Evropská centrální banka je připravena zahájit snižování úrokových sazeb. Řekl to hlavní ekonom banky Philip Lane. Evropská centrální banka bude o nastavení měnové politiky rozhodovat příští týden ve čtvrtek. Předloni v červenci Evropská centrální banka zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby drží svou základní úrokovou sazbu na 4,5 %.

Inflace v eurozóně se předloni vyšplhala na rekordních 10,6 %. Od té doby už ale výrazně klesla a přiblížila se 2% cíli Evropské centrální banky. V dubnu míra inflace činila 2,4 %. Lane uvedl, že situace je nyní vhodná k uvolnění měnové politiky, pokud nenastanou žádná velká překvapení. Upozornil nicméně, že úrokové sazby musejí v letošním roce zůstat dostatečně vysoké, aby zajistily, že inflace bude pokračovat v poklesu a neustrne nad 2% cílem Evropské centrální banky. Investoři sázejí na to, že Evropská centrální banka příští týden sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. S největší pravděpodobností zahájí snižování úroků dříve než další přední centrální banky, včetně té americké.

Inflace ve Spojených státech v dubnu činila 3,4 %, byla tak o jeden procentní bod vyšší než v eurozóně. Americká centrální banka na svém posledním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 5,25 až 5,5 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2001. Zápis z posledního zasedání americké centrální banky ukázal, že představitelé centrální banky sice nadále věří v návrat inflace k 2% cíli ve střednědobém výhledu, ale předpokládají, že pokles inflace potrvá déle, než se očekávalo. Někteří činitelé americké centrální banky podle zápisu dokonce signalizovali, že jsou v případě potřeby ochotni úroky ještě zvýšit. Česká národní banka zahájila uvolňování měnové politiky už loni v prosinci. Základní úrokovou sazbu od té doby snížila celkem o 1,75 procentního bodu na 5,25 %.

remspace/Forbes/ČTK

V Praze byla zahájena výstavba moderního vzdělávacího biomedicínského centra zvaného Biocentrum, které je součástí investičního projektu Kampus Albertov Univerzity Karlovy. Biocentrum má propojit řadu oborů a vedle poslucháren a učeben zde vzniknou desítky vysoce specializovaných laboratoří. Budova přijde na zhruba 6,4 miliardy korun, z toho náklady na stavební část Biocentra činí zhruba 3,1 miliardy korun bez DPH. Projekt se uchází o podporu z Národního plánu obnovy.

Zdroj vizualizace: www.kampusalbertov.cuni.cz

remspace/CzechCrunch

Vláda představila program dostupného bydlení a také konkrétní parametry podpory výstavby cenově dostupného nájemního bydlení v ČR. V první fázi bude stát nabízet podporu ve výši osmi miliard korun ve formě zvýhodněných úvěrů na výstavbu bytů s nájmem nižším, než je tržní průměr. Nejdříve bude možné žádat o podporu ze státního fondu podpory investic (SFPI) v září. Stát již dříve pro obce vyčlenil zhruba 200 pozemků, o něž mohou pod podmínkou stavby cenově dostupných nájemních bytů bezplatně žádat. Ministerstvo financí (MF) zároveň spustilo cenovou mapu evidující výši nájemného v bytech podle katastrálního území.

Projekt je postaven na spolupráci státu, krajů, obcí a soukromého kapitálu. V současnosti stát vypracoval čtyři modely, jak by se samosprávy, stát a soukromí investoři mohli na vytvoření dostupného bydlení podílet. Obce by mohly stavět s podporou státu nebo ve spolupráci se soukromým investorem. Zároveň by ale soukromý investor mohl stavět cenově dostupné nájemní bydlení sám, pokud se s obcí domluví. Další možností je, že obce budou do vlastního fondu odkupovat již postavené domy.

V září nabídne SFPI program Dostupné bydlení, ve kterém budou k dispozici 4,5 miliardy korun na zvýhodněné úvěry. V příštím roce se k němu přidá Národní rozvojová banka se svými nástroji za 3,5 miliardy korun. V obou případech tvoří většinu prostředků peníze z Národního plánu obnovy (NPO), které budou dále doplněny o zdroje státního rozpočtu a soukromého sektoru. Po zapojení soukromých zdrojů a mezinárodních institucí by se investice do výstavby bytů celkově mohly navýšit až na 20 miliard korun.

Podporu ze SFPI bude možné využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Část z peněz lze použít okamžitě maximálně na 40 % celkových nákladů při splnění konkrétních požadavků. Následný dotovaný úvěr ve výši základní sazby EU pro ČR snížený až o tři procentní body může být až do 65 % ceny projektu. Celkově by dotace a výhodný úvěr mohly pokrýt až 90 % investice. Splatnost je do 30 let a předčasné splacení je bez poplatků. Žádat o ni může například územní samosprávný celek, státní příspěvková organizace nebo církev.

Dotované dostupné bydlení má sloužit čtyřem cílovým skupinám. Do příjmové spadají všechny domácnosti kromě 20 % nejbohatších. Zájemci v cílové skupině nesmějí být vlastníky žádných nemovitostí určených k bydlení. Další skupinou jsou mladí lidé do 35 let, kteří zároveň nejsou mezi 10 % nejbohatších. Třetí skupinou jsou veřejně prospěšné profese, jako jsou zdravotníci, policisté, sociální pracovníci a další. Ti mohou vlastnit nemovitost k bydlení, ale ne ve stejném kraji, v jakém o výhodné bydlení žádají. Poslední skupinou jsou oběti domácího násilí. Stát ale nechce nastavovat nějaká závazná pravidla, a obce si tak podle něj budou moci sami určit, pro koho bude bydlení určené.

Podle jejích výpočtů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě existuje možnost postavit a prodat nový byt o 60 metrech čtverečních ve standardním domě za 3,6 milionu korun, tedy zhruba za 60 000 korun za metr čtvereční. Komora vychází z objemových cenových ukazatelů pro bytovou výstavbu, z nichž vyplývá, že i po zahrnutí dalších nezbytných nákladů je letos možné dokončit a prodávat byty za konečné ceny v rozmezí od 46 000 do 60 000 korun za čtvereční metr.

remspace/ČTK

Evropská komise schválila návrh vyhlášky o požadavcích na výstavbu, který je připravovaný ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Jedná se o prováděcí předpis nového stavebního zákona, který v sobě spojuje několik vyhlášek týkajících se požadavků na vymezování pozemků, na umisťování staveb a technické požadavky na stavby. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš to uvedl na sociální síti X. Požadavky se týkají například povinného počtu vystavěných parkovacích míst na jeden nový byt či určení, jak velká může být místnost v bytě, aby mohla být považována za obyvatelnou.

Díky nové vyhlášce se podle I. Bartoše zjednoduší řada technických požadavků a některé překonané se z předpisů odstraní. „Odpadlo oslunění, snížili jsme nároky na parkovací místa nebo povinnost oddělit toaletu předsíní. Zároveň si obce můžou celou řadu věcí upravit podle svých potřeb. Výstavba bude díky vyhlášce jednodušší, rychlejší a levnější. Důležité to bude hlavně u projektů dostupného nájemního bydlení,“ uvedl I. Bartoš na sociální síti.

Návrh například definuje takzvaný „byt s univerzálním standardem“. Tento standard představuje základní, nejnižší prostorové požadavky, které mohou uspokojit většinu obyvatel a dají se použít při běžné bytové výstavbě. Hlavním požadavkem standardu je možnost zajištění manipulačního prostoru o velikosti kruhu o průměru nejméně 1,2 metru ve všech místnostech.

Aby byl v současnosti prostor v místnosti definován jako obytný, a mohl sloužit tedy k bydlení, musí mít alespoň osm metrů čtverečních. Důvodem je krom jiného například dostatek osvětlení vhodného pro život. Reálně musí být nyní místnost definovaná jako obytná často na vystavenou plochu větší, jelikož se v pokojích mohou nacházet například vestavěné skříně nebo další neobytné prostory. Nově by byla definovaná jako obytná vždy, kdyby měla podle plánů plochu osm metrů čtverečních.

Součástí vyhlášky jsou například také technické požadavky na výstavbu například pro bazény, koupaliště a sauny nebo vodní díla, jako jsou vodní nádrže. Obsahuje krom jiného pravidla na vymezování pozemků, umisťování a technické parametry staveb.

MMR předpokládá, že vyhláška o vodních dílech spolu s dalšími předpisy nového stavebního zákona nabude účinnosti letos 1. července. Zároveň bude do 1. července 2027 platit přechodné období, při kterém bude možné použít dokumentaci podle dosud platných předpisů.

remspace/ČTK

Hnutí ANO vyzvalo vládu k odsunutí startu digitalizace stavebního řízení alespoň do konce roku, aby se úředníci na stavebních úřadech mohli připravit. Na tiskové konferenci to řekla Klára Dostálová, bývalá ministryně pro místní rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje digitalizaci spustit 1. července. „Úředníky nemáme zaškolené, neexistují systémy, na kterých by se měli školit, vybavení příslušnou výpočetní technikou,“ řekla K. Dostálová. „Celé to může velmi ohrozit stavební řízení v České republice,“ dodala. Rozumné by podle ní bylo odsunout termín minimálně do konce roku.

Podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše se ale dolaďují poslední detaily a odklad by přinesl více škody než užitku. Jeho úřad představí systém na začátku června úředníkům, zveřejňuje instruktážní videa a chystá školení. Na Dopravním a energetickém stavebním úřadu už systémy zkoušejí od minulého týdne.

Prezident Petr Pavel po jednání se starosty na Pardubicku ve středu řekl, že by byl pro odklad spuštění digitalizace stavebního řízení. Mohlo by to podle něj občany i firmy ušetřit nepříjemností. Starostové mají z nástupu digitalizované podoby stavebního řízení obavy kvůli nedostatečné připravenosti úředníků i vybavení.

remspace/ČTK

Česká národní banka udělila společnosti EFEKTA IS, která je součástí investiční skupiny DRFG, povolení k činnosti investiční společnosti. Nová investiční společnost je sesterskou společností EFEKTA OCP a společně budou sdílet know how i služby. Náplní její činnosti bude obhospodařování a administrace fondů kvalifikovaných investorů a zahraničních fondů, které jsou s fondy kvalifikovaných investorů srovnatelné. Nová investiční společnost je již třetím subjektem s licencí v portfoliu skupiny. Doplnila tak obchodníka s cennými papíry EFEKTA OCP a investičního zprostředkovatele Chytrý Honza.

remspace

Passerinvest Group zahájil výstavbu multifunkčního objektu Hila na Brumlovce v Praze 4. Projekt nabídne 20 500 metrů čtverečních kancelářských ploch, nájemní byty a obchody. Po administrativních výstavbách na Rohanském ostrově a PernerKy v Praze 8 se jedná o třetí zahájený kancelářský projekt v Praze od druhého čtvrtletí 2022. Výše investice do výstavby nebyla zveřejněna.

Kromě kanceláří bude součástí projektu 71 nájemních bytů a 2 000 metrů čtverečních obchodních ploch. Za architektonickým zpracováním projektu stojí studio Aulík Fišer architekti, které pro Passerinvest dříve vypracovalo projekt kancelářské budovy Roztyly Plaza a spolupracovalo na dnešní podobě Brumlovky. Dodavatelem stavby je společnost Gemo.

Budova Hila bude stát na rohu ulic Vyskočilova, Želetavská a Jemnická v Praze 4. Druhé až osmé nadzemní podlaží bude tvořit kancelářská část doplněná o střešní terasy a deváté až patnácté nadzemní podlaží budou nájemní byty s lodžiemi. Čtyři podzemní podlaží poskytnou přibližně 420 parkovacích míst určených nájemcům budovy. Odhad dokončení kancelářské části je konec roku 2026 a s úplným dokončením stavby, včetně rezidenční části, se počítá na jaře 2027.

remspace/ČTK

Novelu zákona o ochraně ovzduší, jež má mimo jiné rozšířit počet firem s povinností nepřetržitého monitoringu znečištění, ve středu schválila vláda. Předloha nyní poputuje do Parlamentu. Firmy také budou muset vedle kontinuálního sledování emisí škodlivých látek omezit prašnost při stavbách či demolicích. Cílem řady opatření je zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu.

Prašnost se má podle úřadu omezovat třeba pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád, minimalizací spádových výšek při přesypech materiálů nebo díky rychlému vysazování zeleně kolem staveb. Výsledky z měření emisí budou nově předávány výhradně digitálně do centrálního registru, a to přímo měřicími skupinami. Tím by měla firmám odpadnout administrativa. Dosud musejí výsledky měření posílat v papírové podobě Českému hydrometeorologickému ústavu a České inspekci životního prostředí.

Další částí novely je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění, především prachu či zápachů, nově se také zvýší poplatek za znečištění, a to o inflaci, která nastala od jeho posledního zvýšení. Návrh také upravuje nízkoemisní zóny, zavádí evidenci vjezdu do nízkoemisní zóny pomocí poznávacích značek a propojení údajů s registrem vozidel, stejně jako možnost zavést individuální výjimky pro rezidenty.

remspace/ČTK

MINT rezidenční fond spustil portál Mint Living. Nová online platforma nabízí stovky moderních bytů k pronájmu, a to nejen v Praze, ale i v Plzni a v Brně. Aktuálně je na webu bezmála 500 plně vybavených bytů v trojici projektů. Jednak v areálu Vysočanský mlýn v Praze, dále v brněnském komplexu Campus a v plzeňských Skvrňanech.

Vysočany fond koupil od Metrostavu, jde celkem o 241 bytů, které jsou vybaveny moderními technologiemi jako třeba rekuperací s dohříváním a dochlazováním. Komplex také zdobí největší sbírka umění ve veřejném prostoru v rámci projektu Odkolekce. Objekt se nachází v někdejším areálu pekáren Odkolek.

Plzeňské Skvrňany pak MINT rezidenční fond koupil od Trigemy. Jde o 107 bytů, které se nachází kousek od tramvaje v západní části města. Obsazenost tam atakuje 97 %.

Brněnský Campus byl první akvizicí fondu, ten jej získal už v roce 2020. Je v něm 120 bytů, zhruba 40 % míst zabírají kanceláře a maloobchodní prostory. Projekt je v těsné blízkosti moderního areálu Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, obchodního centra Campus Square a kancelářského komplexu Campus Science.

Fond už ale vyhlíží další stavby. Například developerská skupina Finep má rozsáhlé plány s přestavbou pražského Hloubětína, kde jí patří část areálu po někdejší továrně na žárovky Elektra. Právě tam vzniká projekt Nová Elektra, jeho první část už stojí, další se začne stavět – první nájemníci by se do něj měli nastěhovat v roce 2026. A na konci loňského roku komplex, který je bývalou industriální budovou, koupil právě MINT rezidenční fond. „Zachraňujeme bývalý sklad Veltexu, v rámci kterého budeme mít 168 výjimečně vybavených bytů, s denní recepcí, technickou správou objektu a s ostrahou,“ vyjmenovává parametry chystané stavby investiční manažer Erik Janovský.

„Spravujeme nyní 636 bytů, ale během roku 2024 bychom jich alespoň 500 rádi přidali. A do deseti let jich chceme nabízet až 10 tisíc,“ doplňuje E. Janovský s tím, že fond sází na dlouhodobý trend růstu nájemního bydlení v Česku, stejně jako se to dělo v západní Evropě a dalších vyspělých zemích.

remspace/CzechCrunch

Podle studie Savills World Cities Prime Residential Index 2023 zůstává Monako nejdražším rezidenčním trhem na světě s cenou za metr čtvereční téměř 1,3 milionu Kč (51 400 eur), což je o 0,9 % více než v roce 2022 a o 1 % méně než rekordní cena 51 900 eur z roku 2021. Nejdražší čtvrtí v knížectví je Larvotto s cenou 1,6 milionu korun (65 000 eur) za metr čtvereční. 40 ti metrový byt si pronajmete v průměru za cca 110 000 korun měsíčně. Objem rezidenčních transakcí v Monaku v roce 2023 sice poklesl o 8,7 %, ale i přesto podle hodnoty dosahuje přes 3,2 miliardy eur.

Prodeje novostaveb přesáhly 1 miliardu eur a téměř vyrovnávají rekordní objem z roku 2022.  V průběhu roku 2023 se v celém knížectví uskutečnilo 416 transakcí, což představuje přibližně pětinový pokles oproti předchozímu roku.

Závod o získání prostoru v Monaku pokračuje díky dopadům pandemie, která u mnoha lidí způsobila přehodnocení bytových potřeb. Lucie Hanuš, Marketing Manager Savills CZ & SK, vysvětluje: „V Monaku se v posledních letech změnil přístup k žádostem o pobytové karty, kdy velikost nemovitosti musí odpovídat velikosti rodiny žádající o pobyt. Proto prodeje větších bytů se třemi a více místnostmi tvořily v loňském roce více než 60 % prodejů novostaveb a 22 % přeprodejů v celém knížectví.“

Již druhým rokem po sobě obsadilo Larvotto první místo jako nejdražší čtvrť na metr čtvereční, kde ceny meziročně vzrostly o 6 % na více než 1,6 milionu korun (65 000 eur) za metr čtvereční. Nicméně u čtvrti, kde se každoročně prodává jen velmi málo nemovitostí (od roku 2010 v průměru čtyři nemovitosti ročně), má každá transakce s vysokou cenou potenciál zkreslit průměrnou cenu za metr čtvereční v této čtvrti.

remspace/Savills

Bytový projekt Centrum Nového Žižkova, který vznikne na místě zbourané budovy bývalého Telecomu v Praze 3, se změní. Místo plánovaných tří obytných věží vysokých až 100 metrů bude stát pouze jedna, a to nejnižší z původně zamýšlených. Důvodem úpravy projektu byla mimo jiné kritika institucí a památkářů. Původní projekt se skládal z nižšího bytového bloku a tří rozvlněných rezidenčních věží o výšce 80, 90 a 100 metrů. Upravený návrh počítá pouze s jednou věží o výšce 20 metrů s 25 patry. Jinak urbanisticky uspořádány jsou také další stavby v lokalitě. Zvětšila se například mateřská škola, která se vydělila do samostatného objektu. Se zahájením výstavby rezidenčního projektu Centrum Nového Žižkova počítá Central Group ideálně v roce 2027, nyní se finalizuje změna územního plánu.

remspace/ČTK

Brněnští radní by mohli v červnu rozhodovat o tom, jaký dopravní prostředek by mohl v budoucnu jezdit brněnským podzemím. V dubnu město dostalo oponentní posudek na hotovou studii proveditelnosti tzv. severojižního kolejového diametru a její zpracovatel nyní připravuje jeho vypořádání.

Definitivní rozhodnutí se stále odsouvá. Radní Petr Kratochvíl při březnové konferenci o budoucnosti brněnského železničního uzlu uvedl, že o stavbě podzemní dráhy bude možné uvažovat až po dostavbě nového nádraží, vysokorychlostních tratí a staveb, které jsou s tím spojené. Rozhodně tedy ne dříve než za deset let.

Zpracovatel studie má radním doporučit nejvhodnější variantu a rozhodne-li rada, mělo by následovat projednání v Centrální komisi ministerstva dopravy. Ve hře jsou od začátku tři varianty, a to plnohodnotná železnice, tramvaj nebo lehké metro. Město se nejvíce kloní k železnici, protože v takovém případě by se jednalo o investici Správy železnic. Daná varianta musí dávat dopravní a ekonomický smysl.

O podzemní dráze se v Brně uvažuje od 70. let minulého století, částečně je zanesena v územním plánu. Má propojit jih Brna s novým i současným nádraží, na sever má pokračovat zhruba pod ulicí Veveří ke křižovatce se Šumavskou ulicí. Pak by se stáčela na severovýchod a podle dřívějších úvah by se napojila na tišnovskou trať v Králově Poli či Řečkovicích.

remspace/ČTK

Česká investiční skupina Star Capital Finance (SCF) koupila za víc než sedm miliard korun šest polských obchodních center. Prodávajícím byla společnost Cromwell Property Group. Skupina SCF tak transakcí posiluje pozici na středoevropském maloobchodním trhu, kde již vlastní a provozuje obchodní centra v České republice a na Slovensku. „Obchodní centra jsou rozmístěna po celém Polsku, mají takřka plnou obsazenost a dlouhodobé nájemní smlouvy se solventními nájemci, které zaručují spolehlivé příjmy,“ uvedl generální ředitel a majitel SCF Josef Malíř.

Zakoupené portfolio zahrnuje šest nákupních center s celkovou pronajímatelnou plochou 219 000 metrů čtverečních. Nachází se ve Varšavě, Bydhošti, Lodži, Štětíně, Toruni a Vratislavi. „Kotevním nájemcem center je potravinářský řetězec Auchan, mezi další klíčové nájemce portfolia patří například hypermarket Bi1, módní značky LPP Group, Inditex Group, CCC Group, drogerie Rossmann, obchody s elektronikou RTV Euro AGD, kina Cinema City a řada dalších nájemců,“ uvedla skupina.

Součástí portfolia vlastněných, spoluvlastněných a spravovaných nemovitostí jsou například obchodní centra OC Futurum Ostrava, OC Lužiny nebo OC Danubia v Bratislavě, průmyslové parky v Pardubicích a Kolíně nebo administrativní budova Lighthouse Towers v Praze. Hodnota spravovaného majetku skupinou SCF přesáhla díky polské transakci 650 milionů eur (přes 16 miliard korun).

remspace/ČTK

Na fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě dělníci o víkendu namontovali dva několikametrové motýly od výtvarníka Davida Černého s trupem napodobujícím stíhačku spitfire. Kdy začnou plastiky hýbat mechanickými křídly, není jasné. „Pro mě je celá instalace o poctě československým stíhacím pilotům, kteří sloužili v britské armádě, v RAF,“ řekl David Černý. Původně byly sochy plánovány pro sídlo NATO v Bruselu. Před ním pak bude v budoucnu stát třetí stíhačka. Pražští památkáři umístění plastik na Máj povolili na jeden rok.

Obchodní dům prohlásilo v roce 2006 ministerstvo kultury kulturní památkou. Od května 2022 se dům rekonstruuje, celkové náklady na opravy odhadl developer před rokem na čtyři miliardy korun. Zákazníkům by se měl znovu otevřít v pondělí 24. června.

remspace/ČTK

Draze se bydlí nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích. Ačkoli během uplynulého roku ceny nemovitostí spíše klesaly, zlevňování nebylo tak velké, aby vynahradilo předchozí období silného růstu cen. Zpráva evropského statistického úřadu Eurostat ukazuje, že mezi lety 2010 a 2022 zdražily byty a domy v průměru o 47 %. Některé země zažily ještě větší růst cen. Ten neodpovídal tempu, jakým se zvyšovaly průměrné příjmy v daných státech. Například v Estonsku nemovitosti za zmíněných dvanáct let podražily o 192 %, v Maďarsku pak o 172 %. Česko podle Eurostatu zaznamenalo zvýšení cen o 126 %. Vedle cen realit rostlo i nájemné, byť o něco pomaleji, průměr EU činil 18 %. Například v Česku ale vzrostlo o více než třetinu.

Zvyšování úrokových sazeb a vysoká inflace nemovitostní trh v uplynulých dvou letech přibrzdily. Loni se to projevilo i na cenách. Jejich pokles byl ale podle realitních expertů jen dočasný. Už koncem roku byl vidět návrat zdražování, které má pokračovat také letos. Česká národní banka předpokládá, že tuzemské domy a byty letos podraží přibližně o 5 %. Kvůli zdražujícím se bytům a domům přibývá domácností, které vydávají za bydlení 40 % a více svých příjmů. Podíl takových domácností vzrostl v českých městech mezi lety 2022 a 2023 z 10,6 na 13,2 %. V roce 2010 to bylo 11,8 %. Nejhorší situace je v Řecku, kde čelí nadměrným výdajům na bydlení každá čtvrtá domácnosti žijící ve městě. Podobně jsou na tom i v Dánsku. Nejlépe si naopak vedou Slovensko a Chorvatsko, kde se podíl domácností ve městě s příliš velkými náklady pohybuje nad 2 %.

Důvodem, proč bydlení zdražovalo a zřejmě bude dále zdražovat, je především slabá nabídka. Bytů a domů se staví méně, než by bylo s ohledem na zájem běžných kupců a investorů třeba. Například v Německu chybí podle nedávných analýz asi 800 000 bytů, v Nizozemsku 400 000. V Praze by podle dřívější studie městského Institutu plánování a rozvoje bylo třeba stavět ročně minimálně 10 000 bytů. Loni jich úřady povolily 5 720. V Praze teď chybí skoro 90 000 bytů.

remspace/Novinky

Společnost Nové Holešovice podala žalobu na Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) kvůli tomu, že jí podle dohody neprodal pozemky v okolí stanice metra C Nádraží Holešovice. Uvedl to Jakub Velen, mluvčí CPI Property Group, která je spolu s Karlín Group a DPP ve firmě Nové Holešovice zastoupena. Společný podnik založily k rozvoji okolí stanice, současné vedení magistrátu však dohodnutý prodej městských pozemků stále neschválilo a primátorův náměstek Zdeněk Hřib prosazuje, aby DPP z podniku úplně vystoupil.

DPP v minulosti obdržel předžalobní výzvu, která vyčíslila případnou škodu soukromých partnerů ve společném podniku na 1,31 miliardy korun. Jelikož se situace ani po výzvách neposunula, podala firma Nové Holešovice nyní žalobu s tím, že neschopnost zajistit souhlas vedení města s převodem pozemků nic nemění na smluvní povinnosti DPP pozemky prodat. Vedoucí odboru komunikace DPP Daniel Šabík uvedl, že DPP se musí seznámit s obsahem žaloby a podle doporučení právníků a advokátů bude podnikat další kroky. DPP dlouhodobě trvá na pokračování společného podniku, který je podle všech posudků i auditu zpracovaného pro magistrát nejvýhodnější variantou revitalizace stanice metra a jejího okolí.

remspace/ČTK

Český Brod by mohl příští rok začít se stavbou nové mateřské školy s pěti třídami pro 132 dětí v Kollárově ulici. Novostavba, která nahradí nevyhovující montovanou budovu současné školky z roku 1976, vyjde předběžně téměř na 157 milionů korun. Polovinu nákladů (78 milionů) uhradí město z dotace ministerstva životního prostředí.

Město dlouho hledalo vhodný dotační titul, dotaci získalo na třetí pokus. Konečné náklady vzejdou z výběrového řízení. V létě by měla být hotová prováděcí dokumentace, začít stavět by se mohlo příští rok na jaře s dokončením ve školním roce 2026 až 2027. Ve městě se chystá rovněž zahájení další velké školské investice, a to stavby první části svazkové školy. Vznikne dostavbou pavilonu se 13 třídami u školy v Žitomířské ulici.

Moderní školka vznikne podle návrhu společnosti MS architekti. Počet dětí ve školce se zvýší o 36. V areálu budou tři dvoupodlažní budovy propojené společným proskleným atriem se zelenou střechou. Počítá se s velkou zahradou s dětskými hřišti rozdělenou do několika částí.

 www.msarchitekti.cz

remspace/ČTK

Realitní obchod letošního roku se blíží. Pražský Hilton, největší hotel v Česku se skoro osmi stovkami pokojů a více než sedmi tisíci metry čtverečními konferenčních prostor, může brzy změnit svého majitele. Podle informací e15 rozešlou vlastníci v nejbližších týdnech prezentaci desítkám potenciálních zájemců. Cena by se mohla pohybovat okolo 300 milionů eur, tedy v přepočtu okolo 7,5 miliardy korun.

Prodej se měl uskutečnit už na podzim 2014, kdy se prodejní cena odhadovala na minimálně 150 milionů eur. Na jaře 2015 ale do hry nečekaně vstoupil soudní spor předchozího majitele hotelu Ira Seána Quinna se společností Avid Asset Management, která spravovala část bývalého realitního portfolia tohoto zkrachovalého miliardáře. Soud se protáhl na několik let a následně možný prodej zastavila pandemie.

V roce 2015 byly podle tehdejších informací Hospodářských novin koupi nejblíže dva zájemci: hotelová společnost Best Hotel Properties (BHP) s kapitálem česko-slovenské investiční skupiny J&T a evropská větev obří americké skupiny Blackstone.

remspace/e15

Realitní kancelář LEXXUS NORTON, která se úspěšně pohybuje na pražském realitním trhu již více než 30 let, posiluje svou akcionářskou strukturu.

Před dvěma lety byl oznámen vstup podnikatelky a investorky Simony Otavové, která nyní navyšuje svůj podíl na 50 %, a do firmy si přivádí nové partnery, realitně-investiční skupinu BO holding a.s. (50 %), za níž stojí čtyři její zakladatelé a nově také finanční investor Jan Moder, spolumajitel jedné z největších českých průmyslových skupin Moravia Steel a současně prezident hokejového klubu HC Oceláři Třinec. Realitní skupina působí prostřednictvím 40 poboček a více než 220 realitních specialistů po celé Moravě a Čechách a je vedena 4 partnery s bohatými zkušenostmi z realit, financí, developmentu a investování.

„Hledala jsem dlouhodobou strategii, která firmě umožní obchodně se rozvíjet, a to nejen v Praze, ale i v jiných regionech. Možnost synergicky využívat všech realitních služeb, jimiž tento holding disponuje, přináší firmě konkurenční výhodu a posílení její pozice na trhu, „uvádí k transakci, Simona Otavová, předsedkyně představenstva.

Bylo mi potěšením, vést společnost LEXXUS NORTON více než 30 let, stala se přední realitní kanceláří v Praze s vynikající reputací. Jsem velmi rád, že ji mohu zanechat v dobrých rukou a těšit se dále z jejích úspěchů, dodává k transakci Ed Hughes, bývalý majitel firmy.

Pozici managing partnera společnosti bude zastávat Jan Mynář, jeden z partnerů BO! holding, který se dlouhodobě pohybuje v investičním prostředí, má zkušenosti z řízení nadnárodních společností i z vlastního podnikání a také 10 let působil na pozici Partnera v private equity fondu BHM Group.

remspace/LEXXUS NORTON

Do letošního osmého ročníku architektonické soutěže Kanceláře roku se přihlásilo rekordních 88 kancelářských realizací z celé České republiky. Ty budou usilovat o získání ocenění v celkem deseti kategoriích. Jejich vítězové budou vyhlášeni 30. května 2024 v rámci slavnostního galavečera v Paláci Žofín v Praze.

Odborná porota soutěže tvořená z předních odborníků kancelářského byznysu, kterými jsou Radek Procházka z Prochazka & Partners, Petr Zahálka z ProInterier, Jiří Zavadil z Vitra a Jaroslav Vendl ze SilentLab, architektkou Evou Le Peutrec a předsedou Obce architektů Olegem Hamanem, bude rozhodovat v těchto kategoriích:

• Velké kanceláře roku
• Regionální kanceláře roku
• Hybridní kanceláře roku
• Start-up kanceláře roku
• Malé kanceláře roku
• IT kanceláře roku
• Inovativní kanceláře roku
• Hub & Co-working kanceláře roku
• Employee Friendly kanceláře roku
• Cena poroty

remspace