Budovu s byty a veřejnými službami v blízkosti stanice metra Černý Most postaví pro radnici Prahy 14 za zhruba 548,8 milionu korun firma Geosan Group. V budově by mělo být asi 70 bytů, pobočka městské knihovny nebo informační centrum.

Radnice zakázku zadala takzvanou metodou Design & Build, vybraná firma se tedy postará zároveň o zpracování projektové dokumentace a i samotnou stavbu. Městská část by měla stavbu financovat částečně sama a částečně dotací od magistrátu či penězi od soukromých investorů. Byty mají byt určeny především pro zástupce profesí, které jsou důležité pro město, jako jsou zdravotníci nebo učitelé.

Stanice metra Černý Most a přilehlý autobusový terminál je dlouhodobě ve špatném stavu. V posledních letech město terminál částečně opravilo a nedávno vedení Prahy schválilo studii, podle které se má celé okolí stanice v horizontu deseti let výrazně proměnit. Návrh zahrnuje mimo jiné zasypání stávajícího terminálu tak, aby byla veřejná prostranství na jedné úrovni, vytvoření náměstí, doplnění veřejných služeb a zjednodušení příjezdu autobusů.

ČTK

Společnost Dostupné bydlení České spořitelny chce do roku 2030 postavit až 3 000 dostupných bytů s nižším nájemným určeným potřebným profesím, třeba lékařům, učitelům či záchranářům. Dceřiná firma jedné z největších tuzemských bank odhaduje investici na asi 10 miliard korun. První projekt za více než miliardu korun se už staví na Proseku v Praze 9, kde Dostupné bydlení koupilo projekt developerské společnosti Finep, která stavbu realizuje. Celkem se staví 254 bytů, přičemž 90 % tvoří malé jednotky o dispozicích 1+kk a 2+kk od velikosti 27 metrů čtverečních. Měsíční nájem má začínat na 10 000 korun, hotovo má být začátkem roku 2025. Na Proseku by mezi prvními měl najít ubytování zdravotnický personál motolské nemocnice v Praze, další nájemce budou vybírat městské části, v tomto případě Praha 9.

„Projekt je financován kapitálem našeho akcionáře a v budoucnosti počítáme i s úvěry,“ uvedl ředitel společnosti Dostupné bydlení Marek Blaha. Podle něj má být do roku 2026 postaveno 1 000 dostupných bytů a letos firma představí další projekty, třeba na Praze 11 či na Vysočině. V regionech se mimo jiné počítá i s dřevostavbami. Vlastníkem bytů bude společnost Dostupné bydlení ČS, provozovat je má správcovská firma a smlouvy mají být pětileté. Nájemné má být asi o 20 % nižší oproti tržnímu standardu a do 40 % čistého příjmu žadatele. Spořitelna se v založení takové firmy inspirovala v Rakousku u mateřské Erste Bank, která takto od roku 1957 poskytuje nájmy ve 14 000 bytech.

ČTK

Kancelářský trh v Brně a Ostravě se potýká s rostoucí neobsazeností, v Brně přitom mají v dalších letech nové prostory nadále přibývat. Na ostravském trhu od roku 2019 nepřibyla žádná nová stavba. Obsazenost mimo hlavní město nepomáhají udržet ani výrazně nižší ceny nájemného. Zatímco na konci loňského roku bylo nejvyšší dosažitelné nájemné v kancelářských prostorách v Praze 27 eur (635 korun) za čtvereční metr, v Brně to bylo 16,50 eura (388 korun), a v Ostravě 14,50 eura (341 Kč). V Brně je dle poradenské společnosti Colliers aktuálně neobsazenost moderních kancelářských prostor 13,4 %, tedy zhruba dvojnásobek než v Praze, v Ostravě to je 7,1 %. V Brně je nyní ve výstavbě dalších 69 600 metrů čtverečních kancelářských budov, v těchto projektech je předběžně pronajato pouze 6,5 % prostor.

Jednoznačně největším projektem, který v Brně vzniká, je výstavba nové čtvrti na území bývalé Zbrojovky. Novou Zbrojovku buduje v šesti etapách společnost CPI Property Group, která aktuálně pod vlivem změn na kancelářském trhu přehodnocuje zaměření jednotlivých budov. Řada domů bude namísto čistě administrativních prostor, jak bylo plánováno, polyfunkční. V přízemí budou obchodní prostory, nad nimi kanceláře a v horních poschodích nájemní bydlení. Právě zájem o nájemní byty by v Brně v průběhu dalších let měl sílit.

rs/ich

Pražský magistrát připravuje model fungování připravované budovy filharmonie na stanici metra Vltavská, který bude mít vliv i na následné financování její stavby. Řešit bude například to, která hudební tělesa budou v nové stavbě sídlit nebo jestli město na její provoz zřídí zvláštní organizaci či společnost. Návrh by měl být hotový v letošním roce, v novostavbě by v každém případě měl sídlit Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.

Projekt výstavby nové filharmonie připravuje pražský magistrát, který loni podepsal smlouvu na vypracování projektové dokumentace za 1,02 miliardy korun bez DPH s dánským architektonickým studiem Bjarke Ingels Group. Stavba má podle odhadu z loňského června stát 9,4 miliardy korun a podle plánu města se má začít stavět v roce 2027. Hotovo má být o pět let později.

Zcela jasno zatím není o financování stavby, město podle dřívějších vyjádření počítá se státními příspěvkem a zvažuje i možnost získání peněz ze soukromých zdrojů. Právě pro financování je důležité vytvořit model budoucího fungování filharmonie, od kterého se bude odvíjet například to, jestli stát na stavbu přímo přispěje, nebo se bude na zaplacení projektu podílet prostřednictvím budoucího nájmu.

Filharmonie má mít tři sály – koncertní pro 1 800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční sál s kapacitou až 700 osob. V plánovaném rozsáhlém areálu pak budou i kavárny či restaurace a mělo by tam být i například hudební oddělení Městské knihovny v Praze. Výstavba nového kulturního centra je součástí proměny lokality Bubny-Zátory, kde město plánuje vznik čtvrti až pro 25 000 lidí.

Většina prostor v nejvyšší budově v Česku, kterou je se svými 111 metry už deset let brněnská AZ Tower, je v současnosti obsazená. Výjimkou je 1 100 čtverečních metrů ve druhém a třetím podlaží, kde se aktuálně dokončují práce na modernizaci. AZ Tower má 30 nadzemních a dvě podzemní podlaží. Je navržena jako multifunkční komplex. Ve třípodlažním podstavci jsou umístěny obchody a další komerční prostory. Ve věži jsou pak kanceláře a v horních patrech 17 apartmánů. Neobvyklý tvar budově vtiskla brněnská Architektonická kancelář Burian-Křivinka.

Budova je vybavena třicetimetrovými hloubkovými energetickými pilotami, které díky tepelným čerpadlům v zimě jímají teplo a v létě ochlazují. Celou jižní fasádu výtahové šachty, která má plochu 700 metrů čtverečních, pokrývají fotovoltaické panely, které dodávají elektrickou energii do společných prostor budovy. Technologie fotovoltaiky a tepelných čerpadel v dnešní době přestavují znatelnou úsporu provozních nákladů. V minulosti byl velký zájem o prohlídky pro veřejnost, které skončily s covidovou pandemií, správa budovy nyní uvažuje o jejich obnovení.

ČTK

Pražský magistrát bude jednat o získání pozemků zahrádkářské kolonie u Rokytky v Praze 9, kde developerská firma JRD plánuje stavět byty na základě smlouvy o smlouvě budoucí s církví, která pozemky vlastní. Proti plánované výstavbě protestují místní obyvatelé i radnice Prahy 9, podle kterých by tam měla zůstat zachována zeleň.

Praha 9 v minulosti v oblasti vytvořila park Zahrádky, který by chtěla dále rozšiřovat jako jednu z posledních zelených oblastí ve Vysočanech, kde je v plánu rozsáhlá rezidenční zástavba. Občanské sdružení Arnika nedávno uvedlo, že zahrádkáři z místního spolku jsou ve výpovědní lhůtě, která brzy skončí, a očekávají, že poté začne bourání kolonie. Náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček řekl, že na zájmu o pozemky panuje shoda, ale jednání budou zřejmě složitá.

Pozemky jsou podle stávajícího územního plánu stavební. Stále je vlastní církev, která je získala v restitucích a podle Arniky má s firmou JRD uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí na jejich odkup v momentě, kdy bude mít povolení stavět. Podle zástupců místních obyvatel je v zájmu města zachování zeleně, kde žijí i chránění živočichové. „Chceme, aby místo zůstalo nezastavěné a aby bylo zpřístupněno veřejnosti a na části vznikla komunitní zahrada a školní zahrada pro děti z nové školy,“ uvedl před časem předseda spolku Rokytka žije Lukáš Příbramský.

ČTK

Developerská společnost Penta Real Estate získala na dostavbu bytů a hotelu v Praze bankovní úvěr ve výši 36,6 milionu eur, v přepočtu 878,4 milionu korun. Úvěr bude použit na dokončení projektu Juliska Rezidence v Praze 6 a hotelu pro značku Zleep v Radlicích.

Na Juliska Rezidence navrženou v industriálním stylu českým studiem Bod Architekti půjde 24,6 milionu eur, tedy asi 590,4 mil. Kč. Bude v ní 79 bytů, dokončení se předpokládá v roce 2024.

Hotel Zleep od českého architektonického studia Atelier M1 je součástí revitalizace brownfieldu Nová Waltrovka a nabídne 166 pokojů. Úvěr na jeho dokončení je 12 milionů eur, tedy přibližně 288 mil. Kč. „Na český trh přinášíme novou značku Hotel Zleep, a to společně s mezinárodním partnerem společností Deutsche Hospitality,“ řekl David Musil, ředitel Penty Real Estate pro rezidenční a hotelovou výstavbu. V první fázi navazujícího projektu Nová Waltrovka v pražských Radlicích vybuduje Penta kromě hotelu také dvě kancelářské budovy, na které získala loni v listopadu od ČSOB a České spořitelny úvěr 74 milionů eur, tedy přes 1,8 miliardy korun. Celkově zde má v několika fázích vyrůst i přes 400 bytů. Území by mělo by dokončeno v letech 2027 až 2028.

ČTK

Obrat finského developera YIT v Česku loni překročil dvě miliardy korun. Společnost YIT loni prodala 204 bytů, meziročně o 148 méně. Letos plánuje zahájit nové projekty v pražských městských částech 5, 11 a 12 s více než 300 byty a poprvé připravuje i projekt mimo metropoli, a to v Kladně.

YIT v loňském roce zkolaudovalo projekt Parvi Cibulka v pražských Košířích, který vznikl revitalizací bývalé továrny Meopta na bydlení loftového typu se 150 byty. Objekt zahrnuje také nebytové prostory pro drobné obchody a služby. Dalším zkolaudovaným projektem se stal Koti Libeň se 140 jednotkami, dvěma ateliéry a jedním komerčním prostorem.

Loni společnost YIT dokončila hrubou stavbu Vesi Hostivař v Praze 15, kde bude 208 jednotek apartmánového typu dokončeno letos koncem roku. V létě by mělo být dokončeno 98 bytů v domu Kemi a 111 v domu Ranua v rámci komplexu Lappi Hloubětín v Praze 9. Nově minulý rok začala výstavba 119 bytů ve dvou projektech – Rivi Bachova (47 bytů) v městské části Praha-Chodov by měla být dokončena v roce 2024 a Happi Milánská v Horních Měcholupech čítající 72 bytů v létě 2024.  Nově se YIT pustí i do regionů a v Kladně plánuje postupně postavit přibližně 800 bytů.

ČTK

V proluce, která vznikla stržením vybydleného činžovního domu na rohu rušné křižovatky ulic Milady Horákové a Koliště v centru Brna, bude za dva roky stát administrativní budova se střešní zahradou. Projekt developerské společnosti Trikaya „Landmark“ už má vydané stavební povolení, výstavba by měla začít v první polovině letošního roku, dokončení se plánuje v roce 2025. Společnost Trikaya chce získat zelenou certifikaci LEED.

Na parcele má vyrůst osmipatrová administrativní budova se střešní zahradou a dvěma patry podzemních garáží pro 70 aut. Na návrhu budovy developer spolupracoval se studiem a53 architekti. „Dlouhodobě nezastavěná proluka je svázána mnoha regulativy a omezeními. Bylo též nutné reagovat na blízkost historického centra města, sousedství architektonicky výrazných budov a v neposlední řadě složitou dopravní situaci. Předurčená tak byla oblouková uliční čára a z předchozích projektů také objem budovy,“ uvedl architekt Petr Bořecký z a53 architekti.

V přízemí budovy je počítáno s kavárnou, recepcí a soukromou poštovní službou, sedm nadzemních podlaží bude patřit kancelářím typu open space, kanceláře v pátém a šestém patře budou mít vlastní terasy. Budova nabídne celkem 7 500 čtverečních metrů pronajímatelné plochy.

ČTK

Časopis Forbes vybral několik zajímavých projektů za miliardy korun, které budou v letošním roce dokončeny nebo mají před sebou zahájení výstavby: nejvýrazněji se změní hlavně okolí pražského Masarykova nádraží. V tomto roce chce Penta Real Estate dokončit první budovu projektu Masaryčka, stavbu se zlatým průčelím od studia Zahy Hadid za více než tři miliardy korun. Na konci roku by měl být hotový také hotel, který Penta staví u křižovatky ulic Hybernská a Opletalova. Letos by měla začít také kompletní modernizace celého nádraží, na kterou je již vydané stavební povolení. Dokončení přestavby nádraží se předpokládá v roce 2026. Na druhém břehu Vltavy, na dejvickém Vítězném náměstí vzniká Pentě rezidenční projekt Victoria Palace, který zaplní jednu z proluk kolem náměstí. Luxusní bytový dům Victoria Palace by měl být hotový koncem roku.

I další developeři dokončí letos v Praze zásadní stavby. Sekyra Group chystá posun v projektu Smíchov City. První kancelářská budova projektu už má vydaný kolaudační souhlas, další domy z budoucí velké čtvrti s celkem dvěma tisíci byty by měly být hotové v únoru. Do konce roku mají stát také nové domy čtvrti Rohan City na Rohanském ostrově. Dokončení čeká v prvním čtvrtletí roku také další pražský projekt za 1,4 mld., kterým je budova Fragment od investiční skupiny Trigema. V domě obklopeném obřími ocelovými sochami bude celkem 140 nájemních bytů o dispozici 1 + kk až po velké mezonety. Developerská společnost PSN dokončuje v Modřanech budovu Vanguard, která vzniká přestavbou bývalé továrny Microna na projekt loftového bydlení se 150 byty. V projektu, který se inspiroval loftovým bydlením v zahraničních metropolích, je počítáno například s autovýtahem uprostřed budovy, střešní terasou se saunou nebo spa & wellness zónou s bazénem.

Prahu čeká také jedna významná veřejná investice, na kterou by se měly v budoucnu nabalit i investice soukromých developerů. Ve druhé polovině roku by se totiž měl začít stavět druhý stavební úsek linky metra D z chystané stanice Olbrachtova do Nových Dvorů. Hlavní město má zatím v letošním rozpočtu na stavbu vyhrazených téměř pět miliard a do konce března by mělo vybrat stavebníka.

Forbes

Město Benešov připravuje změnu územního plánu, která umožní další rozvoj areálu bývalých Táborských kasáren. Jedná se o chátrající brownfield, který kdysi město převzalo od armády. Původní vedení Benešova chtělo za účelem posílení cestovního ruchu postavit v tomto areálu zábavní centrum typu Legolandu, Mirákula nebo Techmanie, ale současné vedení radnice to odmítá.

„V areálu někdejších kasáren je třeba ještě zbourat některé objekty, developeři by pak na tomto území mohli vybudovat byty,“ řekl místostarosta Roman Tichovský. Město již v minulosti nechalo část budov odstranit, ale musí v tom ještě dál pokračovat. „Máme tam ještě na zbourání tři objekty. Měli bychom je zbourat a materiál recyklovat, abychom to území měli připravené pro další zástavbu,“ uvedl Roman Tichovský. V areálu se podle něj počítá s bytovými domy i individuální výstavbou a také občanskou vybaveností. Vzniknout by tam měla škola i školka anebo sportoviště. „Předpokládáme, že na výstavbě se budou developeři finančně podílet,“ dodal místostarosta. Stavět by se mělo na etapy, jeden z objektů by měl nabídnout i městské bydlení.

V části areálu, který čítá 25 000 hektarů, začala již dříve bytová výstavba, která se řídí regulačním plánem. Tento dokument umožňuje vznik rodinných a bytových domů, školy, smíšené výstavby, sportovišť nebo parku. Zároveň se vytváří územní studie, kterou chce Benešov využít pro změnu územního plánu. Tato územní studie má nahradit regulační plán v části areálu, kde výstavba ještě nezačala, jejím cílem je dle radnice lepší využití celého území bývalých kasáren.

ČTK

Radnice Prahy 7 zřídí Fond spoluúčasti investorů na rozvoji území, do kterého budou developeři po dohodě s městem přispívat na rozvoj infrastruktury. Do fondu samotná radnice vloží 28,68 mil. Kč, které už od developerů získala v minulosti.

Městská část se bude řídit pravidly jednání s developery, která vytvořil pražský magistrát. Developeři podle magistrátních pravidel zaplatí buď 700 Kč, nebo 2300 Kč za metr čtvereční podlahové plochy. Praha 7 zvýší také dolní limit záměru, na který se pravidla vztahují, a rozšířen výčet záměrů, na která se budou pravidla vztahovat, kdy to nově již nebude pouze na bydlení a administrativu.

Magistrát i městské části v minulosti s developery uzavíraly mimořádné smlouvy, ve kterých se developer zavázal splnit požadavky města nad rámec svých povinností. Stalo se tak například u projektu plánované výstavby Masaryk Centre u Masarykova nádraží, kterou podepsaly se společností Prague CBD ze skupiny Penta magistrát a Praha 1.

ČTK