Stavební firma Hochtief CZ se loni dostala z předloňského zisku 19,5 mil. Kč do ztráty 90 milionů. Tržby přitom vzrostly o procento na 5,59 mld. Kč, 90 % jich firma vytvořila v Česku. K největším projektům, na kterých firma loni pracovala, patřily například rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze a Státní opery či stavba bezbariérového zpřístupnění stanice metra Karlovo náměstí. V červnu společnost v Praze na Pankráci zahájila geologický průzkum pro výstavbu metra D.

Německý stavební koncern Hochtief působí v České republice od roku 1999, kdy koupil společnost VSB.

SF/pb

Moravská metropole hledá projektanty na výstavbu bytů v oblasti Kamenný vrch. Do pěti let by tam mělo být 350 bytů, odhadované náklady jsou 1,75 mld. Kč. Byty by měly být převážně družstevní – původně město počítalo se stavbou 300 bytů, které měly sloužit seniorům, jako startovací pro mladé rodiny a jenom část měla být družstevní. Nyní se ale město rozhodlo, že všechny byty budou družstevní s možností vyčlenění 30 bytů pro seniory, pokud o to projeví městská část zájem. Důvody jsou podle vedení města finanční a také velký počet zájemců o družstevní bydlení, jichž se už přihlásilo 500.

ČTK

Veřejní investoři v Česku v prvním pololetí zadali projektovým firmám celkem 403 zakázek v hodnotě 4,1 mld. Kč. Přitom hodnota meziročně vzrostla o 128 %, počet se zvýšil o tři pětiny – jak vyplývá z údajů společnosti CEEC Research. „Projektová příprava tvoří přibližně dvě až tři procenta hodnoty celé stavby. Ovšem z hlediska významu je to naprosto klíčový prvek, bez kterého stavby v podstatě nemohou vzniknout. Vývoj vypsaných a následně zadaných projektových zakázek ukazuje směr, kterým by se české stavebnictví za rok až dva mělo ubírat,“ uvedl ředitel CEEC Research Michal Vacek. Produkce českého stavebnictví v prvním pololetí tohoto roku meziročně klesla o 4,2 %.

ČTK

Po delším období růstu letos stavební produkce zatím klesá. Spolu s nemocností a sílícími dopady opatření proti šíření koronavirové nákazy se začaly projevovat nedostatek pracovní síly, váznoucí poptávka a administrativní nepřipravenost staveb. Naději na obrat dává aktuální zásoba prací a povolených staveb, nicméně produkce pozemního i inženýrského stavebnictví za prvních sedm měsíců klesla o 5,7 %. „Ani nejnovější data za červenec letošní bilanci nevylepšila a poměrně velký pokles nastal v obou segmentech. Zatímco pozemní stavitelství svůj pokles zpomalilo, inženýrské se propadlo nejvíce v letošním roce,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Probíhající epidemií byla zčásti ovlivněna také oblast bytové výstavby a vydávání stavebních povolení. Některé stavební úřady omezily úřední hodiny a kontrolní prohlídky, problémy nastaly také se získáním stanovisek dotčených orgánů. Obecně se úřady shodovaly i na nižším zájmu ze strany stavebníků. Počet dokončených bytů v lednu až červenci 2020 meziročně klesl o 7,4 %. Otázkou je, jak se bude bytová výstavba vyvíjet v dalším období. „Zásadní propad nastal hlavně v Praze, kde se začalo v červenci stavět pouhých 46 bytů v rámci nové výstavby. To představuje jediný malý rezidenční projekt a to je opravdu velmi málo. Zvlášť, když k tomu připočteme červnových 137 bytů. Za sedm měsíců letošního roku se na území Prahy začalo v rámci nových projektů stavět jen 2 599 bytů, což je výrazně pod dlouhodobou poptávkou po novém bydlení,“ říká Evžen Korec, ředitel společnosti Ekospol.

Výsledky dalších sektorů či oblastí podle posledních údajů ČSÚ za měsíc červenec vzbuzují mírný optimismus. Průmysl v tomto měsíci zmírnil meziroční pokles na 5 % z červnových 10,5 %. Jde o nejlepší výsledek za pět měsíců, v květnu byla kvůli pandemii koronaviru výroba nižší o víc než čtvrtinu. Výroba aut se přiblížila k úrovni před pandemií, v červenci byla meziročně nižší o necelé procento, Bilance zahraničního obchodu skončila v červenci přebytkem 13,4 mld. Kč, meziročně byl o 15,2 miliardy vyšší. Dovoz zboží se v červenci meziročně snížil o 6,2 %, nižší byl i vývoz, který klesl o 1,1 %.

ČTK/pb

Poptávka a nabídka na trhu nájemního bydlení v Česku se od července sice začaly přibližovat, nabídka je však nadále výrazně vyšší. Poptávka byla v prvním srpnovém týdnu o 43 % vyšší než průměr v prvních deseti týdnech, kdy nebyla zavedena opatření proti šíření koronaviru. Nabídka však byla vyšší o 206 %, rozdíl tak byl 163 procentních bodů. V polovině května to bylo 368 procentních bodů. Vyplývá to ze studie společnosti UlovDomov.

„Pandemie koronaviru zapříčinila nestandardní situaci na trhu nájemních bytů, kdy nabídka dlouhodobých pronájmů výrazně převyšovala poptávku. V časech nejistoty lidé přestali hledat nové bydlení, majitelům navíc odpadla možnost krátkodobě pronajímat byty turistům,“ uvedl ředitel společnosti UlovDomov Martin Březina. Po uvolnění mimořádných opatření se však podle něj zájem obnovil a s návratem turismu začal objem inzerce dlouhodobých pronájmů opět klesat. Nabídka a poptávka na trhu nájemních bytů se tak začíná pomalým tempem narovnávat.

Ceny nájemného na konci června byly podle údajů developerské společnosti Trigema v jednotlivých regionech podobné jako ve stejném období loňského roku. Meziročně se nejvíce zvýšily v Olomouckém kraji, o 4,2 %, naopak v Karlovarském a Plzeňském kraji o 3,4 % klesly. Nejvyšší nájemné bylo v Praze, v průměru 319 Kč za metr čtvereční. Následovaly Jihomoravský (254 Kč) a Středočeský kraj (230 Kč). Nejnižší nájemné bylo v Ústeckém (161 Kč), Moravskoslezském (163 Kč) a Karlovarském kraji (171 Kč).

ČTK

V Česku vznikla Asociace nájemního bydlení. Jde o sdružení provozovatelů dlouhodobého nájemního bydlení, které chce mimo jiné podpořit a garantovat základní etická pravidla v nájemních vztazích, chce být partnerem státním institucím. Dále hodlá pravidelně analyzovat situaci v nájemním bydlení v Česku i v Evropě. Na tiskové konferenci to dnes řekl prezident asociace Vítězslav Vala.

„Debata kolem placení a neplacení nájemného i série nejrůznějších vládních opatření kolem nájmů v době první koronavirové krize jasně ukázaly, že zájmy poskytovatelů nájemního bydlení i našich klientů musíme hájit jednotným a silným hlasem. Chceme i nadále jednat s ministerstvy, svazy, městy i obcemi o tom, jakým směrem se má bydlení v Česku ubírat,“ uvedl Vala.

Asociace má v současné době osm členů, kteří vlastní zhruba 56.000 nájemních bytů po celé republice. Mezi členy patří Heimstaden Czech, CPI Byty, Czech Home Capital, Správa investic a nemovitostí, Luka Residential, CIB Group, Finep Holding a fyzická osoba Tomáš Kašpar.

V porovnání se západními zeměmi je podíl nájemního bydlení v Česku výrazně nižší. Podle údajů poradenské společnosti Deloitte byl loni průměrný podíl nájemního bydlení v ČR 22,4 procenta, šlo zhruba o milion bytů. V porovnání s 30 evropskými státy Česku patřilo 12. místo. Nejvyšší podíl byl v Německu (50,8 procenta) a Dánsku (46,6 procenta). Naopak v Rumunsku, Slovinsku, Maďarsku a na Slovensku nedosahoval ani pěti procent.

Podle poradenské společnosti KPMG v Praze loni žilo v nájmu 32 procent obyvatel. Například v Londýně to bylo 49 procent, v Amsterdamu 70 procent, v Hamburku 76 procent, ve Vídni 78 procent a v Berlíně 84 procent.

Jak vyplývá z loňského výzkumu poradenské společnosti Partners, lidé bydlící v nájmu vydávají na bydlení v průměru o 1800 korun měsíčně více než ti, kteří bydlí ve vlastním. V nájmech přitom žijí spíše lidé s nižšími příjmy. Náklady spojené s bydlením představují u vlastníků 27 procent příjmů domácnosti, v nájmu u soukromníka je to 37 procent, ve státním nebo obecním bytě 31 procent.

Podle údajů developerské společnosti Trigema bylo na konci června nejvyšší nájemné v Praze, v průměru 319 korun za metr čtvereční. Následovaly Jihomoravský (254 korun) a Středočeský kraj (230 korun). Nejnižší bylo v Ústeckém (161 korun), Moravskoslezském (163 korun) a Karlovarském kraji (171 korun).

ČTK

Realitní skupina CPI Property Group dnes otevřela kancelářskou budovu v Budapešti. Stavba o 16.000 metrech čtverečních stála osm miliard forintů (588 milionů Kč), informovala dnes agentura MTI. Společnost, kterou ovládá český miliardář Radovan Vítek, tak má v maďarské metropoli už tři kancelářské budovy na téměř 35.000 metrech čtverečních.

Šéf maďarské součásti CPI uvedl, že 76 procent prostor už je pronajato a že dokonce roku čeká nárůst smluvně pronajaté plochy na 90 procent. Zbylé dva kancelářské komplexy jsou také skoro plné, dodal. CPI Hungary se podle agentury MTI chystá postavit v příštím roce další kancelářskou budovu v severní části Budapešti.

Společnost CPI Property Group v prvním pololetí zvýšila provozní zisk EBITDA meziročně o 15 procent na 164 milionů eur (4,3 miliardy Kč). Hodnota nemovitostního portfolia skupiny v porovnání s koncem loňského roku vzrostla o osm procent na 9,8 miliardy eur.

CPI Property Group má sídlo v Lucembursku a její akcie se obchodují na frankfurtské burze. Vlastní nemovitosti v České republice, Maďarsku, Polsku, na Slovensku, v Chorvatsku, Švýcarsku, Francii, Rumunsku, Rusku a v Británii. Vítek má v CPI Property Group podíl 87,8 procenta. Podle časopisu Forbes je jedním z osmi českých dolarových miliardářů.

ČTK

Kancelář architekta města Brna (KAM) včera zahájila mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonickou soutěž, ze které vzejde autor podoby nového hlavního nádraží v Brně. Vyzvalo do ní i autory hlavních nádraží ve Vídni, Berlíně a Amsterdamu. Další zájemci se mohou hlásit do 25. září. Vítěze porota vybere v červnu příštího roku.

V první fázi dvanáct soutěžících rozpracuje návrhy, čtyři z nich vybere komise do druhého kola. Ti dopracují návrhy do větší podrobnosti, porota vybere vítěze a určí pořadí na druhém, třetím a čtvrtém místě. Hodnocení návrhů v první fázi bude v únoru, ve druhé fázi v červnu 2021. Soutěžící musí kromě jiného navrhnout nádražní budovu včetně zastřešení a podoby nástupišť, podobu drážního tělesa a mostních konstrukcí, rozmístění vnitřních prostor a umístění hlavní výpravní haly.

Nové nádraží bude stát na místě dnešního dolního nádraží. Bude umístěno na mostě ve výšce sedm metrů nad zemí. O poloze nádraží rozhodli v roce 2018 zastupitelé města i kraje.

ČTK

Ceny rezidenčních nemovitostí na Slovensku ve druhém čtvrtletí rostly meziročně téměř dvouciferným tempem. Data slovenské centrální banky (NBS) už dříve ukázala, že ceny bydlení v zemi pod Tatrami jsou rekordní.

Podle statistického úřadu SR bydlení ve druhém čtvrtletí zdražilo meziročně o 9,7 % po růstu o 13,1 % v prvním kvartálu. Rychlejším tempem se zvyšovaly ceny nových nemovitostí než starších staveb. Analytici NBS uvedli, že ceny bydlení na Slovensku plošně rostly ve všech slovenských regionech. Tradičně nejdražší jsou byty a domy v Bratislavě a okolí, kde je nejvyšší životní úroveň.

Dlouhodobý trend růstu cen nemovitostí určených k bydlení tak nezastavila ani koronavirová krize, která se na Slovensku již projevila zpomalením tempa růstu ekonomiky a zvýšením míry nezaměstnanosti.

ČTK

Realitní skupině CPI Property Group v prvním pololetí stoupl provozní zisk EBITDA meziročně o 15 % na 164 mil. eur (4,3 mld. Kč). Hodnota nemovitostního portfolia skupiny v porovnání s koncem loňského roku vzrostla o 8 % na 9,8 mld. eur.

Čistý příjem z nájemného společnosti meziročně vzrostl o 13 %, podíl neobsazených nemovitostí naopak klesl na 5,2 %.

ČTK

Vláda ČR minulý týden schválila nový návrh stavebního zákona. Ten však z pohledu velkých českých měst podle názoru odborníků na územní rozvoj žádné zlepšení nepřinese. Jedním z problémů, se kterým se bude muset popasovat Praha, je zrušení Pražských stavebních předpisů, díky nimž mohla budovat kompaktní město krátkých vzdáleností.

Nový stavební zákon je podle institucí, které mají na starost rozvoj největších českých měst, nešťastným krokem, která ještě zhoršuje současný stav. Pražský IPR (Institut plánování a rozvoje), brněnský KAM (Kancelář architekta města) i ostravská MAPPA (Městský ateliér prostorového plánování a architektury) s novým návrhem nesouhlasí.

„MMR návrhem zásadně omezuje rozvoj velkých měst, která však táhnou ekonomiku celého Česka. V posledním půlroce jsme MMR jasně říkali, co česká města potřebují, MMR však nevyslyšelo ani jednu připomínku. Pro Prahu je navíc ohromnou hrozbou konec Pražských stavebních předpisů, se kterými nový zákon nadále vůbec nepočítá,“ říká ředitel IPR-u Ondřej Boháč.

Pražské stavební předpisy se věnují dnešním problémům města spojených zejména s rozpadem městské struktury. Zavádí tak např. umístění uliční čáry, výškové limity či definují, že je možné stavět v tzv. blocích, tedy takové čtvrti jako jsou třeba Vinohrady. A to by nový stavební zákon neumožňoval. Nově chystané čtvrti jako Bubny-Zátory či Nákladové nádraží Žižkov by tak musely být přeplánovány spíše jako pražská sídliště.

„V případě návrhu nového stavebního zákona se jedná o zmařenou příležitost. Například Pražské stavební předpisy jsou odbornou veřejností vnímány pozitivně, jako krok správným směrem. Statutární města ČR si naopak přála rozšířit možnost vydávat vlastní městské stavební předpisy, aby mohla reagovat na individuální situaci měst. Toto bylo opakovaně komunikováno i na jednáních s ministerstvem. MMR prosby praxe nevyslyšelo, naopak ruší i Pražské stavební předpisy. Prosadilo tak úřední, byrokratický přístup, určující požadavky na výstavbu shora, centrálně, ač je to při různorodosti měst a různosti jejich podob a podmínek nesmyslné,“ říká ředitel brněnské KAM-u Michal Sedláček.

Nad návrhem MMR zrušit stavební předpisy se podivují také ostravští urbanisté. „V komunikaci nového stavebního zákona je neustále akcentováno zvýšení rychlosti výstavby, ale nemluví se o kvalitě vystavěného prostředí. Dokonce jediný dokument, který na tuto kvalitu jasnou a srozumitelnou formou cílí – Pražské stavební předpisy –, pozbývá s novým návrhem platnost. Jako by nezáleželo na tom, co budujeme, hlavně že to budujeme rychle. Naopak podobné předpisy by měly mít právo přijmout i další města. Třistatisícovou postindustriální metropoli v případě Ostravy nelze poměřovat stejnou šablonou, jako malou dvoutisícovou obec,“ říká ředitel ostravské MAPPA Ondřej Vysloužil.

Česká republika je mistrem v počtu regulací, razítek a byrokratických předpisů a podle odborníků tomu tak bude i nadále. Průměrně u nás trvá postavit bytový dům 1 163 dní. Jsme na 158. příčce na světě co do rychlosti povolování staveb. „MMR slibuje zkrácení lhůt, během kterých by měly jednotlivé úřady vydat svá rozhodnutí. Tyto lhůty však nejsou nijak vymahatelné a možnost zkrácení celého procesu je tak zanedbatelná,“ uzavírá O. Boháč.

SF/pb

Společnost CTP Invest zahájila výstavbu nového průmyslového parku v Ostravě-Porubě. Plánuje do výstavby investovat více než 1,5 mld. Kč. První fáze projektu by měla být dokončena do šesti měsíců a první firmy by se do areálu mohly nastěhovat začátkem příštího roku. V parku vzniknou čtyři velkoplošné výrobní a skladovací haly, které nabídnou téměř 90 000 metrů čtverečních ploch.

Společnost CTP vybudovala v Moravskoslezském kraji už čtyři průmyslové areály – v Ostravě-Hrabové, Nošovicích na Frýdecko-Místecku, v Novém Jičíně a Karviné. Vystavěla také výškovou kancelářskou budovu, v níž v Ostravě sídlí firma TietoEVRY.

ČTK

Se stavbou tří bloků budov s kancelářemi, byty a plochami pro obchod a služby v Brně chce společnost Karlín development začít na jaře roku 2022. Objekty by měly stát v jihozápadním cípu území, které je ohraničené Uhelnou, Úzkou, Opuštěnou a Trnitou ulicí. Částečně dnes toto místo využívá autobazar, zbytek jsou volné nevyužité plochy. Developer tady chce zastavět zhruba pětihektarové území – jak vyplývá z dokumentu na informačním portálu EIA. Jako první se má začít stavět blok, který přiléhá k ulicím Opuštěná a Uhelná. První etapa projektu by měla být hotová v roce 2024. Celkem má vzniknout ve třech blocích 21 víceúčelových budov a sedm administrativních.

Jde prakticky o první zástavbu tzv. jižního centra, tedy území mezi současným a plánovaným novým hlavním nádražím, které má stát v místě dnešního dolního nádraží. Jižní centrum se má však rozvíjet bez ohledu na to, kdy se nádraží začne přesouvat. Je téměř jisté, že to nebude do roku 2025, protože současnou prioritou je přestavba nádraží v Židenicích a u ní Správa železnic operuje s termínem otevření v roce 2023.

ČTK

Zájem o pronájem moderních kancelářských prostor v Brně se v letošním prvním pololetí snížil meziročně o 22 %, míra neobsazenosti ale podle analýzy společnosti Colliers zůstala na obdobné úrovni jako v roce 2019, tedy na 9,5 %.

„Moderní kancelářské prostory v Brně dosáhly na konci první poloviny roku 2020 přibližně 634000 čtverečních metrů. Z hlediska velikosti je místní kancelářský trh nyní větší než některé polské regionální kancelářské trhy jako Poznaň, Katovice a Lodž,“ říká Josef Stanko z Colliers..

Jedním z důvodů poklesu realizované poptávky o zhruba pětinu je podle odborníků pandemie koronaviru, kvůli níž velká část lidí, kteří obvykle pracují v kancelářích, musela dlouhé týdny pracovat z domova. Firmy jsou proto s uzavíráním nájemních smluv opatrné a vyčkávají, jak se situace bude dál vyvíjet.

ČTK

Kabinet A. Babiše včera schválil nový stavební zákon, od kterého si slibuje výrazné urychlení a zjednodušení stavebního řízení. Vláda také odmítla návrh opozičních stran, které vyzvaly premiéra, aby návrh z jednání kabinetu stáhl. Hospodářská komora (HK) vybídla vládu i opozici, aby ve Sněmovně zřídily skupinu, která se zákonem bude zabývat. Podle odborníků se stavební řízení novým stavebním zákonem zrychlí, mohou být ovšem narušeny veřejné zájmy jako ochrana životního prostředí, památek nebo veřejného zdraví.

„Nynější varianta má mnoho výrazných změn, kvůli kterým by lidé a firmy museli další roky strpět pomalé povolání staveb. Pokud se ale politici nebudou snažit najít řešení, pak hrozí, že současný žalostný stav bude po další roky přetrvávat,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

ČTK

Nový stavební zákon, jehož návrh dnes projedná vláda, sice není ideální, ale řízení urychlí. Velký přínos je v digitalizaci, důležitá bude odbornost úředníků na stavebních úřadech i jejich dostatečná kapacita. Uvedli to analytici, které oslovila ČTK. Podle některých budou mít někteří účastníci řízení stále až příliš silné slovo. Řada zásadních připomínek navíc dosud nebyla vypořádána.

„Navržená podoba stavebního zákona není ideální, ale určitě povede k výraznému urychlení procesu vydávání stavebních povolení. Jelikož naši zemi trápí nedostatek nemovitostí, což vede k prudkému růstu cen na realitním trhu, je zřejmé, že nový stavební zákon jde správným směrem,“ uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček. Podle analýzy ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které je za přípravu zákona odpovědné, by se průměrná doba schválení u větších projektů měla zkrátit ze současných 5,4 roku na jeden rok. „Návrh stavebního zákona, se kterým by souhlasili všichni, není možný. Různé zájmové skupiny, které stavební zákon ovlivňuje, jsou příliš rozdílné. Bude tedy nutné protlačit nový stavební zákon na sílu. Největší odpor zřejmě vyvinou občanští aktivisté, ekologové, památkáři a místní samosprávy,“ uvedl dále Křeček.

Partner společnosti BDO Legal Jiří Šmatlák označil stávající právní úpravu za nepřehlednou a nefunkční. Situace je podle něj neudržitelná a brání rozvoji stavebnictví. Zjednodušení a zkrácení stavebního řízení je podle něj reálné za předpokladu, že bude zajištěna dostatečná personální kapacita a odbornost úředníků na stavebních úřadech. „Velký přínos pro zjednodušení povolování staveb vidím v jeho digitalizaci. Lze očekávat, že návrh zákona čeká v rámci legislativního procesu ještě hodně úprav a můžeme jen doufat, že případné změny návrh zákona ovlivní pozitivně,“ doplnil Šmatlák.

Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy by byl stavební zákon dle návrhu MMR krokem vpřed, byť mu k ideálu ještě cosi schází. Zejména velké stavební projekty by se podle něj měly stavět výrazně rychleji, což podpoří celou ekonomiku: „Obce a další úžeji profilovaní účastníci řízení, jako například památkáři nebo ochránci životního prostředí, však budou mít stále až příliš silné slovo. To umožní nadále prosazovat partikulární zájmy, byť v nižší míře, což ekonomice jako celku ne vždy svědčí.“

Jakub Kadlec z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners uvedl, že úprava stavebního práva je zcela nezbytná. Podle něj není současným problémem pouze délka povolovacích řízení, ale také jejich složitost. „Problém je, že v návrhu předkládaném vládě stále zůstává řada zásadních připomínek, které dosud nebyly vypořádány. Navíc je návrh nové normy velmi rozsáhlý a má příliš mnoho vznesených připomínek. Proto se obávám, že schvalování nového zákona bude během na dlouhou trať, a není jisté, zda bude sledovaných cílů dosaženo,“ dodal J. Kadlec.

Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se zákon po zapracování připomínek odklonil od původní podoby – legislativní rada vlády má opačný názor – a situaci ve stavebnictví místo zjednodušení naopak výrazně zhorší. Řadu kritiků měl i původní návrh normy. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy. Podle Sdružení místních samospráv zákon zruší většinu stavebních úřadů v obcích a povede k odlivu odborníků, kteří tam specializovanou stavební agendu dosud vykonávali.

ČTK

Ostravský magistrát nabízí k prodeji další atraktivní stavební parcelu v centru města. Jde o proluku nedaleko historické budovy bývalých městských jatek. Zájemci už mohou předkládat cenové nabídky i záměry. Jde o pozemek na rohu ulic Švabinského a Porážková v městské památkové zóně, snadno dopravně dostupný a situovaný v přímém dosahu městské hromadné dopravy a služeb občanské vybavenosti.

„Jedná se o stavebně zajímavý pozemek, který je v územním plánu určen pro bydlení a služby veřejnosti. Řešené území je z našeho pohledu vhodné doplnit zástavbou dnes existujícího bloku tak, aby odpovídal umístění v centru města. Víme sice o konkrétním zájemci o tento pozemek, v souladu s rozhodnutím zastupitelstva jsme ale vyhlásili záměr prodeje s tím, že se mohou hlásit zájemci o koupi a předložit nám své nabídky,“ uvedl náměstek ostravského primátora Radim Babinec (ANO).

V nedávné době město developerům nabídlo i jiné dvě plochy ve svém centru. Za 95 mil. Kč prodá soukromému developerovi pozemek mezi Forem Nová Karolina a Trojhalím, takzvaný Trojzubec. Získá ho společnost Contera Investment X, která tam chce vybudovat administrativní objekt. Ten bude navazovat na již fungující obchodně-administrativní a rezidenční komplex. Pozemek o rozloze 8 300 metrů čtverečních podél ulice 28. října v blízkosti obchodního komplexu Nová Karolina, kterému se přezdívá Slza, má získat společnost RT Torax. Postavit tam chce obchodně administrativní centrum s hotelem a byty v objektu s 60 patry a výškou 238 metrů. Stavba za více než dvě miliardy korun by měla být nejvyšší v Česku.

ČTK

Celková výměra moderních kancelářských ploch v Brně podle údajů sdružení Regional Research Forum činila na konci prvního pololetí roku 2020 celkem 634 000 metrů čtverečních. Letos tady byla dokončena jedna budova – rekonstrukce objektu Šumavská Tower B (10 600 metrů čtverečních). Aktuálně je ve výstavbě dalších osm projektů s celkovou plochou 74 800 metrů čtverečních – z toho by přibližně 56 % mělo být dokončeno v roce 2020.

Hrubá realizovaná poptávka v prvním pololetí 2020 dosáhla 20 800 metrů čtverečních (včetně renegociací), což představuje pokles o 60 % v porovnání s předchozím pololetím a pokles o 22 % při srovnání meziročním. Největší transakcí ve sledovaném období byl nový nájem společnosti Siemens v CTOffice A3 (4 100 metrů čtverečních), následovaný expanzí společnosti Czechitas v CTOffice A2 (1 500).

Celkem 60 300 m² moderních kancelářských ploch bylo na konci prvního pololetí volných, míra neobsazenosti se tedy snížila na 9,5 %, což představuje v meziročním srovnání snížení o 60 bazických bodů. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Brně v první polovině roku 2020 se drželo v rozmezí 15,00 – 16,00 eur za m² na měsíc.

V Ostravě v první polovině roku 2020 dosahovala celková výměra moderních kancelářských ploch 219 800 m². Dokončena nebyla žádná nová budova, k výstavbě jsou v tuto chvíli připraveny projekty s celkovou výměrou 59 600 m² kancelářské plochy.

Hrubá realizovaná poptávka v severomoravské metropoli dosáhla v prvním pololetí 2020 celkem 7 200 m², což představuje pololetní nárůst o 76 %; v porovnání s prvním pololetím 2019 dosáhla hrubá realizovaná poptávka stejné hodnoty. Největší transakcí první poloviny roku 2020 byl nový nájem společnosti Siemens v projektu Ostravia (1 400 m²).

V Ostravě bylo ke konci prvního pololetí 2020 evidováno 12 800 m² volných kancelářských prostor, míra neobsazenosti tak klesla oproti druhému pololetí 2019 o 220 bazických bodů na úroveň 5,8 %. Nejvyšší dosažitelné nájemné ostravských kanceláří v prvním pololetí 2020 setrvalo na úrovni 11,50 – 12,00 eur za m² na měsíc.

SF/pb

První český 3D tištěný dům jeho tvůrci v čele se sochařem Michalem Trpákem, sdružení v ateliéru Scoolpt, pokřtili na Prvok. Dům o váze 30 tun a délce přes 13 metrů přemístili 150 kilometrů z Českých Budějovic do centra Prahy, na Střelecký ostrov.

Realizaci první tištěné stavby z betonu v Česku letos urychlila Stavební spořitelna Buřinka. „Společně se Scoolptem jsme se v experimentu rozhodli pokračovat i přes vrcholící pandemii koronaviru. 3D tisk totiž může dát odpověď na mnoho výzev ve stavebnictví, obzvlášť po epidemii. Nevídaný zájem o něj nás v tom jen utvrzuje,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny, která je generálním partnerem projektu. Také díky její podpoře Prvok strhává pozornost v Česku i zahraničí. Informace o Prvokovi již rezonovaly na všech světadílech. „Odhalení Prvoka sleduje se zájmem mnoho významných společností, které vnímají potenciál uplatnění 3D tisku v různých oblastech. Máme dokonce signály od SpaceX, že budovy podobné Prvokovi jsou představitelné na Marsu. Tak proč ne v českém stavebnictví?“ – říká Libor Vošický.

Výstava Prvoka se koná pod záštitou Karla Havlíčka, ministra průmyslu a obchodu, Zdeňka Hřiba, primátora hlavního města Prahy, a Petra Hejmy, starosty MČ Prahy 1.

Zájemci o Prvok se s tímto unikátním stavebním počinem mohou seznámit prostřednictvím webináře Stavebního fóra, který pod názvem „3D tisk: reálná perspektiva?“ proběhne ve čtvrtek 20. 8. 2020 od 10:00 do 11:30. Jeho součástí bude právě virtuální prohlídka domu Prvok, komentovaná Michalem Trpákem. Bližší informace najdete na https://www.stavebni-forum.cz/cs/diskusnisetkani/3d-tisk-realna-perspektiva-webinar/

SF/pb

V programu COVID nájemné ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) včera evidovalo 10 541 žádostí za zhruba 1,5 mld. Kč. Schválilo zatím 4 088 žádostí za 540,8 mil. Kč, dalších více než 4 600 žádostí je rozpracováno, přičemž ministerstvo zatím nemuselo žádnou žádost zamítnout.

Podnikatelé zasažení v souvislosti s opatřeními proti koronaviru mohou o dotaci na komerční nájem žádat do 30. září. Na program je vyčleněno pět miliard korun, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) očekává zájem až 150 000 podnikatelů.

ČTK