Brno

V Brně činila celková výměra moderních kancelářských ploch na začátku prvního pololetí roku 2023 celkem 691 600 m2. Budovy třídy A představovaly celkem 73 % celkové plochy, zbylých 27 % tvořily kanceláře třídy B. V tomto období byly dokončeny dvě kancelářské budovy – Centrum Šumavská II se 13 000 m2 (nadstavba již existující budovy Centrum Šumavská) a Šumavská tower s 11 600 m2. V prvním pololetí roku 2023 započaly výstavbu dvě kancelářské budovy: Titanium X (10 900 m2) a Vlněna Office Park K (6 900 m2). Aktuálně je ve výstavbě pět projektů s celkovou moderní kancelářskou plochou 53 500 m2, z nichž největší jsou A4 Ponávka (25 300 m2), Titanium X (10 900 m2), Vlněna Office Park I (8 800 m2) a Vlněna Office Park K (6 900 m2). Z celkového objemu kancelářských prostor ve výstavbě bude pouze jedna – Nová zbrojovka – D1 – dokončená v roce 2023. Na rok 2024 je naplánováno dokončení přibližně 19 800 m2.

Největší transakcí první poloviny roku 2023 byla renegociace s expanzí společnosti Notino v Brno Business Parku (21 800 m2), následována renegociací společnosti Avast v budově Vlněna office Park (6 100 m2). Třetí největší transakcí v první polovině roku 2023 byl nový nájem společnosti CGI IT Czech Republic v budově Brno Business Park (1 300 m2). Na konci 1. pololetí 2023 bylo v Brně celkem 100 600 m2 volných moderních kancelářských ploch. Míra neobsazenosti vzrostla na 14,6 %, což představuje nárůst o 1,16 procentních bodů ve srovnání s předchozím pololetím. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Brně zůstalo v první polovině roku 2023 stabilní a pohybovalo se v rozmezí 16,00 – 16,50 eur za m2 za měsíc.

Ostrava

Celková výměra moderních kancelářských ploch činila v Ostravě na začátku prvního pololetí roku 2023 celkem 217 000 m2. Přibližně 21 % z celkové nabídky je v budovách postavených nebo rekonstruovaných v posledních deseti letech. Během prvního pololetí 2023 nebyla dokončena žádná nová kancelářská budova. Ve výstavbě je v tuto chvíli jediný projekt – Organica – s celkovou výměrou 19 800 m2 kancelářské plochy a plánovaným dokončením v druhé polovině roku 2023.

Největší transakcí první poloviny roku 2023 byly dvě renegociace smlouvy společnosti Moneta v CTP Park Ostrava (6 500 m2), následována předpronájmem společností Stora Enso v budově Organica (2 500 m2). Třetí největší transakcí byl nový nájem společnosti Škoda Digital v budově CTP Park Ostrava (2 000 m2). V Ostravě bylo ke konci prvního pololetí roku 2023 evidováno 16 900 m2 volných kancelářských prostor. Míra neobsazenosti mírně stoupla oproti druhému pololetí 2022 o 70 bazických bodů na úroveň 7,8 %. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Ostravě se v prvním pololetí roku 2023 drželo stabilní na úrovni 14,00 – 14,50 eur za m2 za měsíc.

Členové Regional Research Fora – CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield, iO Partners, Knight Frank – usilují o poskytování co možná nejúplnějších, nejpřesnějších a nejtransparentnějších dat o vývoji regionálních kancelářských trhů v České republice.

Regional Research Forum/rs/ich

Podmínky i průběh tendru na stavbu první části metra D v Praze byly v pořádku. Rozhodl o tom Krajský soud v Brně, který tak potvrdil verdikt Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z roku 2021. Návrh k ÚOHS podala firma Eurovia CS, která také následně napadla rozhodnutí ÚOHS u soudu, jenž nyní její žalobu zamítl. Eurovia CS může ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

„Dodavatel Eurovia CS ve svém návrhu namítal nezákonnost jak u zadávacích podmínek, tak v postupu zadavatele. Jednalo se například o údajnou nedostupnost části zadávací dokumentace a její neúplnost, délku lhůty pro podání nabídek, nejasnost vymezení požadavků na prokazování kvalifikace a další nejasné či nepřiměřené požadavky zadavatele,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Stavba prvního úseku metra D z Pankráce na Olbrachtovu začala loni v dubnu. Stavbu provádějí společnosti Hochtief, Subterra a Strabag. Linka povede z Pankráce do Písnice a fungovat má začít koncem roku 2029. Celkové náklady na linku D budou asi 52,09 miliardy korun.

ČTK

Na Slovensku bylo ve 2. čtvrtletí zkolaudováno 5 211 bytů. Meziročně to představuje nárůst o 11,2 % a proti období před epidemií nemoci covid-19 zvýšení téměř o polovinu. Většinu tvořily byty v rodinných domech. Podle dřívější analýzy slovenského ministerstva financí země v počtu bytů na 1 000 obyvatel výrazně zaostává za průměrem Evropské unie. K jeho dosažení by bylo potřeba, aby na Slovensku přibylo 400 000 bytů.

Ve 2. čtvrtletí pokračoval značný pokles připravované bytové výstavby. Úřady vydaly ve druhém čtvrtletí stavební povolení na 4 668 nových bytů, což meziročně představuje propad o 27,4 %. V Bratislavském kraji, kde jsou ceny bytů nejvyšší z celé země a který v bytové výstavbě dlouhodobě vede, se začalo stavět nejméně bytů za posledních 20 let. Zahájená výstavba bytů na Slovensku klesá už více než rok, a to v době ochlazení realitního trhu, ke kterému podle analytiků přispělo zvyšování úrokových sazeb hypotečních úvěrů. V příštím roce vstoupí na Slovensku v platnost nová stavební legislativa, od které si úřady slibují zrychlení procesu povolování staveb.

ČTK

Stavební výroba v Česku v červenci meziročně klesla o 2,1 %, po červnovém revidovaném růstu o 0,9 % se tak vrátila k poklesu. Nižší byla produkce v pozemním stavitelství i v inženýrském stavitelství. Ve srovnání s červnem byla stavební výroba nižší o 3,8 %. Produkce v pozemním stavitelství se první prázdninový měsíc meziročně snížila o 2,5 % a v inženýrském o 1,3 %.

Stavební úřady vydaly v červenci 6 294 stavebních povolení, což bylo ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 9,1 % méně. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 40,3 miliardy korun a meziročně stoupla o 16 %. Začalo se stavět 2 968 bytů, meziročně o 8,6 % více. Zahajovalo se mimo hlavní město především ve Středočeském a Jihočeském kraji. O 4,9 % meziročně přibylo i dokončených bytů, bylo jich 2 929.

ČTK

Ceny stavebních pozemků do velikosti 2 000 metrů čtverečních oproti minulému roku klesly v průměru o jednotky procent. Celorepublikový průměr činí přibližně 3 500 korun za metr čtvereční. Průměrná cena se ale liší podle lokality, například ve Středočeském a Jihomoravském kraji ceny pozemků naopak meziročně vzrostly (ve Středočeském kraji až o 15 %). V obou krajích se ceny pohybují okolo 5 000 korun za metr čtvereční.

Důvodem snížení cen je podle realitních kanceláří hlavně korekce překotného nárůstu cen z loňského roku o více než 50 %. Jedná se ale také o důsledek snížené poptávky, která v letošním březnu meziročně klesla o více než polovinu, ale nyní je téměř srovnatelná s loňským rokem. Největší pokles cen zaznamenal Pardubický kraj, kde se snížila cena stavebních pozemků průměrně o 15 %. Jde zároveň o jeden z nejméně poptávaných krajů pro koupi pozemků k výstavbě.

Podle realitních kanceláří je většina prodaných stavebních pozemků určená k rezidenční stavbě. Žádané jsou ale také pozemky určené ke komerční výstavbě, obzvlášť pokud se nachází poblíž dálnic.

ČTK

Jedna z posledních staveb, která nese osobní rukopis architektky Zahy Hadid – kancelářská budova Masaryčka – byla řádně zkolaudovaná. „Máme za sebou velmi dlouhou cestu. Veřejné projednání všech připomínek ke stavbě a proměně okolí Masarykova nádraží trvalo více než 6 let. Stavba samotná trvala více než 2 roky. Na výsledek ale můžeme být pyšní. Praha získává stavbu špičkových světových parametrů, a to jak z hlediska kvalitní architektury, technického provedení, tak z hlediska udržitelnosti,“ řekl Petr Palička, ředitel společnosti Penta Real Estate pro Českou republiku.

Od běžných kancelářských budov se Masaryčka liší svojí smělou zlatou fasádou, organickou architekturou, ale i velkorysými veřejnými prostory v okolí budovy. Masaryčka je postavená v nejvyšším standardu energetické náročnosti budov – LEED Platinum. Celá stavba a její nejbližší okolí mají rozsáhlý systém retence vody, který poslouží k zavlažování zeleně na střechách a terasách obou budov včetně nového stromořadí v ulici Na Florenci.

Do kanceláří Masaryčky se nyní stěhují první nájemníci. Kromě samotné společnosti Penta Real Estate bude také sídlem Fio banky, společností Veolia nebo BCG (Boston Consulting Group). V parteru budovy postupně otevře řada restaurací a kaváren.

ich/rs

Dnes začne další pokus o prodej pražského paláce Broadway v elektronické aukci. Dražbu vyhlásil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, vyvolávací cena je 930 milionů korun. Úřad se o prodej nemovitosti v centru Prahy pokouší už popáté, v předchozích dražbách se vždy přihlásil jediný zájemce, ale nikdy nepřihodil k vyvolávací částce. Účastníci v dražbě se museli přihlásit do pátku a složit kauci 20 milionů korun. Minimální příhoz musí být alespoň 200 000 Kč. Aukce potrvá do středečního poledne.

Stavba architektů Bohumíra Kozáka a Antonína Černého je tvořena třemi propojenými trakty. Patří k největším funkcionalistickým novostavbám v historickém jádru Prahy. Po roce 1980 byla budova upravena k administrativním účelům, v současnosti prostory paláce využívá Divadlo Broadway.

ČTK

Ceny bytů a domů na Slovensku ve 2.čtvrtletí tohoto roku meziročně klesly o 1,9 %, snížily se poprvé od roku 2014. Výrazněji, meziročně o 3,6 %, ve sledovaném období klesly ceny nových bytů. Starší bydlení zlevnilo o 1,5 %. Ve srovnání s 1. čtvrtletím letošního roku ceny obytných nemovitostí na Slovensku klesly o 3,9 %. Šlo o největší mezičtvrtletní pokles nejméně od roku 2011.

Ještě po většinu loňského roku ceny bydlení na Slovensku stoupaly meziročně dvouciferným tempem. Loni v létě pak tempo zvyšování cen začalo zvolňovat. K obratu na trhu podle analytiků přispělo zvyšování úrokových sazeb hypotečních úvěrů v souvislosti s obecným zpřísňováním měnové politiky centrálních bank v reakci na vysokou inflaci. Úrokové sazby úvěrů na bydlení na Slovensku se z loňské úrovně kolem 1 % ročně v letošním roce zvýšily ke 4 %. Podle dřívější analýzy slovenské centrální banky čeká do roku 2025 polovinu hypoték na Slovensku přehodnocení úrokové sazby.

ČTK

Mezinárodní realitní poradenská společnost Savills jmenovala současného generálního ředitele pro Českou republiku a Slovensko Stuarta Jordana generálním ředitelem pro střední a východní Evropu. Stuart Jordan povede vlastní kanceláře Savills v České republice a Polsku a bude koordinovat i aktivity partnerských kanceláří Savills v Rakousku, Maďarsku, Rumunsku a Srbsku. „Jsem potěšen, že mohu převzít tuto roli. Po úzké spolupráci s týmy v celé střední a východní Evropě cítím, že nastal ten správný čas, abychom naše aktivity centrálně propojili a využili této synergie k růstu na CEE trzích ve prospěch našich klientů,“ komentoval Stuart Jordan.

ich/rs

Podle analýzy poradenské realitní společnosti BTR Consulting začíná v Česku sílit trend takzvaného institucionálního nájemného bydlení, tedy plně vybavených bytů připravených k okamžitému nastěhování. Zatímco v roce 2020 bylo v Česku zhruba 1 100 takových bytů, v letošním prvním pololetí to byl více než dvojnásobek. V roce 2030 by mělo být obdobných bytů v Česku přes 10 000. Pro mnoho českých i zahraničních developerů se po snížení dostupnosti vlastního bydlení jedná o výnosnou investici.

BTR je zkratkou pro anglické „build to rent“. Může se jednat o samostatné byty i například o takzvané colivingové bydlení, tedy soubor menších bytů se sdílenými společnými prostory. Lidé zpravidla tento způsob nájmu využívají krátkodobě, například na jeden až dva roky. BTR domy jsou například Fragment v pražském Karlíně nebo AFI Home na Hloubětíně.

ČTK

Crestyl zahájí výstavbu projektu Semerínka se 185 byty v pražských Radlicích za 1,5 miliardy korun. Projekt  bude sestaven ze čtyř různě vysokých bloků, ve vnitroblocích by měla být komunitní zahrada a zázemí pro rodiny a děti. Byty budou o dispozicích od 1+kk do 4+kk v cenové relaci mezi 6,4 až 19,3 miliony korun. Většina z nich bude mít lodžii nebo předzahrádku. V okolí Semerínky právě vzniká další zástavba zajišťující základní občanskou vybavenost. Byty by měly být dokončeny na konci roku 2025 a generálním dodavatelem stavby je Metrostav. Za podobou stojí architektonické studio Davida Chmelaře, venkovní prostory navrhl zahradní architekt Petr Hodonický. Projekt bude postavený v rámci jedné etapy.

ČTK

Výstavba kanceláří v Praze se nevyplatí kromě drahých stavebních prací a energií také kvůli ceně kancelářského vybavení. To je nákladné kvůli požadavkům na environmentální a sociální udržitelnost (ESG) a poptávce po nadstandardní technologické výbavě ze strany zájemců. Neobsazenost pražských administrativních prostorů klesla v letošním prvním pololetí na 7,26 % a poptávka po kancelářích je momentálně nejvyšší za posledních pět let. Zájem o starší kanceláře na trhu není.

I přes rostoucí poptávku, pokles neobsazenosti a stagnující ceny nájmu kancelářských prostorů v Praze nezačala za posledních 12 měsíců stavba ani jedné administrativní budovy. Podle ředitele developmentu v Passerinvest Eduarda Forejta se výstavba kanceláří investorům nevyplatí, dokud trh nepřistoupí na vyšší než momentálně průměrné nájemné mezi 26 až 30 eury (630 až 725 korun) za metr čtvereční.

Podle analýzy Colliers se ceny měsíčního nájmu v prvním pololetí obdobně jako v předešlém čtvrtletí pohybovaly okolo 27 eur (650 korun) za metr čtvereční. Prostory ve vnitřním městě stály do 18,25 eur (440 korun) a ve vnějším městě do 16 eur (390 korun).

ČTK

Podle průzkumu společnosti Savills se údaje o poptávce po prémiových kancelářích v 1. pololetí roku 2023 začaly v Evropě výrazně lišit. V porovnání s pětiletým průměrem došlo v Lucemburku k nárůstu o 137 %, v Oslu k nárůstu o 22 % a v Praze o 13 %. K poklesu poptávky došlo v Lisabonu (o 62 %), v Dublinu (o 42 %) a v Budapešti (o 21 %). Poptávka však naráží na nedostatek moderních administrativních budov, zejména v lokalitách s dobrou obslužností. Více než 12 měsíců navíc žádný developer nezahájil v Praze výstavbu administrativní budovy. Většina z rozestavěných projektů, u kterých došlo k zahájení dříve (například Masaryčka), je navíc z významné části obsazena. Pozitivní zprávou pro zájemce o nové kanceláře naopak je, že do konce roku 2025 by mohlo být v Praze postaveno až 195 700 m² nových kancelářských prostor, z nichž 143 600 m² je již ve výstavbě.

ich/rs

Do tendru, ve kterém hlavní město hledalo soukromého partnera pro výstavbu prvního projektu družstevního bydlení na městských pozemcích, se ani po roce od vypsání nikdo nepřihlásil a magistrát jej musel zrušit. Město v tendru hledalo partnera pro výstavbu dvou bloků domů s až 266 byty v Radlické ulici v Praze 5. Projekt schválilo vedení Prahy v minulém volebním období.

Partner, kterého magistrát hledal, měl společně s městem založit družstvo a následně na městských pozemcích zajistit výstavbu bytových domů. Do družstva by poté vstoupili Pražané, kteří by tak získali byty až o třetinu levněji, než je tržní cena. Třetinu bytů by si ponechal magistrát pro účely nájemního bydlení.

ČTK

Z analýzy Hospodářské komory České republiky vyplývá, že komplikované získávání stavebního povolení spolu s dalšími faktory pomalé výstavby snižuje atraktivnost České republiky pro investice do bytové výstavby. Investoři by se tak mohli začít orientovat na výstavbu v jiných státech s méně složitými povolovacími procesy. Za pomalou výstavbou bytů stojí mimo jiné zdlouhavé stavební povolování, nedostatek pracovních sil ve stavebnictví a nedostatek absolventů stavebních oborů. Výstavbu také prodražují povinná spoluúčast investorů na rozvoji území a nové požadavky Evropské unie, související s energetickou náročností.

„Žádný z těchto problémů nemá přechodný charakter, a proto bez razantních změn nedojde k jejich samovolné nápravě. Bez přijetí ucelené koncepce a strategie vedoucí k systémové podpoře vzniku nového bydlení v České republice se bude jeho nedostupnost i nadále prohlubovat,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Podle Hospodářské komory by stát vedle zjednodušení legislativy měl posílit domácí výrobu stavebních materiálů, rozšířit okruh míst vhodných pro zástavbu, jako jsou brownfieldy, rozšířit zástavbu do výšky a zrychlit přijímání zahraničních pracovníků. Zároveň by měl umožnit investorům odpočet nákladů za školy či jiné veřejné budovy, jejichž výstavba je často podmínkou pro výstavbu nových bytů. To zvyšuje náklady na výstavbu, které se následně zobrazují v ceně nemovitostí.

ČTK

Z aktuálního Property indexu společnosti Deloitte vyplývá, že Česko je v Evropě druhou nejméně dostupnou zemí pro koupi vlastního bydlení. Na pořízení nemovitosti o 70 metrech čtverečních je třeba průměrně 13 hrubých ročních platů, zhruba stejně jako v minulém roce. Praha je pro pořízení bydlení třetí nejdražší metropolí po Amsterdamu a Bratislavě. Na nemovitost v hlavním městě je potřeba 14,3 hrubých ročních platů. „Nejnovější údaje ukazují, že ze všech států je vlastní bydlení nejméně dostupné na Slovensku, kde je na jeho pořízení potřeba v průměru 14,1 hrubých ročních mezd. Česká republika, která se loni v dostupnosti umístila na nejhorším místě, se nyní posunula na předposlední příčku,” řekl vedoucí partner v oddělení finančního poradenství Deloitte Miroslav Linhart.

V Česku, stejně jako v dalších 22 zemích, průměrná cena bydlení rostla. Konkrétně se zvýšila z 3 342 eur (80 000 korun) v roce 2021 na aktuálních 3 753 eur (90 000 korun) za metr čtvereční, což činí 12% nárůst. Český rezidenční trh zaznamenal podle Miroslava Linharta rychlý pokles prodejů bytů zejména v důsledku zpřísnění měnové politiky České národní banky. „Hypoteční trh tak začal výrazně zpomalovat. Loni bylo uzavřeno 50 243 hypotečních úvěrů, což je o 80 010 méně než v roce 2021. Celkový objem hypoték loni přesáhl 151 miliard korun, to představuje 63% propad oproti roku 2021,” dodal Miroslav Linhart.

Nejdostupnější vlastní bydlení mezi státy EU je podle Deloittu aktuálně v Belgii a Norsku, kde obyvatelé potřebují na koupi méně než pět hrubých ročních platů. Za nimi jsou Dánsko a Slovinsko. Momentálně nejdražší bydlení mají podle Deloitte Izraelci, kteří v minulém roce za novostavby utratili v průměru 5 701 eur (137 000 korun) za metr čtvereční. Naopak nejlevnější nové byty jsou v Bosně a Hercegovině, kde metr čtvereční průměrně vyjde na 1 237 eur (30 000 korun).

ČTK

Vláda bude projednávat návrh novely zákona o poskytování úvěrů Státního fondu podpory investic (SFPI) na modernizaci nebo pořízení bydlení. Úprava by měla fixně snížit základní úrokovou sazbu maximálně na 3 %, nejméně na 1 %. Úroková sazba poskytovaná SFPI se stanovuje ve výši základní sazby Evropské unie pro Českou republiku a momentálně se pohybuje okolo 7,43 %. Nařízení by mělo nabýt účinnosti 20. září.

Novela je podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) reakcí na zvyšující se hypoteční úvěry způsobené vysokou inflací po pandemii koronaviru a začátku války na Ukrajině. Pokud by SFPI úvěr nesnížilo, šlo by podle důvodové zprávy očekávat hromadný odchod klientů SFPI ke komerčním bankám. „Aktuálně by tedy úroková sazba stanovená po ukončení období fixace dosahovala výše 3 %. Splátky úvěru tak například u jistiny dvou milionů korun se sazbou 1,12 % nevzrostou z 9 305 korun na 14 225 korun, ale pouze na 10 643 korun. Měsíční náklady tedy nevzrostou o 5 000 korun, ale pouze o 1 300 korun. Pro úplnost uvádíme, že anuita komerčního úvěru by byla při sazbě 5,9 % 12 922 korun,“ uvedlo MMR v důvodové zprávě. Vzhledem k tomu, že program není financován dotacemi ze státního rozpočtu, nebude mít přijetí novely podle ministerstva žádný dopad na stání peníze.

ČTK

AI Academy je první českou konferencí, která otevírá příležitost pro propojení umělé inteligence a real estate. Konference se zaměří na různé aplikace umělé inteligence, které mají potenciál vytvářet zisk a zlepšovat efektivitu napříč obory. Konference nabídne tři diskusní panely, v rámci kterých se budou účastníci moci setkat s vizionáři, odborníky a lídry v oblasti využívání umělé inteligence v byznysu a realitách. Můžete se těšit na zajímavé hosty, nabitý program a networking.

Přihlášku a kompletní program najdete na webu konference. Nezapomeňte využít limitovanou nabídku na zvýhodněné vstupenky. Účastnit se můžete prezenčně, ale i online. Těšíme se na Vás!

Vláda podpořila modernizaci železniční trati z Prahy na Letiště Václava Havla a na Kladno a úseku Nemanice-Ševětín na trati z Prahy do Českých Budějovic formou PPP projektů, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Chce využívat tyto projekty i pro další stavby železniční a dálniční dopravní infrastruktury.

V současnosti se formou PPP projektu staví úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, vláda už dříve schválila využití této metody i pro připravované úseky dálnice D35, která má být alternativním spojením východu a západu země.

Ministerstvo dopravy by také mělo zpracovat studie proveditelnosti PPP projektů pro severní obchvat Pražského okruhu, středočeské úseky dálnice D3 nebo dosud nezahájené úseky D55. Studie by se měly týkat i připravovaných vysokorychlostních tratí na Moravě.

ČTK

Objem investic na českém realitním trhu v 1. pololetí letošního roku meziročně poklesl o 42 %, objem transakcí činil přibližně 692 milionů eur (přibližně 16,7 miliardy korun). Rostoucí poptávku zaznamenaly pouze investice do maloobchodních ploch, které se na transakcích podílely ze 61 %. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Colliers.

Ve 2. čtvrtletí letošního roku dosáhl objem transakcí v Česku 298 milionů eur (7,2 miliardy korun), což v porovnání s předchozím čtvrtletím představuje pokles o 27 %. Největší českou transakcí ve 2. čtvrtletí letošního roku byl prodej obchodního centra Palác Pardubice za přibližně 124 milionů eur (tři miliardy korun). Druhou byla připravovaná transakce izraelské skupina G City. Ta sjednotila své plné vlastnictví obchodního centra Arkády Pankrác v Praze 4 získáním posledních 25 %. Podíl měl hodnotu 60,5 milionu eur (1,5 miliardy korun).

Sektor kanceláří zaznamenal transakci, když společnost REICO prodala svou kancelářskou budovu Rohan v Praze 8 za přibližně 33 milionů eur (797 milionů korun). Budovu koupil investiční fond Fio banky. V regionu střední a východní Evropy byl podle průzkumu český trh s 34% podílem druhý nejaktivnější za prvním Polskem (42 %).

ČTK