Výběr informací o koncertních síních v ČR a ve světě (primátorka Brna a šéf představenstva Brněnských komunikací podepsali 28. 8. 2024 smlouvu se sdružením, které za 2,3 miliardy korun postaví nové Janáčkovo kulturní centrum)
– Janáčkovo kulturní centrum, které má stát na rohu ulic Veselá a Besední, kde jsou nyní nevyužívané podzemní garáže, je jednou ze tří podobných staveb, které se v ČR v současné době chystají. Nad garážemi vyroste šestipodlažní budova, kde bude sál pro 1200 posluchačů a zázemí tu najde brněnská filharmonie. Bude zde mít šatny, sklady, zkušebny i prostor pro technologie. Součástí stavebních prací je propojení s nedalekým Besedním domem.
– Příprava brněnského projektu za zhruba 2,3 miliardy korun bez DPH se táhla mnoho let. Současní představitelé města dříve čelili kritice opozičních zastupitelů i osobností kulturního života za to, že stavbu koncertního sálu odkládali. V poslední době Brno opakovaně narazilo u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), u kterého si společnost Gardenline stěžovala na podobu zadávacího řízení. V červnu ÚOHS rozhodl, že zadavatelé nepostupovali v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, verdikt je pravomocný.
– Dnes primátorka Markéta Vaňková a předseda představenstva Brněnských komunikací David Grund (oba ODS) podepsali smlouvu se zhotovitelem, kterým je konsorcium OHLA ŽS, Strabag Pozemní a inženýrské stavitelství a Unistav Construction. Na financování budovy, která se začne stavět v nejbližších dnech a hotova má být do tří let, se bude 600 miliony korun podílet ministerstvo kultury, Brněnské komunikace 332 miliony a Jihomoravský kraj 100 miliony korun. Zbytek ze svého rozpočtu doplatí město.
– O něco dále je budování nového koncertního sálu v Ostravě, kde v polovině července poklepali na základní kámen. Koncem června rozhodli zastupitelé města o přijetí úvěru dvě miliardy korun od Evropské investiční banky (EIB), který pokryje velkou část nákladů. Výstavba nového koncertního sálu spojená s rekonstrukcí Domu kultury města Ostravy má trvat do roku 2027, začaly přípravné práce. Náklady na stavbu jsou zhruba 2,8 miliardy korun, celý projekt má vyjít přibližně na čtyři miliardy korun.
– Podobu koncertního sálu Ostrava představila v červenci 2019, kdy vyhlásila výsledky největší architektonické soutěže v novodobé historii města. Autory vítězného návrhu jsou studia Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy. Americký magazín Architizer zařadil v roce 2021 projekt mezi deset nejočekávanějších staveb světa. Nový komplex bude využíván jako hudební, kulturní, produkční či vzdělávací zázemí a bude zároveň sídlem Janáčkovy filharmonie Ostrava.
– Koncertní sál má mít 1300 míst. Součástí projektu je například i divadelní sál s kapacitou 490 míst, komorní multifunkční sál s 515 místy, přednáškový multifunkční sál se 120 místy či edukační centrum s 200 místy. Součástí komplexu má být i nahrávací studio, restaurace, kavárna a další prostory. Město se o výstavbu nového sálu pokoušelo v minulosti šestkrát, nejprve v 60. letech 19. století, naposledy v roce 1969.
– V Praze se připravuje výstavba Vltavské filharmonie, která by měla vyrůst u stanice metra Vltavská podle návrhu dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG), který v květnu 2022 vyhrál v mezinárodní soutěži. Nyní odbor ochrany prostředí magistrátu rozhoduje o tom, zda bude potřeba zpracovat kompletní posudek o vlivu budovy na životní prostředí (EIA). Stavba by měla začít v roce 2027 a skončit o pět let později. Podle posledních informací by měla stát 13 miliard korun. Město chce získat státní příspěvek a zvažuje i zapojení soukromých investorů.
– Výstavba nového kulturního centra u Vltavy, kde budou sídlit Česká filharmonie a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, je součástí proměny lokality Bubny-Zátory. Oba orchestry zde najdou rezidenční prostory i zázemí pro své vzdělávací programy pro veřejnost. V budově vznikne také hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze. Vltavská filharmonie by měla mít tři sály – koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 lidí.
– Nových budov pro kulturu vzniklo v ČR po roce 1989 jen několik. V září 2010 se například v Zlíně otevřela budova Kongresového centra, jejíž autorkou je architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná a kde našla nové sídlo Filharmonie Bohuslava Martinů. Město ji využívá i pro pořádání kulturních nebo společenských akcí. Od roku 2014 v Plzni funguje Nové divadlo, první velká vícesouborová divadelní scéna, která byla v ČR otevřená po roce 1989.
– Realizace se naopak nedočkal projekt Jana Kaplického, českobudějovické Kongresové centrum Antonína Dvořáka, přezdívané podle tvaru Rejnok. Stavbu s náklady odhadovanými na dvě miliardy korun zastavili v roce 2014 radní města kvůli nejasnostem kolem investora. Ztroskotaly také plány na stavbu dalšího Kaplického projektu, nové budovy Národní knihovny, která byla pro svůj tvar zvaná chobotnice. Návrh sice v roce 2007 vyhrál soutěž, ztratil ale politickou podporu poté, co se o něm s odporem vyjádřil tehdejší prezident Václav Klaus.
– Ve světě vznikla v posledních letech výrazných staveb určených hudbě celá řada. Blízko mají čeští milovníci hudby i architektury například do Hamburku, kde v lednu 2017 otevřeli novou budovu Labské filharmonie. Nová dominanta přístavního města, jejíž střecha připomíná rozbouřenou hladinu Severního moře, se přitom nerodila snadno. Plánovaná doba výstavby se protáhla na trojnásobek, několikanásobně se zvedly náklady. Výrazné nové budovy získaly také polská Štětínská filharmonie (2014; stavba navržená španělským ateliérem Barozzi Veiga dostala cenu Miese van der Roheho) nebo Pařížská filharmonie od Jeana Nouvela (2015).
Zdroj: ČTK
remspace
