Lidl chystá sklad v Buštěhradu

Logistické centrum v Buštěhradu chce maloobchodní řetězec Lidl otevřít v letošním prvním pololetí. Půjde o největší skladovou kapacitu společnosti ve střední Evropě a vznikne zde několik stovek pracovních míst. Stavba objektu začala v červnu 2019, jeho skladovací plocha zabere téměř 60 000 čtverečních metrů. Vzniká v bývalém areálu ocelárny.

ČTK

Praha: poptávka po kancelářích klesá

V Praze bylo podle údajů sdružení Prague Research Forum během čtvrtého čtvrtletí roku 2020 dokončeno celkem 19 700 m2 kancelářských ploch, čímž celkový objem moderních kanceláří vzrostl na 3,75 milionu m2. Během celého roku 2020 bylo dokončeno 150 500 m2 moderních kancelářských prostor. Kancelářská plocha v projektech v aktivní fázi výstavby čítá 136 400 m2 a z toho přibližně 98 100 m2 by mělo být na trh dodáno v průběhu roku 2021.

Celková hrubá realizovaná poptávka (včetně obnovených smluv – tzv. renegociací – a podnájmů) dosáhla v čtvrtém čtvrtletí roku 2020 objemu 98 700 m2, což představuje meziroční pokles o 33 %.  V posledním čtvrtletí dosáhl podíl renegociací na celkové realizované poptávce 51 %, zatímco celkový objem nově pronajatých prostor včetně předpronájmů a expanzí představoval 44 % z celkové hrubé realizované poptávky. Podíl podnájmů na hrubé poptávce představoval 5 %. Celkový objem pronájmů na trhu v roce 2020 klesl o 24 % v porovnání s rokem 2019.

Podíl neobsazených kancelářských prostor na celkové nabídce v čtvrtém čtvrtletí zůstal na 7,0 %, což ve srovnání s předchozím čtvrtletím nepředstavuje žádnou změnu. Celkový objem volných kanceláří dosáhl 261 600 m2. Ačkoli se míra neobsazenosti během roku 2020 zvýšila a celková aktivita zpomalila, nejvyšší dosahované nájemné za čtvrté čtvrtletí zůstalo stabilní a pohybovalo se v rozmezí 22,00 až 22,50 eur za m2 na měsíc v centru města, 15,50–17,00 eur ve vnitřních a 13,50–15,00 eur ve vnějších částech města.

SF/pb

Radovan Vítek patří k nejbohatším Čechům

Podnikatel Radovan Vítek, který právě nyní slaví padesátiny, se angažuje především v realitách a bývá pravidelně řazen mezi nejbohatší Čechy. Jeho hlavní společností je skupina CPI Property Group (CPI PG), která patří k největším realitním investorům v ČR a je jedním z největších tuzemských majitelů maloobchodních ploch. CPI Property Group má sídlo v Lucembursku a její akcie jsou obchodované na frankfurtské burze. Vlastní nemovitosti v Česku, Maďarsku, Polsku, na Slovensku, v Chorvatsku, Švýcarsku, Francii, Rumunsku, Rusku a Británii. Vítek vlastní v CPI Property Group 87,8 procenta.

R. Vítek, absolvent práv na Západočeské univerzitě v Plzni, pochází z Nového Města na Moravě. Své první miliony získal během kuponové privatizace na Slovensku a poté se od poloviny 90. let zaměřil na investice do českých realit. V roce 1997 provedl nepřátelské převzetí družstva Včela, díky kterému tehdejší CPI získala řadu lukrativních nemovitostí. Členové družstva se pak s Vítkem dlouho a neúspěšně soudili. Ten investoval v realitách dalších více než dvacet let prostřednictvím české společnosti Czech Property Investment, dnes po mnoha změnách CPI Property Group.

Vlastníkem CPI se stal Vítek teprve v lednu 2011, předtím byla oficiální majitelkou firmy jeho matka Milada Mladá. Proč tomu tak bylo, není zcela jasné. Média jako důvod nejčastěji zmiňovala Vítkův rozvod s manželkou Evou a její majetkové nároky. R. Vítek u soudu v roce 2008 tvrdil, že je prakticky nemajetný a coby advokátní koncipient si vydělává jen 17 000 korun měsíčně.

Do povědomí veřejnosti se R. Vítek dostal také díky svým aktivitám kolem loterijní společnosti Sazka. Na přelomu let 2010 a 2011 skoupil pohledávky bank vůči této zadlužené firmě, na kterou pak v březnu 2011 podal insolvenční návrh. Následně pohledávky prodal skupině PPF, která se spolu s investiční skupinou KKCG stala spolumajitelem Sazky. V říjnu 2012 prodala PPF svůj podíl v loterijní firmě skupině KKCG.

Podle časopisu Forbes je R. Vítek jedním z osmi až devíti českých dolarových miliardářů. Česká mutace časopisu jeho majetek odhaduje na 86 mld. Kč (zhruba 3,95 mld. dol. ) a řadí ho na druhé místo za majitele skupiny PPF Petra Kellnera, na stránkách forbes.com mu připisují majetek 4,5 miliardy dolarů a řadí ho na třetí místo za Kellnera a premiéra Andreje Babiše.

Radovan Vítek je podruhé ženatý, podle časopisu Forbes má čtyři děti.

ČTK

Startuje 5. ročník soutěže Kanceláře roku

Už 5. ročník soutěže Kanceláře roku, do kterého se v minulosti přihlásilo více než 500 kancelářských realizací, spouští v těchto dnech registraci přihlášek. Letos organizátor soutěže, společnost Prochazka & Partners, přichází s celou řadou novinek. Tou největší je přesun slavnostního galavečera na léto – namísto Paláce Žofín se totiž bude konat v prostorách zahrad. Díky přesunu galavečera na letní měsíce mají soutěžící více času na přípravu svých přihlášek – hlásit do soutěže se tradičně mohou jak architektonická studia, tak samotné firmy. Registrace bude otevřena až do 30. dubna 2021.

„Každá doba má svá specifika a jménem poroty mohu vyjádřit očekávání, že se letos opravdu těšíme na realizace, které vznikly v době pandemické. Svým způsobem jsou totiž začátkem nového trendu,“ říká Radek Procházka, partner společnosti Prochazka & Partners a zakladatel soutěže.

Výjimečné kancelářské interiéry firem v České republice letos soutěží v devíti kategoriích (např. nejlepší regionální kancelář, kancelář nad 5 000 m2, advokátní kanceláře, Hub & Co-working kanceláře apod.), když pomyslnou desátou kategorií pak je speciální Cena poroty, udělovaná napříč všemi soutěžními kategoriemi. Jejím cílem je ocenit výjimečný přínos pro architekturu a design.

„Z archívu soutěže Kanceláře roku“

SF/pb

CTP zvyšuje příjmy z pronájmu

Developerská skupina CTP Group zvýšila loni do konce září hrubý příjem z pronájmu meziročně o 15,3 % na 227,8 mil. eur (zhruba 6 mld. Kč). Obsazenost budov, které firma vlastní, proti konci června vzrostla o procentní bod na 95 %.

„Poptávka po logistických nemovitostech výrazně roste na všech našich trzích, tedy nejen v České republice, ale také v dalších zemích střední a východní Evropy, kde působíme. Zájem je především ze strany e-shopů a logistických společností. Neobáváme se ani o budoucnost autoprůmyslu, který patří k tahounům ekonomiky řady zemí střední a východní Evropy včetně České republiky,“ uvedl obchodní manažer CTP Jakub Kodr.

Plocha pronajímaných prostor CTP ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,6 % na 5,89 mil. metrů čtverečních. V Česku na konci června firma vlastnila 3,46 mil. metrů čtverečních ploch v 54 areálech. CTP kromě ČR působí na Slovensku, v Maďarsku, Srbsku, Rumunsku, Polsku a nově v Maďarsku.

Podle majitele společnosti Remona Vose skupina preferuje vlastní výstavbu: „Nechceme stavět rychlé prefabrikáty, stavby by měly vydržet minimálně padesát let. Průmyslové budovy, na které se specializujeme, se naštěstí nemění tolik jako například kanceláře nebo maloobchodní prostory.“

ČTK

Dva Domy – katolická církev jako developer

Společná investice Biskupství královéhradeckého a developerské společnosti Karlín Group do stavebních nákladů objektu Dva Domy v pražském Karlíně činí 530 mil. Kč. Zájemce o bydlení v této prestižní čtvrti projekt velmi zaujal – celkem je již prodáno více než 50 % ze 112 nabízených bytů. Všechny přitom mají konečného majitele. To je podmínkou církevního investora, který své peníze vkládá do projektů dle přísných etických standardů. Lidé se do bytů budou stěhovat po dokončení stavby v létě 2022. Finančním partnerem projektu je Raiffeisenbank.

Projekt Dva Domy vyplní současnou proluku v Křižíkově ulici a svým architektonickým pojetím představuje městotvorný prvek navazující na stávající budovy. Zahrnuje téměř 10 000 metrů čtverečních rezidenčních a prodejních prostor. Architektonický návrh pochází z dílny slovinského studia Bevk Perović Arhitekti. Charakteristickým znakem projektu jsou dvě různá provedení fasád.

ČTK

Tržby RK loni vzrostly

Navzdory opatřením proti šíření koronaviru tržby realitních kanceláří a sítí v Česku loni meziročně vzrostly, u některých více než o desetinu. Kvůli zvýšené poptávce mírně stoupl i počet makléřů. „Celkem jsme v loňském roce navýšili obrat meziročně o 13,5 %, což je na situaci, která v celé republice panovala, naprosto neuvěřitelné. Nakonec jsme skončili na obratu čítajícím přesně 900 milionů korun,“ uvedl generální ředitel společnosti RE/MAX Jan Hrubý. Šok podle něj nastal pouze v březnu, jinak byl zájem o nemovitosti velký, ať už šlo o nemovitosti na investici nebo například chalupy.

Tržby holdingu M&M Reality podle jeho majitele Petra Morcinka meziročně vzrostly o 16 % na 1,09 mld. Kč. „Po vyhlášení nouzového stavu 12. března zhruba třetina vážných zájemců dočasně odložila již naplánované prohlídky nemovitostí. Situace se ale velmi rychle vrátila do stavu před pandemií. V dalších měsících poptávku po nemovitostech posilovaly nízké úrokové sazby hypotečních úvěrů a zrušení daně z nabytí nemovitosti. A také fakt, že nemovitosti jsou zvláště v dnešní době jednou z nejbezpečnějších investicí,“ uvedl P. Morcinek. Také podle něj výrazně vzrostl zájem o rekreační nemovitosti.

ČTK

Menší zájem o mrakodrapy

Za loňský rok se v celém světě dostavělo je 106 budov s výškou přesahující 200 metrů. To je o 20 % méně než v roce předchozím a nejméně od roku 2014. Ve své zprávě to uvedla Rada pro výškové budovy a městské bydlení (CTBUH). Podle ní jsou za zpomalením výstavby zejména ekonomické potíže vyvolané pandemií.

Nejvyšší budovou za loňský rok je Central Park Tower v New Yorku, která měří zhruba 472 metrů. Na čelných příčkách je i 339metrový mrakodrap v čínském Wu-chanu, odkud se začala epidemie šířit. Do první pětice se vešla také věž Shum Yip Upperhills Tower 1 v čínském Šen-čenu.

Nejvíce mrakodrapů se postavilo jako už tradičně v Číně. Přibylo jich 56, což je více než polovina ze všech nově dostavěných. V posledních letech se tam začaly stavět o poznání menší budovy než dříve, čínská vláda už v roce 2016 vyzvala k ukončení výstavby „nadrozměrných, xenocentrických a podivných“ budov. V červnu 2020 pak stanovila maximální výšku budov na 500 metrů – uvedla televizní stanice CNN.

ČTK

 

 

Lidl: nákup pozemku pro logistiku

Společnost Lidl koupila u Plzně pozemky na jeden z největších logistických parků v Česku. Více než jeden milion metrů čtverečních pozemků určených na výstavbu skladů a průmyslových hal koupila od islandské firmy Kaupthing. Píše o tom server deníku E15. Podle jeho informací zaplatil Lidl za pozemky kolem 30 mil. eur (785 mil. Kč). „Společnost Lidl koupila pozemek u dálnice D5 u exitu 93 pro své budoucí logistické potřeby,“ uvedl bez dalších podrobností mluvčí Lidlu Tomáš Myler. Cenu transakce nekomentoval.

ČTK

Skanska prodala Parkview

Česká Skanska prodala pražskou kancelářskou budovu Parkview společnosti Deka Immobilien. Jedná se již o druhou transakci těchto dvou firem uzavřenou v Praze (první byl City Green Court v roce 2012) a druhou transakci, kterou uzavřely ve střední a východní Evropě za posledních dvanáct měsíců (Generation Park Z ve Varšavě v roce 2020).

Parkview nabízí celkem 16 000 metrů čtverečních plochy v devíti nadzemních podlažích a dnes je budova z 94 % pronajata společnostem jako Grant Thornton, Spaces nebo Jacobs Douwe Egberts.

Projekt využívá ekologicky nezávadné, technologicky vyspělé a inovativní prvky. Parkview je držitelem hodnocení WELL Health-Safety Rating pro provoz a správu zařízení udělované institutem International WELL Building Institute (IWBI). Současně budova obdržela certifikát LEED Platinum. Získala 97 bodů a má tak – spolu s projektem Praga Studios – nejlepší hodnocení v České republice.

SF/pb

Crestyl: dluhopisy za 2,2 miliardy korun

Developerská a investiční skupina Crestyl, respektive její dceřiná společnost Savarin, vydává tento týden pětileté bezkupónové dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 2,2 mld. Kč s možností navýšení objemu emise na 3,3 mld. Kč. Emise poslouží k financování projektu Savarin. Emisi připravila J&T Banka a dluhopisy jsou rovněž obchodovány na regulovaném trhu pražské Burzy cenných papírů. Jsou určeny také drobným, neprofesionálním investorům. Jmenovitá hodnota dluhopisu je 50 000 Kč, jejich emisní kurz je k datu emise 71,288 % jmenovité hodnoty, splatnost v lednu 2026. Roční výnos tak odpovídá 6,9 %.

„V rámci přípravy našeho unikátního projektu Savarin jsme se rozhodli navýšit náš podíl v projektu a vykoupit prvotní investory, kteří nám pomohli vše odstartovat. Celý projekt mezitím získal reálné obrysy, novou podobu a posunul se do další fáze. Připravili jsme v něm místo pro umístění Slovanské epopeje, na což jsme opravdu hrdí a vážíme si této příležitosti. V nejbližších měsících pak plánujeme zahájit rekonstrukci historického paláce,“ říká Omar Koleilat, generální ředitel skupiny Crestyl.

SF/pb

ČR: růst cen rezidencí pátý nejvyšší v EU

Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve třetím čtvrtletí loňského roku zrychlil na 8,4 %, když čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 7,8 %. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst pátý nejvyšší jak Vyplývá to z údajů Eurosta. Podle nich v EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 5,2 %.

„Lidé, kteří si mysleli, že se v průběhu pandemie koronaviru budou snižovat ceny na realitním trhu, se hluboce mýlili. Vzhledem k pumpování nových peněz do ekonomiky uvolněnou měnovou politikou centrálních bank a rozhazovačnou politikou vlád jsme naopak svědky výrazného růstu cen domů a bytů,“ říká analytik BH Securities Štěpán Křeček. Tento trend bude podle něj i nadále pokračovat – zvláště v zemích jako je Česká republika, kde není příliš rozvinutý kapitálový trh, budou nemovitosti oblíbenou investiční alternativou.

„V Evropské unii jako celku nemovitosti v roce 2020 zdražovaly v meziročním pohledu výrazněji, tempem převyšujícím pětiprocentní úroveň. V roce 2019 růst skončil pod pěti procenty. Lidé ve většině zemí unie tedy v nemovitostech spatřují stále vhodný způsob uložení peněz a jejich ochrany před inflačním znehodnocením,“ dodává analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

EU: růst cen rezidencí

(meziroční změna cen v %, konec 3. čtvrtletí 2020)

Meziroční změna cen rezidencí v ČR a EU

(v %)

ČTK

JRD: nový rezidenční projekt Vital Kamýk

Vital Kamýk – nový projekt společnosti JRD vyroste v Praze 12 na dohled od přírodní památky Modřanská rokle a lesa Kamýk. Energeticky úsporný dům s 97 byty (v dispozicích 1+kk až 4+kk a velikostech do 117 m2) se zdravým vnitřním prostředím doplní prostorná střešní terasa, dětské hřiště a relaxační zóna se zelení a lavičkami. Developer navíc plánuje realizovat v domě přípravu k instalaci nabíjecích stanic pro elektromobily. Výstavba bytového domu, jenž právě obdržel pravomocné územní rozhodnutí, potrvá přibližně od konce roku 2021 do roku 2023. V domě se plánují rovněž čtyři komerční prostory určené pro obchody a služby.

SF/pb

Slovanská epopej do Savarinu?

Společnost Crestyl nabídla hlavnímu městu umístit Slovanskou epopej Alfonse Muchy v budovaném paláci Savarin na Václavském náměstí, a to na dobu 25 let a zdarma. Firma rovněž nabízí uhradit náklady na vybudování prostor, které by byly hotovy do pěti let. Náklady na provoz by byly hrazeny ze vstupného.

Magistrát s firmou začal jednat, přesné podmínky spolupráce ještě nejsou dojednány. Umístění pláten v Savarinu má podporu například radní pro kulturu Hany Třeštíkové (Praha Sobě) nebo koaličních Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN). Pražští zastupitelé už dříve schválili zapůjčení souboru, tvořeného dvaceti velkými obrazy, na příštích pět let na zámek v Moravském Krumlově, kam by se mohla stěhovat letos na jaře. A odtud případně do Savarinu.

SF/pb

Praha zvyšuje bytové nájemné

Pražský magistrát hodlá zvednout nájemné ve svých bytech na 164 Kč za metr čtvereční a měsíc v širším centru a na 132 Kč za metr čtvereční a měsíc na periferiích metropole. Zvýšení se nedotkne například seniorů, zdravotně postižených a v souvislosti s ekonomickou situací také nízkopříjmových domácností. Nyní se výše nájmů v 7 700 magistrátních bytech výrazně liší a pohybuje se mezi 56 Kč – 148 Kč za metr čtvereční.

„Obecně je důležité si uvědomit, že výše nájmů magistrátních bytů se více než 17 let nezměnila,“ uvedl radní města pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). Příjem z nájmů bytů nyní podle něj nestačí ani na údržbu stávajícího fondu, natožpak na jeho rozšiřování.

ČTK

Nájemné klesá

Dlouhodobé nájemné v Praze u nejžádanější dispozice 2+kk ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 meziročně kleslo o 11,8 % na 15 000 Kč měsíčně. Z ostatních pěti největších měst Česka kleslo také v Ostravě (o 11,8 %) a v Brně (o 2,2 %), zatímco v Plzni, Liberci a Olomouci stagnovalo. Vyplývá to z údajů společnosti UlovDomov.cz.

„Loňský rok přinesl zásadní změny a výkyvy v oblasti nájemního bydlení. Tisíce menších bytů, z velké části provozované v režimu Airbnb, se kvůli koronavirové pandemii vlily na trh dlouhodobých pronájmů, což zapůsobilo na ceny,“ uvedl ředitel UlovDomov.cz Martin Březina. Jedním z cenových faktorů podle něj mohou být i zavřené vysoké školy: „Zdá se, že klasická prezenční výuka se v tomto školním roce už nerozběhne, proto nemá smysl si byt ve velkých městech na studentský život vydržovat.“

ČR: průměrné měsíční nájemné

(velká města, meziroční změna v %)

Město/Kategorie 1+kk Změna 2+kk Změna 3+kk Změna Praha 11.000 -12,0 15.000 -11,8 20.500 -14,6 Brno 10.200 2,0 13.500 -2,2 18.000 -4,8 Ostrava 6800 9,7 9000 -11,8 14.990 16,2 Plzeň 7900 0 11.000 0 13.000 0 Liberec 7490 5,5 10.000 0 14.000 0 Olomouc 9000 5,9 12.000 0 15.500 10,7

Zdroj: UlovDomov.cz

ČTK

Dražeb loni mírně ubylo

Dražeb nemovitostí v České republice loni mírně ubylo, téměř polovinu z nich tvořily dražby elektronické. Největším dražebníkem v Česku zůstává brněnská společnost Prokonzulta, která loni vydražila majetek za 984 mil. Kč. Podle oficiální statistiky na portále Centrální adresa se v Česku loni uskutečnilo 1 492 dražeb, přičemž hodnota takto prodaného majetku dosáhla 2,58 mld. Kč.

„Nejčastěji byly v uplynulém roce předmětem dražeb rodinné domy, byty a pozemky, o něco méně pak komerční objekty. Velké areály, jako tomu bylo v minulosti, jsou nyní spíše vzácností. Stále pokračuje trend z posledních let, že počet dražeb v reálných číslech klesá, a to jak dražeb dobrovolných, tak i nedobrovolných. Je to způsobeno právě tím, že jsou dražby v určité míře nahrazovány jinými formami prodejů, nejčastěji jde o elektronické aukce,“ uvedl Josef Machů ze společnosti Prokonzulta.

ČTK

Prodloužení termínu přiznání daně z nemovitostí

Přiznání k dani nemovitých věcí a také daně silniční bude možné bez sankcí podat do 1. dubna místo 1. února. Stejně tak bude možné až do 1. dubna zaplatit bez sankcí silniční daň za loňský rok. Termín zaplacení daně z nemovitých věcí zůstal beze změny, je totiž standardně do 1. června. Posunutí termínů dnes v souvislosti s pandemií koronaviru schválila vláda.

Cílem je podle ministerstva financí v souvislosti s pandemií omezit osobní návštěvy finančních úřadů i pošt. „Odložení povinnosti podat přiznání k silniční dani a dani z nemovitých věcí o dva měsíce do konce března považuji v této situaci za nezbytné. Obě tyto daně se totiž často vyřizují v papírové podobě s aktivní pomocí pracovníků finančních úřadů,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

ČTK

Stavební zákon: přece jen posílení státní správy?

Do návrhu nového stavebního zákona by se mohl vrátit původně zamýšlený model čisté státní stavební správy. Předpokládá to pozměňovací návrh skupiny poslanců – tento model původně v návrhu zákoně od MMR byl a měl znamenat, že všechny stavební úřady budou spadat pod stát. Vláda od něj ale po nátlaku obcí ustoupila a její současný návrh tak obsahuje možnost fungování stavebních úřadů při obcích.

Návrh zákona, jak ho loni vláda předložila poslancům, počítá se zřízením nové soustavy úřadů státní stavební správy. Na jejím vrcholu bude Nejvyšší stavební úřad. Podřízeny mu budou krajské stavební úřady a Specializovaný stavební úřad. Specializovaný úřad bude povolovat strategické stavby celostátního významu. Tento vládou předložený takzvaný hybridní model současně předpokládá, že o stavbách běžné občanské vybavenosti, jako jsou třeba rodinné domky nebo garáže, by i nadále rozhodovaly stavební úřady na obcích.

„Hybridní model vychází vstříc úředníkům, nikoli občanům. Naším cílem je mít co nejjednodušší a nejrychlejší stavební řízení na všech úrovních, od občanů až po velké projekty. Toho lze dosáhnout jedině jednotně řízeným transparentním postupem,“ řekl Martin Kolovratník (ANO). Proto chce spolu s kolegy z dalších stran předložit uvedený pozměňovací návrh. Spolu s ním za tím stojí například Petr Dolínek (ČSSD), Leo Luzar (KSČM) nebo Radim Fiala (SPD). Stavební úřady by pak fungovaly po vzoru třeba finančních úřadů nebo katastrálního úřadu.

Svůj pozměňovací návrh ke stavebnímu zákonu avizovala už v prosinci i skupina opozičních poslanců. Chtějí například posílit digitalizaci stavebního povolení i roli samospráv.

ČTK

České stavebnictví je v EU na 17. místě

Stavební sektor ČR bylo loni do konce září s meziročním poklesem o 6,6 % mezi 28 zeměmi Evropské unie co do vývoje produkce na 17. místě. Meziročně si Česko polepšilo o dvě místa, v porovnání s koncem prvního pololetí na tom bylo o čtyři příčky hůře. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvních devíti měsících vykázalo snížení produkce v průměru o 6,4 %.

„Česká republika paradoxně doplatila na velmi nízkou nezaměstnanost. Po odchodu pracovníků z Východu nebylo možné nalézt dostatek stavebních dělníků na českém pracovním trhu. To vedlo k pozastavení některých projektů. Navíc některé restrikce z jarního období můžeme zpětně vyhodnotit jako zbytečně přísné. To mělo negativní vliv na stavebnictví i celou řadu dalších odvětví,“ komentuje tento vývoj analytik BH Securities Štěpán Křeček. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru se mnozí zahraniční dělníci vrátili do zemí svého původu, což podle nej vedlo k výraznému propadu stavební produkce především v západní Evropě. „Jasně se ukázalo, že Západ je výrazně závislý na pracovní síle z Východu a bez vzájemné spolupráce fungují evropské regiony výrazně hůře,“ podotkl Š. Křeček.

„Srovnání meziročních změn stavebních výkonů mezi zeměmi ukazuje, že v řadě z nich nesrazila pandemie odvětví na kolena. Především země severní Evropy, ale také Německo a Rumunsko dokládají, že pro ně není heslo ´proinvestovat se z krize´ pouhou frází. Lze předpokládat, že aktivnější roli obstarávají veřejné investice. Stavebnictví tak v těchto zemích získává na významu z hlediska ekonomiky jako celku,“ doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

EU: meziroční změna výkonu stavebnictví

(podle zemí, rok 2020, období leden – září)

Země Index (v procentech) Rumunsko 17,8 Malta 5,1 Chorvatsko 3,6 Lotyšsko 2,9 Německo 2,4 Dánsko 2,0 Finsko 1,6 Nizozemsko -0,4 Švédsko -0,4 Slovinsko -2,4 Litva -3,3 Portugalsko -3,9 Rakousko -4,2 Polsko -4,7 Estonsko -5,9 Bulharsko -6,1 Česko -6,6 Belgie -8,2 Lucembursko -9,9 Maďarsko -11,0 Irsko -11,1 Slovensko -11,5 Řecko -13,1 Kypr -13,5 Španělsko -13,9 Francie -17,9 Británie -17,9 Itálie -20,1 Průměr EU -6,4

Zdroj: Eurostat

ČTK