Realitní kancelář LEXXUS NORTON, která se úspěšně pohybuje na pražském realitním trhu již více než 30 let, posiluje svou akcionářskou strukturu.

Před dvěma lety byl oznámen vstup podnikatelky a investorky Simony Otavové, která nyní navyšuje svůj podíl na 50 %, a do firmy si přivádí nové partnery, realitně-investiční skupinu BO holding a.s. (50 %), za níž stojí čtyři její zakladatelé a nově také finanční investor Jan Moder, spolumajitel jedné z největších českých průmyslových skupin Moravia Steel a současně prezident hokejového klubu HC Oceláři Třinec. Realitní skupina působí prostřednictvím 40 poboček a více než 220 realitních specialistů po celé Moravě a Čechách a je vedena 4 partnery s bohatými zkušenostmi z realit, financí, developmentu a investování.

„Hledala jsem dlouhodobou strategii, která firmě umožní obchodně se rozvíjet, a to nejen v Praze, ale i v jiných regionech. Možnost synergicky využívat všech realitních služeb, jimiž tento holding disponuje, přináší firmě konkurenční výhodu a posílení její pozice na trhu, „uvádí k transakci, Simona Otavová, předsedkyně představenstva.

Bylo mi potěšením, vést společnost LEXXUS NORTON více než 30 let, stala se přední realitní kanceláří v Praze s vynikající reputací. Jsem velmi rád, že ji mohu zanechat v dobrých rukou a těšit se dále z jejích úspěchů, dodává k transakci Ed Hughes, bývalý majitel firmy.

Pozici managing partnera společnosti bude zastávat Jan Mynář, jeden z partnerů BO! holding, který se dlouhodobě pohybuje v investičním prostředí, má zkušenosti z řízení nadnárodních společností i z vlastního podnikání a také 10 let působil na pozici Partnera v private equity fondu BHM Group.

remspace/LEXXUS NORTON

Do letošního osmého ročníku architektonické soutěže Kanceláře roku se přihlásilo rekordních 88 kancelářských realizací z celé České republiky. Ty budou usilovat o získání ocenění v celkem deseti kategoriích. Jejich vítězové budou vyhlášeni 30. května 2024 v rámci slavnostního galavečera v Paláci Žofín v Praze.

Odborná porota soutěže tvořená z předních odborníků kancelářského byznysu, kterými jsou Radek Procházka z Prochazka & Partners, Petr Zahálka z ProInterier, Jiří Zavadil z Vitra a Jaroslav Vendl ze SilentLab, architektkou Evou Le Peutrec a předsedou Obce architektů Olegem Hamanem, bude rozhodovat v těchto kategoriích:

• Velké kanceláře roku
• Regionální kanceláře roku
• Hybridní kanceláře roku
• Start-up kanceláře roku
• Malé kanceláře roku
• IT kanceláře roku
• Inovativní kanceláře roku
• Hub & Co-working kanceláře roku
• Employee Friendly kanceláře roku
• Cena poroty

remspace

Praha plánuje změnit zásady územního rozvoje tak, aby umožnily výstavbu úseku vysokorychlostní železniční trati mezi Vršovicemi a Běchovicemi. V té souvislosti začne chystat také změnu územního plánu. Město musí nejprve zanést trať do zásad územního rozvoje, které jsou nadřazeny územnímu plánu, a potom bude moci plán změnit. Změna se bude týkat Běchovic, Dubče, Dolních Měcholup, Prahy 9, Prahy 10 a Prahy 15, kudy má podle plánů vysokorychlostní trať vést. Úsek je součástí připravované rychlodráhy z Prahy do Brna, jeho výstavba by podle informací Správy železnic (SŽ) měla začít v roce 2029. SŽ loni na podzim vybrala projektanta dvanáctikilometrového pražského úseku trati, který by podle webu organizace měl začít fungovat v roce 2033. Již dříve začaly projekční práce na navazujícím úseku mezi Běchovicemi a Poříčany.

Rychlotrať v pražském uzlu bude využívat výhradně osobní doprava. Součástí projektu je i dostavba železniční stanice Praha-Zahradní město a napojení na vysokorychlostní trať. Maximální rychlost pro vlaky bude 200 km/h, při průjezdu zastavěným územím se rychlost sníží. Součástí projektu je i výstavba čtvrté koleje z Běchovic do Libně a realizace takzvané Jahodnické spojky. Projekt by tak podle SŽ měl posílit kapacitu pražského uzlu nejen pro vysokorychlostní tratě, ale i pro konvenční osobní a nákladní dopravu.

remspace/ČTK

Developerská společnost Linkcity Czech Republic chce letos v centru Ostravy zahájit stavbu polyfunkčního domu Rezidence Stodolní. Nahradí komplex nevyužitých budov, které se nacházejí v sousedství historické budovy někdejších jatek a u známé zábavní oblasti. Stavba by měla začít na konci letošního roku, dokončení se plánuje o dva roky později. Odhadované náklady na výstavbu společnost zatím neuvedla. Oblast zvaná Rezidence Stodolní se nachází mezi ulicemi Porážkovou, Stodolní a Masnou a má rozlohu 3 747 metrů čtverečních. O prodeji komplexu budov ve špatném stavu postavených v letech 1927 a 1928 rozhodlo město před dvěma lety, investor vzešel z výběrového řízení. Stavba vznikne podle projektu z dílny studia Bogle Architects inspirovaného Velkou Británii.

V energeticky úsporné budově Rezidence Stodolní s fotovoltaikou na střeše bude na pěti nadzemních podlažích 131 bytů ve velikostech od 1+kk po 4+kk a prostory pro obchody a služby. Vzniknou tam i dvě komunitní zahrady. V suterénu bude garáž se 132 parkovacími místy a prostorné sklepy. V přízemí budovy bude šest maloobchodních jednotek s celkovou pronajímatelnou plochou 1 560 metrů čtverečních. Součástí projektu je také řešení veřejného prostoru mezi Rezidencí Stodolní a budovou historických jatek, v níž od roku 2022 funguje galerie současného umění Plato. Vznikne tam pěší zóna se zelení a odpočinkovými místy, která bude společnou investicí města a developera.

Zdroj vizualizací: www.linkcity.cz

remspace/ČTK

Ceny starších domů po rekonstrukci v Česku průměrně meziročně i mezičtvrtletně zdražily v prvním čtvrtletí o 3 %. Průměrná cena byla 46 205 korun za metr čtvereční. Přestože většina větších měst a jejich okolí zaznamenala meziroční pokles cen, mezičtvrtletně u velké části z nich ceny vzrostly o procenta. Nejvíce oproti poslednímu čtvrtletí loňského roku zdražily rodinné domy, chaty a chalupy v Brně a Hradci Králové. Naopak zlevnění se týkalo nejvíc Plzeňska. Oproti stejnému období minulého roku nemovitosti nejvíce zdražily v Českých Budějovicích a zlevnily v Praze. Obdobně jako tomu bylo u starších zrekonstruovaných bytů, ceny domů v loňském čtvrtém čtvrtletí zaznamenaly v průměru mírný pokles cen, začátkem letošního roku ale začala jejich hodnota opět růst.

Nejdražší nemovitosti jsou tradičně v Praze, kde bylo možné koupit v prvním čtvrtletí dům velikosti 150 metrů čtverečních o přibližně milion korun levněji než začátkem roku 2023. V Brně činila meziroční úspora na koupi staršího domu 2 %, a cena tak byla nižší o zhruba 260 tisíc korun proti nemovitosti stejné rozlohy kupované loni. Zároveň ale byly nemovitosti o 5 %, tedy zhruba o 3 500 korun na metr čtvereční, dražší než koncem loňského roku. Poměrně významně meziročně a mezičtvrtletně poklesly ceny v Plzni, kde tak v prvním čtvrtletí byly třetí nejlevnější domy v republice po Ústí nad Labem a Ostravě. Meziročně ceny plzeňských domů klesly o 6 % a mezičtvrtletně o 4 %. Podobně na tom byly také nemovitosti v Olomouci, kde meziročně cena domů klesla o 4 % a mezičtvrtletně o 3 %.

Zatímco například v Ostravě a Českých Budějovicích se ceny domů výrazně zvýšily v meziročním srovnání, oproti předešlému čtvrtletí nebyl nárůst cen tak markantní. Metr čtvereční v ostravských domech proti prvnímu čtvrtletí 2023 zdražil o 2 000 korun, mezičtvrtletně o 500 korun. V Českých Budějovicích metr čtvereční zdražil meziročně o 4 000 korun, mezičtvrtletně ceny zůstaly téměř stejné.

Podle dat Swiss Life Hypoindexu průměrná sazba hypoték na počátku května mírně klesla z dubnových 5,57 % na 5,52 %. Je tak nejníže od května 2022. Zatímco Česká národní banka letos snížila dvoutýdenní repo sazbu o 1,5 procentního bodu, banky úrokovou sazbu hypotečních úvěrů o půl procentního bodu.

remspace/Forbes

Trh stavebních prací se dál propadl, nejvíce od covidu. Brzdou jsou vysoké úrokové sazby a dosavadní ekonomická nejistota. Podle některých ekonomů proto hrozí zdražení bytů. Stavebníci po dlouhém útlumu očekávají zlepšení až příští rok. Obávají se ale dopadů nového stavebního zákona a digitalizace.

Celkem 380 bytů za téměř 1,5 miliardy korun má vyrůst v Praze 3. Předseda představenstva developerské společnosti Central Group Dušan Kunovský nedávno oznámil uzavření smlouvy na výstavbu s firmou Skanska. „V uplynulých měsících jsme zadali další tři velké stavby s více než 730 byty, letos plánujeme zahájit ještě dalších 2 100 bytů ve třinácti lokalitách,“ řekl. Takových zpráv bylo však podle něj v posledních letech jako šafránu. Česko čeká na oživení bytové a rezidenční výstavby. „Bytů se dostává na trh málo. V roce 2022 se navíc téměř zastavily prodeje. Kvůli pomalému povolování jsou pak byty zbytečně dražší, až o 15 %,“ upozornil D. Kunovský. Analýzy podle něj jasně ukázaly, že se české stavebnictví propadlo do hlubší krize, možná až na dno. Od něhož se letos pokusí odrazit. „Obor nyní táhnou veřejné zakázky inženýrských, zejména dopravních staveb,“ doplnil D. Kunovský.

Trend potvrzují čísla Českého statistického úřadu. Stavební produkce v Česku se v březnu výrazně propadla, meziročně o 8,3 %. Analytik a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda zdůraznil, že to bylo nejvýrazněji od února 2021, tedy za více než tři roky. „Stavební výrobu letos v březnu stahoval dolů zejména propad produkce v oblasti pozemního stavitelství, které je citlivější na prostředí poměrně vysokých úrokových sazeb než stavitelství inženýrské, v němž jsou více angažovány prostředky z veřejných rozpočtů,“ vysvětlil.

Rezidenční výstavbu podle expertů v posledních letech brzdí také vysoké úrokové sazby a investiční a ekonomická nejistota. Staveb bytů letos v březnu zahájili firmy a lidé podle veřejných údajů takřka o 18 % méně než loni.

I když se trh dál propadá a zvlášť malé a střední firmy letos ještě očekávají asi 2% pokles, z kvartální analýzy českého stavebnictví zpracované analytickou společností CEEC Research vyplývá, že většina stavebníků už předpokládá obrat, tedy mírný růst – nicméně až v příštím roce. „Pozemní stavitelství by mělo vyhlížet klesání úrokových sazeb, které ke konci roku může oživit prodeje. Kdo bude připraven, by mohl mít výhodu,“ sdělil Ondřej Joska, předseda dozorčí rady holdingu českých stavebních společností Enteria.

Jen velmi mírné zlepšení ruku v ruce s celým národním hospodářstvím předpokládá obchodní ředitel společnosti Subterra Jiří Tesař. „Rozhodně však nepůjde o nic oslnivého. Ve svém posledním výhledu to ostatně nepředpokládá ani Česká národní banka. Pokud budeme letos moci mluvit alespoň o náznacích restartu české ekonomiky, potažmo stavebnictví, bude to úspěch,“ uvedl.

Lukáš Kovanda odhadl, že díky stále jasnějšímu trendu zlevňování hypoték v příštích měsících nakonec stavebnictví za rok 2024 může skončit i „v plusu“. Zároveň nepotěšil zájemce o nemovitosti. „Zpomalení bytové výstavby může v příštích letech dále zesílit tlak na růst cen rezidenčních nemovitostí,“ upozornil.

Představitelé stavebního sektoru zatím nevidí východisko ani v digitalizaci stavebního řízení a nové legislativě. Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš přitom stavebníky ujišťuje o její potřebě pro zlepšení efektivity a zjednodušení procesů. Analýza CEEC Research ovšem potvrdila nedůvěru. Dotázala se 162 šéfů a ředitelů malých, středních i velkých stavebních firem. „Pouze 2 % očekávají výrazné zrychlení stavebního řízení po změnách v zákoně, 37 % je opatrně optimistických, zbylá většina je spíše skeptická,“ informovala mluvčí společnosti Helena Grofová.

V urychlení nyní extrémně pomalého povolování bytové výstavby doufá předseda představenstva největšího rezidenčního stavitele v Česku Central Group Dušan Kunovský. „Není normální, aby vyřízení stavebního povolení pro běžný bytový dům v Praze často trvalo deset let. Vlastní výstavba od země je pak hotová do dvou let,“ kritizoval současný stav.

Podle I. Bartoše sice vyšší tempo bytové výstavby může napomoci lepší dostupnosti bydlení, problém jako takový ale nevyřeší. „Ceny nemovitostí v Praze totiž podle odhadu expertů v následujících pěti či deseti letech vzrostou o dalších 30 %,“ konstatoval ministr. Dodal, že ministři ve vládě hledají různá řešení dostupnosti bydlení.

remspace/ www.msn.com

Český kancelářský trh je ve srovnání se situací v jiných státech poměrně stabilní, zahraniční investory to ale spíše odrazuje. V Praze a Brně jsou poměrně vysoké nájmy, nedostatečná kancelářská výstavba výrazně snižuje nabídku prostorů a k zatraktivnění nepůsobí ani nedokončená dálniční doprava či slabé letecké a železniční spojení. V Česku tak kanceláře využívají hlavně tuzemské firmy, které zde působit musí. Ty v poslední době chtějí své administrativní prostory vlastnit, ne si je pronajímat.

Český kancelářský trh je podle společnosti RSM malý, konzervativní a uzavřený. Netrápí ho tolik ekonomické a další problémy investorů, jako například v USA, Velké Británii nebo v Německu, kde ceny nemovitostí narostly tak, že se začaly nestandardně odchylovat od skutečné hodnoty. V Německu pak klesly ceny kanceláří podle německé bankovní asociace VDP v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně o 13,3 % a mezičtvrtletně o 5,2 %. Německo bylo podle Reuters zasaženo realitní krizí nejvýznamněji ze všech evropských zemí. Potíže jsou znát ale také například v Číně nebo ve Spojených státech.

Podle Radka Procházky, partnera realitně-poradenské společnosti Prochazka & Partners, mají stabilní firmy se zázemím v ČR v poslední době zájem o vlastnění kancelářských prostorů. Nejčastěji se to týká bank a pojišťoven. Ve vlastních budovách dlouhodobě sídlí například Komerční banka nebo ČSOB, z pojišťoven kupříkladu Kooperativa/VIG a Generali Česká pojišťovna. V minulých letech své nové centrály otevřely finanční skupiny KKCG a J&T. Nedávno koupila kancelářskou budovu v centru Prahy Trinity Bank.

Z analýzy Prague Research Forum vyplývá, že poptávka po pražských kancelářích v letošním prvním čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně klesla, přes polovinu z ní tvořilo obnovení stávajících smluv. Nájemné mezičtvrtletně mírně vzrostlo. V centru města se ceny pohybovaly okolo 700 korun za metr čtvereční, ve vnitřních částech města to bylo zhruba 460 až 480 korun a ve vnějších okolo 400 korun. Podle analýzy Colliers vzrostla výrazně poptávka po kancelářích v Brně a Ostravě, města se staly alternativou k drahé Praze.

remspace/ČTK

Představenstvo společnosti remspace a.s. se sídlem U Nikolajky 1085/15, 150 00 Praha 5, IČO: 28224451, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 13824, tímto svolává řádnou valnou hromadu společnosti

remspace a.s.,

která se bude konat dne 19 6. 2024 od 17:15 hod., na adrese U Nikolajky 1085/15, 150 00 Praha 5.

Program valné hromady:

1. Prezence, zahájení, volba orgánů valné hromady

Návrh usnesení: Valná hromada schvaluje navržené orgány VH.

2. Projednání a schválení účetní závěrky za rok 2023

Návrh usnesení: Valná hromada schvaluje účetní závěrku za rok 2023.

3. Schválení rozhodnutí o vypořádání hospodářského výsledku za rok 2023

Návrh usnesení: Valná hromada schvaluje vypořádání hospodářského výsledku za rok 2023.

4. Informace o stavu činnosti a o její činnosti v uplynulém období.

5. Diskuse, závěr

Veškeré podklady k valné hromadě jsou akcionářům k dispozici v sídle společnosti. V případě Vašeho zájmu kontaktujte paní Radku Šobotníkovou.

V Praze dne 13.5.2024

prof. Ing. arch. Michal Šourek

člen představenstva

Pozvánka_na_valnou_hromadu

Na jižním pobřeží Atén nabírá na obrátkách dlouho očekávaný projekt Ellinikon, který přemění bývalé letiště v největší chytré město Evropy. Po deseti letech odkladů se už začínají rýsovat železné skelety bytových domů a také Marina Tower, která se brzy stane prvním řeckým mrakodrapem. Za multifunkčním projektem stojí společnost Lambda. Ellinikon vychází z urbanistické koncepce patnáctiminutového města, kdy se obyvatelé do čtvrt hodiny dostanou do školy, do parku, na úřad, do obchodu nebo i na pláž. V celém komplexu bude software pro dohled nad odpady, vodou a energiemi.

Ellinikon se rozkládá na ploše více než 2 500 hektarů, 20 minut jízdy autem od Atén. Projekt má změnit jak pobřeží, tak zemi. Je podobný projektům, které jsou běžně k vidění v Číně nebo ve Spojených arabských emirátech. Developeři předpokládají, že po dokončení v roce 2037 zvýší tento projekt hrubý domácí produkt Řecka o 2,5 procentního bodu, vytvoří až 80 000 nových pracovních míst a přinese daňové příjmy více než deset miliard eur (přes 250 miliard Kč). Také se očekává, že ročně Ellinikon přiláká další milion turistů.

Zdroj vizualizace: www.theellinikon.com.gr

Ve čtvrti Malé Atény bylo dáno do prodeje 243 bytových jednotek, z toho 140 už je nyní rezervováno. Nejdříve se prodaly apartmány v Marina Tower a byty a vily na pláži. Společnost Lambda oznámila, že z prodeje nemovitostí do konce března získala 641 milionů eur (16,1 miliardy Kč). Většina kupujících jsou řečtí občané. Předpokládá se, že do 13 let zde bude zhruba v 10 000 rezidencích bydlet až 20 000 lidí. Rezidence na pláži se nyní prodávají až za 15 000 eur (376 000 Kč) za metr čtvereční. Nabídky na pozemky v okolí nákupního centra a kanceláří přesáhly 2 000 eur (přes 50 000 Kč) za metr čtvereční. Příští rok má začít výstavba obchodního centra.

remspace/Bloomberg/ČTK

Obchodní dům Máj, který od července 2022 procházel rekonstrukcí, se veřejnosti otevře v pondělí 24. června. V budově se dokončují poslední stavební práce. Rekonstrukci dělá stavební společnost Metrostav, vyjít má na zhruba 4 miliardy korun. Na fasádě budovy má být umístěné umělecké dílo sochaře Davida Černého – dvě několikametrové pohyblivé plastiky motýlů, jejichž trupy budou tvořit nápodoby stíhaček spitfire. V roce 2006 ministerstvo kultury prohlásilo dům kulturní památkou.

remspace/ČTK

Stavebnictví v Česku slábne. Meziroční propad o 8,3 % je nejhorší výsledek za tři roky. Propad je podle odborníků způsobený dobou pro povolení stavby, vyššími úrokovými sazbami nebo vyššími cenami stavebních materiálů. „Stavební produkce v březnu meziročně klesla o 8,3 % a také meziměsíčně byl zaznamenán výrazný pokles. Zatímco meziroční pokles šel plně za pozemním stavitelstvím, k tomu meziměsíčnímu přispěly více inženýrské stavby,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí statistiky stavebnictví a bytové výstavby pro ČSÚ. Inženýrské stavebnictví kleslo konkrétně o 0,9 %. U pozemního stavebnictví byl pokles mnohem markantnější, meziročně o 11,1 %.

Podle hlavního ekonoma z BH Securities Štěpána Křečka jsou jedním z důvodů, proč výstavba meziročně klesá, dlouhé lhůty při povolovacích procesech. „České stavebnictví dlouhodobě trápí jedny z nejkomplikovanějších stavebních předpisů ze všech zemí vyspělého světa. Máme velmi dlouhé povolovací procesy, což zbytečně prodražuje výstavbu. To bohužel vede ke špatně dostupnému vlastnickému bydlení, na které má problémy dosáhnout i střední třída,“ říká a dodává, že orientační hodnota stavebních povolení vzrostla v březnu téměř o polovinu. V březnu bylo zahájeno 2 706 staveb, což je o 17,6 % méně než ve stejném období loňského roku. Lehce se zvedl počet dokončených projektů, kterých v březnu bylo 2 559.

Dalším z důvodů, proč už se firmy v takové míře nepouštějí do výstavby, je situace kolem úroků z hypoték. V tomto roce může být hypotéka i za 6 %, což cestu k vlastnímu bydlení zásadně prodraží. „V souvislosti s pokračující solidní investiční aktivitou, dalším snižováním úrokových sazeb, a tedy zlevňováním financování, a celkovým zlepšováním ekonomické situace předpokládáme, že se během roku tento obrázek projeví i na stavební aktivitě. Za celý letošní rok tak čekáme, že stavebnictví po loňském poklesu o 2,6 % nakonec vykáže mírný růst ve výši nízkých jednotek procent,“ uvedl pro ČTK ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

„Na nárůstu cen projektů má zásadní vliv i cena stavebních prací a materiálu,“ komentuje situaci inženýr Ondřej Šťastný z největší firmy na pozemní stavby v tuzemsku Central Group. Podle něj materiál a práce od pandemie covidu zdražily o 40 %. „Mix převážně těchto dvou důvodů ovlivňuje počet zahájených projektů a situace se nezlepší do té doby, než neklesne cena materiálu a prací,“ říká k úrokovým sazbám i cenám za beton.

remspace/Seznam zprávy

Trh výrobních, skladových a průmyslových prostor v České republice čelil v nedávné době výzvám spojeným s post-covidovým ochlazením a vysokou inflací. Nyní však prodloužení doby platnosti normy Euro 6 a zmírnění nové regulace Euro 7 u spalovacích motorů přináší automobilovým výrobcům a dodavatelům nové období jistoty a na trhu jsou již patrné signály oživení poptávky oživení v roce 2024, což dává nový impuls i českému trhu s komerčními nemovitostmi.

Situace na trhu v roce 2023 byla charakterizována především zastavením expanze výroby nájemců průmyslových nemovitostí, a to z důvodu nejistoty a zvýšených nákladů. Ovšem rok 2024 i nedávné zmírnění emisních norem pro automobily přináší novou naději a očekávané rozběhnutí pozastavených projektů. „Zmírnění normy Euro 7 představuje pozitivní zprávu pro trh s průmyslovými nemovitostmi, poskytuje výrobcům v oblasti automotive větší prediktabilitu a umožňuje jim pokračovat v investicích do rozvoje výroby. To přináší určitou jistotu v byznysu a pomáhá realizovat projekty, které byly dočasně odloženy. Očekáváme pozitivní dopad v letech 2025 až 2026,“ komentuje Radek Procházka, Managing Partner společnosti Prochazka & Partners. Prochazka & Partners věří, že tato změna v regulaci spalovacích motorů bude přínosem nejen pro automobilový průmysl, ale i pro celkovou stabilitu trhu s průmyslovými nemovitostmi.

remspace/Prochazka & Partners

Česká spořitelna, která je součástí rakouské finanční skupiny Erste Group Bank, chystá prodej investiční společnosti Reico, která obhospodařuje dva investiční fondy a v regionu střední Evropy spravuje nemovitosti v hodnotě přes 38 miliard korun. Podle informací e15 se největší banka v Česku aktuálně zabývá variantou, že by Reico začlenila do struktury Erste Asset Management (EAM).

Součástí investiční společnosti Reico jsou dva retailové fondy, REICO ČS Nemovitostní a REICO ČS Long Lease. Mezi její klienty patří drobní i významní institucionální investoři. Fondy mají v portfoliu prémiové nemovitosti, mimo jiné budovu City Tower v Praze na Pankráci, Metronom Business Center v Nových Butovicích, Centrum Bořislavka v Praze 6 nebo nákupní centrum Nová Karolína v Ostravě.

Na podílníky fondů a jejich investice by změna neměla mít negativní vliv, správa fondů by i nadále probíhala v Česku. Začlenění společnosti Reico přímo do struktury mateřské skupiny může zefektivnit fungování investičních společností, které jsou dceřinkami Erste. Budou totiž řízeny přímo z centrály mateřské společnosti. V této chvíli probíhají jednání o detailech plánovaného začlenění.

remspace/e15

Letiště Praha podepsalo se sdružením projektantů v čele s firmou Valbek smlouvu o projekčních pracích na rozšíření kapacity terminálů. Díky rozvoji a rozšíření terminálů se má kapacita letiště zvýšit na 21,2 milionu cestujících ročně a mělo by být možné odbavit v dopravní špičce za hodinu dvakrát více cestujících. Zahájení stavebních prací na rozšíření terminálů letiště předpokládá v roce 2029 a dokončení v roce 2033. V současném stavu bylo letiště kapacitně na hraně v roce 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu cestujících.

Podle místopředsedy představenstva letiště Jiřího Krause se díky prostorovému rozšíření terminálů zvýší komfort pro cestující a zlepší se provoz pro dopravce. Vedle projekční kanceláře Valbek, která má podle mluvčí téměř pětatřicetiletou tradici v projektování liniových staveb, se budou na projekčních pracích pro letiště podílet i firmy CMC architects, ra15 a D3A.

remspace/ČTK

Po projektech v Česku a na Slovensku rozšiřuje investiční skupina RSJ své portfolio zemí také na Litvu a Lotyšsko. Se svým dlouholetým partnerem YIT podepsala dohodu o spolupráci na třech projektech. Projekty se týkají Bratislavy, Vilniusu a Rigy. Spolupráci s YIT Slovakia má investiční skupina odzkoušenou na mnoha projektech. Ve městech Vilnius a Riga bude spolupráce premiérou. RSJ navazuje na již vyzkoušený model – pro každý projekt založila samostatný joint venture a v každém z nich vlastní 50% podíl. Projekt v litevském Vilniusu nabídne 122 bytů, s výstavbou začalo YIT v roce 2019. Projekt v lotyšské Rize se 123 byty začal v červenci 2023 a dokončení je plánováno na první čtvrtletí roku 2025.

remspace/Forbes

Realitní trh s novými byty v hlavním městě se vrací k rekordům. V prvním kvartálu letošního roku se prodalo 1 600 bytů – několikanásobně více než ve stejných obdobích posledních dvou let. „V roce 2023 bylo na pražském trhu touto dobou prodáno zhruba 650 bytů, letos to je minimálně 1 600 nových bytů. Toto období se podobá výsledkům z roku 2021, který byl rekordní,“ komentuje vývoj na pražském trhu novostaveb Petr Michálek, generální ředitel Skanska Residential. Významně rostoucí poptávce podle jeho slov napomohl pokles míry inflace a také úrokových sazeb, které se aktuálně pohybují na nejnižší úrovni od června 2022. „Klienti, kteří financují nemovitost hypotečními úvěry, se vracejí zpátky. V silných letech jejich podíl běžně tvořil zhruba 80 %. V posledních dvou letech klesl zhruba na pětinu. Nyní se dostáváme k poměru přibližně 50 na 50,“ popisuje P. Michálek.

S rostoucím zájmem na trhu nových bytů se podle jeho slov snaží udržet tempo také nabídka. Řada projektů výstavby totiž v době nejistého vývoje ekonomiky dostala dočasnou stopku. Rezidenční stavitelé zároveň nepospíchali ani s přidáváním nových bytů k prodeji na trh. „Na trh se dostalo mnohem více projektů nových bytů. Mohly to být desítky menších projektů, řekněme do 30 bytových jednotek. Přes růst prodejů proto celková úroveň nabídky klesla pouze mírně,“ vysvětluje P. Michálek. V letošním roce by se měla opět více rozjet také výstavba rezidenčních projektů. Loni se právě bytová výstavba podle analýzy Sdružení pro architekturu a rozvoj propadla o 15 %, nejvíce ze všech segmentů tuzemského stavebnictví.

Drahé úvěrové financování v posledních dvou letech nedopadalo pouze na klienty, kteří chtěli nakupovat vlastní bydlení, ale i na samotné developery, kteří sháněli prostředky na výstavbu. I pro stavitele se podle P. Michálka situace postupně zlepšuje. Peníze jsou ale oproti období před posledními dvěma slabými roky stále drahé.

Vzhledem k rostoucímu trendu prodejů nových bytů v Praze asi brzy skončí také marketingové akce, které většina developerských firem na trhu v předchozích dvou letech spustila, aby přilákala klienty. Nejčastěji se na trhu objevovaly ve formě parkovacího stání zdarma, vybavení kuchyně a dalšího příslušenství. Konečný klient na těchto formách nabídek mohl ušetřit statisíce korun. Na růst zájmu kupujících pořizovat nové vlastní bydlení podle P. Michálka zareagují také ceny nemovitostí. Po měsících stagnace a mírného poklesu je čeká další růst. „Pokles cen skončil v loňském roce a v letošním bude následovat mírný nárůst, řekněme do 5 %,“ predikuje developer. V letošním prvním kvartálu nové byty v hlavním městě stály 142 073 korun za metr čtvereční.

Zároveň bude ubývat příležitostí pro institucionální investory. „Ti právě v letech 2022 a 2023 dostávali od developerů velmi dobré nabídky, protože kupovali celé fáze nebo celé projekty. Myslím si, že to bude s návratem poptávky ustávat. Developeři budou preferovat primárně koncové klienty před prodejem celých projektů investorům,“ dodává Petr Michálek.

remspace/ Seznam zprávy

V Česku roste zájem o nedokončené průmyslové areály, které si budoucí nájemce může uzpůsobit podle vlastních potřeb. Takzvaný trend Shell & Core spočívá v tom, že developer postaví pouze vnější konstrukci a základní vnější infrastrukturu, zatímco o interiérech a vnitřním rozložení budovy následně rozhodne klient. Přestože tento typ výstavby se v ČR objevuje již delší dobu, její výrazný nárůst nastal až v posledních letech. V současnosti je v Česku k dispozici zhruba 360 000 metrů čtverečních těchto ploch. Vyplývá to z dat realitně-poradenské společnosti Colliers.

„Když si developer projekt předpřipraví, může pružněji reagovat na poptávku. A klienti pak na stavbu nové haly nemusí čekat rok, ale řádově jen několik měsíců, a navíc ji mohou více přizpůsobit svým představám a potřebám,“ řekl Miroslav Kotek, vedoucí oddělení průmyslových nemovitosti v Colliers. Na druhou stranu tento typ výstavby už podle něj neumožňuje z podstaty věci měnit například světlé, tj. využitelné výšky, tvar budovy nebo rozteče sloupů. „Nájemce se tak musí adaptovat na již připravený prostor a zvážit, zda mu dispozice haly umožňuje provozovat své aktivity optimálně, nebo zda je lepší zvolit jiný projekt, který je ve fázi přípravy,“ dodal M. Kotek.

S dokončením podobných projektů developeři obvykle vyčkávají až na uzavření budoucí nájemní smlouvy. Klienti mohou podle Colliers požadovat například nadstandardní výbavu haly, a provedení těchto úprav je v rozestavěném stavu snazší. Dokončená stavba v určitém standardu by nemusela vyhovovat všem a mohla by se tak prodloužit doba, kdy prostor nebude mít svého nájemce. Neobsazenost takových areálů podle dat Colliers v prvním čtvrtletí letošního roku činila 2 %, pokud by však byly všechny tyto projekty dokončeny bez zajištěných nájemců, její míra na českém trhu by mohla dosáhnout téměř 5 %.

Průmyslové stavby typu Shell & Core se nachází například v CTParku Prague North u Kralup nad Vltavou. Tam CTP v březnu nabízela k pronájmu 70 000 metrů čtverečních těchto prostorů. Další je také součástí logistického centra Přehýšov u Plzně. Jedna z hal tam byla v této fázi v minulém roce a následně byla podle požadavků nájemců dokončena. Další z nich má nyní hotový skelet a na vnitřní úpravy je připravená.

Podle analýzy Industrial Research Forum sbírající data od společností CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield a iO Partners poptávka po pronájmech výrobních a logistických areálů v ČR v prvním čtvrtletí výrazně poklesla. Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku se snížila o 62 % a meziročně o 53 %. Klesl také počet dostavěných průmyslových areálů i zahájená výstavba areálů nových. Celkově byla zahájena výstavba 138 100 metrů čtverečních průmyslových prostor, přičemž téměř 39 % z nich je spekulativních.

remspace/ČTK

Inflace na celosvětovém trhu s bydlením vyhnala ceny nemovitostí na neuvěřitelná maxima. Od začátku pandemie stoupla průměrná prodejní cena existujících domů ve Spojených státech o více než 120 000 dolarů a minulý měsíc dosáhla 395 000 dolarů. Cena metru čtverečního rezidenční nemovitosti v evropských hlavních městech také prudce vzrostla a překročila 4 000 eur ve Francii a Německu nebo šokujících 10 000 eur v Portugalsku. Zatímco se koupě domu stala nedostupnou pro stovky milionů lidí, poslední růst cen posunul hodnotu globálního trhu s nemovitostmi na rekordní maxima.

Podle údajů prezentovaných na Stocklytics.com se očekává, že celosvětový trh s nemovitostmi dosáhne v roce 2024 hodnoty 637 bilionů dolarů, tedy o 24 bilionů dolarů více než loni. Do roku 2028 se tato částka ještě zvýší o dalších 20 % a dosáhne téměř 730 bilionů dolarů.

Kombinace historicky nízkých úrokových sazeb, zvýšené poptávky a omezené nabídky způsobily v posledních letech rapidní nárůst cen nemovitostí. Tento negativní trend se stal předmětem všeobecného znepokojení a mnozí se ptají, zda bude nákup domu opět cenově dostupný. Bohužel se očekává, že neuvěřitelný nárůst cen nemovitostí bude pokračovat i v následujících letech a zvýší již tak neuvěřitelnou hodnotu trhu s nemovitostmi.

Podle statistiky Market Insights byl v loňském roce celosvětový trh s nemovitostmi oceněn na 613 bilionů dolarů, oproti zhruba 600 bilionům dolarů o rok dříve. Očekává se, že toto číslo vzroste o 4 % a v roce 2024 dosáhne 637 bilionů dolarů. S rostoucími cenami nemovitostí přinesou následující roky ještě výraznější růst. Statistika očekává, že nemovitosti se v roce 2027 stanou odvětvím v hodnotě 700 bilionů dolarů. Do konce roku 2028 toto číslo vyskočí na téměř 730 bilionů dolarů, což představuje nárůst za čtyři roky o téměř 100 bilionů dolarů.

Téměř třetina této hodnoty bude tvořena nemovitostmi v Číně a ve Spojených státech. Očekává se, že čínský trh s nemovitostmi dosáhne v roce 2028 hodnoty 153 bilionů dolarů, oproti letošním 135 bilionům dolarů. Americký trh by do roku 2028 měl zaznamenat 18% růst na hodnotu 143 bilionů dolarů.

Hodnota transakcí na globálním trhu s nemovitostmi také v následujících čtyřech letech výrazně vzroste. Statistiky ukazují, že v roce 2024 dosáhne objem transakcí s nemovitostmi 8,29 bilionu dolarů, oproti loňským 7,77 bilionům dolarů. Do roku 2028 se tato částka zvýší o 20 % a dosáhne téměř 10 bilionů dolarů. Statistika také ukázala, že průměrná hodnota rezidenčních nemovitostí vzroste v tomto období o 11 % . V roce 2024 se očekává, že průměrná cena rezidenčních nemovitostí dosáhne 234 700 dolarů. Během následujících čtyř let se tato částka zvýší o 11 % a dosáhne přes 261 000 dolarů.

Celý článek a statistiky naleznete zde: https://stocklytics.com/content/global-real-estate-market-to-grow-by-20-and-hit-a-730-trillion-value-by-2028/

remspace

V prvním čtvrtletí 2024 dosáhl objem investic do komerčních nemovitostí v České republice téměř 14 miliard korun (550 milionů eur). To je o 254 % více než v posledním čtvrtletí loňského roku. Výsledek ovlivnily hlavně dvě velké transakce, a to dokončení prodeje nákupního centra Arkády Pankrác, které koupil fond Trigea, a společný podnik CPI Property Group a Best Hotel Properties, do něhož CPI vložila osm českých hotelů. Bez těchto transakcí by byl objem investic pětinový. Vyplývá to z dat realitně-poradenské společnosti Knight Frank.

Všechny investice do komerčních nemovitostí, tedy například do obchodních a skladových ploch, kanceláří či restaurací a hotelů, pocházely z českého kapitálu. Polovinu z čtvrtletního objemu investic tvořily maloobchodní nemovitosti. Kromě Arkády Pankrác se jednalo o prodeje několika nákupních parků či supermarketů. Hotely měly třetinový podíl, na investice do kanceláří a rezidencí připadlo 7 %, sklady si připsaly 4% podíl.

Kromě Arkád Pankrác a osmi hotelů se uskutečnil také prodej kancelářské budovy Olympic Garden v Praze 1. Žádaným investičním produktem se podle Knight Frank stávají rovněž byty určené k pronájmům. Projekty institucionálního nájemního bydlení nakupuje například společnost XPlace provozovaná pražským arcibiskupstvím, která koupila byty v pražských objektech na Waltrovce či U Šárky.

V letošním roce by podle Knight Frank celkový objem investic do komerčních nemovitostí mohl dosáhnout 1,5 až 1,8 miliardy eur (38 až 46 miliardy korun), i tak bude ale pod dlouhodobým průměrem. Z reportu realitně-poradenské společnosti Colliers vyplývá, že loni klesl objem investic do komerčních nemovitostí meziročně o 32 %. Dosáhl 1,15 miliardy eur (asi 29 miliard korun) a klesal třetí rok za sebou. Zároveň představoval nejnižší hodnotu od roku 2014, i tak ale byla Česká republika druhým nejvyhledávanějším investičním prostředím v regionu střední a východní Evropy.

remspace/Seznam zprávy

Největší státní fond na světě s majetkem v hodnotě 36,6 bilionu korun – Norges Bank Investment Management – mění strategii v oblasti nemovitostí. Přeměňuje se z prostého vlastníka na developera. Fond již vlastní řadu lukrativních nemovitostí v evropských hlavních městech, nyní se ale rozhodl, že je zhodnotí ještě více, a plánuje, že budovy zrenovuje a sníží jejich ekologickou zátěž. Informuje o tom agentura Bloomberg.

Jedním z příkladů je bývalý prostor Bank of America na londýnské Giltspur Street. Norges Bank Investment Management v něm kompletně mění interiér včetně zvednutí několika pater za cílem snížení uhlíkové stopy a navýšení použitelného prostoru. Přidáním více než 2 000 metrů čtverečních rozloha stoupne na 8 360 metrů čtverečních. Komplexní renovace původně v plánu fondu vůbec nebyly. Některé nemovitosti chtěl původně prodat, což ale zmařila ruská invaze na Ukrajinu a stoupající úrokové sazby. Úprava vlastněných nemovitostí má za cíl přesvědčit nájemníky, aby prodloužily dlouhodobé smlouvy, případně přilákat nové zájemce. „Proběhla přirozená změna od pasivního vlastnictví dlouhodobě výdělečných nemovitostí k aktivnímu spravování,“ uvedl pro Bloomberg Michael Carter, správce majetku pro NBIM.

Norský fond jen ve Spojeném království vlastní nemovitosti v hodnotě více než 5,5 miliardy dolarů (přes 130 miliard korun). Podle vládního plánu k investicím mohou nemovitosti tvořit maximálně 7 % portfolia. V současnou chvíli však tvoří jen 2 % v celkové hodnotě 675 miliard korun. NBIM získává investiční prostředky převážně z daní ropných společností, proto se mu přezdívá ropný fond.

remspace/ Seznam zprávy