Evropská centrální banka je připravena zahájit snižování úrokových sazeb. Řekl to hlavní ekonom banky Philip Lane. Evropská centrální banka bude o nastavení měnové politiky rozhodovat příští týden ve čtvrtek. Předloni v červenci Evropská centrální banka zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby drží svou základní úrokovou sazbu na 4,5 %.

Inflace v eurozóně se předloni vyšplhala na rekordních 10,6 %. Od té doby už ale výrazně klesla a přiblížila se 2% cíli Evropské centrální banky. V dubnu míra inflace činila 2,4 %. Lane uvedl, že situace je nyní vhodná k uvolnění měnové politiky, pokud nenastanou žádná velká překvapení. Upozornil nicméně, že úrokové sazby musejí v letošním roce zůstat dostatečně vysoké, aby zajistily, že inflace bude pokračovat v poklesu a neustrne nad 2% cílem Evropské centrální banky. Investoři sázejí na to, že Evropská centrální banka příští týden sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. S největší pravděpodobností zahájí snižování úroků dříve než další přední centrální banky, včetně té americké.

Inflace ve Spojených státech v dubnu činila 3,4 %, byla tak o jeden procentní bod vyšší než v eurozóně. Americká centrální banka na svém posledním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 5,25 až 5,5 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2001. Zápis z posledního zasedání americké centrální banky ukázal, že představitelé centrální banky sice nadále věří v návrat inflace k 2% cíli ve střednědobém výhledu, ale předpokládají, že pokles inflace potrvá déle, než se očekávalo. Někteří činitelé americké centrální banky podle zápisu dokonce signalizovali, že jsou v případě potřeby ochotni úroky ještě zvýšit. Česká národní banka zahájila uvolňování měnové politiky už loni v prosinci. Základní úrokovou sazbu od té doby snížila celkem o 1,75 procentního bodu na 5,25 %.

remspace/Forbes/ČTK

V Praze byla zahájena výstavba moderního vzdělávacího biomedicínského centra zvaného Biocentrum, které je součástí investičního projektu Kampus Albertov Univerzity Karlovy. Biocentrum má propojit řadu oborů a vedle poslucháren a učeben zde vzniknou desítky vysoce specializovaných laboratoří. Budova přijde na zhruba 6,4 miliardy korun, z toho náklady na stavební část Biocentra činí zhruba 3,1 miliardy korun bez DPH. Projekt se uchází o podporu z Národního plánu obnovy.

Zdroj vizualizace: www.kampusalbertov.cuni.cz

remspace/CzechCrunch

Vláda představila program dostupného bydlení a také konkrétní parametry podpory výstavby cenově dostupného nájemního bydlení v ČR. V první fázi bude stát nabízet podporu ve výši osmi miliard korun ve formě zvýhodněných úvěrů na výstavbu bytů s nájmem nižším, než je tržní průměr. Nejdříve bude možné žádat o podporu ze státního fondu podpory investic (SFPI) v září. Stát již dříve pro obce vyčlenil zhruba 200 pozemků, o něž mohou pod podmínkou stavby cenově dostupných nájemních bytů bezplatně žádat. Ministerstvo financí (MF) zároveň spustilo cenovou mapu evidující výši nájemného v bytech podle katastrálního území.

Projekt je postaven na spolupráci státu, krajů, obcí a soukromého kapitálu. V současnosti stát vypracoval čtyři modely, jak by se samosprávy, stát a soukromí investoři mohli na vytvoření dostupného bydlení podílet. Obce by mohly stavět s podporou státu nebo ve spolupráci se soukromým investorem. Zároveň by ale soukromý investor mohl stavět cenově dostupné nájemní bydlení sám, pokud se s obcí domluví. Další možností je, že obce budou do vlastního fondu odkupovat již postavené domy.

V září nabídne SFPI program Dostupné bydlení, ve kterém budou k dispozici 4,5 miliardy korun na zvýhodněné úvěry. V příštím roce se k němu přidá Národní rozvojová banka se svými nástroji za 3,5 miliardy korun. V obou případech tvoří většinu prostředků peníze z Národního plánu obnovy (NPO), které budou dále doplněny o zdroje státního rozpočtu a soukromého sektoru. Po zapojení soukromých zdrojů a mezinárodních institucí by se investice do výstavby bytů celkově mohly navýšit až na 20 miliard korun.

Podporu ze SFPI bude možné využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Část z peněz lze použít okamžitě maximálně na 40 % celkových nákladů při splnění konkrétních požadavků. Následný dotovaný úvěr ve výši základní sazby EU pro ČR snížený až o tři procentní body může být až do 65 % ceny projektu. Celkově by dotace a výhodný úvěr mohly pokrýt až 90 % investice. Splatnost je do 30 let a předčasné splacení je bez poplatků. Žádat o ni může například územní samosprávný celek, státní příspěvková organizace nebo církev.

Dotované dostupné bydlení má sloužit čtyřem cílovým skupinám. Do příjmové spadají všechny domácnosti kromě 20 % nejbohatších. Zájemci v cílové skupině nesmějí být vlastníky žádných nemovitostí určených k bydlení. Další skupinou jsou mladí lidé do 35 let, kteří zároveň nejsou mezi 10 % nejbohatších. Třetí skupinou jsou veřejně prospěšné profese, jako jsou zdravotníci, policisté, sociální pracovníci a další. Ti mohou vlastnit nemovitost k bydlení, ale ne ve stejném kraji, v jakém o výhodné bydlení žádají. Poslední skupinou jsou oběti domácího násilí. Stát ale nechce nastavovat nějaká závazná pravidla, a obce si tak podle něj budou moci sami určit, pro koho bude bydlení určené.

Podle jejích výpočtů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě existuje možnost postavit a prodat nový byt o 60 metrech čtverečních ve standardním domě za 3,6 milionu korun, tedy zhruba za 60 000 korun za metr čtvereční. Komora vychází z objemových cenových ukazatelů pro bytovou výstavbu, z nichž vyplývá, že i po zahrnutí dalších nezbytných nákladů je letos možné dokončit a prodávat byty za konečné ceny v rozmezí od 46 000 do 60 000 korun za čtvereční metr.

remspace/ČTK

Passerinvest Group zahájil výstavbu multifunkčního objektu Hila na Brumlovce v Praze 4. Projekt nabídne 20 500 metrů čtverečních kancelářských ploch, nájemní byty a obchody. Po administrativních výstavbách na Rohanském ostrově a PernerKy v Praze 8 se jedná o třetí zahájený kancelářský projekt v Praze od druhého čtvrtletí 2022. Výše investice do výstavby nebyla zveřejněna.

Kromě kanceláří bude součástí projektu 71 nájemních bytů a 2 000 metrů čtverečních obchodních ploch. Za architektonickým zpracováním projektu stojí studio Aulík Fišer architekti, které pro Passerinvest dříve vypracovalo projekt kancelářské budovy Roztyly Plaza a spolupracovalo na dnešní podobě Brumlovky. Dodavatelem stavby je společnost Gemo.

Budova Hila bude stát na rohu ulic Vyskočilova, Želetavská a Jemnická v Praze 4. Druhé až osmé nadzemní podlaží bude tvořit kancelářská část doplněná o střešní terasy a deváté až patnácté nadzemní podlaží budou nájemní byty s lodžiemi. Čtyři podzemní podlaží poskytnou přibližně 420 parkovacích míst určených nájemcům budovy. Odhad dokončení kancelářské části je konec roku 2026 a s úplným dokončením stavby, včetně rezidenční části, se počítá na jaře 2027.

remspace/ČTK

Brněnští radní by mohli v červnu rozhodovat o tom, jaký dopravní prostředek by mohl v budoucnu jezdit brněnským podzemím. V dubnu město dostalo oponentní posudek na hotovou studii proveditelnosti tzv. severojižního kolejového diametru a její zpracovatel nyní připravuje jeho vypořádání.

Definitivní rozhodnutí se stále odsouvá. Radní Petr Kratochvíl při březnové konferenci o budoucnosti brněnského železničního uzlu uvedl, že o stavbě podzemní dráhy bude možné uvažovat až po dostavbě nového nádraží, vysokorychlostních tratí a staveb, které jsou s tím spojené. Rozhodně tedy ne dříve než za deset let.

Zpracovatel studie má radním doporučit nejvhodnější variantu a rozhodne-li rada, mělo by následovat projednání v Centrální komisi ministerstva dopravy. Ve hře jsou od začátku tři varianty, a to plnohodnotná železnice, tramvaj nebo lehké metro. Město se nejvíce kloní k železnici, protože v takovém případě by se jednalo o investici Správy železnic. Daná varianta musí dávat dopravní a ekonomický smysl.

O podzemní dráze se v Brně uvažuje od 70. let minulého století, částečně je zanesena v územním plánu. Má propojit jih Brna s novým i současným nádraží, na sever má pokračovat zhruba pod ulicí Veveří ke křižovatce se Šumavskou ulicí. Pak by se stáčela na severovýchod a podle dřívějších úvah by se napojila na tišnovskou trať v Králově Poli či Řečkovicích.

remspace/ČTK

Společnost Nové Holešovice podala žalobu na Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) kvůli tomu, že jí podle dohody neprodal pozemky v okolí stanice metra C Nádraží Holešovice. Uvedl to Jakub Velen, mluvčí CPI Property Group, která je spolu s Karlín Group a DPP ve firmě Nové Holešovice zastoupena. Společný podnik založily k rozvoji okolí stanice, současné vedení magistrátu však dohodnutý prodej městských pozemků stále neschválilo a primátorův náměstek Zdeněk Hřib prosazuje, aby DPP z podniku úplně vystoupil.

DPP v minulosti obdržel předžalobní výzvu, která vyčíslila případnou škodu soukromých partnerů ve společném podniku na 1,31 miliardy korun. Jelikož se situace ani po výzvách neposunula, podala firma Nové Holešovice nyní žalobu s tím, že neschopnost zajistit souhlas vedení města s převodem pozemků nic nemění na smluvní povinnosti DPP pozemky prodat. Vedoucí odboru komunikace DPP Daniel Šabík uvedl, že DPP se musí seznámit s obsahem žaloby a podle doporučení právníků a advokátů bude podnikat další kroky. DPP dlouhodobě trvá na pokračování společného podniku, který je podle všech posudků i auditu zpracovaného pro magistrát nejvýhodnější variantou revitalizace stanice metra a jejího okolí.

remspace/ČTK

Český Brod by mohl příští rok začít se stavbou nové mateřské školy s pěti třídami pro 132 dětí v Kollárově ulici. Novostavba, která nahradí nevyhovující montovanou budovu současné školky z roku 1976, vyjde předběžně téměř na 157 milionů korun. Polovinu nákladů (78 milionů) uhradí město z dotace ministerstva životního prostředí.

Město dlouho hledalo vhodný dotační titul, dotaci získalo na třetí pokus. Konečné náklady vzejdou z výběrového řízení. V létě by měla být hotová prováděcí dokumentace, začít stavět by se mohlo příští rok na jaře s dokončením ve školním roce 2026 až 2027. Ve městě se chystá rovněž zahájení další velké školské investice, a to stavby první části svazkové školy. Vznikne dostavbou pavilonu se 13 třídami u školy v Žitomířské ulici.

Moderní školka vznikne podle návrhu společnosti MS architekti. Počet dětí ve školce se zvýší o 36. V areálu budou tři dvoupodlažní budovy propojené společným proskleným atriem se zelenou střechou. Počítá se s velkou zahradou s dětskými hřišti rozdělenou do několika částí.

 www.msarchitekti.cz

remspace/ČTK

Český kancelářský trh je ve srovnání se situací v jiných státech poměrně stabilní, zahraniční investory to ale spíše odrazuje. V Praze a Brně jsou poměrně vysoké nájmy, nedostatečná kancelářská výstavba výrazně snižuje nabídku prostorů a k zatraktivnění nepůsobí ani nedokončená dálniční doprava či slabé letecké a železniční spojení. V Česku tak kanceláře využívají hlavně tuzemské firmy, které zde působit musí. Ty v poslední době chtějí své administrativní prostory vlastnit, ne si je pronajímat.

Český kancelářský trh je podle společnosti RSM malý, konzervativní a uzavřený. Netrápí ho tolik ekonomické a další problémy investorů, jako například v USA, Velké Británii nebo v Německu, kde ceny nemovitostí narostly tak, že se začaly nestandardně odchylovat od skutečné hodnoty. V Německu pak klesly ceny kanceláří podle německé bankovní asociace VDP v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně o 13,3 % a mezičtvrtletně o 5,2 %. Německo bylo podle Reuters zasaženo realitní krizí nejvýznamněji ze všech evropských zemí. Potíže jsou znát ale také například v Číně nebo ve Spojených státech.

Podle Radka Procházky, partnera realitně-poradenské společnosti Prochazka & Partners, mají stabilní firmy se zázemím v ČR v poslední době zájem o vlastnění kancelářských prostorů. Nejčastěji se to týká bank a pojišťoven. Ve vlastních budovách dlouhodobě sídlí například Komerční banka nebo ČSOB, z pojišťoven kupříkladu Kooperativa/VIG a Generali Česká pojišťovna. V minulých letech své nové centrály otevřely finanční skupiny KKCG a J&T. Nedávno koupila kancelářskou budovu v centru Prahy Trinity Bank.

Z analýzy Prague Research Forum vyplývá, že poptávka po pražských kancelářích v letošním prvním čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně klesla, přes polovinu z ní tvořilo obnovení stávajících smluv. Nájemné mezičtvrtletně mírně vzrostlo. V centru města se ceny pohybovaly okolo 700 korun za metr čtvereční, ve vnitřních částech města to bylo zhruba 460 až 480 korun a ve vnějších okolo 400 korun. Podle analýzy Colliers vzrostla výrazně poptávka po kancelářích v Brně a Ostravě, města se staly alternativou k drahé Praze.

remspace/ČTK

Na jižním pobřeží Atén nabírá na obrátkách dlouho očekávaný projekt Ellinikon, který přemění bývalé letiště v největší chytré město Evropy. Po deseti letech odkladů se už začínají rýsovat železné skelety bytových domů a také Marina Tower, která se brzy stane prvním řeckým mrakodrapem. Za multifunkčním projektem stojí společnost Lambda. Ellinikon vychází z urbanistické koncepce patnáctiminutového města, kdy se obyvatelé do čtvrt hodiny dostanou do školy, do parku, na úřad, do obchodu nebo i na pláž. V celém komplexu bude software pro dohled nad odpady, vodou a energiemi.

Ellinikon se rozkládá na ploše více než 2 500 hektarů, 20 minut jízdy autem od Atén. Projekt má změnit jak pobřeží, tak zemi. Je podobný projektům, které jsou běžně k vidění v Číně nebo ve Spojených arabských emirátech. Developeři předpokládají, že po dokončení v roce 2037 zvýší tento projekt hrubý domácí produkt Řecka o 2,5 procentního bodu, vytvoří až 80 000 nových pracovních míst a přinese daňové příjmy více než deset miliard eur (přes 250 miliard Kč). Také se očekává, že ročně Ellinikon přiláká další milion turistů.

Zdroj vizualizace: www.theellinikon.com.gr

Ve čtvrti Malé Atény bylo dáno do prodeje 243 bytových jednotek, z toho 140 už je nyní rezervováno. Nejdříve se prodaly apartmány v Marina Tower a byty a vily na pláži. Společnost Lambda oznámila, že z prodeje nemovitostí do konce března získala 641 milionů eur (16,1 miliardy Kč). Většina kupujících jsou řečtí občané. Předpokládá se, že do 13 let zde bude zhruba v 10 000 rezidencích bydlet až 20 000 lidí. Rezidence na pláži se nyní prodávají až za 15 000 eur (376 000 Kč) za metr čtvereční. Nabídky na pozemky v okolí nákupního centra a kanceláří přesáhly 2 000 eur (přes 50 000 Kč) za metr čtvereční. Příští rok má začít výstavba obchodního centra.

remspace/Bloomberg/ČTK

Letiště Praha podepsalo se sdružením projektantů v čele s firmou Valbek smlouvu o projekčních pracích na rozšíření kapacity terminálů. Díky rozvoji a rozšíření terminálů se má kapacita letiště zvýšit na 21,2 milionu cestujících ročně a mělo by být možné odbavit v dopravní špičce za hodinu dvakrát více cestujících. Zahájení stavebních prací na rozšíření terminálů letiště předpokládá v roce 2029 a dokončení v roce 2033. V současném stavu bylo letiště kapacitně na hraně v roce 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu cestujících.

Podle místopředsedy představenstva letiště Jiřího Krause se díky prostorovému rozšíření terminálů zvýší komfort pro cestující a zlepší se provoz pro dopravce. Vedle projekční kanceláře Valbek, která má podle mluvčí téměř pětatřicetiletou tradici v projektování liniových staveb, se budou na projekčních pracích pro letiště podílet i firmy CMC architects, ra15 a D3A.

remspace/ČTK

Po projektech v Česku a na Slovensku rozšiřuje investiční skupina RSJ své portfolio zemí také na Litvu a Lotyšsko. Se svým dlouholetým partnerem YIT podepsala dohodu o spolupráci na třech projektech. Projekty se týkají Bratislavy, Vilniusu a Rigy. Spolupráci s YIT Slovakia má investiční skupina odzkoušenou na mnoha projektech. Ve městech Vilnius a Riga bude spolupráce premiérou. RSJ navazuje na již vyzkoušený model – pro každý projekt založila samostatný joint venture a v každém z nich vlastní 50% podíl. Projekt v litevském Vilniusu nabídne 122 bytů, s výstavbou začalo YIT v roce 2019. Projekt v lotyšské Rize se 123 byty začal v červenci 2023 a dokončení je plánováno na první čtvrtletí roku 2025.

remspace/Forbes

V Česku roste zájem o nedokončené průmyslové areály, které si budoucí nájemce může uzpůsobit podle vlastních potřeb. Takzvaný trend Shell & Core spočívá v tom, že developer postaví pouze vnější konstrukci a základní vnější infrastrukturu, zatímco o interiérech a vnitřním rozložení budovy následně rozhodne klient. Přestože tento typ výstavby se v ČR objevuje již delší dobu, její výrazný nárůst nastal až v posledních letech. V současnosti je v Česku k dispozici zhruba 360 000 metrů čtverečních těchto ploch. Vyplývá to z dat realitně-poradenské společnosti Colliers.

„Když si developer projekt předpřipraví, může pružněji reagovat na poptávku. A klienti pak na stavbu nové haly nemusí čekat rok, ale řádově jen několik měsíců, a navíc ji mohou více přizpůsobit svým představám a potřebám,“ řekl Miroslav Kotek, vedoucí oddělení průmyslových nemovitosti v Colliers. Na druhou stranu tento typ výstavby už podle něj neumožňuje z podstaty věci měnit například světlé, tj. využitelné výšky, tvar budovy nebo rozteče sloupů. „Nájemce se tak musí adaptovat na již připravený prostor a zvážit, zda mu dispozice haly umožňuje provozovat své aktivity optimálně, nebo zda je lepší zvolit jiný projekt, který je ve fázi přípravy,“ dodal M. Kotek.

S dokončením podobných projektů developeři obvykle vyčkávají až na uzavření budoucí nájemní smlouvy. Klienti mohou podle Colliers požadovat například nadstandardní výbavu haly, a provedení těchto úprav je v rozestavěném stavu snazší. Dokončená stavba v určitém standardu by nemusela vyhovovat všem a mohla by se tak prodloužit doba, kdy prostor nebude mít svého nájemce. Neobsazenost takových areálů podle dat Colliers v prvním čtvrtletí letošního roku činila 2 %, pokud by však byly všechny tyto projekty dokončeny bez zajištěných nájemců, její míra na českém trhu by mohla dosáhnout téměř 5 %.

Průmyslové stavby typu Shell & Core se nachází například v CTParku Prague North u Kralup nad Vltavou. Tam CTP v březnu nabízela k pronájmu 70 000 metrů čtverečních těchto prostorů. Další je také součástí logistického centra Přehýšov u Plzně. Jedna z hal tam byla v této fázi v minulém roce a následně byla podle požadavků nájemců dokončena. Další z nich má nyní hotový skelet a na vnitřní úpravy je připravená.

Podle analýzy Industrial Research Forum sbírající data od společností CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield a iO Partners poptávka po pronájmech výrobních a logistických areálů v ČR v prvním čtvrtletí výrazně poklesla. Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku se snížila o 62 % a meziročně o 53 %. Klesl také počet dostavěných průmyslových areálů i zahájená výstavba areálů nových. Celkově byla zahájena výstavba 138 100 metrů čtverečních průmyslových prostor, přičemž téměř 39 % z nich je spekulativních.

remspace/ČTK

Developerská společnost CTP spustila poslední fázi výstavby v areálu bývalé textilky Vlněna v Brně. Poslední fáze výstavby zahrnuje budovy K, X a Y. Devítipatrová kancelářská budova K má být hotová na konci roku 2025, dvanáctipatrové obytné budovy X a Y s 255 nájemními byty o dispozicích od 1+kk po 3+kk mají termín dokončení v polovině roku 2026. Většina nájemních bytů bude vybavená. Mezi budovami bude zelená plocha přírodnějšího charakteru, bude zahrnovat i vodní prvek. Ve spojovacím objektu mezi budovami X a Y má vzniknout pětadvacetimetrový plavecký bazén a wellness, které budou veřejně přístupné.

Výstavba předchozí fáze by měla skončit letos v červnu kolaudací výškové budovy I, jejíž výstavba přijde na 700 milionů korun, je vysoká 62 metrů a má 16 poschodí. Nabídne koncept chytrých kanceláří, který zahrnuje mimo jiné inteligentní osvětlení reagující na světelné podmínky v průběhu dne nebo kontrolovanou kvalitu vzduchu, která bude reagovat na množství osob v místnosti a na úroveň oxidu uhličitého v prostoru. Budova už má prvního nájemce. Obsadí tři poschodí, tedy asi 3 000 čtverečních metrů z celkových 8 850 metrů.

remspace/ČTK

Nechte se inspirovat úspěšnými strategiemi lídrů zahraničního byznysu. Přijďte si poslechnout, jaké jsou aktuálně nejzajímavější investiční příležitosti. Obstojí český realitní trh v porovnání s tím zahraničním? Jaké jsou příležitosti pro české investory v zahraničí? Vytváří český trh podmínky pro zahraniční investory a jaké jsou příběhy mezinárodní spolupráce při rozvoji byznysu a realitního trhu? Jak evropské země přistupují k digitální transformaci a blížíme se ke splnění cílů FIT FOR 55?

Už 22. 5. 2024 budeme diskutovat s českými i zahraničními odborníky o spolupráci evropských měst v oblasti developmentu, o investičních příležitostech v České republice i v zahraničí, o přístupu k digitální transformaci a dekarbonizaci.

Konference bude probíhat v angličtině s překladem do češtiny.

Kompletní program a přihlášky naleznete zde. Nezapomeňte využít limitovanou nabídku 2+1 zdarma a pořiďte si vstupenky za zvýhodněnou cenu. Přijďte, těšíme se na Vás!

remspace

Na výstavbu dostupného bydlení vyčlenil stát pro obce 201 pozemků o celkové rozloze zhruba 73 hektarů. Vyplývá to z usnesení vlády a dat Státního pozemkového úřadu. Část vyčleněných pozemků se nachází například v pražské Uhříněvsi, v Jihlavě, Kolíně, Rakovníku, Boršově u Moravské Třebové, ale také v Kutné Hoře, Lounech či Mostě. Pozemky jsou součástí zemědělského půdního fondu. Aby na nich obce mohly stavět, musí se po získání od státu následně převést na pozemky stavební. Největší  (83 000 m2) vyčleněné území je v Bílině u Teplic, druhý největší pozemek je v Mostě.

Bezplatný převod pozemků by měl začít zprostředkovávat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových během letošního roku. Podmínkou pro převedení pozemků je příslib, že na něm vzniknou cenově dostupné nájemní byty. K jejich výstavbě by měl pomoci zákon o podpoře v bydlení, který vypracovala ministerstva pro místní rozvoj a práce a sociálních věcí. Vláda bude hledat další pozemky pro stavbu dostupného bydlení například u Správy železnic nebo Českých drah.

remspace/ČTK

Pražský Institut plánování a rozvoje se chce připojit k podnětu na změnu územního plánu, kterou podali vlastníci pozemků v okolí hlavního nádraží. Změna územního plánu má umožnit zastřešení kolejiště a výstavbu domů. Řekli to účastníci středečního jednání výboru pro územní rozvoj pražského zastupitelstva, který doporučil začít změnu dělat. Finálně o tom budou hlasovat zastupitelé v plénu. Provedení změny podporuje i vedení Prahy 2, naopak ji kritizují tamní opoziční Piráti.

Žádost o změnu podaly společnosti CR-City, ve které jsou zastoupeny mimo jiné České dráhy a Penta, která s tímto záměrem přišla před několika lety. V plánu je zastřešení platformy, na ploše mají vzniknout bytové či administrativní budovy. Jednou z možností je podle dřívějšího vyjádření mluvčího Penty Martina Lánského také stavba nové budovy Národní knihovny. Přesná podoba projektu zatím není jasná, při pořizování změny územního plánu se má podle zástupců magistrátu upřesnit i rozsah zástavby. Na celkovou urbanistickou koncepci i podoby jednotlivých domů mají být vypsány soutěže.

remspace/ČTK

Developerská společnost RC Europe plánuje investovat v okrajové části Přerova 3 miliardy korun do vybudování průmyslové a logistické zóny, ve které má vzniknout až 2 500 pracovních míst. Přerovští zastupitelé už schválili prodej pozemků, které firma pro investici mezi bývalými Přerovskými strojírnami a Henčlovem ještě potřebovala. Smlouvu zástupci firmy RC Europe podepíšou s představiteli Přerova v pátek. Peníze za pozemky společnost zaplatí poté, co na svůj projekt dostane platné stavební povolení.

Společnost RC Europe se pro Přerov rozhodla i kvůli blížícímu se dokončení posledního úseku dálnice D1, který povede v sousedství tohoto města a napojí ho na dálniční síť vedoucí do Polska, Rakouska a na Slovensko. Mezi areálem bývalých Přerovských strojíren a místní částí Henčlov chce firma postupně postavit tři haly. Společně s další etapou na pozemcích v katastru nedaleké obce Troubky plánuje vybudovat více než 110 000 metrů čtverečních výrobních a skladovacích hal.

remspace/ČTK

Skupina ZDR Investments vstoupila na slovinský trh, kde koupila tři maloobchodní parky za 600 milionů korun. Jde o více než 15 000 metrů čtverečních maloobchodní plochy ve městech Slovenj Gradec, Prevalje a Ravne v severní části Slovinska. Rakouská Raiffeisen banka na akvizici skupině půjčila 60 % částky. Skupina má čtvrtou nemovitost zarezervovanou, cílem je podle jejích zástupců, aby celková investice ve Slovinsku činila miliardu korun.

Obchodní park ve městě Slovenj Gradec má necelých 5 000 metrů čtverečních. V současnosti si ho pronajímají čtyři firmy, a to potraviny Spar, drogerie Müller, sportovní potřeby Hervis a lokální řetězec elektroniky Big Bang. Park byl otevřen v únoru 2024. Největší z koupených maloobchodních parků se nachází ve městě Prevalje a má téměř 7 500 metrů čtverečních. Mezi pronajímatele patří například Spar a Jysk. Město má 7 000 obyvatel a je poblíž rakouských hranic. Pět kilometrů od Prevalje je park Ravne o téměř 3 000 metrech čtverečních.

remspace/ČTK

Společnost PSN dokončila rekonstrukci bytového domu z 30. let 20. století. Projekt BackYard Dejvice v ulici Studentská zahrnuje celkem 40 jednotek s dispozicemi 1+kk a 2+kk o rozměrech od 14 do 52 m², dvě z nich s předzahrádkou. K většině z nich náleží sklepní kóje. „Menší byty ve velké míře shánějí investoři, kteří si nemovitost pořizují za účelem pronájmu a zisku. Další část klientů tvoří lidé hledající startovací bydlení, většinou kolem 23 až 28 let. Zbytek zájemců představují singles různých věkových kategorií,“ popisuje ředitel rezidenčních projektů PSN Jaroslav Macháč. Při kompletní rekonstrukci budovy kladl developer důraz na propojení historického genia loci a moderních technologií. V duchu puristické architektury bylo opraveno schodiště, chodby i střecha. Nová špaletová okna jsou přesnou replikou těch původních. V pětipodlažním domě nechal developer vybudovat venkovní prosklený výtah. PSN nezapomnělo i na budování sdílených prostor, které poskytují funkční zázemí pro malé byty – zelený vnitroblok s gril zónou a místy pro piknik, prádelnu nebo kolárnu.

remspace

Lesy České republiky uzavřely v únoru letošního roku smlouvu na projekt jejich nového sídla v Hradci Králové se společnostmi K4 Architects & Engineers (K4 A&E) ve sdružení s CHYBIK + KRISTOF ARCHITECTS a s projektantem a stavebním inženýrem Ivo Stolkem. Nové sídlo nahradí současný objekt ze 70. let minulého století. Sdružení projektantů a architektů nyní připravuje novou projektovou dokumentaci, stavební povolení chce investor získat do října příštího roku. Začátek výstavby je v plánu na rok 2026 s dokončením o tři roky později. Na projektu nového sídla Lesů ČR se bude podílet i rožnovská firma TAROS NOVA, která se společností K4 spolupracuje na návrhu dřevěných konstrukcí a komunikaci s Hasičským záchranným sborem.

Původní členitý půdorys nového sídla bude upraven v rámci nového zadání. V dispozičním řešení sídla budou zohledněny aktuální požadavky investora, například rozmístění pracovních úseků, uspořádání společných prostor nebo řešení zázemí v suterénu objektu. Současně bude navýšena kapacita parkovacích míst oproti původnímu návrhu o 100 automobilů na celkový počet 328 míst. Nové parkovací plochy vzniknou v podzemí. Spodní část stavby je navržena jako monolitická ze železobetonu, ve dvou nadzemních podlažích administrativní budovy se bude jednat o kompletní dřevostavbu. Na stavbu nového sídla bude v největší míře využito smrkové lepené dřevo. Cílem investora je postavit pasivní dům. V projektu je navržen fotovoltaický systém primárně pro vlastní spotřebu energií. Autoři projektu dále plánují využití centrálního větrání s rekuperací a centrální chlazení celého objektu. V projektu je také navrženo asi 60 parkovacích stání pro nabíjení elektromobilů.

Zdroj: CHYBIK + KRISTOF ARCHITECTS

remspace