Poskytovatel sdílených kanceláří WeWork požádal ve Spojených státech o bankrotovou ochranu. Firmě, která zažila raketový vzestup a pád, se nevyplatily sázky na to, že společnosti budou více využívat její sdílené kancelářské prostory. Pobočky firmy mimo USA a Kanadu nejsou řízením dotčené. Mluvčí WeWork uvedl, že majitelé zhruba 92 % dluhu firmy souhlasili v rámci dohody o podpoře restrukturalizace s přeměnou svého zajištěného dluhu na vlastní kapitál. Firmě se tím podařilo snížit dluh o tři miliardy USD. WeWork očekává, že bude mít finanční likviditu, aby mohl normálně pokračovat v činnosti. Podobný krok jako v USA hodlá učinit také v Kanadě. Ke konci června měla WeWork k dispozici kancelářské prostory na 777 místech po celém světě. Japonská technologická skupina SoftBank, která vlastní ve WeWork zhruba 60 %, věří, že dohoda o podpoře restrukturalizace je vhodným opatřením pro reorganizaci firmy.

WeWork se před několika lety stala odstrašujícím příkladem divoce nadhodnocených amerických start-upů. S pověstí jednoho z nejhodnotnějších start-upů chtěla společnost v roce 2019 vstoupit na burzu s odhadovanou hodnotou 47 miliard USD (1,1 bilionu Kč). Místo triumfu ale přišel propadák. Hlubší vhled do podnikání před primární veřejnou nabídku (IPO) způsobil, že se velcí investoři ztrátové společnosti vyhnuli a nabídka byla nakonec zrušena. Firmu pak tvrdě zasáhla pandemie, protože covidová opatření lidi přiměla pracovat z domova. V roce 2021 se WeWork dostala na burzu, ale jen díky spojení s firmou specializovanou na akvizice, takzvanou SPAC. Od počátku letošního roku akcie firmy klesly o zhruba 98,5 %.

Firmě se také stále nedaří dostat do zisku, protože platí vysoké částky za pronájem prostor. Její firemní klientela kvůli trendu práce z domova omezuje nebo ruší pronájmy. Mnoho jejích zákazníků tvořily začínající a menší podniky, které omezily své výdaje kvůli vysoké inflaci a zhoršení ekonomických vyhlídek. Ve druhém čtvrtletí 2023 spotřebovaly platby za prostory 74 % jejích tržeb. Problémy WeWork zhoršila i konkurence ze strany jejích vlastních pronajímatelů. Společnosti zaměřené na pronájem komerčních nemovitostí tradičně uzavíraly pouze dlouhodobé nájemní smlouvy, nově ale začaly nabízet i krátkodobé a flexibilní pronájmy, aby se vyrovnaly s poklesem zájmu o kancelářské prostory. V žádosti ke konkurznímu soudu firma uvedla, že ke konci června její aktiva činila 15,06 miliardy USD. Závazky pak 18,66 miliardy USD.

ČTK

Společnost Penta Real Estate dokončila první etapu výstavby v lokalitě Nová Waltrovka. Ta zahrnuje dvě kancelářské budovy, Metalica a Legatica, budovu nového hotelu Zleep a brzy se bude také kolaudovat 78 bytů. Dokončena je i široká promenáda v úseku mezi Jinonicemi a Radlicemi, která nabízí řadu míst pro odpočinek a volnočasové aktivity. Dalším etapám výstavby na Nové Waltrovce bude dominovat rezidenční výstavba, se čtyřmi stovkami dalších bytů a obchody. „Radlické údolí v posledních letech proměňujeme ze zanedbaného brownfieldu na živou městskou čtvrť. Na místě kdysi tradičního strojírenského podniku vyrostla kromě bytů a kanceláří také nová školka nebo krásný park. Noví rezidenti si život zde pochvalují. Nepochybuji, že i na Nové Waltrovce se bude žít a pracovat skvěle,“ říká Pavel Streblov, obchodní ředitel pro komerční výstavbu společnosti Penta Real Estate.

Polovina kancelářských prostor je již pronajata. Celou budovu Legatica obsadí mezinárodní společnost. Mezi další nájemce patří skupina DRFG nebo soukromé centrum plastické chirurgie Juraje Payera. Největším nájemcem retailových prostor se stal Penny Market, v provozu je kavárna Kofínno, v přípravě je i nové bistro. Na jaře 2024 rozšíří paletu služeb také řetězec fitness center Max Fitness. Nová budova hotelu Zleep se stane součástí rychle rostoucího řetězce Deutsche Hospitality. Hotel přivítá první hosty již příští týden. Budovy na Nové Waltrovce byly vyprojektovány tak, aby mohly usilovat o nejvyšší certifikáty BREAAM (v případě hotelu), respektive LEED a WELL (v případě kancelářských budov).

Rezidenční výstavba je plánovaná v severní polovině areálu, dále od rušné Radlické ulice. V první etapě bylo rozestavěno 78 bytů všech velikostí. Další etapa výstavby bytů začne na jaře 2024. Postupně zde vyrostou další čtyři stovky bytů. Projekt Nová Waltrovka počítá také s novou školou, sportovištěmi a hřišti, ale i restaurací v objektu původní slévárny.

Penta Real Estate/ich/rs

Do mezinárodní architektonické soutěže na podobu mrakodrapu, který má vzniknout v centru Ostravy, se zapojí pět architektonických studií. Soutěžní návrhy musí zájemci odevzdat do 5. února. O vítězi soutěže porota rozhodne v březnu. Na jejím vyhlášení se dohodlo město se společností RT TORAX Group, která je investorem stavby. Objekt by měl být jednou z dominant krajské metropole. Do soutěže se zapojila studia, která projektují stavby ve světových metropolích a s architektonickými soutěžemi tohoto formátu mají zkušenosti. Konkrétní jména nyní nelze zveřejnit, schválené podmínky to neumožňují až do doby, než budou vyhlášeny výsledky.

S vyhlášením soutěže počítal dodatek smlouvy mezi městem a investorem, podoba projektu se totiž v minulosti několikrát měnila. Původně se hovořilo o výškovém objektu s jednou věží, pak o variantě s věžemi dvěma. Dříve se mluvilo o obchodně administrativním centru s hotelem a byty v objektu s 60 patry a výškou 238 metrů. V takovém případě by šlo o nejvyšší budovu v České republice. Finální podobu ale určí až architektonická soutěž. Předmětem soutěže je kromě stavby také návrh veřejných prostranství v dané lokalitě i propojení nové budovy s přilehlým okolím včetně plánovaných tras pro pěší a cyklisty. S vybraným architektonickým studiem budou následovat další fáze projektování a povolovacích řízení. Zahájení stavby investor plánuje na rok 2028, předpokládány termín dokončení a zahájení provozu pak do roku 2032. Součástí architektonické soutěže je workshop, který se uskuteční 5. prosince za účasti investora, porotců, přizvaných expertů a zástupců města Ostravy. Půjde o individuální setkání s jednotlivými studii, při nichž architekti dostanou zpětnou vazbu na své rozpracované projekty.

ČTK

Vedení radnice Prahy 11 schválilo námitky do územního řízení týkajícího se záměru výstavby dvou vysokých domů Duo Galaxie na Hájích na pozemcích, kde nyní stojí objekt bývalého kina Galaxie. Výstavba domů s byty a kancelářemi by podle vedení městské části způsobila mimo jiné problémy v dopravě a parkování. Na místě mají vzniknout dva 72metrové věžové domy o 21 patrech, investorem je společnost Thesea. Vzniknout by zde mělo celkem 276 bytů.

Výstavba by podle vedení radnice Prahy 11 zasáhla široké okolí Hájů. Nejde jen o několik let trvající stavbu samotnou, ale o celkovou zátěž území, například vyšší počet obyvatel zvýší nároky na školská zařízení, zvýší se potřeba parkovacích míst v lokalitě. Radnici vadí rovněž to, že stavby naruší panorama a dominantu a symbol Jižního Města, sousední dvojdům Kupa. Panelové domy v okolí dosahují čtyř až 13 podlaží, zamýšlené domy by měly mít až 21 pater.

ČTK

Od ledna do září vzrostl počet veřejných zakázek zadaných českým stavebním firmám o 23 %. Hodnota zakázek činila 168 miliard korun, což byl meziroční růst o 19 %. Hodnota zadaných veřejných zakázek má významný vliv na celkovou produkci ve stavebnictví. Ta v letošním roce zatím klesla o 1,5 %. „Veřejné zakázky pro české stavebnictví hrají klíčovou roli a tvoří třetinu objemu práce na stavebním trhu,“ řekl Kamil Jeřábek, generální ředitel společnosti Wienerberger. Potvrzují to i data CEEC Research. Podle nich se stavebnictví na veřejných investicích podílí ze zhruba 32 %.

V minulém roce bylo veřejnými zadavateli vysoutěženo a zadáno zhotovitelům o 15,2 % méně stavebních zakázek, než tomu bylo v roce 2021. Po loňském poklesu tak počet veřejných zakázek postupně opět nabírá růstové tempo. V letošních prvních devíti měsících bylo zadáno 5 844 zakázek. Nárůst veřejných zakázek pozitivně ovlivnila stabilizace cen stavebních materiálů, kdy veřejní zadavatelé po počáteční opatrnosti začaly s realizací připravovaných projektů. Konec finanční podpory na energie v příštím roce a opětovný nárůst jejich cen se ale podle dřívějších vyjádření prodejců a výrobců stavebnin následně projeví ve finálních cenách stavebních prací.

Za letošní tři čtvrtletí bylo vydáno 1 132 oznámení o veřejné zakázce, což je o 1,3 % více než ve stejném období předchozího roku. Celková předpokládaná hodnota zakázek činila 155,4 miliardy korun, jde o meziroční nárůst o 18,6 %. Hodnoty oznámených zakázek s cenou pod jednu miliardu korun meziročně mírně poklesly o 0,3 %.

V příštím roce plánuje vláda investovat do infrastruktury zhruba stejný objem finančních prostředků jako v roce 2023. Více než 150 miliard na výstavbu dopravních staveb ze strany státu je nepochybně pro stavebnictví významný stimul. Chce zajistit nejen pokračování rozdělaných projektů, ale i zahajování řady nových a údržbu stávajících.  V roce 2024 se předpokládá výstavba 128 kilometrů silnic, z toho 81 kilometrů dálnic.

Největší zadanou stavební zakázkou se v září stala výstavba zařízení pro energetické využití odpadu v elektrárenské lokalitě Mělník od společnosti ČEZ za 12 miliard korun, následovaly výstavba multifunkční sportovní haly v Brně, kterou zadalo v lednu statutární město Brno v hodnotě 4,4 miliard korun, modernizace Krajské nemocnice Liberec v hodnotě 3,1 miliard korun nebo stavba dálnice D35 Janov–Opatovec, kterou vybralo Ředitelství silnic a dálnic ČR a zadalo zhotoviteli za 2,5 miliardy korun.

ČTK

Útlum českého průmyslu v září neskončil a podle analytiků bude asi pokračovat i v dalších měsících. Slabé zůstává také stavebnictví, zářijový meziroční nárůst po dvou předchozích poklesech je pouze důsledkem srovnání s nízkým výsledkem z loňského září. Přebytek zahraničního obchodu v září očekávání překonal, spíše než ekonomický růst je ale za tím rychlejší pokles dovozu. Průmyslová výroba v Česku se meziročně snížila potřetí za sebou, pokles navíc vzrostl na 5 % ze srpnových 1,7 %. Dolů šla také proti srpnu o 1,8 %. Stavební výroba meziročně vzrostla o 1,7 %, v meziměsíčním srovnání ale byla nižší o 0,2 %. Zahraniční obchod ČR skončil v září přebytkem 12,8 miliardy korun, což byl meziročně o 25,3 miliardy Kč lepší výsledek.

S poklesem produkce se český průmysl v září potýkal podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) napříč téměř všemi odvětvími. K meziročnímu snížení nejvíce přispěla výroba elektřiny a plynu, což ovlivnily plánované odstávky v elektrárnách a mimořádně teplé počasí. Klesla ale i výroba strojů a zařízení, růst zaznamenal farmaceutický, nápojový a oděvní průmysl. Hodnota nových zakázek pro český průmysl klesla ve srovnání s loňským zářím o 5,2 %. Tuzemský průmysl prochází recesí, pokles zřejmě vykáže i za celý letošní rok, uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila český průmysl prochází mrazivým obdobím, když v září přišel o svou jedinou dosavadní oporu ve výrobě automobilů. Ta meziročně mírně klesla zřejmě vlivem chybějících součástek po požáru u dodavatele plastových dílů a záplavách ve Slovinsku.

Ve stavebnictví meziroční růst evidují statistici v tomto roce teprve potřetí, vedle září se stavební produkce zvýšila v lednu a v červnu. V srpnu klesla o 0,2 %. Pozemní stavitelství vykázalo v září růst o 2,2 %, inženýrská produkce se zvýšila o 0,5 %. „Poptávka po stavebních pracích zůstává vlivem vysokých nákladů výstavby slabá. Jde o působení kombinace vysokých úrokových sazeb, cen nemovitostí a stavebních materiálů. K tomu se ještě přidává výrazné snížení kupní síly domácností související s propadem reálných mezd,“ uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler. Vysoké náklady na výstavbu stojí podle analytiků také za meziročním úbytkem vydaných stavebních povolení o 10,2 %. Výhled stavebnictví tak zůstává negativní, zejména kvůli pokračujícímu útlumu soukromé výstavby. Během září se sice začalo stavět téměř o čtvrtinu bytů více než loni, za první tři čtvrtletí to ale bylo o 14,6 % méně.

ČTK

Příjezdovou cestu na první terminál Letiště Václava Havla doplní budovy, které navrhl v podobě krystalů zahalených do satelitních snímků Česka vítěz mezinárodní soutěže, nizozemský architektonický ateliér MVRDV. Už z dálky mají návštěvníky, kteří budou na ruzyňské letiště přijíždět auty nebo hromadnou dopravou,  vítat velkoryse prosklené budovy, které budou zvláště za tmy zářit jako velké lucerny.

Projekt rozšíří Terminál 1 na východní straně o dvě přibližně čtvercové budovy pro bezpečnostní kontrolu, obchodní plochy nebo VIP salonky. Naproti přes ulici, ve veřejné části letiště, přibude trojúhelníková, klínovitá stavba s hotelem, konferenčním centrem a krytým parkovištěm. Všechny tři stavby jsou navržené v jednotném stylu a společně vytvoří novou vstupní bránu k letišti. Kromě panoramatického prosklení, jež má zajistit i dobrý výhled z interiéru do okolí, budou fasády pokryté potiskem s motivy satelitních snímků české krajiny. Typicky pro tvorbu MVRDV budou okraje mezi průhlednou a zakrytou částí fasád hranatě „okousané“, jako poskládané z pixelů či minecraftových bloků. Prostory mezi stavbami obklopí zeleň, zastoupená druhy obvyklými pro místní přírodu. Motiv satelitních snímků se bude opakovat i na střechách nových budov a na stropech v interiérech.

Stavby jsou navržené na principu udržitelnosti. Pro část konstrukcí jsou sice nezbytný beton a ocel, ale podlahy budou lehké a duté a podepírané trámy z vrstveného lepeného dřeva. Potištěné sklo na fasádě bude obsahovat fotovoltaiku, která vyrobí část elektřiny pro spotřebu v budově. Potisk se zároveň postará o stínění na potřebných místech. Fasáda má obsahovat i programovatelné světelné prvky, které umožní na budově vyvěšovat informace o aktuálních událostech.

Seznam Zprávy/ich/rs

Zatímco developeři skladů a výrobních hal rekordně staví, poptávka po jejich nemovitostech se ve 3. čtvrtletí propadla. Na vině je nejistota v automobilovém průmyslu i potíže e-shopů. „Na straně nájemců vidíme velkou obezřetnost s ohledem na nejistý vývoj automobilového průmyslu, což platí pro Česko i Německo. Částečně to souvisí s přechodem na elektroauta, kde tradičním automobilkám sílí konkurence. Doložit to lze uvolněním prvních průmyslových prostor kolem Mladé Boleslavi, s čímž už jsme se opravdu dlouho nesetkali,“ komentoval ředitel realitně-poradenské firmy 108 Real Estate Jakub Holec. Vedle automobilového průmyslu tvoří velkou část poptávky po halách ještě sklady internetových obchodů. Avšak ani e-commerce není v nejlepší kondici. Tržby internetových obchodníků klesaly meziročně i ve 3. čtvrtletí, a to o 11 %. To se odráží také na poklesu zájmu o skladové plochy ze strany přepravců.

Ve 3. čtvrtletí se v Česku pronajalo 182 tisíc metrů čtverečních skladů a průmyslových hal. To je ve srovnání s předchozími obdobími nezvykle slabý výsledek. Meziročně se pronájmy za 3. kvartál propadly o 62 %. V porovnání s tříletým průměrem je to pokles o 65 % (z dat Industrial Research Forum). Aktuálně je v Česku ve výstavbě kolem 1,4 milionu metrů čtverečních průmyslových ploch. Tolik se ještě nikdy nestavělo. Dle Savills je přibližně 60 % z těchto ploch předem pronajato.

Seznam Zprávy/ich/rs

Zveme Vás na vyhlášení laureátů České ceny za architekturu 2023 konané 9. listopadu ve Foru Karlín v Praze. Večerem provází moderátorská dvojice Martha Issová a Jiří Zeman. Večer doplňuje umělecký program Petra Nikla a týmu Divadla Archa za hudebního doprovodu Kryštofa Koenigsmarka.

Režie: Ondřej Hrab, Vojtěch Filčev.

Česká cena za architekturu pořádaná Českou komorou architektů oceňuje nejlepší stavby realizované na území České republiky během posledních pěti let. Letošní přihlášená díla hodnotila porota ve složení architektka Gilma Teodora Gylytė (Litva), architekt a urbanista Joakim Lindmarker (Švédsko), architekt, krajinářský architekt a urbanista Winy Maas (Nizozemsko), architektka Taba Rasti (Španělsko), architekt Oliver Sadovský (Slovensko), krajinářská architektka Maike van Stiphout (Nizozemsko) a spisovatel, kurátor a kritik specializující se na oblast designu a architektury Deyan Sudjic (Velká Británie).

Mezinárodní porota vybrala 31 realizací, které usilují a hlavní cenu soutěže. Prohlédnout si je můžete zde.

Praha 1 se odvolá proti územnímu rozhodnutí povolujícímu střešní terasu s kavárnou, kterou plánuje developerská společnost Penta umístit na vyšší z nových budov u Masarykova nádraží. Lhůta na odvolání proti rozhodnutí je do tohoto pátku. Odvolání bude primárně založeno ve věci ujištění, že stavba negativně neovlivní život v městské části. Případné narušení se může týkat například hluku nebo světelného smogu. Pro více námitek v tuto chvíli nemá radnice podklady, případně je možné odvolání na základě nových informací rozšířit. V případě výšky budovy je pak možné požádat o přezkum rozhodnutí památkářů, což je lze učinit ve lhůtě jednoho roku. Nástavbu kritizuje Klub Za starou Prahu, podle kterého bude mít budova po navýšení 41 metrů, což převyšuje maximální povolenou výšku staveb v pražské památkové rezervaci. Magistrátní památkáři podle vyjádření klubu nezhodnotili vliv nástavby na panorama celé Prahy a povolili ji s účelovým zdůvodněním, že završí kompozici budovy.

Penta v tiskové zprávě uvedla, že limit 40 metrů neplatí pro ustoupená podlaží či drobné nástavby, které jsou posuzovány individuálně a mohou být povoleny v případě, že výškou či provedením nenarušují panorama centra Prahy. To je podle firmy případ toalet a občerstvení na plánované terase, které budou z velké části skryty za transparentním fasádním pláštěm budovy. Atika prodlužující fasádu stavby je navíc podle firmy ještě vyšší, takže nástavba nepřekročí maximální výšku povolenou původním územním rozhodnutím. Terasa měla být podle ředitele firmy Penta Real Estate pro ČR Petra Paličky původně soukromá a určená pouze pro nájemce kanceláří v budově. „Na základě participace, opakovaných podnětů ze strany veřejnosti a diskuse se zástupci města jsme ustoupili, řešení přehodnotili, a terasa bude přístupná veřejnosti samostatným výtahem. Předpokládáme její otevření na začátku letní sezony,“ uvedl. Dodal, že o podmínkách fungování terasy plánuje firma jednat s Prahou 1.

ČTK

Na jednání bankovní rady České národní banky ponechali bankéři základní úrokové sazby, od kterých se odvíjí úroky komerčních úvěrů, beze změn. Dvoutýdenní repo sazba zůstává stále na 7 %. Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, zůstala na 8 %. Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, je stále 6%. Tyto sazby jsou tak i nadále na nejvyšších hodnotách od roku 1999. Realitní trh na tyto vysoké základní úrokové sazby velice doplácí. Nové byty nyní kupují téměř jen lidé, kteří mají vlastní zdroje.

Cenu Opera Pragensia 2023 získala za významný přínos k proměně brownfieldu v prosperující městskou čtvrť Brumlovka společnost Passerinvest Group. Cenu předal na slavnostním udílení cen v Paláci Žofín Radimu Passerovi, zakladateli a CEO společnosti Passerinvest Group, starosta MČ Praha 4 Ondřej Kubín. Letošní ročník byl zaměřen na architektonické projekty, které se realizovaly na území hlavního města Prahy za posledních 30 let. Cílem cen Opera Pragensia je zasvětit širokou veřejnost do postupného procesu vývoje pražské architektury. Každým rokem jsou představeny zajímavé osobnosti spolu s jejich projekty, které ať již v rámci větších či menších městských částí napomáhají ke zkvalitnění každodenního života obyvatel Prahy i zahraničních návštěvníků. Ceny Opera Pragensia jsou vyhlašovány a organizovány mezinárodním festivalem architektury a urbanismu Architecture Week Praha, hlavním městem Prahou a jednotlivými městskými částmi.

Čtvrť Brumlovka zahrnuje zhruba 25 hektarů, na kterých se dnes v pražské Michli nachází 12 administrativních budov, kde sídlí 80 firem. Brumlovka tak poskytuje téměř 15 000 pracovních míst. Kromě administrativních budov se zde nachází také tři rezidenční objekty a 70 obchodů a služeb. Nechybí tady ani mateřská, základní a střední škola a místa pro volnočasové aktivity. Model Brumlovky je mimořádně umístěn na výstavě České a slovenské architektury v Jízdárně Pražského hradu, kterou může veřejnost zdarma navštívit až do 30. 11. 2023.

V komplexu CTZone v ostravské čtvrti Hrabůvka se budou nacházet čtyři budovy typu CTBox a dvě budovy CTFlex, dohromady o velikosti více než 20 000 metrů čtverečních. Jedná se o vysoce flexibilní typy budov nabízející prostory už od menších jednotek o velikosti 300 metrů čtverečních, které jsou přizpůsobitelné na míru nájemcům a podporují různé obchodní aktivity. Za projektem stojí developer CTP.

Celý projekt probíhá za úzké spolupráce s městem, které již vydalo územní rozhodnutí a umožnilo zahájení výstavby. Aktuálně probíhá výstavba prvních dvou budov o velikost 7 000 metrů čtverečních. Dokončení a předání prvních hal je plánováno v polovině příštího roku. Developer hodlá v budoucnu v CTZone vybudovat také své rezidenční bydlení Domeq. Stejně jako u ostatních projektů CTP je i zde kladen důraz na udržitelnost. Developer chce například využít dřevěné vazníky pod střechou. Areál doplní také množství zeleně, v místě nebude chybět občanská vybavenost.

Mezi místní projekty developera patří také nové komunitní centrum Clubhaus, které otevře své dveře v CTParku Ostrava již tento podzim. Je možné ho identifikovat podle typického C na vrcholku budovy. Clubhaus je specifickým konceptem prostor, které se přizpůsobují konkrétním potřebám nájemců v daném parku. Zázemí je možné využívat pro vlastní akce, ať už firemní či soukromé, nebo se zde zúčastnit celé řady místních událostí, jako jsou business snídaně, workshopy i sportovní dny. Clubhaus je možné najít v řadě evropských parků developera, v České republice půjde již o druhé komunitní centrum (první je v CTParku Bor).

Odborníci v nedávném průzkumu analyzovali více než 8 000 recenzí na Googlu a porovnávali počet negativních recenzí na veřejných toaletách v každém městě s tím, kolikrát byla použita slova synonymní pro „špinavý“. Praha se umístila na 8. místě mezi městy s nejšpinavějšími záchody v Evropě. Nejhorší veřejné záchody má Riga, oproti rumunskému Bukurešti, která má veřejné toalety nejlepší. Průzkum také odhalil, že více než tři čtvrtiny lidí použijí veřejný záchod, pouze pokud je to zcela nevyhnutelné (kvůli obavám z hygieny). 

Evropská města s nejhoršími veřejnými toaletami: 1. Riga, Lotyšsko 2. Madrid, Španělsko 3. Valletta, Malta 4. Stockholm, Švédsko 5. Varšava, Polsko 6. Vídeň, Rakousko 7. Lisabon, Portugalsko 8. Praha, Česká republika 9. Bratislava, Slovensko 10. Řím, Itálie

Praha se řadí na 8. místo mezi evropskými městy s nejnižšími hygienickými standardy v Evropě se skóre čistoty 5,60 z 10. Téměř 8,78 % recenzí obsahuje slova synonymní pro „špinavé“. Průměrné hodnocení veřejných toalet v Praze je pouhých 3,24 z 5, což znamená méně než uspokojivý zážitek pro ty, kteří zařízení potřebují. Riga má skóre čistoty 3,44 z 10. Téměř jedna z pěti recenzí veřejných toalet v Rize obsahuje slova synonymní pro „špinavé“ (18,75 %). Veřejné záchody v Rize mají průměrné hodnocení 3,36 z 5. Španělské veřejné toalety v Madridu se umístily na druhém místě se skóre čistoty 4,23. Jedna z osmi recenzí obsahuje slova synonyma pro „špinavé“, což činí nabídku veřejných toalet druhou nejhorší v Evropě. Veřejné záchody v Madridu mají průměrné hodnocení pouhých 3,09/5, což je jedno z nejnižších hodnocení v Evropě, v top 10 je převyšuje pouze polská Varšava (3,08/5).

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně klesla o 0,6 %. Proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt snížil o 0,3 %. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Podle údajů Eurostatu byl mezičtvrtletní pokles HDP v Česku třetí nejhlubší v Evropské unii, větší hospodářské oslabení zaznamenaly pouze Irsko a Rakousko.

Podle analytiků v Česku očekávané hospodářské oživení nepřišlo zejména kvůli slabé spotřebě domácností zasažených inflací a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Celoroční výkon české ekonomiky míří nejspíše do záporu, realisticky se jeví pokles o zhruba 0,4 %.

V evropském srovnání česká ekonomika zaostává. HDP celé Evropské unie ve 3. čtvrtletí meziročně i mezikvartálně vzrostl o 0,1 %. Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenaly Lotyšsko, kde HDP vzrostl 0,6 %, a Belgie, kde růst činil 0,5 %. Česko zaostává za průměrem Evropské unie také v míře investic či exportech.

Forbes/ich/rs

Zveme Vás na 22. ročník konference Real Estate Market Autumn, který se uskuteční 8. 11. 2023 v prostorách Spojky Karlín v Praze.

V rámci konference budeme s předními českými odborníky na real estate, development, investice a územní plánování diskutovat o aktuální situaci a vývoji na realitním trhu, o tom, jak trh reaguje na ekonomickou situaci a jakým způsobem se mění podle potřeb a preferencí koncového klienta.  Otevřeme také téma strategického rozvoje měst a nového stavebního zákona, jehož změny s sebou přináší mnoho výzev a příležitostí.

Diskutovat budeme také o atraktivních investičních příležitostech, úspěšných vizích a strategiích, které ovlivňují český realitní trh. Těšit se můžete na nabitý program, inspirativní diskusi s lídry českého byznysu, workshopy i networking. Celá konference bude v reálném čase překládána do angličtiny.

Těšíme se na setkání s Vámi a na společné diskuse o budoucnosti realitního trhu.

Hlavní partneři konference jsou: bnt attorneys in CEE, Česká spořitelna, a.s., Deloitte, MS architekti s.r.o. a Penta Real Estate s.r.o.

Partneři konference jsou: ČSOB, a.s., Ewing s.r.o., Grinity s.r.o., Home Real Estate s.r.o., J&T REAL ESTATE CZ, a.s., LEXXUS NORTON, Investiční skupina Natland, PASSERINVEST GROUP, a.s.,Prochazka & Partners, s.r.o., Savills CZ, Skanska Residential a.s., Svoboda & Williams s.r.o. a Wearrecho.

Hlavní mediální partner: CzechCrunch

Mediální partneři: ASB, EARCH, newstream

Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu pro rok 2023 získalo Sídlo Kloboucké Lesní. Galavečer s vyhlášením výsledků GPA – Národní ceny za architekturu 2023 se konal ve Velké dvoraně Veletržního paláce v Praze. Hlavní cenu GPA – Národní ceny za architekturu pro rok 2023 získal projekt Sídlo Kloboucké Lesní autorů Jana Macha, Jana Vondráka a Filipa Cerhy.

Projekt si můžete prohlédnout zde.

Jako každoročně vítězové hlavní ceny obdrželi velkou modrou kostku, kterou vytvořil Bohumil Eliáš.

Cenu za celoživotní dílo a velkou červenou kostku získala Zdeňka Vydrová. Tuto cenu uděluje rada Obce architektů, která o ni jednomyslně rozhodla na svém zářijovém zasedání.

Zdeňka Vydrová je autorkou nebo se autorsky podílela na mnoha architektonických návrzích nejrůznějších měřítek a společenského významu. Z mnoha jejích realizací je zajímavé uvést: rekonstrukci pavilonu G na Brněnském výstavišti (1996, spolu s Viktorem a Martinem Rudišem), rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně (2001, spolu s Ivanem Kolečkem), lávku s novým vstupem do areálu Výstaviště (2007), nebo novostavbu Galerie Pakosta v Litomyšli (2008).

V jednotlivých kategoriích byly uděleny tyto ceny:

Kategorie Šetrná stavba

Projekt: Revitalizace školy Českobrodská na chytrou, udržitelnou, bezpečnou, provozně energeticky a uhlíkově pozitivní budovu

Autoři: Jiří Tencar, Pavel Šulc, Jiří Škopek, Michaela Václavská, Norbert Glejdrua, Marek Machač, Monika Hrubešová, Lucie Roubalová, David Nývlt, Patricia Sičáková, Karolína Vojáčková, Ondřej Kramer, Michal Mazanec, Lukáš Skládal, Vojtěch Pražák, Ondřej Fábry,

Cena: malá stříbrná kostka

Web: Šetrná stavba

Tuto cenu uděluje  ve spolupráci s porotou Czech Green Building Council (Česká rada pro šetrné budovy) jako odborný partner kategorie Šetrné stavby.

Kategorie Urbanismus

Projekt: Lávka v Litomyšli

Autoři: Lukáš Ehl, Tomáš Koumar, Ladislav Dvořák, Ladislav Šašek

Cena: Malá fialová kostka

Web: Urbanismus

Kategorie Krajinářská architektura a zahradní tvorba

Projekt: Park na Moravském náměstí v Brně

Autoři: Janica Šipulová, Martin Sládek, Klára Zahradníčková

Cena: malá zelená kostka

Web: Krajinářská architektura

Kategorie Interiér

Projekt: Edukační centrum České filharmonie Rudolfinum, Praha

Autoři:  0,5 Studio: Pavel Novy, Vít Svoboda, spolupráce: Filip Tóth, Jitka Mácová

Cena: malá žlutá kostka

Web: Interiér

Kategorie Rekonstrukce

Projekt: PLATO Contemporary Art Ostrava

Autoři: Robert Konieczny, Michał Lisiński, Dorota Skóra

Cena: malá modrá kostka

Web: Plato Contemporory Ostrava

Kategorie Rekonstrukce

Kostel Nanebevzetí pany Marie v Oseku

Autoři: František Koňařík, spolupráce: Jindřich Koska, Milena Nečásková, Tomáš Koňařík, Marek Koňařík, Pavel Siváň, Jan Jiruška, Pavel Dolanský, Petr Vlček, Roman Souček, Jindřich Jirsa, Adéla Hoblíková

Cena: malá modrá kostka

Web: Kostel Nanebevzetí

Kategorie Rekonstrukce

Obnova barokní kaple sv. Václava v Praze

Autoři: Václav Šuba, Jan Vinař, Filip Chmel

Cena: malá modrá kostka

Web: Barokní kaple

Kategorie Architektonický design drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře

Projekt: KVIFF.TV Park

Autoři: Ondřej Chybík, Michal Kryštof, Kristýna Blažíčková, Ondřej Mundi, Martin Holý, Ondřej Jelínek, Alex Montolio Font

Web: KVIFF.TV Park

Kategorie Novostavba 1

Projekt: Komunitní bytový dům pro seniory Křenovice

Autoři: Adam Koten, Ondrej Palenčar, Štěpán Vašut

Cena: Malá modrá kostka

Web: Novostavba 1

Kategorie Novostavba 2

Projekt: Vinařství přátelé Pavlova

Autoři: Marek Jan Štěpán, Jan Vodička, Martin Kopecký, Dalibor Klusáček, Jan Martine, Alena Dvořáčková

Cena: Malá modrá kostka

Web:  Novostavba 2

Kategorie Novostavba 3

Projekt: Základna technických služeb v Praze – Lysolajích

Autoři: Vojtěch Kaas, Jan Kalivoda

Cena: Malá modrá kostka

Web: Novostavba 3

Kategorie Novostavba 4

Projekt: Bytový dům Bratislavská 51

Autoři: Roman Gale, Radek Pasterný, David Bureš

Cena: Malá modrá kostka

Web: Novostavba 4

Kategorie Rodinný dům

V této kategorii letos cena udělena nebyla.

O GPA – Národní cenu za architekturu 2023 se v letošním jubilejním 30. ročníku ucházelo 275 projektů. Porota měla náročný úkol už při výběru 50 projektů, které postoupily do finále. Po shlédnutí staveb v samotném terénu a po prezentacích autorů v rámci Grand Prix  Architecture Festivalu by Grohe se členové poroty jednomyslně rozhodli udělit více cen než obvykle a také udělit X Čestných uznání.

Čestné uznání v kategorii Interiér

Projekt: Poliklinika Lesná

Autoři: David Kudla, Oldřich Fikejs

Web: Poliklinika Lesná

Čestné uznání v kategorii Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře

Projekt: TEA HOUSE PAVILION

Autoři: Andrej Olah, Filip Marčák, Jana Filípková, Alexandra Májska, studentští spoluautoři: Maria Pawlova, Katarzyna Oowczarska, Julia Kurni, Aleksandra Gospodarek, Aliskja Losi, Jan Chmurski, Maciej Kuratzyk, Michał Teodorczyk.

Web: Tea House Pavilion

Čestné uznání v kategorii Urbanismum

Projekt: Rekonstrukce Karlova náměstí v Třebíči

Autoři: Atelier RAW, Tomáš Rusín, Ivan Wahla, Petr Muthina,

Autor Kašny prstence H3T architekti s. r. o.

Spolupráce IRadka Matulová, Jiří Matula, Eva Wagnerová

Web:  Karlovo náměstí Třebíč

Čestné uznání v kategorii Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře

Projekt: Expozice ve Věži smrti

Autoři:Tereza Kabelková, Jiří Kabelka, Jakub Jareš (historik)

Web: Expozice ve Věži smrti

Čestné uznání v kategorii rekonstrukce

Projekt: Kocanda Kravsko II Sádrovna + Třídírna

Autoři: Barbora Hora, Jan Hora, Jan Veisser, Maroš Drobňák,

Klára Jordánová – krajinné úpravy

Web: Kocanda Kravsko II Sádrovna

Čestné uznání v kategorii rekonstrukce

Projekt: Stodola v Pošumaví

Autoři: Jan Holub, Tomáš Hanus

Web:  Stodola v Pošumaví

Čestné uznání v kategorii rekonstrukce

Projekt: Gočárova galerie

Autoři: Petr Všetečka, Robert Václavík, Karel Menšík, Tereza Novotná

Web: Gočárova galerie

Čestné uznání v kategorii rekonstrukce

Projekt: Školka Montessori v Jablonci nad Nisou

Autoři: Jan Mach, Jan Vondrák, Pavlína Mullerova

Cena: Malá modrá kostka

Web: Rekonstrukce

Čestné uznání v kategorii Urbanismus

Projekt: Rekonstrukce a dostavba náměstí ve Vacově

Autoři: Zbyněk Skála

Web:  Rekonstrukce a dostavba náměstí ve Vacově

Čestné uznání v kategorii Krajinářská architektura

Projekt: Volnočasový Areál Jammertal v parku Folimanka

Autoři: LOXIA a.s. – Jana Mastíková

Web: Folimanka

Čestné uznání v kategorii interiér

Projekt: Přeměna zámeckých pivovarských prostor na bazén a spa

Autoři: Barbora Škorpilova, Aleš Marek, Jan Šulcek

Web: Zámecké prostory

Čestné uznání v kategorii rekonstrukce

Projekt: Rekonstrukce a přístavba ZŠ Dobřichovice

Autoři: Oldřich Hájek, Pavel Lesenský, Olga Kostřížová, Jakub Koníř

Web: Rekonsturce ZŠ Dobřichovice

Čestné uznání v kategorii Krajinářská architektura

Projekt: Vohančice – Komplex protierozních opatření a krajinářských úprav

Autoři: Jana Janíková, Denisa Hrubanová

Web: Vohančice

Čestné uznání v kategorii interiér

Projekt Revitalizace kostela českobratrské církve evangelické na Smíchově

Autoři: Miroslav Cikán, Pavla Melková,

 

Grand Prix Architektů pořádá Obec architektů, a. s. již od roku 1993.

Porota je každoročně pětičlenná, kdy 4 porotci jsou vždy zahraniční a jeden je z České republiky.

V letošním jubilejním XXX. porota zasedala v tomto ve složení:

Předsedkyně poroty:

Amanda Levete – Velká Británie

Ostatní členové

Irakli Eristavi – Slovensko

Thorbjörn Andersson – Švédsko

Balász Bognár  – Japonsko

Petr Štefek – Česká Republika

Obchodní komplex, který plánuje developerská skupina Crestyl ve vnitrobloku paláce Savarin u pražského Václavského náměstí, má kladný posudek památkářů. Projekt je nyní v územním řízení, s ohledem na lokalitu v pražské památkové rezervaci je souhlas památkářů nezbytný pro vydání územního rozhodnutí. Palác Savarin začala skupina Crestyl rekonstruovat koncem roku 2021, veřejnosti by se měl otevřít v příštím roce. Kromě toho je v plánu vybudování obchodního a kancelářského komplexu pasáží a podzemních prostor, které propojí ulice Na Příkopě, V Cípu a Jindřišská s Václavským náměstím.

Centrum se bude skládat ze čtyř na sebe navazujících samostatných částí s vlastním způsobem využití. Středobodem projektu bude historická budova jízdárny, kolem které vznikne ve vnitrobloku náměstí se zahradou, kavárnami a restauracemi. Kromě obchodních a kancelářských prostor bude součástí projektu i prostor určený zejména pro kulturní a společenské akce nebo nový vstup do metra. Pražský magistrát zvažuje, že v podzemí plánovaného centra umístí Slovanskou epopej Alfonse Muchy, tomu se však soudně brání malířova vnučka.

ČTK

Pražský magistrát, radnice Prahy 3 a developerská firma Finep Holding uzavřely dohodu o kontribucích k plánovanému bytovému projektu v areálu nákladového nádraží Žižkov (NNŽ). Developer, který v areálu plánuje postavit 1 200 bytů, přispěje městu 167 miliony korun. Dohoda vznikla na základě metodiky, kterou minulé vedení magistrátu schválilo pro určení výše příspěvků developerů na budování veřejné infrastruktury. Pražští zastupitelé v polovině září schválili uzavření územního plánu, který je pro projekt Finepu nutný. Předpokládané náklady na projekt budou 8 miliard korun a výstavba potrvá 10 let.

Finep plánuje na parcelách v centrální části území NNŽ postavit dva bloky bytových domů s veřejně přístupnými zelenými vnitrobloky doplněné o obchody, restaurace, kanceláře a občanskou vybavenost. Z dohodnuté spoluúčasti bude určeno 72,5 milionu korun v penězích pro Prahu 3, která je investuje do výstavby nové základní školy. Zbytek hodnoty bude tvořit mateřská škola pro 125 dětí, kterou firma postaví a převede na městskou část, a pozemky pro nové komunikace, plánovanou zelenou promenádu či bytový dům.

Vzniklé byty budou určeny k vlastnickému, družstevnímu i nájemnímu bydlení. Architekt Boris Redčenkov z ateliéru A69 architekti uvedl, že ve středu projektu budou situovány vyšší domy, po obvodu budou bloky zachovávat výšku okolní zástavby. Podle loni schválené urbanistické studie má v nové čtvrti v areálu NNŽ žít v budoucnu až 15 000 obyvatel, mají tam vzniknout parky a několik školských zařízení včetně základní školy ve funkcionalistické budově nádraží. Na tu město plánuje podle dřívějších informací uspořádat architektonickou soutěž, stejně jako na návrh parku, který má vzniknout ve střední části území. Podél Malešické ulice vznikne tramvajová trať a nová Jarovská ulice napojí čtvrť na budoucí úsek městského okruhu.

V areálu NNŽ už staví firma Central Group, která tam chystá postavit 4 600 bytů. Plánuje zde stavět i Penta. Funkcionalistickou budovu nádraží vlastní České dráhy, které v minulosti s developerskou firmou Sekyra Group vytvořily společný podnik Žižkov Station Development, jenž má na budovu nádraží předkupní právo. Vedení magistrátu chce usilovat o to, aby Praha získala celou budovu do vlastnictví. V památkově chráněném nádraží by mohlo být sídlo Národního filmového archivu, kulturní a společenské prostory nebo základní škola.

ČTK

Investiční skupina Penta kupuje prostřednictvím Penta Real Estate firmu ČSAD Praha Holding, která vlastní autobusové nádraží Florenc a přilehlé pozemky. Spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Transakci antimonopolní úřad posuzuje ve zjednodušeném řízení.

Penta Real Estate kupuje mateřskou společnost ČSAD Praha Holding, Rextim Holding. „K navrhovanému spojení soutěžitelů dochází zejména v oblastech pronájmu nebytových prostor v Praze, developerské činnosti v Praze, poskytování parkovacích míst v Praze, služeb, které poskytují autobusová nádraží subjektům provozujícím veřejnou osobní autobusovou dopravu v Praze, maloobchodního prodeje pohonných hmot na čerpacích stanicích v Praze, provozování hotelů v Praze a provozování směnárenské činnosti ve směnárnách v Praze,“ uvedl úřad v oznámení.

Autobusové nádraží Florenc stojí na lukrativních pozemcích, jeho horní část spadá do katastru Nového Města, dolní část do Karlína. V minulosti chtěla skupina Penta pozemky ČSAD Praha Holding, které k nádraží přiléhají, koupit, ČSAD ale v roce 2016 oznámila, že na nich postaví vlastní projekt.

ČTK