Názor pražských radnic na návrh magistrátu, aby prodeje bytů ve správě městských částí podléhaly schválení radou města, se různí. Jak vyplývá z vyjádření mluvčích radnic pro ČTK, proti jsou Praha 1, 2 nebo 5. Naopak Prahy 6, 7 a 12 s návrhem, který se příští týden chystá koaličním partnerům představit městský radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09), souhlasí.

Nyní vedení Prahy schvaluje pouze prodeje majetku spravovaného městskými částmi v hodnotě nad 50 mil. Kč. Podle magistrátu by s ohledem na bytovou situaci v metropoli bylo namístě, aby v případě nemovitostí k bydlení limit 50 mil. Kč neplatil.

Podle nedávno zveřejněné analýzy městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) měl v polovině loňského roku magistrát 7 265 bytů, zatímco 57 pražských městských částí jich mělo svěřeno do správy 23 080. Na konci března roku 2019 městské části podle dokumentu spravovaly 24.445 bytů a hlavní město 7757. I když současné vedení města hovoří o ukončení privatizací, městský bytový fond se podle zveřejněných čísel stále snižuje. Podle analýzy společnosti KPMG z roku 2018 po roce 1991 přešlo do vlastnictví Prahy 194 000 bytů.

Praha se v posledních letech potýká s krizí bydlení danou vysokými cenami bytů. Jedním z řešení má být podle současné koalice rozšiřování městského bytového fondu, který nabízí nájemní bydlení lidem v nouzi nebo zástupcům pro město nezbytných profesí. Podle loni schválené strategie chce město počet svých bytů rozšiřovat o 500 ročně, za poslední roky nicméně jejich počet naopak klesá a nové se prakticky nestaví. Město podle vyjádření zástupců současné koalice plánuje vlastní výstavbu a také spolupráci se soukromníky, ať už jde o developerské firmy, stavební družstva nebo menší občanské spolky.

ČTK

Město Pardubice bude mít zásady pro spolupráci s investory, schválili je včera zastupitelé. Mají sjednotit postup úřadu, podpořit kvalitní výstavbu, případně zrychlit přípravu projektu. Dokument má podle předkladatelů nastavit nediskriminační a transparentní podmínky a zrychlit výstavbu. Pomocí zásad chce město chránit zájem veřejnosti a zajistit lidem potřebnou infrastrukturu v případě větších staveb, např. školky a školy u větších rezidenčních celků.

Zásady budou účinné od doby, kdy nastoupí do funkce koordinátor, který bude mít podnikatelské záměry na starosti. Pardubice se inspirovaly v jiných městech, kromě koordinace podnikatelských záměrů a jejich kontroly mohou investoři městu dát příspěvek, který radnice může využít na doprovodnou infrastrukturu.

Podle zkušeností z jiných měst investorské příspěvky radnici přinášejí miliony korun ročně. Zásady, respektive jejich respektování a využití, jsou dobrovolné, podnikatelé nemusí s koordinátorem spolupracovat, mohou své projekty překládat úřadům běžným způsobem.

Zásady spolupráce obcí a investorů již fungují v několika českých městech, například v Mnichově Hradišti, Táboře, Českém Brodě či některých městských částech Prahy.

ČTK

Společnost Contera staví ve čtvrti Nová Karolina v Ostravě administrativní budovu Organica, v níž vznikne 23 300 metrů čtverečních kancelářských a obchodních ploch. Stavba bude hotová ve druhé polovině roku 2023, největším nájemcem bude dodavatel informačních technologií TietoEVRY. Náklady na stavbu přesáhnou miliardu korun.

Česká společnost Contera staví a pronajímá průmyslové areály pro české i zahraniční firmy. Organica je jejím prvním administrativním projektem. Současně firma v ostravské čtvrti Hrušov staví logistický areál Contera Park Ostrava D1, který se zastavěnou plochou zhruba 90 000 metrů čtverečních bude patřit k největším v republice.

ČTK

Investiční společnost Penta koupila na Petrském náměstí v centru Prahy kancelářskou budovu a chce místo ní postavit bytový dům. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Realitní manažer Penty David Musil serveru adělil, že investice do výstavby 80 – 100 bytů přesáhne 700 mil. Kč. Penta již vypsala na projekt s luxusními byty, který nahradí kancelářskou budovu, architektonickou soutěž pod záštitou České komory architektů.

ČTK

Na pozemcích proluky poblíž křížení ulic Zenklova a Libeňský most připravuje Pražská developerská společnost (PDS) výstavbu dvou polyfunkčních domů určených především pro městské nájemní bydlení. V přízemí a prvních dvou patrech se počítá s nebytovými (maloobchodními a administrativními) prostory. PDS hledá ve výběrovém řízení zpracovatele architektonického návrhu pro celý pozemek a projektové dokumentace pro první z budov. Kritérii výběrového řízení jsou kvalita návrhu budovy a přilehlých veřejných prostranství, dlouhodobá environmentální a ekonomická udržitelnost staveb a efektivita využití pozemku. Nabídky podle zadání zveřejněného v Tender aréně je možné podávat do 22. února 2022 do 12 hodin.

SF/pb

Česká spořitelna hodlá prostřednictvím své dceřiné firmy ČS Dostupné bydlení zahájit vlastní výstavbu nájemních bytů, kde by se nájemné pohybovalo pod tržní úrovní. Zakladatel – podle serveru iDnes – plánuje kooperaci s městy a obcemi, což by umožnilo využít levné pozemky. „Naše prvotní představa je, že bychom v nižších jednotkách let chtěli po celém Česku postavit vyšší stovky až nižší tisíce cenově dostupných nájemních bytů,“ řekl iDnes Tomáš Salomon, generální ředitel ČS. Podle Marka Blahy, ředitele firmy ČS Dostupné bydlení, už firma jedná s několika velkými městy a také se stavebními firmami.

SF/pb

Realitní skupina CPI Property Group emitovala dluhopisy za 700 mil. eur (přibližně 17,1 mld. Kč). Dluhopisy jsou vázané na cíl společnosti snížit do roku 2030 intenzitu emisí skleníkových plynů svého nemovitostního portfolia o 30 % ve srovnání s rokem 2019. Skupina si stanovila dva průběžné cíle. Prvním je snížení emisí v roce 2025 o 16 %, druhým redukce skleníkových plynů o 22 % k roku 2027. Pokud nebude na konci roku 2027 průběžný cíl splněn, dojde k navýšení výnosu z 1,75 % o 0,25 % v posledních dvou letech životnosti dluhopisů. Datum splatnosti cenných papírů je 14. ledna 2030.

ČTK

Pražský magistrát zřídí Fond spoluúčasti investorů na rozvoji území, do kterého budou developeři po dohodě s městem přispívat na rozvoj infrastruktury. Důvodem je nedostatek peněz na vybudování nové infrastruktury, kterou má na starosti město. Vyplývá to z dokumentu, který včera schválili pražští radní. Dokument musí ještě schválit pražští zastupitelé.

„Vznik veřejné infrastruktury je pro fungování nových čtvrtí nezbytný, město však nemá dostatek investičních prostředků na to, aby v nejbližších desetiletích potřebnou veřejnou infrastrukturu zafinancovalo,“ píše se v dokumentu. Peníze, které investor městu poskytne, budou účelově vázány na vybavení či úpravu veřejné infrastruktury nebo na výstavbu rekreačního vybavení či bytů. Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (TOP 09) nyní město jedná například s developery v Letňanech nebo areálu Nákladového nádraží Žižkov. Přestože je účast ve fondu dobrovolná, Hlaváček se neobává, že by ji investoři bojkotovali. „Potřeba a ochota k dohodě sílí,“ řekl P. Hlaváček.

Magistrát i městské části v minulosti s developery uzavíraly mimořádné smlouvy, v kterých se developer zavázal splnit požadavky města nad rámec svých povinností. Stalo se tak například u projektu plánované výstavby Masaryk Centre u Masarykova nádraží, kterou podepsaly se společností Prague CBD ze skupiny Penta magistrát a Praha 1.

ČTK

Domovní fond v Česku se rozrůstá. Za posledních deset let se zvětšil o 9 %, když přibylo 195 000 domů. Celkem jich je víc než 2,35 milionu. Nejvíc se stavělo a rekonstruovalo ve Středočeském kraji. Každý osmý dům tu vyrostl po roce 2011. Naopak nejmenší podíl nových domů má Královéhradecký kraj.

Celkem 88 % domů vlastní jednotlivci, 6 % mělo spoluvlastníky. Vlastníkem 2,4 % domů byly firmy či jiné právnické osoby, 1,8 % patřilo obcím či státu. Bytovým družstvům připadá 0,6 % domovního fondu.

Ukázaly to první výsledky loňského sčítání, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Cenzus, který se opakuje každých deset let, se konal loni na jaře. Údaje jsou k 27. březnu. Statistici vůbec poprvé využili při zjišťování informací jen o domech úřední data.

ČTK

Ceny obytných nemovitostí, tedy bytů a domů, se v Evropské unii od roku 2010 do třetího čtvrtletí loňského roku podle údajů Eurostatu zvýšily zhruba o 39 %.

Od roku 2010 se ceny domů a bytů více než zdvojnásobily v Estonsku, Maďarsku, Lucembursku, Lotyšsku a v Rakousku. Na Islandu, který sice není členem EU, ale patří do Evropského hospodářského prostoru (EHP), ceny obytných nemovitostí v uvedeném období vzrostly o více než 150 %. Naopak pokles cen domů a bytů registruje Řecko (- 28 %), Itálie (- 12 %), Kypr (- 6,0 %) a Španělsko (-0,5 %). Ceny bydlení vzrostly ve 23 unijních zemích, zatímco ve čtyřech už zmíněných klesly. Nejvyšší růst má Estonsko (+141 %), za ním je Maďarsko (+118 %), Lucembursko (+117 %), Lotyšsko (+106 %) a Rakousko (+104 %).

U nájmů je ale vývoj naprosto odlišný. Od roku 2010 do třetího čtvrtletí 2021 se nájmy zvýšily v 25 unijních zemích, zatímco ve dvou klesly. Nejvyšší růst zaznamenalo opět Estonsko (+162 %), dále je to Litva (+111 %) a Irsko (+68 %). Nájmy klesly v Řecku (- 25 %) a na Kypru (- 3,0 %).

ČTK

Společnost CPI Property Group (CPIPG), kterou ovládá český miliardář Radovan Vítek, chce získat většinový podíl v rakouské realitní firmě Immofinanz. Rakouská komise pro převzetí (ÜbK) už od CPIG podrobnou nabídku obdržela. CPIPG je hlavním akcionářem Immofinanz a ve firmě drží 32% podíl.

CPI nabízí za jednu akcii Immofinanz 21,2 eura. Nabídková cena je nižší než konkurenční nabídka od firmy S Immo, která chce zvýšit svůj podíl zhruba o 10 % a nabízí za jednu akcii 23 eur.  Vedení Immofinanz přitom nedávno tuto nabídku označila za nízkou a doporučilo akcionářům, aby ji nepřijali. Firma S Immo nyní vlastní 14,2 % akcií firmy Immofinanz. Ty se včera prodávaly na burze ve Vídni kolem 22,7 eur.

ČTK

Společnost Penta Real Estate spolu s developerskou firmou PSN bude stavět převážně bytový objekt na místě bývalé budovy Transgasu na začátku Vinohradské ulice v Praze. Pro přípravu a realizaci projektu na jednom z nejcennějších pozemků v hlavním městě firmy vytvořily společný podnik. Nová budova by se mohla začít stavět v roce 2024.

Oba developeři nyní dokončují studii ve spolupráci s architektonickým studiem Jakub Cígler architekti, které na projektu pracovalo již pro předchozí vlastníky. PSN koupila pozemek od společnosti HB Reavis loni za 870 mil. Kč.

Podle ředitele Penty Real Estate pro komerční výstavbu Pavla Streblova se koncept původně čistě administrativního komplexu zásadně změní. „Jednoznačně chceme zachovat charakter lokality. Vinohrady jsou převážně rezidenční oblastí, proto chceme společně s PSN připravit projekt, který bude primárně rezidenční s pouze menší částí projektu věnovanou kancelářím a obchodním jednotkám v přízemí,“ uvedl.

Na pozemku stál až do roku 2019 komplex tří budov, které byly postaveny mezi lety 1972 a 1978 ve stylu brutalismu zejména pro Plynárenské řídící centrum Transgas a federální ministerstvo paliv a energetiky. Posléze byla budova v majetku společnosti ČEZ, která ji prodala firmě HB Reavis. Za jejího vlastnictví byl objekt v roce 2020 odstraněn. Pozemek následně v roce 2021 od HB Reavis koupila společnost PSN.

ČTK

Moravská metropole by měla mít před letními prázdninami po 28 letech nový územní plán. Brněnští zastupitelé by jej měli schvalovat na červnovém zasedání. Před vedením města je nyní závěrečná fáze jeho tvorby. Dosud se uskutečnila tři veřejná projednání a počet podání připomínek se výrazně zmenšil, což nahrává připravenému harmonogramu.

Současný územní plán měl podle starého stavebního zákona platnost do konce letošního roku. Nový stavební zákon sice toto omezení odstranil, ale současná vláda dlouhodobě hovoří o tom, že nový zákon nenechá ve schválené podobě – proto chtějí zastupitelé nový územní plán schválit do konce roku.

Brno má současně jeden z nejstarších územních plánů v Česku a naléhavě potřebuje nový, aby se mohlo rozvíjet. Starý územní plán z roku 1994, ač po četných změnách, neumožňuje proměnu některých starých průmyslových areálů pro současné potřeby, především pro bytovou výstavbu. Nový územní plán také řeší komplexně protipovodňovou ochranu, což může odblokovat velká území pro novou výstavbu.

ČTK

Společnost Kaufland ČR, která v Česku provozuje síť hypermarketů, investovala 1,7 mld. Kč do rozšíření svého distribučního centra v okrajové části Olomouce. Nový sklad zprovoznila loni v listopadu. Vejde se do něj 23 500 palet, celková kapacita distribučního centra v Olomouci tak stoupla přibližně o třetinu. Kaufland v České republice provozuje dvě distribuční centra, a to v Modleticích u Prahy a v Olomouci.

ČTK

Problémem českého stavebnictví zůstává nedostatek pracovních sil. Zdražující vstupy navíc prodražují budování staveb, což podle ankety ČTK mezi ekonomickými analytiky může vést k poklesu zájmu o koupi nemovitostí. ČSÚ koncem minulého týden zeřejnila údaje, podle kterých stavební výroba v Česku loni v listopadu zpomalila meziroční růst na dvě procenta z říjnových 3,7 %.

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka je nutné ve stavebnictví zaměstnávat zahraniční dělníky: „Do budoucna je vhodné podpořit vydávání pracovních víz pro lidi z kulturně příbuzných zemí, která by se prodlužovala pouze v případě spokojenosti zaměstnavatelů.“

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že se do výsledků oboru promítá současná rozporuplná situace odvětví. „Na jednu stranu silně roste poptávka po stavebních pracích. Na druhou stranu tempo růstu stavební produkce stavu zvyšující se poptávky neodpovídá,“ uvedl. „Otázkou je, zda jsou větším problémem administrativní průtahy při přidělování zakázek, nebo jejich dokončování kvůli nedostatku materiálů a zaměstnanců. Přinejmenším k druhému typu problémů existuje v číslech dostatek evidence,“ doplnil P. Sobíšek.

Podle Š. Křečka právě drahé stavební materiály, vysoká cena práce a růst cen pozemků výstavbu prodražují: „Vzniká tak tlak na růst cen nových nemovitostí. To v kombinaci se zdražováním hypotečních úvěrů může vést ke snížení zájmu lidí o koupě nových nemovitostí.“

Výsledky průzkumu EMA data pro společnost Lusq zaměřující se na on-line nákup investičních bytů ale naznačují, že investici do nemovitostí nyní zvažuje až 66 % Čechů, 12 % pak nemovitost považuje za nejlepší volbu pro zhodnocení svých financí. „Realitní trh zažívá neskutečný boom a Češi skupují doslova cokoli – domy, byty, chalupy, pozemky,“ okomentoval výsledky průzkumu výkonný ředitel společnosti Lusq Miloslav Lafek. Průzkum byl proveden na vzorku 1044 respondentů napříč regiony a různými sociálními skupinami.

ČTK

Co konkrétně vyplývá z unijní Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), jak se s těmito závazky vyrovnat a jak reagovat na závěry Klimatické konference OSN (COP26), která se konala koncem loňského roku v Glasgowě? To jsou hlavní otázky, na které bude zaměřen 8. ročník mezinárodní konference Šetrné budovy 2022 s podtitulem Přechod k udržitelnosti (Transition to Sustainability). Akci pořádá Česká rada pro šetrné budovy. Konference proběhne online 22. února 2022, všichni mluvčí ale budou k dispozici „naživo“ při závěrečné diskusi.

Letošní ročník konference se koná s podporou rad pro šetrné budovy zemí V4, tedy Slovenska, Polska a Maďarska. Jde o první velkou společnou akci těchto institucí Visegrádské skupiny zaměřenou na udržitelný rozvoj.

Generálním partnerem konference je firma Saint-Gobain. K mediálním partnerům akce patří také Stavební fórum.

SF/pb

Město Ostrava hledá tým, který vytvoří urbanistický návrh okolí Hlavního nádraží. Město už vyhlásilo veřejnou zakázku na zpracovatele návrhu. Odborný tým by měli tvořit architekti a dopravní specialisté. Zájemci mohou své nabídky podávat do konce ledna.

Hlavní nádraží Ostrava je důležitým dopravním uzlem a zároveň jednou z nejvýznamnějších vstupních bran do města. Město Ostrava v minulosti pracovalo s několika variantami řešení prostoru před nádražím. Poslední úvahy pracovaly s umístěním muzea dopravy a přesunem tramvajové smyčky. Z ekonomických i provozních důvodů nakonec ale město od tohoto záměru ustoupilo.

Město chce, aby bylo nádraží vnímáno jako jeden z hlavních přestupních terminálů města, který bude součástí moderního veřejného prostoru. Zároveň se počítá i s místem pro případné muzeum dopravy. Projekt města by měl navazovat na připravovanou rekonstrukci železničního uzlu, která zahrnuje mimo jiné kompletní rekonstrukci kolejiště a přístupy k nástupištím. Po výstavbě vysokorychlostní trati do Ostravy navíc Hlavní nádraží bude jednou z klíčových zastávek.

ČTK

Česká republika vstupuje do roku 2022 se zlepšeným hodnocením hospodářského rizika. Společnost Dun & Bradstreet v rámci Evropy zvýšila rating také Španělsku, Maďarsku, Řecku, naopak ke snížení přistoupila v případě Polska. „Ze zemí bývalé V4 má aktuálně nejlepší hodnocení právě Česká republika se Slovenskem, v kategorii středního rizika je zařazeno Maďarsko spolu s Polskem,“ říká analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová. Podle Dun & Bradstreet je v Evropě aktuálně nejlépe hodnoceno Norsko spolu s Dánskem, následuje Německo a Švédsko.

SF/pb

Realitní skupina Getberg v kladenské části Dubí postaví domy s 230 byty. Výše investice je více než jedna miliarda korun. Stavba má začít v květnu, hotovo má být v roce 2024. „Počítáme s výstavbou bytů s dispozicemi od 1+kk do 4+ kk a s celkovou revitalizací celé lokality. Vybudujeme zde další občanskou vybavenost, kterou lokalita potřebuje, jako je obchod, kavárna a školka,“ uvedl Kamil Dunaj ze skupiny Getberg. Ta se zaměřuje na výstavbu poblíž Prahy, stojí například za projekty ve Stránčicích či v Unhošti.

ČTK

Společnost Honeywell postaví vedle svého brněnského sídla výzkumný a vývojový testovací závod zařízení pro automatizaci skladů. Bude na ploše 14 000 čtverečních metrů a vznikne v něm stovka pracovních míst pro vysoce kvalifikované specialisty.

„Spotřebitelé v Evropě očekávají od svých dodavatelů velmi rychlé a velmi spolehlivé doručení do dalšího dne a někdy i stejný den. Pro logistické firmy to znamená, že se musí stále více spoléhat na nejmodernější technologie, které dokážou automatizovat a zrychlit distribuční centra, sklady a další části dodavatelského řetězce. Technologie, které vyvíjíme v Brně, nám pomohou tuto poptávku uspokojit,“ uvedl Ronald Binkofski, viceprezident a generální ředitel Honeywell Intelligrated.

Nový závod by měl otevřít v polovině letošního roku a bude jediným testovacím a vývojovým centrem firmy Honeywell v Evropě pro její portfolio digitalizovaných technologií pro moderní sklady. Zahrnuje dopravníkové pásy, třídicí systémy, paletovače a robotiku, automatické systémy ukládání a vyzvedávání, skladový software a technologie pro vychystávání řízené hlasem a světlem.

ČTK