Bývalý areál na výrobu zbraní pro rakousko-uherskou armádu v Brně se mění na moderní městskou čtvrť. Nová Zbrojovka vytváří působivý celek s jednotnou koncepcí a odlišnými architektonickými přístupy v jednotlivých sousedstvích, která formují polosoukromý i veřejný prostor pro kvalitní život v centru Brna. V areálu bývalé legendární Zbrojovky, který pokrývá 22,5 hektarů vyroste během příštích 15 let atraktivní místo pro bydlení, práci, relax i zábavu pro všechny věkové kategorie. Součástí projektu je 2 500 bytů, 200 000 m2 kancelářských a 100 000 m2 komerčních a retail ploch a služeb. Až bude hotovo, bude se tu každý den pohybovat asi 20 000 lidí. Kromě kanceláří a bytů v Nové Zbrojovce vyroste náměstí, kulturní centrum, multifunkční sportovní areál, škola i školky. S okolím ji propojí nový most, první v Brně po 60 letech. Povede zde městská třída a okolo řeky vznikne přívětivé nábřeží. Svoje místo si tu prostě najde každý.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podpoří 160 miliony korun další projekty na obnovu brownfieldů. Program Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití se týká výhradně zástupců obcí, měst a krajů České republiky. Mohou získat až 80 milionů korun na jeden projekt, přičemž dotace pokryje až 50 % celkových způsobilých výdajů. Žadatelé v revitalizovaných brownfieldech mohou v obcích vytvořit kanceláře, dílny, sklady nebo prostory pro drobné služby, restaurace. Možná je ale také výstavba obecních bytů.

Výzva je průběžná, což znamená, že projekty budou přijímány a hodnoceny postupně. Ve chvíli, kdy projekt splní veškeré podmínky programu, bude mu udělena dotace. Obnova brownfieldů musí být dokončena do konce roku 2025, výhodu tedy budou mít projekty s již vydaným stavebním povolením.

ČTK

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil zadávací řízení na druhou část trasy pražského metra D. Rozhodnutí není pravomocné, pražský dopravní podnik proti němu s velkou pravděpodobností podá rozklad k předsedovi úřadu. „Ve správním řízení, které bylo vedeno na návrh dodavatele Metrostav DIZ, úřad konstatoval, že zadavatel nastavil diskriminační zadávací podmínky týkající se prokazování technické kvalifikace, konkrétně pak předkládání referenčních zakázek souvisejících s dodávkami výtahů. Rozhodnutí není dosud pravomocné a může být proti němu podán rozklad. Až do nabytí právní moci rozhodnutí ve věci platí zákaz uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem,“ uvedl mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

U zakázky na zhotovitele stavby druhého úseku metra D řešil ÚOHS tři námitky, dvě z nich byly vysvětleny, nicméně u třetí dospěl k závěru, že kvalifikačním požadavkem na dodávku výtahů na dopravní stavbě byla vytvořena bezdůvodná překážka hospodářské soutěže. Ve výstavbě je nyní kilometrový úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, který je nejsložitější vzhledem ke stavbě přestupního uzlu na trase C. Dopravní podnik počítal s tím, že letos v říjnu plynule naváže stavbou dalšího úseku z Olbrachtovy na Nové Dvory. Nabídky pro druhý úsek stavby se odevzdávaly loni v prosinci. Dopravní podnik počítal s tím, že vítěze vyhlásí nejpozději v březnu, to se ale nestalo, protože už koncem loňského roku antimonopolní úřad zakázku pozastavil a zakázal dopravnímu podniku uzavřít smlouvu s případným vítězem.

ČTK

Představy prodávajících a kupujících o ceně nabízené rezidenční nemovitosti byly v květnu letošního roku rozdílné o 13 %. Zatímco prvotní nabídka činila v průměru 66 417 korun za metr čtvereční, konečná cena dosáhla průměrně 59 527 korun za metr čtvereční. Vyplývá to z indexu Broker Consulting REALINDEX.

Rozdíl mezi představami prodávajících a kupujících soustavně roste od začátku roku 2022. Zásadní skok mezi představou prodávajícího a kupujícího nastal v minulém roce mezi zářím a říjnem, kdy rozdíl mezi prvotní a konečnou nabídkou narostl ze 7 na 10 %. Od začátku letošního roku do května se rozdíl zvedl o 1 %, meziročně pak rozdíl v květnu stoupl o 8 %.

ČTK

Česká investiční skupina Accolade dokončila průmyslový areál v Roermondu v Nizozemsku o rozloze 43 000 metrů čtverečních. Jedná se o první projekt společnosti na území Nizozemska. Průmyslový park se nachází blízko německých hranic poblíž industriálních a obchodních center v Düsseldorfu a v Kolíně nad Rýnem. Projekt bez vnitřních úprav stál více jak 1,3 miliardy korun. Budoucími nájemci budou lékařská firma CooperSurgical a logistická společnost GXO.

ČTK

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš požádal ministra vnitra Víta Rakušana o přehodnocení požární vyhlášky omezující výstavbu dřevostaveb. Ty momentálně nemohou být vyšší než 12 metrů a nesmějí mít více jak čtyři podlaží. „V zahraničí mohou dřevostavby mít klidně šest nebo sedm podlaží, technicky tomu nic nebrání. Stavby ze dřeva mají mnoho výhod. Jde o moderní, udržitelnou a energeticky úspornou variantu výstavby, která může pomoci zvýšit dostupnost bydlení. Dřevo na rozdíl od oceli neztrácí při vyšších teplotách nosnost. V tom problém opravdu není,“ napsal I. Bartoš.

Podle požární vyhlášky mohou budovy do 12 metrů obsahovat izolanty třídy E, tedy typ který je schopný odolávat působení plamene na krátký časový interval a výrazně tak přispívá k eventuálnímu hoření – do této kategorie spadá také dřevo. Vyšší budovy už musí obsahovat naprosto nehořlavé izolanty A1 nebo A2.

V některých zahraničních státech nejsou limity pro stavbu budov ze dřeva tak striktní. V norském Brummundalu byl v roce 2019 postaven dřevěný 18 patrový dům Mjostarnet s hotelem, kancelářemi či restauracemi. Ve čtvrti HafenCity v německém Hamburgu se momentálně připravuje výstavba 65 metrového rezidenčního domu a vznikly také plány na výstavbu 100 metrového věžáku v Berlíně. Největším průkopníkem v odvětví dřevostaveb je Finsko, to plánuje dosáhnout naprosté uhlíkové neutrality v roce 2035, a proto se začalo soustředit také na využívání dřeva v městské zástavbě, veřejných budovách a velkých stavbách.

V České republice se výstavbě dřevostaveb věnuje například Skanska stavící téměř 80 bytů v pražských Radlicích nebo UBM Development s výstavbou projektu Timber Praha s 62 novými bytovými jednotkami. YIT momentálně dostavuje v pražském Hloubětíně komplex Suomi s dřevěnou školkou pro 100 dětí.

ČTK

Ceny komerčních nemovitostí v letošním druhém pololetí v Česku stagnují. A to i přesto, že v zahraničí jejich cena začala klesat. Důvodem je výrazně menší počet tuzemských investičních komerčních projektů než jinde ve světě, a tedy i menší konkurenční prostředí, a aktuálně pozastavená nová výstavba prostorů. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti RSM. V poslední době se začaly značně navyšovat počty prodejen řetězců zaměřených na nižší cenovou hladinu. Maloobchodní parky začínají sázet na přítomnost diskontních řetězců, na místech někdejších prodejních jednotek se začaly více objevovat volnočasové koncepty nebo firemní showroomy.

Majitelé komerčních nemovitostí začali kromě jiného také investovat do snižování energetické náročnosti budov a do zlepšování pracovního komfortu a hygienických podmínek v případě výrobních areálů. Tím by budovy mohly začít splňovat podmínky certifikace ESG (environmental, social, governance), na které lze od bank získat výhodnější hypotéku a stávají se tak atraktivnější pro budoucí investory. Podle analýzy Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí se situace v maloobchodním sektoru bude také dále zhoršovat. Trh bude do budoucna ovlivněn nepříznivou makroekonomickou situací v České republice, nižší konkurenceschopností části populace a vývojem cen na trhu energií. Podle asociace to povede k navýšení trendu on-line obchodu a k takzvané „showroomizaci“ prostorů. A to i přestože v roce 2022 meziročně poklesl počet e-shopů v Česku o 2 %.

ČTK

Společnost Savills registruje od 2. pololetí roku 2022 nárůst poptávek po pronájmech průmyslových prostor ze strany výrobních firem. V 1. čtvrtletí 2023 činily dokonce 57 % z celkové plochy podepsaných smluv. Jedním z důvodů, proč poptávka výrobních firem roste, je tzv. „nearshoring“ tedy přesun produkce z Asie zpět do Evropy. Během covidového období poptávku významně táhl sektor e-commerce, který dosahoval až 62 % (3Q 2021). Za poslední tři kvartály ale aktivita e-shopů značně poklesla a nyní je na úrovni 6 % (1Q 2023). Během pandemie převládal názor, že nákupy nejen spotřebního zboží se budou řešit již jen na internetu, že do kamenných obchodů se nákupní síla nevrátí. Lidé nakupovali online, a proto se také začal „nafukovat“ svět e-commerce a poptávka po skladech rostla.

S ohledem na energetickou nejistotu a díky státní podpoře obnovitelných zdrojů narůstá také výrazně poptávka právě z tohoto sektoru. Dlouhodobě jsou zaznamenávány poptávky po skladech o velikosti 10 000 m² a více, ale v požadovaném časovém horizontu na trhu takových jednotek není dostatek.

Zdroj: Savills

Developerská společnost MS-INVEST a.s. zahajuje výstavbu nového projektu s názvem Centrum Hostivice v okrese Praha – západ. Jedná se o bytový komplex, který se nachází přímo v centru města Hostivice. V rámci projektu budou k dispozici byty 1+kk až 4+kk, retailové plochy či kancelářské jednotky. Garážová stání a sklepy pro rezidenty budou umístěny v podzemním podlaží. Je zde také možnost družstevního vlastnictví. Výstavba projektu byla zahájena demolicí některých stávajících objektů v únoru 2023, termín dokončení je plánován na červen 2025, kolaudace a předávání bytů pak bude probíhat následně.

ČTK

V prvním čtvrtletí letošního roku se v České republice dokončilo 218 000 metrů čtverečních průmyslové plochy. Je to o 21 % více, než byl předchozí pětiletý průměr za stejné období. Zvýšená výstavba ale stále sotva pokrývá poptávku, což má dopad na zvýšení ceny nájemného, které loni vzrostlo o 30 %. Pronájem přesahuje u nejdražších prostor sedm eur (166 korun) za metr čtvereční. Podle analýzy společnosti Colliers je momentálně v ČR volné necelé 1 % všech prostorů, tedy přibližně 150 000 metrů čtverečních. Nejvíce prostory poptávají hlavně takzvané logistické služby třetích stran, maloobchod a distribuce, lehká výroba, automobilový průmysl a rychloobrátkové zboží.

V prvním čtvrtletí přibylo 37 % všech prostorů v Ústeckém kraji, 29 % v Karlovarském kraji a 19 % v Moravskoslezském kraji. Celkově je ale nejvíce pronajímaných industriálních prostorů v Praze a ve Středočeském kraji. Ve výstavbě je momentálně 1,3 milionu metrů čtverečních průmyslových ploch.

ČTK

Dle analýzy finančně poradenské společnosti Deloitte klesly v prvním čtvrtletí tohoto roku ceny bytů mezičtvrtletně o 1,2 %. Průměrná cena za metr čtvereční byla 92 200 korun. Důvodem byla snížená poptávka způsobená inflací, růstem hypotečních úvěrů a zdražením nemovitostí kvůli vysoké ceně energií a stavebních prací. Byty jsou ale stále o 70 % dražší než před začátkem koronavirové pandemie.

Nejvyšší průměrný propad cen bytů byl zaznamenán v Liberci, kde proti poslednímu čtvrtletí roku 2022 klesla jejich cena o 15,6 %. V Ostravě byty zlevnily o 12,6 % a v Pardubicích o 11,2 %. Naopak v Ústí nad Labem vzrostly ceny v průměru o 4,4 % a ve Zlíně skoro o 5 %. V Praze ceny téměř stagnovaly s nárůstem o 0,2 %. Ceny se v hlavním městě ale lišily v jednotlivých částech města. Nárůst byl zaznamenán u bytů v Praze 8 o 5,5 %, v Praze 3 o 3,8 % a v Praze 9 o 2,8 %. Naopak cena výrazně klesla v centru města. Nejvýraznější propad cen Deloitte zaznamenal o 18 % v Praze 1 a o 12 % v Praze 2.

„Prodeje bytů v meziročním porovnání v Česku klesly o 9,5 %, konkrétně z 6 046 na 5 471 jednotek. V Praze se pak pokles v počtu prodaných bytů projevil mírněji,” řekl Petr Hána, expert na nemovitostní trh z Deloitte.

V prvním čtvrtletí roku 2023 se téměř 64 % všech bytů prodalo v Praze. 10 % všech bytů se prodalo v Brně a zbytek připadl na Plzeň a další krajská města. Více než polovinu tvořily novostavby. V panelových domech se prodalo 1 605 bytů a v cihlových domech 1 174 jednotek.

ČTK

Penta Real Estate staví v Praze rezidenční nemovitosti za více než 6,5 miliardy korun. Jde o projekty Nuselský pivovar, Nová Waltrovka, Rezidence Juliska, Victoria Palace a malý projekt Chittussi. Společnost má rozestavěných 768 bytů, zároveň připravuje projekt Mocca v pražských Vysočanech, kde by měl být zahájen prodej bytů letos na podzim. Cena za metr čtvereční bytu v nemovitostech vystavěných Pentou se liší podle lokality, umístění v budově, dispozici a dalších parametrů. V průměru se cena pohybuje okolo 160 000 korun za metr čtvereční.

V areálu Nuselského pivovaru v Praze 4 bude 490 bytů. Kromě nové bytové výstavby se budou rekonstruovat historické prostory pivovaru. Prostory by se měly kolaudovat koncem roku 2025. Výstavba a rekonstrukce vyjde přibližně na 3 mld. Kč. Na Nové Waltrovce bude v budoucnu stát 500 bytových jednotek. Momentálně je dokončena hrubá stavba první etapy, ve které se nachází 78 bytů a zkolaudovány by měly být začátkem příštího roku. Výstavba celého areálu bude trvat ještě několik let a cena všech etap by se měla pohybovat okolo 2 mld. Kč. S kolaudací bytů v dejvickém Victoria Palace se počítá v prvním čtvrtletí příštího roku. V projektu je 93 jednotek a náklady na výstavbu se pohybují okolo 1,3 mld. Kč. V pražské Rezidenci Juliska na Podbabě bude 79 bytů a podobně jako u Victoria Palace se kolaudace předpokládá v prvním čtvrtletí 2024. Malý projekt Penty vila Chittussi v Praze 6 nabídne 13 bytů. Dokončení stavby je plánováno na třetí čtvrtletí letošního roku. Stavba celkově vyšla na 200 milionů korun. V rané přípravné fázi je výstavba čtvrtého kvadrantu na Vítězném náměstí, ve kterém by kromě jiného měly být také další rezidenční jednotky.

ČTK

Developer PSN začíná pracovat na proměně brownfieldu v polyfunkční projekt Brno Jedna. Čtyřapůlhektarový areál v ulici Plynárenská aktuálně čítá 12 budov (zejména kancelářských), postupně by v něm měly přibýt obytné domy a další stavby. V současné době je pronajato asi 60 % z 11 441 metrů čtverečních kancelářských ploch. Dalších 5 380 čtverečních metrů slouží jako sklady. Developer plánuje i nadále současné budovy obsazovat novými nájemci, aby neležely ladem, zároveň chce ale před začátkem samotné přestavby do prostoru přivést veřejnost prostřednictvím menších kulturních a společenských akcí.

Budoucí Brno Jedna leží nedaleko centra města, v těsném sousedství plánované čtvrti Špitálka. Návrh na rozvoj areálu v současnosti developer zpracovává ve spolupráci se studiem A8000. Povolovací proces plánuje firma zahájit ještě letos.

ČTK

Švédská stavební společnost Skanska v roce 2022 vykázala v České republice a na Slovensku čistý zisk 487,4 milionu korun, tedy meziročně o 21 % více. Provozní výnosy společnosti se meziročně zvedly o 20,6 % na 9,1 miliardy korun.

Rok 2022 byl podle prezidenta obchodní jednotky Skanska Central Europe a generálního ředitele Skanska a.s. Michala Jurky na stavebním trhu především ve znamení důsledků popandemické situace a konfliktu na Ukrajině. „Zatímco vliv vládních opatření proti šíření nemoci covid-19 prakticky dozněl již v únoru, napadení Ukrajiny Ruskem znamenalo okamžité změny na pracovním trhu, další nárůst cen energií, další zhoršení dostupnosti a predikovatelnosti cen stavebních materiálů a v důsledku všech těchto vlivů postupně i dvoucifernou inflaci,“ uvedl Jurka. Sekundárně pak tyto důsledky vedly k větší opatrnosti investorů v pozemním a částečně inženýrském stavitelství.

V minulém roce Skanska dokončila v segmentu rezidenční výstavby například 15. etapu Britské čtvrti v Praze 13, druhou etapu čtvrti Emila Kolbena v Praze 9 nebo projekt Nová Waltrovka v Praze 5. Z komerčních prostor se jednalo o finalizaci projektu PORT7 v pražských Holešovicích. V dopravním inženýrském stavitelství byly nejvýznamnějšími projekty společnosti most na dálnici D10, modernizace tratí Brno-Zastávka a Pardubice-Stéblová či dostavba úseků dálnic D49 a D55.

ČTK

Průměrná cena prodané novostavby v Brně stoupla od roku 2013 o 192 %. Metr čtvereční nového bydlení v Brně stál v roce 2013 v průměru 43 200 korun, loni to bylo 126 100 korun. Průměrná mzda za deset let vzrostla o 60 %. V analýze trhu s novými byty to uvedla developerská společnost Trikaya. „Nové byty se stávají pro stále větší skupinu obyvatel cenově nedostupnými. Pokud chceme zajistit dostatek bytů za dostupnou cenu, musí privátní sektor a město najít dialog vedoucí k novým podobám spolupráce. Je třeba se inspirovat i jinde po Evropě a hledat takové formy spolupráce, které budou mít skutečný vliv na dostupnost bydlení,“ uvedl výkonný ředitel a předseda představenstva Trikaya Dalibor Lamka.

V průběhu uplynulých deseti let rostly i ceny nových bytů v Praze, kde se průměrná prodejní cena za čtvereční metr nového bydlení zvýšila z 53 700 korun za čtvereční metr v roce 2013 na 147 800 korun v loňském roce, což představuje nárůst o 175 %. Důvod růstu cen bytů je v Praze i Brně stejný. Nových bytů se staví méně, než je potřeba, a poptávka tak dlouhodobě převyšuje nabídku.

„Investice do vlastní nemovitosti v Česku patří tradičně k oblíbeným způsobům zajištění, čemuž v uplynulé dekádě nahrávaly i nízké sazby hypotečních úvěrů. Ty v průměru dosahovaly 2,6 %, tedy dokonce méně než průměrná inflace, která ve stejném období činila 3,2 %. Češi tak na realitní trh vrhali masivní množství vypůjčených prostředků, což dokládá objem hypotečních úvěrů. Zatímco v roce 2012 jich banky v průměrném měsíci evidovaly v objemu 10,3 mld. Kč, jejich poskytování vrcholilo v roce 2021 těsně pod 51 mld. Kč,“ uvedl Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Růst cen nových bytů se zpomalil až ve druhém pololetí loňského roku, kdy se ceny v Brně ustálily a zatím výrazněji nerostly. Spolu s inflací v loňském roce rostly i sazby hypoték, navzdory tomu ale zájem o nové bydlení v Brně trvá.

ČTK

Praha chce v tomto volebním období dokončit pořizování nového územního plánu města, tzv. Metropolitního plánu. Chystá se také pokračovat v rozvoji plánu na zástavbu hlavních rozvojových oblastí, rekonstruovat náměstí, zastavovat rozvojová území a sázet zeleň. Vyplývá to z programového prohlášení, které schválili městští radní. Původně měl nový Metropolitní plán začít platit v roce 2020, jeho projednávání však nabralo zpoždění a ten stávající nadále platí pouze na základě výjimky ministerstva pro místní rozvoj. Podle náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka je schválení nového plánu reálné na konci roku 2025.

Z velkých staveb se chce koalice zaměřit na plánovanou výstavbu Vltavské filharmonie nebo úpravy Karlínských kasáren na nové využití „v kombinaci studentského bydlení a kulturně-kreativních institucí“. Mohl by tam být také i vědecko-technologický park, o využití bude ještě koalice jednat. V plánu je také úprava nedostavěné budovy na Palmovce na sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) a město chce podle prohlášení prosadit i novou nemocnici v Letňanech. Magistrát prověří další využití Strahovského stadionu nebo stavbu nové budovy v lokalitě Na Knížecí.

Koalice plánuje rekonstrukci horní části Václavského náměstí spojenou s návratem tramvajové trati, dlouho plánované úpravy Karlova náměstí nebo přeměnu Malostranského náměstí. V plánu jsou i úpravy Palachova, Vítězného a Mariánského náměstí, ve všech případech již magistrát na projektech pracuje delší dobu.

V souvislosti s plánovanou stanicí metra D Náměstí Bratří Synků chce město vypsat architektonickou soutěž na řešení veřejných prostranství, výstupů z metra a případně i domů nad stanicí. Vedení magistrátu bude také pokračovat v přípravě parků na soutoku Berounky a Vltavy, na Rohanském ostrově nebo v Troji. V životním prostředí se chce koalice zaměřit na ochlazování města prostřednictvím výsadby zeleně nebo chlazení Prahy vodou, chce také pokračovat v projektech modernizace Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově.

ČTK

V Česku se začínají stavět takzvané mixed-use projekty, které v sobě kombinují kanceláře, obchody, bydlení a sociální a rekreační prostory. Mezi takové projekty patří například pražský Slovanský dům, plánovaná přestavba pražského paláce Savarin nebo brněnského Dornychu. Podle poradenské investiční společnosti Colliers je ale Česká republika s výstavbou těchto komplexů oproti zahraničí pozadu. Důvodem je podle ní dlouhý proces povolování staveb.

„Pro nájemce kanceláří je atraktivní nabídnout svým zaměstnancům veškerou vybavenost v blízkosti pracoviště, pro obchody a gastronomii je zase výhodou koncentrace potenciálních zákazníků na jednom místě. Když se k tomu přidá navíc i kultura a bydlení, je to pro uživatele ideální kombinace,“ řekl analytik Colliers Josef Stanko. V ČR se podle něj staví pouze zlomek mixed-use komplexů oproti zbytku Evropy. „Například v sousedním Polsku v tuto chvíli evidujeme více než 60 mixed-use komplexů v různých fázích,“ dodal J. Stanko

Díky své funkcionalitě představují komplexy se smíšeným využitím ideální součást takzvaných patnáctiminutových měst. Hlavní myšlenkou tohoto trendu je nabídnout obyvatelům práci a nezbytné služby, jako je například zdravotní péče, vzdělávání, nákupy, gastronomie i zábava, v dosahu 15 minut chůze nebo jízdy na kole od místa bydliště. Koncept vznikl v roce 2016 a jeho autorem je francouzsko-kolumbijský univerzitní profesor na pařížském Institutu podnikového řízení Carlos Moreno. Podobné projekty lze najít například v nizozemském Utrechtu, kde by každý obyvatel měl mít veškeré nutné služby v dosahu čtvrthodiny. Plány na obdobnou přeměnu měst mají ale také v USA, Číně nebo Izraeli.

ČTK

Developerská skupina UDI Group dokončila logistický areál Sázava Logistics Park u dálnice D1 poblíž Ostředku na Benešovsku. Výstavba vyšla na miliardu korun, v areálu získalo práci zhruba 300 lidí. Všechny čtyři skladové haly o celkové ploše 50 000 metrů čtverečních jsou kompletně pronajaté. Největší halu využívá Nagel Group, centrální sklad tam má také Marimex a sklad pro celé Čechy spedice Emons. Svou třídírnu zásilek pro ČR a Slovensko do areálu umístila logistická společnost WEDO.

Zajímavostí je využití dešťové vody, která by jinak bez užitku odtekla do kanalizace nebo byla použita na zalévání zeleně. Úpravna za 20 milionů korun ji vyčistí na kvalitu pitné vody a bude s ní zásobovat tři čtvrtiny areálu. Představuje to úsporu 8 700 metrů krychlových pitné vody ročně. Zbytek areálu je zásobován vodou z vrtů na pozemku.

Skupina staví další podobný areál u dálnice D5 poblíž Přehýšova, do projektu investuje tři miliardy korun. Vznikne tam 130 000 metrů čtverečních ve třech halách. Stavba dvou ze tří hal byla zahájena spekulativně, tedy bez podepsané smlouvy s konkrétním nájemcem. První hala areálu bude dokončena ještě letos.

ČTK

Průměrná cena starších menších cihlových bytů do 69 metrů čtverečních v Praze se mezičtvrtletně zvýšila o 11,2 % na 124 226 Kč za metr čtvereční. U obdobně velkých mimopražských bytů je nárůst o 4,1 % na 51 684 Kč za metr čtvereční. Vyplývá to z dat realitní kanceláře RE/MAX. Firma předpokládá, že v příštích šesti až devíti měsících budou ale ceny spíše klesat, a to přibližně o desetinu.

Průměrná cena všech bytů v celé České republice mírně stoupá již druhé čtvrtletí v řadě. To je částečně způsobeno vyšším počtem prodejů v Praze a nižším počtem prodejů mimo Prahu. Průměrná realizovaná cena za metr obytné plochy v celé zemi se momentálně pohybuje kolem 69 000 korun za metr čtvereční. Cena se však může lišit podle segmentu a lokalit budov.

Ceny bytů v panelových domech naopak stále klesají ve všech regionech. Průměrná realizovaná cena bytů v panelových domech v Praze se momentálně pohybuje kolem 91 000 korun za metr čtvereční, mimo Prahu je to 49 000 korun za metr čtvereční. Vzhledem k momentální kupní síle českého obyvatelstva není důvod očekávat další zvyšování cen bytů.

ČTK

Developer CTP otevřel první cowork v oblasti Praha-východ, který nabízí flexibilní kancelářské prostory v pražské periferii, bez nutnosti zajíždět do centra hlavního města. Cowork o velikosti 550 metrů čtverečních je situován v CTParku Prague East, u dálnice na pražském okruhu a 30 minut od pražského letiště. K dispozici je 10 kanceláří různých velikostí, které mohou kapacitně sloužit pro 2 až 6 osob, dále 3 zasedací místnosti, oddělené boxy pro soustředěnou práci, sdílená kuchyňka či sdílené prostory pro setkávání podnikatelské komunity. To vše doplňuje moderní technologické vybavení. Díky flexibilitě je celková kapacita coworku zhruba 100 osob.

„Popularita flexibilních kanceláří neustále roste, ne všude je však tento koncept sdílených prostor k dispozici. To byl i případ Prahy-východ, kde je naše Clubco úplně prvním coworkem, bez žádné místní konkurence. Jde přitom o velmi specifickou oblast na okraji Prahy, kde je vysoká koncentrace dojíždějících na trase Plzeň – Praha – Brno. Pevně věřím, že právě těm poskytne naše Clubco tolik potřebné kancelářské zázemí spolu s flexibilitou nejen v uspořádání prostor, ale také v podmínkách nájmu,“ okomentoval Jakub Kodr, obchodní ředitel CTP v České republice.

ČTK