5 2. čtvrtletí 2015 16,8 3. čtvrtletí 2015 16,4 4. čtvrtletí 2015 14,6 1. čtvrtletí 2016 13,9 2. čtvrtletí 2016 12,3 3. čtvrtletí 2016 11,7 4. čtvrtletí 2016 10,6 1. čtvrtletí 2017 9,4 2. čtvrtletí 2017 8,6 3. čtvrtletí 2017 7,7 4. čtvrtletí 2017 7,5 1. čtvrtletí 2018 6,2 2. čtvrtletí 2018 6,7 3. čtvrtletí 2018 6,1 4. čtvrtletí 2018 5,1 1. čtvrtletí 2019 4,3 2. čtvrtletí 2019 4,6 3. čtvrtletí 2019 5,1 4. čtvrtletí 2019 5,5 1. čtvrtletí 2020 5,3 2. čtvrtletí 2020 6,1

Zdroj: Prague Research Forum

ČTK

Podíl volných průmyslových hal a skladů v Česku na konci druhého čtvrtletí meziročně i mezikvartálně vzrostl o 0,2 procentního bodu na 4,6 procenta. Nejnižší byl v Praze a okolí, kde meziročně klesl o 1,4 procentního bodu na 2,3 procenta. Vyplývá to z údajů sdružení poradenských firem Industrial Research Forum (IRF), které má ČTK k dispozici. Aktuální výsledky podle něj nenaznačují jakékoliv ochlazení trhu kvůli opatřením proti šíření koronaviru.

„Ačkoliv karanténní opatření zkraje druhého čtvrtletí znemožnila osobní schůzky, nové smlouvy se podepisovaly v míře, která je pro tuto část roku běžná. U poptávky však byl patrný větší zájem o krátkodobé nájemní smlouvy do jednoho roku a menší zájem o předpronájmy v ještě nepostavených nemovitostech,“ uvedlo sdružení ve své zprávě.

Na konci června bylo na trhu celkově 404.800 metrů čtverečních moderních průmyslových ploch, které byly připraveny k okamžitému nastěhování. Plocha nově dokončených skladů a výrobních hal ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 36 procent na 219.600 metrů čtverečních. To bylo nejvíce od posledního čtvrtletí 2017.

Největší dokončenou průmyslovou halou je budova o rozloze 29.900 metrů čtverečních, která se nachází v industriálním parku Pannattoni Park Cheb II. Hala byla v době dokončení stoprocentně obsazená německým online prodejcem Real Digital, který zde spouští hlavní distribuční centrum pro německý trh.

Na konci pololetí bylo ve výstavbě 441.600 metrů čtverečních skladových a výrobních ploch, meziročně o šest procent méně. Třetina z nich se nacházela v Moravskoslezském kraji, čtvrtina na Plzeňsku. Podíl spekulativní výstavby bez konkrétního nájemce ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o deset procentních bodů na 42 procent. Celková plocha moderních průmyslových a skladových prostor určených k pronájmu vzrostla meziročně o necelou desetinu na 8,82 milionu metrů čtverečních.

Rozloha ploch, na které byly uzavřeny nebo prodlouženy nájemní smlouvy, ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o pět procent na 360.500 metrů čtverečních. .

Nejvyšší nájemné průmyslových a logistických nemovitostí v porovnání se stejným obdobím loňského roku meziročně vzrostlo o dvě procenta na 4,70 eura (123 korun) za metr čtvereční měsíčně. Nájemné za vestavěné kanceláře v halách zůstalo na 8,50 až devíti eurech (223 až 236 Kč) měsíčně.

Členy sdružení IRF jsou společnosti CBRE, Colliers Internacional, Cushman & Wakefield a JLL.

Podíl volných ploch v průmyslových halách a skladech:

Období Podíl (v procentech) 1. čtvrtletí 2016 4,2 2. čtvrtletí 2016 4,7 3. čtvrtletí 2016 4,4 4. čtvrtletí 2016 4,7 1. čtvrtletí 2017 4,7 2. čtvrtletí 2017 4,1 3. čtvrtletí 2017 3,7 4. čtvrtletí 2017 4,1 1. čtvrtletí 2018 4,2 2. čtvrtletí 2018 3,7 3. čtvrtletí 2018 4,3 4. čtvrtletí 2018 4,4 1. čtvrtletí 2019 3,7 2. čtvrtletí 2019 4,4 3. čtvrtletí 2019 4,2 4. čtvrtletí 2019 4,1 1. čtvrtletí 2020 4,4 2. čtvrtletí 2020 4,6

Zdroj: IRF

ČTK

Kladno možná získá novou architektonickou dominantu. Na nevyužívaném pozemku v části Kročehlavy chce investor postavit výškovou budovu. Myšlenku podpořili městští radní, kteří zároveň schválili podmínky prodeje pozemku. Projednat vše musejí ještě v září zastupitelé. Do městské kasy by případný prodej mohl přinést až 60 milionů korun, informovala dnes ČTK mluvčí magistrátu Lucie Steinerová.

Podle primátora Dana Jiránka (ODS) má být objekt vysoký kolem 80 metrů určený hlavně na bydlení a administrativu, měly by v něm být také drobné provozovny a restaurace. „Nedílnou součástí stavby bude i několikapatrové podzemní parkoviště a veřejně přístupná střešní vyhlídka, ze které bude výhled nejen na významnou část středních Čech, při velmi dobré viditelnosti lidé uvidí například až do Krkonoš. Sídliště v Kročehlavech je největší ve Středočeském kraji a velký developerský projekt může přinést nový impulz k jeho dalšímu rozvoji,“ uvedl primátor.

Pozemek je podle něj nevyužívaný a z jeho části se stalo nedůstojné parkoviště kamionů. „O záměru výškové budovy na tomto místě se v Kladně mluví již dlouho a věřím, že za přísných podmínek ze strany města může vzniknout kvalitní projekt nové architektonické dominanty Kladna,“ dodal Jiránek. Investor bude muset postupovat podle plánu a předem schválených pravidel. Objekt nesmí přesáhnout 16 standardních podlaží a osm tzv. ustoupených. Pokud dá k prodeji souhlas zastupitelstvo, začnou povolovací procesy, které na tento druh stavby trvají roky. Odhadem stavba může stát nejdříve za pět nebo šest let.

Kladno chce peníze z prodeje pozemku využít především při obnově přilehlého sídliště a infrastruktury města. „Když sečteme kupní cenu pozemku a příspěvky, které investor dá na infrastrukturu, tedy školku, čističku atd., může Kladno za pozemek o výměře 7000 metrů čtverečních získat částku kolem 50 až 60 milionů korun, v závislosti na podlahové ploše vzniklé stavby,“ uvedl radní pro rozvoj Lukáš Hanes (ODS).

Nová budova by se měla stát vedle věžových domů jednou z dominant Kladna. Zároveň má jít o jednu z největších investic v Kladně vedle stavby nového Sítenského mostu, Kročehlavy díky tomu podle radnice získají punc nejmodernější části města. První náčrt budovy je inspirován chicagskými mrakodrapy. Legendární starosta Chicaga Antonín Čermák byl kladenským rodákem a stavba by tak podle zástupců města mohla nést i jeho jméno.

ČTK

Správa železnic připravuje dva velké projekty v Praze. Za přibližně čtyři miliardy korun plánuje rekonstrukci více než čtyř kilometrů vinohradských tunelů, u smíchovského nádraží pak postaví pěší lávku za zhruba 237 milionů korun. Pro obě stavby nyní hledá zhotovitele dokumentace pro vydání územního i stavebního povolení.

Rozsáhlá rekonstrukce vinohradských tunelů by měla začít v roce 2022 a trvat zhruba šest let. Součástí bude oprava kolejí i kolejových konstrukcí v tunelech i na přilehlém jižním kolejovém rozvětvení na pražském hlavním nádraží. Kvalitu infrastruktury by měly zajistit betonové pražce, což sníží i náročnost údržby na nejvytíženějším tuzemském osobním nádraží. V rámci stavby se položí 11 kilometrů nových kolejí.

Po rekonstrukci se v tunelech zvýší traťová rychlost a spolehlivost provozu. Vybudování nového zabezpečovacího zařízení pak umožní nasazení systému ERTMS/ETCS.

Součástí stavby bude sanace tunelových trub pro zlepšení jejich odvodnění a zmírnění průsaku vody přes ostění. Stavba by měla zároveň snížit hlučnost a vibrace na trati, mimo jiné použitím antivibračních rohoží.

Dalším připravovaným projektem je stavba bezbariérové lávky pro pěší, která spojí prostor přednádraží s budoucím autobusovým terminálem Smíchov, situovaným do prostoru stávajícího společného nádraží i nad samotné kolejiště nádraží. Lávka také umožní přístup do nově vznikající čtvrti Smíchov City s napojením na Radlice.

Lávka včetně schodiště do Nádražní ulice bude dlouhá 103 metrů, její maximální šířka bude 33 metrů. Stavba nahradí současnou lávku, proti stávajícímu stavu se posune o 150 metrů jižněji. Její součástí bude propojení na jednotlivá nástupiště pomocí schodišť, eskalátorů a výtahů. Stavba by měla začít v příštím roce a dokončena bude v roce 2025.

ČTK

Investiční skupina RSBC českého finančníka Roberta Schönfelda otevřela nový realitní fond zaměřený na prémiové komerční a rezidenční nemovitosti. Název fondu je Schönfeld & Co Nemovitosti Sicav. Je určen pro institucionální i drobné individuální investory. Minimální investice je 500 Kč pravidelně nebo 10 000 Kč jednorázově. Roční výnos očekává kolem 5 %.

„Rozhodujícími faktory nejsou pouze aktuální stav nemovitosti a očekávané výnosy, ale také stabilita nájemců, typ lokality, potenciál jejího dalšího rozvoje nebo občanské vybavenosti v místě. Plánujeme například akvizici historického činžovního domu v Norské ulici v Praze, disponujícího čistou obytnou a prodejní plochou o rozloze 2744 metrů čtverečních,“ doplnil Schönfeld.

Skupina RSBC vznikla v roce 1998 jako správce restituovaného majetku rodiny Schönfeldů. Aktuálně spravuje nemovitosti o rozloze 55 000 metrů čtverečních zhruba za dvě miliardy korun. Součást portfolia skupiny tvoří rezidenční, kancelářské a obchodní objekty, zemědělská půda a společnosti poskytující služby spojené s akvizicí, správou a prodejem nemovitostí.

Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, stoupl v roce 2019 podle dat Asociace pro kapitálový trh o 84 miliard na 557 mld. Kč. Průměrný český investor vydělal loni 8,9 %. Akciové fondy v průměru vynesly téměř 19 %, dluhopisové fondy 3 %, nemovitostní 5,2 %, peněžní 1,6 %, smíšené 7,5 % a fondy fondů 14,8 %.

ČTK

Dostupnost nového bydlení v Česku byla loni ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi už třetí rok po sobě nejhorší. Nový byt vyjde na 11,4 průměrného ročního platu, v roce 2018 to bylo 11,2 platu. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte, která porovnává v ní údaje z 18 evropských zemí. „Průměrná transakční cena nových bytů v Česku se loni meziročně zvýšila o 8,6 %. I když ceny bydlení nerostly tak ostře jako v předchozích letech, Praha zůstává s 3 395 eur za metr čtvereční mezi sledovanými středoevropskými městy jedním z nejdražších,“ uvedl Miroslav Linhart z oddělení nemovitostí Deloitte. Ačkoliv je nové bydlení v Česku v poměru k platům nejméně dostupné, tedy relativně nejdražší, nominální ceny stále nedosahují úrovně západních zemí. Nejdražší je Lucembursko s průměrnou cenou 7 145 eur za metr čtvereční, naopak nejlevnější bylo Bulharsko s cenou 550 eur za metr čtvereční. Z měst byla nejdražší Paříž s průměrnou cenou 12 863 eur za metr čtvereční. Nájemné bylo loni nejdražší v Lucemburku (820 Kč za metr čtvereční měsíčně), v Praze se metr čtvereční pronajímal v průměru za 328 korun měsíčně.

ČTK

V Česku vznikla Komora realitních zprostředkovatelů (KORZA) – oborové sdružení, které chce zpřehlednit trh realitních zprostředkovatelů a posílit jejich důvěryhodnost. „Chceme se stát garantem solidnosti vůči klientům a být odborným partnerem pro státní správu,“ uvedl předseda představenstva KORZA Jan Lener. Komora je podle něj otevřena všem realitním kancelářím, které splňují zákonné podmínky i vysoké standardy služeb, ale i fyzickým osobám specializovaným na realitní zprostředkování. Komora má zatím tři zakládající členy – Realitní společnost České spořitelny, Fincentrum Reality a Broker Consulting.Počet obyvatel na jednoho realitního makléře je v Česku proti průměru Evropské unie zhruba poloviční. V Česku je to 909 osob na makléře, průměr za EU je 1653.

ČTK

Legislativní rada vlády vrátila návrh nového stavebního zákona ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) k dopracování. MMR chce zákon radě předložit znovu začátkem srpna, přitom by tento krok harmonogram schvalování neměl ohrozit. V září by měl návrh jít do Sněmovny, platit by měl od jara 2021. Účinnost normy by měla postupně nabíhat do poloviny roku 2023.

ČTK

Nebytových budov se loni v České republice dokončilo meziročně o 12,8 % více než v předchozím roce. Největší investice putovaly do průmyslových staveb a skladů, nejvíce se stavělo v Jihomoravském kraji, nejvíce se proinvestovalo v Praze.

V České republice bylo v loňském roce postaveno 1 829 nových nebytových budov. Mírně vzrostla i celková podlahová plocha, a to o 0,8 %. Celková hodnota investičních nákladů na nové nebytové budovy však poklesla o 31,9 %, částečně vlivem vysoké srovnávací základny roku 2018. „Ze všech postavených nebytových budov zaujaly již tradičně největší podíl hotely a obdobné budovy. Naopak nejméně se dokončilo administrativních budov. Největší investice byly pak vynaloženy na stavby pro průmysl a skladování,“ říká Silvie Lukavcová z ČSÚ.

Z územního hlediska se nebytové budovy stavěly nejvíce v Jihomoravském kraji, kde jich bylo dokončeno 383. Naopak nejméně, 47, jich bylo dokončeno v Libereckém kraji. Nejdražší a prostorově největší stavby byly dokončeny v Praze. Jedna zde dokončená budova měla v průměru hodnotu investičních nákladů 70,4 mil. Kč, podlahová plocha připadající na jednu budovu byla 3 900 tis. m² a obestavěný prostor 18 700 m³. Nejlevnější stavby se naopak v loňském roce dokončily na Liberecku, kde průměrná investiční hodnota nepřesáhla 4,5 mil. Kč. Tyto budovy byly také nejmenší, průměrná podlahová plocha zde byla 301 m² a obestavěný prostor 1 625 m³.

SF/pb

Pražský magistrát při dostavbě Pražského okruhu mezi Březiněvsí a Satalicemi preferuje, aby byla silnice zahloubena a v několika úsecích vznikly tunely. Toto své stanovisko zašle město Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které stavbu okruhu připravuje. „Preferovaná tunelová varianta získala od ŘSD kladné hodnocení z ekonomického hlediska, zároveň má minimální negativní vliv na občany žijící v jejím okolí. S ŘSD budeme nadále spolupracovat na tom, aby se stavba okruhu mohla realizovat co nejrychleji a zároveň co nejméně poškodila dotčená území,“ uvedl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Původní návrh trasy úseku označovaného 520 z roku 2009 počítal s tím, že silnice povede po povrchu. „Zahloubená“ varianta znamená, že všude, kde to je možné, bude silnice vedena pod povrchem, a to průměrně až o osm metrů. Třetí varianta kromě zahloubení navrhuje navíc stavbu tří tunelů. První tunel Vinoř by měl délku 1,3 kilometru, Veleň by měřil 450 metrů a Třeboradice dva kilometry. Která varianta bude nakonec vybrána, není v současnosti jasné.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které jej mají propojit s vnitřním městským okruhem. Proti výstavbě Pražského okruhu dlouhodobě bojují radnice na severu hlavního města.

ČTK

Vlastní rekreační chatu nebo chalupu by zvolilo 57 % Čechů za nejlepší možné místo pro trávení penze. Podle nich jim tam vůbec nic neschází a pokud už něco postrádají, tak jde například o internetové připojení, kulturní vyžití nebo restaurace s kavárnou v okolí. Městské prostředí pro svůj podzim života preferuje 22 % osob. Vyplývá to z průzkumu Poštovní spořitelny mezi 500 respondenty.

Nějaký rekreační objekt si zatím pořídila přibližně třetina lidí. Převažují právě chaty a chalupy, v menší míře jde například o mobilní domy, maringotky nebo hausbóty. V poslední době také stoupla poptávka po úvěrech a financování rekreačního bydlení. „Chatu nebo chalupu vlastní každý druhý účastník průzkumu. Obliba rekreačních zařízení je nejpatrnější u obyvatel hlavního města. Ti je navštěvují typicky o víkendech zejména kvůli přírodě, klidnějšímu prostředí a volnočasovým aktivitám,“ uvedl ředitel Poštovní spořitelny Přemysl Hanzelka.

Vždy po pracovním týdnu jezdí do rekreačních sídel pravidelně více než polovina Čechů, 7 % respondentů má rekreační objekt i jako místo své letní dovolené. A poměrně početná skupina se zdržuje na chatě nebo chalupě celoročně. „Na 12 % respondentů využívá rekreační zařízení k běžnému životu, uvedli totiž, že ho navštěvují každý den. Jde zejména o lidi ve starším nebo důchodovém věku,“ doplnil P. Hanzelka.

ČTK