Město Plzeň připravuje prodej komplexu čtyř budov v centru – Komorního divadla se sousední bývalou právnickou fakultou, blízkým domem s restaurací Americká 38 a činžákem Resslova 13. Jde o největší nevyužívané nemovitosti města. Do konce prvního čtvrtletí 2021 schválí zastupitelstvo záměr a podmínky prodeje – řekl radní pro ekonomiku a majetek David Šlouf (ODS). Soutěž vypíše Plzeň příští rok. Klíčová je podle Šloufa územní studie lokality „Mlýny“, schválená na jaře. Z té vyjdou základní parametry využití lokality – hmoty objektů, jejich výšky, poměr služeb, obchodů, bydlení, dopravní napojení, parkovací zázemí apod.

ČTK

Pražská developerská společnost (PDS) začala pracovat na přípravě prvních projektů na městských pozemcích. Největší z nich jsou na Palmovce a na Nových Dvorech – v obou případech se již připravují změny územního plánu a do konce volebního období v roce 2022 by měly vzniknout konkrétní investiční záměry, shrnující co, za kolik a kdy se na parcelách postaví. Podle radnice by v Praze mělo v budoucnu vznikat zhruba 10 000 bytů ročně, městská výstavba by se na tom měla podílet zhruba pětinou.

PDS vznikla k 1. červnu a má na starosti přípravu městských pozemků pro výstavbu s důrazem na bydlení, včetně koordinace se soukromými investory a městskými částmi. Nyní má organizace osm zaměstnanců a příští rok se počítá s nárůstem na 20. Dnes ve spolupráci s IPR-em finalizuje vytipování vhodných pozemků a zahajuje jednání o projektech.

Město při vyjednávání se soukromými developery už začalo využívat novou metodiku pro výpočet částky, kterou by měly firmy přispívat na vybudování veřejné infrastruktury a vybavenosti. Městské části již často s firmami o podobných příspěvcích dohody uzavírají, ale metodika, která by se měla schvalovat začátkem příštího roku, by jim měla dát jednotný rámec. Takové dohody zatím nemají přesné právní zakotvení – to by měl přinést nový stavební zákon v podobě tzv. plánovacích smluv.

ČTK

Developerská společnost PSN dokončila rekonstrukci Paláce Dlážděná v centru Prahy. V historické budově z roku 1877, která v éře socialismu sloužila jako kanceláře, vzniklo 35 bytů pro dlouhodobé bydlení a přízemní prostory pro obchod a služby. Rekonstrukce včetně přípravy trvala pět let, stavba dva roky. Podílelo se na ní studio Jakub Cigler Architekt.

„Interiéry i exteriéry objektu byly v minulosti poznamenány úpravami, a zejména přestavba z druhé poloviny 20. století objektu vzala mnohé z jeho historického vzhledu a kvality. Proto bylo snahou vrátit domu celkovou rekonstrukcí jeho původní reprezentativní a honosnou tvář,“ uvedl projektový manažer staveb PSN Jakub Žoha.

Společnost PSN působí na českém trhu od roku 1991, původně jako Pražská správa nemovitostí. Od roku 2019 jen jako společnost PSN. Vlastní portfolio nemovitostí v Praze, Pardubicích a Hradci Králové. V Praze aktuálně připravuje například novostavbu bytového domu na Vinohradech nebo rekonstrukci zámečku v Hlubočepích. V různé fázi rozpracovanosti má 24 projektů, mimo jiné areál Koh-i-noor v pražských Vršovicích.

SF/pb

Odborná porota vybrala ze 46 zaslaných portfolií dalších devět účastníků, kteří se zúčastní soutěže o projekt nového hlavního nádraží v Brně. Vybrané architektonické kanceláře se připojí k třem již přímo osloveným.

Mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonická soutěž začala posledního srpna. Zadavatelem je Správa železnic a město. Kancelář architekta města Brna vyzvala přímo tři zahraniční architektonické ateliéry, které mají zkušenosti s velkými dopravními stavbami. „Jsou to tvůrci nádraží ve Vídni, Rotterdamu a Berlíně. Potěšilo mě, že všichni svou účast potvrdili. Laťka je nastavená opravdu vysoko a skýtá naději, že Brno bude mít nejmodernější nádraží v Evropě,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Porota pak posuzovala 46 nabídek, z nich vybrala devět, mezi nimiž jsou dva české kanceláře: Pelčák a partner architekti a ateliér JIKA-CZ.

Předpokládané datum vyhodnocení první fáze je 4. a 5. března příštího roku. Následovat bude druhá fáze, do níž postoupí čtyři účastníci, kteří návrhy dopracují do větší podrobnosti. Porota by měla vítěze vybrat v červnu.

Soutěžící musí kromě jiného navrhnout nádražní budovu včetně zastřešení a podoby nástupišť, podobu drážního tělesa a mostních konstrukcí, rozmístění vnitřních prostor a umístění hlavní výpravní haly. Nové nádraží bude stát u řeky na místě dnešního dolního nádraží. Bude umístěno na mostě ve výšce sedm metrů nad zemí. O poloze nádraží rozhodli v roce 2018 zastupitelé města i kraje. Stavba bude stát odhadem několik desítek miliard korun.

ČTK

Pražský magistrát nechá změnit územní plán tak, aby umožnil plánovanou stavbu koncertního sálu u stanice metra Vltavská. Praha plánuje na podobu filharmonie vypsat architektonickou soutěž, nyní nechává zpracovat studii proveditelnosti. Podle dřívějších informací by sál mohl být hotov v roce 2032.

Studie a změna územního plánu budou vznikat paralelně, v případě změny potom v tzv. zkráceném režimu. „Námi navržený postup ušetří městu a projektu filharmonie skoro dva roky času, než kdybychom pokračovali podle názoru předchozího vedení města, tedy podle původní změny územního plánu z roku 2008. Tu jsme proto již v říjnu definitivně ukončili,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček.

Zastupitelé metropole již v říjnu schválili pořízení změny územního plánu, která se týká celého brownfieldu Bubny-Zátory, kde by měla vzniknout nová čtvrť, jejíž součástí má být i koncertní sál. Pro oblast vzniká také urbanistická studie, ze které má změna vycházet. Podle jejího návrhu by tam v budoucnu mělo žít až 25 000 lidí, vzniknout tam mají byty, kanceláře, park či několik železničních zastávek. Na území o rozloze 110 hektarů je nyní stavební uzávěra.

Diskuse o stavbě velkého koncertního sálu v Praze se vedou desítky let. Nejvíce se řešilo vhodné místo. Sál mohl v 90. letech vzniknout na Letné – na místě, kde se uvažovalo také o výstavbě Národní knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického. Japonští investoři chtěli stavbu věnovat České filharmonii k jejímu 100. výročí. Tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr jejich nabídku odmítli.

ČTK

Realitní skupina CPI Property Group se chystá otevřít rozsáhlé obchodní centrum v Římě, a to navzdory sporům s tamní radnicí. Centrum Maximo se má otevřít 27. listopadu, římský magistrát ale odmítá vydat všechna povolení, neboť některé části projektu, určené pro užívání veřejností, stále nejsou dokončeny. Uvedla to italská agentura AGI a římský tisk. Společnost Parsec 6 SpA, nad kterou má Vítkova skupina kontrolu, ale uspěla u správního soudu, který radnici nařídil na vydání povolení spolupracovat.

Zprovoznění obchodního centra, které bylo už několikrát posunuto, podle společnosti z Vítkovy skupiny nic nebrání. Opačného názoru je ale předsedkyně komise pro urbanistický rozvoj římské radnice Maria Chiossiová, podle které je oznámení „neuváženým a arogantním krokem“. Radnice podle ní nevydá povolení ke komerčnímu provozu, dokud investoři nedokončí všechny práce uvedené ve smlouvě.

Maximo bude jedno z největších nákupních center v italském hlavním městě. Užitná plocha centra činí 65 000 metrů čtvereční, na kterých bude kolem 200 obchodů a provozoven. Pražské OC Letňany má 125 000 metrů plochy.

ČTK

Současný návrh stavebního zákona je sice dobrým základem, je však třeba ho upravit. V takzvané Svatomartinské výzvě adresované vládě, Sněmovně a Senátu, to uvedli zástupci oborových svazů a asociací. Jde o Hospodářskou komoru ČR, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Svaz průmyslu a dopravy, Asociaci pro rozvoj trhu nemovitostí a Asociaci developerů.

„Současný návrh rekodifikace stavebního práva je dobrým výchozím materiálem, který sám o sobě přináší některá dílčí vylepšení. Není ale skutečným a plnohodnotným řešením tristní situace v oblasti stavebního práva v Česku. K tomu je potřeba přijmout relevantní pozměňovací návrhy, které se obsahově vrátí k původním tezím, nad kterými panovala široká shoda odborníků i veřejnosti,“ uvádějí šéfové svazů. Podle nich je nesporné a vývojem posledních let prokázané, že dílčí novely neměly úspěch. „Vraťme se k modelu čisté státní správy v povolování staveb, posilněme roli samospráv v územním plánování. Zajistěme díky jasnému a stabilnímu územnímu plánování předvídatelnost aplikace stavebního řádu. Dále je třeba zajistit efektivní vymahatelnost dodržování lhůt a maximální integraci všech agend a řízení pod jedno razítko,“ uvádí se dále v prohlášení.

Jako pozitivní příklad zástupci svazů uvádějí Polsko, kde platí nový stavební zákon od roku 2015. Ten podle nich zásadně zrychlil povolovací řízení. Podle dat poradenské společnosti KPMG bylo jen ve Varšavě mezi lety 2015 a 2018 povoleno ročně v průměru 1268 bytů na 100 000 obyvatel. Praha ve stejném období povolila 311 bytů, tedy čtyřikrát méně. „Stavební zákon je však také o rodinných domech a stavbách pro jiné sektory hospodářství, jako jsou doprava, průmysl nebo služby. Dále o environmentálních stavbách a opatřeních, která zlepšují kvalitu životního prostředí a posilují jeho odolnost vůči dopadům změny klimatu,“ píše se dále v prohlášení.

Nový stavební zákon, který má především výrazně zjednodušit a zrychlit stavební řízení, prošel minulý týden ve Sněmovně prvním čtením. Návrhem se nyní budou zabývat poslanecké výbory v čele s hospodářským. Na jeho projednání budou mít prodlouženou lhůtu. Na plénum se tak zákon vrátí ke druhému čtení nejdříve na konci února.

ČTK

V Praze se v září stavělo nebo bylo už letos dokončeno 137 developerských projektů, ve kterých vznikne 14 450 bytů. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracoval Institut plánování a rozvoje (IPR). Podle ní město zažívá největší výstavbu za poslední dekádu, ceny nicméně stále rostou – podle dat institutu byla v září průměrná cena volného bytu v nových projektech 95 904 Kč za metr čtvereční, tedy meziročně asi o 10 000 korun více. (IPR vychází z vlastního monitoringu stavebního trhu na základě veřejně dostupných informací. Zařazeny jsou do něj projekty, které se staví nebo byly letos dokončeny a ve kterých vzniká alespoň deset bytů.)

Podle citované analýzy bude letos dokončeno 4 788 bytů, v příštím roce 4 293 a v roce 2022 to bude 4 510 jednotek. Celkově se tak dá podle dokumentu očekávat, že v metropoli letos a příští rok vznikne 5 500 až 6 000 bytů, v případě roku 2022 by to mohlo být i výrazně přes 6 000. „Ve vztahu k naplnění tohoto odhadu bude ale záležet i na tom, do jaké míry se projeví dopady stávající koronavirové pandemie a očekávané hospodářské recese,“ upozornili autoři analýzy.

Dokument dále uvádí, že meziročně se počet aktuálních projektů zvýšil ze 133 na 137 a počet vznikajících bytů vzrostl o 9 %. „V letošním roce byl zaznamenán dokonce nejvyšší počet aktuálních developerských projektů od roku 2009. A to samé platí i o počtu bytů, který v rámci těchto projektů vzniká,“ uvedli autoři. Nejvíce bytů se stavělo stejně jako loni v Praze 5.

„Ačkoliv se v roce 2020 navýšila celková výstavba a rovněž i počet volných bytů, tak vývoj cen nových bytů nedoznal žádných zřetelnějších změn a stále má výrazně růstovou tendenci,“ píše se dále v analýze. Průměrný byt stál loni v září podle ceníků firem asi 7,3 mil. Kč, letos to bylo už zhruba 8,5 milionů. Průměrná cena bytu podle autorů odpovídá 16,5násobku hrubé roční mzdy průměrně vydělávajícího pražského zaměstnance. „Lze tak konstatovat, že stávající ceny nových bytů jsou již mimo příjmové možnosti běžně vydělávajících Pražanů,“ uvádí analýza.

Asi dvě třetiny bytů v projektech již byla podle analýzy prodána, volných jich bylo v září 4 774. Průměrná velikost jednotek byla 76,8 metru čtverečních bez balkonů, lodžií a teras, medián pak činí 70,8 metru. Nejvíce volných bytů mělo dispozicí 2+kk a 2+1, a to 41 % z jejich celkového počtu. Takových bytů se také staví nejvíce.

ČTK

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku ve třetím čtvrtletí dál rostly. Nejvíce zdražily byty, a to o 12 %, naopak nejméně rodinné domy. Od roku 2010 byty v ČR zdražily o dvě třetiny. Zdražování je podle expertů Hypoteční banky způsobeno jak doznívající odloženou poptávkou, tak přetrvávající nedostatečnou nabídkou.

„Tempo růstu cen bytů ve třetím čtvrtletí zrychlilo. Zdražovaly ve všech krajích, nejvíce v Libereckém a Ústeckém. Praha naopak vykázala menší růst. V hlavním městě se silně projevuje obecný trend stoupajícího podílu investičních nákupů, v současnosti je to až polovina,“ uvedl ředitel nemovitostního odboru Hypoteční banky Petr Němeček.

Ceny rodinných domů meziročně stouply o 9,1 % na 150,1 bodu, ceny pozemků o 11,8 % 179,5 bodu.

HB Index sleduje byty, rodinné domy a pozemky. Je založen na reálných odhadech tržních cen nemovitostí, které si prostřednictvím hypotečního úvěru pořídili klienti Hypoteční banky. Úroveň 100 bodů indexu se váže k 1. lednu 2010.

ČTK

Pokles stavební výroby v České republice se podle údajů ČSÚ mírně zpomalil. V září se reálně meziročně snížila o 8,2 %, a to po srpnovém poklesu o 9,7 %. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížilo o 8,9 %, když v srpnu zaznamenalo pokles o 11,2 %.

„Stavebnictví začala v září opět výrazněji ovlivňovat epidemie koronaviru. Kromě nemocnosti, karantény, nedostatku zahraničních pracovníků a omezené činnosti stavebních úřadů měla na meziroční pokles většiny ukazatelů vliv také vysoká srovnávací základna z loňského září,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

ČTK

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) do pozměňovacího návrhu stavebního zákona zapracuje možnost pro Prahu, Brno a Ostravu vydat vlastní stavební předpisy. V budoucnu ji podle MMR mohou dostat i další města. Nový stavební zákon, který chtějí vládní strany razantně upravit ve Sněmovně, poslanci minulý čtvrtek pustili do dalšího projednávání.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) o novém zákoně jednala s ostravským primátorem Tomášem Macurou a jeho náměstkyní Zuzanou Bajgarovou (oba ANO). „Na základě argumentů pana primátora Macury jsem přistoupila na speciální stavební předpisy pro metropolitní města,“ uvedla K. Dostálová. Pro ministerstvo bude podle ní přínosné pozorovat, jak se tvorba specifických stavebních předpisů bude v metropolitních městech vyvíjet.

ČTK

Situace na českém trhu s průmyslovými a logistickými nemovitostmi navzdory všem očekáváním ve třetím čtvrtletí nezaznamenala zásadní ochlazení – říká čtvrtletní zpráva sdružení Industrial Research Forum. Podle něj poptávka po „industriálu“ zůstává stabilní a v tuto chvíli se zdá, že jí výrazně neublíží ani ekonomické změny vyvolané pandemií, minimálně co se týče blízké budoucnosti.

Celková plocha moderních prostor určených ke skladování a lehké průmyslové výrobě v ČR vzrostla ve třetím čtvrtletí roku 2020 na 8,99 milionů m². Dokončeno bylo celkem 145 700 m² ploch v 11 areálech, což ve srovnání se stejným obdobím loňského roku představuje nepatrný 1% pokles.

Na konci třetího čtvrtletí roku 2020 bylo ve výstavbě celkem 372 600 m² prostor, z nichž se 29 % nachází v Plzeňském a 24 % v Moravskoslezském kraji. Zahájena byla výstavba hal o celkové rozloze 96 500 m². Podíl prostor ve spekulativní výstavbě (bez předem zajištěného nájemce) v třetím čtvrtletí 2020 klesl na 35 %.

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) v třetím čtvrtletí dosáhla 289 400 m². Čistá poptávka čítala v třetím čtvrtletí roku 2020 celkem 146 100 m² a zaznamenala tak pokles o 24 % v porovnání s předchozím čtvrtletím a 39 % pokles oproti stejnému období v minulém roce.

Na konci třetího čtvrtletí roku 2020 dosáhla míra neobsazenosti 4,4 %, což s ohledem na probíhající krizi signalizuje dosavadní odolnost českého průmyslového trhu. Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) dosáhlo ve třetím čtvrtletí roku 2020 úrovně 4,70 eur/m²/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavby činila 8,50 – 9,00 eur/m²/měsíc. Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,50–0,65 eur/m²/měsíc.

SF/pb

Sněmovna poslanců dala po osmihodinové debatě šanci návrhu nového stavebního zákona a ten prošel prvním čtením. Návrhem se nyní budou zabývat poslanecké výbory v čele s hospodářským. Na jeho projednání budou mít prodlouženou lhůtu. Na plénum se tak stavební zákon vrátí ke druhému čtení nejdřív na konci února.

Značné výhrady k této novele v minulosti vznesla mj. Hospodářská komora a větší města, vedle nich i ekologičtí aktivisté i památkáři. Parlamentní pozici se současně nelíbí, že vládní strany chtějí zákon razantně upravit až ve Sněmovně. Kritizovali také to, že předlohu neobhajovala kvůli onemocnění covidem-19 ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Odklad projednávání normy do doby, než se K. Dostálová uzdraví, ale opozice neprosadila. „Za 13 let se nám podařilo ukovat 26 novel stavebního zákona. Výsledek je to, že máme 20 typů stavebních úřadů, deset typů povolovacích procesů a jsme na 157. místě ve lhůtách stavebního povolování na světě,“ hájil návrh v debatě za vládu její místopředseda Karel Havlíček.

ČTK

Praha 13 podepsala memorandum s developerskou firmou Trigema o plánovaném projektu věže Top Tower u stanice metra Nové Butovice, která se má stát nejvyšší budovou v Čechách. Podle právně nezávazného memoranda městská část stavbu podpoří, výměnou za to má investor investicemi ve výši 36,5 mil. Kč zajistit revitalizaci okolí stavby a také přispět radnici částkou 30 mil. Kč na rozvoj školství či dopravy v lokalitě.

Top Tower má navazovat na téměř kilometrovou pěší zónu, která vede od stanice metra Nové Butovice přes centrální Sluneční náměstí ke stanici metra Hůrka. Na návrhu 135 metrů vysoké budovy se podíleli sochař David Černý a architekt Tomáš Císař ze studia Black n ́Arch. O samotnou 125 metrů vysokou budovu má být „opřena“ o deset metrů vyšší konstrukce znázorňující vrak lodi. K výstavbě je nutné udělit výjimku z územního plánu.

Trigema projekt představila loni v září, zástupci firmy tehdy uvedli, že stavba by v ideálním případě mohla začít příští rok a měla by trvat tři roky. Budova bude určena pro nájemní bydlení, v nižších podlažích Trigema plánuje kanceláře a multifunkční kulturní centrum propojené s veřejně přístupnou střešní zahradou. Náklady na výstavbu mají být dvě miliardy korun.

ČTK

Objem realitních investic v regionu střední a východní Evropy letos do konce září meziročně klesl o 12 % na 8 mld. eur (215 mld. Kč). Polovina této sumy podle statistik společnosti Colliers připadala na Polsko, Česku patřila zhruba čtvrtina. „Cykly v sektoru nemovitostí obvykle odrážejí vývoj ekonomických cyklů. Je tedy nevyhnutelné, že za současného klimatu investiční aktivita poklesne. Ovšem v porovnání s posledním zpomalením se trh chová velmi odlišně. Investoři zůstávají aktivní jak v České republice, tak v širším regionu střední a východní Evropy,“ uvedl ředitel investičního oddělení pro ČR a SR v Colliers Andy Thompson.

V Česku objem realitních transakcí meziročně klesl rovněž o 12 % na 2,2 mld. eur (zhruba 60 mld. Kč). Tato částka byla výrazně ovlivněna švédskou společností Heimstaden a to její investicí do rezidenčního portfolia společnosti Residomo v hodnotě 1,3 miliardy eur.

SF/pb

Ceny bydlení na Slovensku ve třetím letošním čtvrtletí vystoupily na nový rekord a ve srovnání s loňském zdražily dvouciferným tempem. Jak vyplývá z údajů slovenské centrální banky (NBS), v cenách rezidenčních nemovitostí se tak neprojevily negativní dopady pandemie nemoci covid-19, která ovlivnila vývoj ekonomiky země i situaci na trhu práce.

Průměrná cena metru čtverečního v bytech a domech na Slovensku ve sledovaném období dosáhla 1792 eur (48 560 Kč). Proti třetímu čtvrtletí loni se zvýšila o 11,8 %, což představuje nejrychlejší tempo růstu od léta 2008. Jedním z důvodů tohoto dynamického růstu jsou podle analytiků NBS očekávání, že krizová situace v souvislosti s koronavirem brzy skončí. Trh s bydlením ovlivňuje také dřívější pokles počtu dokončených bytů a nižší objem nové výstavby.

Z regionálního srovnání nejvýrazněji ke zdražení bydlení přispěl vývoj v Bratislavském kraji, který má nejvyšší životní úroveň a nejdražší nemovitosti z celé země. Bydlení proti loňsku zdražilo ve všech regionech Slovenska. Tradičně rychleji se zvyšovaly ceny bytů než ceny domů.

SF/pb

Hotelový řetězec Czech Inn Hotels přichází s nabídkou nájmů plně vybavených malometrážních bytů po celé Praze za ceny od 6 500 Kč za měsíc.  „Předělali jsme několik našich hotelů na plně vybavené byty o velikosti 20 až 50 metrů čtverečních s vlastním sociálním zařízením a vlastní nebo sdílenou kuchyní. Vybrané hotely se tímto přeměnily na rezidence – nízkonákladové i luxusní – na atraktivních adresách se službou recepce, restaurace, wellness, beauty a podobně. Aktuálně máme v nabídce přes 300 bytů, v případě silné poptávky budeme tyto kapacity ještě navyšovat,“ uvedl jednatel Czech Inn Hotels Jaroslav Svoboda.

Nejvýhodnější podmínky nabízí rezidence Uno ve Strašnicích – cena pokoje s vlastním sociálním zařízením, wi-fi připojením, TV a sdílenou kuchyní vychází na 6 500 Kč za měsíc.

„Moderně vybavený byt včetně televize, wi-fi a lednice je možné si pronajmout okamžitě přes našeho obchodníka, nehradí se žádné provize. Doba nájmu je flexibilní a lze ji sjednat dle požadavku klienta. První byty si pronajaly firmy pro své zaměstnance jako služební byty a kanceláře, nyní je největší poptávka od lidí ve věku 20 až 40 let, kteří chtějí snížit své osobní náklady,“ říká Petr Chábera.

Hotelová společnost Czech Inn Hotels vznikla v roce 2003, aktuálně provozuje 23 hotelů a 10 restaurací. Je největší ubytovatelem v Praze (2 200 pokojů, 6 000 lůžek).

SF/pb

Praha má velmi málo významných staveb moderní architektury a celosvětově uznávaní architekti se zde uplatňují sporadicky. Jednou z výjimek je obchodně administrativní centrum Zlatý Anděl na Smíchově, od jehož otevření uplyne 2. listopadu dvacet let.

Víceúčelovou stavbu a novou dominantu Smíchova navrhl francouzský architekt Jean Nouvel, kterého proslavily zejména projekty Arabského institutu v Paříži (1987), sídlo Cartierovy nadace v Paříži (1994) nebo Opery v Lyonu (1993). Také Zlatý Anděl se dočkal ocenění, v září 2001 byl vyhlášen českou Stavbou roku. Tak jako většina moderních staveb v Česku ani tento dům s úryvky z děl Kafky, Rilkeho či Ortena na skleněné fasádě není přijímán jednoznačně. „Je to slušná stavba, ale bylo na ni málo peněz a je to znát. Nouvel má lepší věci,“ říká třeba historik architektury Zdeněk Lukeš.

Do malé skupinky pražských budov, pod kterými jsou podepsáni světově proslulí architekti, patří například společné dílo českého architekta chorvatského původu Vlada Miluniče a kanadsko-amerického architekta a designéra Franka O. Gehryho Tančící dům (1996) či Corso Karlín (2001), přestavba bývalé tovární haly ČKD v pražském Karlíně – ta je dílem španělského architekta Ricarda Bofilla.

ČTK

Ministerstvo obrany opět nabízí nevyužité pozemky nebo části pohraničního opevnění z období první republiky. Za 35 nemovitostí požaduje minimálně 20,4 milionu korun. Za zajímavou nabídku lze považovat pozemek (s výměrou asi 3 500 metrů čtverečních) v Praze Michli nebo pozemek na bývalé plovárně v údolí řeky Mže u Stříbra. Úřad se také rozhodl odprodat pět souvislých pozemků u Kolína v lokalitě Na Vinici. Dále jsou nabízeny na Jihlavsku pozemky u obce Rančířov nebo mezi Popicemi a Vílancem. U Žatce obrana prodává pozemky v sousedství budované zóny Triangl.

Podrobnosti o nabídkách včetně potřebných dokumentů zájemci naleznou na www.onnm.army.cz. Další nepotřebné nemovitosti nabídne ministerstvo obrany k prodeji příští rok.

ČTK

Západočeská metropole staví po patnácti letech městské byty. Do dvou let chce vybudovat za 350 mil. Kč celkem 18 domů se 183 menšími byty na Zátiší v městské části Skvrňany. Byty město nabídne seniorům, zdravotně postiženým občanům, samoživitelům a samoživitelkám, rodinám pečujícím o zdravotně postižené dítě, ale také jako startovací dostupné bydlení pro mladé rodiny.

Podle radního Davida Šloufa (ODS) bude nájem u bytů bezbariérových a zvláštního určení 50 Kč za metr čtvereční měsíčně, pro všechny ostatní byty pak v sazbě běžného nájemného 86,86 Kč za metr čtvereční. Rozměry standardních bytů 2+kk budou 46 metrů čtverečních a 1+kk asi 34 metrů čtverečních.

ČTK