Rakouská společnost Immofinanz prodala pražské Airport Business Centre investičnímu fondu Jet Industrial Lease (JET) brněnského miliardáře Igora Faita. O převzetí firmy Immofinanz má zájem společnost CPI miliardáře Radovan Vítek.
Airport Business Centre je na Letišti Václava Havla a nabízí 14 542 metrů čtverečních kancelářských a obchodních prostor. Podle vyjádření novéh majitele jsou prostory centra z 95 % pronajaty.
ČTK
V české metropoli nabízeli majitelé bytů v loňském létě ke krátkodobému pronájmu 6 972 ubytovacích jednotek, tři čtvrtiny z toho tvořily samostatné byty či domy. V červenci roku 2019, tedy před vypuknutím pandemie koronaviru, to bylo 14 077 jednotek. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracoval městský Institut plánování a rozvoje (IPR) na základě dat webu Inside Airbnb, který využívá informace o bytech přímo ze stránek Airbnb.
Celkem se v Praze nachází asi 650 000 bytů. I mezi těmi, které i přes pandemii zůstaly v nabídce Airbnb, jich podle analýzy byla většina nevyužívaných. Pouze u 10 % z nabízených jednotek bylo k 13. červenci 2021 na základě hodnocení klientů možné prokázat, že se v nich v předchozích třech měsících někdo ubytoval. V roce 2019 to bylo ve stejné době přes 60 %.
ČTK
Ve vlastním bydlení v loňském roce žilo 70 % populace Evropské unie. Vyplývá to z údajů, které dnes publikoval statistický úřad Eurostat. Nejvyšší podíl vlastního bydlení má Rumunsko, a to přes 96 %, hned za ním je Slovensko (92 %); Česká republika je se zhruba 79 % v Unii na 11. místě. První desítku zemí s nejvyšším podílem obyvatel s vlastním bydlením v EU tvoří téměř výlučně státy ze střední a východní Evropy a z Pobaltí. Výjimkou EU je v tomto ohledu Německo, kde ve vlastním žije pouze polovina domácností, když v sousedním Rakousku tento podíl činil 55 %.
ČTK
V rozporu s očekáváním kabinet Petra Fialy včera podpořil návrh skupiny koaličních poslanců na roční odklad účinnosti části nového stavebního zákona (NSZ). Vládní úředníci původně doporučovali zaujmout neutrální postoj. Cílem poslanecké předlohy je hlavně oddělit a odložit vznik krajských stavebních úřadů. Od 1. července 2023 by se nový zákon začal týkat pouze takzvaných vyhrazených staveb v působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. U ostatních staveb by fungovala dosavadní úprava.
Poslanecký návrh by Sněmovna měla projednávat na své lednové schůzi. Předkládající poslanci navrhli, aby ho Sněmovna mohla schválit ve zrychleném režimu již v prvním čtení.
ČTK
S neutrálním stanoviskem nové koaliční vlády by se měl setkat návrh poslanců pětice koaličních stran na roční odklad účinnosti větší části nového stavebního zákona. Cílem jejich předlohy je hlavně oddělit a odložit vznik krajských stavebních úřadů. Od 1. července 2023 by se nový zákon začal týkat pouze takzvaných vyhrazených staveb v působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. U ostatních staveb by fungovala dosavadní úprava.
Vláda v návrhu svého stanoviska, které se má projednávat na jejím příštím zasedání, uvádí, že praktičtější a srozumitelnější by bylo odložit účinnost nové úpravy stavebního práva jako celku, a to včetně změn přijatých ve zvláštním změnovém zákoně. Fialův kabinet upozorňuje na to, že navržená dělená účinnost může vést k praktickým problémům, neboť posuzování toho, které části nového stavebního zákona budou použitelné a ve vztahu ke kterým druhům staveb a v jakém časovém období, bude zřejmě poměrně složité. Podle vlády je otázkou, zda je opravdu nezbytné zavádět na pouhý jeden rok model, v němž budou vedle sebe existovat dva různé právní systémy pro povolování různých druhů staveb, které navíc budou uplatňovat různé úřady.
Návrh stanoviska poukazuje i na to že poslanecký návrh neodkládá účinnost takzvaného změnového zákona, který obsahuje změny ostatních zákonů vyvolané přijetím nové právní úpravy. Znamenalo by to, že všechny zákony upravující ochranu jednotlivých veřejných zájmů budou od 1. července 2023 účinnost v podobě vycházející z nového stavebního zákona, ačkoli se v případě jiných než vyhrazených staveb má od tohoto data až do 1. července 2024 postupovat podle dosavadního stavebního zákona.
Negativně se vůči poslaneckému návrhu vyslovil Svaz průmyslu a dopravy. Snahy o odklad účinnosti považuje svaz za pochopitelné, ale za krátkozraké. V případě, že by odklad přeci jen uspěl, doporučuje svaz v tom případě rozšířit seznam vyhrazených staveb, na které by se už nová úprava vztahovala, také o stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV, včetně transformovny 110 kV a stavby a zařízení vysokotlakých plynovodů distribuční soustavy a stavby veřejných komunikačních sítí. Zdůvodňuje to tím, že jde o páteřní stavby soustav s nadregionálním charakterem.
ČTK
Nájemné na konci třetího čtvrtletí v bytech v Praze a krajských městech mezičtvrtletně vzrostlo v průměru o 3,8 % na 247 Kč za metr čtvereční měsíčně. Nejdražší byla Praha s 293 korunami, nejlevnější Ústí nad Labem s průměrným nájemným 175 korun za metr čtvereční. Vyplývá to z výpočtů poradenské společnosti Deloitte, která sbírá data z realitních portálů.
Ze srovnání dat za 3. čtvrtletí s daty pro třetí čtvrtletí 2020 vychází, že nájemné v ČR meziročně vzrostlo v průměru o 0,8 %. Nejvíce meziročně vzrostlo v Jihlavě (o 11,9 %), když naopak průměrně kleslo v Praze (o 2,3 %) a také v Karlových Varech (o 0,6 %).
Byty v cihlových domech ve třetím čtvrtletí tvořily 71,1 % pronájmů. Na panelové domy připadalo 13,4 %, na byty v nových developerských projektech 15,5 %.
SF/pb
Švédský provozovatel nájemního bydlení Heimstaden Bostad se letos stal největším světovým investorem do nemovitostí. Celkem do svých akvizic vložil přes 144 mld. švédských korun (351 mld. Kč). Zároveň se firma v roce 2021 stala druhým největším evropským soukromým vlastníkem rezidenčních nemovitostí s hodnotou portfolia 290 mld. švédských korun. Letošek Heimstaden završila nákupem 30 000 bytových jednotek od konkurenčního podniku Akelius Residential Properties v Německu, Dánsku a Švédsku za 92,5 mld. švédských korun, což byla druhá největší evropská realitní transakce v historii.
Společnost Heimstaden v Česku působí od loňského ledna, kdy koupila společnost s tehdejším názvem Residomo, která v Moravskoslezském kraji vlastní více než 42 500 bytů, převážně po firmě OKD. Letos v červnu pak firma vstoupila na pražský trh s nájemními byty, když koupila od developerské firmy FINEP 169 bytů pro nájemní bydlení v projektu Pergamenka v pražských Holešovicích.
ČTK
Menší stavitelé možná budou muset příští rok odložit nebo prodat své projekty kvůli vyšším cenám práce a stavebnin – předpokládá Cihlářský svaz Čech a Moravy (CSČM). Situaci v oboru bude podle svazu výrazně ovlivňovat i zdražování dopravy, zvyšování úrokových sazeb, inflace a ceny emisních povolenek.
Svaz jako důvod k odkládání nebo prodeji projektů uvádí hlavně protnutí dvou negativních vlivů ve stavebnictví: zdražování vstupů na straně jedné a snaha o úspory v rozpočtech soukromých i veřejných investorů na straně druhé. Tyto vlivy byly ve stavebnictví patrné už letos – tvrdí obchodní ředitel společnosti KM Beta Marek Žídek. Firma se sice letos podle něj přiblíží splnění plánů výroby i prodeje, nesníží ale výrobní náklady tak, jak chtěla. „Úspory, které se nám podařilo dosáhnout zvýšením efektivity výroby, nám převýšil enormní skokový nárůst nákladů, který jsme nemohli přenést na své zákazníky,“ uvedl M. Žídek.
Petr Stejskal ze společnost HELUZ cihlářský průmysl zase míní, že ani v příštím roce nelze očekávat oživení veřejných zakázek do bytové výstavby: „Je dlouhodobě téměř výlučně financována soukromou a podnikatelskou sférou. Zájem o nemovitosti podle mě táhnou tři faktory – jednak to je trvale poddimenzovaná bytová výstavba, která nestačí poptávce, jednak je to nárůst finančních prostředků na straně poptávky včetně vysokého zájmu o hypotéky a jednak je to snaha o investování volných prostředků do nemovitostí jako nejlepší možná ochrana před inflací.“
Generální ředitel společnosti Wienerberger Kamil Jeřábek označil rok 2021 za zkoušku odolnosti pro stavební trh, která bohužel ještě nekončí. Firma chce v dalším roce nadále rozvíjet robotizaci zdění. „Chceme pokračovat v digitalizaci procesů uvnitř firmy a také v digitalizaci služeb,“ podotkl.
Petr Stejskal rovněž očekává, že podle volebních programů stran současné vládní koalice by stavebnictví mělo mít zelenou. „Jestliže budou realizovány sliby o zlepšení bytové dostupnosti, ve které dlouhodobě patříme k nejhorším v Evropě, musí se zvýšit jak komunální výstavba, tak i podpora individuálním stavebníkům,“ uvedl.
ČTK
Concens Investments a J&T prodaly pět skladových a výrobních hal ve dvou logistických parcích na Ostravsku (Logistics Park Nošovice a Ostrava Airport Multimodal v Mošnově) společnosti EQT Exeter. Logistické portfolio dohromady zahrnuje 140 000 m2 prémiových ploch, hodnota uskutečněné transakce dosáhla zhruba150 milionů eur.
„V letošním roce jsme zaznamenali nebývalý zájem investorů o kvalitní průmyslové a logistické nemovitosti v atraktivních lokalitách se silnými nájemními smlouvami. Tato transakce nebyla výjimkou,“ uvedla Katarína Brydone z poradenské firmy CBRE, jejíž tým vedle zmíněné transakce letos uzavřel dalších 11 „logistických“ transakcí v celkové hodnotě dosahující 450 milionů eur.
SF/pb
Bankovní rada České národní banky včera překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 %, což je její nejvyšší úroveň od roku 2008. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání – koncem listopadu míra inflace dosáhla 6 % a podle některých odhadů by činila 7 %, kdyby nebyla krátkodobě zrušeno DPH na dodávky elektrické energie.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že ve zvyšování sazeb bude rada pokračovat i v příštím roce, kdy základní úrokovou sazbu zřejmě zvýší výrazně nad 4 %. Koruna dnes po zvýšení úrokových sazeb zakončila k euru nejsilnější od loňského února. Na základě tohoto vyjádření se předpokládá, že základní úroková sazba se může přiblížit až k 5 %. Na tuto úroveň by se také mohlo vyšplhat úročení hypotečních úvěrů.
SF/pb
Realitní společnost CPI Property Group (CPIPG) prodala majetek zhruba za 700 mil. eur (17,7 miliardy Kč). „Pražský trh kancelářských nemovitostí nadále charakterizuje relativně nízká neobsazenost, stabilní nájemné, silná poptávka zahraničních i domácích investorů a omezená výstavba. CPIPG v Praze vidí bohaté dlouhodobé příležitosti, nedávno však dostala dvě nabídky, které byly dostatečně atraktivní na to, abychom zvážili prodej,“ uvedla firma v tiskové zprávě.
CPIPGse tak zbavuje například kancelářské budovy, která nyní slouží jako centrála Generali v České republice, či budovy BB Centrum E, kde je pražské sídlo společnosti ČEZ. Novým vlastníkem bude realitní fond z České republiky, jehož název CPIPG neuvádí. Podnik také prodává nákupní centrum Géčko v Českých Budějovicích a dále nemovitosti v Německu, Maďarsku a v Itálii.
SF/pb
Developerská skupina Redstone kvůli vysoké poptávce po bytech rozšířila už rozestavěnou první etapu projektu Šantovka Living z původně plánovaných dvou bytových domů na čtyři. Počet nabízených bytů se tak zdvojnásobil na 68 a byl zahájen jejich prodej, hotovo má být na jaře roku 2023. Skupina Redstone projekt s více než 200 byty v 12 budovách na začátku loňského roku kvůli vysokým cenám stavebních prací pozastavila.
V prvních čtyřech budovách projektu budou mít zájemci na výběr byty od velikosti 1 + kk až po dispozici 4 + kk, jejichž rozloha se pohybuje od 32 do 145 metrů čtverečních.
ČTK
Hlavní město společně s jednotlivými radnicemi vlastní dohromady 30 345 obecních bytů, což je téměř o dvě tisícovky méně než v roce 2019. Důvodem poklesu jsou pokračující privatizace a pomalé tempo výstavby obecních bytů. Mezi lety 2019 – 2021 bylo v Praze nově postaveno pouze 60 obecních bytů. Většinu bytů mají svěřeny do správy městské části, nejvíc jich má Praha 10. Z celkového bytového fondu Prahy vlastní magistrát 4,5 % bytů.
„Je patrné, že přes nesporné snahy, jako je například založení Městské nájemní agentury nebo Pražské developerské společnosti, a změny v přístupu k problematice bydlení stále reálně dochází ke zmenšování obecního bytového fondu, místo jeho navyšování. Cílem je nově stavět každý rok alespoň 500 městských bytů, které bude město za nižší nájem poskytovat potřebným skupinám obyvatel,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP 09).
ČTK
Investice do komerčních nemovitostí v České republice letos dosáhnou téměř dvou miliard eur (zhruba 50,7 miliardy Kč). V tiskové zprávě to uvedla poradenská společnost CBRE. Podle její analýzy by se navzdory negativnímu dopadu koronaviru měl evropský trh komerčních nemovitostí dostat na předpandemické hodnoty do konce příštího roku.
Podle dřívějších údajů CBRE celkové investice do komerčních nemovitostí v tuzemsku za rok 2020 činily 2,66 miliardy eur (zhruba 67,19 miliardy korun). Téměř polovinu objemu minulého roku však činila jediná transakce – prodej rezidenčního portfolia Residomo, které koupila švédská společnost Heimstaden Bostad za 1,3 miliardy eur (32,85 miliardy korun). V předkrizovém roce 2019 podle CBRE objem investic do komerčních nemovitostí v Česku meziročně vzrostl téměř o třetinu na 3,25 miliardy eur.
SF/pb
Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. Počítá s tím soubor návrhů, který dnes komise představila jako další součást cesty ke klimatické neutralitě.
Komise také navrhla možnost, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob. Měly by tak předejít jeho nedostatku, stejně jako rychlému růstu cen.
ČTK
Společnost UBM Development Czechia, která v květnu dokončila a zkolaudovala administrativní budovu Astrid Offices v pražských Holešovicích, ji prodala investiční skupině Portiva. Obě strany se rozhodly výši transakce nezveřejnit. Nemovitost, disponující 4 300 m2 kancelářských ploch a 440 m2 obchodních prostor v přízemí, je nyní plně pronajata. Od prosince se stala také sídlem UBM Development Czechia, která se sem přestěhovala ze svých kanceláří v Libni.
Budova Astrid Offices o pěti nadzemních a dvou podzemních podlažích vznikla výstavbou na místě bývalé továrny kosmetické značky Astrid v Dělnické ulici a získala certifikaci LEED Gold.
SF/pb
Developerský projekt nad stanicí metra Invalidovna v Praze 8 koupila od bankovní skupiny Erste Group developerská společnost Trigema. Místo původně plánovaného administrativního centra se na pozemku chystá postavit zhruba 250 bytů za zhruba dvě miliardy korun.
Dokončení akvizice projektu od firmy Immorent ze skupiny Erste potvrdil předseda představenstva Trigemy Marcel Soural. „Už jsme tam uskutečnili architektonickou soutěž, která se nyní vyhodnocuje. Immorent tam připravoval administrativní komplex. My chceme projekt předělat na bytovou funkci,“ řekl Seznam Zprávám.
ČTK
Na nový byt v Praze s plochou 70 metrů čtverečních je podle CG-indexu developerské společnosti Central Group v současné době potřeba 16 ročních průměrných hrubých mezd.
Index počítá s průměrnou hrubou měsíční mzdou v metropoli ve výši 50 556 Kč a cenou nového bytu o uvedené rozloze 9 626 234 Kč. Podle analýzy Central Group vzrostly za posledních pět let ceny bytů o 90 %, mzdy ale jen o 33 %. Dostupnost bydlení proto management firmy označil za nejhorší za celou dobu výpočtů CG-Indexu. Ten pracuje s daty z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) ministerstva práce a sociálních věcí a vychází z cen, které vyplývají ze společné analýzy společností Central Group, Trigema a Skanska.
SF/pb
Plzeňští zastupitelé rozhodli o prodeji čtyř budov v centru v soutěži. Jde o největší nevyužívané nemovitosti města, a to Komorního divadla se sousedním bývalým sídlem KV KSČ, blízkým bytovým domem Americká 38 a zdevastovaným činžovním domem Resslova 13. První kolo soutěže vyhlásí město v lednu příštího roku. Zájemci musí předložit záměr, který bude v souladu se schválenou územní studií pro blok takzvaných „Mlýnů“. Vyvolávací cena pro druhé kolo soutěže bude 93 mil. Kč.
ČTK
Celkem 13 bytových domů s 530 byty, 17 obchody, mateřskou školkou a 700 parkovacími místy má vzniknout v prostoru současného brownfieldu na území bývalých Jaselských kasáren v Brně – Králově Poli. Projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí soukromého investora – společnosti Kliminvest – už posuzovali brněnští radní, kteří v zásadě projekt podporují, mají ale připomínky k některým jeho aspektům (hluk, zeleň, prostupnost území apod.).
ČTK