Přípravu dopravních a energetických staveb by měla od letoška urychlit novela liniového zákona. Ta počítá například s rozšířením tzv. mezitímního rozhodnutí, což by umožnilo začít stavět například dálnice a železnice okamžitě, jakmile stát získá přístup k pozemkům v rámci stavebního povolení. Nebude už tak nutné čekat na dokončení procesu vyvlastnění pozemků.

Jednou z hlavních změn je rozšíření zmíněného mezitímního rozhodnutí na celou délku staveb. Opatření vychází z polského modelu – pozemky důležité pro stavbu se stávají majetkem státu po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení stavby. A až následně úřady stanovují výši odškodnění pro původního vlastníka pozemků. Toho budou ale moci využívat pouze státní organizace jako Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železnic.

Další změny počítají s navýšením náhrady za výkup nemovitostí ze současných 1,15 na 1,5násobku ceny stanovené znaleckým posudkem. Vedle toho novela přináší úpravu doručování oznámení při velkém počtu účastníků řízení, zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Zároveň stanovuje lhůty pro úřady k vydání rozhodnutí a umožňuje vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb k ocenění jejich hodnoty.

Novela by měla zrychlit přípravu staveb až o třetinu, ta nyní trvá až 13 let. Právě přípravná fáze staveb podle úřadu nejvíce zdržuje dopravní výstavbu, zejména pak při výkupu pozemků a následného vyřizování jednotlivých povolení.

ČTK

Po letošním očekávaném meziročním poklesu českého stavebnictví až o 8 % se jeho výkon sníží i v příštím roce. Počítá s tím většina analytiků, které ČTK oslovila. Pokles očekávají až o 6 %. Důvodem bude podle nich nejistota investorů ohledně budoucího vývoje kvůli současné krizi.

„Ve stavebnictví se tíživěji než v jiných sektorech projevuje nejistota plynoucí z pandemické situace, která vede podnikatele ve stavebnictví, stavební firmy a developery k pozastavování a rušení některých projektů. Kvůli poměrně vysoké míře setrvačnosti bude odvětví znatelně klesat i v příštím roce, a to o zhruba 6 %. K růstu se vrátí až v roce 2022,“ uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka kromě firem škrtajících investiční výdaje začne omezovat investiční aktivity i samospráva. S rizikem nižších daňových výnosů a podobně se budou k investicím stavět opatrněji a raději část z nich odloží: „Byť stavební zakázky nevypadají nijak zle, není nikde napsané, že se budou všechny realizovat. Proto bych od roku 2021 nečekal, že se podaří letošní výpadek vyrovnat.“

Stavební firmy v Česku měly na konci září nejvíce zakázek od roku 1999, kdy jsou údaje k dispozici. Meziročně jejich počet vzrostl o 4,1 % na 21 324. Hodnota stoupla o 12,8 % na 199,7 mld. Kč. Jde však výhradně o firmy s 50 a více zaměstnanci. „Větší stavební firmy mají zakázek více než dost, potýkají se však s nedostatkem vhodné pracovní síly, často zahraniční. Menších stavebních firem, se to ovšem většinou netýká, takže se stavebnictví i v příštím roce poměrně citelně propadne,“ uvedl dále L. Kovanda.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek uvedl, že kdyby v průběhu příštího roku investoři nabyli většího optimismu, bude trvat, než se překlopí do vyššího objemu stavebních prací. Produkce podle něj příští rok klesne nejméně o 5 %. Analytička Komerční banky Jana Steckerová očekává pokles produkce sektoru o 5,8 %. Naopak analytik BH Securities Štěpán Křeček předpokládá, že se stavebnictví příští rok vrátí k růstu: „Ekonomiku by díky vakcínám měl postupně opouštět strašák v podobě koronaviru a vše se začne navracet do zajetých kolejí. Vysoké ceny na realitním trhu budou motivovat k výstavbě nových nemovitostí.“

ČTK

Úvěr poskytnutý na výstavbu bytů z peněz Státního fondu podpory investic (SFPI) stoupne od ledna 2021 z 80 na 90 % nákladů na výstavbu. Minimální výše úvěru na modernizaci se zvýší ze 30 000 korun na 50 000 Kč, maximální z 300 000 Kč na 600 000 korun. U pořízení rodinného domu vzroste o 400 000 korun na 2,4 milionu Kč. Na pořízení bytu nebo družstevního podílu v bytovém družstvu stoupne z 1,2 milionu na 2 mil. Kč.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které návrh předložilo, předpokládá, že po upravení podmínek bude zájem o výstavbu nájemních bytů o 30 % vyšší, přičemž současné disponibilní zdroje fondu by tento zájem měly pokrýt, přestože výdaje SFPI příští rok meziročně klesnou o 16,5 % na 3,44 mld. Kč.

„Nájemní bydlení je významnou formou bydlení, která má umožnit bydlení s relativně nízkými měsíčními náklady včetně možnosti měnit místo trvalého pobytu. Nájemní byty jsou nezastupitelné pro bydlení seniorů, ale i mladých lidí,“ uvádí MMR v předkládací zprávě. Podle něj jde především o seniory a osoby se zdravotním postižením a pro osoby s nízkými příjmy, ale také startovacího nájemního bydlení pro osoby do 30 let.

ČTK

V pražských Nuslích byla dokončena stavba dalšího z projektů Chytrého bydlení společnosti Trigema. V areálu Nová Nuselská je již také prodána valná většina bytů. Jednotlivé sekce pěti až sedmipatrového areálu, kde je necelých 150 bytů, leží mezi ulicemi Nuselská, V Horkách a Kloboučnická. Jedno- až čtyřpokojové byty jsou zpravidla vybaveny terasou, balkónem nebo předzahrádkou. Projekt je zařazen do kategorie Chytré bydlení Plus. Průkaz energetické náročnosti budov je ve třídě B, což značí, že se jedná o nízkoenergetické bydlení.

Hlavní dominantou celého prostoru je původní tovární komín, který je umístěný v jihozápadní části areálu. Komín tak současně odkazuje na historii celého prostoru. Areál Nuselských mlékáren byl založený již v roce 1901. Až do začátku 90. let minulého století sloužil svému účelu, poté měl především administrativně-skladovací využití. Investorem, developerem a stavebníkem Nové Nuselské byla společnost Trigema.

SF/pb

„Zásady pro spolupráci s investory“ schválilo na sklonku roku zastupitelstvo Jihlavy. Dokument, který město začne používat od 5. ledna 2021, podrobně upravuje jednání města s developery v rámci příprav stavebních projektů. Závazná pravidla, jež by měly pomoct se zrychlením výstavby a motivovat rozvoj udržitelného stavitelství, dosud má jen několik menších měst nebo pražských městských částí. „Zásady přinášejí férová pravidla pro Jihlavu i pro investory. Předvídatelně pojmenovávají, jak a kde by se mělo ve městě stavět, a umožní nám tak transparentně schvalovat kvalitní developerské projekty a ty špatné zamítnout. Energii investorů budeme také moct lépe směřovat do specifických potřeb území,“ uvedl Vít Zeman, náměstek primátorky města Jihlavy. V praxi bude vše probíhat tak, že město už v rámci předprojektové přípravy zkoordinuje své orgány a vydá k investorovu záměru souhrnné vyjádření, které popíše, za jakých podmínek je možné projekt uskutečnit. V jihlavský zásadách je také stanovena výše investičního příspěvku, kterým developer podpoří vybudování veřejné infrastruktury v lokalitě, jako jsou silnice a chodníky nebo třeba dětská hřiště a školy. „Výše příspěvku je stanovena podle toho, v jaké části města chce investor stavět. V případě umístění mimo zastavěné území města jsou náklady na dobudování infrastruktury vyšší, a vyšší je tedy i příspěvek,“ vysvětlil Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která zásady pro město připravovala. Pokud má být investiční záměr umístěn v zastavěném území, činí příspěvek 250 Kč na metr čtvereční. Pokud je to mimo zastavěné území, činí příspěvek 600 korun. To vše se týká staveb pro bydlení nebo polyfunkčních objektů, ve kterých tvoří bydlení minimálně čtvrtinu hrubých podlažních ploch. V případě, že je investičním záměrem jiný druh stavby, zaplatí developer 800 Kč za metr. „Vážíme si férového přístupu vedení města Jihlavy k přípravě pravidel pro spolupráci s developery. Možnost o nich odborně diskutovat vedla k jejich výraznějšímu propojení s praktickým developmentem, což přináší pozitivní výsledky pro město, jeho obyvatele i developery,“ řekl Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů ČR. „Developeři se dlouhodobě podpoře rozvoje území nebrání, diskuse ale prokázala, že problém je systémový a spočívá v nespravedlivém rozdělení rozpočtového určení daní. Development je již dnes výrazně regulován a zdaněn, bohužel peníze nedojdou tam, kde vznikají a kde jsou potřeba. Spravedlivé rozdělení daní do místa vzniku přidané hodnoty by pomohlo obcím a ve svém důsledku by mohlo vést i ke snížení cen bytů,“ doplnil T. Kadeřábek.

SF/pb

Jednu administrativní budovu z celkových čtyř v kancelářském komplexu Rustonka na pražské Invalidovně zakoupila J&T Banka, která v ní má od letošního roku své sídlo. Nemovitost získala do svého portfolia od společnosti Gramexo, jak napsaly Lidové noviny. Hodnota transakce dosáhla 2,1 mld. Kč.

Osmipatrová budova má 30 000 metrů čtverečních a pojme až 750 lidí. Náklady na výstavbu a vybavení objektu byly vyčísleny na 1,2 mld. Kč.

Prodej patří mezi největší transakce s kancelářskými objekty, které byly letos uzavřeny v Česku. První místo na pomyslném žebříčku patří skupině Penta, která za více než čtyři miliardy korun prodala kancelářský projekt Churchill nedaleko Hlavního nádraží.

ČTK

Společnost Penta Real Estate prodala kancelářský komplex Churchill Square u hlavního nádraží v Praze za více než čtyři miliardy korun. Získají jej Českomoravská Nemovitostní (ČMN) a Corporate Finance House Group (CFH). Jde o největší letošní obchod na trhu s kancelářskými nemovitostmi v České republice.

Komplex na brownfieldu v centru Prahy začal vznikat v roce 2017, kdy Penta Real Estate zahájila výstavbu dvou kancelářských budov a společnost SUDOP o rok později začala vedle budovat rezidenční objekt. První kancelářská budova se na začátku roku 2019 stala novou centrálou společnosti Deloitte, v letošním červnu obsadila převážnou část druhého objektu společnost Fortuna Entertainment Group. Komplex nových kancelářských budov doplňují v přízemní části maloobchodní prostory a služby.

„Původně jsme už nechtěli naše budovy v centru Prahy prodávat. Nečekaně velký zájem investorů však byl silným argumentem pro výjimku. Je znát, že investici do kvalitní architektury ve výjimečné pražské lokalitě renomovaní zájemci věří i v době koronavirové pandemie,“ uvedl ředitel Penty Real Estate pro komerční výstavbu Pavel Streblov.

V soutěži investorů zvítězila realitní skupina ČMN v joint venture se společností CFH. Obě společnosti už mají v Praze společnou obchodní historii, příkladem může být budova City West, budova Crystal na Vinohradech nebo BLOX na Praze 6.

ČTK

Česká investiční a realitní skupina Arete prodává společnosti Cromwell European nemovitostní portfolio za 113,2 mil. eur (zhruba 3 mld. Kč). Firmy už podepsaly smlouvu, transakce by měla být dokončena v prvním čtvrtletí příštího roku. Portfolio zahrnuje 11 logistických a průmyslových nemovitostí v České republice a na Slovensku. Celková pronajímatelná plocha prodávaných nemovitostí je 125 000 metrů čtverečních. Budovy jsou téměř stoprocentně obsazeny. Na dalších 140 000 metrech čtverečních bude moci Cromwell European zahájit novou výstavbu.

Podle údajů realitní poradenské společnosti Colliers objem realitních transakcí v Česku letos do konce září meziročně klesl o 12 % na 2,2 mld. eur (zhruba 60 mld. Kč).

ČTK

Stavební firmy v Česku měly na konci září nejvíce zakázek od roku 1999, kdy jsou údaje k dispozici. Meziročně jejich počet vzrostl o 4,1 % na 21 324, hodnota stoupla o 12,8 % na 199,7 mld. Kč. Zhruba dvě třetiny hodnoty patřily veřejným zakázkám, zbytek připadal na soukromé. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který monitoruje hospodaření firem s 50 a více zaměstnanci.

„Paradoxně nám pomohl zkostnatělý proces přípravy stavebních zakázek. Ten je natolik dlouhý, že stále dobíhají zakázky, které byly plánovány ještě před koronavirovou krizí. K tomu se navíc zlepšilo plánování a realizace inženýrských staveb, což pomáhá především větším stavebním společnostem,“ komentoval vývoj analytik BH Securities Štěpán Křeček.

ČTK

Pražská koalice se shodla na plánu podpory družstevního bydlení, který připravila radní Hana Marvanová (za STAN). Rada města, složená ze zástupců koalice, schválila záměr, který počítá s družstevní výstavbou na městských pozemcích. V létě ji Praha Sobě a Piráti dvakrát schválit odmítli, H. Marvanové se nepodařilo ji ani nechat projednat na zastupitelstvu. O plánu budou finálně ve čtvrtek rozhodovat zastupitelé, stejně jako o obdobném záměru podpory spolkové výstavby, který dnes radní také schválili. Návrh Marvanové počítá s tím, že by město poskytlo svůj pozemek pro stavbu bytového domu prostřednictvím takzvaného práva stavby až na 99 let. K tomu by v soutěži našlo soukromého partnera, pravděpodobně stavební družstvo, do kterého by poté vstupovali Pražané. Zaplatili by členský vklad ve výši maximálně čtvrtiny hodnoty bytu. Družstvo by si na stavbu vzalo dlouhodobý úvěr a po jeho splacení by od magistrátu pozemek mohlo odkoupit. Výhodou má být podle vedení města to, že lidé byty získají za nákladovou cenu, navíc do splacení domu poníženou o hodnotu pozemku. Město za poskytnutí pozemku získá právo na užívání třetiny bytů v domě, které může využít pro ubytování zástupců potřebných profesí, jako jsou zdravotníci, učitelé, hasiči nebo policisté. Radní schválili také obdobný plán, který namísto s družstvy počítá s poskytnutím pozemků občanským spolkům, v Německu známým jako baugruppe. To má podle dřívějších vyjádření zástupců Prahy Sobě a Pirátů umožnit využití menších pozemků a větší volnost pro nastavení podmínek. ČTK

Na jednom z nejdůležitějších pražských brownfieldů začala na podzim první fáze výstavby projektu Smíchov City. Celou lokalitu ale čekají i další stavební záměry jako je rekonstrukce smíchovského nádraží, vznik záchytného parkoviště P+R či výstavba základní školy. Pro lepší sladění všech dalších kroků a rychlejší domluvu zakládají klíčoví vlastníci spolek, do kterého vstoupí hlavní město i městská část Praha 5. Díky tomu bude plánování v dlouhodobém horizontu snadnější.

„Cílem spolku je vybudování nové moderní pražské čtvrti, s jejíž výstavbou je spojena koordinace všech projektů od různých investorů.  K tomu je třeba definovat hlavní úkoly jako je identifikace hlavních problémů v území či nastavení efektivní spolupráce mezi Prahou, městskou částí i klíčovými vlastníky,“ popisuje důvod vzniku spolku Petr Hlaváček, náměstek primátora.

Spolek bude založen společnostmi Sekyra Group a Českou spořitelnou NHQ, které vlastní největší část tohoto území. Vstupem hlavního města a městské části Prahy 5 do spolku bude posílena role Prahy z pohledu rozvoje, dopravy i dalších veřejných zájmů v této lokalitě, jako je například výstavba základní školy.

Na rozvoji Smíchova panuje mezi všemi aktéry shoda. V území Smíchovského nádraží již proběhl proces změny územního plánu. Podkladová studie je schválena jak hlavním městem a městskou částí Praha 5, tak i vlastníky pozemků.

SF/pb

Developerská společnost Central Group letos prodá asi 800 bytů, meziročně zhruba o stovku více. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru výrazně klesl podíl nakupujících cizinců. Tento výpadek však pokryli domácí klienti, kteří ve větší míře využívají výhodné hypotéky – v rozhovoru s ČTK to uvedl majitel firmy Dušan Kunovský. Ceny novostaveb v Praze, které za posledních pět let vzrostly téměř dvojnásobně, by podle něj v příštím roce měly stagnovat.

„Koronavirus přinesl na trh specifické věci. Zásadně odpadli cizinci, snížil se i počet spekulativních nákupů v širším centru Prahy, kde lidé kupovali jednopokojové a dvoupokojové byty na Airbnb,“ řekl D. Kunovský. Podíl nakupujících cizinců se podle něj dlouhodobě pohyboval kolem 30 % a v některých lokalitách, například v blízkosti letiště, to bylo i více. Aktuálně se podíl cizinců pohybuje mezi pěti až deseti procenty.

„Poptávka se naopak zásadně zvýšila ve dvou segmentech. Jednak jsou tady lidé, kteří vnímají nejistotu budoucího vývoje ekonomiky. Pro ně je nákup bytu taková bezpečná investice v nejisté době. Dále ČNB už na jaře zmírnila opatření pro poskytování hypoték. A úroková sazba klesá sedmý měsíc v řadě a blíží se dvěma procentům,“ uvedl dále D. Kunovský. Zatímco dříve se podle něj podíl klientů, kteří financovali koupi bytu hypotékou, pohyboval v závislosti na lokalitě mezi 40 – 50 %, nyní jsou to více než tři pětiny.

Těch, kteří kupují byty na investici, je podle šéfa Central Group zhruba třetina: „Oslovují nás i firmy, ale většinou jsou to malí investoři. Nejčastěji kupují jeden až tři byty v různých lokalitách. Výnosy z nájmů se mohou pohybovat kolem tří procent. Dříve to bylo třeba kolem pěti procent. Ale v minulých pěti letech bylo to zdražování až nezdravé.“

Od poloviny roku 2015 nové byty v Praze zdražily o 98 % na 110 117 Kč za metr čtvereční. Letos se meziroční tempo růstu cen pohybuje v jednotkách procent. „Pro příští dva roky očekáváme spíše stagnaci. Na trh se dostanou nové velké projekty,“ sdělil D. Kunovský. Největším trendem je podle něj v posledních letech vyšší požadavky klientů na venkovní prostor a kvůli výraznému zdražování také zmenšování podlahové plochy. „Současné karantény tenhle trend jenom podpořily, ale bylo to tady už dřív. Byt bez balkonu, terasy nebo předzahrádky je prodejný pouze s výrazným cenovým diskontem. A v bytech se optimalizuje každý metr. Aby tam třeba nebyly zbytečně velké chodby nebo nevyužitelné prostory,“ uvedl D. Kunovský.

ČTK

Pět opozičních stran společně navrhuje změny v novele stavebního zákona. Vláda si od novely slibuje především zrychlení a zjednodušení povolování staveb, nicméně někteří opoziční politici dříve prosazovali, aby vláda dostala zákon k přepracování. Proti se ale postavili koaliční poslanci ANO a ČSSD a opoziční KSČM a SPD, proto vznikl společný návrh změn.

Podle místopředsedy ODS Martina Kupky opoziční návrh stavební zákon zjednoduší a zrychlí ho. Zdůraznil také, že opozice odmítá nový „megastavební úřad“, zákon by tak měl být levnější. „Stavíme na digitalizaci, na zjednodušení procesů, na tom, aby současné úřady spolu díky digitalizaci mohly snáz komunikovat a mohly zajistit v kratších lhůtách potřebná povolení,“ řekl.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl, že opozice chce novelou představit vizi moderního stavebního práva. Chtějí proto dosáhnout digitalizace stavebního řízení jako celku i příslušné dokumentace. Podle Bartoše má návrh také posílit roli samospráv a dát největším městům ČR možnost vytvořit zvláštní stavební předpisy. Podle poslance Dominika Feriho (TOP 09) by vlastní městské stavební předpisy mohly vydat Praha, Brno a Ostrava. Je přesvědčen, že samosprávy nejlépe znají své území a jsou schopny zformulovat své požadavky na rozvoj území. Dodal, že opozice také zpřesňuje formulace týkající se vyvlastnění.

Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že pozměňovací návrh bude přívětivý k občanům. „Posílením portálu stavebníka dáme možnost, aby si lidé své stavební řízení mohli vyřídit ze svého bydliště,“ řekl. Zároveň ale bude i nadále možné agendu „v rozumné dostupnosti“ vyřídit na stavebním úřadu. Opoziční návrh podle něj bude znamenat, že jednodušší stavby získají stavební povolení za maximálně za 60 dnů, složitější za 120 dnů.

Poslankyně Věra Kovářová (STAN) řekla, že pozměňovací návrh ušetří 24 miliard korun, protože navrhuje ponechání stavebních úřadů na současných místech na obcích, městech či krajích. Ušetří se tak peníze za přesun až 13 500 úředníků.

ČTK

Průměrná nabídková cena volných nových bytů v Praze na konci října meziročně vzrostla o 7 % na 118 200 Kč za metr čtvereční. Tempo růstu cen zůstává poslední rok a půl zhruba stejné. Od roku 2014 novostavby zdražily o 81 %. Jak dále vyplývá z údajů poradenské společnosti Deloitte, počet volných dostupných bytů v nabídce developerů meziročně stoupl o 2,6 % na 5 677.

Jako příčiny výrazného zdražování analytici uvádějí pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů. Dále zmiňují vysoké daňové zatížení. „Největším překvapením vývoje pražského rezidenčního trhu ale byl nárůst poptávky. Poptávka se v analyzovaném období zvýšila a předešlé prázdninové měsíce překonala zhruba o tři pětiny. Na její zvýšení měly vliv především investiční nákupy a to, že se objevily nové projekty s poměrně velkým prodejem uskutečněným ještě před uvedením projektů na trh,“ uvedl Petr Hána z oddělení nemovitostí Deloitte.

Více než dvě pětiny bytů v nabídce developerů patřily do kategorie 2+kk. Následovaly byty 3+kk se zhruba čtvrtinovým podílem. Více než pětina připadala na jednopokojové a desetina na čtyřpokojové byty.

ČTK

Objem zakázek, které veřejní investoři zadali stavebním firmám, letos do konce listopadu meziročně stagnoval na hodnotě 191,4 mld. Kč, zatímco jejich počet se zvýšil o 15 % na 4 220. Podle údajů společnosti IS hodnota nově vypsaných zakázek vzrostla o 23,6 %. Vyplývá to z údajů společnosti IS, které má ČTK k dispozici.

Hodnota 21 zadaných zakázek překročila miliardu korun, v listopadu přibyly tři. Největší byla modernizace železničního uzlu Pardubice za 6,73 mld. Kč – tu získalo sdružení Eurovia, Chládek a Tintěra, Pardubice a.s., Elektrizace železnic a GJW Praha.

„Veřejné stavební práce by mohly kompenzovat očekávaný pokles poptávky privátního sektoru a stát se stabilizujícím faktorem tuzemské ekonomiky v nastávajícím období. Limitujícím faktorem pro růst stavební produkce pro veřejný sektor se může ale stát zajištění potřebných pracovníků pro realizaci zakázek ve smluvních termínech,“ uvedl analytik stavebního trhu IS Ivan Vrhel.

Veřejné zakázky měly loni na celkových tržbách stavebních firem podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) podíl 45,9 %.

ČTK

Pražská rada včera opět odmítla plán výstavby nové přistávací dráhy na ruzyňském letišti. Podle schváleného usnesení by vláda měla stavbu vypustit z dokumentu Politika územního rozvoje a prověřit možnost zvýšit kapacitu regionálních letišť. Radní už na minulém jednání nedoporučili schválit pořízení změny územního plánu, která je pro stavbu nové ranveje nutná a o které by měli 17. prosince rozhodovat zastupitelé.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu letiště na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později.

Přijaté usnesení zahrnuje celou řadu dalších požadavků vůči vládě. Podle radních by měla co nejrychleji zprovoznit plánovanou rychlodráhu na letiště. Případná rozšíření menších regionálních letišť by pak podle vedení Prahy mohla mít pozitivní dopad na regionální rozvoj.

Návrh usnesení radě předložil primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN): „Vláda chce investovat 30 miliard korun do Letiště Václava Havla v situaci, kdy se již proinvestovaly miliardy do rozvoje regionálních letišť, která jsou ve ztrátách a jejich provoz je dotován z veřejných financí. Toto ukazuje na absenci vládní strategie v oblasti veřejné letecké dopravy,“ uvedl.

ČTK

Stavební výroba v Česku podle údajů ČSÚ v říjnu zrychlila meziroční propad. Snížila se o 10,5 % po revidovaném poklesu o 7,9 % v září. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku propadlo o 13 %.

Stavebnictví bylo v říjnu nadále ovlivněno epidemií koronaviru, uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. „Stavební produkci drží velké firmy inženýrským stavitelstvím, pozemní stavitelství je v útlumu v obou velikostních segmentech. Také stavební úřady hlásí omezený provoz a povolovací procesy váznou,“ dodala.

Stavební firmy v Česku zahájily letos do konce října stavbu 8 068 bytů v bytových domech, meziročně o 25,3 % méně. Nejvíce jich bylo v Praze, kde ale jejich počet klesl o 37,8 % na 2905.

ČTK

Radovan Vítek a jeho žena Marie z osobních důvodů rezignovali na své posty v představenstvu realitní skupiny CPI Property Group. Vítek zůstává většinovým vlastníkem. Novým členem představenstva se stal londýnský realitní konzultant Jonathan Lewis. Uvedl to server E15.cz.

„Pan Vítek v lednu oslaví padesátiny a nedávno jej postihla smrt otce. S ohledem na tyto události se pan a paní Vítkovi rozhodli s okamžitou platností odstoupit z představenstva skupiny. Vítkovi do chodu skupiny již delší dobu zasahují sále méně a méně, slábla také jejích aktivní účast na jednání představenstva,“ oznámila podle E15 CPI. Zároveň připomněla, že Vítek se už v létě vzdal také členství v představenstvu dceřiné společnosti Remontees Mecaniques Crans-Montana Aminona, která provozuje stejnojmenné švýcarské lyžařské středisko.

ČTK

V kancelářích ubývá pracovních stolů a naopak přibývá neformálních posezení. Zároveň s redukcí pracovních míst rostou nároky na prostor, neboť zaměstnanci potřebují větší pracovní zónu z důvodu dodržování bezpečnostních rozestupů. Vyplývá to z ankety mezi členskými firmami České rady pro šetrné budovy, které se specializují na pronájmy kancelářských nemovitostí.

„V daleko větší míře než dosud firmy objevily kouzlo sdílených pracovních míst a home office. V důsledku koronaviru na tento princip přistoupily i konzervativní společnosti, které dosud vyžadovaly po svých lidech každodenní fyzickou přítomnost na pracovišti. V mnoha případech rozdělily své zaměstnance do týmů, které se střídají na home office a vzájemné setkávání omezily na minimum. A to má samozřejmě dalekosáhlé dopady na potřebu kancelářských prostor a jejich vybavení,“ tvrdí výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Podle Filipa Mušky ze společnosti CBRE jsou místa pro individuální práci vytlačována prostory pro spolupráci a komunikaci: „Pokud přijmeme fakt, že kancelář nikdy nebude z pohledu nákazy bezpečnější než home office, dává smysl přizpůsobit ji pro druh práce, který se na dálku dělá nejhůře, tedy různé kreativní spolupráce. Doporučuji proto ušetřený prostor po redukci pracovních míst použít pro navýšení množství těchto zón a rozvolnění vzdáleností mezi prostory určených pro dlouhodobou soustředěnou práci.“

Jana Vlková ze společnosti Colliers uvedla, že roste také podíl malých zasedacích místností s kapacitou do šesti osob a upouští se od velkých konferenčních prostor. Ty podle ní často neefektivně zabírají místo v kancelářských budovách a využívají se v plné kapacitě jen několikrát do roka. „Je běžné, že pro větší celofiremní schůzky se využívá například prostor business lounge. Je to společná zóna, která spojuje funkci kuchyně, neformálního sezení, relaxace a vytváří dnes srdce firmy, kde se zaměstnanci potkávají napříč pozicemi a funkcemi, kde mohou rychle a neformálně vyřešit pracovní problémy, kvůli kterým by se jinak scházeli v dohodnutých časech,“ říká J. Vlková.

Podle Jana Jurčíčka ze společnosti Savills si firmy spolu s požadavky na zvýšenou hygienu v kancelářích začaly daleko více uvědomovat i potřebu zdravého vnitřního prostředí z jiných hledisek, než je jen šíření nákazy. Více dbají na přívod kvalitního čerstvého vzduchu do kanceláří. „V současné chvíli doporučujeme nájemcům a majitelům budov omezení provozu rotačních rekuperátorů, tedy zařízení pro zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu. Může se zde totiž smíchat odpadní vzduch s čerstvým a potenciálně ho kontaminovat,“ dodává J. Jurčíček.

ČTK

V hotelu Thermal začala obnova hotelového bazénu a pokračuje tak celková rekonstrukce lázeňského objektu, který je v majetku státu. Hotel je v současné době uzavřený a zůstane tak zřejmě až do května příštího roku. Hotel, který byl postaven už s určením pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, v uplynulých měsících dokončil modernizaci technologií a brzy začne oprava pláště hotelové věže.

Celková rekonstrukce hotelového komplexu se snaží dodržet maximum z původního vzhledu, který navrhli manželé Machoninovi. Proto každé fázi opravy předchází pečlivé sbírání všech detailů, které bude možné po opravě znovu použít, ať už jde o stavební prvky, designové vybavení nebo třeba originální font, který byl použit v orientačním systému. Celková rekonstrukce by měla stát 580 mil. Kč.

ČTK