Nájmy v logistických centrech v Praze vzrostly za uplynulý rok nejvíce v Evropě. V Praze stouply nájmy meziročně o 25 až 30 %, ale v zásadě dosáhly úrovně ostatních evropských metropolí. Globální průměr růstu nájemného dosáhl meziročně 30 %, v Evropě stouplo nájemné meziročně průměrně o 15 % a neobsazenost ke konci roku 2022 dosáhla úrovně 2,7 %. V Praze je neobsazenost hal a průmyslových skladů nulová, proto zde rostly nájmy rychle. Z trhů hodnocených firmou Prologis je Praha celosvětově sedmá s nejrychleji rostoucím nájemným.

Nejvyšší nájemné na konci roku 2022 v Praze začínalo od 8,50 eur (204 Kč) za metr čtvereční. V uplynulých zhruba deseti letech se nájmy držely na stabilní, nižší úrovni, a teprve nyní v zásadě dosáhly úrovně ostatních evropských metropolí. Firmy se aktuálně musejí vypořádat i se skokovou indexací nájmů, nižší spotřebou zákazníků, růstem servisních poplatků a zvýšenými náklady na energie. Pro část zájemců i stávajících nájemců proto můžou být tuzemské průmyslové plochy již nedostupné, a to bez ohledu na lokalitu. Proto vzrostly poptávky po pronájmech či možnostech relokace na Slovensko nebo do Polska.

Nájmy v logistických centrech porostou i letos, ale již pomalejším tempem. Klíčovými faktory s vlivem na trh jsou stále zejména regulační překážky v podobně zdlouhavých a náročných povolovacích procesů, narušení dodavatelských řetězců, v jehož důsledku firmy drží vyšší zásoby a navyšují svou poptávku po prostorech, a rostoucí ceny stavebních nákladů a pozemků.

ČTK

Konference REAL ESTATE MARKET: Města, budovy a energie, kterou pořádáme společně s Centrem Pasivního domu proběhne 23. března 2023. Těšit se můžete na čtyři diskusní panely, workshopy a networking. Vstupenky a program najdete ZDE. Konference se můžete účastnit osobně ve Spojce Karlín nebo online. Čeká Vás den plný zajímavých informací a diskusí s lídry českého byznysu a odborníky na development, real estate, architekturu, environmentálně šetrnou výstavbu, urbanismus, investice, finance a technologie.

Mezinárodní logistická a přepravní společnost Emons rozšiřuje významnou měrou svou síť logistických center v České republice. Počínaje únorem 2023 otevírá své nové logistické centrum v Ostředku v těsné blízkosti dálnice D1. S využitím poradenských služeb společnosti Savills ČR a SR si v areálu Sázava Logistics Park, který postavila developerská a investiční skupina UDI Group, pronajala přes 6 000 m2 skladových ploch.

„Středočeský Ostředek v sobě kombinuje přímé napojení na dálnici D1 coby páteřní komunikaci v České republice a zároveň blízkost Prahy, která je oblastí s nejvyšším podílem na celkové spotřebě domácností v ČR. Lokality podél dálnice D1 jihovýchodně od Prahy jsou typickým těžištěm distribučních toků zejména spotřebního zboží v ČR. Tento fakt nesporně přispěl k rozhodnutí společnosti Emons otevřít svůj terminál právě zde,“ dodal Dušan Drábek, associate director v oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí společnosti Savills ČR a SR.

„Přestože se vždy uvádí, že největším dílčím trhem v ČR je z pohledu celkové nabídky prostor Praha, geograficky spadá nejvíce moderních průmyslových prostor určených k pronájmu právě do Středočeského kraje. Na konci roku 2022 se zde nacházelo více než 3,7 milionu m2 postavených skladových či výrobních ploch. Nedostatek stavebních pozemků v přímém okolí Pražského okruhu a vysoká obsazenost stávajících prostor však postupně vytlačují nové areály do vzdálenějších lokalit a nájemci samozřejmě tento trend musí následovat. Vzhledem k objemům přepravovaných materiálů a zboží jsou nejvyhledávanější a nejvytíženější právě dálnice D1 a D5,“ doplnila Lenka Pechová, senior research analyst společnosti Savills ČR a SR.

Více informací naleznete ZDE.

Budou architekti konečně tvořit architekturu „bezprostředně“? Virtuální a rozšířená realita posouvají navrhování architektury na novou úroveň s příslibem vyšší produktivity návrhového procesu i vyšší kvality architektury. Architektura jako svět lidské existence stojí před revolucí: tu reprezentuje současný výzkum a vývoj v oboru počítačových technologií, konkrétně virtuální reality.

Nejpokrokovějším produktem je Wearrecho: softwarový komplex pro bezprostřední autentické navrhování architektury v prostoru a z prostorů v prostředí virtuální reality, který se zároveň stává prostorem bezprostřední komunikace stakeholderů projektu. Virtuální dvojče budoucí architektury, entity vystavěného, potažmo syntetického prostředí existuje paralelně v prostředí virtuální reality a v parametrickém prostředí standardního Building Information Management softwaru pro projektování staveb. Více o Wearrechu najdete ZDE.

Wearrecho si můžete vyzkoušet v rámci workshopu na naší konferenci REAL ESTATE MARKET: Města, budovy a energie. Kompletní program a přihlášku najdete ZDE.

Remspace a Centrum pasivního domu pro Vás připravili 1. ročník odborné konference o udržitelném rozvoji měst, perspektivách výstavby, nových přístupech, materiálech, technologiích, ale také o nových vizích a výzvách.

Těšit se můžete na diskusi s lídry českého byznysu a odborníky na development, real estate, architekturu, environmentálně šetrnou výstavbu, urbanismus, investice a finance.

Přihlášku a  kompletní program naleznete ZDE.

Tři pražské realizace si odnesly ceny pro loňské nejlepší rezidenční developerské projekty. Absolutním vítězem 12. ročníku soutěže Realitní projekt roku se u odborné poroty, složené z realitních profesionálů a zástupců realitních kanceláří, stala druhá etapa čtvrti Emila Kolbena od firmy Skanska Residential, u architektů uspěl projekt Hagibor od Crestyl Real Estate a u veřejnosti vyhrála první etapa rezidence Nuselský pivovar připravovaná společností Penta Real Estate. Celkem bylo nominováno 66 rezidenčních developerských projektů. Zvláštní ocenění za horský projekt roku získaly Apartmány Albeřice (developer Apartmány Albeřice) a za projekt u vody uspělo bydlení Lakeside Resort Slapy (Evropa development group).

Do soutěže můžou být přihlášeny rezidenční projekty rodinných nebo bytových domů, projekty se musí nacházet v Česku, být v realizační nebo dokončené fázi a musí být v prodeji alespoň jedna bytová jednotka v daném roce.

ČTK

Nabídkové ceny bytů a domů na Slovensku se v posledním čtvrtletí loňského roku proti předchozím třem měsícům snížily o 1,9 %. Dle slovenské centrální banky (NBS) jde o první mezikvartální pokles od konce roku 2019. Realitní trh v zemi ochladl po zvýšení úrokových sazeb. Průměrná nabídková cena za metr čtvereční v rezidenčních nemovitostech ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla 2 661 eur (63 330 Kč), meziročně ještě vykazovala růst o 15 %. V absolutním vyjádření ale byla nejnižší od loňského prvního čtvrtletí. Ceny bytů a domů na Slovensku se dříve dlouhodobě zvyšovaly a v průběhu loňského roku dosáhly maxima. Slovenské banky loni také začaly výrazněji zvyšovat úrokové sazby z hypotečních úvěrů. Ceny rezidenčních nemovitostí na Slovensku v posledním čtvrtletí loňského roku proti předchozímu kvartálu nejvýrazněji klesly v Žilinském kraji na severu země a také v Bratislavě a okolí, kde je bydlení nejdražší ze všech slovenských regionů.

ČTK

Developerská společnost YIT zkolaudovala rezidenční projekt Koti Libeň v Praze 8. Ten zahrnuje 140 bytů, dva ateliéry a jeden komerční prostor. Projekt vyrostl mezi ulicemi Červená báň a Františka Kadlece. Ve třech bytových domech se čtyřmi až pěti podlažími a jedním společným podzemním podlažím postavila YIT celkem 140 bytových jednotek s dispozicemi od 1+kk do 5+kk o výměře 24 až 114 metrů čtverečních. Většina z nich má vlastní balkon, terasu nebo předzahrádku, které jsou situovány do polouzavřeného bloku. Součástí projektu jsou sklepy a sklepní kóje, kočárkárny, místnost pro mytí kol a psů, podzemní garáže a dostatek zeleně. Developer zde vybudoval také retenční nádrž na zachytávání dešťové vody. Aktuálně zbývá k prodeji poslední volný byt. Noví obyvatelé se budou moci nastěhovat ve 2. čtvrtletí letošního roku.

YIT/ich

Vláda by měla projednat další změnu programu Péče o národní kulturní poklad. Program, z kterého se platí opravy a stavby sídel kulturních institucí, se dočkal už mnoha změn, protože plánované akce se často nestihnou dokončit v termínu. Nyní chce ministerstvo kultury program rozšířit o provedení úsporných opatření v Centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři, která mají snížit energetickou náročnost.

Změnit by se měl rozsah třetí a závěrečné etapy rekonstrukce a revitalizace Klementina, stále hlavního sídla Národní knihovny. Opravy Klementina trvají už přes 12 let, náklady měly podle dřívějších informací dosáhnout 1,88 miliardy korun, přičemž větší část sumy ještě nebyla vyčerpána. Poslední část revitalizace Klementina měla nejvíce omezit návštěvnický provoz knihovny. Stát před 15 lety odmítl postavit novou budovu Národní knihovny, proto se přistoupilo k dostavbě a opravám centrálního depozitáře a velké revitalizaci Klementina.

Z programu Péče o národní kulturní poklad se ke konci loňského září vyčerpalo 8,364 mld. Kč z 10,02 mld. Kč, které na něj byly od roku 2006 vyčleněny. Z programu se platí opravy a stavby sídel Národního muzea, Národní knihovny ČR, Národního filmového archivu, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národního technického muzea a Národního divadla. Z 29 akcí zaregistrovaných v programu pokračují už jen projekty Národní knihovny. Program byl za dobu svého trvání šestkrát upravován. Naposledy byl prodloužen předloni až do roku 2026, kvůli stále prodlužovaným pracím na objektech Národní knihovny.

ČTK

Ve 4. čtvrtletí roku 2022 bylo dokončeno celkem 149 300 metrů čtverečních skladových ploch. Tím dosáhl objem moderních industriálních ploch celkové výše 10,77 mil. metrů čtverečních. Nejvíce nových ploch přibylo v Jihomoravském kraji (28 %), Moravskoslezském (26 %) a Středočeském kraji (20 %). Objem rozestavěných projektů se drží nad hranicí 1 mil. metrů čtverečních.  V průběhu 4. čtvrtletí byla zahájena stavba téměř 213 200 metrů čtverečních. V roce 2023 je v plánu dodat na trh téměř 1,2 mil. metrů čtverečních nových ploch. V takovém případě by celkový objem moderních průmyslových ploch v České republice mohl ke konci roku 2023 dosáhnout hranice 12 mil. metrů čtverečních. Nejaktivnějším krajem z hlediska výstavby byl Karlovarský kraj, na jehož území se nachází více než čtvrtina všech ploch ve výstavbě, následovaly kraje Plzeňský (15 %) a Jihomoravský (12 %).

Na konci 4. čtvrtletí zůstala míra neobsazenosti moderních industriálních nemovitostí na extrémně nízké úrovni 1,0 %, v Praze a okolí na pouhých 0,6 %. Tato nízká neobsazenost je způsobena neobsazenými kancelářemi v rámci průmyslových parků, kdyby byla neobsazenost počítána pouze ze skladovacích ploch, byla by téměř nulová. Ve 4. čtvrtletí 2022 byla zaznamenána plná obsazenost v Královéhradeckém, Karlovarském, Libereckém, Pardubickém, Jihočeském, Zlínském kraji a také na Vysočině. V těsném závěsu se umístil Středočeský kraj s méně než 0,1 %. Třetí největší trh, tedy Jihomoravský kraj, vykazuje také velmi nízkých 0,4 %. Ve zbývajících krajích se neobsazenost pohybovala v rozmezí přibližně 1,4 % až 2,6 %.

V průběhu 4. čtvrtletí roku 2022 byly zaznamenány nájemní smlouvy v celkové výši 231 300 metrů čtverečních. Vyjma transakce bez zveřejněného typu nájemce, měly největší podíl na čisté poptávce výrobní firmy s 59 %, následované logistickými (31 %) a distribučními společnostmi (10 %). Hrubá poptávka dosáhla ve 4. čtvrtletí více než 354 tisíc metrů čtverečních. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím jde o pokles o 27 %, meziročně šlo o pokles o 45 %. Za celý rok 2022 činil celkový objem čisté poptávky 1,47 mil. metrů čtverečních, což je pouze o 6 % slabší výsledek v porovnání s předchozím rokem, kdy byl zaznamenán vůbec nejvyšší roční objem čisté poptávky za celou existenci českého průmyslového trhu.

Nízká neobsazenost a silná poptávka zvyšovaly v průběhu roku 2022 výši nájmu. Růst nájemného byl poháněn především omezenou dostupností volných průmyslových ploch, vysokými stavebními náklady a drahým financováním. Ve čtvrtém čtvrtletí nájemné za nejlepší prostory v Praze a okolí zůstalo stabilní na úrovni 7,50 eur/metr čtvereční měsíčně. Během roku 2022 vzrostlo nájemné za nejlepší prostory v Praze o více než 30 %.

JLL/ich

V Sokolově připravuje společnost Sokolovská uhelná výstavbu obytných čtvrtí a rekreačních oblastí na místech po bývalých dolech. Jde o lokality u jezer Michal a Medard, které vznikly rekultivací po těžbě hnědého uhlí. Těžařská firma chce výstavbou zabránit odlivu mladých lidí a nabídnout jim bydlení, práci i využití volného času. Odliv lidí trápí celé Sokolovsko, ročně tu ubyde několik stovek obyvatel.

U menšího jezera Michal má v jižní části vzniknout 120 rekreačních objektů. Letos je v plánu projektová dokumentace, s výstavbou chce firma začít v první polovině příštího roku. V tomto prostoru by se měly stavět jednopodlažní modulární domky, které budou energeticky úsporné a v souladu s okolní přírodou. V severní části se připravuje rezidenční bydlení v podobě řadových domů k pronájmu, firma totiž nechce zatěžovat mladé lidi úvěrem či hypotékou. Na záměr se nyní připravuje studie, která ukáže kromě jiného i investiční náročnost projektu.

V plánech rozvoje jezera Medard se počítá s atraktivním bydlením blízko jezera, vzniknout by tam mělo nové město s 5000 obyvateli. Projekt Medard je jedním z prioritních projektů v Karlovarském kraji, který má šanci získat peníze z dotace z Fondu spravedlivé transformace. Na záměr se nyní připravuje urbanistická studie, následně se bude pracovat na změně územních plánů, která může trvat až několik let. Realizace projektu se předpokládá za pět až šest let.

Kromě chat a rodinných domů chce společnost lidem ve městě nabídnout i cca 120 zrekonstruovaných bytů, v plánu je i nákup dalších domů, třeba ve vyloučených lokalitách.

ČTK

Státní podnik Diamo zahájil na záložním vojenském letišti v Líních u Plzně geologické průzkumné práce. Jedná se o jednu z lokalit, kde by mohl koncern Volkswagen (VW) postavit továrnu na baterie do elektromobilů za 120 mld. Kč, tzv. gigafactory. Diamo odebere vzorky podzemní vody a hornin, práce v lokalitě má v plánu dokončit do dvou měsíců. Od těchto místních měření a navazujících laboratorních výsledků se bude odvíjet další postup v rámci projektu Strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně. Jde o standardní proces před možným zahájením projekčních nebo stavebních prací. Úkolem je prozkoumat geologické podmínky území a ověřit případné zátěže z předcházejícího provozu vojenského letiště.

Vznik parku schválila vláda, která o továrnu velmi stojí. Lokalita je jedinou možnou v ČR, kde může vzniknout gigafactory VW. Vybrána byla z 15 oblastí v ČR. VW se měl do konce loňského roku vyjádřit, zda pro stavbu gigafactory zvolí Líně, nebo Polsko, Slovensko, či Maďarsko. Počátkem prosince ale oznámil, že rozhodnutí odkládá o několik měsíců. Stavět by chtěl začít koncem roku 2024 a vyrábět články do baterií od roku 2027. Automobilový průmysl generuje desetinu HDP, čtvrtinu exportu a zaměstnává 180 000 lidí.

ČTK

V Praze loni stoupla hrubá realizovaná poptávka po kancelářských plochách o 43 %. Z analýzy sdružení realitních poradenských firem Prague Research Forum (PRF, jehož členy jsou společnosti CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield, JLL, Knight Frank a Savills) za čtvrté čtvrtletí loňského roku vyplývá, že plocha nových pronájmů, prodloužených stávajících smluv a podnájmů dosáhla 551 500 metrů čtverečních, nejvyšší nájemné vzrostlo o desetinu. Nejvíce prostor se loni pronajalo v Praze 4 (30 %) a Praze 8 (23 %). Největší zájem o nájem byl od technologických společností (28 %), finančních institucí a firem z farmacie (shodně 10 %). Celková velikost kancelářských ploch v Praze ke konci roku 2022 činila 3,8 milionu metrů čtverečních.

Podle PRF dosáhla hrubá realizovaná poptávka ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 velikosti 153 200 metrů čtverečních. To představuje mezičtvrtletně nárůst o 12 % a oproti stejnému období předchozího roku nárůst o 45 %. „Významnou část poptávky tvoří odblokování zadržené poptávky firem z covidových let 2020 a 2021, kdy si nikdo nebyl příliš jistý, v jaké formě a intenzitě se práce v kanceláři vrátí. Nyní již velká část firem otestovala různé kombinace práce z kanceláře a z domova a mají jasnější představu o tom, jak velké prostory budou v budoucnu potřebovat,“ řekl Jaromír Sachunský ze společnosti Prochazka & Partners.

Nájemné loni rostlo v prvních třech čtvrtletích, to nejvyšší meziročně stouplo o 2,5 eura (60 Kč). Loni tak koncem roku dosahovalo ve středu metropole měsíčně 26 až 26,50 eura (624 až 636 Kč) za metr čtvereční. Ve vnitřních částech města se pohybovalo od 17,50 do 18 eur (420 až 432 Kč) a ve vnějších částech města bylo 15 až 16 eur (360 až 384 Kč).

Loni bylo dokončeno 75 400 metrů čtverečních v sedmi budovách. V roce 2023 se očekává dokončení téměř 130 000 metrů čtverečních kanceláří. Neobsazenost kanceláří klesla na 7,7 %, meziročně o 0,1 %. Celková rozloha volných kanceláří ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla 293 600 metrů čtverečních. Nejvíce volných prostor bylo na Praze 4 (60 900 m2) a nejméně v Praze 10 (9 600 m2), v procentuálním vyjádření byla nejvyšší míra neobsazenosti v Praze 3 (23,8 %) a nejnižší v Praze 8 (4,8 %).

ČTK

Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) připravil výstavu, která přibližuje fenomén bydlení v metropoli. V Centru architektury a městského plánování (CAMP) ji představili dosluhující pražský primátor Zdeněk Hřib a šéf IPR Ondřej Boháč. Hlavním cílem výstavy je podle Ondřeje Boháče přiblížit lidem informace a data o bydlení v hlavním městě, které je v posledních letech zejména v důsledku prudkého nárůstu cen bytů i nájmů diskutovaným tématem. Podle dat prezentovaných na výstavě stojí běžný byt 13 průměrných ročních příjmů, zatímco například v Belgii je to 5. Jedním z témat je také obecní výstavba, kterou končící vedení považovalo za zásadní i z hlediska růstu počtu obyvatel v metropoli. Dle předloni schválené strategie by mělo každý rok vzniknout 9000 nových bytů, aby byly potřeby města naplněny. Za rok 2021 bylo v metropoli dokončeno ale jen 5228 bytů.

Výstava zahrnuje také audiovizuální prezentaci, která s pomocí fotografií přibližuje různé formy bydlení v metropoli od luxusních půdních vestaveb v centru až po nocležiště bezdomovců. Výrazným prvkem expozice je také velký gauč, na který se návštěvníci mohou posadit. Představuje velikost nejmenšího bytu, který se v Praze na trhu nabízí – 8 metrů čtverečních.   Expozice bude ke shlédnutí do konce dubna, doprovodí ji program v podobě komentovaných prohlídek, diskuzí či promítání filmů. 

ČTK

Průměrná cena starších bytů v Praze se ve 4. čtvrtletí roku 2022 vrátila na hodnoty z konce roku 2021, průměrný byt o velikosti 65 metrů čtverečních v širším centru metropole tak ztratil na hodnotě skoro 680 000 Kč. Koncem 1. čtvrtletí loňského roku vyšel starší byt v Praze skoro na 123 000 Kč za metr čtvereční. Během roku ale cena klesala a ve 4. čtvrtletí byla zhruba na částce 112 500 Kč za metr čtvereční, tedy prakticky stejně jako ve 4. čtvrtletí roku 2021. Podobný vývoj cen zaznamenalo Brno, kde stejný byt oproti loňskému maximu ztratil na hodnotě 475 000 Kč, průměrná cena metru čtverečního v Brně klesla na 87 902 Kč za metr čtvereční.

Nejlevněji se prodávaly byty v Ústeckém kraji (za 32 486 Kč za metr čtvereční, o 4 % méně oproti 3. čtvrtletí). V Karlovarském kraji se prodávaly starší byty za 36 406 Kč a v Moravskoslezském kraji za 40 273 Kč za metr čtvereční, v obou krajích byl shodně pokles o 9 %. Dílčí propady cen u starších bytů lze očekávat ještě v 1. čtvrtletí letošního roku, ale převažovat bude spíše stagnace.

ČTK

Loni se v Praze prodalo 2 400 nových bytů, což je nejméně za posledních 20 let. Meziročně se prodeje v hlavním městě propadly o 62,8 %. Vyplývá to z analýzy developerské společnosti Ekospol, která trh s novými byty v Praze monitoruje. Podle Ekospolu výrazně zasáhly trh s novými byty v Praze drahé a nedostupné hypotéky a nejistá ekonomická situace. Evžen Korec, generální ředitel Ekospolu, uvedl, že vedle drahých hypoték se zásadně projevilo znovuzavedení přísnějších požadavků na posuzování žadatelů o hypotéku od loňského jara. „Kvůli těmto tvrdým podmínkám stanoveným Českou národní bankou nedosáhnou na hypoteční financování ani lidé, kteří by s tím ještě nedávno neměli problém. Dopad na rezidenční trh je přitom jednoznačný,“ řekl Evžen Korec.

Společnost Ekospol uvádí, že v roce 2021 developeři prodali dohromady 6 450 nových bytů. Jen ve druhém čtvrtletí roku 2021 nalezlo nového majitele 2 350 bytů, nejvíce za dobu zveřejňování statistik Ekospolu, což bylo skoro stejně jako za celý loňský rok. Metr čtvereční nového bytu na konci roku 2022 vyšel podle průzkumu v průměru na 147 050 Kč, což představuje meziroční nárůst o 14,5 %. Za byt velikosti 55 metrů čtverečních tak kupující zaplatí o milion korun více než v roce 2021. E. Korec odhaduje, že ceny nových bytů na pražském trhu dosáhly vrcholu a budou spíše stagnovat, případně jen mírně růst v jednotkách procent, zásadní zlevňování nových bytů se nečeká. „Developeři nepůjdou pod náklady, za které byty postavili. Raději na čas přeruší prodej, než by realizovali ztrátu,“ uvedl Evžen Korec.

ČTK

Sněmovní výbor pro veřejnou správu přerušil projednávání vládní novely stavebního zákona, který ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a podřízené soustavy stavebních úřadů. Stejně výbor naložil se souvisejícím návrhem zákona o jednotném enviromentálním stanovisku, který má zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí. Členové teď budou moci předkládat pozměňovací návrhy, k předlohám by se měli vrátit začátkem března. Ministerstvo životního prostředí podle státní tajemnice Simeony Zikmundové stále soudí, že zákon o jednotném enviromentálním stanovisku může projít schvalováním tak, aby byl účinný od plánované poloviny letošního roku. Stejnou účinnost vláda navrhla i pro většinu změn stavebního zákona.

Tato novela ruší předloni schválený model čistě státní stavební správy, stavební úřady mají být nadále v obcích. Zachovává však Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti především strategické stavby, jako jsou například dálnice nebo elektrárny. Podle ministerstva pro místní rozvoj vytvoří předloha jasné, moderní a předvídatelné prostředí pro stavebníky i projektanty. Výhrady k novele stavebního zákona i jednotnému environmentálnímu stanovisku však už dříve vyslovila i Česká komora architektů a Hospodářská komora. Jednotné enviromentální stanovisko bude podle ministerstva životního prostředí zahrnovat požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí až podle devíti platných zákonů. Změna má přinést vyšší přehlednost a srozumitelnost pro stavebníky i investory a zrychlit povolovací procesy.

ČTK

Dva projekty za skoro dvě miliardy korun letos plánuje zahájit developer skupiny Skanska v Česku. Skanska Residential chce začít stavět čtvrtou etapu Albatros Kbely se 142 byty a 132 bytů má mít druhá etapa v Modřanském cukrovaru. Loni společnost koupila také pozemek v pražských Satalicích, na kterém zamýšlí v budoucnu realizovat první ze svých záměrů pro dostupné bydlení nazvaný Livo Homes za téměř miliardu korun.

V projektu Albatros Kbely, který začal v roce 2020, vznikne 652 bytů v 11 objektech a pěti etapách. Letos se mají začít stavět domy Echo, Foxtrot a Golf. Aktuálně se zde prodává metr čtvereční za 111 257 Kč. V Modřanech se u Vltavy staví již od loňského léta. V nové čtvrti je v plánu 797 bytů. V současné době se tam prodává metr čtvereční za 122 701 Kč.

Společnost postoupila také v plánování projektu dostupného bydlení, jehož spuštění zbrzdil koronavirus, válka na Ukrajině a zdražení stavebních materiálů. V projektu Livo Homes chce jít cestou prefabrikace a modulární výstavby. Vloni získala Skanska Residential brownfield o rozloze 18 000 metrů čtverečních v Satalicích, na kterém mají vyrůst první dostupné domy s desítkami bytů za přijatelné ceny. Celková investice se bude pohybovat ve výši téměř jedné miliardy korun. Skanska se specializuje na výstavbu udržitelného a energeticky úsporného bydlení a do roku 2045 chce dosáhnout uhlíkové neutrality. Zájem o takové projekty roste i u zákazníků. V loňském průzkumu si byla za energeticky hospodárné a udržitelné bydlení ochotna připlatit téměř polovina respondentů.

ČTK

Prodej nových bytů v Bratislavě byl v minulém roce na nejnižší úrovni od globální finanční krize v roce 2008. V prvním pololetí ceny novostaveb ještě rostly, ve druhé části roku už ale stagnovaly. Ve své analýze to uvedla společnost Bencont Investments. V tomto roce se ve slovenské metropoli očekává stagnace cen bytů v novostavbách.

V bratislavských novostavbách se loni prodalo 1 519 bytů. Výrazné ochlazení realitního trhu nastalo ve druhém pololetí, kdy banky pokračovaly ve zvyšování úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Nabídka se naopak zvýšila o třetinu na 3 209 nových bytů. Průměrná cena metru čtverečního plochy u volných nových bytů stoupla o 15,2 %, ve druhém pololetí stagnovala na úrovni zhruba 4 900 eur (117 600 Kč).

Analytik společnosti Rudolf Bruchánik uvedl, že značný vliv na realitní trh má nastavení úrokových sazeb. Podle něj nárůst sazby na 4 % (z původního 1 %) způsobí stejné zvýšení měsíční splátky u hypotečního úvěru během 30 let jako zdražení nemovitosti o polovinu. Průměrná cena bytů v novostavbách ve slovenské metropoli dosáhla 296 000 eur (7,1 milionu Kč). Zájemci kvůli koupěschopnosti upřednostňují menší byty, loni proto klesl hlavně prodej větších bytů. V Bratislavě je nejvyšší životní úroveň v zemi a zároveň ceny bydlení jsou ze všech slovenských regionů nejvyšší.

ČTK

Passerinvest v prosinci zkolaudoval Rezidenci Oliva na pražské Brumlovce. V tomto rezidenčním domě ve tvaru plodu olivovníku se nachází 72 bytů a v přízemní části budovy také šest obchodních jednotek. Ve třech podzemních podlažích je rezidentům k dispozici 84 parkovacích míst. Rezidence Oliva se nachází u Parku Brumlovka v rezidenční části Praha 4 – Michle, mezi ulicemi Hodonínská, Michelská a Pod Dálnicí. Projekt vzhledem ke svému umístění nabízí budoucím obyvatelům plnou občanskou vybavenost, výbornou dopravní dostupnost a zároveň dostatečný klid a soukromí díky přilehlým parkům a velkorysé okolní zeleni. Do Rezidence Oliva, za jejímž architektonickým návrhem stojí ateliér A69 – architekti, se první obyvatelé nastěhují v prvním čtvrtletí roku 2023.

Rezidence Oliva svým tvarem připomíná olivu, jedná se o architektonicky neobyčejný projekt, který citlivě zapadá do okolního prostředí zdejších parků a zeleně. Uprostřed interiéru bytového domu se nachází neobvykle zpracované atrium se zelení, prosklenou střechou a panoramatickými výtahy, nechybí také lodžie, či prostorné střešní terasy. Celý objekt byl vytvořen ve vysokém standardu a využívá centrálně řízenou rekuperaci vzduchu. Všechny byty společně s obchodními jednotkami v přízemí byly od zahájení prodeje vyprodány do šesti měsíců.

V těsné blízkosti budovy se nachází menší, avšak stejně architektonicky koncipovaný objekt nesoucí název Olivka. Jeho součástí je soukromá česko-anglická mateřská škola GENIUS Kindergarten a nově otevřená kavárna Parkofka. V okolí nechybí ani pestrá nabídka obchodů a služeb či restaurací, bister a kaváren. Kromě občanské vybavenosti se na Brumlovce nachází také dva rozsáhlé zelené parky, atletický stadion a několik dětských hřišť. V celé oblasti se dbá na šetrné zacházení s vodou, energetickou úspornost budov i snahu o teplotní regulaci s pomocí velkého podílu zeleně a vodních prvků.

Crest Communications/ich