Zatímco developeři skladů a výrobních hal rekordně staví, poptávka po jejich nemovitostech se ve 3. čtvrtletí propadla. Na vině je nejistota v automobilovém průmyslu i potíže e-shopů. „Na straně nájemců vidíme velkou obezřetnost s ohledem na nejistý vývoj automobilového průmyslu, což platí pro Česko i Německo. Částečně to souvisí s přechodem na elektroauta, kde tradičním automobilkám sílí konkurence. Doložit to lze uvolněním prvních průmyslových prostor kolem Mladé Boleslavi, s čímž už jsme se opravdu dlouho nesetkali,“ komentoval ředitel realitně-poradenské firmy 108 Real Estate Jakub Holec. Vedle automobilového průmyslu tvoří velkou část poptávky po halách ještě sklady internetových obchodů. Avšak ani e-commerce není v nejlepší kondici. Tržby internetových obchodníků klesaly meziročně i ve 3. čtvrtletí, a to o 11 %. To se odráží také na poklesu zájmu o skladové plochy ze strany přepravců.

Ve 3. čtvrtletí se v Česku pronajalo 182 tisíc metrů čtverečních skladů a průmyslových hal. To je ve srovnání s předchozími obdobími nezvykle slabý výsledek. Meziročně se pronájmy za 3. kvartál propadly o 62 %. V porovnání s tříletým průměrem je to pokles o 65 % (z dat Industrial Research Forum). Aktuálně je v Česku ve výstavbě kolem 1,4 milionu metrů čtverečních průmyslových ploch. Tolik se ještě nikdy nestavělo. Dle Savills je přibližně 60 % z těchto ploch předem pronajato.

Seznam Zprávy/ich/rs

Praha 1 se odvolá proti územnímu rozhodnutí povolujícímu střešní terasu s kavárnou, kterou plánuje developerská společnost Penta umístit na vyšší z nových budov u Masarykova nádraží. Lhůta na odvolání proti rozhodnutí je do tohoto pátku. Odvolání bude primárně založeno ve věci ujištění, že stavba negativně neovlivní život v městské části. Případné narušení se může týkat například hluku nebo světelného smogu. Pro více námitek v tuto chvíli nemá radnice podklady, případně je možné odvolání na základě nových informací rozšířit. V případě výšky budovy je pak možné požádat o přezkum rozhodnutí památkářů, což je lze učinit ve lhůtě jednoho roku. Nástavbu kritizuje Klub Za starou Prahu, podle kterého bude mít budova po navýšení 41 metrů, což převyšuje maximální povolenou výšku staveb v pražské památkové rezervaci. Magistrátní památkáři podle vyjádření klubu nezhodnotili vliv nástavby na panorama celé Prahy a povolili ji s účelovým zdůvodněním, že završí kompozici budovy.

Penta v tiskové zprávě uvedla, že limit 40 metrů neplatí pro ustoupená podlaží či drobné nástavby, které jsou posuzovány individuálně a mohou být povoleny v případě, že výškou či provedením nenarušují panorama centra Prahy. To je podle firmy případ toalet a občerstvení na plánované terase, které budou z velké části skryty za transparentním fasádním pláštěm budovy. Atika prodlužující fasádu stavby je navíc podle firmy ještě vyšší, takže nástavba nepřekročí maximální výšku povolenou původním územním rozhodnutím. Terasa měla být podle ředitele firmy Penta Real Estate pro ČR Petra Paličky původně soukromá a určená pouze pro nájemce kanceláří v budově. „Na základě participace, opakovaných podnětů ze strany veřejnosti a diskuse se zástupci města jsme ustoupili, řešení přehodnotili, a terasa bude přístupná veřejnosti samostatným výtahem. Předpokládáme její otevření na začátku letní sezony,“ uvedl. Dodal, že o podmínkách fungování terasy plánuje firma jednat s Prahou 1.

ČTK

Cenu Opera Pragensia 2023 získala za významný přínos k proměně brownfieldu v prosperující městskou čtvrť Brumlovka společnost Passerinvest Group. Cenu předal na slavnostním udílení cen v Paláci Žofín Radimu Passerovi, zakladateli a CEO společnosti Passerinvest Group, starosta MČ Praha 4 Ondřej Kubín. Letošní ročník byl zaměřen na architektonické projekty, které se realizovaly na území hlavního města Prahy za posledních 30 let. Cílem cen Opera Pragensia je zasvětit širokou veřejnost do postupného procesu vývoje pražské architektury. Každým rokem jsou představeny zajímavé osobnosti spolu s jejich projekty, které ať již v rámci větších či menších městských částí napomáhají ke zkvalitnění každodenního života obyvatel Prahy i zahraničních návštěvníků. Ceny Opera Pragensia jsou vyhlašovány a organizovány mezinárodním festivalem architektury a urbanismu Architecture Week Praha, hlavním městem Prahou a jednotlivými městskými částmi.

Čtvrť Brumlovka zahrnuje zhruba 25 hektarů, na kterých se dnes v pražské Michli nachází 12 administrativních budov, kde sídlí 80 firem. Brumlovka tak poskytuje téměř 15 000 pracovních míst. Kromě administrativních budov se zde nachází také tři rezidenční objekty a 70 obchodů a služeb. Nechybí tady ani mateřská, základní a střední škola a místa pro volnočasové aktivity. Model Brumlovky je mimořádně umístěn na výstavě České a slovenské architektury v Jízdárně Pražského hradu, kterou může veřejnost zdarma navštívit až do 30. 11. 2023.

V komplexu CTZone v ostravské čtvrti Hrabůvka se budou nacházet čtyři budovy typu CTBox a dvě budovy CTFlex, dohromady o velikosti více než 20 000 metrů čtverečních. Jedná se o vysoce flexibilní typy budov nabízející prostory už od menších jednotek o velikosti 300 metrů čtverečních, které jsou přizpůsobitelné na míru nájemcům a podporují různé obchodní aktivity. Za projektem stojí developer CTP.

Celý projekt probíhá za úzké spolupráce s městem, které již vydalo územní rozhodnutí a umožnilo zahájení výstavby. Aktuálně probíhá výstavba prvních dvou budov o velikost 7 000 metrů čtverečních. Dokončení a předání prvních hal je plánováno v polovině příštího roku. Developer hodlá v budoucnu v CTZone vybudovat také své rezidenční bydlení Domeq. Stejně jako u ostatních projektů CTP je i zde kladen důraz na udržitelnost. Developer chce například využít dřevěné vazníky pod střechou. Areál doplní také množství zeleně, v místě nebude chybět občanská vybavenost.

Mezi místní projekty developera patří také nové komunitní centrum Clubhaus, které otevře své dveře v CTParku Ostrava již tento podzim. Je možné ho identifikovat podle typického C na vrcholku budovy. Clubhaus je specifickým konceptem prostor, které se přizpůsobují konkrétním potřebám nájemců v daném parku. Zázemí je možné využívat pro vlastní akce, ať už firemní či soukromé, nebo se zde zúčastnit celé řady místních událostí, jako jsou business snídaně, workshopy i sportovní dny. Clubhaus je možné najít v řadě evropských parků developera, v České republice půjde již o druhé komunitní centrum (první je v CTParku Bor).

Obchodní komplex, který plánuje developerská skupina Crestyl ve vnitrobloku paláce Savarin u pražského Václavského náměstí, má kladný posudek památkářů. Projekt je nyní v územním řízení, s ohledem na lokalitu v pražské památkové rezervaci je souhlas památkářů nezbytný pro vydání územního rozhodnutí. Palác Savarin začala skupina Crestyl rekonstruovat koncem roku 2021, veřejnosti by se měl otevřít v příštím roce. Kromě toho je v plánu vybudování obchodního a kancelářského komplexu pasáží a podzemních prostor, které propojí ulice Na Příkopě, V Cípu a Jindřišská s Václavským náměstím.

Centrum se bude skládat ze čtyř na sebe navazujících samostatných částí s vlastním způsobem využití. Středobodem projektu bude historická budova jízdárny, kolem které vznikne ve vnitrobloku náměstí se zahradou, kavárnami a restauracemi. Kromě obchodních a kancelářských prostor bude součástí projektu i prostor určený zejména pro kulturní a společenské akce nebo nový vstup do metra. Pražský magistrát zvažuje, že v podzemí plánovaného centra umístí Slovanskou epopej Alfonse Muchy, tomu se však soudně brání malířova vnučka.

ČTK

Pražský magistrát, radnice Prahy 3 a developerská firma Finep Holding uzavřely dohodu o kontribucích k plánovanému bytovému projektu v areálu nákladového nádraží Žižkov (NNŽ). Developer, který v areálu plánuje postavit 1 200 bytů, přispěje městu 167 miliony korun. Dohoda vznikla na základě metodiky, kterou minulé vedení magistrátu schválilo pro určení výše příspěvků developerů na budování veřejné infrastruktury. Pražští zastupitelé v polovině září schválili uzavření územního plánu, který je pro projekt Finepu nutný. Předpokládané náklady na projekt budou 8 miliard korun a výstavba potrvá 10 let.

Finep plánuje na parcelách v centrální části území NNŽ postavit dva bloky bytových domů s veřejně přístupnými zelenými vnitrobloky doplněné o obchody, restaurace, kanceláře a občanskou vybavenost. Z dohodnuté spoluúčasti bude určeno 72,5 milionu korun v penězích pro Prahu 3, která je investuje do výstavby nové základní školy. Zbytek hodnoty bude tvořit mateřská škola pro 125 dětí, kterou firma postaví a převede na městskou část, a pozemky pro nové komunikace, plánovanou zelenou promenádu či bytový dům.

Vzniklé byty budou určeny k vlastnickému, družstevnímu i nájemnímu bydlení. Architekt Boris Redčenkov z ateliéru A69 architekti uvedl, že ve středu projektu budou situovány vyšší domy, po obvodu budou bloky zachovávat výšku okolní zástavby. Podle loni schválené urbanistické studie má v nové čtvrti v areálu NNŽ žít v budoucnu až 15 000 obyvatel, mají tam vzniknout parky a několik školských zařízení včetně základní školy ve funkcionalistické budově nádraží. Na tu město plánuje podle dřívějších informací uspořádat architektonickou soutěž, stejně jako na návrh parku, který má vzniknout ve střední části území. Podél Malešické ulice vznikne tramvajová trať a nová Jarovská ulice napojí čtvrť na budoucí úsek městského okruhu.

V areálu NNŽ už staví firma Central Group, která tam chystá postavit 4 600 bytů. Plánuje zde stavět i Penta. Funkcionalistickou budovu nádraží vlastní České dráhy, které v minulosti s developerskou firmou Sekyra Group vytvořily společný podnik Žižkov Station Development, jenž má na budovu nádraží předkupní právo. Vedení magistrátu chce usilovat o to, aby Praha získala celou budovu do vlastnictví. V památkově chráněném nádraží by mohlo být sídlo Národního filmového archivu, kulturní a společenské prostory nebo základní škola.

ČTK

Investiční skupina Penta kupuje prostřednictvím Penta Real Estate firmu ČSAD Praha Holding, která vlastní autobusové nádraží Florenc a přilehlé pozemky. Spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Transakci antimonopolní úřad posuzuje ve zjednodušeném řízení.

Penta Real Estate kupuje mateřskou společnost ČSAD Praha Holding, Rextim Holding. „K navrhovanému spojení soutěžitelů dochází zejména v oblastech pronájmu nebytových prostor v Praze, developerské činnosti v Praze, poskytování parkovacích míst v Praze, služeb, které poskytují autobusová nádraží subjektům provozujícím veřejnou osobní autobusovou dopravu v Praze, maloobchodního prodeje pohonných hmot na čerpacích stanicích v Praze, provozování hotelů v Praze a provozování směnárenské činnosti ve směnárnách v Praze,“ uvedl úřad v oznámení.

Autobusové nádraží Florenc stojí na lukrativních pozemcích, jeho horní část spadá do katastru Nového Města, dolní část do Karlína. V minulosti chtěla skupina Penta pozemky ČSAD Praha Holding, které k nádraží přiléhají, koupit, ČSAD ale v roce 2016 oznámila, že na nich postaví vlastní projekt.

ČTK

Společnost Savills eviduje od 1. čtvrtletí 2023 kolem 1,4 milionu m² průmyslových ploch určených k pronájmu, které se nachází v různých fázích výstavby. Tyto rekordní hodnoty platily i ve 2. kvartále. Jedná se o největší číslo v historii průmyslového trhu v České republice. Minimálně 60 % z těchto prostor (833 000 m²) je již předpronajato. Nejvíce z těchto předpronajatých průmyslových ploch se staví pro nájemce z výrobního sektoru (38 %), následuje maloobchod (30 %) a logistika (16 %).

Nejvíce průmyslových ploch bylo v červnu rozestavěno v Karlovarském kraji a to téměř 336 000 m². Důvodem je stavba nového logistického centra pro H&M o velikosti 233 700 m² a výstavba distribučního centra pro Goodyear (60 600 m²), která vyrůstá v Panattoni Parku Cheb East. Závazek, který podepsala společnost H&M, je největší nájemní transakcí v celé historii trhu pronájmů průmyslových hal v České republice.

Plzeňsko má rozestavěno téměř 207 000 m², zde staví například společnost Arete halu pro firmu Duvenbeck v Rokycanech. V Jihomoravském kraji je rozestavěno 187 000 m². Největší výrobní hala, která se nyní v tomto kraji staví, je hala v CTParku Blučina pro společnost Inventec. Na Ústecku je rozestavěno 165 000 m² nájemních průmyslových ploch, staví se tady prostory například pro společnost Fielmann v Garbe Parku Chomutov nebo pro Fiege v CTParku Žatec. Praha a její nejbližší okolí měla v polovině letošního roku rozestavěno 137 000 m² a téměř veškerá výstavba (111 000 m²) byla spekulativní. Největší budovy na tomto dílčím trhu staví spekulativně CTP v Kozomíně, u dálnice D8. Nejméně se stavěly skladové a výrobní prostory určené k pronájmu na Zlínsku, Vysočině, v Jižních Čechách, Pardubicku a Hradecku.

Savills/ich/rs

Podle dat společnosti Trikaya se v letošním 3. čtvrtletí na brněnském trhu s novostavbami prodalo celkem 125 bytů. To je o třetinu více než průměr za předchozí čtyři kvartály. V meziročním čtvrtletním srovnání se jedná o téměř 80% nárůst. „Je evidentní, že se brněnský trh s novostavbami dal opět do pohybu. Prodeje ve 3. kvartálu dokonce předčily naše původní prognózy. S ohledem na úrokové sazby, které budou pravděpodobně klesat spíše pozvolna, sice nemůžeme předpokládat, že v příštích měsících budeme svědky další nákupní horečky, situace by se však měla začít vracet do normálu,“ říká Dalibor Lamka, výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti Trikaya.

V Brně vedle prodejů rostou i ceny nových bytů. Průměrná nabídková cena za metr čtvereční brněnské novostavby se od konce loňského roku stále zvolna zvyšuje. Momentálně je cena za metr čtvereční na 126 926 korunách. To je historicky druhou nejvyšší kvartální hodnotou. Ceny dosáhly vrcholu ve 2. čtvrtletí roku 2022, kdy developeři byty v moravské metropoli nabízeli za 127 200 korun za metr čtvereční. V některých projektech a u bytů s menšími dispozicemi ceny přesahují i částku 130 tisíc korun.

Pozitivní zprávou pro potenciální kupce je oživení nabídky v Brně. Zatímco v předchozích dvou čtvrtletích se v případě novostaveb poměrně rychle tenčila, ve 3. kvartálu se rozrostla o více než 700 bytů. Pro srovnání – za celé 1. pololetí bylo do prodeje uvolněno jen něco přes 100 nových bytů. Aktuálně mají kupci v Brně na výběr z téměř 2 000 nových bytů v desítkách projektů. Jedná se o historicky vůbec nejvyšší nabídku nových bytů určených k prodeji.

E15/ich/rs

Developerská společnost J&T Real Estate odkoupila od Konsorcia Rohan, ve kterém má poloviční podíl Sekyra Group, dva hektary stavební plochy na Rohanském ostrově v pražském Karlíně. Do budoucna plánuje odkoupit další dva hektary a vystavět čtvrť Nový Rohan za 15 miliard korun. Konkrétní cenu akvizice firma nezveřejnila, hodnota jednoho metru čtverečního ale podle ní přesahovala 20 000 korun.

Výstavba první etapy plánovaného projektu by měla být zahájena v druhé polovině příštího roku. Celkem vznikne 258 bytů, tři kancelářské budovy se službami a piazzetta. Architektonický návrh zpracovaly čtyři tuzemské ateliéry a renomované slovinské studio Bevk Perović arhitekti. Ve všech etapách by mělo vyrůst přibližně 1 000 bytů. V těsném sousedství Nového Rohanu vznikne na území o 56 hektarech nový metropolitní park. Jeho součástí bude venkovní konstrukce se zavěšeným pamětním zvonem z iniciativy #9801. Připomínat má osudy 9 801 zvonů, které byly za druhé světové války zabaveny nacistickým Německem a roztaveny pro zbrojní účely.

J&T/ČTK

Developer Ameside a.s. z pražské skupiny Amadeus Real má pravomocné územní rozhodnutí na projekt nové městské čtvrti v centru Plzně. Za osm miliard korun ji chce v letech 2025 až 2028 postavit na místě po bývalém domě kultury, který byl zbourán před 11 lety. Firma už měla územní rozhodnutí od plzeňského stavebního úřadu, ale proti němu se odvolal brněnský ekologický spolek Děti Země. Krajský odbor regionálního rozvoje verdikt stavebního úřadu označil za zákonný a věcně správný. Po 15 dnech od vyvěšení na úřední desce se považuje verdikt za doručený a firma může podniknout další kroky ke stavbě nazvané Polyfunkční centrum AMESIDE a požádat o stavební povolení. Krajský úřad ve svém rozhodnutí nařídil investorovi například respektování hlukových limitů a vypracování hlukové studie, také ozelenění více střech. Firma má také upřesnit návrh pro hospodaření s dešťovými vodami, úřad rovněž stanovil podmínky pro kácení dřevin.

Projekt Ameside promění asi tříhektarové území proti hlavnímu vlakovému nádraží, sevřené spodní částí Americké třídy, Denisovým nábřežím a Ukrajinskou ulicí. Developer zbourá bývalý obchodní dům Prior, kde je teď Lidl a dětská herna. Projekt zahrnuje přes 120 bytů, 21 000 m2 kanceláří a asi 100 obchodů. Čtvrtina ploch má být určena pro sport, volný čas a zábavu. Parkování s 1 500 místy bude v podzemí. Investor počítá s fotovoltaikou všude, kde nebudou zelené střechy, i na vhodných fasádách, s maximálním zateplením, opětovným využitím odpadního tepla a dešťové vody.

ČTK

Průmyslový developer Panattoni a společnost Asental uzavřely smlouvu o smlouvě budoucí kupní na areál bývalého karvinského Dolu Barbora. Cenu transakce firmy nekomentovaly. Panattoni chce z brownfieldu o velikosti stovek tisíc metrů čtverečních vytvořit průmyslový park, nyní může začít žádat o potřebná povolení. S výstavbou chce developer začít v polovině roku 2025, konec je plánovaný na rok 2032. Očekávaná výše celkových investic je více než miliarda eur (24,4 miliardy korun).

Společnost Panattoni už zahájila přípravu revitalizace území, navazuje přitom na podepsané memorandum o spolupráci s Moravskoslezským krajem. Projekt počítá s využitím stávající vlečky a napojením na evropskou železniční síť. Výhodou je i blízkost ostravského letiště nebo dálnice D1. „Po zkušenostech z uhelných regionů v Karlovarském a Ústeckém kraji, kam jsme přivedli projekty světových společností, jako jsou Amazon, Jungheinrich, Tchibo, Goodyear, Amphenol a mnoho dalších, se těšíme na nové výzvy u Karviné. Region se díky přípravě území bude moci ucházet o strategické projekty moderního průmyslu, o které bojují nejsilnější regiony nejen v rámci Evropy,“ podotkl generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko Pavel Sovička.

ČTK

Česká developerská skupina UDI Group postaví do konce roku první halu svého Logistického centra Přehýšov na levé straně dálnice D5 za Plzní ve směru na Německo. Stavba je před dokončením, s několika možnými nájemci skupina jedná. V novém areálu vzniknou tři haly o celkové ploše 130 000 m2 za celkem 3,2 miliardy korun. Skupina dosud v Přehýšově prostavěla 30 % plánované sumy.

„Stavbu dvou ze tří hal jsme zahájili spekulativně, tedy bez podepsané smlouvy s konkrétním nájemcem. Firmy jsou v současné ekonomické situaci opatrné. Zájem je však velký, a tak věříme, že haly brzy pronajmeme,“ řekla ředitelka strategie UDI Group Marcela Fialková. Skupina začala haly stavět cíleně dříve, aby byla připravená na poptávku. Většina nájemců chce mít budovu do roka, ale takto velká hala se podle M. Fialkové tak rychle nepostaví.

První hala s plochou 50 000 m2 má být dokončena letos. Podle požadavku nájemce do ní firma do pěti měsíců vestaví „na míru“ kancelářské vybavení, sociální zázemí a technologie a halu předá. Další z hal má skelet a skupina je připravena pokračovat ve stavbě hned po specifikaci požadavků zákazníka. „Od podpisu smlouvy může být hala, která nabídne 30 000 m2 ploch, dokončena do osmi až deseti měsíců. V přípravě je třetí hala, která nabídne 50 000 m2,“ uvedla M. Fialková. Skupina zahájí její stavbu podle poptávky.

Developer podle M. Fialkové staví areál ještě ve vyšším environmentálním standardu, než je jeho projekt u D1 poblíž Ostředku na Benešovsku. Na střeše přehýšovských hal má být fotovoltaická elektrárna. „Díky jejich obrovské ploše bychom mohli vyrábět ve špičce až 12 MWp elektřiny. Rádi bychom do areálu také dovedli železniční vlečku z blízkého koridoru,“ dodala. Dešťová voda se využije například na splachování toalet. V okolí areálu vznikne několik zádržných nádrží.

ČTK

Pozemky pro hotely, parkovací domy, kongresová centra, kliniky či sportoviště chce nabídnout soukromým firmám Letiště Praha. Pro takový krok ale potřebuje změnu zákona o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Letiště novelu zákona, která umožní zakládání společných podniků se soukromými společnostmi, připravuje ve spolupráci s ministerstvem financí, jediným akcionářem Letiště Praha. „Abychom mohli naše pozemky efektivně využívat, iniciovali jsme proces změny zákona o vlastnictví letiště z roku 2009. Ten zastavil privatizaci letiště a říká, že veškerý majetek společnosti musí být ve vlastnictví státu,“ řekl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos. „Snažíme se úpravou rozdělit letiště na to, co je letiště s velkým L, a na zbytkové pozemky a nemovitosti, které by podléhaly volnějšímu režimu nakládání s majetkem,“ doplnil.

Pozemky, které novela může uvolnit, nejsou určeny pro provoz letiště, nacházejí se v jeho těsné blízkosti. Se soukromými partnery by pak mohlo letiště stavět a provozovat, nebo pronajímat prostory se službami pro cestující či zaměstnance firem působících na letišti. „Výhodnější by pro nás bylo mít volnější ruce a hledat partnery na trhu. Vzhledem k vysokým investicím, které se chystáme vložit do letištní infrastruktury, nechceme nést tíhu investic i do těchto projektů, v nichž navíc nemáme dostatečné know-how,“ doplnil Jiří Pos.

ČTK

Společnost UBM Development Czechia dokončila hrubou stavbu dřevěných bytových domů projektu Timber Praha, které vznikají jako součást rezidenčního komplexu Arcus City v Praze-Řeporyjích. Tyto tří a čtyřpodlažní budovy z masivních dřevěných CLT panelů jsou prvními vícepodlažními bytovými domy ze dřeva v novodobé historii hlavního města. Hrubá stavba byla dokončena sedm měsíců od zahájení výstavby. Práce se nyní přesouvají do interiérů. „Stavbu jádra a pláště jsme odhadovali na přibližně šest až sedm měsíců. Potvrdilo se nám, že dřevostavby přinášejí výrazné zkrácení oproti betonové konstrukci, a to v tomto případě zhruba o třetinu,“ vysvětluje Tomáš Krejčí, ředitel projekčního oddělení UBM Development Czechia, a dodává: „Celá nadzemní část bytových domů Timber Praha je ze smrkového dřeva. Na venkovní obklady fasády jsme zvolili modřín. Dřevo bude použito rovněž v interiérech, nejen jako pohledové na stropech obytných místností a chodeb, ale také na schodištích. Základy, nebo přesněji podzemní stavbu, stavíme z betonu. Z něj je ještě podezdívka do dvaceti centimetrů nad úrovní terénu a schodišťová ramena. Pouze jeden objekt má celé schodiště včetně výtahové šachty betonové, a to z požárních důvodů.“

Ke zkrácení doby výstavby přispělo rovněž využití moderní technologie prefabrikace. Společnost ELK přivezla a smontovala přímo na stavbě roboticky zhotovené díly vyrobené v továrně. Tento postup zvolila UBM u dřevěných nosných konstrukcí stěn a stropů, v některých budovách Timber Praha také u koupelen. Prefabrikované koupelny pocházejí ze specializované firmy SANIKA z Itálie. Subdodavatelem pro CLT panely je pak rakouská firma Pfeifer Group.

Bytové domy zahrnují celkem 62 jednotek s dispozicemi 1+kk až 4+kk o velikosti od 39 m2 do 110 m2 a ke každé z nich patří sklep, parkovací stání v podzemních garážích a balkon, terasa nebo předzahrádka. Kolaudaci plánuje UBM na konec roku 2024. Projekt je realizován na úrovni BREEAM Excellent a s energetickým průkazem v nejúspornější kategorii A.

Pro navrhování dřevostaveb v České republice představuje stávající legislativa zásadní roli. Kromě přísných požárních předpisů je nutné brát ohled i na normy pro projektování dřevěných konstrukcí, které se nyní již postupně upravují na základě platných evropských a mezinárodních předpisů. Aktuálně v Česku není možné stavět ze dřeva objekty vyšší než čtyři podlaží, tzn. nad 12 metrů požární výšky. Přitom například ve Vídni chystá UBM Development AG výstavbu 113 metrů vysoké kancelářské budovy Timber Marina Tower s dřevo-hybridní konstrukcí.

ich/rs

Pražský magistrát chce namísto zvažovaného založení společného podniku s Českými drahami a společností Sekyra Group usilovat o přímý odkup budovy Nákladového nádraží Žižkov. Rozlehlou budovu vlastní České dráhy, které v minulosti s developerskou firmou Sekyra Group vytvořily společný podnik Žižkov Station Development, jenž má na budovu nádraží předkupní právo.

V posledních letech se město zaměřilo na možnost založení společného podniku s podíly současných vlastníků a magistrátu. Nyní to radní přehodnotili a napříště se zaměří na jednání o přímém odkupu. Ukázalo se totiž, že by to byla velmi komplikovaná cesta. Nejlepší cestou by bylo budovu získat do vlastnictví hlavního města a případnou spolupráci se soukromým sektorem řešit až později. Město chce ve funkcionalistické budově vybudovat kulturně-společenské centrum a školu. Podle dřívějších vyjádření by v budově nádraží mohlo být sídlo Národního filmového archivu, kulturní a společenské prostory nebo základní škola.

Původně mělo nádraží ustoupit výstavbě, po tlaku aktivistů z demolice sešlo a od roku 2013 je budova kulturní památkou. Podle loni schválené urbanistické studie má v nové čtvrti v areálu Nákladového nádraží Žižkov v budoucnu žít až 15 000 obyvatel, mají tam vzniknout parky a několik škol a školek. Na severním okraji území podél Malešické ulice vznikne tramvajová trať a nová Jarovská ulice čtvrť napojí na budoucí úsek městského okruhu.

Byty v areálu již začala stavět firma Central Group, výstavbu tam plánují i firmy Finep, Penta Real Estate a Sekyra Group. Magistrát a Praha 3 jednají s developery o příspěvcích na budování infrastruktury, celkem by firmy měly podle vyjádření zástupců města samosprávám poskytnout takzvané kontribuce v hodnotě 1,5 miliardy korun.

ČTK

Společnost Sekyra Group odkoupí od Českých drah zbývající část pozemků na smíchovském nádraží v Praze pro novou čtvrť Smíchov City. Za pozemky o velikosti více než 126 000 metrů čtverečních zaplatí necelé dvě miliardy. České dráhy uvedly, že cena pozemků byla výsledkem dohody. Společnost Sekyra Group totiž měla právo vykoupit pozemky za nižší cenu, kterou stanovily znalecké posudky v minulosti. České dráhy si nechaly vypracovat nový posudek a vyzvaly kupujícího k jednání o nové ceně, čímž získaly o 300 milionů korun více. Výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle uvedl, že dohodou se dotčené strany snažily vyhnout soudnímu sporu. „Předchozí smlouva dávala Sekyra Group právo na odkup těchto pozemků za cenu stanovenou v tehdejších znaleckých posudcích. Jsem rád, že developer přistoupil ke změně původních cenových ujednání a společně jsme dospěli k oboustranně přijatelné dohodě,“ řekl generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.

První etapu Smíchov City zahájila společnost Sekyra Group v září 2020 s náklady 3,5 miliardy korun, celkově počítá s investicí ve výši 20 miliard korun. Čtvrť, která bude mít 400 000 metrů čtverečních bytových, administrativních, obchodních a veřejných ploch, by měla být hotová v roce 2032. V nové čtvrti Smíchov City by v budoucnu mělo pracovat a bydlet přes 12 000 lidí.

ČTK

Společnost Cream Investments získala stavební povolení pro výstavbu polyfunkčního komplexu nazvaného Fabrika. Vznikne v centru Zlína, ve východní části areálu bývalých baťovských závodů. Fabrika by měla být dokončena do roku 2027, vzniknou tam tři budovy, ve spodních patrech propojené proskleným monoblokem. Dvě budovy Fabriky budou mít dvě podzemní patra pro parkování, tři nadzemní podlaží obchodního centra, další dvě podlaží budou určená pro sportovní aktivity. Ve třetí budově nahradí sportovní část multikino. Samostatnou stavbou vedle Fabriky bude zimní stadion o velikosti 3 000 m2.

Náklady jsou odhadovány na 3,5 miliardy korun. Většinový majitel společnosti Petr Tankó uvedl, že v nejbližších letech se chce firma zaměřit zejména na byty a investovat tak do areálu dalších 10 miliard. Celková plocha Fabriky je 70 000 m2, z toho obchody zaberou 30 000 m2, počítá se s tisícovkou parkovacích míst. Nová podoba Fabriky je dílem architekta Víta Másla.

ČTK

Autory vítězného návrhu na dostavbu takzvaného čtvrtého kvadrantu Vítězného náměstí v Praze 6 jsou společně holandsko-český tým Benthem Crouwel Architects a české studio Opočenský Valouch Architekti (OVA). Projekt na dostavbu náměstí navazuje na původní urbanistickou koncepci Dejvic od Antonína Engela. Ve čtvrtém kvadrantu má vzniknout multifunkční objekt s byty, kancelářemi, obchody, službami i restauracemi. Novou univerzitní budovu tam postaví také Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT). Kromě učeben a zázemí pro studenty v ní vzniknou i prostory pro veřejnost či minipivovar. Součástí dostavby bude také nové kulturní centrum Prahy 6 se dvěma sály, které má nabídnout prostory pro koncerty, výstavy, divadelní představení, ale i společenské a komunitní akce místních obyvatel. Prostory a dva sály budou pod zemí. Hlavní sál by měl být až pro 1 000 stojících osob.

Soutěž byla vyhlášena loni v srpnu formou takzvaného soutěžního workshopu. Celkem se do soutěže přihlásilo 44 týmů, z nichž bylo na základě zaslaných portfolií vybráno 10 účastníků soutěže pro první kolo. Mezinárodní porota soutěže pak v druhém kole vybírala z pěti finálních návrhů. Druhé místo získalo česko-nizozemské uskupení Cityförster a Studio Perspektiv, třetí místo obsadila česká kancelář A69 – architekti. Členy mezinárodní soutěžní poroty byli architekti, urbanisté i krajinářští architekti – kromě Keese Christiaanse také britský architekt Alex Lifschutz nebo švédský krajinářský architekt Martin Arfalk. Místopředsedou poroty byl Michal Kohout z Fakulty architektury ČVUT. V závislé části poroty zasedli zástupci investora, VŠCHT Praha, městské části Praha 6, hlavního města a IPR Praha.

Soutěž byla uspořádaná na základě dohody majitelů pozemků, společnosti Fourth Quadrant s.r.o. (která sdružuje realitní společnosti Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain) a Vysoké školy chemicko-technologické s hlavním městem Praha a městskou částí Praha 6. Do soutěže byla zapojena i veřejnost. Během přípravy soutěže měli místní obyvatelé i návštěvníci možnost podělit se o své hodnocení současného stavu území, ale také navrhnout, co by měla nová zástavba splňovat. Veřejnost měla možnost komentovat i samotné návrhy, které byly odevzdány ve druhém kole. Komentáře byly předány porotě jako jeden z podkladů pro její rozhodování.

Důležitým krokem k realizaci projektu bylo uzavření smlouvy mezi vítězným týmem a zadavatelem soutěže, které proběhlo toto léto. Ta zavazuje vítězný tým k dopracování návrhu do podoby urbanistické studie s regulačními prvky na celé řešené území. Předběžný termín dokončení budov je na přelomu roku 2028/2029. Oceněné projekty, ale i návrhy týmů z 1. fáze soutěže budou představeny veřejnosti na připravované výstavě v Centru architektury a městského plánování, IPR Praha od 23. října do 12. listopadu 2023.

ČTK

Nová administrativní budova Roztyly Plaza, která vzniká na Praze 11 u stanice metra Roztyly, přešla do závěrečné fáze výstavby. Nyní probíhají práce na dokončení vnějšího opláštění a na zasklení světlíku, který zajistí prosvětlení vnitřního atria denním světlem. Uvnitř budovy probíhají instalace technologického vybavení. V okolí objektu byly upraveny chodníky, instalovány systémy na záchyt dešťové vody a byl vyměněn stávající asfalt za nízkohlučný. Počítá se také s novými autobusovými zastávkami, nebo například osázením střešní terasy zelení.

Budova po svém dokončení, na začátku příštího roku, rozšíří trh o 21 700 m2 kanceláří, z nichž je téměř polovina již pronajata, 1 600 m2 obchodních jednotek v přízemí, s plánovaným využitím pro potraviny, lékárnu, či drogerii. Budova Roztyly Plaza nabídne 330 podzemních parkovací stání, včetně přípravy pro nabíjecí stanice pro elektromobilitu a 100 stání P+R. K dispozici budou kolárny pro cyklisty, protože Roztyly Plaza leží na hlavní pražské – pravobřežní cyklostezce spojující celou Prahu. Za architektonickým ztvárněním budovy stojí studio Aulík Fišer architekti, investorem celého projektu je Passerinvest Group.