Rozloha moderních kancelářských ploch v Brně se v loňském roce zvětšila o 33 000 na celkových 658 200 čtverečních metrů. Míra neobsazenosti se podle zprávy Regional Research Forum (RRF) zvýšila z 10 % na konci roku 2019 na loňských 12 %, realizovaná poptávka ale klesla meziročně o 62 %.

„V roce 2020 poklesla celková aktivita na trhu o 24 % v porovnání s rokem 2019. Hlavní příčinu vnímáme v celkové náladě na trhu, kdy si uživatele velkých ploch kanceláří dělají názor na jejich budoucí fungování, které bude ve valné většině jiné, než bylo do roku 2019. V roce 2021 předpokládáme návrat k průměrným hodnotám posledních pěti let,“ uvedl Petr Žalský ze společnosti Colliers, která je členem RRF.

Ve druhé polovině roku byly v moravské metropoli dokončeny novostavby dvou budov: Grey Building v projektu Areál Slatina o rozloze 13 900 čtverečních metrů a budova E v office parku Vlněna o rozloze 5 500 metrů. Dokončeny byly i dvě rekonstrukce, a to Spielberk Office Centre Villa G s rozlohou 4 000 čtverečních metrů a budova C8 v office parku Ponávka s 900 čtverečními metry plochy. V Brně je aktuálně ve výstavbě dalších sedm projektů s celkovou kancelářskou plochou 45 600 čtverečních metrů, asi 55 % z nich má být dokončeno ještě letos.

ČTK

 

 

Česká developerská a stavební skupina Top Estates postaví v Bratislavě ve dvou výškových domech byty za 4,1 mld. Kč. Stavět by měla začít letos na podzim, dokončení projektu se plánuje na přelom let 2025 a 2026. Jde o první investici společnosti na Slovensku.

Projekt s názvem Portum Towers vyroste v lokalitě nazývané Downtown na nábřeží Dunaje. V komplexu budou mít obyvatelé k dispozici služby jako například wellness nebo bazén, jeho součástí bude také park.

Skupina Top Estates se zaměřuje na bytový development a polyfunkční projekty. Její součástí je jak developerská, tak stavební firma. V Praze aktuálně staví komplex Barrandez-vous, v Brně chystá tři projekty.

ČTK

Stavební firmy v Česku zahájily loni stavbu 9 426 bytů v bytových domech, meziročně o 24,5 % méně. Nejvíce jich bylo v Praze, kde jejich počet nicméně klesl o dvě pětiny na 3 246. Počet zahájených staveb rodinných domů v ČR meziročně klesl o 2,5 procenta.

„Opět se tak snižuje pravděpodobnost, že by ceny českých nemovitostí měly následkem krize klesat. Nízké úrokové sazby kompenzují případný pokles ve schopnosti splácet hypotéky, ale drasticky se propadá nabídka, přísun nových nemovitostí na trh,“ říká analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Podle údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group prodejní ceny nových bytů v Praze na konci loňského roku meziročně vzrostly o 2,2 % na 107 877 Kč za metr čtvereční. Proti polovině roku 2015 byly téměř dvojnásobné.

Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou rodinné domy, nástavby, vestavby a penziony, začali jednotlivci a stavební firmy loni stavět 35 253 bytů, meziročně o 8,9 % méně.

ČTK

Počet bytů k dlouhodobému pronájmu na pražském trhu na konci loňského roku meziročně vzrostl o 105 % na 13 627 jednotek. Průměrná cena nájmů klesla o osm procent na 308 Kč za metr čtvereční bez poplatků. Nejvíce bytů je v nabídce v Praze 5, nejdražší je Praha 1. Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema a realitního serveru Flat Zone, které má ČTK k dispozici.

„Zatímco trh s novými byty loni fungoval navzdory pandemii bez výraznějších problémů a na konci roku se díky tomu prodal rekordní počet jednotek, u nájemního bydlení nastaly velké změny. Nabídka se zdvojnásobila a cena naopak v meziročním srovnání o osm procent klesla. Na dramatické zvýšení množství inzerovaných nájemních bytů měl samozřejmě vliv především úbytek nabídky krátkodobých nájmů. Velká část těchto bytů přešla do dlouhodobých nájemních vztahů,“ uvedl mluvčí Trigemy Radek Polák.

„Také letos lze očekávat, že bude nabídka bytů, které se v Praze inzerují k pronájmu, relativně bohatá. Teprve tehdy, až začnou dopady pandemie odeznívat a pronajímatelé se opět více zaměří na turisty, může se situace alespoň trochu vrátit ke stavu, který jsme zde měli před nástupem pandemie,“ dodal R. Polák.

Praha: nájemné v jednotlivých městských částech

(ke konci roku 2020, v Kč/m2), meziroční a mezičtvrtletní srovnání v %)

Městská část Cena Meziročně Mezičtvrtletně Praha 1 354 -11,9 -4,5 Praha 2 345 -9,3 -5,4 Praha 3 312 -8,6 -5,8 Praha 4 277 -9,9 -4,1 Praha 5 294 -9,9 -4,6 Praha 6 294 -8,5 -3,8 Praha 7 314 -7,9 -1,5 Praha 8 301 -7,2 -1,0 Praha 9 292 -6,0 -4,3 Praha 10 279 -8,2 -4,7 Průměr 308 -8,0 -4,2

Zdroj: Trigema, Flat Zone

ČTK

Část opozičních stran prosazuje svůj vlastní komplexní pozměňovací návrh k návrhu nového stavebního zákona – ten by zachoval fungování úředníků pod obecními a městskými úřady. Sněmovní hospodářský výbor naproti tomu v tomto týdnu doporučil jiný poslanecký návrh, který počítá s modelem čisté státní stavební správy, kdy by všechny stavební úřady i s úředníky přešly pod stát.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že opoziční strany se pokusily uplatnit svoji verzi ve třech výborech, ale neuspěly v nich. Komplexní pozměňovací návrh těchto stran je podle něj moderní, výrazně levnější a nezavádí přesuny úředníků. Naproti tomu návrh poslance ANO Martina Kolovratníka a dalších poslanců, který podpořil hospodářský výbor a který zavádí státní model stavební správy, odebírá podle Bartoše pravomoci samosprávám a porušuje dřívější dohody.

Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný zmínil, že návrh hospodářského výboru znamená náklady tři miliardy korun, zatímco opoziční verze by stála 900 milionů korun. Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová řekla, že vládní návrh s sebou přesun 13 000 úředníků do budov, které nejsou k dispozici. Proto opoziční strany navrhují, aby stavební úřady v přenesené působnosti zůstaly na obcích s rozšířenou působností i v některých dalších menších obcích.

Místopředseda ODS Martin Kupka také informoval o návrhu opozičních stran, který počítá se zavedením poplatku při výstavbě. Poplatek by byl alternativou k dosavadním plánovacím smlouvám, kdy se stavebník zavazuje například vybudovat chodník nebo jinou infrastrukturu. Má to podle něj přinést zjednodušení a zprůhlednění podmínek.

Návrh zákona, jak ho loni vláda předložila poslancům, počítá se zřízením nové soustavy úřadů státní stavební správy. Na jejím vrcholu bude Nejvyšší stavební úřad. Podřízeny mu budou krajské stavební úřady a Specializovaný stavební úřad (ten bude povolovat strategické stavby celostátního významu). Tento vládou předložený takzvaný hybridní model současně předpokládá, že o stavbách běžné občanské vybavenosti, jako jsou třeba rodinné domky nebo garáže, by i nadále rozhodovaly stavební úřady na obcích.

ČTK

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně dál rostly. Nejvíce zdražily pozemky, a to o 13,3 procentního bodu, naopak nejméně rodinné domy. Vyplývá to z HB Indexu Hypoteční banky.

„Poptávku podporuje jak zájem o bydlení, tak zvýšený zájem domácích investorů. Ani v posledním čtvrtletí navíc nepolevila poptávka po rekreačních objektech, a horské apartmány už se tak blíží pražské cenové hladině,“ uvedl ředitel nemovitostního odboru Hypoteční banky Petr Němeček.

Ceny bytů meziročně stouply na 170,9 bodu indexu, u rodinných domů vzrostly na 154,3 bodu. ceny pozemků na 185,2 bodu. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují ceny nemovitostí k 1. lednu 2010.

**********************************

Průměrná cena zemědělské půdy loni vzrostla o 3,9 %, bylo to nejvíce za poslední tři roky. V průměru se prodávala za 25,35 Kč za metr čtvereční. Uvádí to společnost Farmy.cz, která se specializuje na prodej zemědělských nemovitostí. Půda se loni nejčastěji obchodovala za 20 – 40 Kč za metr čtvereční. Orná půda se loni prodávala o 35 % dráž než trvalé travní porosty.

Zemědělské půdy je v ČR 4,2 milionu hektarů, jak uvedl loni Svaz vlastníků půdy ČR. Za zemědělskou půdu se považují orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.

ČTK

Investiční skupina Penta postaví v pražských Jinonicích zhruba za čtyři miliardy korun projekt Nová Waltrovka. Dvě kancelářské budovy, 400 bytů, obchody a hotel mají být hotové za pět let. Napsal to dnes server iHNED.cz. Nový projekt Penta chystá v sousedství svého developerského projektu Waltrovka, který dříve vybudovala na pozemcích bývalé továrny Walter. Stavět se bude podél Radlické ulice na pozemcích mezi „původní“ Waltrovkou a sídlem ČSOB. Kancelářské budovy spolu s obchody, které se budou nacházet v přízemí objektů, nabídnou 31 500 metrů čtverečních ploch k pronájmu.

Hotel se 166 pokoji, jehož výstavba poblíž stanice metra Radlická vyjde na půl miliardy korun, si pronajme společnost Deutsche Hospitality. Firma, pro kterou dohoda s Pentou znamená vstup na český i východoevropský hotelový trh, bude hotel provozovat pod značkou Zleep.

Po zkolaudování a zaplnění kanceláří je podle serveru plánuje česko-slovenská skupina, za kterou stojí především podnikatelé Marek Dospiva a Jaroslav Haščák, prodat. Stejně to udělala s pěticí administrativních budov v areálu Waltrovka, které v roce 2019 prodala v jednom balíku jihokorejské firmě Hanwha Investment & Securities.

ČTK

Společnost JRD, která se orientuje na výstavbu projektů se zdravým a environmentálně šetrným bydlením, dosáhla v loňském roce rekordního obratu 1,61 mld. Kč. Výsledky minulých let výrazně překonala díky prodeji 176 bytů, čtyř rodinných domů, čtyř komerčních prostor a 21 pozemků. V následujících dvou letech plánuje developer uvést na trh až 800 nových bytů a pokračovat v investicích do akvizic pozemků pro budoucí výstavbu. Zároveň se již brzy chystá doplnit své portfolio o první ryze administrativní budovu ve standardu JRD Viadukt Anděl.

„Mimořádná opatření spjatá s nemocí COVID-19 na nás naštěstí neměla žádný podstatný vliv. Nemuseli jsme proto slevit nic ze svých priorit, jimiž jsou příprava šetrných rezidenčních projektů s kvalitním vnitřním prostředím, nákup stavebních pozemků a intenzivní spolupráce s osvědčenými i novými dodavateli, partnery a investory. Navíc jsme zahájili repozici značky a věnovali se šíření povědomí o zdravém bydlení, které je obzvláště v dnešní době – tedy v časech širšího využití home office – opravdu nedocenitelné. Letos bychom rádi prodali nejméně 150 jednotek a investovali 600 milionů korun do akvizice stavebních pozemků. Postupně tak plánujeme dosáhnout prodeje bytů v celkové hodnotě až tří miliard korun ročně a zařadit se mezi tři největší pražské developery,“ konstatuje Pavel Krumpár, obchodní ředitel společnosti JRD.

Portfolio společnosti aktuálně tvoří sedm pražských projektů s celkem 631 byty, sedmi rodinnými domy a přibližně 20 komerčními prostory.

SF/pb

Program MBARE (MBA – Nemovitosti a jejich oceňování), vyučovaný na Vysoké škole ekonomické v Praze, se zařadil mezi nejprestižnější vzdělávací programy v Evropě zaměřené na nemovitosti. Program v lednu 2021, pouze po třech letech fungování, získal akreditaci mezinárodní organizace RICS (Royal Institution of Chartered Suveryors) pro obor komerční nemovitosti a oceňování nemovitostí. V rámci střední a východní Evropy je tak jediným akreditovaným MBA programem svého druhu.

Dvouletý MBA program se na Fakultě financí a účetnictví VŠE vyučuje od září 2018. Jeho posluchači jsou zejména členové vyššího managementu realitních a developerských firem. V roce 2021 budou probíhat přípravy na spuštění anglické verze programu MBARE.

SF/pb

Pražský magistrát vstupuje do finální fáze pořizování změny územního plánu, která je nutná pro plánovanou výstavbu v areálu Nákladového nádraží Žižkov. V polovině tohoto měsíce se bude konat veřejné projednání změny a poté bude následovat sedm dní na podání dalších připomínek. Změna by mohla být dokončená do konce letošního roku, schvalovat ji budou zastupitelé města.

Areál kolem bývalého nákladového nádraží má zhruba 33 hektarů. Bytové projekty tam plánují stavět firmy Central Group, Penta Real Estate nebo Sekyra Group. Samotné rozsáhlé funkcionalistické nádraží (vlastníkem jsou České dráhy) má zůstat zachované, podle předběžných plánů v něm má být mimo jiné základní škola nebo sídlo Národního filmového archivu.

Podle podkladové studie, kterou zpracoval Institut plánování a rozvoje (IPR), vznikne na území nádraží nová čtvrť pro až 15 000 obyvatel. Přes areál má vést tramvajová trať, počítá se i s dvouproudou silnicí, která by měla areál nádraží propojit s Jarovem.

ČTK

Prodejní ceny starších bytů v Česku na konci loňského roku meziročně vzrostly v průměru o 13 % na 71 567 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byla z podle údajů společnosti Bezrealitky Praha (101 033 Kč), nejlevnější Ústecký kraj (22 432 Kč). Meziročně vzrostly ceny nejvíce v Libereckém kraji, a to o 27 %.

„Zdaleka největší zájem byl i nadále po investičních bytech s dispozicí 2+kk nebo starších domech v příměstských oblastech s dobrým dojezdovým časem do spádového města. V Praze a Brně se kvůli růstu cen opět snížila celková plocha prodaných nemovitostí, lidé se zdražování snaží kompenzovat menšími byty. Naopak ve Středočeském kraji nebo Jihomoravském kraji jsou lidé ochotni si nárůst cen kompenzovat, což je však dáno i skutečností, že velká část poptávky je ze sousedící Prahy,“ uvedl ředitel Bezrealitky Hendrik Meyer.

Podle údajů společnosti Reas připadala zhruba polovina prodaných bytů na panelové domy, dvě pětiny na cihlové domy. Průměrný prodaný byt měl dispozici 2+kk o rozloze 55 metrů čtverečních, byl ve druhém patře. Jeho cena dosáhla 4,8 mil. Kč. Loni nejdražší byt za 49 milionů korun našel nového majitele na pražském Josefově. Největší byt s rozlohou 337 metrů čtverečních se prodal v Pardubicích, nejmenší s plochou 15 metrů čtverečních v Liberci.

ČTK

Realitní skupina CPI Property Group emitovala a prodala dluhopisy za jednu miliardu eur (26 mld. Kč). Celková poptávka investorů byla podle společnosti téměř třikrát vyšší.

Výnos firma použije k pokrytí obecných potřeb skupiny a ke splacení dříve vydaných dluhopisů v celkové výši přesahující 750 mil. eur (19,5 mld. Kč). „Kombinace nabídky nových a odkupu dříve vydaných dluhopisů má pozitivní dopad na úvěrové ukazatele skupiny a poskytuje jí pružnost potřebnou pro další růst v době, kdy se svět postupně vymaňuje z pandemie onemocnění covid-19. Výsledkem poslední transakce je, že pouze zhruba 15 % z celkového financování skupiny je splatných v nejbližších třech letech a jen 40 % v nadcházejících pěti letech,“ uvedla firma.

ČTK

Rozloha ploch, na které byly uzavřeny nebo prodlouženy nájemní smlouvy v průmyslových a skladových halách, ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 24 % na 540 200 metrů čtverečních. Proti třetímu čtvrtletí se tak podle údajů sdružení Industrial Research Forum (IRF) zvýšila o 76 %.

Opětovné uzavření většiny kamenných obchodů od 22. října do 2. prosince podle IRF zvýšilo poptávku v sektoru e-commerce, která se projevuje jak na větších nárocích na skladovací prostory distributorů, tak i na straně logistických firem, zejména pak zásilkových služeb. „Změny se projevují hlavně ve větším zájmu o krátkodobé pronájmy, což lze považovat za společný jmenovatel roku 2020, a v nižší ochotě developerů stavět spekulativně, tedy bez zajištění pronájmu před začátkem stavby,“ uvedlo sdružení.

Podíl volných průmyslových hal a skladů v Česku na konci loňského roku meziročně stoupl o 0,1 procentního bodu na 4,2 %, což je pro poslední léta víceméně standardní. Nejnižší byl v Praze a okolí, a to 2,2 %.

Nejvyšší nájemné průmyslových a logistických nemovitostí v porovnání se stejným obdobím loňského stagnovalo činilo 4,70 eura (zhruba 123 Kč) za metr čtvereční měsíčně. U kancelářských vestaveb zůstalo v rozpětí 8,50 – 9,00 eur (asi 222 – 235 Kč) za metr čtvereční.

SF/pb

V Praze se během posledních tří měsíců minulého roku prodalo rekordních 2 050 nových bytů. Celkově si tak – podle statisti společností Centra Group, Skanska a Trigema – za celý rok našlo majitele 5 800 jednotek. Průměrná cena prodaného bytu byla ve 4. čtvrtletí ve výši 107 876 korun na m². Nabídka činila na konci roku 4 950 bytů. Mimo hlavní město se loni dohromady prodalo 7 093 bytů, v závěru roku za průměrnou cenu 65 572 korun na m² – podle studie firmy Trigemy a realitního agregátoru Flat Zone.

Celkem se loni v Praze prodaly bytové novostavby za 38,7 mld. Kč, přičemž jejich průměrná cena činila 7,9 mil. Kč a průměrná výměra 70 m². Ceny jsou stále i v evropském porovnání vysoké – na průměrný nový byt v Praze český kupec potřebuje 14 ročních platů (ve Vídni 9, ve Varšavě 8).

„Rok 2020 byl z hlediska prodejů nových bytů třetím nejsilnějším za posledních deset let. Lidé loni byty kupovali jak pro vlastní bydlení, tak pro bezpečné uložení peněz. Rostl také zájem velkých investorů o nájemní bydlení. A tento trend bude pokračovat,“ uvádí Petr Michálek, předseda představenstva Skanska Reality.“

„Zájem o byty stlačil jejich nabídku na jednu z nejnižších úrovní, jakou jsme v posledních letech zaznamenali. To ukazuje, jak je bydlení pro velkou část veřejnosti důležité. Byty tak zůstávají komoditou, do níž se vyplatí investovat. Méně potěšující je ale fakt, že se stále nedaří proces povolování nových projektů zjednodušit a zrychlit. To může v příštím období způsobit další nedostatek bytů na trhu. Také mimo Prahu je po novém bydlení vyšší poptávka, což ovlivňuje i počet nabízených bytů. Ten zde v posledních měsících spíše klesá. Zejména v okolí hlavního města, na jižní Moravě a Plzni,“ dodává Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.

V regionech se v posledních měsících minulého roku prodalo o 322 bytů více než v předchozím čtvrtletí. Celkově se jednalo o 2 047 jednotek, zjistila analýza Trigemy a realitního agregátoru Flat Zone. Nejvíce z toho připadlo na Jihomoravský kraj, kde si zájemce našlo hned 523 bytů. Byt mimo Prahu se prodával v průměru za 65 572 korun na m², meziročně se tato cena zvedla o 16,3 %. Za celý rok prodeje dosáhly na 7 093 jednotek. Rok předtím to bylo jen 4 375 bytů.

SF/pb

 

Epidemie covidu-19 a s ní spojená nutnost trávit výrazně více času doma a v bezprostředním okolí výrazně proměnila žebříček popularity světových metropolí u nejbohatších lidí současného světa. U osob s majetkem nad jeden milion dolarů (21,5 mil. Kč) v loňském roce zvítězil Curych, následovaný Kodaní a Tokiem. O prvenství přišla Paříž, propadla se také další velká města jako New York, Londýn nebo Hongkong, píše list Le Figaro. Žebříček sestavuje realitní společnost Barnes.

„Zdá se, že Curych, Kodaň, Miami a Stockholm lépe než všechna ostatní města nabízejí, co si teď bohaté rodiny přejí nejvíce: vysokou kvalitu života, dobré životní prostředí a bezpečnost,“ píše ve studii Thibault de Saint Vincent ze společnosti Barnes.

Francouzské hlavní město o prvenství podle listu Le Figaro připravily časté stávky, ať už v dopravě nebo způsobené hnutím žlutých vest. Koronavirus a opakované přísné uzávěry sestup Paříže na sedmé místo jen dovršily. Francouzským skokanem roku je Bordeaux, letos na 50. příčce žebříčku. Do města na západě Francie se za posledních deset let přistěhovalo 20 000 obyvatel a obliba města vzdáleného dvě hodiny od Paříže stále roste.

Ke zvratům došlo také ve Spojených státech, kde se New York propadl ze druhého na 11. místo, Los Angeles si pohoršilo o 12 příček a novou hvězdou je Miami. „Práce z domova, nízké daně, celoročně teplé počasí, golfová hřiště a kvalita života lákají stále více obyvatel New Yorku a Kalifornie ke stěhování do Miami,“ uvádí zpráva. Podle firmy Barnes jsou navíc v Miami ceny nemovitostí o 40 % nižší, než v jiných metropolích.

ČTK

Objem hypotečních úvěrů, které domácí banky poskytly v minulém roce, podle odhadů ČSOB dosáhl rekordních 250 mld. Kč – meziročně to představuje nárůst o 38 %. Poměrně razantně roste – nepochybně v souvislosti s vzestupem cen rezidenčních nemovitostí – také průměrná výše hypotéky. V posledním loňském čtvrtletí dosáhla výše 2,877 mil. Kč, zatímco počátkem roku 2019 to bylo jen 2,231 milionů. Pro rok letošní nicméně analýza ČSOB přepokládá poněkud menší zájem o úvěrování koupě bytu či domu – celkem by mělo jít o 225 mld. Kč, což by představovalo meziroční pokles o 10 % a jinak také úroveň trhu let 2016 a 2017.

Pozadí hypotečního boomu je poměrně zřejmé: hospodářská situace je zatím přinejmenším únosná, citelnější dopady pandemie českou ekonomiku teprve čekají, nicméně právě vzhledem k těmto perspektivám česká populace hledá pro své úspory bezpečnou formu uložení, za který jsou rezidenční nemovitosti nejen dnes nepochybně považovány. Poptávku po hypotékách zjevně akcelerují také nízké a klesající sazby (na 1,95 % závěrem loňského roku, když počátkem roku 2010 to byla 3 %) – díky tomu nižší splátky také podle některých výpočtů do značné míry eliminuji pokračující růst cen českých rezidencí.

SF/pb

Logistické centrum v Buštěhradu chce maloobchodní řetězec Lidl otevřít v letošním prvním pololetí. Půjde o největší skladovou kapacitu společnosti ve střední Evropě a vznikne zde několik stovek pracovních míst. Stavba objektu začala v červnu 2019, jeho skladovací plocha zabere téměř 60 000 čtverečních metrů. Vzniká v bývalém areálu ocelárny.

ČTK

V Praze bylo podle údajů sdružení Prague Research Forum během čtvrtého čtvrtletí roku 2020 dokončeno celkem 19 700 m² kancelářských ploch, čímž celkový objem moderních kanceláří vzrostl na 3,75 milionu m². Během celého roku 2020 bylo dokončeno 150 500 m² moderních kancelářských prostor. Kancelářská plocha v projektech v aktivní fázi výstavby čítá 136 400 m² a z toho přibližně 98 100 m² by mělo být na trh dodáno v průběhu roku 2021.

Celková hrubá realizovaná poptávka (včetně obnovených smluv – tzv. renegociací – a podnájmů) dosáhla v čtvrtém čtvrtletí roku 2020 objemu 98 700 m², což představuje meziroční pokles o 33 %.  V posledním čtvrtletí dosáhl podíl renegociací na celkové realizované poptávce 51 %, zatímco celkový objem nově pronajatých prostor včetně předpronájmů a expanzí představoval 44 % z celkové hrubé realizované poptávky. Podíl podnájmů na hrubé poptávce představoval 5 %. Celkový objem pronájmů na trhu v roce 2020 klesl o 24 % v porovnání s rokem 2019.

Podíl neobsazených kancelářských prostor na celkové nabídce v čtvrtém čtvrtletí zůstal na 7,0 %, což ve srovnání s předchozím čtvrtletím nepředstavuje žádnou změnu. Celkový objem volných kanceláří dosáhl 261 600 m². Ačkoli se míra neobsazenosti během roku 2020 zvýšila a celková aktivita zpomalila, nejvyšší dosahované nájemné za čtvrté čtvrtletí zůstalo stabilní a pohybovalo se v rozmezí 22,00 až 22,50 eur za m² na měsíc v centru města, 15,50–17,00 eur ve vnitřních a 13,50–15,00 eur ve vnějších částech města.

SF/pb

Podnikatel Radovan Vítek, který právě nyní slaví padesátiny, se angažuje především v realitách a bývá pravidelně řazen mezi nejbohatší Čechy. Jeho hlavní společností je skupina CPI Property Group (CPI PG), která patří k největším realitním investorům v ČR a je jedním z největších tuzemských majitelů maloobchodních ploch. CPI Property Group má sídlo v Lucembursku a její akcie jsou obchodované na frankfurtské burze. Vlastní nemovitosti v Česku, Maďarsku, Polsku, na Slovensku, v Chorvatsku, Švýcarsku, Francii, Rumunsku, Rusku a Británii. Vítek vlastní v CPI Property Group 87,8 procenta.

R. Vítek, absolvent práv na Západočeské univerzitě v Plzni, pochází z Nového Města na Moravě. Své první miliony získal během kuponové privatizace na Slovensku a poté se od poloviny 90. let zaměřil na investice do českých realit. V roce 1997 provedl nepřátelské převzetí družstva Včela, díky kterému tehdejší CPI získala řadu lukrativních nemovitostí. Členové družstva se pak s Vítkem dlouho a neúspěšně soudili. Ten investoval v realitách dalších více než dvacet let prostřednictvím české společnosti Czech Property Investment, dnes po mnoha změnách CPI Property Group.

Vlastníkem CPI se stal Vítek teprve v lednu 2011, předtím byla oficiální majitelkou firmy jeho matka Milada Mladá. Proč tomu tak bylo, není zcela jasné. Média jako důvod nejčastěji zmiňovala Vítkův rozvod s manželkou Evou a její majetkové nároky. R. Vítek u soudu v roce 2008 tvrdil, že je prakticky nemajetný a coby advokátní koncipient si vydělává jen 17 000 korun měsíčně.

Do povědomí veřejnosti se R. Vítek dostal také díky svým aktivitám kolem loterijní společnosti Sazka. Na přelomu let 2010 a 2011 skoupil pohledávky bank vůči této zadlužené firmě, na kterou pak v březnu 2011 podal insolvenční návrh. Následně pohledávky prodal skupině PPF, která se spolu s investiční skupinou KKCG stala spolumajitelem Sazky. V říjnu 2012 prodala PPF svůj podíl v loterijní firmě skupině KKCG.

Podle časopisu Forbes je R. Vítek jedním z osmi až devíti českých dolarových miliardářů. Česká mutace časopisu jeho majetek odhaduje na 86 mld. Kč (zhruba 3,95 mld. dol. ) a řadí ho na druhé místo za majitele skupiny PPF Petra Kellnera, na stránkách forbes.com mu připisují majetek 4,5 miliardy dolarů a řadí ho na třetí místo za Kellnera a premiéra Andreje Babiše.

Radovan Vítek je podruhé ženatý, podle časopisu Forbes má čtyři děti.

ČTK

Už 5. ročník soutěže Kanceláře roku, do kterého se v minulosti přihlásilo více než 500 kancelářských realizací, spouští v těchto dnech registraci přihlášek. Letos organizátor soutěže, společnost Prochazka & Partners, přichází s celou řadou novinek. Tou největší je přesun slavnostního galavečera na léto – namísto Paláce Žofín se totiž bude konat v prostorách zahrad. Díky přesunu galavečera na letní měsíce mají soutěžící více času na přípravu svých přihlášek – hlásit do soutěže se tradičně mohou jak architektonická studia, tak samotné firmy. Registrace bude otevřena až do 30. dubna 2021.

„Každá doba má svá specifika a jménem poroty mohu vyjádřit očekávání, že se letos opravdu těšíme na realizace, které vznikly v době pandemické. Svým způsobem jsou totiž začátkem nového trendu,“ říká Radek Procházka, partner společnosti Prochazka & Partners a zakladatel soutěže.

Výjimečné kancelářské interiéry firem v České republice letos soutěží v devíti kategoriích (např. nejlepší regionální kancelář, kancelář nad 5 000 m², advokátní kanceláře, Hub & Co-working kanceláře apod.), když pomyslnou desátou kategorií pak je speciální Cena poroty, udělovaná napříč všemi soutěžními kategoriemi. Jejím cílem je ocenit výjimečný přínos pro architekturu a design.

„Z archívu soutěže Kanceláře roku“

SF/pb