Ředitelem Pražské developerské společnosti (PDS) byl na počátku tohoto měsíce jmenován Petr Urbánek. Ten působí v oblasti výstavby a developmentu už několik desetiletí, mj. byl šéfem společnosti Europolis, která v první dekádě tohoto století vystavěla roszáhlý kancelářský komplex Rivercity na karlínském nábřeží Vltavy a odstartovala tím výstavbu v této lokalitě.

Na včerejším semináři, který zorganizoval pražský magistrát na téma bytové výstavby, se Petr Urbánek vyjádřil v tom smyslu, že hlavním cílem PDS je zásadní zlepšení využití stavebních pozemků ve vlastnictví Prahy, jichž je podle něj zhruba 600. Konečným výsledkem činnosti PDS by měla být snadnější dostupnost bydlení v metropoli.

SF/pb

V pražském Karlíně začíná výstavba rezidenčního projektu Fragment, který je výsledkem spolupráce skupiny Trigema s architektonickým studiem Qarta architektura a umělcem Davidem Černým. Projekt představuje investici 1,25 mld. Kč. Hrubá stavba budovy bude hotová do konce příštího roku, uvedení budovy do provozu proběhne na podzim roku 2022.

„Chceme dělat hezké, funkční a užitné stavby. A taky trochu provokativní. A výjimečná lokalita Rohanského nábřeží naproti historické budově Invalidovny si o unikátní počin přímo říkala,“ říká Marcel Soural, předseda představenstva skupiny Trigema.

Budova je tvořena netradičními, „rozpixelovanými“ plochami bloků, odtud také název projektu. Celý objekt bude podpírán ikonickými sochami z dílny Davida Černého. Ústřední socha dívky bude vysoká 28 metrů a novou budovu bude podpírat především svým poprsím.

Fragment bude sloužit pro nájemní bydlení, obchody a služby. Nabídne 140 plně vybavených bytů k pronájmu s dispozicemi od 1+kk až po velkorysé mezonety se střešními terasami a výhledy na Pražský hrad. Mezi využité technologie patří například tepelná čerpadla, systém vytápění a chlazení distribuované prostřednictvím stropních podhledů, zelené střechy, automatické stínění oken, nabíjecí stanice pro elektromobily, fotovoltaická elektrárna a chytré ovládání každé bytové jednotky. Energetický provoz budovy Fragment tak bude mimořádně úsporný.

SF/pb

Developerská společnost Sekyra Group včera zahájila výstavbu první etapy nové pražské čtvrti Smíchov City. Náklady jsou v první etapě odhadovány na 3,5 mld. Kč, dokončena má být za 28 měsíců; projekt má čtyři etapy, celá čtvrť by měla být hotová za 12 let.

„Naší ambicí je vytvořit nové centrum Prahy, které se stane moderní alternativou k historickému jádru metropole. Naší ambicí je, aby kilometrová pěší zóna, která celý projekt protne, vytvořila kulturu korza, pěšího bulváru jako komunikační osy, ale i místa setkávání a občanských aktivit,“ uvedl Luděk Sekyra, hlava Sekyra Group. K tomu Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora, dodal: „Tento projekt by měl být příkladem pro všechny městské projekty velkého měřítka v Praze v novém tisíciletí a měl by udávat správný směr pro revitalizace brownfieldů a kvalitu tvorby vystavěného prostředí vůbec v hlavním městě i v celé České republice.“

V místě bývalého nákladového nádraží vznikne téměř 400 000 metrů čtverečních bytových, administrativních, obchodních nebo veřejných ploch včetně kilometrového pěšího bulváru, jehož osa bude protínat siluetu Pražského hradu. Na tvorbě podoby veřejných prostor této části nové čtvrtí se podílel ateliér MS architekti. „Centrální bulvár je komponován jako lineární park a vitální těžiště nové urbanistické struktury. Propojuje severní rezidenční a jižní komerční část, které jsou v návrhu odděleny dvojicí parků. Oddělení obou zastavěných částí zeleným pásem daným územním plánem vytváří hrozbu vzniku vnitřní periferie, kterou může eliminovat jedině skutečně atraktivní, aktivní veřejný prostor v celé délce centrálního bulváru. Profil ulice jsme proto doplnili o multifunkční prostor zahradního pavilonu, přístřešky pro stánkový prodej, přehlednou cyklostezku, funkční mobiliář a místy pro setkávání všech věkových kategorií. Navrhli jsme i kompozici a krajinářko-urbanistické řešení zmíněných dvou městských parků s vlastními mikroklimaty, které podpoří bohatou náplň nového bulváru,“ vysvětluje Michal Šourek, hlava společnosti MS architekti.

První městský blok vyroste na křižovatce ulic Za Ženskými domovy a Nádražní. Ten nabídne 195 bytových jednotek, z nichž už za prvních šest měsíců od zahájení prodeje našlo přes 60 % své majitele. Pak budou následovat kancelářská budova s rozlohou 10 000 metrů čtverečních a další bytový blok s 210 byty. V jižní části téměř kilometrového pěšího bulváru ve druhé etapě projektu vznikne komerční čtvrť včetně kampusu pro Českou spořitelnu o celkové ploše 130 000 metrů čtverečních.

S projektem Smíchov City jsou také spojeny značné investice do dopravní infrastruktury, realizované městem a Správou železnic. Mj. bude v sousedství smíchovského nádraží vybudováno záchytně parkoviště a bude sem přesunut i provoz nedalekého autobusového nádraží – vznikne tak dopravní terminál integrující všechny typy pražské hromadné dopravy.

Sekyra Group současně rozvíjí další velké projekty, zejména novou čtvrť Rohan City, která se vyroste na rozhraní Karlína, Invalidovny a Libně, nebo Žižkov City, kde na pozemcích bývalého nákladového nádraží vznikne rezidenční čtvrť.

ČTK/pb

 

Na projektování podoby veřejných prostor nové čtvrti Smíchov City se podílel ateliér MS architekti.

Společnost GLP, která je světovým developerem a provozovatelem skladových a logistických nemovitostí, buduje na místě bývalé chemičky v Ostravě-Hrušově průmyslovou zónu Ostrava Hrušov Business Park. Investice do stavebních nákladů projektu bude činit okolo 40 mil. eur, práci by tam v budoucnu mělo najít více než 1 000 zaměstnanců.

Zóna v Hrušově nabídne 94 000 metrů čtverečních prostor. Areál se nachází nedaleko centra Ostravy a má dobrou dopravní dostupnost díky blízkému napojení na dálnici D1 i na železnici. Hrušovská zóna je prvním projektem GLP v Česku.

ČTK

České stavebnictví bylo v letošním prvním pololetí s meziročním poklesem produkce o 4,6 % mezi 26 zeměmi Evropské unie na 13. místě (údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici). V zemích EU produkce stavebnictví v prvním pololetí klesla v průměru o 8,5 %.

„Odvětví stavebnictví v Evropě se v prvním pololetí ocitlo ve specifické situaci kvůli opatřením proti šíření koronaviru. O výkonech odvětví tak mnohdy nerozhodovala poptávka, ale různá omezení z nabídkové strany, zejména dostupnost pracovní síly a materiálů kvůli omezené prostupnosti hranic,“ říká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Propad v českém stavebnictví nebyl podle něj dramatický, přesto je ale trochu zklamáním: „Do odvětví se vkládaly naděje, že aspoň částečně nahradí průmysl v pozici tahouna ekonomiky, ale to se nepotvrdilo. Meziroční propad výkonů stavebnictví se navíc v průběhu prvního pololetí prohluboval.“

Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy by zejména do infrastrukturních projektů v Česku měly nyní proudit citelně navýšené objemy veřejných peněz, aby proticyklicky tlumily propad celé ekonomiky, a tím pádem i propad samotného stavebnictví: „Není ovšem připraven dostatečný počet projektů, které by se mohly začít rychle stavět. Zásadní překážkou v tomto ohledu je nepružný stavební zákon, který neumožňuje v oblasti stavitelství dostatečně rychle reagovat na nastalou situaci.“

EU: Meziroční změna výkonu stavebního sektoru

(1. pololetí 2020)

Země Index (v procentech) Rumunsko 19,7 Malta 5,6 Lotyšsko 5,5 Německo 3,6 Finsko 3,2 Chorvatsko 3,1 Dánsko 1,3 Nizozemsko 0,4 Polsko 0,1 Švédsko -0,4 Litva -0,8 Estonsko -1,8 Česko -4,6 Portugalsko -4,9 Rakousko -4,9 Slovinsko -5,6 Slovensko -7,2 Maďarsko -7,4 Bulharsko -7,4 Belgie -11,1 Irsko -12,8 Lucembursko -13,3 Španělsko -16,0 Řecko -17,8 Velká Británie -19,5 Francie -23,5 Průměr EU -8,5

Zdroj: Eurostat

Sněmovna stvrdila svoji verzi vládní novely takzvaného liniového zákona, která má urychlit přípravu výstavby dálnic a další infrastruktury. Podle vlády by novela měla zkrátit přípravu staveb až o třetinu. Státu má také usnadnit získávání pozemků. V případě výkupu stavebních pozemků a staveb bude moci vlastník dostat až jedenapůlnásobek znalecké ceny. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Zákon zavádí takzvaný polský model, který se má vztahovat pouze na dopravní stavby. Státu umožní stavět dálnice, silnice I. třídy a celostátní železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům ve stavebním povolení. Podle zpravodaje k předloze a poslance ANO Martina Kolovratníka se to bude vztahovat například na obchvaty měst. Tento postup ale budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic ČR nebo Správa železnic. Státu to umožní stavět ještě předtím, než skončí případný spor o výkupní ceny pozemku.

V příloze k zákonu vláda navrhuje zařadit mezi významné stavby i nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech a také některá elektrická nebo plynárenská vedení.

ČTK

Vláda by měla přijmout legislativní změny, které podpoří výstavbu energeticky šetrných budov. Tato výstavba bude motorem opětovného nastartování ekonomiky ze současné krize. Z jednotlivých opatření jsou to například snížení DPH, požadavky pro využívání druhotných surovin nebo podpora výstavby na brownfieldech. Na setkání s novináři to uvedli zástupci České rady pro šetrné budovy (CZGBC).

„Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky. Je ale nezbytné stavět moderně, udržitelně. Šetrná výstavba a renovace budov nám totiž kromě nastartování ekonomiky může pomoci také přiblížit se ke klimatickým cílům, které si stanovila Evropa,“ uvedla výkonná ředitelka rady Simona Kalvoda. Změnit by se podle ní měl také například systém zadávání veřejných zakázek tak, aby hlavním parametrem nebyla jen nejnižší pořizovací cena, ale náklady v dlouhodobém provozu.

CZGBC sepsala své návrhy a požadavky do deklarace, kterou chce předat premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Do dneška ji podle S. Kalvody podepsalo více než 80 firem z oboru šetrného stavebnictví i nečlenských organizací a firem, které celkově dosahují tržby přes 100 miliard korun a zaměstnávají více než 35 000 pracovníků.

ČTK

Živnostenským úřadům v Praze se nedaří od platforem krátkodobého ubytování typu Airbnb získat informace o ubytovatelích a uzavřených smlouvách. Na jednání komise ke krátkodobého ubytování to řekla ředitelka živnostenského odboru magistrátu Eva Novaková. Povinnost platformám nařídila novela zákona, která vstoupila v platnost 24. dubna.

V Praze je 22 živnostenských úřadů a vedle toho magistrátní, který funguje jako krajský a zajišťuje metodickou a koordinační činnost. Všechny úřady podle ředitelky vzápětí po účinnosti zákona obeslaly platformy, které na jejich území působí, zejména největší Airbnb a Booking.com. „Ani od jedné z platforem dosud nemáme ani jedny údaje,“ řekla E. Novaková.

Podle schváleného zákona musí provozovatelé digitálních ubytovacích platforem na vyžádání sdělit do 30 dnů obecnímu živnostenskému úřadu poskytovatele ubytování, počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu, celkovou cenu za tyto služby, ale i adresu bytu. Živnostenské úřady by poté mohly údaje předávat dalším institucím, třeba hygienickým stanicím a cizinecké policii.

V ČR se přes platformu Airbnb podle údajů služby a Českého statistického úřadu předloni ubytovalo 1,16 milionu zahraničních turistů. Při domácích cestách ji využilo 115 000 Čechů. Nejvíce lidí využilo krátkodobé ubytování v Praze, v níž se podle odhadů k těmto účelům využívalo kolem 11 500 bytů. Krátkodobé ubytování bylo letos dočasně zakázáno kvůli pandemii koronaviru, podle provozovatelů i po opětovném povolení počet ubytovaných i nabízených bytů výrazně klesl.

ČTK

Developerské skupině CTP Group, která se specializuje na stavbu průmyslových a skladových nemovitostí a působí převážně na českém trhu, v prvním pololetí klesl čistý zisk meziročně o 29,3 % na 99 mil. eur (2,7 mld. Kč). Hrubý příjem z pronájmu meziročně vzrostl o 14,1 % na 152,7 mil. eur (4,1 mld. Kč) – obsazenost budov, které firma vlastní, zůstala na 94 %, přitom plocha pronajímaných prostor CTP v prvním pololetí vzrostla o 268 000 metrů čtverečních na 5,8 mil. metrů. „Na začátku krize jsme se trochu obávali, že by se naši nájemníci mohli dostat do problémů se splácením nájmu. Ale ukázalo se, že obavy byly zbytečné, 97 % z těchto firem problémy nemá. A s ostatními jsme se dohodli na odložených platbách,“ říká Remon Vos, majitel společnosti. Skupinu CTP Group založil v roce 1998 v České republice. Ta i nadále zůstává domácím trhem se zhruba třípětinovým podílem. Před pěti lety CTP vstoupila na další trhy v regionu a dnes působí také na Slovensku, v Maďarsku, Srbsku, Rumunsku, Polsku a nově v Maďarsku. V Česku na konci června firma vlastnila 3,46 mil. metrů čtverečních ploch v 54 areálech.

ČTK

Jak bude vypadat česká metropole za dvacet let? Na to alespoň částečně odpoví výstava „Praha zítra?“, která začíná dnes a potrvá do 20. prosince. Expozici připravilo hlavní město Praha a IPR Praha a v prostorách pražského Centra architektury a městského plánování (CAMP) představí řadu připravovaných projektů. Akce proběhne souběžně také na Mariánském náměstí, kde jsou projekty představeny formou panelové výstavy.

Projekty se liší svou velikostí a nachází se v různých částech města. Jedno však mají téměř vždy společné – jsou z velké části investicí města.

„Pražské priority jsou modelovým výběrem pětadvaceti zajímavých projektů, které promění výraz Prahy, jak jej známe dnes. Ukazují nám vnitřní rezervy města a jeho potenciály. Nabízí základní vizi rozvoje hlavního města Prahy směrem k sebevědomé metropoli, která zvyšuje kvalitu života svých obyvatel, stejně jako ulic, náměstí, veřejných prostor a dopravních spojení,“ popisuje výstavu Ondřej Boháč, ředitel IPR-u.

Jednotlivé stavební záměry představí širokoúhlá projekce v CAMPu. Kromě velkých stavebních projektů, jako je metro D, pražský okruh, revitalizace Karlova náměstí nebo stavba Vltavské filharmonie, ukazuje výstava také méně známé proměny budoucí Prahy. Jsou to například Drážní promenáda na Praze 10, kde rekonstrukcí opuštěné trati vznikne park, Hradební korzo na rozhraní Starého a Nového Města, dostavba Kongresového centra Praha či Dvorecký most, který překlene Vltavu v úseku mezi zlíchovským a podolským nábřežím.

SF/pb

Developerská společnost Domoplan staví v Hvězdové ulici v brněnských Zábrdovicích rezidenční projekt s 54 byty. Na území nazývaném brněnský Bronx, které ohraničují ulice Cejl a Francouzská, je to už druhý bytový projekt firmy. Dům Hvězdová, v němž nejlevnější byt stojí téměř tři miliony korun, bude mít v horním patře penthouse s výhledem na celé Brno.

Developer do výstavby sedmipatrového domu investuje čtvrt miliardy korun. V přízemí se počítá s komerčním prostorem, ve třech nižších poschodích budou byty dispozice 1+kk o rozloze přibližně 30 čtverečních metrů, ve vyšších poschodích pak několik bytů 3+kk a 4+kk. Demoliční práce nevyužívaných staveb, které na místě stály dosud, začaly už v srpnu letošního roku, dům má být hotov koncem roku 2021.

Domoplan už na území brněnského Bronxu postavil v roce 2017 bytový dům Domino s 20 byty, čtyřmi ateliéry a dvěma obchodními jednotkami.

ČTK

Zeměměřický a katastrální úřad (ČÚZK) bude poskytovat databázové údaje nebo státní mapy bezplatně jako otevřená data. Omezený přístup k nim bude pouze kvůli ochraně kritické infrastruktury podle krizového zákona. Změnu zavádí novela zeměměřičského zákona, kterou dnes projedná kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle důvodové zprávy budou bezplatně dostupné nejčastěji využívané údaje, které úřad produkuje. „Podstatná část geoprostorových informací, které spravuje zeměměřický úřad, je podkladem pro činnosti celé řady orgánů státní správy i územní samosprávy a zároveň je využívána soukromým sektorem,“ uvedl ČÚZK v důvodové zprávě k novele zákona.

Nově budou muset poskytovat geografická data úřadu všechny orgány veřejné moci, naopak k nim budou mít všechny tyto instituce přístup zdarma. „Od navrhovaného řešení se očekává, že odstraní překážky a vytvoří předpoklady a pro další rozvoj geograficky orientovaných informačních systémů veřejné správy,“ dodává úřad.

ČTK

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Daň ve výši 4 % platil kupující a stát tak ročně vybíral v posledních letech kolem 13 miliard korun. Zákon, kterým se ruší zákonné opatření Senátu z roku 2013, současně zachovává možnost kupujících odečítat si od základu daně z příjmů úroky z úvěru na bydlení.

Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se daň fakticky zruší zpětně od letošního 31. března. Lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání k této dani do 31. března a následně kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou.

ČTK

Ceny v soutěžích u veřejných stavebních zakázek v Česku na konci srpna dosáhly v průměru 92,2 % úrovně projektových cen a meziročně podle údajů společnosti IS klesly o 11,6 %. Podle analytiků za poklesem stojí strach firem o udržení práce pro své zaměstnance. Výraznější pokles cen jako v krizi po roce 2008 ovšem neočekávají.

„Stavební firmy se zřejmě připravují na zakázkově slabší období. Pokles cen vidím jako nepřímý důsledek koronakrize, která již začíná brzdit investiční aktivitu v české ekonomice. Do stavebnictví se na začátku krize vkládaly naděje, že by mohlo aspoň dočasně tlumit ekonomický šok, který plně dolehl na průmysl. To se příliš nepotvrdilo,“ říká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Stavební firmy měly před pandemií koronaviru velké problémy s nabíráním zaměstnanců. V průběhu pandemie navíc přišly o mnohé zahraniční zaměstnance, kteří se vrátili do zemí svého původu. Nyní mnohé stavební firmy stojí před rozhodnutím, zda začnou propouštět, nebo získají nějaké zakázky a své zaměstnance si udrží,“ doplnil analytik BH Securities Štěpán Křeček. Většina firem chce podle něj těžké období přestát, což se na trhu projevuje poklesem soutěžních cen. Jak dále uvedl, menší množství zakázek a tím pádem větší konkurence mezi stavebními firmami je dobrou zprávou pro zadavatele, ale špatnou zprávou pro zhotovitele. „Firmy se snaží překonat nejisté období, a proto nabírají co nejvíce zakázek. V konečném důsledku tím získají jistotu pro budoucí období výměnou za nižší marže,“ podotkl Š. Křeček.

V krizových letech po roce 2008, kdy byl na trhu nedostatek zakázek, stavební firmy často nabízely dumpingové ceny, protože práv cena bývá nejdůležitějším a často i jediným kritériem, podle které se veřejný investor při výběru rozhoduje. Výjimkou nebylo ani to, že firma uspěla s 60 % projektové ceny – v praxi tedy takovou zakázku musela buď ošidit, nebo jí vznikly dodatečné náklady. Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy by se taková situace neměla opakovat: „Zatím se nezdá, že by tato krize měla být hlubší a vleklejší než ta před deseti lety. Nelze tedy očekávat, že firmy budou muset jít takto nízko. Záleží ovšem také na intenzitě investiční činnosti vlády v oblasti inženýrského stavitelství a na tom, jak závažný nakonec bude průběh druhé, případně třetí vlny pandemie koronaviru.“

ČTK

Brněnská investiční skupina Portiva koupila od skupiny Crestyl téměř za dvě miliardy korun obchodní centrum Central Kladno. Obchodní centrum bylo otevřeno v roce 2015 a má 27 000 čtverečních metrů nájemní plochy a přes 100 nájemců. „Central Kladno má díky svému umístění dominantní pozici. Na rozdíl od velkých obchodních center v Praze ho navíc navštěvují téměř výhradně místní obyvatelé, pro které představuje nejen ideální místo ke každodennímu nakupování, ale i vyhledávanou lokalitu pro trávení volného času,“ uvedl výkonný ředitel Portivy Pavel Svoreň.

Brněnská skupina má za sebou teprve dvouletou existenci, reality mají do budoucna tvořit více než třetinu jejích podnikatelských aktivit. Zatím má v realitním portfoliu například nákupní park v Ivančicích u Brna nebo administrativní budovu Astrid Offices v pražských Holešovicích. Portiva brněnské podnikatelky Ivy Šťastné vznikla v roce 2018 konsolidací aktivit akcionářů, kteří od roku 1995 podnikali pod hlavičkou společnosti Eldaco. Na konci roku 2019 spravovala skupina aktiva ve výši 4,2 mld. Kč. Souhrnný zisk EBITDA společností sdružených ve skupině přesáhl loni roce 550 mil. Kč.

ČTK

Developerská společnost Topestates, která tento měsíc začala s výstavbou svého vůbec prvního projektu v Praze, oznámila záměr vstoupit na brněnský trh. V nejbližších letech v Brně plánuje vybudovat tři projekty s celkovými investičními náklady 2,3 mld. Kč. První z nich by chtěl představit již začátkem příštího roku. „U dvou ze tří plánovaných projektů již máme vyřešené vlastnické vztahy a můžeme se tak naplno pustit do raných fází přípravy. První z nich chceme představit již po Novém roce,“ říká Petr Teplý, spoluzakladatel skupiny Topestates a bývalý partner T.E Development.

Projekty chystané v Brně budou umístěné v širším centru města – první nabídne kombinaci rezidenční funkce s hotelem, druhý projekt bude čistě administrativní a třetí bytový.

Skupina Topestates odstartovala tento měsíc stavbu rezidenčního projektu Barrandez-vous. Ve dvou nízkopodlažních bytových domech vznikne celkem 169 nadstandardních bytů. Dokončení projektu se plánuje v roce 2022.

SF/pb

Ústavní soud by měl podle skupiny 24 senátorů v čele s Ivo Valentou (za Soukromníky) zrušit osvobození státu od placení daně z nemovitostí. Cílem je odstranit nerovnost mezi plátci této daně a zároveň zvýšit příjmy obcí.

Senátoři požadují v zákoně o dani z nemovitých věcí zrušit ustanovení, na jejichž základě jsou od této daně osvobozeny všechny pozemky a stavby, které jsou ve vlastnictví státu nebo jsou užívány jeho složkami a organizacemi. „Stát neplatí obci či městu za své pozemky a stavby v rámci daně z nemovitých věcí ani korunu, a to rozhodně není férové,“ uvedl Valenta. Považuje to za „historickou daňovou diskriminaci“.

Stát přiznal obcím zákonem veškerý výnos daně z nemovitostí, který činí zhruba 11 miliard korun ročně, a neměl by si nechávat výhodu, že „obcím za svůj majetek daň nezaplatí, přestože všichni ostatní tuto povinnost mají“, přidal se předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec STAN Stanislav Polčák. Paušální osvobození státu podle něj vede ke snížení rozpočtových příjmů obecní samosprávy, což je především v dnešní době nežádoucí.

ČTK

Objem zakázek, které veřejní investoři zadali stavebním firmám, letos do konce srpna meziročně klesl o 3,8 % na 136,9 mld. Kč. Jejich počet se zvýšil o necelou pětinu na 3 158. Největším zadavatelem byla Správa železnic se zakázkami za 26,1 mld. Kč – jak vyplývá to z údajů společnosti IS.

Hodnota zadaných zakázek na pozemní stavby, tedy hlavně stavby bytů, kanceláří nebo průmyslových hal, meziročně vzrostla o 26,2 % na 39,4 mld. Kč. „Veřejné stavební práce by mohly kompenzovat očekávaný pokles poptávky privátního sektoru a stát se stabilizujícím faktorem tuzemské ekonomiky v nastávajícím období. Limitujícím faktorem pro růst stavební produkce pro veřejný sektor se může ale stát zajištění potřebných pracovníků pro realizaci zakázek ve smluvních termínech,“ uvedl analytik stavebního trhu IS Ivan Vrhel.

Veřejné zakázky měly předloni na celkových tržbách stavebních firem podle Českého statistického úřadu podíl 42 %. Podle ČSÚ loni produkce stavebnictví meziročně vzrostla o 2,7 %, letos naopak za období leden – červenec meziročně klesla o 5,7 %.

ČTK

Novým předsedou České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se stal Robert Špalek. Ve funkci vystřídal Pavla Křečka, který ji vykonával nepřetržitě od roku 2008. Špalek má mandát do roku 2023. Místopředsedou byl zvolen Alois Materna.

ČKAIT je veřejnoprávní stavovská organizace, která vznikla v roce 1992 jako samosprávná profesní organizace s přeneseným výkonem působnosti státní správy. Členskou základnu komory dnes tvoří více než 32 000 autorizovaných inženýrů a techniků, jimž byla udělena autorizace na základě úspěšného složení předepsané zkoušky odborné způsobilosti.

ČTK

Majitelé bytů na newyorském Manhattanu kvůli koronaviru stále obtížněji shánějí nájemníky. Inzerátů s nabídkami pronájmu bylo podle čtvrtečních údajů realitní společnosti Douglas Elliman Real Estate v srpnu bylo téměř třikrát více než loni a nejvíce za 14 let, co je údaj sledován, i když ceny kvůli pandemii výrazně klesly. Kvóta neobsazenosti se minulý měsíc meziročně zvýšila na 5,1 z 1,95 %.

Podle autora zprávy analytika Jonathana Millera ztrácí Manhattan kvůli měsíce zavřeným slavným gastronomickým podnikům a bez obvykle živé umělecké scény silně na přitažlivosti. Klesá tak totiž ochota pronajímat si za hodně peněz poměrně malý obytný prostor. Mnozí lidé se navíc stěhují pryč. Podle údajů z mobilních telefonů jich v důsledku ničivé vlny nákazy koronavirem New York opustily statisíce, píše agentura DPA.

Ceny nájmů na Manhattanu se tak v srpnu v průměru meziročně snížily o 7,7 % a podle Douglase Ellimana jsou pronajímatelé ochotní k dříve nemyslitelným ústupkům. Přesto ale zůstává nejhustěji zalidněná čtvrť města velmi drahá a cenově nedostupná i pro mnohé lidi z New Yorku a okolí. Za takzvané studio, tedy jednopokojový byt s kuchyňským koutem, se sice platí o 8,6 % meziročně méně, ale i tak je to 2 574 dolarů (zhruba 57. 700 Kč).

Klesající ceny a růst nabídky charakterizují i situaci na trhu s nájemním bydlením v Praze. Počet dostupných bytů pro dlouhodobé nájemní bydlení v Praze na konci druhého čtvrtletí meziročně vzrostl o 97,7 % na 14. 738. To je nejvíce za poslední čtyři roky. Mezičtvrtletně se zvýšil o pětinu. Průměrná cena nájemného bez poplatků meziročně klesla o 2,4 % na 319 Kč za metr čtvereční měsíčně.

ČTK