Vedení radnice Prahy 4 se ohradilo proti rozhodnutí magistrátu, který nařídil místnímu stavebnímu úřadu vydat rozhodnutí o umístění výškové budovy na rohu ulic Vyskočilova a Budějovická. Radnice se stavbou dlouhodobě nesouhlasí a podle ní je v rozporu s územním plánem. Magistrát se výtce brání, podle mluvčího Víta Hofmana šlo pouze o procesní krok k odstranění nečinnosti stavebního úřadu a magistrát neposuzoval samotnou podstatu, jakou je oprávněnost stavby.

Podle Prahy 4 je budova AC Budějovická plánovaná developerem Opal Real předimenzovaná a v místě zhorší kvalitu života i dopravní situaci. Proti stavbě 72 metrů vysokého domu už dříve sepsali petici místní obyvatelé a radnice vydala několik nesouhlasných stanovisek.

ČTK

Developerská společnost Crestyl zahájila v listopadu výstavbu další etapy rodinného bydlení v obci Vysoký Újezd, která leží nedaleko metropole. Nová etapa zahrnuje 43 dvoupodlažních rodinných domů U Kůlen a deset moderních přízemních bungalovů Na Horizontu s rozhlehlými zahradami. Dokončení je naplánováno na začátek roku 2024.

SF/pb

Radnice Prahy 15 uzavře dohodu s firmou Property Taškent, která vlastní obchodní středisko Taškent na sídlišti Hornoměcholupská a plánuje na jeho místě postavit nové OC s bytovou nástavbou. Dohodu kritizovalo opoziční uskupení Patnáctka náš domov, podle které by se na sídlišti neměly stavět další byty. Praha 15 nicméně uzavře ještě také dodatek memoranda s developerskou firmou Central Group ohledně jejího plánu postavit byty na místě sportovišť u obchodního centra Vivo! v Hostivaři. Podle dohody, kterou včera schválili zastupitelé této městské části, nebude radnice bránit změně územního plánu a investor městské části přenechá pozemky pro park, na který přispěje třemi miliony korun.

ČTK

Společnost Redstone Real Estate začala na pozemcích nedaleko nákupního centra Galerie Šantovka v Olomouci stavět první etapu obytné čtvrti Šantovka Living. Projekt čítající 200 bytů na začátku loňského roku kvůli vysokým cenám stavebních prací pozastavila. Firma nyní na poloostrově u řeky Moravy postaví prvních 34 bytů, dokončeny mají být na jaře 2023.

ČTK

Pražští radní včera schválili trojstrannou dohodu mezi hlavním městem, Prahou 8 a firmou Metrostav Alfa týkající se nedostavěného Centra Palmovka. Dokument umožní ukončit spory o torzo budovy a stavbu dokončit. Praha 8 zároveň zaplatí podle dohody Metrostavu zhruba 142 mil. Kč. Výměnou za budovu a pozemky pak od magistrátu dostane dotaci 550 mil. Kč a zároveň jí město odpustí dluh.

Stavbu budovy, kde měla mít radnice nové sídlo a jejíž součástí měly být komerční prostory, schválilo předminulé vedení městské části v roce 2010. Náklady byly tehdy odhadovány na více než miliardu. Minulé vedení Prahy 8 ale stavbu zastavilo a následně se o její vlastnictví soudilo.

ČTK

Stavební firmy v Česku zahájily letos do konce října stavbu 13 422 bytů v bytových domech, meziročně o 66,4 % více. Nejvíce jich bylo v Praze, kde jejich počet vzrostl o 104,9 % na 5 952. Stavební produkce jako v říjnu zrychlila meziroční růst na 3,7 %. Růst celého odvětví táhlo právě pozemní stavitelství, tedy stavba bytových i nebytových budov. Jeho produkce podle údajů ČSÚ se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 7,1 %. 

Na Prahu připadalo do konce října 44,35 % všech nově zahájených staveb bytových domů, za ní následovaly Jihomoravský a Středočeský kraj, když v Ústeckém kraji bylo zahájena výstavba pouhých 81 bytů,

Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali u nás jednotlivci a stavební firmy do konce října stavět 36 018 bytů, což je meziročně o 26,9 % více. Ani to ovšem nevalnou situaci na českém bytovém trhu neřeší a je špatná i v porovnání se sousedními zeměmi. „Například ve Varšavě, kde stavíme byty se stejnými náklady jako naši kolegové tady v Praze, jsou ceny na trhu v průměru zhruba poloviční, a to jen díky silné konkurenci a masivní výstavbě. Pokud už srovnáváme Polsko a Česko, tak jen ve Varšavě se ročně zahájí více bytů v bytových domech než v celé ČR dohromady,“ říká Marcela Fialková z developerské společnosti UDI Group.

ČTK/pb

Za první tři čtvrtletí roku 2021 bylo v Česku dokončeno bezmála 13 tisíc nových rodinných domů. Dřevěnou nosnou konstrukci přitom mělo 14,6 % z nich. V nejšetrnější energetické třídě A bylo dokončeno 8,9 % domů.

Podle předběžných výsledků za 1. až 3. čtvrtletí roku 2021 bylo dokončeno 12 913 nových rodinných domů, ve kterých vzniklo 13 564 bytů. „Celkem 83 % domů mělo zděnou nosnou konstrukci. Dřevěná konstrukce byla zvolena u 14,6 % nově postavených rodinných domů, což by oproti roku 2020 znamenalo pokles o jeden procentní bod a návrat na úroveň roku 2017,“ říká Silvie Lukavcová z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ. Ostatní druhy nosných konstrukcí nejsou tak hojně využívány a jejich podíl činí necelá 3 %.

SF/pb

Společnost CPI Property Group (CPIPG), kterou ovládá český miliardář Radovan Vítek, podala nabídku na koupi rakouské realitní společnosti Immofinanz. CPIPG je již nyní největším akcionářem Immofinanz s podílem 21,4 procenta. Nyní akcionářům nabízí za jednu akcii 21,2 eura (téměř 540 Kč). Nabízená cena je o 4,2 procenta vyšší než průměrná cena akcií za posledních šest měsíců, upozornila agentura APA.

Immofinanz je velkým vlastníkem kvalitních komerčních nemovitostí a s jejími akciemi se obchoduje na vídeňské akciové burze. Kromě Rakouska vlastní reality ve středoevropských zemích, ve kterých má silné zastoupení také CPIPG, jako v Německu, Česku, Polsku a Maďarsku. V Immofinanz doposud působil jako investor Vítkův syn Radovan Patrick Vítek.

ČTK

Nemovitostní fond NEMO koupil v pražském Karlíně kancelářskou budovu Apeiron, známou také jako Rubín, za více než 700 mil. Kč. Akvizicí 12 000 metrů čtverečních kanceláří fond zvýšil plochu svých komerčních budov na téměř 30 000 metrů čtverečních. Hodnota portfolia fondu pak vzrostla z 1,3 mld. Kč na více než dvě miliardy korun.

ČTK

O budovu památkově chráněné výpravní budovy v železniční stanici Ústí nad Orlicí v elektronické aukci nikdo zájem neprojevil. Vyvolávací cena byla 2,96 milionu korun.

Společnost, která budovu nabízela k prodeji, má tři vlastníky, dva z nich prodej navrhli, třetí je proti. Protože se budova neprodala, chtějí dva vlastníci pokračovat v jednání se Správou železnic, která by budovu opravila a využívala pro drážní účely.

Příběh budovy orlickoústeckého nádraží začal v roce 2008, kdy aktivisté začali usilovat o její záchranu – kvůli opravě koridoru a stavbě nové výpravní budovy navržena její demolice. V roce 2010 se aktivistům podařilo dosáhnout památkové ochrany budovy, v roce 2016 se stala vlastníkem společnost Oustecké nádraží. Původní idea byla, že budova bude sloužit veřejnosti, budou v ní byty, občerstvení či další služby, což se zatím i kvůli pandemii nedaří.

Klasicistní stavba výpravní budovy z roku 1874 vznikla podle návrhu architekta Rudolfa Freye. Má půdorys písmene H, je postavená z režného zdiva, ale orní podlaží jsou z méně obvyklého hrázděného zdiva. Stavba je zajímavá mimo jiné tím, že stojí uprostřed kolejiště a je průchozí.

ČTK

PSN: koupě brněnského areálu innogy

Společnost innogy Česká republika prodala svůj areál v ulici Plynárenská nedaleko centra Brna developerské společnosti PSN. Ředitel oddělení akvizic PSN Pavel Citta uvedl, že PSN tak vysílá jasný signál: „Nejen v Praze a Pardubicích jsme připraveni kupovat nemovitosti v řádu stovek milionů korun“.

Areál v Plynárenské ulici se rozkládá na 4,5 hektarech, na těchto pozemcích je zapsáno 16 staveb, deset z nich má provozní nebo administrativní funkce.

Developerská společnost PSN v poslední době získala například pozemky na místě bývalé budovy Transgasu v Praze. Firma vlastní další nemovitosti v Praze, Pardubicích a Hradci Králové. Mezi nejznámější patří Tančící dům, Dům módy na Václavském náměstí nebo Palác Dlážděná.

ČTK

Rezidenční nemovitosti na Slovensku ve třetím čtvrtletí zdražily meziročně o 8 %, nejvíce za poslední rok. Ke zvyšování cen bytů či domů podle přispívají nízké úrokové sazby a rovněž trvající poptávka. Ke zdražení bydlení přispěly starší nemovitosti, jejichž ceny stouply dvouciferným tempem.

Bydlení na Slovensku zdražuje dlouhodobě, proti roku 2010 ceny stouply téměř o dvě třetiny. Slovenská centrální banka v nejnovější zprávě o finanční stabilitě upozornila, že poptávka po nemovitostech v zemi je silná i díky úsporám, které vytvořily domácnosti v době celostátních uzávěr v souvislosti s koronavirovou nákazou. Silný růst úvěrů podle NBS zrychluje tempo zadlužování domácností a každý druhý hypoteční úvěr v zemi budou dlužníci splácet ještě po odchodu do starobního důchodu. NBS už dříve zpřísnila pravidla pro poskytování půjček obyvatelům, tyto limity jsou podle ní zatím nastaveny dostatečně.

ČTK

Představitelé pětice politických stran budoucí vládní koalice, tedy ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a Pirátů, předložili ve Sněmovně poslanců návrh na roční odklad účinnosti většiny nového stavebního zákona (NSZ). Cílem je hlavně oddělit a odložit vznik krajských stavebních úřadů jako orgánů státní stavební správy. Zmíněné strany, které v minulém volebním období byly v opozici, nový zákon kritizovaly. Nelíbilo se jim hlavně to, že stavební úřady přejdou zcela pod stát. Varovaly, že to může ochromit stavební řízení a že se tak vzdálí občanům. Jejich současný návrh počítá například s tím, že nový stavební zákon sice nabude účinnosti k 1. červenci 2023, jak bylo původně schváleno, ale pouze ve vztahu k vyhrazeným stavbám. To jsou podle přílohy k zákonu například stavby dálnic, drah, přenosové soustavy nebo elektrárny s výkonem nad 100 megawatt a zásobníky plynu. Na všechny ostatní stavby i na vše ostatní, co stavební zákon upravuje, by se použil dosavadní stavební zákon.

„Odklad účinnosti o jeden rok je nezbytný, aby vznikl prostor pro nalezení shody na principech stavebního práva, které budou akceptovat všechny hlavní politické síly v Parlamentu České republiky,“ uvádějí poslanci ke svému návrhu. Poukazují i na to, že roční odklad zřízení nové stavební správy o rok odloží výdaje státního rozpočtu v objemu asi tří miliard korun.

ČTK

Kniha z nabídky vydavatelství Aleš Čeněk se zabývá právními spory, které ve stavebnictví vznikají většinou v souvislosti s plněním smlouvy o dílo. Jde tedy o spory mezi objednatelem a zhotovitelem stavebního díla a případně i o spory se subdodavatelem, projektantem či architektem stavby. Autoři Josef Černohlávek a Petr Doubrava fundovaně popisují příčiny těchto sporů jimž obvykle bývají vady díla, nároky zhotovitele na zaplacení ceny díla, uplatňování nároku na smluvní pokuty nebo spory vznikající při předání díla objednateli – těmto oblastem se také věnuje podstatná část knihy. Další část publikace je věnována dvěma oblastem, které jsou podle názoru autora nejčastější příčinou právních sporů ve stavebnictví, a to vadám díla a tzv. vícepracím. Druhé vydání této knihy bylo rozšířeno mimo jiné o kapitoly Stavebnictví a ochrana spotřebitele, Stavebnictví a insolvence a Smlouva o společnosti ve stavebnictví. Autoři se také zabývali odpovědností projektanta za vady stavby a škody způsobené vadami projektové dokumentace.

Obsah třetího vydání titulu byl aktualizován o nové právní úpravy za poslední dva roky (mj. nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech) i o aktuální judikaturu. Nově byla do knihy zařazena také kapitola, která mapuje dopady pandemie na sféru stavebnictví.

(Ukázku z knihy najdete na našem webu v nejbližší době.)

SF/pb

Po bezmála roce od spuštění online magazínu Selected vydává RK Svoboda & Williams jeho první tištěné vydání. Printový speciál vznikal v úzké spolupráci marketingového týmu Svoboda & Williams s šéfredaktorem magazínu Tomášem Ottou. „Jedním z prvotních záměrů, který jsme si určili vůbec před tím, než jsme spustili online magazín Selected, bylo digitální formát doprovodit jednou ročně tím tištěným. Nechtěli jsme ale vydat nudný firemní časopis plný prázdných slov, naopak jsme usilovali o skutečně zajímavý obsah, jak po psané, tak po vizuální stránce,“ vysvětluje Tomáš Otta. Natálie Bartošová, která měla na starosti marketingovou stránku projektu, doplňuje: „Šlo nám zejména o to, aby byl tištěný magazín Selected decentně a zároveň moderně zpracovaný a aby jeho obsah stál především na portrétování zajímavých osobností.“

SF/pb

V anketě ČTK oslovení developeři vidí za extrémní nedostupností bydlení málo stavebních povolení. Odhady ČNB o nadhodnocení ceny bytů ale odmítají pro přetrvávající zájem kupujících byt či jinou nemovitost koupit. Zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték podle nich nepovede k řešení bytové krize. Byty byly podle ČNB ve druhém čtvrtletí nadhodnoceny téměř o 25 % a až o 30 % v případě bytů investičních. Výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková tyto odhady označila za akademickou domněnku bez podrobnější analýzy. Poukázala na stále rostoucí zájem o nové byty ze strany kupujících: „Letos se dokonce s největší pravděpodobností prodá více než 7 000 nových bytů, což bude znamenat rekord v počtu prodaných nových bytů.“

Ředitelka strategie mezinárodního developera UDI Group Marcela Fialková řekla, že nejen střední, ale i vyšší střední třída nedosáhne na vlastní nové bydlení v hlavním městě. Důvod vidí na straně nabídky: „Do výstavby bylo loni v Praze povoleno jen 3 200 nových bytů, což je při aktuální poptávce zcela nedostatečné. Například v polské Varšavě, kde naše firma aktuálně prodává byty za polovinu pražských cen, se ročně povoluje 20 000 – 25 000 nových bytů.“

Na kupující investory poukázal ředitel prodeje a zákaznické péče Skanska Reality Lukáš Maděra: „Se stoupajícími hypotečními sazbami ubývá počet kupujících, kteří svou nemovitost financují hypotékou. Zvyšující se sazby ale odrazují část těchto kupců a na jejich místo pak nastupují zájemci, kteří pořizují byt za hotovost a častěji na investici.“

Tisková mluvčí Trigema Petra Martínková se nedomnívá, že by zpřísnění limitů pro poskytování hypoték zásadně ovlivnilo bytový trh v Praze. Podle ní se ale mnozí z žadatelů, kteří na hypotéku nedosáhnou, přesunou na nájemní trh, kam podle ní už v tuto chvíli částečně míří i developeři.

ČTK

Tyrolská štace

Filip Landa

Začínám psát editorial a opět – pokolikáté už? – se mi k tématu vynořují osobní vzpomínky. Před jedenácti lety jsem s partou budoucích architektů vyrazil pěšky ze Salcburku na bienále architektury do Benátek. Byl jsem tehdy plný síly a zdolávání alpských hřebenů mi nedělalo problémy. Jde-li člověk pěšky, má spoustu času prožít jednotlivá místa do hloubky a všímat si věcí, které by při rychlejším pohybu nepostřehl. Co to jen bylo, co ve mně – kromě mocného měřítka horských scenerií a vysoké úrovně tamní stavební kultury – zanechalo svůj otisk?

Laskavého čtenáře odkážu ke svému téměř tři roky starému editorialu k tématu Spojeni hranicí (viz ERA21 #01/2019), kde se o hranici zmiňuji jako o místu střetu dvou rozdílných vlivů, jež se můžou navzájem obohacovat. Jako dítěti Sudet je mi ono napětí blízké a možná jsem ho podvědomě vycítil i v oblasti italsko-rakouského hraničního pásma, které jsme se v tomto vydání rozhodli z celého alpského tématu vypíchnout. Dynamická historie regionu je příčinou dnes zcela přirozeného prolínání germánských a románských vlivů. Po staletích habsburské správy můžeme dokonce konstatovat, že má co do činění i s dějinami naší země. V kasárnách pevnosti Franzenfeste, fascinujícím způsobem rekonstruované architekty M. Schererem a W. Dietlem, jsou dodnes patrné nápisy českých vojáků. Brixen se coby jedno z nejodlehlejších měst rakousko-uherské monarchie stal místem konfinace nedávno 200letého Karla Havlíčka Borovského, který zde sepsal slavné Tyrolské elegie.

Administrativní hranici v našem časopise stíráme a nahlížíme na Tyrolsko jako na kulturní celek. Neděláme tak rozdíl mezi dnešním rakouským Tyrolskem a italským autonomním regionem Tridentsko – Horní Adiže, tedy Jižním Tyrolskem (formálně z pohledu dějin bychom ke zkoumané oblasti mohli přiřadit i Vorarlbersko, ale to by vydalo na samostatné číslo). Až na výjimky uvádíme německé varianty názvů obcí, protože němčina je mateřským jazykem pro většinu architektů publikovaných staveb. Na omezeném prostoru sice můžeme prezentovat pouhý zlomek z architektonického bohatství regionu, přesto i z něj je snad patrné, jak setkání mnoha vlivů dokáže přetavit bariéru velehor v rozhraní tvůrčí svobody se svébytnou stavební tradicí.

ERA 21

Český stavební sektor bude letos i v příštím roce zřejmě posilovat. Tento rok – podle ankety mezi stavebními firmami, kterou pravidelně provádí společnost CEEC – poroste stavební trh asi o 2,2 % a v roce 2022 o 1,1 %. Kapacity stavebních společností jsou nyní podle CEEC v průměru vytíženy na 96 %. V současnosti mají stavební firmy nasmlouvané zakázky v průměru na devět měsíců dopředu, což je pro většinu podniků ve srovnání se stejným obdobím loňského roku stejná, nebo delší doba.

SF/pb

Holding ČEZ ESCO z energetické skupiny ČEZ kupuje společnost Capexus – ta nabízí návrhy a realizaci kancelářských prostor na míru od návrhu až po dokončení, interiérové konzultace i řešení technologie budov. Podle údajů v obchodním rejstříku stojí za firmou Karel Konečný a Daniel Matula, kteří vlastní i realitní fond 100 Towers Holding. Ten vznikl v roce 2019 a nedávno koupil například kancelářskou budovu Lyra v Praze u Smíchovského nádraží a další budovy v Praze, Ostravě nebo Plzni.

ČEZ ESCO se zaměřuje na služby související s dekarbonizací a snižováním klimatické stopy pro průmysl a města. Jde například o energetické audity a energetické poradenství, externí dodávky tepla a elektřiny nebo výstavbu kogeneračních jednotek, renovaci teplárenských soustav a instalaci fotovoltaických elektráren. Je také dodavatelem služeb souvisejících s veřejnou a firemní elektromobilitou. Zajišťuje také dodávky elektřiny, plynu a tepla, výkup elektřiny, obchodování s emisními povolenkami, provoz energetických zařízení a jejich servis.

Firmy holdingu ČEZ ESCO zaměstnávají asi 2000 lidí. Mezi dceřiné společnosti ČEZ ESCO patří firmy AirPlus, AZ Klima, Bytkomfort, ESCO Distribúčné sústavy, ČEZ Energetické služby, ČEZ Energo, ČEZ LDS, Domat Control System, E-Dome, ENESA, ESCO Slovensko, Hormen, Kart, KLF-Distribúcia a Spravbytkomfort. Letos v červenci získal holding i firmu firmu EP Rožnov, která se zabývá projektováním a budováním čistých prostor v elektrotechnickém a automobilovém průmyslu, farmacii, optice, zdravotnictví i vědě a výzkumu.

ČTK

Developerská firma Velska plánuje na pozemku u budoucí stanice metra D Olbrachtova postavit několik domů s byty, obchody a kancelářemi, celkem půjde o 47 500 metrů čtverečních plochy. Dominantou projektu bude kancelářská budova vysoká 78 metrů, zbylé domy mají být menší a jejich zelené střechy propojí můstky. Celkem má v domech být 480 bytů určených pro nájemní bydlení, projekt je dílem ateliéru Benthem Crouwel Architects.

Společnost téměř hektarový pozemek koupila loni v dražbě za 497 mil. Kč. Developer plánuje požádat o nutnou změnu územního plánu, kterou již má předjednanou s magistrátem. Náklady mají být v jednotkách miliard korun.

Společnost Velska v minulosti postavila poblíž metra Budějovická kancelářskou budovu Tetris, nedaleko Pražského povstání administrativní centrum Pankrác Prime a v Nuslích bytový projekt 4U Living.

ČTK