Pandemie zasáhla ekonomický vývoj ČR včetně firemního sektoru. Počet ohrožených firem do konce října meziročně vzrostl o 26 % ze 17 400 v roce 2019 na letošních  21 900. Zatímco loni takto bylo zasaženo zhruba 45 700 zaměstnanců, letos to je 61 300, tedy o třetinu více. Informace vyplývají z Bisnode Corona Indexu – ohrožené firmy jsou společnosti v potížích a spadají například do kategorie prohlášen konkurz, zahájeno konkurzní řízení, zahájeno restrukturalizační řízení, v dočasné ochraně, v likvidaci, zrušení bez likvidace a další.

SF/pb

Nájemné v kancelářích nejvyšší třídy v Praze navzdory současné krizi zřejmě neklesne – jak vyplývá z ankety ČTK mezi poradenskými firmami.

„V případě pronájmů není příliš prostor pro pokles cen. Musely by klesnout ceny pozemků či stavebních prací, tedy developerských nákladů, což je nepravděpodobné. Mírně rostou pobídky, jako nájemní prázdniny nebo příspěvky na interiér, kde mají developeři spíše manévrovací prostor,“ uvedl například Pavel Novák ze společnosti Savills.

Pokud jde o ztráty majitelů kancelářských budov, podle poradenských firem se zatím dají jen těžko odhadovat. „Segment kancelářských nemovitostí nebyl současnými opatřeními tolik zasažen jako například maloobchod. Bezprostřední ztráty pronajímatelů proto nebudou nějak enormní. Snížení výnosu budov může být patrné až po přejednání smluv, které vyprší v příštích dvou až třech letech,“ řekla Radka Novak z firmy Cushman & Wakefield.

Také podle Petra Žalského ze společnosti Colliers nejsou ztráty pronajímatelů zatím významné: „Setkáváme se s tím, že pronajímatelé, respektive investoři do nemovitostí, nyní mnohem více sledují obor jejich nájemců. Pokud to zjednoduším, tak majitel budovy může být klidnější, pokud je nájemce v oboru například farmacie či telekomunikací než cestovní kancelář.“

Podle Miroslava Heraina ze společnosti Re/Max Commercial se situace zatím dotkla především budov s horší dostupností MHD, horší kvalitou, případně budov čekajících na revitalizaci.

„Zaznamenala jsem, že někteří pronajímatelé nabízí nájemcům větší časovou flexibilitu, tedy kratší doby nájmu, než je standardních pět let. Předpokládám, že o atraktivní budovy v dobré lokalitě bude zájem nájemců přetrvávat,“ dodala majitelka firmy W-Real Estate Katarina Wojtusiak.

Podíl volných kanceláří na konci září v Praze meziročně stoupl o 2,1 procentního bodu na 7,2 %. Podle Štěpána Šatopleta ze společnosti JLL se tento podíl aktuálně přibližuje deseti procentům: „To je označováno jako hraniční pro indikaci zdravého trhu.“

Podle údajů Prague Research Forum nejvyšší nájemné v centru města na konci září meziročně stagnovalo na 22,50 – 23 eurech za měsíc a metr čtvereční, vnitřním městě zůstalo na 15,50 – 17 eurech a ve vnějším městě na 13,50 – 15 eurech.

ČTK

V Praze od roku 2015 developeři prodali 33 500 bytů v bytových domech. Úřady jich za stejnou dobu povolily 19 057, tedy jen 57 % z počtu bytů prodaných. Zejména to – podle studie developerské společnosti Central Group – je hlavní příčinou výrazného cenového růstu bytových novostaveb. Od poloviny roku 2015 v hlavním městě zdražily v průměru o 98 % na 110 117 korun za metr čtvereční.

„Obrovský nepoměr nabídky a poptávky na trhu vede k velkému nárůstu cen. Podle našich aktuálních dat se v minulém roce v Praze připravovalo necelých 109 tisíc nových bytů a letos je to už přes 120 tisíc. To je nárůst o deset procent během jediného roku. Takže nové byty by k dispozici byly, jen se je bohužel nedaří povolit pro výstavbu,“ říká Dušan Kunovský, šéf Central Group. Ze 120 649 bytů, které developeři připravují, jich 38 % vstoupilo do schvalovacího procesu. Zhruba 11 500 bytů má územní rozhodnutí a 5 500 i stavební povolení.

„Dvě třetiny ze všech připravovaných bytů připadají na projekty plánované na brownfieldech. Podpora výstavby na těchto plochách by tedy měla být jednou z priorit vedení města. To by mohlo významně přispět k řešení současné bytové krize. Navíc se tyto plochy většinou nachází v místech, kde je již hotová infrastruktura, což je výhodnější i pro město, které se tak nemusí rozrůstat do okolí,“ uvádí dále D. Kunovský.

Zájemce by na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních v Praze vydělával 13,9 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. Na konci třetího čtvrtletí 2014, odkdy Central Group tyto údaje eviduje, to bylo necelých deset let. Při regionálním srovnání tohoto ukazatele za Prahou následují Bratislava (11,9 roku), Mnichov (11,8 roku), Vídeň (8,7 roku), Varšava (8,5 roku) a Berlín (osm let).

ČTK

Realitní skupině CPI Property Group, kterou ovládá miliardář Radovan Vítek, letos do konce září stoupl provozní zisk EBITDA meziročně o 15 % na 257 mil. eur (6,73 mld. Kč). Hodnota nemovitostního portfolia skupiny v porovnání s koncem loňského roku vzrostla o 8 % na 9,9 mld. eur (259,3 mld. Kč), z toho je neobsazených 6 % plocha. „Konsolidovaný zisk EBITDA vzrostl v důsledku zvýšení čistého příjmu z pronájmu, příspěvku z akvizic a dopadu opatření ke snížení nákladů,“ uvedla společnost v tiskové zprávě.

Letos CPI koupila šest kancelářských nemovitostí ve Varšavě, vedle toho také 3,68 milionu akcií společnosti Globalworth a s podílem 29,4 % se stala jejím největším akcionářem. Globalworth vlastní kancelářské budovy v Polsku a Rumunsku.

ČTK

Exkurze do Portugalska

Lenka Holcnerová

Soudobá portugalská architektura byla a je jedním z důvodů, proč jsem se rozhodla žít právě v Lisabonu. Dalšími byly blízkost oceánu a všezaplavující světlo odrážející se od něj, od ústí řeky Tajo a od vápencem vydlážděných ulic. V Portugalsku žiji 11 let, založila jsem vlastní ateliér, vstoupila do portugalské komory architektů a několikrát procestovala zemi z jednoho konce na druhý. Každé léto mě navštěvovali přátelé z dob studií v Brně, tehdejší učitel současné architektury Karel Doležel a spřátelené skupinky bývalých studentů. Vybaveni itinerářem všeho nového, co musíme vidět, i toho, co chceme navštívit znovu, báječnou společností a lahví portského vína jsme jezdili systematicky a někdy taky zcela náhodně po zdejších realizacích.

Proč je vlastně portugalská architektura tak ceněná? Jedná se o výsledek historických souvislostí? Je příčinou blízkost oceánu? Nebo snad podvědomý cit pro krásu a harmonii zakódovaný do DNA nejzazšího pevninského okraje Evropy? Eduardo Souto de Moura při přebírání Pritzkerovy ceny v roce 2011 řekl: „Moderna neměla v době diktatury šanci se v Portugalsku rozvinout a postmoderna neměla odpověď na potřeby země po revoluci. To, co jsme potřebovali, byl čistý, jednoduchý a pragmatický jazyk moderny, který by nám pomohl znovu vybudovat naši zemi a kulturu.“

Álvaro Siza ve své knize Imaginar a Evidência (1998) píše: „Architekti manipulují s pamětí, vědomě, ale nepochybně častěji nevědomky. Asimilujeme vědomosti, informace, studium a architektonické tendence, dokud se neztratí v podvědomí každého z nás.“ Tuto podvědomou vrstvu si utváříme všichni: četbou, referencemi, přemýšlením a cestováním. Zvu vás tedy prostřednictvím časopisu ERA21 na road trip po nových realizacích portugalských architektů a k zamyšlení nad zdejší současnou architekturou.

ERA 21

Společnost Penta Real Estate vypsala architektonickou a urbanistickou soutěž na podobu náměstí u Masarykova nádraží, na křížení ulic Havlíčkova, Na Florenci a V Celnici. Nyní prostranství funguje zejména jako parkoviště.

Kolem nádraží firma chce postavit novou čtvrť, stavba prvních dvou budov má začít v prvním čtvrtletí příštího roku. Plánovaný projekt má pravomocné územní rozhodnutí. První dva propojené bloky domů u nádraží mají být převážně administrativní a hotovy mají být v roce 2023.

Soutěž bude dvoukolová a bude otevřená architektonickým studiím i studentům. První kolo soutěže má uzávěrku 11. ledna příštího roku, vítěz bude vyhlášen do poloviny dubna.

ČTK

Developerská společnost CTP Group prodala tzv. zelené dluhopisy za 400 mil. eur (10,5 mld. Kč). Jejich splatnost je tři roky, roční úrok 0,625 %. Firma tak navázala na říjnovou emisi, kdy prodala zelené dluhopisy za 650 mil. eur. Získané finance chce firma použít k financování svých šetrných budov.

Zelené dluhopisy se obecně využívají k financování ekologických projektů a proti standardním obligacím mají nižší výnos. Mezi zájemci o dluhopisy podle CTP převažovali správci aktiv. Třetina poptávky pocházela z Velké Británie a Irska, více než pětina ze zemí Beneluxu, následovaly Německo, Rakousko a Švýcarsko.

ČTK

Ve Španělsku kvůli koronavirové krizi stoupl počet hotelů na prodej. Ve srovnání s březnem tohoto roku jich podle realitního portálu Idealista v říjnu bylo o 19 % více.

Většina nabízených ubytovacích zařízení se nachází v turisticky atraktivních oblastech země. Na Baleárských ostrovech se počet prodávaných hotelů v uvedeném období zvýšil o 84 %, v Andalusii stoupl o 45 %. V celé zemi hledalo v říjnu nového majitele 557 hotelů.

Podle španělského statistického úřadu byla téměř třetina španělských hotelů v říjnu zavřená. Počet rezervací byl minulý měsíc meziročně o 83 % nižší.

V prvních třech čtvrtletích letošního roku zemi navštívilo zhruba 16,8 milionu zahraničních turistů, tedy o 75 % méně než ve stejném období loňského roku. Turistický průmysl se obvykle na HDP Španělska podílí zhruba 12 %.

ČTK

Ceny starších bytů ve velkých městech Česka v období leden – říjen tohoto roku poměrně výrazně vzrostly – nejvíce v Ostravě (o 23 %) a v Liberci (o 16,9 %). Jak vyplývá z údajů realitní sítě Century 21 v Praze mimo centrum ceny meziročně stouply o 13 %, v Brně o 16,2 %.

Podle provozního ředitele Century 21 Tomáše Jelínka byty v dobrém stavu zdražují celorepublikově v průměru zhruba o desetinu. Ve velkých městech je to však více: „Zde pozorujeme úbytek nabídek, protože lidé zatím s prodeji vyčkávají. Klesající nabídka žene ceny nahoru. Zájem o koupi nemovitostí je naopak stále veliký, což podporují i nízké úrokové sazby hypoték.“

Nejvyšší ceny v pěti porovnávaných městech jsou v Praze, kde jsou k dispozici údaje za byty mimo centrum. Starší byty se zde v říjnu prodávaly v průměru za 94 308 Kč za metr čtvereční. Následovaly Brno (74 539 Kč), České Budějovice (50 300 Kč), Liberec (47 636 Kč) a Ostrava (33 987 Kč).

ČTK

Realitní kancelář Svoboda & Williams nabízí nájemcům kancelářských prostor, kteří hledají možnosti redukce nákladů na pronájem kancelářských prostor, službu zastupování nájemců.

Součástí poskytovaných služeb je mimo jiné důkladný průzkum trhu, finanční i technická analýza vybraných prostor, vyjednání nových výhodných smluvních podmínek a asistence v průběhu celého procesu, až do podpisu nájemní smlouvy. S nájemci konzultanti řeší i možnost redukce a expanze kancelářských prostor a jejich další specifické požadavky.

„Majitelé firem si plně uvědomují, že se situace na trhu komerčních nemovitostí mění a že je to momentálně nájemce, kdo má v tomto segmentu silnější postavení než majitel budovy. Zároveň je pro ně klíčové dosáhnout snížení provozních nákladů do budoucna, jelikož už nyní lze pozorovat výrazné ekonomické dopady současné situace na provoz firem i změny ve strategii uspořádání kancelářského prostoru,“ dodává Lukáš Machula z RK Svoboda & Williams.

SF/pb

Česká národní banka rozhodnutím ponechat limity pro hypotéky podle expertů naznačila, že se dalšího růstu cen nemovitostí nebojí. ČNB ponechala poměr hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (tzv. LTV) na 90 %. Zároveň nepovažuje nyní za nezbytné další dva limity pro poskytování hypoték obnovit a ani zpřísňovat jiné parametry pro poskytování hypoték. V červnu centrální banka zrušila u posuzování žádostí o hypotéku limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Předtím v dubnu zrušila limit poměru výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI).

Za deset měsíců roku poskytly banky hypotéky za 198 mld. Kč. Meziročně se jejich objem zvýšil o více než 52 miliard. Nebývalý zájem o hypotéky podle bank nepolevuje ani v listopadu. K historickému ročnímu rekordu bankám stačí do konce roku poskytnout hypotéky za 28 miliard korun.

ČTK

Plocha zelených střech v České republice se za posledních pět let více než zdvojnásobila. Ke konci roku 2019 zabíraly rozlohu o 1,58 milionu metrů čtverečních – jak vyplývá z měření odborníků z brněnského Svazu zakládání a údržby zeleně. V roce 2019 přibylo v České republice 256 000 metrů čtverečních zelených střech. Obrat sektoru zelených střech v roce 2019 dosáhl 460 mil. Kč, což představuje meziroční růst o 11 %.

ČTK

Developerská společnost Panattoni ČR vytvořila u průmyslového areálu v Pavlově u Prahy remízek pro nejrůznější živočichy. Vysazeno je zde 213 stromů a 1361 keřů. Nová zelená zóna zabírající 1,5 hektaru pomůže zlepšit prostředí a vytvoří životní podmínky pro ptáky, obojživelníky i hmyz.

Developer u Pavlova už dříve vytvořil areál, kde působí několik logistických a výrobních firem. V okolí jsou rozsáhlé monokulturní lány polí a je zde nedostatek přirozených útočišť pro drobnou zvěř. Cílem projektu proto je vytvořit lesní oblast přímo na hranici průmyslového areálu. V průmyslovém areálu už jsou nyní další přírodní prvky, například hmyzí hotel, ještěrkárium, broukoviště, včelí úly, lokalita pro žáby i květnatá louka pro motýly.

Pavlovská průmyslová zóna Panattoni Park Prague Airport II zahrnuje šest moderních hal a zabírá plochu přes 120 000 čtverečních metrů. Působí zde například společnosti Panalpina, Huajie, DSV či Tirex Tyre.

SF/pb

V kompenzacích pro stavební firmy postižené jarními opatřeními proti šíření koronaviru vyplatila vláda necelých 700 mil. Kč. Na podzim by měly být náhrady nižší, zhruba 200 až 300 milionů. Jak na konferenci Setkání lídrů českého stavebnictví řekl ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), příspěvky nyní nebudou vypláceny plošně. V podzimní vlně omezování je podle něj Česko v jiné situaci než na jaře.  Jak uvedl, restrikce nejsou tak výrazné a proti jarnímu nouzovému stavu nejsou uzavřeny hranice.

Podle údajů ČSÚ produkce stavebnictví letos za první tři čtvrtletí meziročně klesla o 6,6 %. Důvodem jsou hlavně opatření proti pandemii, přitom především velkým firmám roste počet zakázek, chybějí jim ovšem pracovníci. Samotný stavební sektor pro rok příští očekává další pokles – podle průzkumu společnosti CEEC Research o 1,8 %. Dnes mají stavební firmy zakázky v průměru na osm měsíců dopředu.

ČTK/SF

Spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) v Česku v prvním pololetí podle údajů Sdružení EPS ČR meziročně vzrostla o jedno procento na 32 420 tun. Za celý rok spotřeba podle údajů sdružení klesne o jednotky procent. Za hlavní důvody považuje přísnou požární normu z roku 2016 a aktuální ekonomickou recesi. Podle údajů ČSÚ produkce stavebnictví za první tři čtvrtletí meziročně klesla o 6,6 %.

„V roce 2016 se změnila požární norma, která stavebníkům při zateplování domů předepisuje rozsáhlejší použití izolantu z minerální vlny. To však realizaci zateplovacího systému ve srovnání s levnější variantou z pěnového polystyrenu prodražuje. Nejnovější studie a zkoušky prokázaly, že aktuální požadavky normy jsou zbytečně přísné a na požární bezpečnost budov nemají očekávaný vliv,“ říká předseda sdružení Pavel Zemene. Jak dále uvedl, sdružení proto přišlo s návrhem na úpravu této normy. Jde například o zrušení povinnosti instalovat svislé a vodorovné požární bariéry z minerální vlny. „Naše požární normy jsou na vysoké úrovni, staví se zde kvalitně a bezpečně. V tomto případě jsme ale zašli zbytečně daleko. Podle kvalifikovaných odhadů mohou navrhované změny ušetřit minimálně miliardu korun ročně při zajištění stejných úspor energií a při zachování potřebné míry požární bezpečnosti,“ doplnil P. Zemene.

Za celý loňský rok spotřeba pěnového polystyrenu v Česku meziročně vzrostla o 1,3 % na 61 800 tun. To bylo jen o 300 tun méně než v rekordním roce 2015. Na celkové spotřebě polystyrenu se podle něj podílí z 85 % stavebnictví, zbytek připadá na obalový průmysl. Ve stavebnictví se polystyren kromě tepelných izolací používá například také pro zpevňování podloží dálnic.

Sdružení EPS ČR je národní organizace založená v roce 1998. Má 13 členů a reprezentuje tak většinu dodavatelů a zpracovatelů EPS v Česku. Roční obrat jeho členů se pohybuje kolem 4,5 mld. Kč při zpracování více než 50 000 tun EPS v posledních letech.

ČTK

Realitní společnost Velska začala s přípravami stavby na pozemku u budoucí stanice metra D Olbrachtova. Nyní firma konzultuje projekt s architekty a v první polovině příštího roku by měly být známy varianty možné výstavby. Společnost téměř hektarový pozemek s administrativní budovou koupila v dražbě za 497 mil. Kč.

Pozemek je u křižovatky ulic Na Strži, Jeremenkova a Olbrachtova a nyní se na něm nachází čtyřpodlažní administrativní budova a autoservis. Stávající objekty na pozemku budou podle nového majitele po maximální možnou dobu pronajímány. Firma zvažuje, že nynější komerční plochy ještě upraví za účelem pronájmu.

Přímo u pozemku má vzniknout první stanice plánované linky metra D, zřejmě i proto za ně zaplatila společnost v online dražbě rekordní částku, vyvolávací cena byla 110 mil. Kč. Podle dřívějších informací by na pozemku mohla vzniknout komerční zástavba nebo až dvanáctipodlažní budova s byty, kancelářemi nebo obchody.

Společnost v minulosti postavila poblíž metra Budějovická kancelářskou budovu Tetris, nedaleko Pražského povstání administrativní centrum Pankrác Prime a v Nuslích bytový projekt 4U Living. Server E15 Premium minulý týden uvedl, že se jedná o „developera s ruskou stopou“.

Metro D vznikne nejprve mezi Pankrácí a Písnicí, následně se má z Pankráce prosloužit na náměstí Míru. Kam povede případně metro z náměstí Míru, zatím nebylo rozhodnuto.

ČTK

Město Plzeň připravuje prodej komplexu čtyř budov v centru – Komorního divadla se sousední bývalou právnickou fakultou, blízkým domem s restaurací Americká 38 a činžákem Resslova 13. Jde o největší nevyužívané nemovitosti města. Do konce prvního čtvrtletí 2021 schválí zastupitelstvo záměr a podmínky prodeje – řekl radní pro ekonomiku a majetek David Šlouf (ODS). Soutěž vypíše Plzeň příští rok. Klíčová je podle Šloufa územní studie lokality „Mlýny“, schválená na jaře. Z té vyjdou základní parametry využití lokality – hmoty objektů, jejich výšky, poměr služeb, obchodů, bydlení, dopravní napojení, parkovací zázemí apod.

ČTK

Pražská developerská společnost (PDS) začala pracovat na přípravě prvních projektů na městských pozemcích. Největší z nich jsou na Palmovce a na Nových Dvorech – v obou případech se již připravují změny územního plánu a do konce volebního období v roce 2022 by měly vzniknout konkrétní investiční záměry, shrnující co, za kolik a kdy se na parcelách postaví. Podle radnice by v Praze mělo v budoucnu vznikat zhruba 10 000 bytů ročně, městská výstavba by se na tom měla podílet zhruba pětinou.

PDS vznikla k 1. červnu a má na starosti přípravu městských pozemků pro výstavbu s důrazem na bydlení, včetně koordinace se soukromými investory a městskými částmi. Nyní má organizace osm zaměstnanců a příští rok se počítá s nárůstem na 20. Dnes ve spolupráci s IPR-em finalizuje vytipování vhodných pozemků a zahajuje jednání o projektech.

Město při vyjednávání se soukromými developery už začalo využívat novou metodiku pro výpočet částky, kterou by měly firmy přispívat na vybudování veřejné infrastruktury a vybavenosti. Městské části již často s firmami o podobných příspěvcích dohody uzavírají, ale metodika, která by se měla schvalovat začátkem příštího roku, by jim měla dát jednotný rámec. Takové dohody zatím nemají přesné právní zakotvení – to by měl přinést nový stavební zákon v podobě tzv. plánovacích smluv.

ČTK

Developerská společnost PSN dokončila rekonstrukci Paláce Dlážděná v centru Prahy. V historické budově z roku 1877, která v éře socialismu sloužila jako kanceláře, vzniklo 35 bytů pro dlouhodobé bydlení a přízemní prostory pro obchod a služby. Rekonstrukce včetně přípravy trvala pět let, stavba dva roky. Podílelo se na ní studio Jakub Cigler Architekt.

„Interiéry i exteriéry objektu byly v minulosti poznamenány úpravami, a zejména přestavba z druhé poloviny 20. století objektu vzala mnohé z jeho historického vzhledu a kvality. Proto bylo snahou vrátit domu celkovou rekonstrukcí jeho původní reprezentativní a honosnou tvář,“ uvedl projektový manažer staveb PSN Jakub Žoha.

Společnost PSN působí na českém trhu od roku 1991, původně jako Pražská správa nemovitostí. Od roku 2019 jen jako společnost PSN. Vlastní portfolio nemovitostí v Praze, Pardubicích a Hradci Králové. V Praze aktuálně připravuje například novostavbu bytového domu na Vinohradech nebo rekonstrukci zámečku v Hlubočepích. V různé fázi rozpracovanosti má 24 projektů, mimo jiné areál Koh-i-noor v pražských Vršovicích.

SF/pb

Odborná porota vybrala ze 46 zaslaných portfolií dalších devět účastníků, kteří se zúčastní soutěže o projekt nového hlavního nádraží v Brně. Vybrané architektonické kanceláře se připojí k třem již přímo osloveným.

Mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonická soutěž začala posledního srpna. Zadavatelem je Správa železnic a město. Kancelář architekta města Brna vyzvala přímo tři zahraniční architektonické ateliéry, které mají zkušenosti s velkými dopravními stavbami. „Jsou to tvůrci nádraží ve Vídni, Rotterdamu a Berlíně. Potěšilo mě, že všichni svou účast potvrdili. Laťka je nastavená opravdu vysoko a skýtá naději, že Brno bude mít nejmodernější nádraží v Evropě,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Porota pak posuzovala 46 nabídek, z nich vybrala devět, mezi nimiž jsou dva české kanceláře: Pelčák a partner architekti a ateliér JIKA-CZ.

Předpokládané datum vyhodnocení první fáze je 4. a 5. března příštího roku. Následovat bude druhá fáze, do níž postoupí čtyři účastníci, kteří návrhy dopracují do větší podrobnosti. Porota by měla vítěze vybrat v červnu.

Soutěžící musí kromě jiného navrhnout nádražní budovu včetně zastřešení a podoby nástupišť, podobu drážního tělesa a mostních konstrukcí, rozmístění vnitřních prostor a umístění hlavní výpravní haly. Nové nádraží bude stát u řeky na místě dnešního dolního nádraží. Bude umístěno na mostě ve výšce sedm metrů nad zemí. O poloze nádraží rozhodli v roce 2018 zastupitelé města i kraje. Stavba bude stát odhadem několik desítek miliard korun.

ČTK