Rada České národní banky (ČNB) na svém zasedání opět ponechala základní úrokové sazby beze změn. Dvoutýdenní repo sazba tak už od června loňského roku zůstává na 7 % a je tak na nejvyšší úrovni od roku 1999. Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, zůstala na 8 % a diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, setrvává na 6 %.
Sazby centrální banky jsou klíčové pro celý trh, protože od nich se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů včetně hypoték. Čím vyšší úroky, tím dražší úvěry na investice a provoz pro firmy či půjčky na bydlení pro domácnosti. Rozhodnutí centrálních bankéřů tak znamená, že hypotéky, které jsou nejdražší od devadesátých let minulého století, nijak zásadně nezlevní.
Extrémně drahé hypotéky tak i nadále potáhnou dolů celý realitní trh. Jen v Praze dlouhodobě financovala polovina kupců nový byt prostřednictvím hypotéky, loni se však jejich podíl propadl na pouhých 10 %. V hlavním městě se kvůli tomu prodalo v minulém roce nejméně nových bytů za posledních 20 let. Mnohem horší pozici mají hlavně mladší žadatelé o hypotéku, protože obvykle mají nižší příjem, který na získání hypotéky ani zdaleka nestačí.
Zásadní problémy bude mít i mnoho domácností, kterým letos končí fixační období u stávajícího hypotečního úvěru. Pokud nyní mají dvouprocentní úrok, který byl běžný ještě před zhruba dvěma roky, čeká je velký náraz. Banka jim nyní nabídne úrok pohybující se kolem 6 %. U průměrné hypotéky 2,86 milionu korun se splatností 15 let zaplatí taková domácnost nově až o 5 500 korun měsíčně více, ročně až o 67 000 korun.
Evžen Korec/ich
