Investiční skupina Creditas měla loni rekordní čistý zisk 5,1 miliardy korun. V roce 2021 hospodařila se ziskem kolem 600 milionů korun. Největší podíl na loňském zisku má energetická divize UCED a Banka Creditas. „Loňský rok byl mimořádně úspěšný. Podařilo se nám uskutečnit několik velkých akvizic. K Bance Creditas jsme přidali Max banku. Významně roste energetická divize UCED, která loni koupila jednu z největších tepláren na biomasu v Česku EC Biowatt v Kutné Hoře a elektrárnu v Prostějově,“ zhodnotil rok ředitel skupiny Creditas Jiří Hrouda.

Banka Creditas měla loni zisk 1,6 miliardy korun a v říjnu koupila Expobank CZ, kterou přejmenovala na Max banku. Během dvou měsíců zdvojnásobila počet klientů. Aktuálně jich mají obě banky přes 220 000 a jejich bilanční suma je téměř 140 miliard korun.

Nejvíc se skupině dařilo v energetice. Energetická divize UCED, která patří mezi největší distributory elektřiny v Česku a je významným poskytovatelem služeb výkonové rovnováhy, dosáhla zisku přes dvě miliardy korun.

Creditas rozšiřuje i své portfolio realit. Creditas Real Estate (dříve V Invest) hodlá v následujících deseti letech investovat 27 miliard korun do stavby 5 500 bytů především v Praze, Plzni a Brně, tisíc z nich bude určeno na nájemní bydlení. První stovka bytových jednotek v nájemním projektu LOOX v Praze je už v nabídce. Skupina vlastní i průmyslové nemovitosti. Pod svůj nemovitostní fond získala vloni například dva skladové a logistické areály v Pardubicích. Strategickou prioritou skupiny do budoucna zůstávají finanční služby, energetika a rozvoj Creditas Real Estate.

ČTK

Passerinvest Group, a.s., developerská a investiční společnost na českém trhu, úspěšně dokončila emisi dluhopisů PSG 7,60/28. Dluhopisy byly vydány na 5 let s celkovým upsaným objemem 750 milionů Kč.  Dluhopisy byly emitovány s kupónovou sazbou 7,60 % p.a. a čtvrtletní výplatou kupónů. “Jsem Pánu Bohu vděčný za setrvalý zájem investorů o naše dluhopisy a dokončení již čtvrté veřejně obchodované emise dluhopisů. Tato emise nám zajišťuje finanční rezervu pro další rozvojové aktivity.“ uvedl Radim Passer, zakladatel a CEO, Passerinvest Group, a.s. „Díky tomuto vydařenému úpisu zůstáváme nadále aktivní na trhu korunových veřejných dluhopisů poté, co jsme na konci března zcela splatili předchozí emisi ve výši 2 mld. Kč.“ doplnil Ondřej Plocek, Chief Financial Officer, Passerinvest Group, a.s.

Passerinvest je jako odpovědný urbanistický developer od roku 1998 spojován převážně s Brumlovkou (BB Centrum) v Praze 4, které je jedním z největších a nejúspěšnějších urbanistických projektů nejen v České republice, ale v celé Evropě. Dalším významným projektem v portfoliu společnosti jsou Nové Roztyly, konkrétně brownfield bývalých jatek areálu Interlov, kde by v budoucnosti mělo vzniknout místo s příjemným bydlením s velkým parkem, doplněné o služby široké veřejnosti a administrativní funkci.

Developerská společnost Trikaya dokončila třetí etapu rezidenčního projektu v brněnské městské části Královo Pole. Ponavia rezidence III byla na konci března 2023 zkolaudována a navázala tak na předchozí etapy z let 2016 a 2020. V rámci třetí etapy vzniklo 72 bytů, celý projekt zahrnuje celkem 262 bytů. V prvním čtvrtletí roku 2023 se Ponavia rezidence III stala nejprodávanějším developerským projektem v Brně. Aktuálně je k dispozici posledních sedm bytů.

„Přesně tři roky po kolaudaci druhé etapy jsme dokončili další část projektu Ponavia rezidence. Jsme rádi, že se nám postupně daří přeměňovat dříve zanedbanou oblast s nevyužitým brownfieldem na novou, moderní část města,“ říká Dalibor Lamka, výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti Trikaya. Lokalita je umístěna v přibližně desetiminutové vzdálenosti od centra Brna a v okolí je k dispozici kompletní občanská vybavenost. V docházkové vzdálenosti je nákupní centrum, plavecký bazén, hokejová hala, park Lužánky, kavárny a restaurace. V Při výstavbě byly splněny nejpřísnější ekologické normy a použity kvalitní materiály, které zaručují i výraznou úsporu energií. Velkým přínosem je především použití vápenopískových cihel, které vyhovují nejvyšším nárokům na kvalitu pasivních a nízkoenergetických staveb. Celý objekt má zelenou střechu a zavlažování zeleně okolo domu je prováděno dešťovou vodou z retenční nádrže. Za podobou projektu stojí ateliér A69 – architekti. V soutěži Realitní projekt roku 2022 získala Ponavia rezidence III cenu veřejnosti v rámci Jihomoravského kraje.

Už letos Trikaya zahájí výstavbu Čtvrti Pod Hády v místě brownfieldu po továrně Ergon v městské části Maloměřice a Obřany. Cílem společnosti Trikaya je stavět bydlení, které bude dlouhodobě udržitelné a současně cenově dostupné. Celkem zde Trikaya plánuje zrealizovat v několika etapách přes tisíc nových bytů, přičemž první část chystá uvést do prodeje už letos.

Zveme Vás na 2. ročník odborné konference Moravian Real Estate Date o vizích rozvoje moravské metropole, výstavbě subcenter, byznysu a realitním trhu.

ich/rs/Trikaya

Zhruba 10 % všech bytů v České republice je investičních, zbytek lidé využívají pro vlastní bydlení. Vyplývá to ze studie společnosti Dataligence, která byla zpracována ve spolupráci s Asociací nájemního bydlení. Nejvíce investičních bytů je v Praze a ve Středočeském kraji. Alespoň tři bytové jednotky v České republice vlastní zhruba 34 500 fyzických osob, dohromady je to tedy asi 115 000 bytů určených k pronájmu. Zhruba 63 000 bytů k pronájmu poskytují podle analýzy fyzické osoby, které vlastní dvě bytové jednotky a přes 46 000 bytů pak pronajímá asi 4 300 lidí, kteří vlastní bytové domy. Bytová družstva vlastní v Česku zhruba 152 000 bytů a 300 měst cca 16 000 bytů.

V České republice je dohromady asi 4,4 milionu jednotek k bydlení. Zhruba dva miliony jsou v rodinných domech, zhruba 2,4 milionu pak tvoří jednotky v bytových domech. U zhruba 1,9 milionu z nich lze určit vlastníky jednotlivých bytů, zbytek je evidován jako celek, což je například případ bytových družstev.

Podle studie je v posledních pěti letech roční nárůst bytových jednotek zhruba 33 000, z čehož je 18 000 v rodinných domech a 15 000 v bytových domech. Nyní v Česku zhruba 80 % lidí žije ve vlastním, zbytek v podnájmu. Podle Asociace nájemního bydlení o bydlení v nájmu zájem roste, a to třeba kvůli vysokým úrokovým sazbám. Podle viceprezidenta asociace Tomáše Kašpara je nájemní bydlení stále dostupné. Dodal, že v budoucnu může být nedostatek bytů k pronájmu. Nájemní bydlení v Česku je cestou, kterou by se i stát měl ve své podpoře vydat.

ČTK

Pokud Vás zajímá aktuální situace na realitním trhu, přijďte diskutovat s předními lídry českého byznysu a odborníky na development, investice a rozvoj měst na 22. ročník konference Real Estate Market Spring, 7. června 2023. Těšíme se na Vás! Kompletní program a přihlášku naleznete ZDE.

Nabídkové ceny bytů a domů na Slovensku v prvním čtvrtletí letošního roku klesly proti předchozím třem měsícům o 3,9 %. Snížily se druhý kvartál v řadě a v průměru byly nejnižší za poslední zhruba rok. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila slovenská centrální banka. Ve srovnání s cenovým vrcholem z loňského července bydlení letos v březnu zlevnilo o 7 %.

Tempo meziročního růstu nabídkových cen bydlení na Slovensku v prvním čtvrtletí zpomalilo na 1,8 % z 15 % v posledním čtvrtletí loni. Šlo o nejpomalejší růst cen od roku 2015. V rezidenčních nemovitostech vyšel metr čtvereční v průměru na 2 556 eur (60 060 Kč). V mezičtvrtletním srovnání ceny klesly ve všech regionech Slovenska, nejvíce pak v Košickém, Prešovském a Bratislavském kraji. Důvodem byl vývoj v okresech, kde je bydlení nejdražší.

Ochlazení realitního trhu hlásili realitní makléři na Slovensku už dříve, a sice když ceny bytů a domů loni vystoupaly na nová maxima a když peněžní ústavy začaly zvyšovat úrokové sazby z úvěrů v reakci na zpřísňování měnové politiky Evropskou centrální bankou.

ČTK

Železniční trať z letiště v Praze-Ruzyni do centra města by měla být vedle Masarykova nádraží napojena také na pražské hlavní nádraží. Napojení trati od Letiště Václava Havla do centra metropole by mělo vypadat tak, že by za Negrelliho viaduktem vjížděly vlaky do tunelu, který by vedl pod hlavním nádražím. Tam by navazovalo nové nádraží s názvem Opera. Stavba by mohla začít v tomto desetiletí.

Zatímco regionální spoje by měly končit na Masarykově nádraží, vlaky zaměřené primárně na dopravu cestujících z pražského letiště budou projíždět i hlavním nádražím. „Klíčový impulzem bylo zajištění komfortního propojení pražského letiště a rychlíkových expresních spojů a v budoucnu s vysokorychlostní tratí. Je to zároveň srovnání podmínek s jinými velkými městy, jako je Berlín či Vídeň. Aby lidé, kteří chtějí použít pražské letiště, měli významně snazší cestu,“ komentuje ministr dopravy Martin Kupka. Projekt nového nádraží je nyní v prvním kole projednávání mezi ministerstvem dopravy a Správou železnic.

ČTK

Pražský magistrát stáhne návrh na legislativní změny, kterými minulé vedení magistrátu chtělo dosáhnout předkupního práva obcí na prodávaný státní majetek. Změnu navrhlo hlavní město Sněmovně koncem roku 2021, o podobnou úpravu se již neúspěšně pokoušelo v předchozím volebním období. Smyslem návrhu z pohledu vedení Prahy bylo, aby byl státní majetek přednostně využit pro veřejné účely, například pro stavbu dopravní infrastruktury, školy, občanskou vybavenost, sociální bydlení, zeleň a další rozvoj.

Návrh novelizace odmítla vláda i Parlamentní institut, podle kterého není v souladu s právem Evropské unie. Magistrát pro aktuální podobu nenalezl ani velkou podporu mezi ostatními samosprávami. Praha nyní návrh ze Sněmovny stáhne, protože se blíží jeho projednání a panuje obava, že by ho dolní komora odmítla hned v prvním čtení. Jako strategičtější variantu město zvolilo stažení materiálu a zahájení jednání s ministerstvem financí o vhodných parametrech upraveného návrhu.

ČTK

Developerská a investiční skupina Crestyl představila svůj nový rezidenční projekt Šárka. Ten vznikne v sousedství stejnojmenného přírodního parku v pražských Vokovicích na území dnešního průmyslového a logistického areálu Šárka Business Park. Celková investice přesáhne čtyři miliardy korun. V rámci nové rezidenční čtvrti vyroste 18 viladomů s celkem 224 byty a šest rodinných domů. Byty budou ve velikostech 2+kk až 5+kk s podlahovou plochou od 62 m2 do 125 m2. Všechny byty budou mít velké terasy, balkony nebo předzahrádky. Každý byt bude vybaven klimatizací a předokenními žaluziemi. V budově se službami u vstupu do areálu bude umístěna společná recepce, auta budou parkovat v podzemních garážích. Autorem návrhu budov je architektonická kancelář Loxia, pod veřejným prostorem je podepsáno studio Šmídová Landscape Architects.

Součástí nového areálu bude i nová mateřská škola pro 50 dětí, kterou společnost po kolaudaci převede do vlastnictví obce. Vedle školky a zastávky MHD pak vznikne samostatná budova, která bude určená pro veřejné služby, například pro obchod, ordinace lékařů, nebo třeba kavárnu. Na okraji areálu vedle lesa vznikne i nové dětské hřiště a sportoviště s cvičebními prvky. Architektonické řešení veřejného prostoru projektu Šárka klade důraz na propojení se Šáreckým lesem, celý areál bude otevřen a zprůchodněn pro všechny obyvatele i návštěvníky. Projekt v únoru získal pravomocné územní rozhodnutí. Zahájení výstavby první etapy, v rámci které vznikne 108 bytů, je naplánováno na příští rok.

ich/rs

Industrial Research Forum zveřejnilo údaje o trhu se skladovými a výrobními nemovitostmi v 1. čtvrtletí 2023. Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice dosáhla hranice 11 milionů čtverečních metrů. V prvním čtvrtletí bylo dokončeno celkem 217 900 m2 skladových ploch v 18 průmyslových parcích napříč Českou republikou. Tento objem představuje 25% nárůst oproti předchozímu čtvrtletí. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku však došlo k poklesu o 26 %. V době dokončení bylo přibližně 83 % z těchto projektů již předpronajato.

Na konci prvního čtvrtletí roku 2023 bylo ve výstavbě celkem 1 287 400 m2 skladových a výrobních prostor, což představuje 5% nárůst oproti předchozímu čtvrtletí a 9% nárůst ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Téměř 25 % z celkové plochy ve výstavbě se nachází v Karlovarském kraji, následuje Plzeňský kraj se 17% podílem a Jihomoravský kraj s 16% podílem. V posledním čtvrtletí byla zahájena nová výstavba celkem 171 500 m2 skladových a výrobních ploch. Do konce roku 2023 je očekáváno dokončení přibližně 900 000 m2 dalších ploch, v takovém případě je možné, že ještě letos se celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice přiblíží hranici 12 milionu m2. Z téměř 1,3 milionů metrů čtverečních ve výstavbě je zhruba 68 % již předpronajato.

Na konci prvního čtvrtletí roku 2023 dosáhla míra neobsazenosti v České republice 1,4 %, což představuje mezičtvrtletní nárůst o 43 bazických bodů. Ve srovnání s 1. čtvrtletím roku 2022 míra neobsazenosti poklesla o 23 bazických bodů. Celkově je na trhu v současné době pouze 150 000 m2 moderních průmyslových prostor připravených k okamžitému nastěhování. Neobsazenost průmyslových skladových prostor v regionu Prahy a okolí je ještě nižší, od 2. čtvrtletí 2021 se drží na téměř nulové úrovni.

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí v České republice dosáhlo v prvním čtvrtletí roku 2023 úrovně 7,70 – 7,90 eur za metr čtvereční a měsíc. Některé nabídky, zejména v Praze, začínají na 8,50 eur za metr čtvereční měsíčně. Ve vybraných lokalitách mimo Prahu se nyní nájemné pohybuje na úrovni okolo 5,75 – 6,50 eur za metr čtvereční měsíčně.

Industrial Research Forum/ich/rs

Státní fond podpory investic (SFPI) spustil nový program na podporu nájemního bydlení. Na dotacích a úvěrech by z něj měl rozdělit 800 milionů korun. Vzniknout by mohlo kolem 300 nájemních bytů, a to hlavně obecních. Návrh zákona o podpoře bydlení připravuje úřad Ivana Bartoše. Vláda by normu měla podle legislativního plánu dostat do října. „Za 800 milionů korun může vzniknout asi 300 nájemních bytů. Situaci to podstatně nezlepší, je to ale jeden z prvních kroků podpory,“ uvedl Ivan Bartoš.

O půl miliardy mohou žádat radnice, o 300 milionů pak spolky i soukromí investoři. Peníze mohou využít na novou výstavbu i rekonstrukce. Vzniklé byty se budou pronajímat za cenu, která je v daném místě obvyklá, a to nejméně po dobu 20 let. Podpora se nově bude skládat z dotace a úvěru. Kombinace se nastaví podle situace v daném místě. „Poměr dotační a úvěrové části se liší podle toho, jaká bude dlouhodobá ziskovost provozu. Pokud bude vysoká – například v Praze, kde cokoliv postavíte, okamžitě vydělává – tak dotační složka bude významně nižší,“ objasnil Bartoš. Dotace má podle něj nájemní bydlení „rozpohybovat“ a přispět ke vzniku bytů. Kombinace dotací a úvěru by podporu měla lépe zacílit. Část z půjčených peněz se pak vrátí, znovu se využijí na další výstavbu.

Do roku 2025 by měl SFPI na výstavbu bytů poskytnout tři miliardy korun. Ministerstvo jedná v EU o dalších dotacích z Národního plánu obnovy. Výstavbu bytů mají podle Ivana Bartoše usnadnit změny stavebního zákona, který by měl v květnu projednávat Senát. Vzniká také zákon o podpoře bydlení, nyní předlohu posuzují jednotlivé odbory ministerstev pro místní rozvoj a práce.

Architektura a divokost

Jakub Kopec

Toto číslo časopisu mělo být původně zaměřeno na zoologické zahrady. Různé podněty, shrnuté v úvodním textu (rubrika východiska), však přesunuly naše pole zájmu mimo tato místa světské zábavy z nahlížení do omezených zvířecích výběhů. Pomyslné stírání hranic mezi lidmi a divokými zvířaty překročilo oblíbená celoskleněná rozhraní zoologických expozic. Zvířata se ocitla na svobodě, ve svých přirozených teritoriích, která se vlivem působení člověka významně ztenčila. Obsah čísla hledá možnosti, jak je znovu alespoň částečně rozšířit, a to nejen fyzicky, ale i významově. Snaží se o emancipaci z podřízenosti antropocentrickému pohledu na životní prostředí, o objevování nových ekologií vzájemného mezidruhového soužití. Ukazuje, že znovudivočení nemusí nutně vyústit v regresi, ale může podnítit fascinující transgresi.

Teoreticko-kritické pozadí časopisu zahrnuje Prolegomenu k novému urbanismu, jíž Sanford Kwinter vyzývá architekt(k)y k odkrývání a práci s návrhovými algoritmy odvozenými z dynamických aspektů prostředí. Rozhovor s Ninou‑Marií Lister poodhaluje problematiku interdisciplinárního plánování krajinné infrastruktury pro různé živočišné druhy. Příspěvek Richarda Wellera zdůvodňuje návrh Světového parku, propojujícího chráněné oblasti a biokoridory v planetárním měřítku. Hana Lesáková reviduje architektonicky a výtvarně pojaté intervence pro zvířata, které v posledních letech vznikaly v různých městských kontextech. Ivana Rumanová a Peter Szalay nahlížejí dvojí divočení bratislavského Lida, z nichž první spontánně vytváří přírodní bohatství v blízkosti městského centra a druhé usiluje o developerské naplnění komerčního potenciálu tohoto území. Text Borbály Soós představuje východiska práce avantgardního umělce a environmentalisty Petera Bartoše, který amatérsky šlechtil holuby a zajímal se o reintrodukci karpatských huculů do prostředí, z něhož vymizeli.

Výběr realizací a projektů se prolíná s výše uvedenými texty. Ilustruje péči o rozmanitá prostředí a možnosti citlivého rozvíjení jejich hybridních ekologií. Fotografická série Untitled (Good Times, Bad Times) zachycuje holubí adaptabilitu na hodinách vídeňského západního nádraží, ukrajujících pomyslný čas odvratitelnosti probíhajících globálních krizí. Bukolická architektura pavilonu z cihelných kleneb v indickém Peermade transformuje topografii terénu v nenápadné útočiště pro volně se pasoucí dobytek. Projekt Prostory krajiny navrhuje hybrid mezi architekturou a krajinou, v němž jsou architektonické elementy vyňaty z jejich tradičních hierarchií a nově uspořádány v logice nespoutané přírody. Oceněné projekty z celosvětové soutěže pro časopis LA+ CREATURE usilují o dekolonizaci urbánního prostředí ve prospěch nejrozmanitějších tvorů. Malá divočina v Ostdorfu představuje drobné intervence doprovázející zpřístupnění části krajiny, která byla ponechána napospas divočení. Realizace Ca’n terra na Menorce po vzoru Rudofským mapovaných nativních architektur zabydluje postindustriální jeskyni vytěženého lomu.

 ERA 21

Rakouská realitní společnost s Immo koupila v České republice tři kancelářské budovy a jeden hotel od realitní firmy CPI Property Group (CPIPG) českého miliardáře Radovana Vítka. Celková hodnota těchto nemovitostí je 167,7 milionu eur (zhruba 4 mld. Kč). Transakce zahrnuje kancelářské budovy Mayhouse a Luxembourg Plaza v Praze a kancelářskou budovu ZET.office v Brně. Součástí transakce je rovněž pražský hotel Courtyard by Marriott Prague City. Roční příjmy plynoucí z těchto nemovitostí se pohybují kolem 8,4 milionu eur.

CPI Property Group má sídlo v Lucembursku a s jejími akciemi se obchoduje na burze ve Frankfurtu nad Mohanem. Vlastní nemovitosti v České republice, Maďarsku, Polsku, na Slovensku, v Chorvatsku, ve Švýcarsku, dále ve Francii, Rumunsku, Rusku a Británii.

ČTK

V Davli u Prahy začaly práce na výstavbě veřejného přístaviště pro malá plavidla. Vznikne u pravého břehu Vltavy po proudu za starým davelským mostem a bude určeno pro deset lodí. Dokončeno má být v listopadu, se zahájením provozu se počítá od dubna příštího roku. Náklady jsou 19,8 milionu korun bez DPH a jsou financovány ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Plovoucí molo s dřevěnou palubou bude dlouhé 52 metrů a na šířku bude mít 2,5 metru. Bezbariérový přístup na břeh zajistí lávka.  Půjde o první veřejné přístaviště pro rekreační plavidla putující mezi Prahou a Slapskou přehradou. Dělníci budou do konce května budovat kotevní bloky na břehu a inženýrské sítě. Nosnou konstrukci plovoucího mola s železobetonovými plováky vyrobí v dílnách mimo Davli, osazení mola na místo je plánováno na konec léta.

ČTK

Pětina Čechů v příštích několika letech plánuje sjednání hypotéky, meziročně o třetinu více. Polovina ale musela své plány kvůli vyšším životním nákladům a inflaci odložit. Každý třetí Čech očekává, že ceny nemovitostí v následujících letech ještě porostou. Vyplynulo to ze společného průzkumu České bankovní asociace a výzkumné agentury Ipsos, který se uskutečnil koncem března mezi 1000 respondenty.

Téměř dvě třetiny Čechů podle něj bydlí ve vlastním, 37 % má dům, 28 % byt. Každý třetí žije v pronájmu. Ti, kteří nemovitost vlastní, si ji nejčastěji pořídili na hypotéku (32 %), každý čtvrtý z vlastních úspor. Počet sjednaných hypoték se dostal na nejnižší hodnotu za poslední dvě dekády. Při výběru hypotéky je pro Čechy nejdůležitější úroková sazba (46 %), roční procentní sazba nákladů RPSN (33 %) a měsíční splátka (31 %). Nejčastěji Češi plánují čerpat hypotéku do tří milionů korun. Více než polovina z těch, kteří hypotéku plánují, dofinancuje koupi nemovitosti částkou do 600 000 Kč. To je dvojnásobek toho, co nejčastěji vydávali ti, kteří již hypotéku mají. Ti, kteří hypotéku již splácí, na ni odvádí nejčastěji mezi 20 až 24 % z čistého měsíčního příjmu domácnosti. Pro každou třetí domácnost splátka představuje přes 30 % příjmů. Ti, co hypotéku teprve plánují, očekávají, že na splátce vydají nejčastěji více než 40 % čistých příjmů domácnosti.

ČTK

Ostrava hledá zhotovitele pro rekonstrukci Domu kultury města Ostravy a přístavbu koncertního sálu. Radní města rozhodli o vyhlášení nadlimitní veřejné zakázky. Výstavba nového koncertního sálu podle návrhu amerického architekta Stevena Holla patří k nejspornějším projektům ve městě. Opozice kritizuje finanční náročnost projektu a s ním související velké finanční zatížení pro město. Celý projekt má stát přes čtyři miliardy korun, z toho samotná přístavba sálu zhruba 2,2 miliardy korun.

Stavba už má potřebné stavební povolení a nyní se čeká na nabytí právní moci. Dokončena je i projektová dokumentace ve stupni pro provedení stavby. Projekt koncertního sálu se od roku 2018, kdy byla vyhlášena architektonická soutěž, dostal do fáze těsně před zahájením hlavní stavby. Té předchází již probíhající přípravné práce v území.

Souběžně s vyhlášením stavební zakázky radní města rozhodli o podání žádosti o dotaci ve výši 600 milionů korun, kterou by město mělo získat od státu prostřednictvím ministerstva kultury. Financování stavby včetně potřebné smluvní dokumentace chce mít město připraveno v září. Podle primátora by podíl nenávratných externích zdrojů mohl přesáhnout 40 % celkových nákladů.

Dokončením projektové dokumentace ve stupni pro provedení stavby se zpřesnily také celkové náklady projektu. Podle aktuálních předpokladů by to mělo být 4,1 miliardy korun. Je to částka o 28 % vyšší (o 900 mil. Kč), než předpokládal propočet nákladů projektu zpracovaný dle předchozích stupňů projektové dokumentace a předložený zastupitelům města před rokem. Město očekává, že soutěž na dodavatele stavebních prací může cenu stavby snížit.

Z nákladů připadá na projekční práce 0,3 miliardy korun, na rekonstrukci historického domu kultury 0,8 miliardy korun a na přístavbu koncertního sálu 2,2 miliardy. Zbylou část ve výši 0,8 miliardy korun tvoří další náklady, mezi nimiž jsou například finance na úpravy veřejného prostranství. Samotný sál má mít kapacitu 1 300 míst, stavba ale počítá i s dalším zázemím, například multifunkční komorním sálem, edukačním centrem, divadelním sálem či nahrávacím studiem.

ČTK

Pražský magistrát smění se státem pozemky a nemovitosti v hodnotě asi 1,7 miliardy korun. Město od státu získá výměnou za většinu areálu Nemocnice na Bulovce mimo jiné kasárny v Karlíně a budovu v Hybernské ulici. Smlouvu se státem schválili pražští radní, projednat a schválit ji musí ještě městští zastupitelé. Nově nabytý majetek chce město využít v případě karlínských kasáren částečně k vybudování bydlení a pozemky ke stavbě školky. O směně jednaly obě strany dlouho, dohodu brzdil spor o výměnu pozemků na Bohdalci, která byla z nynějšího seznamu nemovitostí nakonec dočasně vyřazena a bude se o ní dál jednat.

Kasárny v Karlíně zahrnují čtyři pozemky a tři stavby v hodnotě 1,11 miliardy korun. V kasárnách, které jsou ve špatném stavu, město plánuje mimo jiné vybudovat byty. S ohledem na velikost bude mít areál i další funkce, o kterých se jedná v magistrátní koalici. Město získá také budovu v Hybernské ulici, kam se rozšíří sousední studentský kampus, který vznikl před asi dvěma roky ve spolupráci Univerzity Karlovy a města.

Městu připadnou také dva pozemky v areálu TJ Sokol Praha Královské Vinohrady, které mají hodnotu 94,76 milionu korun. Praha získá také další pozemky a budovy, a to například na Střížkově, Proseku a v Záběhlicích, nebo u ZŠ Palmovka a u TJ ABC Braník. V budoucnu město nabytím pozemků například majetkově scelí některé areály, což je případ třeba pozemku ve Vysočanech, rovněž je použije k rozšíření veřejné zeleně v Braníku nebo v Záběhlicích na stavbu sociálního zařízení a mateřské školy.

ČTK

Nejvyšší správní soud ukázal, že lze úspěšně bojovat proti účelovým změnám územního plánu, i když je prosadí a schválí město. Dokázal to spor rozhodnutý na začátku tohoto roku. Nejvyšší správní soud (NSS) totiž opakovaně rozhodl, že účelová změna územního plánu Poděbrad byla nezákonná. Spor se týkal stavby v centru města. Po neúspěchu v územním řízení se objevil zásadní zcela účelový „přílepek“ k chystané změně územního plánu města, který změnil podmínky tak, aby stavba mohla územním řízením projít. „Jsme potěšeni, že Nejvyšší správní soud uznal naše argumenty a potvrdil nezákonnost změny územního plánu. Je to významný úspěch nejen pro našeho klienta – ukazuje totiž, že zájmy měst a obcí týkající se územního plánování nemusí vždy být v souladu se zákonem a je možné se tak proti nim úspěšně bránit,“ komentuje Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, která spor řešila.

Správní žalobu proti změně územního plánu Krajský soud nejdříve z nepochopitelných důvodů odmítl. Úspěšná ale byla kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Ten uznal, že změna územního plánu v části, ve které šlo o zjevný přílepek, byla nezákonná. Věc tak vrátil zpět Krajskému soudu, který opět nepochopitelně rozhodl a přílepek posoudil jako nezákonný jen z poloviny. „Nezbylo nám tak než se opět obrátit na Nejvyšší správní soud, který i toto rozhodnutí nyní zrušil. NSS zkritizoval zejména to, že návrh změny územního plánu zjevně neodpovídal původnímu zadání, a že proces změny územního plánu byl proveden v rozporu se zákonem i judikaturou,“ doplnil Pavel Strnad.

Sušice bude jednat s brněnským majitelem o koupi nevyužívaného areálu bývalé sirkárny Solo, který by město chtělo využít jako rozvojovou zónu. Dosud mají majitelé areálu, skupina Solo Matches & Flames, smlouvu s českým developerem Accolade, který tam chtěl stavět výrobní halu a obchodní centrum, což se ale nepovedlo prosadit. Po vypršení smlouvy o smlouvě chce město začít jednat o odkoupení. Na plochu může získat státní dotace na obnovu brownfieldů. Dvě menší budovy bývalého Sola v areálu zůstanou jako kulturní památka.

Brněnskému podnikateli patří zhruba 15 hektarů areálu kromě zhruba tří až čtyřhektarové části, kterou vlastní Jihozápadní dřevařská. Majitel teď dokončuje demolici staré elektrárny. Poté už bude areál na rovině kompletně vyčištěný a bude záležet na tom, zda se město dohodne s vlastníkem na ceně. Podle územního plánu je zatím v lokalitě možné stavět provozovny služeb nebo lehké výroby. Pro případné bydlení by byla nutná změna územního plánu. 

ČTK

Vláda schválila poskytnutí 800 milionů korun do programu na podporu výstavby nájemního bydlení. Většina peněz bude určena pro obce, část ale mohou dostat i soukromí investoři, kteří ve spolupráci s obcí byty staví. Schválený program má zlepšit dostupnost bydlení, ministerstvo pro místní rozvoj ho spustí tento měsíc. Pro obce je určeno 500 milionů korun, další peníze mohou získat právnické osoby, jako například charity. Soukromí investoři na příspěvek mohou dosáhnout v situaci, kdy budou spolupracovat na výstavbě s obcemi a minimálně čtvrtinu postavených bytů poskytnou obcím k využití.

Byty postavené s využitím poskytnuté podpory budou muset být nabízeny za cenu v místě obvyklou, aby se dál nezvyšovaly ceny bydlení. Měli by v nich bydlet hlavně lidé, kteří mají problém dosáhnout v dané lokalitě na nemovitost, která je na trhu, a nemají jinou možnost bydlení. Podpora se bude skládat ze dvou částí, dotace do maximální výše 25 % a výhodného úvěru. Celkem může dosáhnout až 90 % nákladů. Peníze se budou do systému postupně vracet a podpoří další výstavbu. Podpora nájemního bydlení by měla posloužit i k tomu, že se zvýší jeho podíl v Česku, nyní činí zhruba 20 %, zatímco podíl vlastnického bydlení 80 %.

ČTK

Budovu s byty a veřejnými službami v blízkosti stanice metra Černý Most postaví pro radnici Prahy 14 za zhruba 548,8 milionu korun firma Geosan Group. V budově by mělo být asi 70 bytů, pobočka městské knihovny nebo informační centrum.

Radnice zakázku zadala takzvanou metodou Design & Build, vybraná firma se tedy postará zároveň o zpracování projektové dokumentace a i samotnou stavbu. Městská část by měla stavbu financovat částečně sama a částečně dotací od magistrátu či penězi od soukromých investorů. Byty mají byt určeny především pro zástupce profesí, které jsou důležité pro město, jako jsou zdravotníci nebo učitelé.

Stanice metra Černý Most a přilehlý autobusový terminál je dlouhodobě ve špatném stavu. V posledních letech město terminál částečně opravilo a nedávno vedení Prahy schválilo studii, podle které se má celé okolí stanice v horizontu deseti let výrazně proměnit. Návrh zahrnuje mimo jiné zasypání stávajícího terminálu tak, aby byla veřejná prostranství na jedné úrovni, vytvoření náměstí, doplnění veřejných služeb a zjednodušení příjezdu autobusů.

ČTK