Česká pošta prodá svou budovu v Hybernské ulici u Masarykova nádraží v Praze společnosti Penta za minimální nabídkovou cenu 220 mil. Kč. Firma byla v e-aukci budovy jediným zájemcem.

Penta staví v těsné blízkosti Masarykova nádraží v ulici Na Florenci dvě polyfunkční budovy za 2,2 mld. Kč podle návrhu zesnulé architektky Zahy Hadidové a zároveň pracuje na rekonstrukci prostor nádraží.

Penta plánuje, že zrekonstruuje památkově chráněnou část získaného objektu a druhou nevyhovující část zbourá. Na místě chce vybudovat komerční prostory.

ČTK

Investorská společnost Accolade a developerská firma Panattoni postaví u Chebu logistickou halu, která bude podle prohlášení obou firem největší v České republice. Jméno klienta, pro kterého se hala bude stavět, zatím firmy nezveřejnily. Příprava stavby podle serveru E15 ale už začala a hotová by měla být v roce 2025. Hala bude mít plochu 233 700 metrů čtverečních, což je dvojnásobek plochy haly, kterou v Panattoni parku Cheb využívá společnost Tchibo. Ta má zhruba 100 000 čtverečních metrů.

ČTK

Ceny některých stavebních materiálů, třeba oceli, výrobků ze dřeva a polystyrenu, po prudkém zdražení v první půlce roku zlevňují. Podle statistik prodejce stavebnin společnosti Pro-Doma, dvojky na tuzemském trhu, se dá kvůli rostoucím nákladům na výrobu do konce roku očekávat už jen mírný růst cen. V průměru podle odhadu jejího generálního ředitele Petra Vaněrky od loňského ledna zdražily stavební materiály o 25 %. Vrcholu ceny dosáhly v březnu a dubnu, kdy o více než dvojnásobek proti loňsku zdražily ceny oceli a dřeva a až o 80 % zdivo. „Každý materiál zdražoval z jiného důvodu. Míchají se dohromady ingredience nákladů, mezi které patří cena surovin, energií, pohonných hmot, práce a úroky ze zdrojů,“ vypočítal P. Vaněrka. Dodal, že začátek července ale přinesl výrazné ochlazení a stavební trh padá dolů.

Například ceny stavební oceli začaly růst už loni a z 15 Kč za kilogram se postupně letos na začátku války na Ukrajině dostaly až na 56 Kč. Aktuálně ale cena klesla k hranici 30 Kč za kilogram.

ČTK

Citlivá revitalizace Jinonického dvora, pod kterou je podepsaný atelier AU plan, nabídne moderní bydlení s dotekem staleté historie, které naplní očekávání i těch nejnáročnějších. V Jinonicích vznikají útulné byty, prostorné apartmány i rodinné vily.

Revitalizace dvora a historického jádra Jinonic, které je kulturní památkou, probíhá ve třech etapách. Jinonický dvůr nabídne dva bytové domy, pět rodinných vil, bydlení v původním Schwarzenberském panství a také kvalitní veřejný prostor, který  prostoupí celým komplexem a promítne se i mimo něj.

Autor: AU plan s.r.o.

Investor: V Invest Development s.r.o.

„Best of Realty – Nejlepší z realit“, která každoročně oceňuje projekty,jež reprezentují úspěchy a schopnosti architektů, stavitelů, projektantů, developerů a v neposlední řadě i realitních agentů při jejich prodeji či pronájmu. O nominaci na ceněné tituly se mohou až do 2. září 2022, kdy proběhne uzávěrka přihlášek, ucházet tuzemské stavby dokončené a zkolaudované po 1. lednu 2021. Vyhlášení výsledků a předání cen nejlepším projektům proběhne na slavnostním galavečeru 15. listopadu 2022, jehož dějištěm je už tradičně pražské Forum Karlín.

Soutěž, patřící k nejprestižnějším ve svém oboru, se po celou dobu své existence koná pod odbornou záštitou Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), sdružující významné osobnosti české developerské scény a souvisejících oborů. Vyhlašovatelem a organizátorem soutěže je společnost BEST OF REALTY, s.r.o., která při její přípravě a realizaci úzce spolupracuje nejen s profesními sdruženími, ale i zástupci developerských společností a realitními agenty, architekty, bankami, agenturami pro výzkum trhu a dalšími relevantními subjekty českého realitního a developerského trhu.

O cenách udělovaných v základních kategoriích Rezidenční projekty, Nová administrativní centra, Rekonstruované kanceláře, Obchodní centra, Hotely a Průmyslové a skladové areály pro rok 2022 rozhoduje devítičlenná odborná porota, v jejímž čele stojí Tomáš Drtina, viceprezident správní rady ARTN. Odborná jury v rámci každého ročníku uděluje i jednu Zvláštní cenu poroty. Speciální ocenění Award for Excellence každoročně vyhlašuje a na galavečeru předává i garant soutěže, Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.

Dalšími cenami udělovanými v rámci soutěže Best of Realty – Nejlepší z realit jsou Environmentálně šetrný projekt (ten ze všech nominovaných projektů vybírá Česká rada pro šetrné budovy jako garant kategorie) a Síň slávy (ocenění pro významnou osobnost, zanechávající výraznou stopu na tuzemském realitním trhu). V neposlední řadě mohou dát hlas nejlepšímu realitnímu projektu bez výběru kategorií i laici, hlasující na webu soutěže www.bestofrealty.cz a prostřednictvím webů mediálních partnerů. Vítěz tohoto hlasování si z galavečera odnáší Cenu čtenářů. 

Uchazeči o titul „Best of Realty – Nejlepší z realit 2022“ v příslušné kategorii musí organizátorovi soutěže nejpozději 2. září 2022 odeslat elektronickou přihlášku – vyplněný nominační formulář (https://www.bestofrealty.cz/prihlaska/) spolu s kvalitními fotografiemi exteriéru a interiéru projektu. Přihlášky i fotografie lze elektronicky zasílat již nyní.

Aby mohl být projekt do soutěže přihlášen, je třeba, aby splňoval několik základních podmínek: musí být na území České republiky dokončen (a zkolaudován) po 1. lednu předcházejícího roku, v případě 24. ročníku se tedy jedná o 1. leden 2021, a do soutěže o titul ve své kategorii nebyl nominován v předchozím ročníku. Do klání lze však přihlašovat jeho další etapy dokončené v daném období, zejména pak takové, které přinášejí nový rozměr či funkci lokalitě, v níž rostou. V době uzávěrky přihlášek může být projekt v procesu kolaudace. Vždy se musí jednat o projekt z minimálně 50 procent určený pro trh, tedy projekt určený k prodeji či pronájmu.

Rozhodujícími kritérii při posuzování kvality přihlášených projektů jsou výběr lokality, urbanistické a architektonické řešení, kvalita realizace, šetrnost vůči životnímu prostředí a samozřejmě i úspěšnost na trhu nemovitostí. Ocenění se tak může dočkat jen projekt, který oproti ostatním přináší výraznou přidanou hodnotu. S pravidly soutěže i jejími uplynulými ročníky se zájemci o nominaci mohou seznámit na webové stránce soutěže www.bestofrealty.cz.

Při příležitosti vyhlášení výsledků soutěže pořadatel každoročně vydává přehlednou ročenku. Ta vždy představuje nominované a vítězné projekty v jednotlivých kategoriích i vítěze z předchozích let. Vloni se o ceny ucházelo téměř 50 projektů. Mezi oceněnými byly projekty napříč celou Českou republikou: kromě pražských byly oceněny i projekty v Plzni, Chrášťanech, Mělníku, Českém Krumlově, Strážném, Jihlavě, Prostějově, Olomouci, Brně i na Pustevnách.

Projekt komplexní revitalizace části města Žďár nad Sázavou podle návrhu Jakuba Mazura, Lindy Svobodové, Kateřiny Fišerové, Pavla Hřebeckého, Kseniye Bahdanovich a Michala Šourka získal cenu veřejnosti v prestižní soutěži Urbanistický projekt roku.

Návrh postupného rozvoje městské části vychází z potřeb města i jeho obyvatel: nová lokality nabídne dosažitelné bydlení, nové prostory pro obchody a služby v aktivním parteru i atraktivní veřejný prostor pro rekreaci všech věkových kategorií. Vyvážená kombinace veřejného prostoru, víceúčelových prostranství, konverze stávajících objektů a nové výstavby otevírá lokalitě nové příležitosti pro realizaci sociálních aktivit od farmářských trhů po uliční koncerty a výstavy pod širým nebem nebo sousedská setkání.

Těžištěm lokality se stává nová tržnice a sympatické náměstí definované průčelím navržené architektury, která vytváří přívětivá atria, nové pasáže a ulice vedoucí do historického centra. Zelené vnitrobloky s dětskými hřišti a komunitními zahradami pro rekreaci a zpříjemnění volného času doplní předzahrádky nových bytů, které jsou vítaným benefitem bydlení v prvním nadzemním podlaží.

V letošním roce se koná již XXIX. ročník Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu.  Obec architektů, která tuto soutěž pořádá, rozhodla o prodloužení termínu podávání přihlášek do této největší architektonické soutěže do 15. 8. 2022.

Jako každý rok je poroto složena ze čtyř zahraničních a jednoho českého porotce, což zajišťuje nezávislost a objektivitu celé soutěže.

Pozvání do poroty v letošním roce přijali:

Jean-Pierre Carniaux – FRANCIE ateliér Ricardo Bofill Taller de Arquitectura (RBTA)

Robert Schmitz – ŠVÉDSKO ateliér White Architekter

Martin Rein-Cano – NĚMECKO ateliér TOPOTEK 1

Michal Bogár – SLOVENSKO ateliér BOGÁR architekti

Eva Le Peutrec – ČESKO ateliér E-STUDIO

Do soutěže je možné přihlašovat projekty, které byly realizovány od 1. 1. 2021 do 1. 3. 2022. V kategorii zahradní architektura je termín realizace od 1. 1. 2019 do 1. 3. 2022.

Na začátku září vybere porota 50 projektů, které postoupí do 2. kola. To se uskuteční v rámci GPA Festivalu by Grohe, který se bude konat na přelomu října a listopadu. Na tomto festivalu budou realizátoři projektů prezentovat své návrhy před porotou. Ta následně vybere hlavního vítěze Grand Prix architektů – Národní ceny za architekturu 2022 a zároveň vítěze v jednotlivých kategoriích.

„Jsem rád, že se nám i letos podařilo získat do poroty významné osobnosti v oblasti architektury. Tak jako je pro oblast filmografie významný Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, který mimo jiné dnes začíná, tak je pro architekty významná cena z GPA – Národní ceny za architekturu. Vysokou úroveň tomu dodává právě porota. Zároveň věřím, že i letos budeme co do počtu přihlášených projektů největší architektonickou přehlídkou v České republice.“ uvedl Ing. arch. Oleg Haman, předseda Obce architektů, která cenu organizuje.

Hlavní ceny soutěže:

Grand Prix Architektů – velká modrá kostka – udílí porota

Cena za celoživotní dílo – velká červená kostka – udílí Rada Obce architektů

Porota uděluje další ceny – malé modré kostky – v následujících kategoriích:

Novostavba

Rekonstrukce

Rodinný dům

Architektonický design

V případě, že nebude přihlášena kvalitní realizace, která by mohla být oceněna v jedné z těchto kategoriích, tak se cena v dané kategorii udělat nebude.

Dále budou uděleny ceny za:

Interiér – malá žlutá kostka

Urbanismus – malá fialová kostka

Krajinářská architektura a zahradní tvorba– malá zelená kostka

V letošním roce bude opět udělena cena za šetrnou stavbu, ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy (CZGBC), která byla poprvé udělena v roce 2020 – malá stříbrná kostka

Vyhlášení Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2022 bude na přelomu října a listopadu.

Soutěž založila Ing. arch. Alena Šrámková, která je označována za první dámu české architektury. Zvítězila v řadě architektonických soutěží. V roce 1994 obdržela cenu Osobnost české architektury, v roce 2007 Poctu České komory architektů, v roce 2008 Medaili Za zásluhy. V roce 2010 obdržela cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.

Autorem hlavní ceny – velké modré kostky – je Bohumil Eliáš starší, český sklářský výtvarník, sochař, malíř a grafik. Na tradici svého otce navazuje jeho syn Bohumil Eliáš mladší, český sochař, malíř a sklář, který dnes vyrábí tyto výjimečné ceny.

Obec architektů je spolek s tradicí od roku 1921, pokračovatel spolků architektů z první

republiky. V roce 1989 se transformoval ze Svazu Architektů a v letech 1990 až 1993 se podílel na založení profesní organizace České komory architektů. V roce 1948 se stal zakládajícím členem Mezinárodního svazu architektů (UIA), ve kterém bylo členství České republiky novým vedením OA obnoveno v roce 2017, a tím bylo znovu vykročeno k zajištění ochrany a práv českých architektů ve světě. Současně je OA členem i Visegrádské skupiny (V4). Spolek je kulturní platformou českých architektů zajišťující spolkovou činnost s cílem propagovat české architekty široké odborné i laické veřejnosti jak v Česku, tak i v zahraničí.

Ceny nových luxusních bytů v Praze za první pololetí roku meziročně stouply o 9,8 %. Podle analýzy realitní kanceláře Svoboda & Williams stál v metropoli metr čtvereční více než stometrového bytu průměrně 155 014 Kč, zájem o nadstandardní rezidence ale meziročně klesl o 17,3 %. Luxusní byt si v první půlce roku nejvíce pořizovali čeští klienti, jejich počet tvořil 76 % kupujících. Výše luxusních nájmů v průměru meziročně vzrostly o 14 % na 34 450 Kč za měsíc. Většinu nemovitostí si pronajímali cizinci, kteří v nejvyšším segmentu (měsíční nájemné nad 55 000 Kč) tvořili až 69 % nájemníků. Propad poptávky se podle společnosti v objemu realizovaných prodejů ještě neprojevil. I kvůli válce na Ukrajině a rostoucí inflaci ale společnost očekává stagnaci či korekci trhu. „To investorům nabízí řadu příležitostí. Dočasné zpomalení vždy vylepšuje nabídku, takže i my v posledních měsících sledujeme, že na trh se v této fázi začínají dostávat zajímavější nemovitosti,“ řekl Prokop Svoboda, šéf RK Svoboda & Williams. Ten současně očekává, že aktuální vývoj urychlí přechod plateb v rámci tohoto segmentu na euro: „Nedivil bych se, kdyby rezidenční developeři příští rok začali publikovat své ceníky v jednotné evropské měně a přepočítávat je na koruny podle aktuálního kurzu.“ P. Svoboda upozornil, že na kancelářském trhu jsou nájemní smlouvy v eurech už dlouho standardem. SF/pb

Nemovitostní fond NEMO rozšířil své portfolio kancelářských budov v pražském Karlíně. Jeho poslední akvizicí v této lokalitě je komplex CORSO Karlín, který koupil od svého zakladatele, realitní skupiny Českomoravská nemovitostní (ČMN). Loni fond získal za více než 700 mil. Kč v Karlíně budovu Apeiron, známou také jako Rubín. V rámci transakce od londýnské společnosti Revetas Capital byla podmínkou obchodu koupě tří budov najednou, což však fond nedokázal realizovat. Budovy Zirkon a CORSO Karlín tak koupila ČMN a nyní od ní NEMO odkoupilo CORSO Karlín.

Součástí portfolia před třemi lety založeného fondu NEMO je nyní pět kancelářských budov v Praze. Vedle CORSO Karlín a zmíněného Apeironu se jedná o budovu centrály společnosti Nestlé v Modřanech, osmipodlažní dům v horní části Václavského náměstí a o polyfunkční kancelářský objekt na ulici Pekařská v západní části Prahy. Plocha komerčních prostor vlastněných fondem čítá bezmála 40 000 metrů čtverečních.

ČTK

Ministerstvo kultury zastavilo přezkumné řízení k plánované přestavbě bývalého domu odborářů na pražském Žižkově na nájemní byty. Přezkum dříve zahájilo z podnětu Národního památkového ústavu (NPÚ), který nesouhlasil s kladným stanoviskem památkářů pražského magistrátu. Ministerstvo v něm však neshledalo pochybení, takže nyní pozastavené povolovací řízení bude moci pokračovat, jak o tom informoval server SeznamZprávy. Památkově chráněný dům byl dlouho znám jako sídlo odborářů, dnes mu jeho majitelé říkají Radost.

Budovu na náměstí Winstona Churchilla vlastní podle serveru majitelé skupiny Siko, kteří ji plánují za 1,5 mld. Kč přestavět na až 650 nájemních bytů (skupina má už za sebou mj. projekt najemních bytů Luka Living).

ČTK

Od začátku letošního roku bylo v ČR založeno 14 813 nových firem. To je téměř o 6 % méně než ve stejném období 2021, nicméně o 1 244 víc než v roce 2020. Za posledních šest let jde však o druhý nejnižší počet nově registrovaných společností v ČR. Celkový počet firem v ČR vzrostl na 542 667 (statistika zahrnuje jen „kapitálové“ společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, nikoliv například komanditní společnosti nebo společenství vlastníků apod.).

„Podnikatelé se drží při zdi. Alespoň co se týká jejich zájmu o rozjezd nového byznysu. Letos vzniká výrazně méně firem, než jsme byli zvyklí v předchozích letech. Hlavním důvodem jsou hlavně turbulence v ekonomice – nebývale vysoká inflace, z pohledu předchozích let astronomické ceny energií, obavy z recese a obrovská nejistota z budoucího vývoje,“ zhodnotila vývoj analytička společnosti Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.

SF/pb

Ceny obytných nemovitostí v Evropské unii se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 10,5 %. Nejvýraznější růst v rámci EU podle čísel Eurostatu zaznamenaly v České republice, kde stouply o 24,7 %. Meziroční růst cen obytných nemovitostí v EU byl v prvním čtvrtletí nejprudší od konce roku 2006.

Eurostat rovněž upozornil, že od roku 2010 se ceny obytných nemovitostí v EU zvýšily o 45 %. Česká republika v tomto období zaznamenala v rámci EU čtvrtý nejvýraznější růst, ceny se v tuzemsku zvýšily o 121 %. Rychleji než v ČR rostly ceny v Estonsku, Maďarsku a Lucembursku.

ČTK

Český úřad zeměměřický a katastrální, který spravuje státní mapy a databázové údaje, bude tyto informace poskytovat bezplatně jako otevřená data. Omezený přístup k nim bude pouze kvůli ochraně kritické infrastruktury podle krizového zákona. Změnu zavádí novela zeměměřičského zákona, jejíž vládní návrh minulý týden podpořila Sněmovna. Dostane ji k posouzení zemědělský výbor, který na ni bude mít prodlouženou tříměsíční lhůtu.

Nově budou muset podle návrhu poskytovat geografická data úřadu všechny orgány veřejné moci a naopak k nim budou mít všechny tyto instituce přístup zdarma. „Od navrhovaného řešení se očekává, že odstraní překážky a vytvoří předpoklady a pro další rozvoj geograficky orientovaných informačních systémů veřejné správy,“ dodává důvodová zpráva.

Novela je téměř totožná s předlohou, kterou v září 2020 připravil kabinet Andreje Babiše (ANO). Sněmovna ale tuto úpravu v minulém volebním období nestihla projednat. 

ČTK

V Česku do konce května začala výstavba 19 712 nových bytů, meziročně o pětinu víc. V květnu začala stavba 5309 nových bytů, meziročně je to 24,1 procenta více a nejvíce od roku 2006. Podle vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petry Cuřínové je nárůst počtu nově zahájených bytů spojen hlavně s výstavbou bytových domů. Počet dokončených bytů v květnu meziročně vzrostl o 3,1 % na 2 882 bytů. Celkem bylo od začátku roku v Česku dokončeno přes 15 000 nových bytů. Současně se dnes staví rekordní počet nových bytů, celkem více než 48 000. Nových bytů tak bude letos na trhu s největší pravděpodobností dostatek. Stavební výroba jako celek v Česku roste 13. měsíc v řadě, tedy nepřetržitě od loňského května. Zatímco ale v únoru stavebnictví meziročně vzrostlo o téměř 17 %, v květnu to bylo už jen 3,3 %. ČTK

Flexibilních kanceláří je v Praze o 200 % více než před pěti lety. Nově otevřel největší provozovatel flexibilních a sdílených kanceláří (tzv. coworking) v metropoli společnost Scott.Weber Workspace prostory v dejvickém centru Blox. Flexibilní kanceláře aktuálně tvoří 2,7 % ze 3,75 milionu metrů čtverečních kanceláří v Praze a čeká se další růst. Vyplývá to z analýzy realitní poradenské společnosti JLL a informací Scott.Weber Workspace.

„Flexibilní sdílené kanceláře jsou stále doménou především Prahy, Brna či Ostravy, případně některých krajských měst. Například v Londýně, ale i jiných západních metropolích, je však jejich podíl několikanásobně vyšší, což ukazuje na potenciál dalšího růstu tohoto segmentu u nás,“ říká Pavel Dolák z poradenské společnosti KPMG.

Podle poradenské agentury JLL, která vydává každé čtvrtletí analýzu pražského nemovitostního trhu, bylo v 1. čtvrtletí roku v hlavním městě 101 736 metrů čtverečních flexibilních kanceláří, z toho 93 700 metrů čtverečních v provozu. Na dalších 8 000 metrů jsou již podepsané nájemní smlouvy provozovateli sdílených kanceláří, ale centra ještě nezahájila provoz, uvádí JLL.

Společnost Scott.Weber Workspace, která se na pražském trhu coworkingu podílí 27 %, otevřela nyní v Bloxu na ploše 2 550 metrů čtverečních 310 pracovních míst. Vedle ní patří k největším poskytovatelům tohoto typu kanceláří v metropoli firma Spaces (14 %), Regus (11 %) či HubHub a WeWork. „Český trh je charakteristický tím, že zde působí jak globální, tak lokální poskytovatelé těchto kanceláří, ale přímo aktivní jsou i někteří vlastníci či developeři, kteří také nabízí sdílené kanceláře,“ řekl P. Dolák.

Do roku 2024 očekává JLL v Praze otevření dalších pěti center sdílených kanceláří o celkové ploše 12 300 metrů čtverečních. Průměrná cena členství ve sdílené kanceláři, v které má člen zaplacené své stálé místo (tzv. fix desk), se v Praze pohybuje kolem 5 400 Kč měsíčně.

ČTK

Cihly, kámen a tvárnice jsou nadále nejrozšířenějšími materiály používanými na stavbu nosných zdí obytných domů v Česku. Z technické charakteristiky domů zjištěné při loňském sčítání, které je zveřejněné na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ), se z těchto materiálů stejně jako při sčítání o deset let dříve staví téměř 90 % domů. Podle Sčítání 2021 se kámen, cihly, tvárnice a jejich vzájemné kombinace vyskytovaly u 87,7 % domů (více než u 1,73 milionu) se zjištěným materiálem. Dalším nejvíce používaným materiálem byly stěnové panely (4,5 %), které byly rozšířené zejména u bytových domů. Dřevostavby tvoří 2,1 % z celkového objemu více než 2,3 milionu domů. ČTK

Zastupitelstvo Prahy 6 schválilo rámcové zadání mezinárodní architektonické soutěže na podobu výstavby v severozápadní části Vítězného náměstí. Radnice ale požaduje mimo jiné to, aby jako podklad pro soutěž vznikla dopravní studie oblasti. Zástavbu nyní nezastavěné části náměstí plánuje konsorcium Fourth Quadrant, tedy sdružení firem Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain. Na pozemcích mezi ulicemi Evropská a Jugoslávských partyzánů by měly vzniknout kanceláře, obchody, bytové prostory a nová budova Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). ČTK

Stavební a developerské skupině Metrostav loni stoupl čistý zisk meziročně o 79,6 % na 1,33 mld. Kč. Tržby skupiny vzrostly o 6,2 % na 44,5 mld. Kč. Metrostav čítá 72 firem a počet zaměstnanců ke konci loňského roku dosáhl téměř 5800. Hlavními akcionáři skupiny jsou společnosti DDM Group (51,34 procenta), DOAS SK (23,18 procenta) a DOAS CZ (17 procent). Za všemi firmami stojí několik fyzických osob z ČR a Slovenska.

Od letošního června se mateřská stavební firma Metrostav nemůže tři roky účastnit veřejných zakázek poté, co odvolací pražský vrchní soud pravomocně potvrdil trest vynesený krajským soudem v roce 2020 za to, že firma podplácela a manipulovala s veřejnými zakázkami v takzvané druhé větvi korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Skupina Metrostav s trestem nesouhlasí a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Samotná stavební firma Metrostav je trestně stíhána v dalších třech kauzách.

ČTK

Metrostav, stavebnictví

Pražská developerská společnost (PDS) vypisuje výběrové řízení na dodavatele projekčních prací první části městské bytové výstavby v Praze Dolních Počernicích, která zahrnuje přibližně 250 nájemních bytů. Vybraný dodavatel zpracuje projekt nejméně pro vydání územního rozhodnutí případně stavebního povolení. Nabídky je možné podávat do 18. července 2022 do 14 hodin.

Pozemky v Dolních Počernicích o celkové rozloze 18,5 ha jsou jedním z největších rozvojových území hl. m. Prahy, které je možné využít pro rezidenční výstavbu. Svěřené území PDS rozdělila na tři projektové části, které by měly být realizovány postupně v letech 2025 až 2034:

• Projekt 1 zahrnuje výstavbu zhruba 250 bytů,
• Projekt 2 zahrnuje zhruba 550 bytů,
• Infrastruktura (veškeré sítě, kanalizace, odpad, dopravní napojení.

„V Dolních Počernicích chystáme novou čtvrť v podobě zahradního města, která bude šetrná ke svým obyvatelům i k životnímu prostředí. V horizontu 10 až 12 let zde vznikne zhruba 800 bytových jednotek v rodinných, řadových a nízkopodlažních bytových domech,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj.

SF/pb

Skanska investuje 970 mil. Kč do výstavby první etapy rezidenčního projektu Modřanský cukrovar. Díky udržitelným technologiím slibuje firma citelné úspory na provozních nákladech domácností.  První etapa z celkových šesti vyroste na 10,5 tisících m² se 112 byty o dispozicích 1 +kk až 5 + kk a 7 nebytovými jednotkami, přičemž její dokončení je plánováno na rok 2024. Více než polovina bytů je už prodaná. Projekt aspiruje na vysoké hodnocení v rámci enviromentální certifikace BREEAM.

SF/pb