Společnost Crestyl odstartovala nový rezidenční projekt Semerínka umístěný v pražských Radlicích. Budova skládající se ze čtyř různě vysokých bloků citlivě kopírujících terén, ve kterém stojí, nabídne 170 bytů. Investice do projektu dosahuje 1,5 mld. Kč. Přípravné stavební práce by měly začít na přelomu roku a dokončení celého projektu je naplánováno na konec roku 2025.

„Pokračujeme ve strategii posilování našeho rezidenčního portfolia. Nový projekt dobře doplňuje naší současnou vlajkovou loď na opačné straně centra hlavního města, vinohradský Hagibor. Lokalitu Prahy 5 navíc dobře známe a jsme rádi, že zde můžeme představit náš další projekt,“ říká Simon Johnson, ředitel společnosti Crestyl.

SF/pb

Půl roku trvající válka na Ukrajině se citelně dotýká českého stavebnictví. Způsobila další nárůst cen stavebních materiálů, i když u některých komodit už začaly ceny stagnovat či klesat, a zapříčinila také nedostatek některých z nich. Konflikt rovněž prohloubil problém s dlouhodobě chybějící pracovní sílou v ČR, ale stavby se kvůli tomu zastavovat nemusely. Vyplývá to z ankety, kterou mezi stavebníky provedla ČTK.

„Válka měla velký vliv na nedostatek a zdražení oceli. Razantní zdražení plynu může mít vliv na cenu pálených materiálů, jako je dlažba, cihly či tašky,“ řekl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha. Edita Novotná z firmy Strabag označila nedostupnost klíčových stavebních materiálů a růst jejich cen za bezprecedentní. Zvýšené náklady na nákup stavebních materiálů také nutily stavební firmy jednat s investory o dodatečných úpravách smluvních podmínek.

Na začátku války panovala obava z velkému odlivu ukrajinských pracovníků na stavbách. Masivně se ale nekonal. „Podle dosavadních a dostupných informací nedošlo v souvislosti s válkou na Ukrajině k významnému úbytku ukrajinských pracovníků. Nelze sice generalizovat, ale podle informací od rozhodujících stavebních společností nemá válka na počty Ukrajinců zásadní vliv,“ uvedl Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Ukrajinci dlouhodobě pracující v Češku sice většinou neodcházeli, ale ti, kteří byli v době jejího vypuknutí na Ukrajině, se kvůli mobilizaci nemohli vrátit. „Prohloubil se tak v Česku dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ať už v dělnických či technicko-hospodářských profesích,“ uvedla E. Novotná ze Strabagu. Podle Ondřeje Šucha ze Skansky je v současnosti citelnější nedostatek uchazečů o stavební profese od dělníků přes elektrikáře a řidiče až po mistry a stavbyvedoucí.

Velké stavby se kvůli nedostatku zaměstnanců podle firem zastavovat nemusely. Lokálně měly menší společnosti větší problémy, jako například zlínská firma Pozimos, kterou opustila v únoru fasádnická četa a nemohla se vrátit. „Na stavbě se to projevilo ve významném časovém skluzu, s nímž doteď bojujeme,“ uvedl ředitel Pozimosu Jiří Havlík pro server iDNES.

Další odliv Ukrajinců by mohl mít už zásadnější vliv, a to v případě, že by povolávací rozkaz přišel pro všechny Ukrajince pracující v Česku. „To by vážně ohrozilo většinu staveb v Česku a může to vést až ke kolapsu celého stavebnictví, které je na pracovnících z Ukrajiny zcela závislé,“ řekl Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.

ČTK

Slovenská developerská společnost Corwin prodala českému realitnímu fondu skupiny ZFP administrativní budovu Blumental, která se nachází v širším centru Bratislavy. Letos jde podle společnosti Savills, která poskytovala prodávajícímu služby poradenství, o jednu z největších transakcí na kancelářském trhu ve slovenské metropoli. Hodnota transakce nebyla zveřejněna. Budova nabízí 21 597 metrů čtverečních pronajímatelné plochy, která zahrnuje více než 16 000 metrů čtverečních kancelářských prostor.

Loni ZFP realitní fond oznámil také nákup pozemků o výměře 254 000 metrů čtverečních u Bratislavy v lokalitě Triblavina, která se nachází u dálnice D1. Lokalita je určena pro výstavbu velkých skladovacích a výrobních objektů.

ČTK

Společnost CTP zahájila v Brně stavbu kancelářské budovy za 1,5 mld. Kč. Je to poslední budova, která zakončí revitalizaci areálu Ponávka, kde vzniká komplex rezidenčních, komerčních a logistických  budov.

Dokončení budovy A4 je v plánu na přelomu roku 2023 a 2024. Projekt nabídne ve 13 patrech 25 000 metrů čtverečních kancelářských prostor, které ve spodních patrech doplní obchody nebo restaurace.

ČTK

Investiční společnost Kaprain miliardáře Karla Pražáka získala většinový podíl v developerském projektu Oaks Prague v Nebřenicích u Prahy. Podíl získala od dosud jediného akcionáře, advokáta a investora Bohumila Koutníka, informuje server Hospodářských novin HN.cz. Hodnota transakce není známa. Luxusní vesničku v blízkosti hlavního města začali stavět ruští podnikatelé Alexander Abramov a Alexander Frolov. Po vypuknutí války na Ukrajině letos v únoru projekt prodali Koutníkově firmě Eurocapital SE.

Peníze na nákup projektu poskytla Koutníkovi společnost Kaprain. Půjčka po splatnosti se v polovině prázdnin proměnila na akciový podíl, uvádí web HN.cz. Koutník zůstává minoritním akcionářem.

Podle Hospodářských novin původní ruští vlastníci investovali do projektu zhruba čtyři miliardy korun. Do českých rukou se dostal za ani ne polovinu této částky, uvádí server.

Luxusní vesničku v Nebřenicích v okrese Praha-východ začali stavět před šesti lety ruští spolumajitelé ocelářského koncernu Evraz Abramov a Frolov. Z rozsáhlého komplexu stojí zatím necelá čtvrtina. Postupně má ve vilách a apartmánech bydlet téměř 500 rodin. Ty mají mít k dispozici novou školku, obchody i zázemí pro volnočasové vyžití, včetně golfového hřiště.

Nový většinový majitel projektu Oaks Prague Pražák je bývalým spolupracovník zakladatele finanční skupiny PPF Petra Kellnera. Patří mu ústecká chemička Spolchemie, pražské outletové centrum Pop, obchodní projekt Pařížská 25, kancelářský komplex Harfa a také hokejový klub Sparta Praha.

ČTK

Výhodnost investic do rezidenčních nemovitostí v srpnu druhý měsíc v řadě vzrostla. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytla UniCredit Bank. Její ukazatel, který představuje čistou roční výnosnost nájemného, od které se odečte průměr úrokových sazeb hypoték a vládních dluhopisů v srpnu, stoupl meziměsíčně o 36 bodů na minus 3,33 procenta.

Hrubá roční výnosnost nájemného v krajských městech ČR podle dat meziměsíčně vzrostla o dalších sedm bodů na 3,70 procenta s tím, jak pokračoval silný meziměsíční růst nájmů, zatímco ceny bytů prakticky stagnovaly.

„Na realitním trhu pokračuje ochlazování, jež je podle očekávání způsobeno nevýhodností, respektive. cenovou nedostupností rezidenčních nemovitostí. Očekáváme, že ceny nemovitostí budou ve zbytku roku 2022 v průměru nadále stagnovat či klesat v řádu jednotek procentních bodů,“ uvedl analytik UniCredit Bank Jiří Pour.

Z dat portálu Realitymix.cz vyplývá, že průměrná nabídková cena bytů v krajských městech po červencovém poklesu v srpnu meziměsíčně prakticky stagnovala (rostla o 0,1 procenta), což v meziročním srovnání znamená další citelné zpomalení na 14,1 procenta ze 17,7 procenta v červenci. Na druhou stranu nabídkové ceny nájmů, živené vysokou inflací a poptávkou domácností, které si nemohou dovolit pořídit vlastní bydlení, v průměru přidaly meziměsíčně silných 2,2 procenta a jejich meziroční růst jen lehce zpomalil na 14,3 procenta, ukázala data.

V příštích letech by podle Poura ceny nemovitostí měly růst pomaleji než inflace, čímž se bude nemovitostní bublina pozvolna vyfukovat. Výraznější propad cen bytů by podle jeho názoru vyžadoval vypuknutí hlubší ekonomické recese, kterou sice nelze vyloučit, ale s níž v základním scénáři nepočítá.

Při pohledu na jednotlivá krajská města byly ‚nejméně nevýhodné‘ byly nemovitosti v Ostravě, Ústí nad Labem a Liberci, zatímco na opačném konci žebříčku si prvenství udrželo Brno, následované Hradcem Králové a Prahou. Meziměsíčně indikátor nejvíce vzrostl v Českých Budějovicích (o 59 bodů) a Plzni (o 46 bodů) z důvodu meziměsíčního poklesu cen bytů a růstu cen nájmů, zatímco klesl pouze v Ústí nad Labem (o nepatrný jeden bod) kvůli naopak meziměsíčnímu růstu cen bytů a poklesu cen nájmů.

ČTK

Realitní společnost CPI Property Group (CPIPG) miliardáře Radovana Vítka si zajistila většinový podíl v rakouské firmě s Immo. CPIPG uvedla, že její nabídku na odkup využili držitelé zhruba 36,66 procenta akcií s Immo. Celkově tak bude CPIPG vlastnit nejméně zhruba 79,20 procenta akcií společnosti s Immo, plyne ze zprávy CPIPG o výsledcích nabídky.

CPIPG za každou akcii s Immo nabídla 23,50 eura (téměř 570 Kč), včetně dividendy za rok 2021. Akcionáři měli možnost nabídku využít do 12. srpna. Ti, kteří tak neučinili, nyní dostanou další tři měsíce na přijetí nabídky.

CPIPG se dohodla s firmou s Immo na převzetí na začátku května. V červnu se akcionáři rakouské firmy vyslovili pro zrušení ustanovení, podle kterého nesmí žádný její akcionář bez ohledu na výši svého majetkového podílu na hlasovacích právech mít podíl vyšší než 15 procent. Po zapsání změny stanov do obchodního rejstříku a nabití účinnosti CPIPG zahájila povinnou nabídku na odkup.

Společnost s Immo investuje v Evropské unii, zaměřila se na hlavní města Rakouska, Německa a regionu střední a východní Evropy. CPIPG má také většinový podíl v rakouské realitní firmě Immofinanz, která vlastní reality v Rakousku, Německu, České republice, Polsku a Maďarsku.

CPI Property Group má sídlo v Lucembursku a s jejími akciemi se obchoduje na burze ve Frankfurtu nad Mohanem. Vlastní nemovitosti v Česku, Maďarsku, Polsku, na Slovensku, v Chorvatsku, ve Švýcarsku, dále ve Francii, Rumunsku, Rusku a Británii. Vítek vlastní v CPI Property Group 87,8 procenta. Podle časopisu Forbes je jedním z devíti českých dolarových miliardářů.

ČTK

Výběr velkých projektů bytové výstavby v Praze (dnes bude představen projekt nové pražské čtvrti na rozhraní Čakovic a Letňan Avia City):

Nákladové nádraží Žižkov (NNŽ; Praha 3)

V areálu a bezprostředním okolí NNŽ by podle urbanistické studie mělo v nové čtvrti v horizontu 20 let vzniknout bydlení až pro 20.000 obyvatel. Plánují zde stavět například developerské firmy Central Group, Sekyra Group a Penta Real Estate.

Například Central Group zde hodlá vybudovat rezidenční čtvrť s veřejným parkem a pěší zónou (Parková čtvrť), jejíž stavbu zahájila letos v únoru. V projektu s odhadovanými investičními náklady za 20 miliard korun chce firma do deseti let postavit 2500 bytů, mateřskou školu a park. Nová čtvrť vznikne v severní části zrušeného NNŽ. Podle údajů developera jde o největší novou rezidenční čtvrť v ČR, jež vznikne na tzv. brownfieldu.

Sekyra Group má v jižní části území postavit moderní multifunkční čtvrť s kancelářskými, obchodními a rezidenčními objekty (Žižkov City). Podle internetových stránek firmy Sekyra Group na zástavbě území spolupracuje s Pentou a Central Group. Území má celkovou rozlohu 30 hektarů. Vyrůst zde má v příštích letech přibližně 7500 nových bytů, z nichž 3000 vybuduje právě Sekyra Group, včetně občanské vybavenosti a významného podílu zeleně.

Rozsáhlé funkcionalistické nádraží, které je kulturní památkou, má zůstat zachované, podle předběžných plánů v něm má být mimo jiné základní škola nebo sídlo Národního filmového archivu.

Žižkov (Praha 3)

Na území Žižkova je kromě NNŽ řada dalších velkých bytových projektů. Developer Central Group připravuje projekt Centrum Nového Žižkova v místě areálu bývalého Telecomu, kde podle původních plánů mělo vyrůst zhruba 1000 bytů, nyní ale projekt čeká přepracování dle požadavků organizace UNESCO. V blízkosti již stojí budova projektů Central park s 547 byty a nebytovými prostory a Garden Towers s 700 byty. V Praze 3 na Jarově plánuje Central Group na ploše původního výrobně-skladového areálu postavit novou čtvrť s více než tisícem bytů.

Bohdalec – Slatiny (Praha 10)

Podle urbanistické studie, kterou v roce 2019 schválilo zastupitelstvo Prahy 10, by v nezastavěné oblasti Bohdalce a Slatin v budoucnu měla vyrůst čtvrť pro 25.000 lidí. Původní dokument, který vznikl v minulém volebním období, počítal s 35.000 obyvateli. Studie by měla sloužit jako podklad pro připravovaný pražský územní plán platný od roku 2023. Na nezastavěném územím mezi Michlí, Vršovicemi a Zahradním Městem ohraničeném železnicí dříve byla mimo jiné dělnická kolonie. V domech žili váleční veteráni a dělníci, kteří stavěli železnici. V 50. a 60. letech bylo mnoho domů zbouráno. Teď jsou na zhruba 300 hektarech zahrádky, různé černé stavby a odstavené železniční vagony.

Bubny (Praha 7)

Rozvojové území Bubny-Zátory, jeden z největších a nejdůležitějších pražských brownfieldů, by měl v budoucnu nabídnou bydlení pro 25.000 lidí v 11.000 bytech. Na území, které leží mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice, bylo mimo jiné nákladové nádraží a překladové haly. Magistrát pro brownfield připravuje územní studii. Na Vltavské by měla vyrůst i nová budova filharmonie (Vltavská filharmonie).

Rohanský a Libeňský ostrov (Praha 8)

Na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína a Libně probíhá kromě soukromých investic i několik městských projektů (například projekt Park Maniny). Developer Sekyra Group zde loni v září začal s výstavbou nové čtvrti, plánuje postavit asi 3200 bytů, osm administrativních budov a základní školu. Nynější území Rohanského ostrova bylo až do první poloviny minulého století řečištěm, které bylo později zasypáno. Nově vzniklé plochy se využívaly k průmyslovým a skladovým účelům. Časem se z nich stal brownfield s rozlohou téměř 210.000 metrů čtverečních. V oblasti se již krom Rohan City budují například projekty Nová Invalidovna společnosti Trigema či kancelářský areál Rustonka developera J&T Real Estate.

Letňany (Praha 18)

Město začalo připravovat návrh nové čtvrti, která by měla v Letňanech vzniknout. Počítá s byty, administrativou a rezervou pro nemocnici. Podle plánu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) měl u stanice metra Letňany vzniknout velký areál pro státní úředníky. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dříve řekl, že vedení Prahy nemá signály, že by nová vláda Petra Fialy (ODS) chtěla v plánu pokračovat. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) současný pohled na rozvoj Prahy jako na město krátkých vzdáleností cílí na plnohodnotné využití území s potřebným veřejným vybavením, školkami a školami, nebo na novou nemocnici.

Kyje – Hutě (Praha 14)

IPR ve spolupráci s městkou částí Praha 14 připravuje urbanistickou studii lokality Hutě. Počítá se zde s rezidenční čtvrtí pro téměř 13.000 obyvatel.

Smíchov City (Praha 5)

V roce 2020 začala se stavbou nové čtvrti v oblasti smíchovského nádraží společnost Sekyra Group. Vzniknout zde má nové kancelářské, obchodní a rezidenční centrum. Na místě bývalého smíchovského nákladového nádraží by mělo najít bydlení až 3300 lidí. Společnost začala stavět severní část rozsáhlého projektu, jižní má zahrnovat ústředí České spořitelny, kancelářské budovy a hotel s obchody.

Waltrovka (Praha 5)

Přestavbu brownfieldu bývalé továrny na letecké motory v Jinonicích pojala skupina Penta jako ucelený urbanistický koncept. Vedle pěti kancelářských budov Penta v projektu Waltrovka vybudovala 650 bytů a 50 rodinných domů. Nyní zde staví projekt Nová Waltrovka, který zahrnuje dvě kancelářské budovy, 400 bytů, obchody a hotel.

Vysočany (Praha 9)

Ve Vysočanech a okolí vznikla řada nových staveb na místech bývalých průmyslových objektů (mimo jiné O2 Arena, která ale již leží v Libni). Stavbu nové čtvrti na brownfieldu u stanice metra Kolbenova plánuje stavět firma Skanska. IPR požaduje uliční propojení čtvrti s blízkým areálem bývalé továrny Praga, kde má být rovněž nová zástavba. Projekt nové čtvrti ve Vysočanech pro 40.000 obyvatel představily developerské společnosti Codeco, Finep, Imos Development a CPI Group už v roce 2009. Firma Codeco projekt prodala společnosti Skanska.

Hloubětín (Praha 9)

Na brownfieldech v Hloubětíně vzniklo několik developerských projektů. „Na území by mělo v příštích letech vzniknout dalších cca šest tisíc bytových jednotek. V dlouhodobém horizontu téměř 15 tisíc bytů,“ řekl letos v červnu tiskový mluvčí IPR Marek Vácha. Stojí zde či rostou třeba čtvrti Emila Kolbena (Skanska), Suomi Hloubětín (YIT), Výhledy Rokytka (Cronesta), Rezidence Hloubětín (Gartal), Nová Elektra (Finep), Vysočanský mlýn (Metrostav), Tesla Hloubětín (Central Group) nebo AFI City s výškovou kancelářskou budovou a apartmánovými domy.

Nový Opatov (Praha 11)

Na začátku roku 2020 představila developerská společnost Finep projekt Nový Opatov, který postaví ve spolupráci s firmou Starochodovská v Praze na Jižním Městě. Projekt u stejnojmenné stanice metra bude zahrnovat byty, kanceláře, obchodní plochy a veřejná prostranství včetně parku. Nová čtvrť má celkovou rozlohu 68.000 metrů čtverečních, v plánu je 414 bytů.

ČTK

Říční krajina na soutoku Berounky a Vltavy v Praze představuje obrovský přírodní potenciál. Území o rozloze přes 1000 hektarů však nemá jasnou krajinářskou koncepci a pravidla rozvoje. Institut plánování a rozvoje (IPR) tak vyhlásil mezinárodní soutěž o návrh příměstského parku Soutok. Jejím cílem je vybrat tým zpracovatelů, který dokáže navrhnout budoucí podobu této říční krajiny a její dlouhodobý rozvoj formou příměstského parku.

Území soutoku Berounky a Vltavy, které je administrativně rozděleno mezi pět městských částí hlavního města Prahy a středočeské město Černošice, je z většiny tvořeno záplavovým územím bez možnosti běžného stavebního rozvoje, ale s velkou příležitostí pro rozvoj příměstské rekreace, udržitelného zemědělství a přírodně vysoce hodnotné říční krajiny. Vedle romantických míst s meandrující řekou zde najdeme zanedbané brownfieldy, velké zemědělské plochy, golfové hřiště, logistické areály či mokřadní a vodní plochy.

„Oblast, o které se bavíme, je v současné chvíli rozpadlá na několik částí a trpí absencí dlouhodobé koncepce rozvoje, kterou by někdo naplňoval. Hrozí, že dílčí necitlivé zásahy by mohly vést k nevratné devastaci posledních zbytků říční krajiny v Praze. Soutěž, kterou jsme vyhlásili, pomůže tento opomenutý prostor začlenit zpět do života nejen Pražanů,“ říká Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.

S vítězným krajinářským architektem či urbanistou bude uzavřena smlouva o dlouhodobé spolupráci na tvorbě „guide plánu“ krajiny a založení příměstského parku Soutok. Ten bude návodem, jak celé území dále rozvíjet. Jeho součástí by měla být obnova okolí obou řek, protipovodňová ochrana Lipenců – Dolních Černošic, rekonstrukce stávajících a návrh nových lávek, zajištění parkoviště a spojů městské hromadné dopravy či návrh bezpečného propojení Zbraslavi a Radotína pro pěší a cyklisty.

„Tuto iniciativu určitě vítáme, protože může přispět k adaptaci na nepříznivé dopady měnícího se klimatu. Jde o cennou říční krajinu, která je potenciálně významnou rekreační oblastí pro občany,“ uvádí Eva Tylová, místostarostka městské části Praha 12.

„Za projekt příměstského parku Soutok jsem velice rád, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé se jedná o významnou přeshraniční spolupráci mezi Středočeským krajem a Prahou a zadruhé zde v rámci revitalizace proběhne krajinářské řešení okolí lávky v Dolních Černošicích, poprvé se bude tak bude tato lokalita řešit jako součást veřejného prostranství s vazbami na okolní prostředí. Vstupní bod Černošice přinese kromě rekonstrukce lávky také autobusovou zastávku PID či řešení evakuačního bodu pro Dolní Černošice,“ říká Filip Kořínek, starosta města Černošice.

„Na začátku projektu příměstského parku Soutok stály místní samosprávy. Velmi dobře si totiž uvědomujeme potenciál cenné příměstské krajiny a současně dobře vnímáme i možná ohrožení plynoucí z nekoncepčního využívání cenné příměstské krajiny. To, že se projekt nyní dostává do fáze soutěže, považuji za velký úspěch a další krok k plnění závazku zodpovědné péče o místo, kde žijeme. Je mi velkou ctí být členkou poroty,” říká Zuzana Vejvodová, starostka městské části Praha-Zbraslav.

„Městská část Praha-Lipence oceňuje a podporuje myšlenku příměstské parku Soutok, který považuje za ideální využití rozsáhlé záplavové oblasti. Vítáme vyhlášení mezinárodní soutěže. Její výsledek by měl vyřešit řadu dlouhodobých problémů Lipenců a zároveň vytvořit kvalitní krajinu k rekreaci pro občany ze širokého okolí,“ říká Lenka Kadlecová, starostka městské části Praha-Lipence.

Projekt vychází z Memoranda o spolupráci na rozvoji a budoucím využití území kolem soutoku Berounky a Vltavy uzavřeném mezi hl. m. Prahou, místními městskými částmi a městem Černošice. „Z jednání a participace se stakeholdery v oblasti vyplývá, že většina drobných vlastníků se chce stát součástí příměstského parku. Na základě vítězného návrhu soutěže bude určeno, které pozemky bude nutné vykoupit, dlouhodobě pronajmout nebo ošetřit dohodou o spolupráci. Vítězný návrh bude znám v dubnu příštího roku, následně bude s vítězem soutěže podepsána smlouva na dopracování výstupů,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Ambicí příměstského parku je vytvořit manažerský nástroj, který zajistí smysluplný rozvoj oblasti Soutoku jako celku. Projekt reaguje na prohlubující se projevy klimatické změny v Praze a bude „laboratoří proměny” pro otevřenou krajinu. Jeho cílem je navrhnout a realizovat opatření ze Strategie adaptace HMP na klimatickou změnu, jako je zesilování protipovodňové ochrany, zpomalení odtoku povrchové vody, zajištění integrované revitalizace niv nebo změna formy příměstského zemědělství a zvýšení pohlcovaní slunečního záření.

Příměstský park zajistí ochranu a rozvoj přírodních hodnot krajiny, bude vzdělávat, ukazovat souvislosti a hledat řešení, která pomohou udržet město obyvatelným. Zajistí synergickou správu oblasti a stane se součástí multifunkčního systému zelené infrastruktury hl. m. Prahy a Středočeského kraje. Cílovou skupinou projektu jsou občané hl. m. Prahy a Středočeského kraje, kteří budou těžit ze zvýšení dlouhodobé odolnosti území vůči klimatické změně.

Vyhlášená soutěž je součástí projektu Příměstský park jako nástroj pro snižování dopadů klimatické změny (NF–SFŽP 3204200017) a je financována z fondů EHP a Norska 2014–2021, program CZ-ENVIRONMENT.

zdroj: INSTITUT PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Ismet Tasceken, generální ředitel fintechové společnosti Intelly, spustil novou, očekávanou investiční platformu, která využívá technologii tokenizace založenou na blockchainu, aby zpřístupnila investování do nemovitostí všem.

Blockchainová fintechová společnost Intelly spouští 20. července platformu pro investice do nemovitostí na bázi frakčního NFT (F-NFT). Investoři získají přístup k investicím do nemovitostí po celém světě pomocí tokenu INTL společnosti Intelly, který jim umožní nakupovat frakční nemovitostní aktiva na její decentralizované platformě pro investice do nemovitostí. Společnost Intelly úspěšně dokončila počáteční nabídku mincí na začátku roku 2022 a založila burzu Intelly Exchange – likvidní trh s nemovitostmi, na kterém mohou investoři obchodovat s F-NFT, jejichž cenu určují účastníci trhu na základě ziskovosti podkladového aktiva. Na burze budou kótovány projekty z rezidenčního, komerčního a podnikatelského sektoru, jako je značkový plážový klub nebo restaurace, které jsou tokenizovány prostřednictvím F-NFT, což investorům umožní přecházet mezi investicemi během několika sekund v závislosti na jejich ochotě riskovat.

Transformace investic do nemovitostí pomocí technologie blockchain

Generální ředitel společnosti Intelly Ismet Tasceken k tomu uvedl: „Vynikající podnikatelské prostředí ve Švýcarsku poskytuje stabilitu a předvídatelnost, které jsou nezbytné pro fintech společnosti, jež jsou aktivní v oblasti transformace aktiv, jako jsou nemovitosti, pomocí technologie blockchain. Přestože hodnota realitního sektoru nyní přesahuje 3.7 bilionu dolarů, trpí toto odvětví neefektivitou, která ho trápí již desítky let. Plánujeme využít naše více než 30leté zkušenosti, kontakty v oboru a sílu blockchainu k uvolnění potenciálu nové éry investování do nemovitostí.“

Trh s tokenizací by měl do roku 2030 dosáhnout 9,2 miliardy USD

Investice do nemovitostí je z dlouhodobého hlediska výnosná, ale vyžaduje značný počáteční vklad, což může být pro mnoho investorů překážkou vstupu. Platforma F-NFT společnosti Intelly eliminuje mnoho kroků potřebných k účasti na investování do nemovitostí. Jednotný ekosystém společnosti Intelly propojuje fyzický svět se světem virtuálním a připojuje se k rychle rostoucímu trhu tokenizace, který by měl do roku 2030 dosáhnout 9,2 miliardy USD. Tasceken poznamenal, že platforma zahájí obchodování 20. července: „To, co Intelly odlišuje od konkurence, je dokonalost její vlastní technologie v kombinaci s hloubkou jejího průniku do odvětví. To v kombinaci s naší finanční silou, zkušenostmi a vizí zajistí, že prostřednictvím tokenizace investic do nemovitostí vytvoříme pro naše klienty ziskové příležitosti.“

Vítězem architektonické soutěže na podobu nové stanice pražského metra Depo Zličín se stal ateliér Petr Stolín Architekt. Za úkol nyní bude mít soutěžní návrh ve spolupráci s pražským dopravním podnikem (DPP) dopracovat a připravit architektonickou studii. Architektonickou soutěž pro pražský dopravní podnik zorganizovaly Czechdesign a Metroprojekt Praha. ČTK to dnes za Czechdesign sdělila Aneta Macolová. Depo Zličín bude 62. stanicí pražského metra, stavba by měla začít nejdříve v roce 2026.

Podle Macolové bylo cílem soutěže najít koncept, který „propojí funkcionalitu a estetický prvek veřejné stavby“. Na druhém místě se v ní umístil Ivan Kroupa architekti a na třetím místě česko-švédský ateliér Lasovsky Johansson Architects.

Depo Zličín bude jednou z mála povrchových stanic pražského metra a bude sloužit jako přestupní bod na linku metra B nejen řidičům parkujícím v novém parkovacím domě P+R, ale také cestujícím z příměstských linek. Kromě toho bude obsluhovat okolní bytovou zástavbu, která se v nejbližších letech rozroste o další bytové domy v ulici Na Radosti.

Stanice bude podle Macolové částečně zapuštěna do svahu, její střecha bude pochozí a stane se zároveň veřejným prostorem, který bude sloužit k pořádání výstav či dalších akcí. „Jednoduchá forma budovy je doplněná o krajinu stromů a soch. Prostupnost světla a bohatost průhledů je hlavním a asi nejtypičtějším prvkem, který architektura stanice metra nabízí,“ uvedli ke svému návrhu autoři.

Primátorův náměstek a předseda dozorčí rady DPP Adam Scheinherr (Praha Sobě) vyzdvihl, že podoba stanice se prvně v historii pražského metra hledala v mezinárodní architektonické soutěži. „Díky tomu jsme získali řadu návrhů a myšlenek. To je pro město a investora mimořádně důležité,“ uvedl.

Macolová poznamenala, že vítězné řešení oslovilo porotu svým pavilonovým charakterem, propojením se zelení i provozním aspektem. „Celkově se jedná o velmi kultivovaný návrh s překvapivým programem, který doplňuje dopravní funkci a navazuje na kulturní tradici přítomnosti umění v prostorách metra,“ citovala hodnocení poroty.

Soutěže se účastnila šestice vyzvaných architektonických ateliérů. Vítězi náleží odměna 140.000 korun, finanční ocenění dostali i další účastníci.

ČTK

Pořízení vlastního bytu o ploše 70 metrů čtverečních vyšlo občana ČR loni na 13,3 průměrného hrubého ročního platu. Po nárůstu o 1,1 průměrného platu od roku 2020 se tak Česko řadí na pozici země s nejméně dostupným vlastním bydlením v Evropě. Předposlední je Slovensko, kde na koupi takového bytu občané vynaloží 12,8 průměrného hrubého ročního platu, vyplývá z výsledků studie Deloitte Property Index 2022, kterou má ČTK k dispozici.

„Ve srovnání vybraných evropských metropolí je na tom hůře než Praha, kde získání vlastního bydlení vychází na 15,3 průměrného hrubého ročního platu, jen Amsterodam. Nizozemci za byty ve svém hlavním městě vydají 17,7 průměrného platu. Nejméně takových platů, 6,8, stojí bydlení v Oslu,” uvedl vedoucí partner ve finančním poradenství Deloitte Miroslav Linhart.

Průměrná transakční cena nových bytů vzrostla v 18 z 21 analyzovaných zemí. Nejintenzivnější nárůst zaznamenalo Maďarsko, o 24 procent. V ČR byl nárůst 14,4 procenta, tedy čtvrtý nejvyšší. Pokles byl v Lotyšsku (minus 1,3 procenta), Slovinsku (minus 3,8 procenta) a Španělsku (minus 8,5 procenta). Průměrná transakční cena nových bytů v Česku za loňský rok činí 3342 eur (81.929 Kč) za m2. Nejvyšší je ve Velké Británii, 4905 eur/m2, nejnižší v Bosně a Hercegovině, 974 eur/m2.

Nejdražší město je opět Paříž, kde se transakční cena nových bytů pohybuje kolem 13.500 eur/m2 (330.952 Kč). Vysoké průměrné transakční ceny jsou také v Mnichově, Londýně, Oslu, Frankfurtu a Amsterodamu. Nejnižší průměrné transakční ceny nabízejí Varna (885 eur/m2), a Burgas (900 eur/m2) v Bulharsku. Největší meziroční růst cen zaznamenaly Košice, a to o 38,2 procenta. Daleko nebylo ani Brno s 22,4 procenta a Praha, ve které průměrná transakční cena za nový byt vzrostla o 20,1 procenta, upozornil expert na nemovitostní trh v Deloitte Petr Hána.

Při porovnání měst vůči jejich národnímu průměru má největší rozdíl v průměrné transakční ceně nového bytu Lisabon, a to o více než 300 procent. Nejnižší ceny proti svému národnímu průměru nabízí ze všech ve studii zastoupených evropských měst Ostrava, kde se dá nový byt pořídit za 58 procent průměrné ceny v celé republice. Při pohledu na hlavní města v regionu střední a východní Evropy je vidět, že cenové hladiny transakčních cen se pohybují o 20 až 40 procent výše, než je národní průměr.

Po zpomalení zapříčiněném hospodářským poklesem vyvolaným pandemií nabral evropský realitní trh dech a ceny nemovitostí ve většině zemí rychle rostly. „Klíčovou vlastností českého realitního trhu byla slabá nabídka nemovitostí. Pro následující rok se očekává, že ceny nemovitostí v ČR stejně jako ve většině analyzovaných evropských států porostou, i když o něco mírnějším tempem,” odhadl Jakub Leško z realitního týmu Deloitte.

Vysoké ceny nemovitostí nahrávají nájemnímu bydlení. Nejdražší nájem je v Paříži, průměrně činí 29,1 eura/m2 (713,4 Kč) měsíčně. Nad 20 eur/m2 také zaplatí nájemníci v Oslu, Londýně, Amsterdamu, Trondheimu, Barceloně, Kodani, Lublani a Bergenu. Ve střední Evropě je nejdražší průměrné nájemné ve Varšavě (17,9 eura/m2). Následuje Bratislava, kde cena 11,6 eura/m2 převyšuje pražských 11,3 eura/m2 (277 Kč). Měsíční nájem v Brně vychází na 10,1 eur/m2 (247,6 Kč) a v Ostravě na 6,8 eura/m2 (166,7 Kč). Ze zastoupených měst nabízí nižší nájem jen rumunský Brašov, slovinské Celje a bulharská města Sofie, Varna a Burgas.

Během uplynulého roku bylo v ČR dokončeno 34.200 bytů. V přepočtu to vychází na 3,25 bytu na 1000 obyvatel.  Největší poměr mezi dokončenými byty a počtem obyvatel byl ve Francii, a to 6,95 bytu na 1000 obyvatel. Na 471.000 postavených bytů rovněž znamená, že jich Francie postavila nejvíce ze všech analyzovaných zemí. Nejméně nových bytů, jak celkem, tak při přepočtu na obyvatele, postavila Bosna a Hercegovina. Bylo jich 2600, což je 0,8 bytu na 1000 obyvatel.

Součástí studie byly hypotéky a jejich průměrné úrokové sazby. Podobně jako v předchozích vydáních Property Indexu byly s ohledem na hypotéky nejvíce zadlužené domácnosti v zemích západní a severní Evropy, Nizozemsku, Norsku a Dánsku. Nejvyšší průměrná úroková sazba hypoték byla v roce 2021 v Polsku (4,7 procenta). Nejnižší úrokovou sazbu, 0,8 procenta, zaznamenalo Portugalsko. Průměrná úroková sazba v Česku byla společně s Rumunskem čtvrtá nejvyšší, a to 3,0 procenta.

ČTK

Moderní bydlení v přírodě v podobě pražského rezidenčního komplexu Barrandez-vous je zkolaudováno a 169 nadstandardních bytů se zelenými terasami a zahradami již brzy přivítá své nové majitele. Developerská společnost Top Estates tak navazuje svým stylem rezidenčních staveb s výrazným podílem zeleně a vysokým standardem provedení i v případě tohoto projektu na předchozí úspěšné realizace, které pravidelně získávají významná ocenění.

V rezidenčním komplexu Barrandez-vous, který se za rok 2021 stal absolutním vítězem soutěže Realitní projekt roku v hlasování veřejnosti, je již prodáno přes 90% bytových jednotek. Několik posledních bytů, včetně exkluzivních větších bytů s předzahrádkami, bylo uvolněno do prodeje až těsně před kolaudací a jejich nabídka se ztenčuje, neboť klienti se mohou již přímo na místě přesvědčit o kvalitě stavby a dokončených bytů, včetně velkorysého parku a osázené zeleně. Většina rezidentů si bude moci převzít klíče od nových bytů již na podzim a letošní Vánoce už trávit ve svém.

„Z výsledku dokončení stavby a kolaudace Barrandez-vous mám velkou radost. Chtěl bych tímto poděkovat nejen celému týmu Top Estates, ale také všem architektům, dodavatelům i externím specialistům. V souladu s plánovaným harmonogramem dokončujeme finální práce a klienti si budou moci během pár týdnů převzít své bytové jednotky dle plánu a ke vší spokojenosti,“ říká Dušan Dvořák, zakladatel společnosti Top Estates Group.

„Po dvou letech intenzivních stavebních prací nyní projekt vyrostl do krásy, dokončují se sadové úpravy a v příštím roce se okolí obou domů obklopí přírodou ještě intenzivněji. Přál bych všem budoucím rezidentům, aby je bydlení v nových domovech bavilo stejně jako nás realizace, užívali si radosti všedních dnů a šťastné chvíle v Barrandez-vous,“ doplňuje Petr Teplý, druhý ze zakladatelů společnosti Top Estates Group.

Autorem projektu je Under-construction architects pod vedením Eriky a Vladimíra Vašutových. Dva bytové domy v originálním tvaru vyrostly ve vyhledávané lokalitě Barrandova, s výhledy na panorama města, rychlým spojením do centra Prahy a přitom na dosah přírody. V pěší vzdálenosti jsou přírodní rezervace Prokopské údolí a Chuchelský háj.

Na výrazném propojení s přírodou je založený celý koncept projektu, od rozlehlého parku, velkorysých teras až po zahrady s dostatkem prostoru pro relaxaci v soukromí. Myšlenka poskytnout přirozený prostor pro odpočinek a přátelská setkávání se stala hlavním nosným tématem při zpracování návrhu krajinné architektury v okolí stavby a především nového parku, který je právě dokončován.

„Díky úspěšné spolupráci z předchozích projektů jsme neváhali pro Barrandez-vous opět oslovit krajinného architekta Ferdinanda Lefflera a jeho tým Ateliéru Flera, který nyní patří k nejlepším profesionálům na světě. Přináší do našich projektů harmonické propojení moderní architektury s přírodou v jeden dokonalý celek, což se i v tomto případě skvěle podařilo a těšíme se z finálního výsledku,“ říká Petr Teplý, zakladatel společnosti Top Estates Group.

Skupina Top Estates Group se zaměřuje na prémiový rezidenční development a polyfunkční projekty. Její součástí je jak developerská, tak stavební firma a investiční realitní fond. Působí v Praze, Brně a Bratislavě a připravuje rozvoj projektů v hodnotě přes 9,5 miliardy Kč.

O skupině Top Estates Group:

Skupina Top Estates Group se zaměřuje na prémiový rezidenční development a polyfunkční projekty. Její součástí je jak developerská, tak stavební firma a nově otevírá investiční realitní fond, přes který bude primárně financovat vlastní rozběhlé projekty, případně finance využívat k akvizicím nových projektů. Působí v Praze, Brně a Bratislavě a aktivně připravuje rozvoj projektů v hodnotě přes 9,5 miliardy Kč, které by měly nabídnout několik desítek tisíc kancelářských a retailových ploch a přes tisíc bytů.

Partneři Top Estates v rámci Top Estates Holding realizovali projekty Barrandovská zahrada, Truhlárna, Milhouse, Sakura a Bleriot, ve výstavbě je aktuálně projekt Barrandez-vous, na Slovensku připravuje rezidenční komplex Portum Towers a v Brně projekty Woko a Nová Myslivna. Mezi dosud nejúspěšnější projekty patří Sakura s několika oceněními. Byla první rezidencí v Česku pracující s principem visutých zahrad a pro rok 2020 byla nominována mezi čtyři finalisty unikátních staveb světa kategorie Future Projects – Residential, v rámci největší světové architektonické soutěže WAN Awards. Projekt Truhlárna se stal vítězem v kategorii Rezidenční projekty menšího rozsahu soutěže Best of Realty 2018 a prvenství v roce 2019 obhájil také projekt Barrandovská zahrada. Právě dokončený projekt Barrandez-vous v loňském roce zvítězil v kategorii veřejnosti jako nejlepší Realitní projekt roku 2021 v celé ČR. Společnost Top Estates Group se zaměřuje nejen na moderní architekturu, design a kvalitní bydlení, ale také na inovativní a ekologická řešení.

ČTK

V době koronaviru stoupl zájem o prohlídky domů či bytů ve virtuální podobě. Ani po odeznění pandemických opatření však zájem o vizualizace interiérů i exteriérů budoucích projektů neklesá a u developerských společností jsou dál vyhledávané, vyplývá ze zjištění ČTK mezi developery. Virtuální prohlídku je možné absolvovat z vlastního domova nebo v některém virtuálním centru s použitím 3D brýlí. Zákazník, budoucí obyvatel bytu, nájemce kanceláří či investor se může procházet bytem, „levitovat“ ve vzduchu a prohlížet si dům z venku i okolí.

„Využití virtuální reality hodně vzrostlo během pandemie. Popularita se ale nijak nesnižuje ani nyní. Souvisí to s tím, že se moderní technologie šíří ve všech odvětvích, nejen ve stavebnictví,“ řekl ČTK výkonný ředitel společnosti Sekyra Group Leoš Andrle. „Neodhadnu, jaký podíl kupujících má zájem projít si byt ve virtuální realitě. Nicméně o virtuální realitu je značný zájem,“ dodal.

Společnost Sekyra Group stejně jako například developerské firmy Daramis, JRD, YIT, Crestyl a CPI vozí své klienty do pražského Virtuplexu. „Prohlídky jsou úžasný zážitek. Vidíte, jak vypadá budoucí prostor,“ uvedla například Alexandra Tomášková, ředitelka divize JRD Land, při představování kancelářského objektu Viadukt Anděl, který vyroste na pražském Smíchově.

Při prohlídkách bytů si budoucí nájemce může měnit i standardy vybavení. Vidí, jak v interiéru vypadají různé podlahy, dlažby, obklady či dveře, podotkl Anderle. Podle něho je možné měnit také dobu virtuální prohlídky. Takže si během ní klient může ověřit, zda se sluneční svit dostane do jím vybraného bytu a v jakou denní dobu, dodal.

„Využití virtuální reality v developmentu je cesta, jak můžeme celý proces zrychlit, zlevnit a zjednodušit,“ uvedl výkonný ředitel firmy Daramis na webu Virtuplexu Martin Vachek.

Společnost Skanska nabízí prohlídky z domova nebo ve svém Home Centru s použitím 3D brýlí. Lidé při prohlídkách získají představu i o okolí. Můžou si ověřit, zda výsadba stromů nebrání ve výhledu i rozestupy mezi domy. „Ve virtuální realitě je možné podívat se na model projektu z ptačí perspektivy. Jde tedy o zrcadlový odraz skutečnosti,“ uvedla Skanska Development.

Ve virtuální realitě je k vidění i rozsáhlá rekonstrukce obchodního domu Máj. Ale nejen domy a kanceláře se vizualizují. Loni se například zastupitelé či obyvatelé obce Černošice seznámili s novým hřbitovem. „Jde o neobvyklý developerský počin. Na rozdíl od kanceláře je zde kladen velký důraz i na emocionální stránku. Tu na papír přenesete těžko, ale ve virtuální realitě ji můžete zažít,“ řekl Martin Albrecht, který má ve Virtuplexu na starosti rozvoj obchodních příležitostí a partnerství.

ČTK

Už 13. září 2022 pro Vás chystáme online konferenci s názvem Development a nové technologie. Těšit se můžete na prohlídky několika developerských projektů ve virtuální a rozšířené realitě v unikátní VR hale VIRTUPLEX.

Na konferenci představíme nové technologie na poli realitního trhu a předních českých developerů se zeptáme, jak ovlivňuje virtuální realita Real Estate, jaké jsou výhody uplatnění v praxi a jestli je virtuální realita budoucností českého byznysu.

Kompletní program vstupenky najdete ZDE.

Přímý přenos začne 13. září 2022 od 9:00 hodin.

Těšíme se na setkání s Vámi.

Praha 7. srpna (ČTK) – Ceny stavebních parcel v Česku rostou nepřetržitě od roku 2010 a za poslední rok stouply o 23,2 procenta. Pozemků je podle analýzy společnosti Ekonomické stavby, stavitele rodinných domů v Česku, nedostatek a pokles cen se neočekává.

Ceny nových i starších bytů začaly ve druhém čtvrtletí letošního roku stagnovat či i mírně klesat, u stavebních pozemků tomu tak ale není. Podle firmy Ekonomické stavby od roku 2010 stouply o více než 128 procent. „A vzhledem k tomu, že jde o nedostatkové zboží, které zkrátka není možné jen tak ‚vyrobit‘, tak je u nich snižování cen značně nepravděpodobné,“ řekl Martin Protiva, obchodní ředitel společnosti Ekonomické stavby.

Průměrná cena pozemku se podle analýzy stanovuje složitě, ale lze říci, že i v okrajových částech Prahy se ceny pohybují kolem 20 až 25 tisíc za metr čtvereční. Částka za běžný pozemek se tak snadno přehoupne přes 20 milionů korun. Těsně za hranicí Prahy se cenová hladina pohybuje kolem 15 až 20 tisíc za metr čtvereční, takže lze ušetřit kolem pěti milionů.

V okruhu 15 kilometrů od Prahy se částka za metr pohybuje v rozmezí osm až 13 tisíc, v okruhu 25 kilometrů mezi pěti až deseti tisíci korun. V obcích jako Jirny, Veleň či Křenice tak průměrný pozemek podle analýzy vyjde na sedm až 13 milionů korun. Ve vzdálenějších obcích typu Louňovic či Nového Vestce se částky za pozemek pohybují kolem čtyř až deseti milionů.

„Obecně přitom platí, že v těchto vzdálenějších částech cenu hodně ovlivňuje přesná lokalita pozemku, a to zejména v rámci dostupnosti příměstské dopravy. Velmi často pozorujeme také poptávku ve vzdálenějších, převážně větších městech, které mají dobré vlakové spojení do Prahy,“ dodal Protiva.

Kvůli rostoucím cenám lidé preferují menší pozemky. Dříve byla poptávka po zasíťovaných pozemcích pro stavbu rodinných domů o velikosti 700 až 1000 metrů čtverečních, průměrně okolo 800 metrů čtverečních. Poslední dobou míří požadavek klientů spíše ke spodní hranici uvedeného rozmezí, mnohdy i pod ní, uvedl Protiva.

Na výslednou cenu má vliv nejen velikost pozemku, jeho lokalita. Důležitá je občanská vybavenost či dopravní dostupnost, ale i tvar parcely, svažitost či stavební připravenost, tedy napojení na komunikaci či inženýrské sítě.

ČTK

Praha 4. srpna (ČTK) – Pražský Karlín se za 20 let od ničivých povodní výrazně proměnil, nová výstavba přilákala firmy, obchody a služby i změnila skladbu obyvatel. Jak ČTK sdělil mluvčí městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha, největší stavební rozvoj se týkal oblasti kolem Vltavy, kde je navíc v plánu další velká výstavba a město tam chce také vybudovat rozsáhlý park.

Původně průmyslový a dělnický Karlín se od povodní přeměnil ve čtvrť kanceláří a luxusního bydlení. Několik domů muselo být po povodních zbouráno, mnoho jich bylo vystěhováno a původní nájemníci se již nevrátili. To spolu s novou výstavbou přeměnu čtvrti urychlilo a vedlo i k proměně sociální skladby obyvatel. Ceny bydlení v Karlíně se nyní pohybují na úrovni nejžádanějších pražských čtvrtí, jako jsou Vinohrady, Letná nebo Dejvice.

Podél Rohanského nábřeží od povodní vyrostla řada velkých kancelářských budov, příležitosti využili i rezidenční developeři. „Největší rozvoj je v oblasti Rohanského ostrova,“ uvedl Vácha. Dodal, že stále z větší části nevyužitou oblast u řeky čeká v dalších letech další rozvoj, jehož součástí bude vznik záplavového parku a obnovení slepého ramene Vltavy, které bude součástí protipovodňové ochrany. Společnost Sekyra Group loni začala na Rohanském ostrově stavět novou čtvrť s tisíci bytů.

Nového využití se dočkala řada bývalých industriální budov, například na místě haly ČKD Dukla v roce 2014 začala fungovat kulturní scéna Forum Karlín. Tento trend začal již před povodněmi, když v roce 2001 vznikla přestavbou tovární haly administrativní budova Corso Karlín. Povodně poničily také historickou budovu Hudebního divadla Karlín, které po rekonstrukci znovu otevřelo v roce 2006.

Kultuře slouží i nádvoří karlínských kasáren, které však trvalé využití stále hledají. Podle posledních informací by je mělo od státu převzít město a mohly by tam vzniknout byty. Další stále nevyužitou historickou památkou v Karlíně je rozsáhlý areál Invalidovny, který před časem převzal Národní památkový ústav a připravuje jeho rekonstrukci. Praha 8 v roce 2015 zrekonstruovala Karlínské náměstí a magistrát nyní dokončuje stavbu nové lávky pro pěší a cyklisty, která přes ostrov Štvanice propojí Karlín s Holešovicemi.

Přeměna čtvrti v posledních 20 letech má i svoje kritiky, podle kterých je příkladem takzvané gentrifikace, tedy vytlačování starousedlíků novou bohatší sociální vrstvou. Podle kritiků také město po povodních zbytečně přenechalo parcely soukromým vlastníkům a vzdalo se tím možnosti podobu rozvoje čtvrti efektivně kontrolovat.

ČTK

Praha 4. srpna (ČTK) – Ceny nájmů v Česku dál rostou, dostaly se nad úroveň roku 2019 a očekává se další růst. Meziročně se podle portálu Realitymix.cz zvýšila průměrná cena pronájmu za metr čtvereční v republice o takřka 11 procent, v Praze pak podle analýzy developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group stoupl nájem o 15,6 procenta.

Důvodem rostoucích cen je mimo jiné snižování zásoby dostupných bytů. Například v krajských městech ubývají nemovitosti s rozlohou nad 70 metrů čtverečních (m2). Podle dat společnosti GarantovanyNajem.cz je pokles bytů o této rozloze meziročně v Praze o více než 54 procent – aktuálně je v metropoli volných 1960 bytů k pronájmu, zatímco loni jich bylo v nabídce 4300. V Brně je jich k dispozici 300, meziročně o 30 procent méně. V Plzni nabídka klesla o 37 procent na asi 100 bytů, ukazují data.

Podobná situace je podle firmy i v dalších univerzitních městech. Problém nedostatku těchto bytů by to tak mohl projevit například mezi studenty, kteří je využívají ke sdílenému bydlení. „Studenti, kteří tak plánují shánět od září byt k pronájmu, byť sdílený, by neměli situaci podcenit. Pokud si bydlení nezaopatří co nejdříve, je možné, že budou muset slevit ze svých nároků nebo si za pronájem více připlatit,“ uvedl řekl Viktor Mejzlík, spoluzakladatel GarantovanyNajem.cz.

Průměrná cena pronájmu za metr čtvereční se zvýšila ve všech krajských městech s výjimkou Ústí nad Labem, uvedla společnost Realitymix.cz. V Brně podle ní stoupla meziročně o 23 procent a v Českých Budějovicích o 17 procent. V Praze je podle Trigemy, Skanska Reality a Central Group na 360 korun za m2 a je na maximu od roku 2016. Průměrná cena krátkodobého nájmu dosahuje 28.500 korun měsíčně.

Očekává se, že v příštích dvanácti měsících nájmy dál porostou. V Praze o tři až čtyři procenta, což je přibližně 500 korun měsíčně, odhaduje Mejzlík. „Cena a poptávka po nájemním bydlení se zřejmě bude nadále měnit. Lidé ale nebudou ochotni kvůli zdražujícím se energiím platit enormně vysoké částky. Proto se bude jakýkoliv nárůst uskutečňovat mírným tempem,“ uvedla studie švýcarské společnosti PriceHubble mezi tuzemskými realitními odborníky.

Mejzlík odhaduje, že nedostupnost bydlení způsobená vysokými úrokovými sazbami i cenami nemovitostí spolu s rostoucí cenou za pronájem ovlivní zejména mladé lidi. I po dokončení studia tak budou využívat méně komfortních možností, například sdílených bytů nebo zůstanou bydlet déle u rodičů, aby si mohli na pořízení toho vlastního co nejdéle šetřit, uvedl.

ČTK

Skupina DRFG zahájila projekt Green Mladá Boleslavi. Jde o apartmány, které se nacházejí v těsné blízkosti golfového hřiště u Mladé Boleslavi. Projekt nabídne stovku apartmánů ve standardu bytu – malometrážních 1+kk a 2+kk až po větší byty pro rodiny s dětmi či luxusní apartmány. Prodejní ceny bytů startují již na 3 480 750 Kč, konec výstavby je předpokládán během 1. pololetí roku 2024. Skupina DRFG se momentálně podílí na několika developerských projektech, jde například o vícefunkční areál Complex City Olomouc, Rezidence Spojovací v pražských Vysočanech, projekt rodinných domů u golfového hřiště v Kunětické hoře či investiční partnerství v projektu Rezidence Na Mariánské cestě v Brandýse nad Labem. Skupina má za sebou stavbu logistického parku v Týništi nad Orlicí a aktuálně se podílí na výstavbě několika logistických parků v Polsku. SF/pb

Pražská developerská společnost (PDS), příspěvková organizace hlavního města, nechala zpracovat tržní ocenění svého nemovitostního portfolia, které čítá 683 000 m2 městských pozemků určených zejména pro bytovou výstavbu. Tržní hodnota oceňovaných nemovitostí byla k 1. dubnu 2022 poradenskou společností Knight Frank stanovena na 4, 298 mil. Kč. První tržní ocenění portfolia pozemků svěřených k hospodaření provedl městský developer v roce 2021. Hodnota stanovená znalci v oboru oceňování ze společnosti Knight Frank byla stanovena na 2,939 mil. Kč. SF/pb

Jedna z největších realitních kanceláří na českém trhu M&M Reality získala nového investora – s 50% podílem vstupuje do firmy Petra Morcinka skupina European Housing Services (EHS) investora Marka Rosenbauma. Cílem je posílit pozici na domácím trhu a pod značkou M&M Real Estate Europe být do tří let silným hráčem ve střední Evropě. Ještě letos se připraví na vstup do Německa a Rakouska. Do rozvoje partneři plánují investovat přes tři miliardy korun.

M&M Reality v dubnu roku 2020 oznámila, že do ní vstupuje majetkově skupina Arca Capital, ale v listopadu společnosti oznámily, že z ohlášeného vstupu sešlo. M&M Reality patří k největším firmám na tuzemském realitním trhu. Společnost má 185 poboček po celé ČR a zhruba 2 500 makléřů. Ročně zajistí v Česku prodej a pronájem zhruba 17 000 nemovitostí v celkové hodnotě přesahující 45 mld. Kč. Z toho firma třeba v televizních aukcích loni a letos zrealizovala přes 1 500 aukcí v hodnotě přesahující 5,7 mld. Kč.

Skupina EHS letos investovala například do projektu Ownest, poskytujícího model nájmu ve vlastním s odložením hypotéky až na pět let, a realitních auditorů Nemo Report. V loňském roce pak do start-upu Roomstory a realitní služby Maxima Reality.

ČTK