Brno získalo dokument zásadní pro svůj rozvoj. Nový územní plán připravovaný více než 20 let nabyl minulý týden účinnosti. Dokument zajišťuje ochranu vybraných lokalit, takzvaných stabilizovaných ploch, a zároveň umožňuje výstavbu nových čtvrtí s důrazem na propojení bydlení, práce i volnočasových aktivit. Územní plán vypracovala Kancelář architekta města Brna, která na něm úzce spolupracovala s magistrátním odborem územního plánování.

V červnu 2022 zastupitelé již hotový územní plán neschválili a nechali jej znovu přepracovat. Nový návrh schválilo zastupitelstvo loni v prosinci. „Za dva roky se nám podařilo vrátit územnímu plánu jasnou čitelnost a pravdivost. Stabilizované plochy nyní účinně chrání stávající zástavbu, zatímco přestavbové plochy poskytují prostor pro udržitelný rozvoj města. Do stavebních ploch přibude téměř 40 hektarů, což vytváří významné příležitosti pro novou výstavbu,“ uvedl radní pro územní plánování Petr Bořecký. Dodal, že se dbalo také na maximální ochranu životního prostředí.

Nový územní plán otevírá možnosti uskutečnění konkrétních projektů, jako je například základní a mateřská škola v areálu Nové Zbrojovky. Dále nabídne možnost využít více než 100 brownfieldů a vybudovat bydlení pro až 170 000 nových obyvatel. Rozšíření města, kde nyní žije 400 000 lidí, nicméně podléhá také vybudování dopravní či technické infrastruktury a občanské vybavenosti. Dokument zjednoduší také stavbu protipovodňových opatření.

Zdroj: ČTK

remspace

V rámci šestnáctého ročníku soutěže Realitní projekt roku byly vyhlášeny vítězné rezidenční projekty. Do ročníku 2024 bylo nominováno celkem 93 rezidenčních developerských projektů z celé České republiky. Většina z nich je realizována v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Svá ocenění získaly projekty také v ostatních krajích. Projekty získaly ocenění ve třech kategoriích: Cena veřejnosti, která je výsledkem ankety, ve které má možnost hlasovat široká veřejnost, Cena odborné poroty, která je výsledkem výběru odborníků na realitní trh a Cena architektů, ve které hlasují vybraní architekti.

Absolutním vítězem Ceny veřejnosti za rok 2024 se stal projekt Rezidence Žižkova od společnosti DOMOPLAN. Absolutní vítězství Ceny odborné poroty za rok 2024 si odnesl projekt Hagibor Budova Gamma od společnosti Crestyl Real Estate a ocenění Absolutního vítěze Ceny architektů za rok 2024 získal projekt Sky City Villas od společnosti CONTI Development.

Zdroj: MS architekti: Rezidence Žižkova

remspace

V Praze vzniknou dva železniční tunely o celkové délce 10,6 kilometru s pěti podzemními stanicemi. Dvoupatrová stanice vznikne pod hlavním nádražím, další stanice budou pod zemí na Václavském a Karlově náměstí a v Karlíně. Poslední stanice, jen částečně zahloubená, bude umístěna na Florenci. Předpokládané náklady celého projektu v pražském železničním uzlu činí 185 miliard korun. S výstavbou se počítá v letech 2035 až 2047. Finance může zajistit i takzvaná PPP spolupráce, předpokládá se také podpora od Evropské unie z nástroje CEF 3 (Nástroj pro propojení Evropy).

Tunely vítězné varianty se protnou ve dvou úrovních v centrální stanici pod hlavním nádražím. Jeden tunel povede pod stávajícími podchody na nástupiště, druhý bude ještě o úroveň níže. Obě části stanice propojí tunel s eskalátory, vestibuly se budou nacházet na náměstí Winstona Churchilla a v nové odbavovací hale hlavního nádraží.

Nová podzemní železnice má vyřešit problém přeplněných příměstských vlaků. Kromě zvýšení traťové kapacity má uvolnit také nejvíce přetížené úseky městské hromadné dopravy v centru města. Kapacita každého ze dvou tunelů bude až 16 vlaků za hodinu v obou směrech. Vítězná varianta díky více zastávkám částečně eliminuje nutnost přestupu na městskou dopravu a částečně ji rozdělí mezi více míst a uleví tak i předměstským nádražím.

Schválený záměr SŽ ve spolupráci se státem, krajem a hlavním městem zanese do strategických dopravních plánů. Úprava čeká také zásady územního rozvoje a územní plány. S podzemní železnicí v Praze počítá ve svých plánech také společnost Penta, která vlastní pozemky v okolí hlavního nádraží, v Karlíně i na Florenci, včetně autobusového nádraží.

Zdroj: ČTK

remspace

Investiční společnost Penta postaví společně s novou developerskou skupinou Engine Prague Development (EPD) za dvě miliardy korun 100 bytů a 30 řadových domů na pražském Veleslavíně. EPD založil Radek Pokorný ze společnosti BPD Group.

Projekt Nový Veleslavín bude situován v těsném sousedství zámku Veleslavín. V okolí již dříve stavěla Penta s BPD také projekt Maisons Ořechovka. „Šestka je mimořádně atraktivní čtvrť. Hledali jsme nové rozvojové příležitosti a Radek Pokorný vlastní nebo spoluvlastní řadu zajímavých projektů, které do našich plánů skvěle zapadají. My disponujeme silným finančním zázemím a zkušeným týmem, a tak dává spolupráce smysl,“ uvedl David Musil, vedoucí Penta Real Estate pro ČR.

Mezi Ořechovkou a Veleslavínem vlastní skupina pozemky už od roku 2018. Městská společnost SNEO, jejímž jediným akcionářem je Praha 6, prodala pozemky firmě DRA development, patřící do skupiny Penta. Součástí pozemků byl projekt bytové výstavby, který dříve zamýšlela uskutečnit radnice. Původně dohodnutá cena 436 milionů korun byla následně z důvodu restitučních nároků snížená na základě rozhodnutí tehdejšího představenstva firmy na 402 milionů korun.

Zdroj: ČTK

remspace

Společnost KKCG získala přibližně sedm hektarů v Krči, nedaleko Fakultní Thomayerovy nemocnice, v blízkosti budoucí stanice metra D. Podle údajů z katastru nemovitostí a obchodního rejstříku KKCG přes své dceřiné firmy ovládla společnosti Krč Alfa a Krč Beta, které vlastní sedm parcel o celkové rozloze přes 73 000 metrů čtverečních mezi ulicemi Vídeňská, U Krčského nádraží a U Společenské zahrady.

Lukrativní pozemky koupila KKCG od pražského podnikatele a lobbisty Tomáše Hrdličky. Tyto pozemky byly součástí restituční kauzy tzv. Bečvářova statku, kde dědicové velkostatkáře Julia Bečváře získali v rámci restitucí řadu cenných pozemků v Praze. Skupina podnikatelů kolem T. Hrdličky tyto pozemky následně koupila, ale podle policie byly některé nároky vymyšlené, což řešily české soudy. Do poloviny roku 2023 byly pozemky zajištěné soudem kvůli restitučnímu podvodu. V srpnu 2023 však Vrchní soud rozhodl o odblokování pozemků, protože pro jejich zajištění již nebyl právní důvod.

Cena transakce není známá, ale pozemky v okolí budoucí stanice metra D se obchodují mezi 11 000 až 15 000 korunami za metr čtvereční. Podle HN se cena nabídky pohybovala kolem 20 000 korun za metr, což oceňuje celé území na více než 700 milionů korun. Zatím není známo, jaký projekt KKCG v Krči plánuje, ale pravděpodobně půjde o rezidenční bydlení vzhledem k tomu, že výstavba nových kanceláří není v současné době výhodná. Lokalita Krče je díky dobré dostupnosti a blízkosti přírody atraktivní pro developery. Otevření trasy metra D, plánované za šest let, ještě zvýší její atraktivitu. Blízko budoucí stanice metra v Krči vlastní pozemky společnosti Central Group, Syner a také EPH.

Zdroj: HN

remspace

Vlastník pozemku, který chce změnit jeho využití na stavební, bude muset zaplatit poplatek stanovený obecní vyhláškou. Tento poplatek je součástí novely stavebního zákona navržené zastupitelstvem Středočeského kraje a předložené začátkem roku ve Sněmovně. Cílem je, aby vlastníci pozemků více přispívali na obecní infrastrukturu. Odhaduje se, že tento poplatek by mohl být až 2 500 korun za metr čtvereční, což ovlivní rozpočty obcí i Prahy. Návrh nyní bude posuzovat vláda, následně bude projednán poslanci bez ohledu na stanovisko vlády. Účinnost změny se předpokládá od 1. ledna příštího roku.

Poplatek se bude vztahovat na zvýšení i snížení hodnoty pozemku při tvorbě územněplánovací dokumentace. Sazba nebo způsob určení poplatku bude stanovena vyhláškou. Zaplacení poplatku lze nahradit uzavřením plánovací smlouvy podle stavebního zákona. Tyto smlouvy obvykle uzavírají developeři s obcemi, dojednávají si vzájemnou spolupráci a mohou zahrnovat i finanční příspěvky od investorů. Podle středočeských zastupitelů však tyto smlouvy nejsou dostatečné.

Zastupitelé v důvodové zprávě upozorňují, že vymezení zastavitelné plochy v územněplánovací dokumentaci zásadně ovlivňuje ceny pozemků v dané oblasti. Současná právní úprava na to nereaguje a nevyužívá možností změn cen pozemků vyplývajících z územních změn. To podle nich vede k spekulativnímu jednání a právní nejistotě. „Zároveň tím zůstává nenaplněna možnost, jak získat finanční prostředky na rozvoj obcí, vyřešit tím nedostatečnost veřejné infrastruktury, a to jak dopravní, tak i technické infrastruktury a občanského vybavení,“ uvádí důvodová zpráva.

Zdroj: ČTK

remspace

Pražský magistrát loni uzavřel tři smlouvy s developery o příspěvcích na veřejnou infrastrukturu v hodnotě přibližně 658,4 milionu korun. Podle náměstka pražského primátora Petra Hlaváčka byly od schválení jednotné metodiky pro příspěvky (v roce 2022) uzavřeny kontrakty ve výši asi 1,8 miliardy korun, přičemž Praha plánuje uzavřít dalších 11 kontraktů v prvním čtvrtletí letošního roku.

Jednotná metodika stanovuje, že developeři přispějí 2 300 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy u projektů, kde je nutná změna územního plánu. V loňském roce Praha uzavřela smlouvy s firmami Central Group, Sebre a Lemant. Central Group přispěje 325 milionů korun na projekt v Karlíně, kde mimo jiné vybuduje ordinace a multifunkční objekt. Sebre přispěje 165,2 milionu korun na projekt Šemíkův břeh na Smíchově, který zahrnuje nový park u řeky. Lemant přispěje 168,3 milionu korun na výstavbu v areálu bývalé Avie v Letňanech.

Dříve Praha spolu s Prahou 3 podepsaly kontribuční smlouvu s firmou Finep ohledně výstavby v areálu Nákladového Žižkov v hodnotě asi 167 milionů korun. Celkem město očekává, že od developerů v této lokalitě získá více než 1,5 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

remspace

Ministerstvo zemědělství získalo územní rozhodnutí pro stavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Ministr zemědělství Marek Výborný uvedl, že rozhodnutí již nelze rozporovat. Úřad nyní začne jednat se zbývajícími čtyřmi majiteli pozemků o výkupu a stavebním řízení. V případě nesouhlasu majitelů s výkupem pozemků bude možné pozemky vyvlastnit. Stavba přehrady, která by mohla omezit škody při letošních povodních, by mohla začít v roce 2027. Přehrada má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že náklady na přehradu dosáhnou zhruba osmi miliard korun. Tato částka zahrnuje výstavbu přehrady, silnice a další úpravy koryta řeky.

Námitky ekologických organizací ministerstvo pro místní rozvoj v územním rozhodnutí většinou nezohlednilo, až na drobnosti, jako je povinnost biologického dozoru při stavbě vodního díla. O stavbě přehrady se intenzivně diskutuje od povodní v roce 1997. Vláda o její stavbě definitivně rozhodla o 11 let později. Proti územnímu rozhodnutí se odvolaly organizace Děti Země a Hnutí Duha. Se stavbou nesouhlasili ani představitelé obce Nové Heřminovy.

V roce 2019 bylo plánováno začít stavbu přehrady v roce 2022 a dokončit ji v roce 2027. To, že přehrada dosud nestojí, je podle M. Výborného chyba státu. Už dříve uvedl, že úřady mohly rozhodovat rychleji a příprava měla být rychlejší. Stát podle něj selhal i tím, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté a představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat a stavbu oddalovat.

Zdroj: ČTK

remspace

Ostrava má (po vzoru Prahy a Brna) nyní své vlastní stavební předpisy. Tyto předpisy mají usnadnit dostavbu městských proluk, řeší požadavky na zeleň, parkovací stání, efektivní umisťování technické infrastruktury a pravidla pro budování boxů pro výdej zásilek. Ostravské stavební předpisy začnou platit od nového roku, projekty podané ke stavebnímu úřadu do poloviny příštího roku nebudou ještě Ostravským stavebním předpisům podléhat.

Nová pravidla se vztahují například na zeleň, kde v ulicích širokých 18 metrů a více požadují širší výsadbový pás pro lepší prospívání stromů. Dalším požadavkem je umisťování podzemních sítí ve sdružených trasách nebo kolektorech. Předpisy stanoví také to, že u malých provozoven mohou být toalety společné pro muže a ženy, nebo že boxy pro výdej zásilek nesmí být umístěny před průčelím historických, kulturních nebo církevních staveb.

Ostravské stavební předpisy byly zpracovány ateliérem Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA) ve spolupráci s odborem územního plánování a stavebního řádu magistrátu. Předpisy byly konzultovány s odborníky, kteří se podíleli na přípravě podobných předpisů v Praze a Brně, a také s právníky.

Zdroj: ČTK

remspace

Byla zahájena stavba úseku Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1, dokončena by měla být koncem roku 2027. Tento 12,6 kilometru dlouhý úsek nové dálnice bude stát téměř 9,8 miliardy korun bez DPH. Z plánovaných 83 kilometrů Pražského okruhu je momentálně v provozu přibližně polovina.

Nový úsek propojí dálnice D1 a D11, což má odklonit kamiony z Prahy, které nyní projíždějí přes Spořilov a Štěrboholskou radiálu, a rovněž ulehčit dopravě na Jižní spojce. Dálnici se dvěma tunely a čtyřmi mimoúrovňovými křižovatkami postaví konsorcium firem Eurovia CZ, Stavby mostů, Porr a Porr Bau, které byly vybrány ŘSD v polovině listopadu.

Monika Landmanová, vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR, očekává, že stavbu tohoto nového úseku dálnice finančně podpoří Evropská unie. „Operační program Doprava obvykle financuje 85 % způsobilých nákladů, takže není důvod, proč by tomu nemělo být i u této významné stavby,“ uvedla.

Zdroj: ČTK

remspace

Senát ve středu schválil novelu, která má řešit problémy s digitalizací stavebního řízení. Tato novela umožní stavebním úřadům používat až do roku 2028 své dosavadní systémy, které používaly před červencovým spuštěním digitalizace. Pro stavebníky to znamená možnost předkládat projektovou dokumentaci v digitální podobě. Novela má nabýt účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů a nyní čeká na podpis prezidenta.

Martin Kupka uvedl, že od pátku by mělo začít fungovat ukládání projektové dokumentace v digitální podobě. Petr Kulhánek dodal, že zákon poskytuje stavebníkům i úřadům jasnou právní jistotu, že neporušily zákon, i když pracovaly mimo nový systém.

Novela stanoví dvě přechodná období. První období, trvající do poloviny příštího roku, se týká územního plánování a národního geoportálu územního plánování. Druhé období, které bude trvat do konce roku 2027, se vztahuje na digitalizaci stavebního řízení. Od 1. ledna 2028 by měl začít fungovat zcela nový systém.

Zdroj: ČTK

remspace

V úterý schválili zastupitelé nový územní plán Brna, který začne platit od února příštího roku. Hlasovalo pro něj 54 zastupitelů, nikdo nebyl proti, pouze opoziční zastupitel Matěj Hollan se zdržel hlasování. Brno má nyní nový územní plán po 30 letech, o jehož schválení usilovalo více než 20 let. Původně měl být územní plán schválen v červnu 2022, ale tehdy byl zamítnut a vrácen k přepracování. Nový územní plán umožňuje využití více než 100 brownfieldů a výstavbu domovů pro až 170 000 nových obyvatel. Rozšíření města, které má nyní 400 000 obyvatel, však závisí na vybudování dopravní a technické infrastruktury a občanské vybavenosti. Plán rovněž zjednoduší stavbu protipovodňových opatření.

Územní plán rozděluje plochy na plochy stabilizované a plochy změn. Ve stabilizovaných plochách se nepředpokládá výrazná přestavba území, a tak by měly být chráněné typicky lokality s rodinnými domy na okraji města včetně zeleně. V plochách změn město podporuje výstavbu, přičemž i zde je kladen důraz na zeleň.

Zastupitelé poděkovali Petru Bořeckému a Janu Tesárkovi, řediteli Kanceláře architekta města Brna, kteří dokument ve spolupráci s magistrátním odborem územního plánování a rozvoje připravili. Petr Bořecký uvedl, že kdo s územním plánem nesouhlasí, může po jeho schválení zažádat o změnu, a město požadavek prověří. Počítá se s tím, že v první fázi bude magistrát zahlcen změnami a je připraven i na žaloby. Plán je ale v souladu se zákonem.

Zdroj: ČTK

remspace

Developerská společnost Trikaya začala nabízet 57 bytů z celkem 167 v první etapě brněnského projektu Pod Hády formou družstevního bydlení. Zájemci o družstevní byty musí složit minimálně 20 % ceny bytu, zbytek doplatí ve formě nájemného. První etapu projektu Pod Hády začal developer stavět loni v září, v listopadu získal územní povolení pro druhou etapu s celkem 400 byty. V lokalitě pod bývalým lomem má dohromady vybudovat až 1 000 bytů v bytových domech a menších viladomech.

Družstevní byty plánuje v Brně postavit i další developerská společnost, Impera Styl. V plánovaném bytovém domě se 150 byty, který má být postaven do konce roku 2026, nabízí kromě přímého prodeje i družstevní byty, podmínkou je složení alespoň 30 % ceny bytu.

Plány na výstavbu družstevního bydlení má i vedení Brna. Budování městských družstevních bytů je dosud nejdál v lokalitě Kamenný vrch II. Město pro první část projektu, která zahrnuje 274 družstevních a 19 obecních bytů, získalo v září stavební povolení. U druhé části, která obsahuje 60 bytů, čeká na vydání a nabytí právních účinků územního rozhodnutí. Zároveň jedná s bankami o podmínkách úvěrování.

Zdroj: ČTK

remspace

Stavba jihovýchodní části Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 začne v pondělí 16. prosince. Na sociální síti X o tom informoval generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Stavba vyjde na 9,76 miliardy korun bez DPH a pro státní podnik ji uskuteční sdružení firem Eurovia CZ, Stavby mostů, Porr a Porr Bau. Plánované zprovoznění je v roce 2027.

Součástí nového úseku mezi Běchovicemi a dálnicí D1 označovaného jako 511 bude dvojice tunelů a čtyři mimoúrovňové křižovatky. Vnější okruh kolem Prahy má po dokončení měřit asi 83 kilometrů, v současnosti je v provozu zhruba polovina. Kromě části na jihovýchodě metropole schází ještě severní úseky mezi Březiněvsí a Satalicemi a mezi Ruzyní a Březiněvsí. Úsek propojí D1 a D11, což má odklonit z metropole kamionovou dopravu, která nyní jezdí přes Jižní spojku, Spořilov nebo Štěrboholskou radiálu.

Stavba Pražského okruhu je rozdělená do 11 úseků, zprovozněných je zatím sedm. První úsek se otevřel v roce 1983. Naposledy se okruh řidičům rozšířil v roce 2010, kdy byl zprovozněn úsek od D1 k D5.

Zdroj: ČTK

remspace

Hlavní město Praha dokončilo změnu územního plánu, která umožní transformaci bývalých kasáren v Karlíně. Změnu schválila rada města a na nejbližším zasedání o ní budou hlasovat městští zastupitelé. Praha získala tento rozsáhlý objekt na začátku letošního roku výměnou majetku se státem. Podle předchozích vyjádření zde mohou vzniknout byty, kulturní centrum, technologický park nebo školské zařízení.

V současnosti je areál v územním plánu stále veden jako vojenský. „To bylo reziduum minulosti, je zřejmé, že ten objekt na to již není vhodný,“ řekl náměstek primátora Petr Hlaváček. Po změně bude budova s nádvořím mít tzv. smíšenou funkci, což umožní různé způsoby využití. Hlaváček dodal, že městská příspěvková organizace Pražská developerská společnost připravila projektový záměr pro využití budovy, který nyní projednává s památkáři.

Podle náměstka by již příští rok v září mohla polovina jednoho z pater sloužit Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Zároveň by kulturně-společenské centrum, které na dvoře budovy fungovalo od roku 2017 do letošního června, mohlo po schválení změny územního plánu získat kolaudaci a obnovit provoz. Stavební úřad nařídil centrum uzavřít mimo jiné kvůli nesouladu s územním plánem.

Hlaváček také uvedl, že je nutné opravit fasádu budovy, která je ve špatném stavu a hrozí pád omítky. Kvůli tomu městská firma Trade Centre Praha, která se o areál stará, koncem srpna uzavřela přilehlé chodníky. V budoucnu bude nutné opravit také střechu.

remspace

Brněnští radní schválili závěrečný návrh územního plánu, který mají zastupitelé schválit 10. prosince. Brno by tak mělo mít po 30 letech nový územní plán, na kterém město pracuje více než 20 let a který byl provázen soudními spory. Současný návrh je upravenou verzí předloženou zastupitelům před dvěma a půl lety. Přináší regulaci zástavby, ochranu vnitrobloků, rozčlenění ploch pro bydlení a další změny. Nový územní plán má pomoci rozvoji města a reagovat na aktuální potřeby, včetně protipovodňových opatření, přestavby brownfieldů a nových dopravních staveb. Dokument má vejít v platnost v prvním čtvrtletí příštího roku.

Zdroj: ČTK

remspace

Skupina Českomoravská nemovitostní (ČMN) se stala jediným majitelem kancelářského komplexu Churchill Square v Praze u hlavního nádraží. Zbývající čtvrtinový podíl koupila od libanonského holdingu CFH. Aktuální transakci tvořila částka ve výši 19 milionů eur v hotovosti (asi 481 milionů Kč), ČMN spolu se čtvrtinovým podílem v Churchill Square na sebe přepsala i 25 % z úvěru, který si oba partneři vzali v roce 2020 při koupi kancelářského centra od skupiny Penta. Čtvrtinu z této půjčky tvoří 24 milionů eur (607 milionů korun).

Administrativní budovy na pomezí Žižkova, Vinohrad a hlavního nádraží postavila investiční skupina Penta, stavět začala v roce 2017. Hlavními nájemci kanceláří jsou poradenská společnost Deloitte a sázková společnost Fortuna.

Aktuální obchod ocenil celou nemovitost na 170 milionů eur, což je podle současného kurzu zhruba 4,3 miliardy korun. Když ČMN kupovala se svým bývalým partnerem Churchill Square v roce 2020 od Penty, bylo to přibližně za čtyři miliardy korun. ČMN a CFH se původně o nemovitost dělily půl na půl. Před rokem český spolumajitel dokoupil čtvrtinu a nyní skupina ČMN své vlastnictví zkompletovala.

Zdroj: Seznam zprávy/ČTK remspace

Řidiči po více než dvou letech rekonstrukce znovu projedou po všech osmi pruzích pražského Barrandovského mostu, který je nejvytíženější komunikací v Praze i v celém Česku. Opravený most v neděli po poledni otevřeli zástupci hlavního města a jeho firmy Technická správa komunikací, která se o pražské mosty stará. Díky sloučení finálních etap skončily práce oproti původnímu plánu o rok dříve. Zvýšila se však cena z 594,5 milionu na 1,14 miliardy korun, hlavně kvůli volbě modernějšího betonu.

Zdroj: ČTK

remspace

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu milion korun za chybné zadání digitalizace stavebního řízení mimo tendr. Vyměřil mu ji antimonopolní úřad a jeho předseda Petr Mlsna ji potvrdil. Rozhodnutí je pravomocné, pokuta souvisí s dřívějším rozhodnutím ÚOHS, kterým úřad ministerstvu letos v květnu zakázal plnění smlouvy. Úřad ve zprávě uvedl, že rozhodl, že MMR spáchalo přestupek, když veřejnou zakázku zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by pro použití tohoto druhu zadávacího řízení byly splněny zákonné podmínky.

Zdroj: ČTK

remspace

V brněnském Komárově vznikne polyfunkční dům, jehož výstavbu začne v příštím roce realizovat developerská společnost DOMOPLAN. Rezidence Zanzara bude netradiční výškovou budovou elipsovitého tvaru se 13 podlažími, investice do výstavby vyjde na 705 milionů korun. Rezidenční projekt se bude nacházet v blízkosti hlavní dopravní tepny vedoucí jak do centra města, tak i do jižních nákupních center, nové nádraží se bude nacházet 700 metrů od projektu.

Projekt Zanzara bude pro DOMOPLAN dalším, který bude v Brně stavět na brownfieldu. Roky nevyužívaná plocha se nachází v blízkosti bytové zástavby a základní školy. Rezidenci bude tvořit 80 prémiových bytů o dispozicích 1+kk až 4+kk. Každý z nich bude mít vlastní balkon, v nejvyšším, ustoupeném, patře se budou nacházet dva byty s velkými terasami. V domě se počítá také s několika menšími komerčními prostory. Součástí projektu bude 110 krytých parkovacích míst zapuštěných do vyvýšené podesty, na jejímž povrchu se bude kromě prostorných teras nacházet park s posezením pro rezidenty.

Zdroj vizualizací: DOMOPLAN

remspace