Projekt Pod Hády, který staví brněnská developerská společnost Trikaya, má platné územní rozhodnutí na druhou etapu. Výstavba v městské části Maloměřice a Obřany zahrnuje 400 bytů, 600 podzemních parkovacích míst a budovu nové mateřské školy. V projektu pod lomem Hády na okraji Brna má vzniknout nová obytná čtvrť, která bude zahrnovat obchody, sportoviště, mateřskou školu, bydlení pro seniory a centrální náměstí. První etapu začala Trikaya stavět letos v září, zahrnuje 167 bytů a 200 podzemních parkovacích stání. S prodejem bytů společnost začala v říjnu. Výstavba první etapy bude dokončena v druhé polovině roku 2025.

V nové čtvrti plánuje developer investovat přibližně čtyři miliardy korun. Má zde vzniknout až 1 000 bytů jak v bytových domech, tak i v menších viladomech. Projekt na území, kde stála pouze nikdy nedokončená továrna Ergon, připravovala developerská firma 13 let. Recyklovaný materiál ze stržené továrny Ergon se má použít na stavbě. Podobu čtvrti navrhla architektonická studia Kuba&Pilař a Makovský & partneři. Zelená prostranství a střešní zahrady navrhl ateliér Flera.

ich/rs/ČTK

Pražský dopravní podnik má zakázáno uzavřít smlouvu na výstavbu další části metra linky D. Koncem minulého týdne o tom rozhodl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). V zakázce za 30 miliard ÚOHS zapochyboval, jestli jsou pravdivé životopisy stavebních manažerů, které ve výběrovém řízení předložila vítězná společnost Subterra. Předtím dopravní podnik vyloučil o dvě miliardy levnější nabídku, kterou podalo sdružení kolem firem Porr a Vinci, dopravní podnik to zdůvodnil tím, že nesplnilo podmínky tendru.

Jak však ukazuje písemné rozhodnutí ÚOHS, úřad zapochyboval, jestli Subterra ve své nabídce o zkušenostech klíčových manažerů nelhala. Mimo jiné právě z tohoto důvodu se konkurence Subterry se stížností na ÚOHS obrátila. Vyloučené sdružení Porr, Vinci a spol. se snaží dokázat, že Subterra předložila do soutěže zfalšované životopisy stavbyvedoucích. Stížnost k ÚOHS podalo ze stejného důvodu jako sdružení kolem Porr a Vinci také sdružení kolem společnosti Strabag.

Dopravní podnik v zadání zakázky požadoval po stavbyvedoucích konkrétní zkušenosti. A právě splnění téhle podmínky mohlo významně pomoci společnosti Subterra k vítězství. Subterra námitky konkurence od začátku sporu nekomentuje. Stejně tak se nevyjadřuje ani dopravní podnik. Pražská městská firma však už v říjnu zamítla stížnost Porru a Vinci proti vyhodnocení soutěže. Uvedla, že podle jejích informací jsou reference klíčových manažerů v pořádku.

Sdružení Vinci a spol. se do soutěže na úsek mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory přihlásilo s cenou 27,5 miliardy, Subterra nabídla 29,8 miliardy a Strabag 30,7 miliardy. Vedení Prahy dosud počítalo s tím, že čtyřkilometrovou trasu uvede do provozu v roce 2029. Tento termín je ale ohrožený.

Seznam Zprávy

Budoucí projekt úpravy odbavovací haly hlavního nádraží, revitalizace Vrchlického sadů a stavby přilehlé tramvajové trati bude realizován podle návrhu kodaňského studia Henning Larsen Architects. Vítězný návrh představili v pražském Centru architektury a městského plánování zástupci Prahy a Správy železnic (SŽ).

Předmětem soutěže, která začala loni v květnu, bylo komplexní řešení nádraží a jeho okolí. Soutěžní týmy dostaly za úkol navrhnout novou podobu odbavovací haly, jejíž rekonstrukci plánuje SŽ. Pro magistrát řešily úpravy Vrchlického sadů a pro DPP tramvajovou trať, která povede od Národního muzea do Wilsonovy a Washingtonovy ulice k odbavovací hale a následně Opletalovou ulicí do Bolzanovy ulice. Z původních 26 ateliérů, které se o zakázku ucházely, byl výběr v semifinále zúžen na pět, z nichž vzešli tři finalisté. Těmi byli kromě vítězného týmu Henning Larsen Architects z Dánska také španělští Miralles Tagliabue spolu s pražskou pobočkou barcelonských OCA architects a jako třetí český ateliér re:architekti v konsorciu s italskými ateliéry baukuh a YellowOffice.

Dominantním prvkem vítězného návrhu je velká dřevěná konstrukce, které se bude klenout od nové odbavovací haly směrem k Vrchlického sadům. Pod ní propojí prostor před nádražím s úrovní magistrály široké schodiště, na které naváže nový přechod přes frekventovanou silnici směrem k historické Fantově budově. Úprav se dočká i prostranství před nádražím, kde vznikne nová zastávka tramvaje.

Vítězné studio nyní uzavře smlouvy se všemi třemi zadavateli soutěže, tedy s pražským magistrátem, SŽ a dopravním podnikem hlavního města. Následně architekti dopracují svůj návrh do podoby architektonické studie, ke které se bude moci na přelomu letošního a příštího roku vyjádřit i veřejnost. Poté studio připraví projektovou dokumentaci pro povolovací proces. Přeměna nádraží a přilehlého parku by měla začít v roce 2028 a podle odhadu vyjde asi na dvě miliardy korun.

Zdroj vizualizací: Henning Larsen Architects

IPR/ČTK/ich/rs

Štvanická lávka v Praze, pavilon péče o rodinu v nemocnici Pelhřimov nebo multifunkční sportovní hala Kapka ve Vsetíně získaly v letošním 31. ročníku soutěže Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství titul Stavba roku 2023. Výherce porota vybírala z 38 nominací. Tradičně se soutěžilo také v kategorii Zahraniční stavba roku, prvenství si odnesl tunel Milochov na trati mezi Žilinou a Púchovem na Slovensku. Oceněním v podobě křišťálové lahve se může pyšnit také bytový dům Oáza v Liberci, medicínské centrum Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, kompetenční centrum společnosti Baumit v Brandýse nad Labem nebo lávka v Litomyšli. Porotce si získala také rekonstrukce kostela sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, návštěvnické centrum rodinného pivovaru Bernard v Humpolci, stavební úpravy Červeného kostela v Olomouci, dostavba Nejvyššího kontrolního úřadu v Praze či rekonstrukce tramvajové vozovny Slovany v Plzni. Dalším oceněným projektem bylo centrum současného umění Epo1 v Trutnově.

Na Štvanické lávce v Praze spojující Holešovice s Karlínem ocenili porotci trvanlivost konstrukce, která je podle nich oproti standardu více než dvojnásobná. V případě pavilonu péče o rodinu v Pelhřimově to pak byl například povrch fasády, který se pod dopadem slunečních paprsků proměňuje. Centrum současného umění Epo1 v Trutnově se porotcům zalíbilo díky jeho geniu loci, který vychází z původně průmyslového rázu projektu. V soutěži tradičně hlasuje také veřejnost, prvenství v Česku udělila bytovým domům Mýtka ve Staré Boleslavi. Ze zahraničních staveb si cenu veřejnosti odneslo letiště Saint Louis v Senegalu.

Při slavnostním večeru bylo předáno také množství zvláštních cen, například od ministerstva pro místní rozvoj (za výstavbu nového univerzitního kampusu v Ostravě na Černé louce) nebo ministerstva průmyslu a obchodu (za městský okruh Křimická na Karlovarsku a za administrativní budovu Kloboucká lesní ve Zlínském kraji). Osobnostmi stavitelství a architektury se v letošním ročníku soutěže stal architekt Josef Pleskot a projektant Vladimír Janata. V porotě zasedl architekt Jan Vrana, architektka Martina Hovořáková, profesor Zdeněk Jiran, inženýrka Renata Zdařilová a docent Jan Pašek. Osobně navštívili všech 110 přihlášených staveb v Česku. Ze zahraničí byly do soutěže přihlášeny dvě stavby.

ČTK

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně zrušil tendr na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ), který ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vyhlásilo v březnu. Potvrdil tak rozhodnutí svého úřadu ze září. Ministerstvo je přesvědčeno, že v tendru postupovalo zcela transparentně. Uspořádalo předběžné tržní konzultace a řádně vypsalo soutěž. Dle mluvčí ministerstva Veroniky Hešíkové připravuje MMR správní žalobu. ÚOHS se v současnosti zabývá i další smlouvou na DSŘ, kterou ministerstvo uzavřelo bez výběrového řízení v listopadu.

Dodavatele systému pro digitalizaci stavebního řízení hledalo ministerstvo ještě za předchozího vedení od roku 2021, odhadovaná cena zakázky byla 1,9 miliardy korun. Ministerstvo ale původní tendr zrušilo a letos v březnu vyhlásilo novou soutěž, v níž na začátku června zvolilo nového dodavatele, který má digitalizaci provést přibližně o 1,2 miliardy korun levněji, než byla nabídka z roku 2021. Tento tendr ÚOHS v září zrušil a zakázal plnění smlouvy do skončení správního řízení. MMR podalo rozklad k předsedovi úřadu, který ale jeho argumenty nevyslyšel a rozhodnutí prvního stupně potvrdil. Výběrové řízení je tak zrušené. Firma System Servis, která podnět k ÚOHS podala, měla k tendru řadu námitek. Úřad se některými z nich nezabýval, protože proti nim firma nepodala včas námitky, v několika dalších bodech nenašel důvod k zásahu.

ÚOHS ale našel pochybení MMR ve dvou bodech. Ministerstvo nejasně stanovilo podmínky pro využívání standardního softwaru v navrženém řešení. Firma, která by chtěla systém pro DSŘ navrhnout, tak nevěděla, zda může v některé části využít již existující programy nebo zda musí všechny části systému vytvořit na míru. Další chybou byla nedostatečná specifikace schvalovacích lhůt v procesu. Tedy ministerstvo neupřesnilo, jak rychle bude jednotlivé části systému dodavateli schvalovat a ten tak nemohl vytvořit vlastní harmonogram dodávání systému. Digitalizaci stavebního řízení plánuje MMR spustit od července příštího roku. Jeho provoz byl oddálen už dvakrát, úplně původně měl být systém funkční letos v létě.

ČTK

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil investiční skupině Penta koupit prostřednictvím Penta Real Estate firmu ČSAD Praha Holding, která v hlavním městě vlastní autobusové nádraží Florenc a přilehlé pozemky. Cenu transakce firmy nezveřejnily. Penta Real Estate koupila mateřskou společnost ČSAD Praha Holding, Rextim Holding. „Úřad zjistil, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto vydal rozhodnutí o povolení spojení, které již nabylo právní moci,“ uvedl ÚOHS.

Autobusové nádraží Florenc stojí na lukrativních pozemcích, jejichž horní část spadá do katastru Nového Města, dolní část do Karlína. V minulosti chtěla skupina Penta pozemky ČSAD Praha Holding, které k nádraží přiléhají, koupit. ČSAD ale v roce 2016 oznámila, že na nich postaví vlastní projekt. V něm chtělo ČSAD změnit brownfield v okolí nádraží Florenc na městský komplex. Generální ředitel ČSAD Praha Holding Pavel Vráblík v červnu ČTK řekl, že v projektu Florenc 21 bude autobusové nádraží součástí nové budovy, kde budou kancelářské prostory a byty. Investice tehdy odhadl na několik miliard korun.

ČTK

Bývalá plzeňská kasárna Slovany o rozloze 32 hektarů se mají do 15 let změnit v moderní čtvrť s několika tisíci byty, obchody, kancelářemi, parky, silnicemi a s mateřskou a zřejmě i základní školou. Majitel největší rozvojové plochy ve městě, APB – PLZEŇ a.s., tam hodlá s firmami Slovany pozemky a Slovany develop investovat asi 20 miliard Kč. První domy se mají začít stavět do dvou let.

Areál kasáren je opuštěný od roku 1992. Staré armádní budovy jsou srovnané se zemí, celá plocha je vyčištěná, bez ekologické zátěže, připravená k zasíťování. Kontribuce od developera se budou pohybovat ve stovkách milionů. Investor se zavázal vybudovat technickou i dopravní infrastrukturu nové čtvrti až pro 10 000 obyvatel. Silnice, parky a chodníky poté předá městu. Za 200 až 250 milionů Kč vybuduje z městské úpravny páteřní vodovod do areálu, kde dosud není dostatečná kapacita vody. APB dále zaplatí stavbu školky. Město získá také předkupní právo na pět hektarů pozemků, na nichž může vzniknout až 500 městských bytů. V lokalitě, jejíž plocha je stejná jako velké plzeňské sídliště Vinice, vzniknou tisíce soukromých a městských bytů, což by mohlo snížit ceny na místním realitním trhu.

Územní studii vyprojektoval městský útvar koncepce rozvoje. S projektanty se nyní řeší aktualizace uspořádání. Jak by měla zóna vypadat, bude známo po Vánocích. Původně se počítalo s tisícovkou bytů, ale bude jich víc, protože někde bytové domy nahradí původně plánované domy rodinné. Investor hodlá stavět byty všech velikostí, bytové domy budou mít až šest pater. Část bytů bude na prodej a část na nájemní bydlení.

ČTK

Realitní společnost CPI Property Group oznámila výměnu výkonného ředitele. Novým se stal dosavadní finanční ředitel David Greenbaum. Jeho předchůdce ve funkci Martin Němeček rezignoval, v CPI ale nadále zůstává. Martin Němeček stál za výrazným růstem a proměnou společnosti v posledních devíti letech, ve skupině CPI obsadí nově vytvořenou funkci zaměřenou na hodnotné projekty. David Greenbaum byl finančním ředitelem CPI od roku 2018, M. Němečka vystřídal také v představenstvu firmy.

CPI zároveň na svém webu uvedla, že společnost prodala v Chorvatsku firmu Sunčani Hvar Nekretnine, která spravuje velkou část hotelů na ostrově Hvar. Kupcem je investor a developer Eagle Hills z Abú Zabí. Prodej Sunčani Hvar podléhá souhlasu chorvatského antimonopolního úřadu, cenu CPI neuvedla. CPI nemovitosti prodává, protože slíbila svým investorům, že bude snižovat zadlužení.

ČTK

Projekt úprav odbavovací haly pražského hlavního nádraží, revitalizace Vrchlického sadů a stavby tramvajové trati Muzeum – Bolzanova vypracují architekti z kodaňského studia Henning Larsen Architects. Výsledek soutěže, kterou společně vypsaly pražský magistrát, dopravní podnik (DPP) a Správa železnic (SŽ), schválili městští radní. Předmětem soutěže bylo více projektů, které se týkají nádraží a jeho okolí. Týmy dostaly za úkol navrhnout novou podobu nové odbavovací haly, jejíž rekonstrukci plánuje SŽ. Pro magistrát řešily úpravy Vrchlického sadů a pro DPP tramvajovou trať, která povede od Vinohradské třídy kolem nádraží do Bolzanovy ulice.

Soutěž začala loni v květnu a měla formu takzvaného soutěžního dialogu, kdy se do přípravy s projektanty zapojili i odborníci a zástupci magistrátu, dopravního podniku, SŽ a dalších zainteresovaných stran. Z původních 26 přihlášek hodnoticí komise vybrala pět postupujících a následně tři finalisty. Vítězné studio nyní uzavře separátní smlouvy se všemi třemi zadavateli soutěže a dopracuje svůj návrh do podoby architektonické studie a poté projektové dokumentace pro jednotlivé záměry. Začátek realizace se předpokládá nejdříve v roce 2028.

Na druhém místě se v soutěži za dánským studiem umístil tým barcelonských studií Miralles Tagliabue EMBT a OCA architects, třetí skončilo konsorcium českého studia re:architekti, italského ateliéru baukuh studio associato a italského studia Yellow Office.

ČTK

Jeden z posledních zástupců architektonického stylu brutalismus v Brně, někdejší obchodní dům Prior u hlavního nádraží, čeká příští rok demolice. Budova stojí osamoceně vedle brněnského hlavního nádraží, její terasa navazuje na lávku přes ulici Úzká do moderní nákupní galerie Vaňkovka. Stavbu obklopuje velké parkoviště. Prior je kostka, z něhož vystupuje betonová část tří administrativních pater. Že se jedná o fragment projektu dokládá i terasa. Ve třech administrativních patrech byly kromě kanceláří ředitelství také šatny, převlékárny a dílny. Šlo jednak o krejčovské dílny pro úpravu oděvu, ale také o truhlárnu a kovodílnu. Projekt počítal s vytvořením moderní části města, kde měla auta zůstat v přízemí. Původně měla mít budova navržená Zdeňkem Řihákem a Zdeňkem Sklepkem i podzemní podlaží, ale vzhledem k tomu, že vyrostla na místě zasypané části Svrateckého náhonu, to kvůli spodní vodě nebylo možné.

Budovu i její okolí koupila v roce 2017 developerská společnost Crestyl. V prostoru vedle hlavního nádraží má vzniknout částečně zastřešený veřejný prostor a šest budov, z nichž nejvyšší bude mít osm pater. Zůstane napojení na podchod pod hlavním nádražím a také lávka nad Úzkou ulicí. Průchod od nádraží k Vaňkovce zůstane zachovaný i po dobu stavby.

ČTK

Objem investic do komerčních nemovitostí v Česku činil ve 3. čtvrtletí letošního roku 190 milionů eur (4,7 miliardy korun), mezičtvrtletně tak klesl téměř o polovinu. Výnosy z nejlepších českých nemovitostí činí 5,25 % v případě kancelářských nemovitostí, 5 % z průmyslových a logistických nemovitostí a 6 % z nákupních center. Nejaktivnějšími kupujícími zůstávají i nadále čeští investoři, připadají na ně čtyři pětiny všech letošních transakcí v ČR. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Colliers. Roční objem investic do konce roku by při optimistickém výhledu mohl dosáhnout přibližně 1,3 miliardy eur (31,9 miliardy korun). V příštím roce se s ohledem na mírný hospodářský růst, přetrvávající inflační vlivy a jen malé vyhlídky na pokles úrokových sazeb očekává, že český realitní investiční trh čeká náročné období.

ČTK

Praha 1 nerozšíří svoje odvolání proti navýšení budovy Penty u Masarykova nádraží o žádost o přezkum kladných stanovisek magistrátních odborů územního rozvoje a památkové péče. Radnice podala proti územnímu rozhodnutí k navýšení budovy takzvané blanketní odvolání bez konkrétních námitek, které může ještě doplnit.

Penta plánuje na terase vyšší z nových budov kavárnu, podle zástupců firmy na základě podnětů Pražanů. Proti nástavbě se odvolal Klub Za starou Prahu, podle kterého bude budova po navýšení převyšovat maximální povolenou výšku staveb v pražské památkové rezervaci a magistrátní památkáři správně nezhodnotili její vliv na panorama Prahy. Terasa je plánovaná jako vyhlídková, není v plánu žádná hudba, žádné koncerty, žádné veřejné akce, otevírací doba bude respektovat dohodu s radnicí. Pokud jde o výšku, nejvyšší kóta povolená v původním povolení s výškou 41,9 metru přístavbou převýšena nebude. V památkové rezervaci platí výškový limit 40 metrů, přístavby jsou však posuzovány individuálně a tuto všechny instituce povolily.

ČTK

Best of Realty – Nejlepší z realit, prestižní soutěž v oblasti nemovitostí, slaví letos čtvrt století své existence. Slavnostního galavečera, který se konal v úterý 14. listopadu ve Fóru Karlín, se zúčastnily přední osobnosti českého realitního trhu. O nominaci na titul Best of Realty – Nejlepší z realit se v roce 2023 ucházely stavby dokončené na území České republiky po 1. lednu 2022, a to v pěti základních kategoriích: Rezidenční projekty, Administrativní centra, Obchodní centra, Hotely a Skladové a průmyslové areály. Při posuzování nominovaných projektů hrálo klíčovou roli urbanistické a architektonické řešení projektu, jeho přínos lokalitě, kvalita realizace, komerční úspěšnost a aspekt udržitelnosti. Vítěze vybírala jedenáctičlenná porota, složená z odborníků z řad Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí („ARTN“), bank, urbanistů, architektů, tržních analytiků a realitních makléřů. Dále byli vyhlášeni vítězové Zvláštní ceny poroty, držitel ceny ARTN za přínos realitnímu trhu, vítěz v kategorii Environmentální projekt roku a do Síně slávy byla uvedena další významná osobnost. „Odborná porota letos vybírala vybrala ty nejlepší z rekordního počtu více než osmdesáti developerských projektů a je jistě výborná zpráva, že i ve složitých časech dokáže český realitní trh generovat velmi zajímavé, hodnotné a kvalitní projekty,“ říká Tomáš Drtina, předseda odborné poroty.

Vítězství v kategorii Větších rezidenčních projektů získal projekt Fragment Karlín za výjimečnou architekturu, kvalitní zpracování, promyšlené detaily a inteligentní technologie řízení celého domu i jednotlivých bytových jednotek. Porota také ocenila, že bytový dům osazený zajímavými uměleckými díly obohatil mapu pražských architektonických počinů, přitahujících pozornost nejen domácích, ale i zahraničních návštěvníků metropole. Projekt La Vida Residence zvítězil v kategorii Menší rezidenční projekty především díky svému zcela netradičnímu a k přírodě přívětivému architektonickému pojetí. Nájemní dům se střešní zahradou a živou zelenou fasádou je moderním osvěžením nové bytové výstavby nejen v intenzivně se rozvíjející lokalitě pražských Hodkoviček, ale i v rámci celé metropole.

První místo v kategorii Administrativní centra si odnáší projekt Masaryčka. Odborná porota ocenila spojení ikonické světové architektury pod taktovkou studia Zaha Hadid Architects, která citlivě respektuje historický charakter centra, a úspěšné revitalizace rozsáhlého brownfieldu u Masarykova nádraží. Díky tomuto projektu dochází k propojení centra metropole s Karlínem a Žižkovem, rozšíření veřejných prostor a také významnému navýšení zelených ploch v plánovaném veřejném parku, který vznikne zastřešením Masarykova nádraží. Projekt je certifikován LEED Platinum.

V kategorii Obchodních center porota přiřkla prvenství projektu OC Palác Pardubice. Porotu zaujala schopnost investora zrealizovat náročnou a zároveň komerčně úspěšnou rekonstrukci památkové chráněné brutalistní budovy bývalého OD Prior a jejího propojení se stávajícím obchodním centrem Palác Pardubice.

Nejvyšší hodnocení v kategorii Hotely získal Hotel Thaya v Havraníkách, který představuje moderní koncept propojení zemědělské a potravinářské výroby s turismem. Je kombinací citlivé rekonstrukce zemědělských objektů a designové novostavby s ubytovacími kapacitami a gastronomickým provozem. Porota kromě praktického a funkčního konceptu ocenila i jeho atraktivní architekturu a obchodní úspěch.

V kategorii Skladových a průmyslových areálů porotu nejvíce zaujal projekt Urbanity Campus Tachov, budovy Beta a Gama. Výrobně-skladový campus ve své kategorii zvítězil díky zdařilé rekonstrukci stávajícího areálu, která do dané lokality vnesla nový život. Porota ocenila jak zlepšení kvality pracovního prostředí ve stávajících halách, tak i novou výstavbu dalších budov, které splňují ta nejpřísnější ESG kritéria.

Zvláštní cena poroty letos putovala ke dvěma projektům. V případě Císařských lázní v Karlových Varech porotu oslovila citlivá a inovativní rekonstrukce památkově chráněného neorenesančního objektu, díky které vzniklo moderní prostředí pro pořádání kulturních i společenských akcí. Dále porotu zaujala renovace Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích. Díky soustředěnému úsilí se podařilo odvážnou a osvícenou myšlenku rozsáhlé proměny brownfieldu na břehu řeky Chrudimky dovést do úspěšné realizace. Promyšlený rozvoj celého areálu Winternitzových automatických mlýnů porota vnímá jako vzorný příklad partnerství veřejného, soukromého a neziskového sektoru.

Environmentálním projektem roku se stal projekt nájemního bydlení Fragment Karlín. Ten je příkladnou ukázkou využití inovativních řešení a komplexního přístupu k realizaci udržitelné rezidenční budovy. Budova plnohodnotně využívá provozní BIM model.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí letos udělila svou cenu „Award for Excellence“ Janě Hrabětové, která se zasloužila o přínos realitnímu trhu prostřednictvím své redakční činnosti a kontinuálního rozvoj soutěže „Best of Realty – Nejlepší z realit“.

Síň slávy se rozrostla o nového člena. Stal se jím Petr Palička, dlouholetý ředitel jedné z nejvýznamnějších českých developerských společností Penta Real Estate.

Soutěž Best of Realty organizuje Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, generálním partnerem soutěže je Česká spořitelna a partnerem Síně slávy poradenská společnost KPMG. Mezi hlavní partnery galavečera patří společnosti Siko, ELITE BATH + KITCHEN, Menhart, Allen & Overy, PRE, Laufen a BTR Consulting. Partnery galavečera jsou Svoboda & Williams, STO, Flat Zone, Pražská teplárenská, Alca, Rigips, Xella, Puradies. Mediálními partnery jsou Forbes, Sreality, Building World, remspace, Grade.

KOMPLETNÍ VÝSLEDKY 25. ROČNÍKU SOUTĚŽE BEST OF REALTY – NEJLEPŠÍ Z REALIT

Rezidenční projekty většího rozsahu:

1. FRAGMENT Karlín (Trigema, QARTA Architektura)

2. Parvi Cibulka (YIT Stavo, Jakub Cigler Architekti)

3. Jinonický dvůr (CREDITAS Real Estate, MS Architekti)

Rezidenční projekty menšího rozsahu:

1. La Vida residence (Pavel Rejchrt, under-construction architects)

2. U Kazínské skály (IBS-Rokal, Šafer Hájek architekti s.r.o.)

3. Domy Chomoutov, I.etapa (o’home, Martin Fröml, Andrea Stříbrná)

Administrativní centra:

1. Masaryčka (Penta Real Estate, Zaha Hadid Architects)

2. Port7 (Skanska Property Czech Republic, DAM.architekti)

3. Organica (CONTERA Investment X, SCHINDLER SEKO ARCHITEKTI)

Obchodní centra:

1. OC Palác Pardubice (Palác Pardubice s.r.o., ESTE Design & Consulting)

2. JAVOR Centrum (Vifina Delta, KYZLINK ARCHITECTS)

3. OC Stará Boleslav (Traxial, VMS projekt)

Hotely:

1. Hotel THAYA (THAYA vinařství, Jakub Cigler Architekti)

2. Resort Český les – Aparthotel Železná (Apartmány Český les, Konceptual studio)

3. Apartmány Florián (OPBH DEVELOPMENT, MS architekti)

Skladové a průmyslové areály:

1. Urbanity Campus Tachov – budova Beta a Gama (URBANITY, Studio Komplits)

2. Contera Park Ostrava D1 (CONTERA Investment VIII., SPOTarchitects)

3. Panattoni Park Ostrov North – budova B (Panattoni Czech Republic, Rotagroup)

Zvláštní cena poroty

Winternitzovy automatické mlýny (Pardubice)

Císařské lázně (Karlovy Vary)

Environmentální projekt roku

FRAGMENT Karlín

Cena ARTN za přínos realitnímu trhu:

Jana Hrabětová

Síň slávy:

Petr Palička, Penta Real Estate

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chce vyhláškami a změnami právních předpisů zjednodušit a sjednotit zavedení požadavků na výstavbu. Momentálně navrhlo novou vyhlášku o technických požadavcích na výstavbu například pro vodní díla, bazény, koupaliště a sauny. Ta obsahuje krom jiného pravidla na vymezování pozemků, umisťování a technické parametry staveb. MMR připravuje také další právní předpisy nového stavebního zákona, které stanoví obsah projektové dokumentace staveb nebo vytvoří jednotný standard pro územní plánování.

Navržená vyhláška o vodních dílech podle MMR rozvíjí zákonem dané základní požadavky na výstavbu. „Cílem vyhlášky je požadavky zpřehlednit a zajistit zrychlení výstavby. To vše při zachování kvalitní architektury, urbanismu i ochrany životního prostředí a volné krajiny. Při přípravě jsme se zaměřili hlavně na to, jestli požadavky skutečně naplňují veřejný zájem,“ řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

MMR předpokládá, že vyhláška o vodních dílech spolu s dalšími prováděcími předpisy nového stavebního zákona nabude účinnosti 1. července 2024. Zároveň bude do 1. července 2027 platit přechodné období, při kterém bude možné použít dokumentaci podle dnes platných předpisů.

ČTK

Společnost Penta Real Estate koupila od Českých drah nevyužívané pozemky na Florenci. Výstavba nové městské čtvrti v okolí Masarykova nádraží tak může pokračovat podle návrhu vzešlého z urbanistické soutěže, která proběhla v roce 2021. Vítězný návrh od týmu Unit Architekti, A69 – Architekti a Marko&Placemakers na jaře 2022 projednala a schválila Rada hlavního města Prahy. Penta zaplatí za pozemky 243,8 milionů korun, přičemž tato částka může ještě vzrůst v závislosti na výsledku projednání změny územního plánu, které nyní probíhá. Penta nyní zaplatí Českým drahám cenu odpovídající maximální zastavitelnosti území dle stávajícího územního plánu a v závislosti na jeho konečné podobě bude mít povinnost cenu navýšit dle případného navýšení stavební zastavitelnosti území. Projednání změny územního plánu probíhá již několik let. Magistrát se s Pentou již dříve dohodl, že v nové zástavbě bude minimálně 40 % bytů, kterých je ve městě dlouhodobý nedostatek. Cílem je proměnit stávající neprůchozí uzavřenou oblast v živou městskou čtvrť propojující oblast Florence, Karlína a Žižkova. Očekává se, že projednání změny územního plánu bude dokončeno v roce 2024.

Aktuálně Penta realizuje výstavbu podél ulic Na Florenci a Hybernská. Pozemky, které jsou nyní předmětem prodeje, jsou z hlediska zastavitelnosti nejkomplikovanější. Hlavní překážkou v tomto území je trasa metra C včetně podpovrchového technického zázemí stanice Florenc. Penta oproti původnímu smluvnímu nároku vůči ČD ponese sama vícenáklady spojené s existencí metra jako (např. vibroizolace, případné částečné přemostění zařízení metra, atd). Převezme také veškeré výdaje spojené například s archeologickým průzkumem lokality a změnou územního plánu.

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu negativně ovlivní rozvoj trhu industriálních a dalších nemovitostí. Podle zákona nově nebude možno stavět průmyslové a komerční areály a fotovoltaické elektrárny větší než jeden hektar na produkčně nejkvalitnější české zemědělské půdě. Zdraží ale výstavba i na zbylých půdních třídách. Ze zjištění Hospodářských novin vyplývá, že zatímco nyní za jejich vyjmutí z půdního fondu stavitelé platí dvě sazby, 24 korun za metr čtvereční ve třetí třídě a 18 korun ve čtvrté a páté třídě, nově to má být pro sklady a obchodní centra 300 Kč a 240 korun. Novela tak přispěje k ještě vyššímu nárůstu cen pozemků, což se promítne do vyšších cen nemovitostí a na jejich nájemném.

Pokud územní plán počítá do budoucna s využitím nejkvalitnější půdy pro stavbu nemovitostí, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od platnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu odebrat, i kdyby byly pro účely obchodu nebo skladování určené v územním plánu. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.

Z analýzy Indrustrial Research Forum vyplývá, že ve třetím čtvrtletí se v Česku postavilo 183 000 metrů čtverečních průmyslové a logistické plochy, meziročně o 62 % méně. Mezičtvrtletně jde o pokles o 28 %. Neobsazenost mezičtvrtletně poklesla na 1,5 %.

ČTK

Česká investiční skupina Accolade postaví v Chorvatsku průmyslový areál o rozloze zhruba 50 000 metrů čtverečních. Konkrétní cenu investice společnost neuvedla, podle její mluvčí Kateřiny Menzelové se orientační hodnota bude pohybovat okolo 1,27 miliardy korun. Accolade dále plánuje postupný rozvoj i v dalších chorvatských lokalitách.

„Trh s průmyslovou moderní infrastrukturou se začal v Chorvatsku rozvíjet teprve před několika lety. V současné chvíli je tu tedy jen několik moderních průmyslových parků. Přitom jde o zemi s velkým potenciálem, která se letos stala součástí eurozóny a schengenského prostoru. Chorvatsko navíc disponuje širokou základnou zkušené a technicky vzdělané kvalifikované pracovní síly a velkou výhodou je jeho hustá dálniční síť a několik významných přístavů,“ uvedl výkonný ředitel Accolade Milan Kratina.

Projekt je situován v oblasti Donja Bistra severně od Záhřebu. Důvodem pro zvolení této oblasti byla podle Acccolade výhoda jejího napojení na dálnici s dostupností do Rakouska, Slovinska, Maďarska, severní Itálie a na východ přes srbský Bělehrad do Istanbulu. Zároveň se jedná o industriální centrum a v okolí se nachází velký národní výrobce sportovních elektromobilů Rimac. V regionu se tedy očekává velká poptávka po moderních průmyslových prostorech. Areál bude sloužit pro lehkou průmyslovou výrobu, logistiku a e-commerce. Areál by měl mít prvky udržitelnosti jako tepelnou izolaci, fotovoltaickou elektrárnu a LED osvětlení.

Zisk prvního stavebního povolení by pro společnost měl být odrazovým můstkem pro postupný rozvoj v dalších regionech Chorvatska. Za další strategicky významné lokality v této zemi považuje kromě Záhřebu přístav Rijeka s napojením do severní Itálie, Varaždin poblíž hranice se Slovinskem a Maďarskem, Split ve střední Dalmácii a Osijek ve východní části Chorvatska. Vzhledem k dalším plánovaným investicím zřídil Accolade v Chorvatsku vlastní tým a otevře v zemi své kanceláře.

ČTK

Ve čtvrtek 9. listopadu byly na galavečeru České ceny za architekturu konaném ve Fóru Karlín a přenášeném živě na web ČT art vyhlášeny výsledky 8. ročníku soutěžní přehlídky. Hlavní cenu získali Lukáš Ehl, Tomáš Koumar z ateliéru EHL & KOUMAR ARCHITEKTI s Ladislavem Dvořákem a Ladislavem Šaškem za návrh Lávky v Litomyšli. Ve finále letošního ročníku České ceny za architekturu porota vybírala mezi šesti díly. Vítěz i Finalisté se etablovali z 31 nominovaných prací, které ČKA představila na nominačním večeru v červnu tohoto roku. Celkově se o Českou cenu za architekturu v 8. ročníku ucházelo 241 realizací dokončených na území České republiky v posledních pěti letech. Výsledky 8. ročníku České ceny za architekturu najdete zde.

Zdroj: Česká cena za architekturu 2023

Výkony slovenského stavebnictví v září po zohlednění inflace zrychlily tempo meziročního růstu na 6 % po srpnovém nárůstu o 4 %. Odvětví tak dosáhlo nejlepšího výsledku od letošního února. Stavební produkce Slovenska v září dosáhla 720 milionů eur (17,7 miliardy Kč). Po zohlednění sezonních vlivů se proti srpnu zvýšila o 2,4 %. Postupovala hlavně nová výstavba včetně rekonstrukcí a modernizací. Z hlediska výrobního zaměření se dál dařilo pracím na inženýrských stavbách s růstem téměř o 20 %. Naopak dominantní výstavba budov byla nadále meziročně nižší, tempo jejího poklesu ovšem výrazně zpomalilo. Celkově za první tři čtvrtletí letošního roku výkony slovenských stavebních firem reálně stouply v porovnání se stejným obdobím loňska o 1,7 %. V České republice stavební výroba v září meziročně vzrostla o 1,7 %, předtím dva měsíce klesala.

ČTK

Poskytovatel sdílených kanceláří WeWork požádal ve Spojených státech o bankrotovou ochranu. Firmě, která zažila raketový vzestup a pád, se nevyplatily sázky na to, že společnosti budou více využívat její sdílené kancelářské prostory. Pobočky firmy mimo USA a Kanadu nejsou řízením dotčené. Mluvčí WeWork uvedl, že majitelé zhruba 92 % dluhu firmy souhlasili v rámci dohody o podpoře restrukturalizace s přeměnou svého zajištěného dluhu na vlastní kapitál. Firmě se tím podařilo snížit dluh o tři miliardy USD. WeWork očekává, že bude mít finanční likviditu, aby mohl normálně pokračovat v činnosti. Podobný krok jako v USA hodlá učinit také v Kanadě. Ke konci června měla WeWork k dispozici kancelářské prostory na 777 místech po celém světě. Japonská technologická skupina SoftBank, která vlastní ve WeWork zhruba 60 %, věří, že dohoda o podpoře restrukturalizace je vhodným opatřením pro reorganizaci firmy.

WeWork se před několika lety stala odstrašujícím příkladem divoce nadhodnocených amerických start-upů. S pověstí jednoho z nejhodnotnějších start-upů chtěla společnost v roce 2019 vstoupit na burzu s odhadovanou hodnotou 47 miliard USD (1,1 bilionu Kč). Místo triumfu ale přišel propadák. Hlubší vhled do podnikání před primární veřejnou nabídku (IPO) způsobil, že se velcí investoři ztrátové společnosti vyhnuli a nabídka byla nakonec zrušena. Firmu pak tvrdě zasáhla pandemie, protože covidová opatření lidi přiměla pracovat z domova. V roce 2021 se WeWork dostala na burzu, ale jen díky spojení s firmou specializovanou na akvizice, takzvanou SPAC. Od počátku letošního roku akcie firmy klesly o zhruba 98,5 %.

Firmě se také stále nedaří dostat do zisku, protože platí vysoké částky za pronájem prostor. Její firemní klientela kvůli trendu práce z domova omezuje nebo ruší pronájmy. Mnoho jejích zákazníků tvořily začínající a menší podniky, které omezily své výdaje kvůli vysoké inflaci a zhoršení ekonomických vyhlídek. Ve druhém čtvrtletí 2023 spotřebovaly platby za prostory 74 % jejích tržeb. Problémy WeWork zhoršila i konkurence ze strany jejích vlastních pronajímatelů. Společnosti zaměřené na pronájem komerčních nemovitostí tradičně uzavíraly pouze dlouhodobé nájemní smlouvy, nově ale začaly nabízet i krátkodobé a flexibilní pronájmy, aby se vyrovnaly s poklesem zájmu o kancelářské prostory. V žádosti ke konkurznímu soudu firma uvedla, že ke konci června její aktiva činila 15,06 miliardy USD. Závazky pak 18,66 miliardy USD.

ČTK