Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil investiční skupině Penta koupit prostřednictvím Penta Real Estate firmu ČSAD Praha Holding, která v hlavním městě vlastní autobusové nádraží Florenc a přilehlé pozemky. Cenu transakce firmy nezveřejnily. Penta Real Estate koupila mateřskou společnost ČSAD Praha Holding, Rextim Holding. „Úřad zjistil, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto vydal rozhodnutí o povolení spojení, které již nabylo právní moci,“ uvedl ÚOHS.

Autobusové nádraží Florenc stojí na lukrativních pozemcích, jejichž horní část spadá do katastru Nového Města, dolní část do Karlína. V minulosti chtěla skupina Penta pozemky ČSAD Praha Holding, které k nádraží přiléhají, koupit. ČSAD ale v roce 2016 oznámila, že na nich postaví vlastní projekt. V něm chtělo ČSAD změnit brownfield v okolí nádraží Florenc na městský komplex. Generální ředitel ČSAD Praha Holding Pavel Vráblík v červnu ČTK řekl, že v projektu Florenc 21 bude autobusové nádraží součástí nové budovy, kde budou kancelářské prostory a byty. Investice tehdy odhadl na několik miliard korun.

ČTK

Bývalá plzeňská kasárna Slovany o rozloze 32 hektarů se mají do 15 let změnit v moderní čtvrť s několika tisíci byty, obchody, kancelářemi, parky, silnicemi a s mateřskou a zřejmě i základní školou. Majitel největší rozvojové plochy ve městě, APB – PLZEŇ a.s., tam hodlá s firmami Slovany pozemky a Slovany develop investovat asi 20 miliard Kč. První domy se mají začít stavět do dvou let.

Areál kasáren je opuštěný od roku 1992. Staré armádní budovy jsou srovnané se zemí, celá plocha je vyčištěná, bez ekologické zátěže, připravená k zasíťování. Kontribuce od developera se budou pohybovat ve stovkách milionů. Investor se zavázal vybudovat technickou i dopravní infrastrukturu nové čtvrti až pro 10 000 obyvatel. Silnice, parky a chodníky poté předá městu. Za 200 až 250 milionů Kč vybuduje z městské úpravny páteřní vodovod do areálu, kde dosud není dostatečná kapacita vody. APB dále zaplatí stavbu školky. Město získá také předkupní právo na pět hektarů pozemků, na nichž může vzniknout až 500 městských bytů. V lokalitě, jejíž plocha je stejná jako velké plzeňské sídliště Vinice, vzniknou tisíce soukromých a městských bytů, což by mohlo snížit ceny na místním realitním trhu.

Územní studii vyprojektoval městský útvar koncepce rozvoje. S projektanty se nyní řeší aktualizace uspořádání. Jak by měla zóna vypadat, bude známo po Vánocích. Původně se počítalo s tisícovkou bytů, ale bude jich víc, protože někde bytové domy nahradí původně plánované domy rodinné. Investor hodlá stavět byty všech velikostí, bytové domy budou mít až šest pater. Část bytů bude na prodej a část na nájemní bydlení.

ČTK

Projekt úprav odbavovací haly pražského hlavního nádraží, revitalizace Vrchlického sadů a stavby tramvajové trati Muzeum – Bolzanova vypracují architekti z kodaňského studia Henning Larsen Architects. Výsledek soutěže, kterou společně vypsaly pražský magistrát, dopravní podnik (DPP) a Správa železnic (SŽ), schválili městští radní. Předmětem soutěže bylo více projektů, které se týkají nádraží a jeho okolí. Týmy dostaly za úkol navrhnout novou podobu nové odbavovací haly, jejíž rekonstrukci plánuje SŽ. Pro magistrát řešily úpravy Vrchlického sadů a pro DPP tramvajovou trať, která povede od Vinohradské třídy kolem nádraží do Bolzanovy ulice.

Soutěž začala loni v květnu a měla formu takzvaného soutěžního dialogu, kdy se do přípravy s projektanty zapojili i odborníci a zástupci magistrátu, dopravního podniku, SŽ a dalších zainteresovaných stran. Z původních 26 přihlášek hodnoticí komise vybrala pět postupujících a následně tři finalisty. Vítězné studio nyní uzavře separátní smlouvy se všemi třemi zadavateli soutěže a dopracuje svůj návrh do podoby architektonické studie a poté projektové dokumentace pro jednotlivé záměry. Začátek realizace se předpokládá nejdříve v roce 2028.

Na druhém místě se v soutěži za dánským studiem umístil tým barcelonských studií Miralles Tagliabue EMBT a OCA architects, třetí skončilo konsorcium českého studia re:architekti, italského ateliéru baukuh studio associato a italského studia Yellow Office.

ČTK

Jeden z posledních zástupců architektonického stylu brutalismus v Brně, někdejší obchodní dům Prior u hlavního nádraží, čeká příští rok demolice. Budova stojí osamoceně vedle brněnského hlavního nádraží, její terasa navazuje na lávku přes ulici Úzká do moderní nákupní galerie Vaňkovka. Stavbu obklopuje velké parkoviště. Prior je kostka, z něhož vystupuje betonová část tří administrativních pater. Že se jedná o fragment projektu dokládá i terasa. Ve třech administrativních patrech byly kromě kanceláří ředitelství také šatny, převlékárny a dílny. Šlo jednak o krejčovské dílny pro úpravu oděvu, ale také o truhlárnu a kovodílnu. Projekt počítal s vytvořením moderní části města, kde měla auta zůstat v přízemí. Původně měla mít budova navržená Zdeňkem Řihákem a Zdeňkem Sklepkem i podzemní podlaží, ale vzhledem k tomu, že vyrostla na místě zasypané části Svrateckého náhonu, to kvůli spodní vodě nebylo možné.

Budovu i její okolí koupila v roce 2017 developerská společnost Crestyl. V prostoru vedle hlavního nádraží má vzniknout částečně zastřešený veřejný prostor a šest budov, z nichž nejvyšší bude mít osm pater. Zůstane napojení na podchod pod hlavním nádražím a také lávka nad Úzkou ulicí. Průchod od nádraží k Vaňkovce zůstane zachovaný i po dobu stavby.

ČTK

Praha 1 nerozšíří svoje odvolání proti navýšení budovy Penty u Masarykova nádraží o žádost o přezkum kladných stanovisek magistrátních odborů územního rozvoje a památkové péče. Radnice podala proti územnímu rozhodnutí k navýšení budovy takzvané blanketní odvolání bez konkrétních námitek, které může ještě doplnit.

Penta plánuje na terase vyšší z nových budov kavárnu, podle zástupců firmy na základě podnětů Pražanů. Proti nástavbě se odvolal Klub Za starou Prahu, podle kterého bude budova po navýšení převyšovat maximální povolenou výšku staveb v pražské památkové rezervaci a magistrátní památkáři správně nezhodnotili její vliv na panorama Prahy. Terasa je plánovaná jako vyhlídková, není v plánu žádná hudba, žádné koncerty, žádné veřejné akce, otevírací doba bude respektovat dohodu s radnicí. Pokud jde o výšku, nejvyšší kóta povolená v původním povolení s výškou 41,9 metru přístavbou převýšena nebude. V památkové rezervaci platí výškový limit 40 metrů, přístavby jsou však posuzovány individuálně a tuto všechny instituce povolily.

ČTK

Společnost Penta Real Estate koupila od Českých drah nevyužívané pozemky na Florenci. Výstavba nové městské čtvrti v okolí Masarykova nádraží tak může pokračovat podle návrhu vzešlého z urbanistické soutěže, která proběhla v roce 2021. Vítězný návrh od týmu Unit Architekti, A69 – Architekti a Marko&Placemakers na jaře 2022 projednala a schválila Rada hlavního města Prahy. Penta zaplatí za pozemky 243,8 milionů korun, přičemž tato částka může ještě vzrůst v závislosti na výsledku projednání změny územního plánu, které nyní probíhá. Penta nyní zaplatí Českým drahám cenu odpovídající maximální zastavitelnosti území dle stávajícího územního plánu a v závislosti na jeho konečné podobě bude mít povinnost cenu navýšit dle případného navýšení stavební zastavitelnosti území. Projednání změny územního plánu probíhá již několik let. Magistrát se s Pentou již dříve dohodl, že v nové zástavbě bude minimálně 40 % bytů, kterých je ve městě dlouhodobý nedostatek. Cílem je proměnit stávající neprůchozí uzavřenou oblast v živou městskou čtvrť propojující oblast Florence, Karlína a Žižkova. Očekává se, že projednání změny územního plánu bude dokončeno v roce 2024.

Aktuálně Penta realizuje výstavbu podél ulic Na Florenci a Hybernská. Pozemky, které jsou nyní předmětem prodeje, jsou z hlediska zastavitelnosti nejkomplikovanější. Hlavní překážkou v tomto území je trasa metra C včetně podpovrchového technického zázemí stanice Florenc. Penta oproti původnímu smluvnímu nároku vůči ČD ponese sama vícenáklady spojené s existencí metra jako (např. vibroizolace, případné částečné přemostění zařízení metra, atd). Převezme také veškeré výdaje spojené například s archeologickým průzkumem lokality a změnou územního plánu.

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu negativně ovlivní rozvoj trhu industriálních a dalších nemovitostí. Podle zákona nově nebude možno stavět průmyslové a komerční areály a fotovoltaické elektrárny větší než jeden hektar na produkčně nejkvalitnější české zemědělské půdě. Zdraží ale výstavba i na zbylých půdních třídách. Ze zjištění Hospodářských novin vyplývá, že zatímco nyní za jejich vyjmutí z půdního fondu stavitelé platí dvě sazby, 24 korun za metr čtvereční ve třetí třídě a 18 korun ve čtvrté a páté třídě, nově to má být pro sklady a obchodní centra 300 Kč a 240 korun. Novela tak přispěje k ještě vyššímu nárůstu cen pozemků, což se promítne do vyšších cen nemovitostí a na jejich nájemném.

Pokud územní plán počítá do budoucna s využitím nejkvalitnější půdy pro stavbu nemovitostí, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od platnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu odebrat, i kdyby byly pro účely obchodu nebo skladování určené v územním plánu. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.

Z analýzy Indrustrial Research Forum vyplývá, že ve třetím čtvrtletí se v Česku postavilo 183 000 metrů čtverečních průmyslové a logistické plochy, meziročně o 62 % méně. Mezičtvrtletně jde o pokles o 28 %. Neobsazenost mezičtvrtletně poklesla na 1,5 %.

ČTK

Česká investiční skupina Accolade postaví v Chorvatsku průmyslový areál o rozloze zhruba 50 000 metrů čtverečních. Konkrétní cenu investice společnost neuvedla, podle její mluvčí Kateřiny Menzelové se orientační hodnota bude pohybovat okolo 1,27 miliardy korun. Accolade dále plánuje postupný rozvoj i v dalších chorvatských lokalitách.

„Trh s průmyslovou moderní infrastrukturou se začal v Chorvatsku rozvíjet teprve před několika lety. V současné chvíli je tu tedy jen několik moderních průmyslových parků. Přitom jde o zemi s velkým potenciálem, která se letos stala součástí eurozóny a schengenského prostoru. Chorvatsko navíc disponuje širokou základnou zkušené a technicky vzdělané kvalifikované pracovní síly a velkou výhodou je jeho hustá dálniční síť a několik významných přístavů,“ uvedl výkonný ředitel Accolade Milan Kratina.

Projekt je situován v oblasti Donja Bistra severně od Záhřebu. Důvodem pro zvolení této oblasti byla podle Acccolade výhoda jejího napojení na dálnici s dostupností do Rakouska, Slovinska, Maďarska, severní Itálie a na východ přes srbský Bělehrad do Istanbulu. Zároveň se jedná o industriální centrum a v okolí se nachází velký národní výrobce sportovních elektromobilů Rimac. V regionu se tedy očekává velká poptávka po moderních průmyslových prostorech. Areál bude sloužit pro lehkou průmyslovou výrobu, logistiku a e-commerce. Areál by měl mít prvky udržitelnosti jako tepelnou izolaci, fotovoltaickou elektrárnu a LED osvětlení.

Zisk prvního stavebního povolení by pro společnost měl být odrazovým můstkem pro postupný rozvoj v dalších regionech Chorvatska. Za další strategicky významné lokality v této zemi považuje kromě Záhřebu přístav Rijeka s napojením do severní Itálie, Varaždin poblíž hranice se Slovinskem a Maďarskem, Split ve střední Dalmácii a Osijek ve východní části Chorvatska. Vzhledem k dalším plánovaným investicím zřídil Accolade v Chorvatsku vlastní tým a otevře v zemi své kanceláře.

ČTK

Společnost Penta Real Estate dokončila první etapu výstavby v lokalitě Nová Waltrovka. Ta zahrnuje dvě kancelářské budovy, Metalica a Legatica, budovu nového hotelu Zleep a brzy se bude také kolaudovat 78 bytů. Dokončena je i široká promenáda v úseku mezi Jinonicemi a Radlicemi, která nabízí řadu míst pro odpočinek a volnočasové aktivity. Dalším etapám výstavby na Nové Waltrovce bude dominovat rezidenční výstavba, se čtyřmi stovkami dalších bytů a obchody. „Radlické údolí v posledních letech proměňujeme ze zanedbaného brownfieldu na živou městskou čtvrť. Na místě kdysi tradičního strojírenského podniku vyrostla kromě bytů a kanceláří také nová školka nebo krásný park. Noví rezidenti si život zde pochvalují. Nepochybuji, že i na Nové Waltrovce se bude žít a pracovat skvěle,“ říká Pavel Streblov, obchodní ředitel pro komerční výstavbu společnosti Penta Real Estate.

Polovina kancelářských prostor je již pronajata. Celou budovu Legatica obsadí mezinárodní společnost. Mezi další nájemce patří skupina DRFG nebo soukromé centrum plastické chirurgie Juraje Payera. Největším nájemcem retailových prostor se stal Penny Market, v provozu je kavárna Kofínno, v přípravě je i nové bistro. Na jaře 2024 rozšíří paletu služeb také řetězec fitness center Max Fitness. Nová budova hotelu Zleep se stane součástí rychle rostoucího řetězce Deutsche Hospitality. Hotel přivítá první hosty již příští týden. Budovy na Nové Waltrovce byly vyprojektovány tak, aby mohly usilovat o nejvyšší certifikáty BREAAM (v případě hotelu), respektive LEED a WELL (v případě kancelářských budov).

Rezidenční výstavba je plánovaná v severní polovině areálu, dále od rušné Radlické ulice. V první etapě bylo rozestavěno 78 bytů všech velikostí. Další etapa výstavby bytů začne na jaře 2024. Postupně zde vyrostou další čtyři stovky bytů. Projekt Nová Waltrovka počítá také s novou školou, sportovištěmi a hřišti, ale i restaurací v objektu původní slévárny.

Penta Real Estate/ich/rs

Do mezinárodní architektonické soutěže na podobu mrakodrapu, který má vzniknout v centru Ostravy, se zapojí pět architektonických studií. Soutěžní návrhy musí zájemci odevzdat do 5. února. O vítězi soutěže porota rozhodne v březnu. Na jejím vyhlášení se dohodlo město se společností RT TORAX Group, která je investorem stavby. Objekt by měl být jednou z dominant krajské metropole. Do soutěže se zapojila studia, která projektují stavby ve světových metropolích a s architektonickými soutěžemi tohoto formátu mají zkušenosti. Konkrétní jména nyní nelze zveřejnit, schválené podmínky to neumožňují až do doby, než budou vyhlášeny výsledky.

S vyhlášením soutěže počítal dodatek smlouvy mezi městem a investorem, podoba projektu se totiž v minulosti několikrát měnila. Původně se hovořilo o výškovém objektu s jednou věží, pak o variantě s věžemi dvěma. Dříve se mluvilo o obchodně administrativním centru s hotelem a byty v objektu s 60 patry a výškou 238 metrů. V takovém případě by šlo o nejvyšší budovu v České republice. Finální podobu ale určí až architektonická soutěž. Předmětem soutěže je kromě stavby také návrh veřejných prostranství v dané lokalitě i propojení nové budovy s přilehlým okolím včetně plánovaných tras pro pěší a cyklisty. S vybraným architektonickým studiem budou následovat další fáze projektování a povolovacích řízení. Zahájení stavby investor plánuje na rok 2028, předpokládány termín dokončení a zahájení provozu pak do roku 2032. Součástí architektonické soutěže je workshop, který se uskuteční 5. prosince za účasti investora, porotců, přizvaných expertů a zástupců města Ostravy. Půjde o individuální setkání s jednotlivými studii, při nichž architekti dostanou zpětnou vazbu na své rozpracované projekty.

ČTK

Vedení radnice Prahy 11 schválilo námitky do územního řízení týkajícího se záměru výstavby dvou vysokých domů Duo Galaxie na Hájích na pozemcích, kde nyní stojí objekt bývalého kina Galaxie. Výstavba domů s byty a kancelářemi by podle vedení městské části způsobila mimo jiné problémy v dopravě a parkování. Na místě mají vzniknout dva 72metrové věžové domy o 21 patrech, investorem je společnost Thesea. Vzniknout by zde mělo celkem 276 bytů.

Výstavba by podle vedení radnice Prahy 11 zasáhla široké okolí Hájů. Nejde jen o několik let trvající stavbu samotnou, ale o celkovou zátěž území, například vyšší počet obyvatel zvýší nároky na školská zařízení, zvýší se potřeba parkovacích míst v lokalitě. Radnici vadí rovněž to, že stavby naruší panorama a dominantu a symbol Jižního Města, sousední dvojdům Kupa. Panelové domy v okolí dosahují čtyř až 13 podlaží, zamýšlené domy by měly mít až 21 pater.

ČTK

Příjezdovou cestu na první terminál Letiště Václava Havla doplní budovy, které navrhl v podobě krystalů zahalených do satelitních snímků Česka vítěz mezinárodní soutěže, nizozemský architektonický ateliér MVRDV. Už z dálky mají návštěvníky, kteří budou na ruzyňské letiště přijíždět auty nebo hromadnou dopravou,  vítat velkoryse prosklené budovy, které budou zvláště za tmy zářit jako velké lucerny.

Projekt rozšíří Terminál 1 na východní straně o dvě přibližně čtvercové budovy pro bezpečnostní kontrolu, obchodní plochy nebo VIP salonky. Naproti přes ulici, ve veřejné části letiště, přibude trojúhelníková, klínovitá stavba s hotelem, konferenčním centrem a krytým parkovištěm. Všechny tři stavby jsou navržené v jednotném stylu a společně vytvoří novou vstupní bránu k letišti. Kromě panoramatického prosklení, jež má zajistit i dobrý výhled z interiéru do okolí, budou fasády pokryté potiskem s motivy satelitních snímků české krajiny. Typicky pro tvorbu MVRDV budou okraje mezi průhlednou a zakrytou částí fasád hranatě „okousané“, jako poskládané z pixelů či minecraftových bloků. Prostory mezi stavbami obklopí zeleň, zastoupená druhy obvyklými pro místní přírodu. Motiv satelitních snímků se bude opakovat i na střechách nových budov a na stropech v interiérech.

Stavby jsou navržené na principu udržitelnosti. Pro část konstrukcí jsou sice nezbytný beton a ocel, ale podlahy budou lehké a duté a podepírané trámy z vrstveného lepeného dřeva. Potištěné sklo na fasádě bude obsahovat fotovoltaiku, která vyrobí část elektřiny pro spotřebu v budově. Potisk se zároveň postará o stínění na potřebných místech. Fasáda má obsahovat i programovatelné světelné prvky, které umožní na budově vyvěšovat informace o aktuálních událostech.

Seznam Zprávy/ich/rs

Zatímco developeři skladů a výrobních hal rekordně staví, poptávka po jejich nemovitostech se ve 3. čtvrtletí propadla. Na vině je nejistota v automobilovém průmyslu i potíže e-shopů. „Na straně nájemců vidíme velkou obezřetnost s ohledem na nejistý vývoj automobilového průmyslu, což platí pro Česko i Německo. Částečně to souvisí s přechodem na elektroauta, kde tradičním automobilkám sílí konkurence. Doložit to lze uvolněním prvních průmyslových prostor kolem Mladé Boleslavi, s čímž už jsme se opravdu dlouho nesetkali,“ komentoval ředitel realitně-poradenské firmy 108 Real Estate Jakub Holec. Vedle automobilového průmyslu tvoří velkou část poptávky po halách ještě sklady internetových obchodů. Avšak ani e-commerce není v nejlepší kondici. Tržby internetových obchodníků klesaly meziročně i ve 3. čtvrtletí, a to o 11 %. To se odráží také na poklesu zájmu o skladové plochy ze strany přepravců.

Ve 3. čtvrtletí se v Česku pronajalo 182 tisíc metrů čtverečních skladů a průmyslových hal. To je ve srovnání s předchozími obdobími nezvykle slabý výsledek. Meziročně se pronájmy za 3. kvartál propadly o 62 %. V porovnání s tříletým průměrem je to pokles o 65 % (z dat Industrial Research Forum). Aktuálně je v Česku ve výstavbě kolem 1,4 milionu metrů čtverečních průmyslových ploch. Tolik se ještě nikdy nestavělo. Dle Savills je přibližně 60 % z těchto ploch předem pronajato.

Seznam Zprávy/ich/rs

Praha 1 se odvolá proti územnímu rozhodnutí povolujícímu střešní terasu s kavárnou, kterou plánuje developerská společnost Penta umístit na vyšší z nových budov u Masarykova nádraží. Lhůta na odvolání proti rozhodnutí je do tohoto pátku. Odvolání bude primárně založeno ve věci ujištění, že stavba negativně neovlivní život v městské části. Případné narušení se může týkat například hluku nebo světelného smogu. Pro více námitek v tuto chvíli nemá radnice podklady, případně je možné odvolání na základě nových informací rozšířit. V případě výšky budovy je pak možné požádat o přezkum rozhodnutí památkářů, což je lze učinit ve lhůtě jednoho roku. Nástavbu kritizuje Klub Za starou Prahu, podle kterého bude mít budova po navýšení 41 metrů, což převyšuje maximální povolenou výšku staveb v pražské památkové rezervaci. Magistrátní památkáři podle vyjádření klubu nezhodnotili vliv nástavby na panorama celé Prahy a povolili ji s účelovým zdůvodněním, že završí kompozici budovy.

Penta v tiskové zprávě uvedla, že limit 40 metrů neplatí pro ustoupená podlaží či drobné nástavby, které jsou posuzovány individuálně a mohou být povoleny v případě, že výškou či provedením nenarušují panorama centra Prahy. To je podle firmy případ toalet a občerstvení na plánované terase, které budou z velké části skryty za transparentním fasádním pláštěm budovy. Atika prodlužující fasádu stavby je navíc podle firmy ještě vyšší, takže nástavba nepřekročí maximální výšku povolenou původním územním rozhodnutím. Terasa měla být podle ředitele firmy Penta Real Estate pro ČR Petra Paličky původně soukromá a určená pouze pro nájemce kanceláří v budově. „Na základě participace, opakovaných podnětů ze strany veřejnosti a diskuse se zástupci města jsme ustoupili, řešení přehodnotili, a terasa bude přístupná veřejnosti samostatným výtahem. Předpokládáme její otevření na začátku letní sezony,“ uvedl. Dodal, že o podmínkách fungování terasy plánuje firma jednat s Prahou 1.

ČTK

Cenu Opera Pragensia 2023 získala za významný přínos k proměně brownfieldu v prosperující městskou čtvrť Brumlovka společnost Passerinvest Group. Cenu předal na slavnostním udílení cen v Paláci Žofín Radimu Passerovi, zakladateli a CEO společnosti Passerinvest Group, starosta MČ Praha 4 Ondřej Kubín. Letošní ročník byl zaměřen na architektonické projekty, které se realizovaly na území hlavního města Prahy za posledních 30 let. Cílem cen Opera Pragensia je zasvětit širokou veřejnost do postupného procesu vývoje pražské architektury. Každým rokem jsou představeny zajímavé osobnosti spolu s jejich projekty, které ať již v rámci větších či menších městských částí napomáhají ke zkvalitnění každodenního života obyvatel Prahy i zahraničních návštěvníků. Ceny Opera Pragensia jsou vyhlašovány a organizovány mezinárodním festivalem architektury a urbanismu Architecture Week Praha, hlavním městem Prahou a jednotlivými městskými částmi.

Čtvrť Brumlovka zahrnuje zhruba 25 hektarů, na kterých se dnes v pražské Michli nachází 12 administrativních budov, kde sídlí 80 firem. Brumlovka tak poskytuje téměř 15 000 pracovních míst. Kromě administrativních budov se zde nachází také tři rezidenční objekty a 70 obchodů a služeb. Nechybí tady ani mateřská, základní a střední škola a místa pro volnočasové aktivity. Model Brumlovky je mimořádně umístěn na výstavě České a slovenské architektury v Jízdárně Pražského hradu, kterou může veřejnost zdarma navštívit až do 30. 11. 2023.

V komplexu CTZone v ostravské čtvrti Hrabůvka se budou nacházet čtyři budovy typu CTBox a dvě budovy CTFlex, dohromady o velikosti více než 20 000 metrů čtverečních. Jedná se o vysoce flexibilní typy budov nabízející prostory už od menších jednotek o velikosti 300 metrů čtverečních, které jsou přizpůsobitelné na míru nájemcům a podporují různé obchodní aktivity. Za projektem stojí developer CTP.

Celý projekt probíhá za úzké spolupráce s městem, které již vydalo územní rozhodnutí a umožnilo zahájení výstavby. Aktuálně probíhá výstavba prvních dvou budov o velikost 7 000 metrů čtverečních. Dokončení a předání prvních hal je plánováno v polovině příštího roku. Developer hodlá v budoucnu v CTZone vybudovat také své rezidenční bydlení Domeq. Stejně jako u ostatních projektů CTP je i zde kladen důraz na udržitelnost. Developer chce například využít dřevěné vazníky pod střechou. Areál doplní také množství zeleně, v místě nebude chybět občanská vybavenost.

Mezi místní projekty developera patří také nové komunitní centrum Clubhaus, které otevře své dveře v CTParku Ostrava již tento podzim. Je možné ho identifikovat podle typického C na vrcholku budovy. Clubhaus je specifickým konceptem prostor, které se přizpůsobují konkrétním potřebám nájemců v daném parku. Zázemí je možné využívat pro vlastní akce, ať už firemní či soukromé, nebo se zde zúčastnit celé řady místních událostí, jako jsou business snídaně, workshopy i sportovní dny. Clubhaus je možné najít v řadě evropských parků developera, v České republice půjde již o druhé komunitní centrum (první je v CTParku Bor).

Obchodní komplex, který plánuje developerská skupina Crestyl ve vnitrobloku paláce Savarin u pražského Václavského náměstí, má kladný posudek památkářů. Projekt je nyní v územním řízení, s ohledem na lokalitu v pražské památkové rezervaci je souhlas památkářů nezbytný pro vydání územního rozhodnutí. Palác Savarin začala skupina Crestyl rekonstruovat koncem roku 2021, veřejnosti by se měl otevřít v příštím roce. Kromě toho je v plánu vybudování obchodního a kancelářského komplexu pasáží a podzemních prostor, které propojí ulice Na Příkopě, V Cípu a Jindřišská s Václavským náměstím.

Centrum se bude skládat ze čtyř na sebe navazujících samostatných částí s vlastním způsobem využití. Středobodem projektu bude historická budova jízdárny, kolem které vznikne ve vnitrobloku náměstí se zahradou, kavárnami a restauracemi. Kromě obchodních a kancelářských prostor bude součástí projektu i prostor určený zejména pro kulturní a společenské akce nebo nový vstup do metra. Pražský magistrát zvažuje, že v podzemí plánovaného centra umístí Slovanskou epopej Alfonse Muchy, tomu se však soudně brání malířova vnučka.

ČTK

Pražský magistrát, radnice Prahy 3 a developerská firma Finep Holding uzavřely dohodu o kontribucích k plánovanému bytovému projektu v areálu nákladového nádraží Žižkov (NNŽ). Developer, který v areálu plánuje postavit 1 200 bytů, přispěje městu 167 miliony korun. Dohoda vznikla na základě metodiky, kterou minulé vedení magistrátu schválilo pro určení výše příspěvků developerů na budování veřejné infrastruktury. Pražští zastupitelé v polovině září schválili uzavření územního plánu, který je pro projekt Finepu nutný. Předpokládané náklady na projekt budou 8 miliard korun a výstavba potrvá 10 let.

Finep plánuje na parcelách v centrální části území NNŽ postavit dva bloky bytových domů s veřejně přístupnými zelenými vnitrobloky doplněné o obchody, restaurace, kanceláře a občanskou vybavenost. Z dohodnuté spoluúčasti bude určeno 72,5 milionu korun v penězích pro Prahu 3, která je investuje do výstavby nové základní školy. Zbytek hodnoty bude tvořit mateřská škola pro 125 dětí, kterou firma postaví a převede na městskou část, a pozemky pro nové komunikace, plánovanou zelenou promenádu či bytový dům.

Vzniklé byty budou určeny k vlastnickému, družstevnímu i nájemnímu bydlení. Architekt Boris Redčenkov z ateliéru A69 architekti uvedl, že ve středu projektu budou situovány vyšší domy, po obvodu budou bloky zachovávat výšku okolní zástavby. Podle loni schválené urbanistické studie má v nové čtvrti v areálu NNŽ žít v budoucnu až 15 000 obyvatel, mají tam vzniknout parky a několik školských zařízení včetně základní školy ve funkcionalistické budově nádraží. Na tu město plánuje podle dřívějších informací uspořádat architektonickou soutěž, stejně jako na návrh parku, který má vzniknout ve střední části území. Podél Malešické ulice vznikne tramvajová trať a nová Jarovská ulice napojí čtvrť na budoucí úsek městského okruhu.

V areálu NNŽ už staví firma Central Group, která tam chystá postavit 4 600 bytů. Plánuje zde stavět i Penta. Funkcionalistickou budovu nádraží vlastní České dráhy, které v minulosti s developerskou firmou Sekyra Group vytvořily společný podnik Žižkov Station Development, jenž má na budovu nádraží předkupní právo. Vedení magistrátu chce usilovat o to, aby Praha získala celou budovu do vlastnictví. V památkově chráněném nádraží by mohlo být sídlo Národního filmového archivu, kulturní a společenské prostory nebo základní škola.

ČTK

Investiční skupina Penta kupuje prostřednictvím Penta Real Estate firmu ČSAD Praha Holding, která vlastní autobusové nádraží Florenc a přilehlé pozemky. Spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Transakci antimonopolní úřad posuzuje ve zjednodušeném řízení.

Penta Real Estate kupuje mateřskou společnost ČSAD Praha Holding, Rextim Holding. „K navrhovanému spojení soutěžitelů dochází zejména v oblastech pronájmu nebytových prostor v Praze, developerské činnosti v Praze, poskytování parkovacích míst v Praze, služeb, které poskytují autobusová nádraží subjektům provozujícím veřejnou osobní autobusovou dopravu v Praze, maloobchodního prodeje pohonných hmot na čerpacích stanicích v Praze, provozování hotelů v Praze a provozování směnárenské činnosti ve směnárnách v Praze,“ uvedl úřad v oznámení.

Autobusové nádraží Florenc stojí na lukrativních pozemcích, jeho horní část spadá do katastru Nového Města, dolní část do Karlína. V minulosti chtěla skupina Penta pozemky ČSAD Praha Holding, které k nádraží přiléhají, koupit, ČSAD ale v roce 2016 oznámila, že na nich postaví vlastní projekt.

ČTK

Společnost Savills eviduje od 1. čtvrtletí 2023 kolem 1,4 milionu m² průmyslových ploch určených k pronájmu, které se nachází v různých fázích výstavby. Tyto rekordní hodnoty platily i ve 2. kvartále. Jedná se o největší číslo v historii průmyslového trhu v České republice. Minimálně 60 % z těchto prostor (833 000 m²) je již předpronajato. Nejvíce z těchto předpronajatých průmyslových ploch se staví pro nájemce z výrobního sektoru (38 %), následuje maloobchod (30 %) a logistika (16 %).

Nejvíce průmyslových ploch bylo v červnu rozestavěno v Karlovarském kraji a to téměř 336 000 m². Důvodem je stavba nového logistického centra pro H&M o velikosti 233 700 m² a výstavba distribučního centra pro Goodyear (60 600 m²), která vyrůstá v Panattoni Parku Cheb East. Závazek, který podepsala společnost H&M, je největší nájemní transakcí v celé historii trhu pronájmů průmyslových hal v České republice.

Plzeňsko má rozestavěno téměř 207 000 m², zde staví například společnost Arete halu pro firmu Duvenbeck v Rokycanech. V Jihomoravském kraji je rozestavěno 187 000 m². Největší výrobní hala, která se nyní v tomto kraji staví, je hala v CTParku Blučina pro společnost Inventec. Na Ústecku je rozestavěno 165 000 m² nájemních průmyslových ploch, staví se tady prostory například pro společnost Fielmann v Garbe Parku Chomutov nebo pro Fiege v CTParku Žatec. Praha a její nejbližší okolí měla v polovině letošního roku rozestavěno 137 000 m² a téměř veškerá výstavba (111 000 m²) byla spekulativní. Největší budovy na tomto dílčím trhu staví spekulativně CTP v Kozomíně, u dálnice D8. Nejméně se stavěly skladové a výrobní prostory určené k pronájmu na Zlínsku, Vysočině, v Jižních Čechách, Pardubicku a Hradecku.

Savills/ich/rs