Tyrolská štace

Filip Landa

Začínám psát editorial a opět – pokolikáté už? – se mi k tématu vynořují osobní vzpomínky. Před jedenácti lety jsem s partou budoucích architektů vyrazil pěšky ze Salcburku na bienále architektury do Benátek. Byl jsem tehdy plný síly a zdolávání alpských hřebenů mi nedělalo problémy. Jde-li člověk pěšky, má spoustu času prožít jednotlivá místa do hloubky a všímat si věcí, které by při rychlejším pohybu nepostřehl. Co to jen bylo, co ve mně – kromě mocného měřítka horských scenerií a vysoké úrovně tamní stavební kultury – zanechalo svůj otisk?

Laskavého čtenáře odkážu ke svému téměř tři roky starému editorialu k tématu Spojeni hranicí (viz ERA21 #01/2019), kde se o hranici zmiňuji jako o místu střetu dvou rozdílných vlivů, jež se můžou navzájem obohacovat. Jako dítěti Sudet je mi ono napětí blízké a možná jsem ho podvědomě vycítil i v oblasti italsko-rakouského hraničního pásma, které jsme se v tomto vydání rozhodli z celého alpského tématu vypíchnout. Dynamická historie regionu je příčinou dnes zcela přirozeného prolínání germánských a románských vlivů. Po staletích habsburské správy můžeme dokonce konstatovat, že má co do činění i s dějinami naší země. V kasárnách pevnosti Franzenfeste, fascinujícím způsobem rekonstruované architekty M. Schererem a W. Dietlem, jsou dodnes patrné nápisy českých vojáků. Brixen se coby jedno z nejodlehlejších měst rakousko-uherské monarchie stal místem konfinace nedávno 200letého Karla Havlíčka Borovského, který zde sepsal slavné Tyrolské elegie.

Administrativní hranici v našem časopise stíráme a nahlížíme na Tyrolsko jako na kulturní celek. Neděláme tak rozdíl mezi dnešním rakouským Tyrolskem a italským autonomním regionem Tridentsko – Horní Adiže, tedy Jižním Tyrolskem (formálně z pohledu dějin bychom ke zkoumané oblasti mohli přiřadit i Vorarlbersko, ale to by vydalo na samostatné číslo). Až na výjimky uvádíme německé varianty názvů obcí, protože němčina je mateřským jazykem pro většinu architektů publikovaných staveb. Na omezeném prostoru sice můžeme prezentovat pouhý zlomek z architektonického bohatství regionu, přesto i z něj je snad patrné, jak setkání mnoha vlivů dokáže přetavit bariéru velehor v rozhraní tvůrčí svobody se svébytnou stavební tradicí.

ERA 21

Český stavební sektor bude letos i v příštím roce zřejmě posilovat. Tento rok – podle ankety mezi stavebními firmami, kterou pravidelně provádí společnost CEEC – poroste stavební trh asi o 2,2 % a v roce 2022 o 1,1 %. Kapacity stavebních společností jsou nyní podle CEEC v průměru vytíženy na 96 %. V současnosti mají stavební firmy nasmlouvané zakázky v průměru na devět měsíců dopředu, což je pro většinu podniků ve srovnání se stejným obdobím loňského roku stejná, nebo delší doba.

SF/pb

Holding ČEZ ESCO z energetické skupiny ČEZ kupuje společnost Capexus – ta nabízí návrhy a realizaci kancelářských prostor na míru od návrhu až po dokončení, interiérové konzultace i řešení technologie budov. Podle údajů v obchodním rejstříku stojí za firmou Karel Konečný a Daniel Matula, kteří vlastní i realitní fond 100 Towers Holding. Ten vznikl v roce 2019 a nedávno koupil například kancelářskou budovu Lyra v Praze u Smíchovského nádraží a další budovy v Praze, Ostravě nebo Plzni.

ČEZ ESCO se zaměřuje na služby související s dekarbonizací a snižováním klimatické stopy pro průmysl a města. Jde například o energetické audity a energetické poradenství, externí dodávky tepla a elektřiny nebo výstavbu kogeneračních jednotek, renovaci teplárenských soustav a instalaci fotovoltaických elektráren. Je také dodavatelem služeb souvisejících s veřejnou a firemní elektromobilitou. Zajišťuje také dodávky elektřiny, plynu a tepla, výkup elektřiny, obchodování s emisními povolenkami, provoz energetických zařízení a jejich servis.

Firmy holdingu ČEZ ESCO zaměstnávají asi 2000 lidí. Mezi dceřiné společnosti ČEZ ESCO patří firmy AirPlus, AZ Klima, Bytkomfort, ESCO Distribúčné sústavy, ČEZ Energetické služby, ČEZ Energo, ČEZ LDS, Domat Control System, E-Dome, ENESA, ESCO Slovensko, Hormen, Kart, KLF-Distribúcia a Spravbytkomfort. Letos v červenci získal holding i firmu firmu EP Rožnov, která se zabývá projektováním a budováním čistých prostor v elektrotechnickém a automobilovém průmyslu, farmacii, optice, zdravotnictví i vědě a výzkumu.

ČTK

Developerská firma Velska plánuje na pozemku u budoucí stanice metra D Olbrachtova postavit několik domů s byty, obchody a kancelářemi, celkem půjde o 47 500 metrů čtverečních plochy. Dominantou projektu bude kancelářská budova vysoká 78 metrů, zbylé domy mají být menší a jejich zelené střechy propojí můstky. Celkem má v domech být 480 bytů určených pro nájemní bydlení, projekt je dílem ateliéru Benthem Crouwel Architects.

Společnost téměř hektarový pozemek koupila loni v dražbě za 497 mil. Kč. Developer plánuje požádat o nutnou změnu územního plánu, kterou již má předjednanou s magistrátem. Náklady mají být v jednotkách miliard korun.

Společnost Velska v minulosti postavila poblíž metra Budějovická kancelářskou budovu Tetris, nedaleko Pražského povstání administrativní centrum Pankrác Prime a v Nuslích bytový projekt 4U Living.

ČTK

Developer průmyslových a skladových hal CTP za tři čtvrtletí letošního roku vykázal 92% meziroční nárůst čistého zisku na víc než 317 mil. eur. Hrubá pronajímatelná plocha v portfoliu firmy ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o půl milionu metrů čtverečních na 7,1 mil. metrů čtverečních.

„Očekáváme, že hranici deseti milionů metrů čtverečních hrubé pronajímatelné plochy překonáme již v příštím roce, tedy o 12 měsíců dříve oproti původním plánům,“ uvedl generální ředitel CTP Remon Vos. Doplnil, že výnosnost výstavby zůstala během letošního roku nad desetiprocentním cílem společnosti, a to na 11,1 %. Obsazenost zůstala během třetího čtvrtletí na 95 %, tedy na stejné úrovni jako ve druhém čtvrtletí.

ČTK

Prahou loni založená Pražská developerská společnost (PDS) připraví projekt stavby bytů na parcelách kolem budoucí stanice metra D Nové Dvory – rozhodli o tom radní města. V projektu má být podle odhadu asi 50 bytů.

Pro pozemky, na kterých mají být plánované byty na Nových Dvorech, není podle schváleného dokumentu nutná změna územního plánu a město může ihned začít s přípravou projektové dokumentace. Ta by měla být hotova v posledním čtvrtletí příštího roku. Kolem budoucí stanice je v plánu i další výstavba, ke které již bude nutné územní plán změnit. Město proces změny už započalo a připravuje také studii celé lokality.

ČTK

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně dál rostly. Meziroční zdražení bylo nejvyšší u pozemků, a to o 21,9 %. Ceny bytů stouply o 16,3 % a ceny rodinných domů o 15,8 %. Vyplývá to z tzv. HB Indexu, který sestavuje Hypoteční banka – zdražování je podle jejího managementu způsobeno jak přetrvávajícími obavami z inflace a vysokým podílem investičních nákupů, tak i zdražováním stavebních prací a materiálů.

ČTK

Nájemné nových logistických areálů meziročně zdražilo o 10 %, když podíl volných průmyslových hal a skladů v Česku byl na konci třetího čtvrtletí 2,5 % a meziročně tak klesl o 1,9 %. Vyplývá to z údajů sdružení Industrial Research Forum (IRF) a společnosti BNP Paribas Real Estate (BNP-PRE).

Podle BNP-PRE dokonce nájemné v nových logistických areálech v Praze a okolí meziročně vzrostlo o 17 %. Aktuálně se pohybuje kolem 6 eur za metr čtvereční a měsíc. V regionech podle IRF průměrné nájemné činí 5,20 eura.

Podle BNP-PRE je zvýšení cen zapříčiněno silnou poptávkou firem především z oblasti e-commerce. Development je proto velmi aktivní, například v Plzeňském kraji od počátku roku 2020 vznikly skladové a výrobní plochy v objemu téměř 260 000 metrů čtverečních, v Moravskoslezském kraji se dokončilo 220 000 metrů čtverečních ploch.

ČTK

Stavební fórum se spolu s Michalem Šourkem zamyslelo nad těmi nejaktuálnějšími a nejpalčivějšími otázkami naší společnosti. Rádi bychom znali i Váš názor. Co si myslíte o tématech, které hýbou naší společností napříč snad všemi obory, nám dejte vědět v krátké anonymní anketě, kterou najdete v odkazu níže.

Anketa: Hledáme vizi pro Česko 21. století.

František Průša

Nemovitosti zdraží až o 19 % kvůli vzrůstající ceně stavebnin a chybějícím pracovníkům. Nejvíce zdražují ocel, dřevo, plasty a izolační materiály. Vyplývá to z aktuální studie zpracované společností CEEC Research.

Podle 74 % developerů oslovených CEEC Research se již nyní zdražení materiálů promítá v cenách developerských projektů. A až 13 % oslovených developerů bylo již nuceno realizaci některých staveb odsunout či pozastavit.

Z vyjádření ředitele skupiny REALISM Construction Martina Hubingera vyplývá, že sice zdraží projekty zaměřené na bohatší kupující, dopady se však nejvýrazněji dotknou střední a nižší třídy. „Projekty, kde jsou kupující na cenu mimořádně citliví, tedy projekty zaměřené na nižší střední třídu a nízkopříjmové skupiny, přestanou dávat smysl a nebudeme o jejich zahájení nebo přípravu ani usilovat,“ uvedl M. Hubinger.

Studie CEEC Research zároveň uvádí, že může docházet ke snižování marže developerských společností. „Očekáváme stálý mírný růst prodejních cen a pravděpodobné snižování marže vzhledem ke skokovému nárůstu cen stavebních materiálů, “ uvedl Martin Svoboda ze společnosti JRD Development.

SF/pb

Nejvyšší stavební úřad, který má vzniknout podle nového stavebního zákona (NSZ), bude vytvořen provizorně jako součást ministerstva pro místní rozvoj. Podle deníku E15 tento kompromis vyjednala ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová (za ANO) se zástupci chystané vládní koalice. Úřad jako samostatná instituce nemůže vzniknout kvůli plánu budoucí vlády vstoupit do nového roku s rozpočtovým provizoriem.

„Budoucí koalice naštěstí ustoupila z požadavku úplného od­ložení účinnosti nového stavebního zákona. Chce zachovat Nejvyšší stavební úřad a Spe­ciální stavební úřad pro vyhrazené stavby,“ uvedla Dostálová. „Jednoduchou novelou chtějí posunout účinnost vzniku státních stavebních úřadů pouze na úrovni krajů,“ dodala. Je ale podle ní otázkou, zda nová Sně­movna stihne novelu schválit. Zachování Nejvyššího stavebního úřadu potvrdil pravděpodobný budoucí vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nejvyšší stavební úřad se 400 zaměstnanci má být státní institucí zastřešující nové krajské stavební úřady v podobném modelu jako u finanční správy. Stavební úřady mají podle zákona postupně přejít pod stát, zhruba polovina z nich má skončit úplně, stejně jako tisíce dosavadních zaměstnanců. Takový model se však nové vládě nelíbí. „Vadí nám státní stavební úřady na krajské úrovni. Ty v sobě integrují mno­ho dalších orgánů státní správy a generují nepřijatelně masivní úřednickou strukturu,“ řekl pravděpodobný budoucí ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Podle Babišovy vlády má nový stavební zákon zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. Odpůrci zákona ale tvrdí, že státní správa se vzdálí občanům a stavební řízení se zkomplikuje. Zákon nabyde účinnosti v polovině roku 2023, některé změny mají začít platit od počátku příštího roku. K odložení účinnosti nového stavebního zákona vyzvaly Asociace krajů a Sdružení místních samospráv.

ČTK

Funkcionalistickou budovu pošty u hlavního nádraží v Brně zakoupila v elektronické aukci společnost Recollect, která je součástí skupiny Trinity Bank. Dosavadní majitel objektu, společnost Česká pošta, v pondělí potvrdila prodej budovy v elektronické aukci za 117 mil. Kč. Raritou budovy je výtah páternoster, který nechala pošta v roce 2013 opravit do provozuschopného stavu. V 80. letech byla budova částečně opravena, ale v současnosti potřebuje celkovou rekonstrukci.

Společnost na dotaz ČTK uvedla, že se nechystá budovu přestavět například na byty. „Budova bude využívána v souladu s územním plánem a budoucí podobou lokality po přesunu nádraží a bude opravena do kvalitního stavu s respektem k funkcionalismu. Konkrétní diskuse s odpovědnými orgány začnou až po nákupu budovy a po analýze její zanedbanosti,“ uvedla společnost ve vyjádření.

Nový vlastník poštovní budovy, Trinity Bank, existuje na trhu 25 let. Hlavními pilíři banky jsou financování nemovitostí a developerských projektů a dlouhodobé zhodnocení peněz v rámci spořicích a vkladových účtů. Banka dříve byla záložnou Moravský Peněžní Ústav. Jejím hlavním ekonomem je Lukáš Kovanda.

ČTK

Plzeň prodá nevyužitý sedmihektarový areál bývalých kasáren Zátiší společnosti CTP VIII (vlastnická struktura je totožná se společností CTP Invest), která za ně v městské soutěži nabídla 232 mil. Kč. Jde o atraktivní území na okraji Plzně ve směru na Domažlice a Německo, poblíž velké průmyslové zóny Borská pole. Developer tam plánuje inovativní výrobu, výzkum, vývoj a služby.

„Za prodej jsme získali významně víc, než jsem čekal. CTP VIII nabídla v soutěži letos v říjnu víc než druhý zájemce, společnost Accolade,“ uvedl radní David Šlouf. Původně město požadovalo za prodej areálu minimálně 120 mil. Kč podle znaleckého posudku. Zájem tehdy projevili čtyři developeři, zastupitelé z nich vybrali dva, mezi nimi také Accolade, který poté soutěž vyhrál s nabídkou 163 mil. Kč. Následně se ozvala firma CTP Invest, která nabídla 200 milionů. Město po poradě s právníky původní soutěž zrušilo a vypsalo novou, v níž stanovilo minimální cenu 200 mil Kč. Přihlásili se už jen dva zájemci, Accolade a CTP VIII, z nichž druhý nakonec pozemek získal.

ČTK

Nová obytná čtvrť s 1 120 byty by měla v budoucnu vzniknout na místě bývalé Textilany v Liberci. Jde o investici zhruba za čtyři miliardy korun. Podle primátora stotisícového Liberce Jaroslava Zámečníka (Starostové pro Liberecký kraj) by v nové čtvrti mohlo bydlet zhruba 2 700 lidí, a bude tak například nutné dořešit, kam budou docházet děti do škol či školek.

„Pravděpodobně budeme chtít po developerovi podle našich nově připravovaných zásad i příspěvek na tuto budoucí veřejnou infrastrukturu, ale to všechno teprve nás čeká. Teď bude 16. 11. představena veřejně celá územní studie zástavby území Textilany,“ dodal Zámečník.

Areál bývalé Textilany patří od roku 2018 investiční společnosti Middle Europe Investments (MEI). Nevyužívaný je už dvacet let. Textilní továrna se v devítihektarovém areálu nacházela zhruba dvě století, dnes její historii připomíná pouze budova bývalé tkalcovny vlny Blaupunkt v jihozápadním cípu u Klicperovy ulice. Ostatní budovy jsou zbourané. Studie, která je dostupná už nyní na webu města, řeší širší území, než je jen brownfield Textilany. Jde o oblast zhruba 14 hektarů v údolní nivě Harcovského potoka, kolem níž se na přilehlých kopcích rozkládají sídliště Králův Háj, Broumovská a Hvězdná. Přes nevyužité území vede tramvajová trať do Jablonce nad Nisou. Podle autorů studie je základní ideou jejich návrhu doplnění struktury města o novou čtvrť.

ČTK

Investiční skupina Trigema začala s demolicí nákupního střediska na sídlišti Kamýk ve Vosátkově ulici v Praze 12. Místo něj chce developer postavit nové obchodní centrum a bytový dům s devíti a 15 nadzemními podlažími. ČTK o tom informovala mluvčí společnosti Trigema Petra Martínková. Praha 12 na svém facebookové stránce vyzvala k zastavení bouracích prací.

Proti výstavbě tzv. Dvou věží se ohradilo vedení Prahy 12 již dříve. Trigema proto projekt přepracovala a zmenšila. Podle radních však i tak jde o předimenzovanou stavbu, která zhorší v okolí dopravní situaci i kvalitu života. Podle developerské firmy jsou ale navržené domy v souladu s územním plánem a argumenty radních jsou nerelevantní. Investiční skupina Trigema proto na městskou část podala žalobu.

ČTK

Na pozemcích bývalé továrny Škoda v Ostrově na Karlovarsku začala developerská společnost Panattoni stavět první halu nového areálu. Hlavním nájemcem v nové průmyslové zóně bude ostrovský výrobce kabelových svazků a elektroniky Amphenol. Stavba haly o rozloze 20 000 metrů čtverečních by měla být hotova na konci příštího roku. Společnost Panattoni počítá v souvislosti s první halou s investicí zhruba za půl miliardy korun.

V novém areálu Ostrov North by měly vzniknout do budoucna dvě haly. Kromě té, kterou zčásti obsadí Amphenol, je součástí záměru i větší budova s rozlohou přes 100 000 metrů čtverečních. Místo by zde mohla najít podle developera některá z rostoucích společností z oblasti e-commerce. Město Ostrov na základě návrhu Panattoni nyní projednává změnu územního plánu umožňující výšku této haly zvýšit na 22,5 metru. Obyvatelé budou o změně rozhodovat v místním referendu.

ČTK

Investiční skupina DRFG postaví v Týništi nad Orlicí na Rychnovsku další dvě haly, které dohromady nabídnou přes 26 000 metrů čtverečních skladovacích ploch. Skupina tím v Týništi naváže na výstavbu haly, kterou v roce 2020 jako nájemce obsadila japonská společnost Cataler z koncernu Toyota. Nové haly by měly být hotové v roce 2022. Firma současně uvedla, že další logistické parky staví v Polsku ve Slezském vojvodství v městech Sosnovec a Vladislav.

SF/pb

Stavebnictví brzdí vysoké ceny stavebních materiálů a nedostatek pracovníků. A podle odborníků brání dokončování projektů i inflace. Podle údajů ČSÚ stavební výroba v Česku v září mírně zrychlila meziroční růst na 2,2 % ze srpnových 1,2 %. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se proti loňskému září zrychlila o 4,9 %. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček upozornil, že stavební úřady v září vydaly 7 509 stavebních povolení, o procento více než před rokem. „Aktuálně existuje dostatek projektů s vydanými stavebními povoleními. Úzké hrdlo se však nachází na straně stavařů, kteří nestíhají realizovat povolené stavby za plánované rozpočty,“ uvedl Křeček a dodal: „Počet zahájených bytů v září meziročně vzrostl o 57,3 %. Počet dokončených bytů však klesl o 10,2 %. To dokládá, jak je v inflační době obtížné dokončovat rozpracované projekty.“

ČTK

Koronavirus, který uzavřel hotely a penziony, zvýšil zájem o rekreační bydlení a ceny chalup a apartmánů vyhnal nahoru. V krkonošském středisku Harrachov teď developeři nabízejí desítky nových apartmánů. Pořídit je lze za čtyři miliony korun, ale také za šestinásobek.

Další projekty se rozjíždějí – nově jsou v nabídce například horské apartmány projektu Harrachov Peaks. Hotové by měly být na konci příštího roku. Nový projekt v harrachovské části Nový svět nabízí 16 apartmánů od 1+kk až po 4+kk včetně tří podkrovních mezonetů s užitnou plochou od 52 do 156 metrů čtverečních. Práce na stavbě začaly letos na podzim, do konce příštího roku má být hotovo a na jaře 2023 by měli hotové byty převzít jejich majitelé.

Desítky bytů aktuálně nabízejí Corso Harrachov nedaleko Skicentra, Trio Harrachov v údolí řeky Kamenice, U Ducha hor v centru horského města nedaleko Skicentra v Anenském údolí. Rozsáhlý rezidenční komplex by měl vyrůst také kolem jednoho z nejstarších místních hotelů Karolína. Radnice podle starosty Jaroslava Čecha (ANO) nemá mnoho možností, jak podobnou výstavbu regulovat, snaží se proto s developery dohodnout na spolupráci.

ČTK

Druhá komora Parlamentu ČR – Senát – má výhrady vůči návrhům novelizovaných evropských směrnic o energetické účinnosti a o podpoře energie z obnovitelných zdrojů. Senát se usnesl na tom, že komise v případě směrnice o energetické účinnosti nepředložila studii dopadů na členské státy a v důsledku toho neprokázala, že navrhované cíle jsou reálně dosažitelné za přiměřených nákladů.

Komise EU chce do roku 2030 zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů až na 40 %, protože současný cíl 32 % podle ní není dostačující. Senát chce po Evropské komisi, aby vyčíslila dopady plánovaných změn, především pak náklady a přínosy pro ČR. V přijatém usnesení Senát uznává, že Česko bude muset pro naplnění klimatických ambici postupně navyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu. Zastává ale názor, že s ohledem na geografickou polohu ČR bude role OZE pouze omezená, a proto se ČR bude muset spoléhat především na jadernou energii. Proto Senát považuje za důležité, aby jaderná energie byla v rámci EU označena za udržitelný zdroj. Senát současně konstatoval, že přijímat tak ctižádostivý cíl, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) v situaci, kdy není znám způsob náhrady dosavadních zdrojů energie, je nezodpovědné.

ČTK