Mezinárodní developer UDI Group postaví v Líbeznicích u Prahy obchodní centrum se supermarketem a několika menšími obchody. Investice má činit zhruba 100 milionů korun. Termín otevření centra bude záležet i na procesu úředního povolování, podle předběžných předpokladů by na konci příštího roku mohla být stavba dokončená a připravená k otevření.

Vedení obce zatím nemá podrobné informace o bližších parametrech projektu, ale zřejmě jde o plochy, které územní plán Líbeznic navrhuje právě k výstavbě obchodního centra. Centrum bude mít podle developera 3 700 čtverečních metrů prodejních ploch, hlavním nájemcem má být supermarket a několik menších prodejen. Přibýt mají parkovací místa.

Developer si již zasmluvnil pozemky pro výstavbu se skupinou individuálních vlastníků. „Umožní nám to pracovat na projektu, aniž bychom byli nuceni v pozemcích vázat investiční prostředky po dobu přípravy stavby a jejího projednávání,“ uvedla Marcela Fialková, ředitelka strategie UDI Group.

ČTK

Developerská skupina Central Group dokončila hrubou stavbu první etapy rezidenční Parkové čtvrti, která vzniká v areálu zrušeného Nákladového nádraží Žižkov v Praze 3. První blok by měl být dokončen příští rok v červenci a developer chce v rámci něj postavit 390 bytů. Projekt má tři etapy, celý by měl být dostavěn přibližně v roce 2033 a stát by měl 22 miliard korun. Druhá etapa výstavby má začít v zimě a skončit by měla v roce 2026.

Podle developera je v projektu prodáno přes 70 % bytů, v současné době je volných 96 bytů. V lokalitě budou k dispozici byty o velikosti 1+kk až 5+kk v energetické třídě B. Cena nejmenších bytů je od 5,35 milionu korun a u čtyřpokojových překračuje 20 milionů. Většina bude mít podzemní parkovací stání, terasu nebo balkon. Součástí areálu bude také mateřská škola a komerční prostory pro obchody, restaurace, kavárny a služby. Uprostřed areálu vznikne park o rozloze 15 000 metrů čtverečních.

Parková čtvrť je jednou ze tří částí výstavby skupiny Central Group v Praze 3, jejími dalšími projekty v této městské části jsou Centrum Nový Žižkov a Nový Jarov. Investiční náklady na uvedené tři projekty, ve kterých má vzniknou zhruba 4 600 bytů, jsou odhadovány na více než 40 miliard korun.

ČTK

Central Group

Developeři v Česku začínají budovat menší a méně energeticky náročné průmyslové jednotky, než tomu bylo doposud. Jedná se o nemovitosti o velikosti od 300 do 800 metrů čtverečních – například sklady, výdejny e-shopu nebo autosalony. Takzvané small business units (SBU) mají menší nájem a mohou být umístěny i v centru měst. Český trh je podle analýzy poradenské společnosti Prochazka&Partners z většiny ovládán většími hráči, kteří zpravidla nemají zájem o pronájem jednotek menších než 2 000 metrů čtverečních. „Jedná se o jakýsi hybrid mezi retailovým a industriálním prostorem či startujícím skladem pro firmu, která má růstový potenciál a příště si pronajme větší, kvalitní sklad. Z pohledu pronajímatele se jedná o víc práce s menším výnosem, ale nájemci, které zastupujeme, si službu chválí. Podle mého názoru se jedná o důležitý krok pro rozvoj malých a středních podniků, které požadují kvalitu, prestižní lokaci a dobrou image,“ řekl Petr Narwa, vedoucí transakcí a poradenských služeb společnosti Prochazka&Partners v oblasti industriálních nemovitostí.

Dle zmíněné analýzy bylo možné pronajmout si v přijatelné cenové relaci pouze starší nemovitosti horší kvality a s vyšší energetickou náročností. SBU jsou snazší na vybavení moderními technologiemi, což snižuje celkové náklady, zkvalitňuje celý provoz a zvyšuje pohodlí zaměstnanců. „Dříve bylo těžké pro malou úspěšnou firmu najít kvalitní menší prostor. Je to podobný fenomén jako coworking u kanceláří – menší firmě s kapitálem dáváte možnost ihned fungovat v exkluzivních prostorech,“ dodal Petr Narwa. Menší jednotky jsou momentálně k dispozici v Praze nebo například v přilehlé Jenči. Historicky první SBU se otevřely také na brněnské Ponávce a plzeňských Borských polích.

ČTK

Hrubá stavba nového bytového domu na pražském Vítězném náměstí je dokončena. Kolaudace budovy je plánována na první čtvrtletí příštího roku, náklady dosáhnou zhruba 1,3 miliardy korun. Za projektem bytového domu nazývaného Victoria Palace stojí Penta Real Estate spolu s Kaprain Group. Bytový dům, jehož budoucí podobu navrhli architekti z ateliéru Jakuba Ciglera, nabídne asi stovku bytů a v přízemí vznikne samoobsluha a další obchody. Spodní patro by mělo patřit Praze 6. Projekt doplní kvadrant náměstí v souladu s původním urbanistickým konceptem architekta Antonína Engela, podle kterého byla vystavěna čtvrť Dejvice.

Poslední etapou dostavby Vítězného náměstí bude takzvaný čtvrtý kvadrant, plocha mezi ulicemi Evropská a Jugoslávských partyzánů. V současnosti probíhá mezinárodní architektonická soutěž, jejímž cílem je najít řešení jeho dostavby. Pozemky v této části vlastní především společnost Fourth Quadrant s.r.o., která sdružuje realitní společnosti Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain. Dalšími vlastníky pozemků jsou Vysoká škola chemicko-technologická, hlavní město Praha a Dopravní podnik hlavního města Prahy.

ČTK

Developerská společnost Trikaya dokončila třetí etapu rezidenčního projektu v brněnské městské části Královo Pole. Ponavia rezidence III byla na konci března 2023 zkolaudována a navázala tak na předchozí etapy z let 2016 a 2020. V rámci třetí etapy vzniklo 72 bytů, celý projekt zahrnuje celkem 262 bytů. V prvním čtvrtletí roku 2023 se Ponavia rezidence III stala nejprodávanějším developerským projektem v Brně. Aktuálně je k dispozici posledních sedm bytů.

„Přesně tři roky po kolaudaci druhé etapy jsme dokončili další část projektu Ponavia rezidence. Jsme rádi, že se nám postupně daří přeměňovat dříve zanedbanou oblast s nevyužitým brownfieldem na novou, moderní část města,“ říká Dalibor Lamka, výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti Trikaya. Lokalita je umístěna v přibližně desetiminutové vzdálenosti od centra Brna a v okolí je k dispozici kompletní občanská vybavenost. V docházkové vzdálenosti je nákupní centrum, plavecký bazén, hokejová hala, park Lužánky, kavárny a restaurace. V Při výstavbě byly splněny nejpřísnější ekologické normy a použity kvalitní materiály, které zaručují i výraznou úsporu energií. Velkým přínosem je především použití vápenopískových cihel, které vyhovují nejvyšším nárokům na kvalitu pasivních a nízkoenergetických staveb. Celý objekt má zelenou střechu a zavlažování zeleně okolo domu je prováděno dešťovou vodou z retenční nádrže. Za podobou projektu stojí ateliér A69 – architekti. V soutěži Realitní projekt roku 2022 získala Ponavia rezidence III cenu veřejnosti v rámci Jihomoravského kraje.

Už letos Trikaya zahájí výstavbu Čtvrti Pod Hády v místě brownfieldu po továrně Ergon v městské části Maloměřice a Obřany. Cílem společnosti Trikaya je stavět bydlení, které bude dlouhodobě udržitelné a současně cenově dostupné. Celkem zde Trikaya plánuje zrealizovat v několika etapách přes tisíc nových bytů, přičemž první část chystá uvést do prodeje už letos.

Zveme Vás na 2. ročník odborné konference Moravian Real Estate Date o vizích rozvoje moravské metropole, výstavbě subcenter, byznysu a realitním trhu.

ich/rs/Trikaya

Železniční trať z letiště v Praze-Ruzyni do centra města by měla být vedle Masarykova nádraží napojena také na pražské hlavní nádraží. Napojení trati od Letiště Václava Havla do centra metropole by mělo vypadat tak, že by za Negrelliho viaduktem vjížděly vlaky do tunelu, který by vedl pod hlavním nádražím. Tam by navazovalo nové nádraží s názvem Opera. Stavba by mohla začít v tomto desetiletí.

Zatímco regionální spoje by měly končit na Masarykově nádraží, vlaky zaměřené primárně na dopravu cestujících z pražského letiště budou projíždět i hlavním nádražím. „Klíčový impulzem bylo zajištění komfortního propojení pražského letiště a rychlíkových expresních spojů a v budoucnu s vysokorychlostní tratí. Je to zároveň srovnání podmínek s jinými velkými městy, jako je Berlín či Vídeň. Aby lidé, kteří chtějí použít pražské letiště, měli významně snazší cestu,“ komentuje ministr dopravy Martin Kupka. Projekt nového nádraží je nyní v prvním kole projednávání mezi ministerstvem dopravy a Správou železnic.

ČTK

Developerská a investiční skupina Crestyl představila svůj nový rezidenční projekt Šárka. Ten vznikne v sousedství stejnojmenného přírodního parku v pražských Vokovicích na území dnešního průmyslového a logistického areálu Šárka Business Park. Celková investice přesáhne čtyři miliardy korun. V rámci nové rezidenční čtvrti vyroste 18 viladomů s celkem 224 byty a šest rodinných domů. Byty budou ve velikostech 2+kk až 5+kk s podlahovou plochou od 62 m2 do 125 m2. Všechny byty budou mít velké terasy, balkony nebo předzahrádky. Každý byt bude vybaven klimatizací a předokenními žaluziemi. V budově se službami u vstupu do areálu bude umístěna společná recepce, auta budou parkovat v podzemních garážích. Autorem návrhu budov je architektonická kancelář Loxia, pod veřejným prostorem je podepsáno studio Šmídová Landscape Architects.

Součástí nového areálu bude i nová mateřská škola pro 50 dětí, kterou společnost po kolaudaci převede do vlastnictví obce. Vedle školky a zastávky MHD pak vznikne samostatná budova, která bude určená pro veřejné služby, například pro obchod, ordinace lékařů, nebo třeba kavárnu. Na okraji areálu vedle lesa vznikne i nové dětské hřiště a sportoviště s cvičebními prvky. Architektonické řešení veřejného prostoru projektu Šárka klade důraz na propojení se Šáreckým lesem, celý areál bude otevřen a zprůchodněn pro všechny obyvatele i návštěvníky. Projekt v únoru získal pravomocné územní rozhodnutí. Zahájení výstavby první etapy, v rámci které vznikne 108 bytů, je naplánováno na příští rok.

ich/rs

V Davli u Prahy začaly práce na výstavbě veřejného přístaviště pro malá plavidla. Vznikne u pravého břehu Vltavy po proudu za starým davelským mostem a bude určeno pro deset lodí. Dokončeno má být v listopadu, se zahájením provozu se počítá od dubna příštího roku. Náklady jsou 19,8 milionu korun bez DPH a jsou financovány ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Plovoucí molo s dřevěnou palubou bude dlouhé 52 metrů a na šířku bude mít 2,5 metru. Bezbariérový přístup na břeh zajistí lávka.  Půjde o první veřejné přístaviště pro rekreační plavidla putující mezi Prahou a Slapskou přehradou. Dělníci budou do konce května budovat kotevní bloky na břehu a inženýrské sítě. Nosnou konstrukci plovoucího mola s železobetonovými plováky vyrobí v dílnách mimo Davli, osazení mola na místo je plánováno na konec léta.

ČTK

Ostrava hledá zhotovitele pro rekonstrukci Domu kultury města Ostravy a přístavbu koncertního sálu. Radní města rozhodli o vyhlášení nadlimitní veřejné zakázky. Výstavba nového koncertního sálu podle návrhu amerického architekta Stevena Holla patří k nejspornějším projektům ve městě. Opozice kritizuje finanční náročnost projektu a s ním související velké finanční zatížení pro město. Celý projekt má stát přes čtyři miliardy korun, z toho samotná přístavba sálu zhruba 2,2 miliardy korun.

Stavba už má potřebné stavební povolení a nyní se čeká na nabytí právní moci. Dokončena je i projektová dokumentace ve stupni pro provedení stavby. Projekt koncertního sálu se od roku 2018, kdy byla vyhlášena architektonická soutěž, dostal do fáze těsně před zahájením hlavní stavby. Té předchází již probíhající přípravné práce v území.

Souběžně s vyhlášením stavební zakázky radní města rozhodli o podání žádosti o dotaci ve výši 600 milionů korun, kterou by město mělo získat od státu prostřednictvím ministerstva kultury. Financování stavby včetně potřebné smluvní dokumentace chce mít město připraveno v září. Podle primátora by podíl nenávratných externích zdrojů mohl přesáhnout 40 % celkových nákladů.

Dokončením projektové dokumentace ve stupni pro provedení stavby se zpřesnily také celkové náklady projektu. Podle aktuálních předpokladů by to mělo být 4,1 miliardy korun. Je to částka o 28 % vyšší (o 900 mil. Kč), než předpokládal propočet nákladů projektu zpracovaný dle předchozích stupňů projektové dokumentace a předložený zastupitelům města před rokem. Město očekává, že soutěž na dodavatele stavebních prací může cenu stavby snížit.

Z nákladů připadá na projekční práce 0,3 miliardy korun, na rekonstrukci historického domu kultury 0,8 miliardy korun a na přístavbu koncertního sálu 2,2 miliardy. Zbylou část ve výši 0,8 miliardy korun tvoří další náklady, mezi nimiž jsou například finance na úpravy veřejného prostranství. Samotný sál má mít kapacitu 1 300 míst, stavba ale počítá i s dalším zázemím, například multifunkční komorním sálem, edukačním centrem, divadelním sálem či nahrávacím studiem.

ČTK

Pražský magistrát smění se státem pozemky a nemovitosti v hodnotě asi 1,7 miliardy korun. Město od státu získá výměnou za většinu areálu Nemocnice na Bulovce mimo jiné kasárny v Karlíně a budovu v Hybernské ulici. Smlouvu se státem schválili pražští radní, projednat a schválit ji musí ještě městští zastupitelé. Nově nabytý majetek chce město využít v případě karlínských kasáren částečně k vybudování bydlení a pozemky ke stavbě školky. O směně jednaly obě strany dlouho, dohodu brzdil spor o výměnu pozemků na Bohdalci, která byla z nynějšího seznamu nemovitostí nakonec dočasně vyřazena a bude se o ní dál jednat.

Kasárny v Karlíně zahrnují čtyři pozemky a tři stavby v hodnotě 1,11 miliardy korun. V kasárnách, které jsou ve špatném stavu, město plánuje mimo jiné vybudovat byty. S ohledem na velikost bude mít areál i další funkce, o kterých se jedná v magistrátní koalici. Město získá také budovu v Hybernské ulici, kam se rozšíří sousední studentský kampus, který vznikl před asi dvěma roky ve spolupráci Univerzity Karlovy a města.

Městu připadnou také dva pozemky v areálu TJ Sokol Praha Královské Vinohrady, které mají hodnotu 94,76 milionu korun. Praha získá také další pozemky a budovy, a to například na Střížkově, Proseku a v Záběhlicích, nebo u ZŠ Palmovka a u TJ ABC Braník. V budoucnu město nabytím pozemků například majetkově scelí některé areály, což je případ třeba pozemku ve Vysočanech, rovněž je použije k rozšíření veřejné zeleně v Braníku nebo v Záběhlicích na stavbu sociálního zařízení a mateřské školy.

ČTK

Nejvyšší správní soud ukázal, že lze úspěšně bojovat proti účelovým změnám územního plánu, i když je prosadí a schválí město. Dokázal to spor rozhodnutý na začátku tohoto roku. Nejvyšší správní soud (NSS) totiž opakovaně rozhodl, že účelová změna územního plánu Poděbrad byla nezákonná. Spor se týkal stavby v centru města. Po neúspěchu v územním řízení se objevil zásadní zcela účelový „přílepek“ k chystané změně územního plánu města, který změnil podmínky tak, aby stavba mohla územním řízením projít. „Jsme potěšeni, že Nejvyšší správní soud uznal naše argumenty a potvrdil nezákonnost změny územního plánu. Je to významný úspěch nejen pro našeho klienta – ukazuje totiž, že zájmy měst a obcí týkající se územního plánování nemusí vždy být v souladu se zákonem a je možné se tak proti nim úspěšně bránit,“ komentuje Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, která spor řešila.

Správní žalobu proti změně územního plánu Krajský soud nejdříve z nepochopitelných důvodů odmítl. Úspěšná ale byla kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Ten uznal, že změna územního plánu v části, ve které šlo o zjevný přílepek, byla nezákonná. Věc tak vrátil zpět Krajskému soudu, který opět nepochopitelně rozhodl a přílepek posoudil jako nezákonný jen z poloviny. „Nezbylo nám tak než se opět obrátit na Nejvyšší správní soud, který i toto rozhodnutí nyní zrušil. NSS zkritizoval zejména to, že návrh změny územního plánu zjevně neodpovídal původnímu zadání, a že proces změny územního plánu byl proveden v rozporu se zákonem i judikaturou,“ doplnil Pavel Strnad.

Sušice bude jednat s brněnským majitelem o koupi nevyužívaného areálu bývalé sirkárny Solo, který by město chtělo využít jako rozvojovou zónu. Dosud mají majitelé areálu, skupina Solo Matches & Flames, smlouvu s českým developerem Accolade, který tam chtěl stavět výrobní halu a obchodní centrum, což se ale nepovedlo prosadit. Po vypršení smlouvy o smlouvě chce město začít jednat o odkoupení. Na plochu může získat státní dotace na obnovu brownfieldů. Dvě menší budovy bývalého Sola v areálu zůstanou jako kulturní památka.

Brněnskému podnikateli patří zhruba 15 hektarů areálu kromě zhruba tří až čtyřhektarové části, kterou vlastní Jihozápadní dřevařská. Majitel teď dokončuje demolici staré elektrárny. Poté už bude areál na rovině kompletně vyčištěný a bude záležet na tom, zda se město dohodne s vlastníkem na ceně. Podle územního plánu je zatím v lokalitě možné stavět provozovny služeb nebo lehké výroby. Pro případné bydlení by byla nutná změna územního plánu. 

ČTK

Budovu s byty a veřejnými službami v blízkosti stanice metra Černý Most postaví pro radnici Prahy 14 za zhruba 548,8 milionu korun firma Geosan Group. V budově by mělo být asi 70 bytů, pobočka městské knihovny nebo informační centrum.

Radnice zakázku zadala takzvanou metodou Design & Build, vybraná firma se tedy postará zároveň o zpracování projektové dokumentace a i samotnou stavbu. Městská část by měla stavbu financovat částečně sama a částečně dotací od magistrátu či penězi od soukromých investorů. Byty mají byt určeny především pro zástupce profesí, které jsou důležité pro město, jako jsou zdravotníci nebo učitelé.

Stanice metra Černý Most a přilehlý autobusový terminál je dlouhodobě ve špatném stavu. V posledních letech město terminál částečně opravilo a nedávno vedení Prahy schválilo studii, podle které se má celé okolí stanice v horizontu deseti let výrazně proměnit. Návrh zahrnuje mimo jiné zasypání stávajícího terminálu tak, aby byla veřejná prostranství na jedné úrovni, vytvoření náměstí, doplnění veřejných služeb a zjednodušení příjezdu autobusů.

ČTK

Společnost Dostupné bydlení České spořitelny chce do roku 2030 postavit až 3 000 dostupných bytů s nižším nájemným určeným potřebným profesím, třeba lékařům, učitelům či záchranářům. Dceřiná firma jedné z největších tuzemských bank odhaduje investici na asi 10 miliard korun. První projekt za více než miliardu korun se už staví na Proseku v Praze 9, kde Dostupné bydlení koupilo projekt developerské společnosti Finep, která stavbu realizuje. Celkem se staví 254 bytů, přičemž 90 % tvoří malé jednotky o dispozicích 1+kk a 2+kk od velikosti 27 metrů čtverečních. Měsíční nájem má začínat na 10 000 korun, hotovo má být začátkem roku 2025. Na Proseku by mezi prvními měl najít ubytování zdravotnický personál motolské nemocnice v Praze, další nájemce budou vybírat městské části, v tomto případě Praha 9.

„Projekt je financován kapitálem našeho akcionáře a v budoucnosti počítáme i s úvěry,“ uvedl ředitel společnosti Dostupné bydlení Marek Blaha. Podle něj má být do roku 2026 postaveno 1 000 dostupných bytů a letos firma představí další projekty, třeba na Praze 11 či na Vysočině. V regionech se mimo jiné počítá i s dřevostavbami. Vlastníkem bytů bude společnost Dostupné bydlení ČS, provozovat je má správcovská firma a smlouvy mají být pětileté. Nájemné má být asi o 20 % nižší oproti tržnímu standardu a do 40 % čistého příjmu žadatele. Spořitelna se v založení takové firmy inspirovala v Rakousku u mateřské Erste Bank, která takto od roku 1957 poskytuje nájmy ve 14 000 bytech.

ČTK

Kancelářský trh v Brně a Ostravě se potýká s rostoucí neobsazeností, v Brně přitom mají v dalších letech nové prostory nadále přibývat. Na ostravském trhu od roku 2019 nepřibyla žádná nová stavba. Obsazenost mimo hlavní město nepomáhají udržet ani výrazně nižší ceny nájemného. Zatímco na konci loňského roku bylo nejvyšší dosažitelné nájemné v kancelářských prostorách v Praze 27 eur (635 korun) za čtvereční metr, v Brně to bylo 16,50 eura (388 korun), a v Ostravě 14,50 eura (341 Kč). V Brně je dle poradenské společnosti Colliers aktuálně neobsazenost moderních kancelářských prostor 13,4 %, tedy zhruba dvojnásobek než v Praze, v Ostravě to je 7,1 %. V Brně je nyní ve výstavbě dalších 69 600 metrů čtverečních kancelářských budov, v těchto projektech je předběžně pronajato pouze 6,5 % prostor.

Jednoznačně největším projektem, který v Brně vzniká, je výstavba nové čtvrti na území bývalé Zbrojovky. Novou Zbrojovku buduje v šesti etapách společnost CPI Property Group, která aktuálně pod vlivem změn na kancelářském trhu přehodnocuje zaměření jednotlivých budov. Řada domů bude namísto čistě administrativních prostor, jak bylo plánováno, polyfunkční. V přízemí budou obchodní prostory, nad nimi kanceláře a v horních poschodích nájemní bydlení. Právě zájem o nájemní byty by v Brně v průběhu dalších let měl sílit.

rs/ich

Pražský magistrát připravuje model fungování připravované budovy filharmonie na stanici metra Vltavská, který bude mít vliv i na následné financování její stavby. Řešit bude například to, která hudební tělesa budou v nové stavbě sídlit nebo jestli město na její provoz zřídí zvláštní organizaci či společnost. Návrh by měl být hotový v letošním roce, v novostavbě by v každém případě měl sídlit Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.

Projekt výstavby nové filharmonie připravuje pražský magistrát, který loni podepsal smlouvu na vypracování projektové dokumentace za 1,02 miliardy korun bez DPH s dánským architektonickým studiem Bjarke Ingels Group. Stavba má podle odhadu z loňského června stát 9,4 miliardy korun a podle plánu města se má začít stavět v roce 2027. Hotovo má být o pět let později.

Zcela jasno zatím není o financování stavby, město podle dřívějších vyjádření počítá se státními příspěvkem a zvažuje i možnost získání peněz ze soukromých zdrojů. Právě pro financování je důležité vytvořit model budoucího fungování filharmonie, od kterého se bude odvíjet například to, jestli stát na stavbu přímo přispěje, nebo se bude na zaplacení projektu podílet prostřednictvím budoucího nájmu.

Filharmonie má mít tři sály – koncertní pro 1 800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční sál s kapacitou až 700 osob. V plánovaném rozsáhlém areálu pak budou i kavárny či restaurace a mělo by tam být i například hudební oddělení Městské knihovny v Praze. Výstavba nového kulturního centra je součástí proměny lokality Bubny-Zátory, kde město plánuje vznik čtvrti až pro 25 000 lidí.

Většina prostor v nejvyšší budově v Česku, kterou je se svými 111 metry už deset let brněnská AZ Tower, je v současnosti obsazená. Výjimkou je 1 100 čtverečních metrů ve druhém a třetím podlaží, kde se aktuálně dokončují práce na modernizaci. AZ Tower má 30 nadzemních a dvě podzemní podlaží. Je navržena jako multifunkční komplex. Ve třípodlažním podstavci jsou umístěny obchody a další komerční prostory. Ve věži jsou pak kanceláře a v horních patrech 17 apartmánů. Neobvyklý tvar budově vtiskla brněnská Architektonická kancelář Burian-Křivinka.

Budova je vybavena třicetimetrovými hloubkovými energetickými pilotami, které díky tepelným čerpadlům v zimě jímají teplo a v létě ochlazují. Celou jižní fasádu výtahové šachty, která má plochu 700 metrů čtverečních, pokrývají fotovoltaické panely, které dodávají elektrickou energii do společných prostor budovy. Technologie fotovoltaiky a tepelných čerpadel v dnešní době přestavují znatelnou úsporu provozních nákladů. V minulosti byl velký zájem o prohlídky pro veřejnost, které skončily s covidovou pandemií, správa budovy nyní uvažuje o jejich obnovení.

ČTK

Pražský magistrát bude jednat o získání pozemků zahrádkářské kolonie u Rokytky v Praze 9, kde developerská firma JRD plánuje stavět byty na základě smlouvy o smlouvě budoucí s církví, která pozemky vlastní. Proti plánované výstavbě protestují místní obyvatelé i radnice Prahy 9, podle kterých by tam měla zůstat zachována zeleň.

Praha 9 v minulosti v oblasti vytvořila park Zahrádky, který by chtěla dále rozšiřovat jako jednu z posledních zelených oblastí ve Vysočanech, kde je v plánu rozsáhlá rezidenční zástavba. Občanské sdružení Arnika nedávno uvedlo, že zahrádkáři z místního spolku jsou ve výpovědní lhůtě, která brzy skončí, a očekávají, že poté začne bourání kolonie. Náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček řekl, že na zájmu o pozemky panuje shoda, ale jednání budou zřejmě složitá.

Pozemky jsou podle stávajícího územního plánu stavební. Stále je vlastní církev, která je získala v restitucích a podle Arniky má s firmou JRD uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí na jejich odkup v momentě, kdy bude mít povolení stavět. Podle zástupců místních obyvatel je v zájmu města zachování zeleně, kde žijí i chránění živočichové. „Chceme, aby místo zůstalo nezastavěné a aby bylo zpřístupněno veřejnosti a na části vznikla komunitní zahrada a školní zahrada pro děti z nové školy,“ uvedl před časem předseda spolku Rokytka žije Lukáš Příbramský.

ČTK

Developerská společnost Penta Real Estate získala na dostavbu bytů a hotelu v Praze bankovní úvěr ve výši 36,6 milionu eur, v přepočtu 878,4 milionu korun. Úvěr bude použit na dokončení projektu Juliska Rezidence v Praze 6 a hotelu pro značku Zleep v Radlicích.

Na Juliska Rezidence navrženou v industriálním stylu českým studiem Bod Architekti půjde 24,6 milionu eur, tedy asi 590,4 mil. Kč. Bude v ní 79 bytů, dokončení se předpokládá v roce 2024.

Hotel Zleep od českého architektonického studia Atelier M1 je součástí revitalizace brownfieldu Nová Waltrovka a nabídne 166 pokojů. Úvěr na jeho dokončení je 12 milionů eur, tedy přibližně 288 mil. Kč. „Na český trh přinášíme novou značku Hotel Zleep, a to společně s mezinárodním partnerem společností Deutsche Hospitality,“ řekl David Musil, ředitel Penty Real Estate pro rezidenční a hotelovou výstavbu. V první fázi navazujícího projektu Nová Waltrovka v pražských Radlicích vybuduje Penta kromě hotelu také dvě kancelářské budovy, na které získala loni v listopadu od ČSOB a České spořitelny úvěr 74 milionů eur, tedy přes 1,8 miliardy korun. Celkově zde má v několika fázích vyrůst i přes 400 bytů. Území by mělo by dokončeno v letech 2027 až 2028.

ČTK

Obrat finského developera YIT v Česku loni překročil dvě miliardy korun. Společnost YIT loni prodala 204 bytů, meziročně o 148 méně. Letos plánuje zahájit nové projekty v pražských městských částech 5, 11 a 12 s více než 300 byty a poprvé připravuje i projekt mimo metropoli, a to v Kladně.

YIT v loňském roce zkolaudovalo projekt Parvi Cibulka v pražských Košířích, který vznikl revitalizací bývalé továrny Meopta na bydlení loftového typu se 150 byty. Objekt zahrnuje také nebytové prostory pro drobné obchody a služby. Dalším zkolaudovaným projektem se stal Koti Libeň se 140 jednotkami, dvěma ateliéry a jedním komerčním prostorem.

Loni společnost YIT dokončila hrubou stavbu Vesi Hostivař v Praze 15, kde bude 208 jednotek apartmánového typu dokončeno letos koncem roku. V létě by mělo být dokončeno 98 bytů v domu Kemi a 111 v domu Ranua v rámci komplexu Lappi Hloubětín v Praze 9. Nově minulý rok začala výstavba 119 bytů ve dvou projektech – Rivi Bachova (47 bytů) v městské části Praha-Chodov by měla být dokončena v roce 2024 a Happi Milánská v Horních Měcholupech čítající 72 bytů v létě 2024.  Nově se YIT pustí i do regionů a v Kladně plánuje postupně postavit přibližně 800 bytů.

ČTK