Podle dat společnosti Trikaya se v letošním 3. čtvrtletí na brněnském trhu s novostavbami prodalo celkem 125 bytů. To je o třetinu více než průměr za předchozí čtyři kvartály. V meziročním čtvrtletním srovnání se jedná o téměř 80% nárůst. „Je evidentní, že se brněnský trh s novostavbami dal opět do pohybu. Prodeje ve 3. kvartálu dokonce předčily naše původní prognózy. S ohledem na úrokové sazby, které budou pravděpodobně klesat spíše pozvolna, sice nemůžeme předpokládat, že v příštích měsících budeme svědky další nákupní horečky, situace by se však měla začít vracet do normálu,“ říká Dalibor Lamka, výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti Trikaya.

V Brně vedle prodejů rostou i ceny nových bytů. Průměrná nabídková cena za metr čtvereční brněnské novostavby se od konce loňského roku stále zvolna zvyšuje. Momentálně je cena za metr čtvereční na 126 926 korunách. To je historicky druhou nejvyšší kvartální hodnotou. Ceny dosáhly vrcholu ve 2. čtvrtletí roku 2022, kdy developeři byty v moravské metropoli nabízeli za 127 200 korun za metr čtvereční. V některých projektech a u bytů s menšími dispozicemi ceny přesahují i částku 130 tisíc korun.

Pozitivní zprávou pro potenciální kupce je oživení nabídky v Brně. Zatímco v předchozích dvou čtvrtletích se v případě novostaveb poměrně rychle tenčila, ve 3. kvartálu se rozrostla o více než 700 bytů. Pro srovnání – za celé 1. pololetí bylo do prodeje uvolněno jen něco přes 100 nových bytů. Aktuálně mají kupci v Brně na výběr z téměř 2 000 nových bytů v desítkách projektů. Jedná se o historicky vůbec nejvyšší nabídku nových bytů určených k prodeji.

E15/ich/rs

Developerská společnost J&T Real Estate odkoupila od Konsorcia Rohan, ve kterém má poloviční podíl Sekyra Group, dva hektary stavební plochy na Rohanském ostrově v pražském Karlíně. Do budoucna plánuje odkoupit další dva hektary a vystavět čtvrť Nový Rohan za 15 miliard korun. Konkrétní cenu akvizice firma nezveřejnila, hodnota jednoho metru čtverečního ale podle ní přesahovala 20 000 korun.

Výstavba první etapy plánovaného projektu by měla být zahájena v druhé polovině příštího roku. Celkem vznikne 258 bytů, tři kancelářské budovy se službami a piazzetta. Architektonický návrh zpracovaly čtyři tuzemské ateliéry a renomované slovinské studio Bevk Perović arhitekti. Ve všech etapách by mělo vyrůst přibližně 1 000 bytů. V těsném sousedství Nového Rohanu vznikne na území o 56 hektarech nový metropolitní park. Jeho součástí bude venkovní konstrukce se zavěšeným pamětním zvonem z iniciativy #9801. Připomínat má osudy 9 801 zvonů, které byly za druhé světové války zabaveny nacistickým Německem a roztaveny pro zbrojní účely.

J&T/ČTK

Developer Ameside a.s. z pražské skupiny Amadeus Real má pravomocné územní rozhodnutí na projekt nové městské čtvrti v centru Plzně. Za osm miliard korun ji chce v letech 2025 až 2028 postavit na místě po bývalém domě kultury, který byl zbourán před 11 lety. Firma už měla územní rozhodnutí od plzeňského stavebního úřadu, ale proti němu se odvolal brněnský ekologický spolek Děti Země. Krajský odbor regionálního rozvoje verdikt stavebního úřadu označil za zákonný a věcně správný. Po 15 dnech od vyvěšení na úřední desce se považuje verdikt za doručený a firma může podniknout další kroky ke stavbě nazvané Polyfunkční centrum AMESIDE a požádat o stavební povolení. Krajský úřad ve svém rozhodnutí nařídil investorovi například respektování hlukových limitů a vypracování hlukové studie, také ozelenění více střech. Firma má také upřesnit návrh pro hospodaření s dešťovými vodami, úřad rovněž stanovil podmínky pro kácení dřevin.

Projekt Ameside promění asi tříhektarové území proti hlavnímu vlakovému nádraží, sevřené spodní částí Americké třídy, Denisovým nábřežím a Ukrajinskou ulicí. Developer zbourá bývalý obchodní dům Prior, kde je teď Lidl a dětská herna. Projekt zahrnuje přes 120 bytů, 21 000 m2 kanceláří a asi 100 obchodů. Čtvrtina ploch má být určena pro sport, volný čas a zábavu. Parkování s 1 500 místy bude v podzemí. Investor počítá s fotovoltaikou všude, kde nebudou zelené střechy, i na vhodných fasádách, s maximálním zateplením, opětovným využitím odpadního tepla a dešťové vody.

ČTK

Průmyslový developer Panattoni a společnost Asental uzavřely smlouvu o smlouvě budoucí kupní na areál bývalého karvinského Dolu Barbora. Cenu transakce firmy nekomentovaly. Panattoni chce z brownfieldu o velikosti stovek tisíc metrů čtverečních vytvořit průmyslový park, nyní může začít žádat o potřebná povolení. S výstavbou chce developer začít v polovině roku 2025, konec je plánovaný na rok 2032. Očekávaná výše celkových investic je více než miliarda eur (24,4 miliardy korun).

Společnost Panattoni už zahájila přípravu revitalizace území, navazuje přitom na podepsané memorandum o spolupráci s Moravskoslezským krajem. Projekt počítá s využitím stávající vlečky a napojením na evropskou železniční síť. Výhodou je i blízkost ostravského letiště nebo dálnice D1. „Po zkušenostech z uhelných regionů v Karlovarském a Ústeckém kraji, kam jsme přivedli projekty světových společností, jako jsou Amazon, Jungheinrich, Tchibo, Goodyear, Amphenol a mnoho dalších, se těšíme na nové výzvy u Karviné. Region se díky přípravě území bude moci ucházet o strategické projekty moderního průmyslu, o které bojují nejsilnější regiony nejen v rámci Evropy,“ podotkl generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko Pavel Sovička.

ČTK

Česká developerská skupina UDI Group postaví do konce roku první halu svého Logistického centra Přehýšov na levé straně dálnice D5 za Plzní ve směru na Německo. Stavba je před dokončením, s několika možnými nájemci skupina jedná. V novém areálu vzniknou tři haly o celkové ploše 130 000 m2 za celkem 3,2 miliardy korun. Skupina dosud v Přehýšově prostavěla 30 % plánované sumy.

„Stavbu dvou ze tří hal jsme zahájili spekulativně, tedy bez podepsané smlouvy s konkrétním nájemcem. Firmy jsou v současné ekonomické situaci opatrné. Zájem je však velký, a tak věříme, že haly brzy pronajmeme,“ řekla ředitelka strategie UDI Group Marcela Fialková. Skupina začala haly stavět cíleně dříve, aby byla připravená na poptávku. Většina nájemců chce mít budovu do roka, ale takto velká hala se podle M. Fialkové tak rychle nepostaví.

První hala s plochou 50 000 m2 má být dokončena letos. Podle požadavku nájemce do ní firma do pěti měsíců vestaví „na míru“ kancelářské vybavení, sociální zázemí a technologie a halu předá. Další z hal má skelet a skupina je připravena pokračovat ve stavbě hned po specifikaci požadavků zákazníka. „Od podpisu smlouvy může být hala, která nabídne 30 000 m2 ploch, dokončena do osmi až deseti měsíců. V přípravě je třetí hala, která nabídne 50 000 m2,“ uvedla M. Fialková. Skupina zahájí její stavbu podle poptávky.

Developer podle M. Fialkové staví areál ještě ve vyšším environmentálním standardu, než je jeho projekt u D1 poblíž Ostředku na Benešovsku. Na střeše přehýšovských hal má být fotovoltaická elektrárna. „Díky jejich obrovské ploše bychom mohli vyrábět ve špičce až 12 MWp elektřiny. Rádi bychom do areálu také dovedli železniční vlečku z blízkého koridoru,“ dodala. Dešťová voda se využije například na splachování toalet. V okolí areálu vznikne několik zádržných nádrží.

ČTK

Pozemky pro hotely, parkovací domy, kongresová centra, kliniky či sportoviště chce nabídnout soukromým firmám Letiště Praha. Pro takový krok ale potřebuje změnu zákona o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Letiště novelu zákona, která umožní zakládání společných podniků se soukromými společnostmi, připravuje ve spolupráci s ministerstvem financí, jediným akcionářem Letiště Praha. „Abychom mohli naše pozemky efektivně využívat, iniciovali jsme proces změny zákona o vlastnictví letiště z roku 2009. Ten zastavil privatizaci letiště a říká, že veškerý majetek společnosti musí být ve vlastnictví státu,“ řekl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos. „Snažíme se úpravou rozdělit letiště na to, co je letiště s velkým L, a na zbytkové pozemky a nemovitosti, které by podléhaly volnějšímu režimu nakládání s majetkem,“ doplnil.

Pozemky, které novela může uvolnit, nejsou určeny pro provoz letiště, nacházejí se v jeho těsné blízkosti. Se soukromými partnery by pak mohlo letiště stavět a provozovat, nebo pronajímat prostory se službami pro cestující či zaměstnance firem působících na letišti. „Výhodnější by pro nás bylo mít volnější ruce a hledat partnery na trhu. Vzhledem k vysokým investicím, které se chystáme vložit do letištní infrastruktury, nechceme nést tíhu investic i do těchto projektů, v nichž navíc nemáme dostatečné know-how,“ doplnil Jiří Pos.

ČTK

Společnost UBM Development Czechia dokončila hrubou stavbu dřevěných bytových domů projektu Timber Praha, které vznikají jako součást rezidenčního komplexu Arcus City v Praze-Řeporyjích. Tyto tří a čtyřpodlažní budovy z masivních dřevěných CLT panelů jsou prvními vícepodlažními bytovými domy ze dřeva v novodobé historii hlavního města. Hrubá stavba byla dokončena sedm měsíců od zahájení výstavby. Práce se nyní přesouvají do interiérů. „Stavbu jádra a pláště jsme odhadovali na přibližně šest až sedm měsíců. Potvrdilo se nám, že dřevostavby přinášejí výrazné zkrácení oproti betonové konstrukci, a to v tomto případě zhruba o třetinu,“ vysvětluje Tomáš Krejčí, ředitel projekčního oddělení UBM Development Czechia, a dodává: „Celá nadzemní část bytových domů Timber Praha je ze smrkového dřeva. Na venkovní obklady fasády jsme zvolili modřín. Dřevo bude použito rovněž v interiérech, nejen jako pohledové na stropech obytných místností a chodeb, ale také na schodištích. Základy, nebo přesněji podzemní stavbu, stavíme z betonu. Z něj je ještě podezdívka do dvaceti centimetrů nad úrovní terénu a schodišťová ramena. Pouze jeden objekt má celé schodiště včetně výtahové šachty betonové, a to z požárních důvodů.“

Ke zkrácení doby výstavby přispělo rovněž využití moderní technologie prefabrikace. Společnost ELK přivezla a smontovala přímo na stavbě roboticky zhotovené díly vyrobené v továrně. Tento postup zvolila UBM u dřevěných nosných konstrukcí stěn a stropů, v některých budovách Timber Praha také u koupelen. Prefabrikované koupelny pocházejí ze specializované firmy SANIKA z Itálie. Subdodavatelem pro CLT panely je pak rakouská firma Pfeifer Group.

Bytové domy zahrnují celkem 62 jednotek s dispozicemi 1+kk až 4+kk o velikosti od 39 m2 do 110 m2 a ke každé z nich patří sklep, parkovací stání v podzemních garážích a balkon, terasa nebo předzahrádka. Kolaudaci plánuje UBM na konec roku 2024. Projekt je realizován na úrovni BREEAM Excellent a s energetickým průkazem v nejúspornější kategorii A.

Pro navrhování dřevostaveb v České republice představuje stávající legislativa zásadní roli. Kromě přísných požárních předpisů je nutné brát ohled i na normy pro projektování dřevěných konstrukcí, které se nyní již postupně upravují na základě platných evropských a mezinárodních předpisů. Aktuálně v Česku není možné stavět ze dřeva objekty vyšší než čtyři podlaží, tzn. nad 12 metrů požární výšky. Přitom například ve Vídni chystá UBM Development AG výstavbu 113 metrů vysoké kancelářské budovy Timber Marina Tower s dřevo-hybridní konstrukcí.

ich/rs

Pražský magistrát chce namísto zvažovaného založení společného podniku s Českými drahami a společností Sekyra Group usilovat o přímý odkup budovy Nákladového nádraží Žižkov. Rozlehlou budovu vlastní České dráhy, které v minulosti s developerskou firmou Sekyra Group vytvořily společný podnik Žižkov Station Development, jenž má na budovu nádraží předkupní právo.

V posledních letech se město zaměřilo na možnost založení společného podniku s podíly současných vlastníků a magistrátu. Nyní to radní přehodnotili a napříště se zaměří na jednání o přímém odkupu. Ukázalo se totiž, že by to byla velmi komplikovaná cesta. Nejlepší cestou by bylo budovu získat do vlastnictví hlavního města a případnou spolupráci se soukromým sektorem řešit až později. Město chce ve funkcionalistické budově vybudovat kulturně-společenské centrum a školu. Podle dřívějších vyjádření by v budově nádraží mohlo být sídlo Národního filmového archivu, kulturní a společenské prostory nebo základní škola.

Původně mělo nádraží ustoupit výstavbě, po tlaku aktivistů z demolice sešlo a od roku 2013 je budova kulturní památkou. Podle loni schválené urbanistické studie má v nové čtvrti v areálu Nákladového nádraží Žižkov v budoucnu žít až 15 000 obyvatel, mají tam vzniknout parky a několik škol a školek. Na severním okraji území podél Malešické ulice vznikne tramvajová trať a nová Jarovská ulice čtvrť napojí na budoucí úsek městského okruhu.

Byty v areálu již začala stavět firma Central Group, výstavbu tam plánují i firmy Finep, Penta Real Estate a Sekyra Group. Magistrát a Praha 3 jednají s developery o příspěvcích na budování infrastruktury, celkem by firmy měly podle vyjádření zástupců města samosprávám poskytnout takzvané kontribuce v hodnotě 1,5 miliardy korun.

ČTK

Společnost Sekyra Group odkoupí od Českých drah zbývající část pozemků na smíchovském nádraží v Praze pro novou čtvrť Smíchov City. Za pozemky o velikosti více než 126 000 metrů čtverečních zaplatí necelé dvě miliardy. České dráhy uvedly, že cena pozemků byla výsledkem dohody. Společnost Sekyra Group totiž měla právo vykoupit pozemky za nižší cenu, kterou stanovily znalecké posudky v minulosti. České dráhy si nechaly vypracovat nový posudek a vyzvaly kupujícího k jednání o nové ceně, čímž získaly o 300 milionů korun více. Výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle uvedl, že dohodou se dotčené strany snažily vyhnout soudnímu sporu. „Předchozí smlouva dávala Sekyra Group právo na odkup těchto pozemků za cenu stanovenou v tehdejších znaleckých posudcích. Jsem rád, že developer přistoupil ke změně původních cenových ujednání a společně jsme dospěli k oboustranně přijatelné dohodě,“ řekl generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.

První etapu Smíchov City zahájila společnost Sekyra Group v září 2020 s náklady 3,5 miliardy korun, celkově počítá s investicí ve výši 20 miliard korun. Čtvrť, která bude mít 400 000 metrů čtverečních bytových, administrativních, obchodních a veřejných ploch, by měla být hotová v roce 2032. V nové čtvrti Smíchov City by v budoucnu mělo pracovat a bydlet přes 12 000 lidí.

ČTK

Společnost Cream Investments získala stavební povolení pro výstavbu polyfunkčního komplexu nazvaného Fabrika. Vznikne v centru Zlína, ve východní části areálu bývalých baťovských závodů. Fabrika by měla být dokončena do roku 2027, vzniknou tam tři budovy, ve spodních patrech propojené proskleným monoblokem. Dvě budovy Fabriky budou mít dvě podzemní patra pro parkování, tři nadzemní podlaží obchodního centra, další dvě podlaží budou určená pro sportovní aktivity. Ve třetí budově nahradí sportovní část multikino. Samostatnou stavbou vedle Fabriky bude zimní stadion o velikosti 3 000 m2.

Náklady jsou odhadovány na 3,5 miliardy korun. Většinový majitel společnosti Petr Tankó uvedl, že v nejbližších letech se chce firma zaměřit zejména na byty a investovat tak do areálu dalších 10 miliard. Celková plocha Fabriky je 70 000 m2, z toho obchody zaberou 30 000 m2, počítá se s tisícovkou parkovacích míst. Nová podoba Fabriky je dílem architekta Víta Másla.

ČTK

Autory vítězného návrhu na dostavbu takzvaného čtvrtého kvadrantu Vítězného náměstí v Praze 6 jsou společně holandsko-český tým Benthem Crouwel Architects a české studio Opočenský Valouch Architekti (OVA). Projekt na dostavbu náměstí navazuje na původní urbanistickou koncepci Dejvic od Antonína Engela. Ve čtvrtém kvadrantu má vzniknout multifunkční objekt s byty, kancelářemi, obchody, službami i restauracemi. Novou univerzitní budovu tam postaví také Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT). Kromě učeben a zázemí pro studenty v ní vzniknou i prostory pro veřejnost či minipivovar. Součástí dostavby bude také nové kulturní centrum Prahy 6 se dvěma sály, které má nabídnout prostory pro koncerty, výstavy, divadelní představení, ale i společenské a komunitní akce místních obyvatel. Prostory a dva sály budou pod zemí. Hlavní sál by měl být až pro 1 000 stojících osob.

Soutěž byla vyhlášena loni v srpnu formou takzvaného soutěžního workshopu. Celkem se do soutěže přihlásilo 44 týmů, z nichž bylo na základě zaslaných portfolií vybráno 10 účastníků soutěže pro první kolo. Mezinárodní porota soutěže pak v druhém kole vybírala z pěti finálních návrhů. Druhé místo získalo česko-nizozemské uskupení Cityförster a Studio Perspektiv, třetí místo obsadila česká kancelář A69 – architekti. Členy mezinárodní soutěžní poroty byli architekti, urbanisté i krajinářští architekti – kromě Keese Christiaanse také britský architekt Alex Lifschutz nebo švédský krajinářský architekt Martin Arfalk. Místopředsedou poroty byl Michal Kohout z Fakulty architektury ČVUT. V závislé části poroty zasedli zástupci investora, VŠCHT Praha, městské části Praha 6, hlavního města a IPR Praha.

Soutěž byla uspořádaná na základě dohody majitelů pozemků, společnosti Fourth Quadrant s.r.o. (která sdružuje realitní společnosti Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain) a Vysoké školy chemicko-technologické s hlavním městem Praha a městskou částí Praha 6. Do soutěže byla zapojena i veřejnost. Během přípravy soutěže měli místní obyvatelé i návštěvníci možnost podělit se o své hodnocení současného stavu území, ale také navrhnout, co by měla nová zástavba splňovat. Veřejnost měla možnost komentovat i samotné návrhy, které byly odevzdány ve druhém kole. Komentáře byly předány porotě jako jeden z podkladů pro její rozhodování.

Důležitým krokem k realizaci projektu bylo uzavření smlouvy mezi vítězným týmem a zadavatelem soutěže, které proběhlo toto léto. Ta zavazuje vítězný tým k dopracování návrhu do podoby urbanistické studie s regulačními prvky na celé řešené území. Předběžný termín dokončení budov je na přelomu roku 2028/2029. Oceněné projekty, ale i návrhy týmů z 1. fáze soutěže budou představeny veřejnosti na připravované výstavě v Centru architektury a městského plánování, IPR Praha od 23. října do 12. listopadu 2023.

ČTK

Nová administrativní budova Roztyly Plaza, která vzniká na Praze 11 u stanice metra Roztyly, přešla do závěrečné fáze výstavby. Nyní probíhají práce na dokončení vnějšího opláštění a na zasklení světlíku, který zajistí prosvětlení vnitřního atria denním světlem. Uvnitř budovy probíhají instalace technologického vybavení. V okolí objektu byly upraveny chodníky, instalovány systémy na záchyt dešťové vody a byl vyměněn stávající asfalt za nízkohlučný. Počítá se také s novými autobusovými zastávkami, nebo například osázením střešní terasy zelení.

Budova po svém dokončení, na začátku příštího roku, rozšíří trh o 21 700 m2 kanceláří, z nichž je téměř polovina již pronajata, 1 600 m2 obchodních jednotek v přízemí, s plánovaným využitím pro potraviny, lékárnu, či drogerii. Budova Roztyly Plaza nabídne 330 podzemních parkovací stání, včetně přípravy pro nabíjecí stanice pro elektromobilitu a 100 stání P+R. K dispozici budou kolárny pro cyklisty, protože Roztyly Plaza leží na hlavní pražské – pravobřežní cyklostezce spojující celou Prahu. Za architektonickým ztvárněním budovy stojí studio Aulík Fišer architekti, investorem celého projektu je Passerinvest Group.

Na brněnském výstavišti začala výstavba multifunkční haly Arena Brno téměř za šest miliard korun. Hala má pojmout 13 000 diváků, měla by tak být třetí největší multifunkční halou v Česku. Sloužit bude primárně hokejové Kometě, ale i pro pořádání různých akcí. Spolu s Brnem jsou investory tři městské společnosti, a to Arena Brno, Brněnské komunikace a Teplárny Brno. Halu bude vlastnit Arena Brno, která ji bude také několik prvních let provozovat. Původní záměr města byl, aby halu provozoval soukromý subjekt, který s městem uzavře nájemní smlouvu. Nikdo se ale nenašel, proto město rozhodlo, že provoz zajistí nová městská společnost. Zaměstnance, kteří by měli s podobným provozem zkušenosti, teprve hledá.

Brněnské komunikace se stanou vlastníkem a provozovatelem sedmi venkovních ploch, chtějí co nejefektněji využít 1 179 parkovacích míst. Nastaví několik režimů, které budou reagovat na program přímo v hale, na plán veletržních akcí nebo na sezonní provoz na koupališti Riviéra a v budoucnu i ve sportovně-rekreačním areálu u Anthroposu. Zbylá kapacita poslouží pro parkování P+R. Teplárny Brno vybudují v místě distribuční soustavu pro dodávku elektrické energie, zajistí pro halu kombinovanou výrobu elektřiny, tepla a chladu a na přilehlých parkovacích plochách vybudují dobíjecí stanice pro elektromobily.

Zhotovitelem bude Hochtief CZ, halu má postavit za 4,4 miliardy korun. Brno počítá s celkovými náklady na halu 5,76 miliardy korun, v této částce je i miliardová rezerva. Na stavbu přispěla 300 miliony korun Národní sportovní agentura, 200 miliony Jihomoravský kraj a 1,95 miliardy korun pokryje úvěr od České spořitelny. Zbytek doplatí město ze svého rozpočtu. Úvěr od spořitelny bude město splácet do roku 2050. Úrok činí 4,87 %, město tak přeplatí půjčenou částku o 1,7 miliardy korun. Práce jsou plánovány na 33 měsíců, tedy přes dva a půl roku.

ČTK

Největší administrativní projekt společnosti Skanska v České republice se oficiálně otevírá nájemcům i návštěvníkům. Poskytuje 36 000 m² kancelářských a obchodních prostor. 90 % obchodních prostor v Port7 je již pronajato. Nájemcem bude například food-hall Chuck & Frida, vinotéka OpenWine a fitness centrum OneGym. Z kancelářských prostor je pronajato 54 %. Někteří nájemci včetně kliniky Oční centrum Praha, finanční skupiny Direct a Scott.Weber Workspace již ve svých nových prostorech zahájili provoz.

Celkový architektonický koncept navrhlo studio DAM.architekti společně s AED project, která je zodpovědná za všechny fáze projektu. Projekt využívá nejmodernějších udržitelných opatření, s nimiž společnost Skanska usiluje o získání certifikátů LEED Platinum, WELL Platinum a WELL Health-Safety Rating. Mezi mimořádná technická řešení patří rozsáhlá protipovodňová ochrana a využití tlumicí vrstvy pro eliminaci vibrací z přilehlé železnice.

Pozornost věnovala společnost Skanska také návrhu dvouhektarového veřejného parku a centrální piazzetty s restauracemi a další občanskou vybaveností, jako jsou obchody, lékárna nebo posilovna. Ve spolupráci s Prahou 7 provedla Skanska také rekonstrukci náplavky, čímž vzniklo nové propojení parků U Vody a Stromovka.

rs/ich

Developerská společnost Trikaya zahájila výstavbu první části nové čtvrti Pod Hády v Brně. Prodej bytů začne na konci září, dokončené mají být na konci roku 2025. První etapa nabídne celkem 167 bytů v osmi domech a 186 parkovacích stání. „Jelikož je čtvrť Pod Hády koncipována jako čtvrť bez aut, je snaha maximum parkovacích stání umístit do podzemních garáží a ulice ponechat chodcům,“ komentoval výkonný ředitel Dalibor Lamka. Podobu čtvrti navrhla architektonická studia Kuba&Pilař a Makovský&partneři. Ateliér Flera zahradního architekta Ferdinanda Lefflera pak navrhl střešní zahrady s vyhlídkami a zelená prostranství mezi budovami.

Do celé nové čtvrti plánuje developer investovat přibližně čtyři miliardy korun. Má zde vzniknout až 1 000 bytů v bytových domech i menších viladomech. Projekt na území s nedokončenou továrnou Ergon připravovala firma 14 let, stavební povolení na první etapu dostala letos v červnu. Se zahájením výstavby začala developerská firma připravovat i další etapy. Výstavba celého komplexu by měla trvat přibližně šest let.

ČTK

Brno

V Brně činila celková výměra moderních kancelářských ploch na začátku prvního pololetí roku 2023 celkem 691 600 m2. Budovy třídy A představovaly celkem 73 % celkové plochy, zbylých 27 % tvořily kanceláře třídy B. V tomto období byly dokončeny dvě kancelářské budovy – Centrum Šumavská II se 13 000 m2 (nadstavba již existující budovy Centrum Šumavská) a Šumavská tower s 11 600 m2. V prvním pololetí roku 2023 započaly výstavbu dvě kancelářské budovy: Titanium X (10 900 m2) a Vlněna Office Park K (6 900 m2). Aktuálně je ve výstavbě pět projektů s celkovou moderní kancelářskou plochou 53 500 m2, z nichž největší jsou A4 Ponávka (25 300 m2), Titanium X (10 900 m2), Vlněna Office Park I (8 800 m2) a Vlněna Office Park K (6 900 m2). Z celkového objemu kancelářských prostor ve výstavbě bude pouze jedna – Nová zbrojovka – D1 – dokončená v roce 2023. Na rok 2024 je naplánováno dokončení přibližně 19 800 m2.

Největší transakcí první poloviny roku 2023 byla renegociace s expanzí společnosti Notino v Brno Business Parku (21 800 m2), následována renegociací společnosti Avast v budově Vlněna office Park (6 100 m2). Třetí největší transakcí v první polovině roku 2023 byl nový nájem společnosti CGI IT Czech Republic v budově Brno Business Park (1 300 m2). Na konci 1. pololetí 2023 bylo v Brně celkem 100 600 m2 volných moderních kancelářských ploch. Míra neobsazenosti vzrostla na 14,6 %, což představuje nárůst o 1,16 procentních bodů ve srovnání s předchozím pololetím. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Brně zůstalo v první polovině roku 2023 stabilní a pohybovalo se v rozmezí 16,00 – 16,50 eur za m2 za měsíc.

Ostrava

Celková výměra moderních kancelářských ploch činila v Ostravě na začátku prvního pololetí roku 2023 celkem 217 000 m2. Přibližně 21 % z celkové nabídky je v budovách postavených nebo rekonstruovaných v posledních deseti letech. Během prvního pololetí 2023 nebyla dokončena žádná nová kancelářská budova. Ve výstavbě je v tuto chvíli jediný projekt – Organica – s celkovou výměrou 19 800 m2 kancelářské plochy a plánovaným dokončením v druhé polovině roku 2023.

Největší transakcí první poloviny roku 2023 byly dvě renegociace smlouvy společnosti Moneta v CTP Park Ostrava (6 500 m2), následována předpronájmem společností Stora Enso v budově Organica (2 500 m2). Třetí největší transakcí byl nový nájem společnosti Škoda Digital v budově CTP Park Ostrava (2 000 m2). V Ostravě bylo ke konci prvního pololetí roku 2023 evidováno 16 900 m2 volných kancelářských prostor. Míra neobsazenosti mírně stoupla oproti druhému pololetí 2022 o 70 bazických bodů na úroveň 7,8 %. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Ostravě se v prvním pololetí roku 2023 drželo stabilní na úrovni 14,00 – 14,50 eur za m2 za měsíc.

Členové Regional Research Fora – CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield, iO Partners, Knight Frank – usilují o poskytování co možná nejúplnějších, nejpřesnějších a nejtransparentnějších dat o vývoji regionálních kancelářských trhů v České republice.

Regional Research Forum/rs/ich

Podmínky i průběh tendru na stavbu první části metra D v Praze byly v pořádku. Rozhodl o tom Krajský soud v Brně, který tak potvrdil verdikt Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z roku 2021. Návrh k ÚOHS podala firma Eurovia CS, která také následně napadla rozhodnutí ÚOHS u soudu, jenž nyní její žalobu zamítl. Eurovia CS může ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

„Dodavatel Eurovia CS ve svém návrhu namítal nezákonnost jak u zadávacích podmínek, tak v postupu zadavatele. Jednalo se například o údajnou nedostupnost části zadávací dokumentace a její neúplnost, délku lhůty pro podání nabídek, nejasnost vymezení požadavků na prokazování kvalifikace a další nejasné či nepřiměřené požadavky zadavatele,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Stavba prvního úseku metra D z Pankráce na Olbrachtovu začala loni v dubnu. Stavbu provádějí společnosti Hochtief, Subterra a Strabag. Linka povede z Pankráce do Písnice a fungovat má začít koncem roku 2029. Celkové náklady na linku D budou asi 52,09 miliardy korun.

ČTK

Ceny stavebních pozemků do velikosti 2 000 metrů čtverečních oproti minulému roku klesly v průměru o jednotky procent. Celorepublikový průměr činí přibližně 3 500 korun za metr čtvereční. Průměrná cena se ale liší podle lokality, například ve Středočeském a Jihomoravském kraji ceny pozemků naopak meziročně vzrostly (ve Středočeském kraji až o 15 %). V obou krajích se ceny pohybují okolo 5 000 korun za metr čtvereční.

Důvodem snížení cen je podle realitních kanceláří hlavně korekce překotného nárůstu cen z loňského roku o více než 50 %. Jedná se ale také o důsledek snížené poptávky, která v letošním březnu meziročně klesla o více než polovinu, ale nyní je téměř srovnatelná s loňským rokem. Největší pokles cen zaznamenal Pardubický kraj, kde se snížila cena stavebních pozemků průměrně o 15 %. Jde zároveň o jeden z nejméně poptávaných krajů pro koupi pozemků k výstavbě.

Podle realitních kanceláří je většina prodaných stavebních pozemků určená k rezidenční stavbě. Žádané jsou ale také pozemky určené ke komerční výstavbě, obzvlášť pokud se nachází poblíž dálnic.

ČTK

Jedna z posledních staveb, která nese osobní rukopis architektky Zahy Hadid – kancelářská budova Masaryčka – byla řádně zkolaudovaná. „Máme za sebou velmi dlouhou cestu. Veřejné projednání všech připomínek ke stavbě a proměně okolí Masarykova nádraží trvalo více než 6 let. Stavba samotná trvala více než 2 roky. Na výsledek ale můžeme být pyšní. Praha získává stavbu špičkových světových parametrů, a to jak z hlediska kvalitní architektury, technického provedení, tak z hlediska udržitelnosti,“ řekl Petr Palička, ředitel společnosti Penta Real Estate pro Českou republiku.

Od běžných kancelářských budov se Masaryčka liší svojí smělou zlatou fasádou, organickou architekturou, ale i velkorysými veřejnými prostory v okolí budovy. Masaryčka je postavená v nejvyšším standardu energetické náročnosti budov – LEED Platinum. Celá stavba a její nejbližší okolí mají rozsáhlý systém retence vody, který poslouží k zavlažování zeleně na střechách a terasách obou budov včetně nového stromořadí v ulici Na Florenci.

Do kanceláří Masaryčky se nyní stěhují první nájemníci. Kromě samotné společnosti Penta Real Estate bude také sídlem Fio banky, společností Veolia nebo BCG (Boston Consulting Group). V parteru budovy postupně otevře řada restaurací a kaváren.

ich/rs

Crestyl zahájí výstavbu projektu Semerínka se 185 byty v pražských Radlicích za 1,5 miliardy korun. Projekt  bude sestaven ze čtyř různě vysokých bloků, ve vnitroblocích by měla být komunitní zahrada a zázemí pro rodiny a děti. Byty budou o dispozicích od 1+kk do 4+kk v cenové relaci mezi 6,4 až 19,3 miliony korun. Většina z nich bude mít lodžii nebo předzahrádku. V okolí Semerínky právě vzniká další zástavba zajišťující základní občanskou vybavenost. Byty by měly být dokončeny na konci roku 2025 a generálním dodavatelem stavby je Metrostav. Za podobou stojí architektonické studio Davida Chmelaře, venkovní prostory navrhl zahradní architekt Petr Hodonický. Projekt bude postavený v rámci jedné etapy.

ČTK