Central Group dokončil první etapu projektu Parková čtvrť na pražském Žižkově. V prvním městském bloku se 7 domy vzniklo 389 nových bytů s dispozicemi 1+kk až 5+kk. Celý projekt Rezidence Parková čtvrť zahrnuje výstavbu zhruba 2 500 bytů ve třech etapách, dokončen by měl být přibližně v roce 2033. Celková investice se předpokládá ve výši 22 miliard korun. Výstavba druhé etapy by měla skončit v roce 2026.

Součástí už dokončené etapy je i Rezidence Basilejské náměstí, dům s kamenným obkladem a dalšími designovými prvky, který uzavírá první blok projektu a zároveň dotváří podobu Basilejského náměstí v Praze 3. Do kompletní rekonstrukce náměstí investoval Central Group přes 200 milionů korun, další investice do rozvoje okolí ještě developer chystá. V nejvyšším patře Rezidence Basilejské náměstí se nachází byt 5+kk s výhledem na Pražský hrad.

Zdroj vizualizace: www.central-group.cz

Autorem architektonické a urbanistické koncepce lokality je architekt Jakub Cigler. Architekturu jednotlivých staveb navrhlo devět ateliérů, které tam nabídly 21 architektonických konceptů. V dalších etapách vybuduje developer mateřskou školu a veřejný park s pěší zónou a vodními prvky.

remspace/ČTK

Stavební úřad Prahy 1 zahájil územní řízení k záměru společnosti Penta Real Estate nahradit kancelářskou budovu v Petrské ulici bytovým domem. Penta Real Estate vlastní nemovitost přes společnost Petrská Invest, která zároveň požádala úřad o udělení výjimky z pražských stavebních předpisů.

Firma požádala o změnu územního rozhodnutí, které úřad vydal v srpnu roku 2021. Penta koupila původně telekomunikační budovu ze 70. let minulého století na adrese Petrská 18 na přelomu let 2021 a 2022 s tím, že namísto původním majitelem plánovaných kanceláří postaví v Petrské čtvrti byty. Podle žádosti pro stavební úřad by v domě s dvěma podzemními a osmi nadzemními podlažími mělo vzniknout 82 bytových a dvě nebytové jednotky. V podzemních garážích má být stání pro 96 aut. Investor také požádal úřad o udělení výjimky z části pražských stavebních předpisů, která určuje nutnou míru oslunění v obytných místnostech.

remspace/ČTK

Na místě bývalých brněnských továren, jako jsou třeba Zbrojovka a Vlněna, se rodí nové čtvrti. Developeři plánují v následujících letech investovat desítky miliard korun. V prvních měsících letošního roku zaznamenali výrazně rostoucí poptávku po bytech, bez problémů se zaplňují také prostory pro vývoj či výrobu. Plocha brownfieldů je v Brně v poměru k jádru města mnohem větší než v Praze. Volných ploch k zástavbě je v Brně minimum.

Několik velkých areálů má v Brně společnost CTP, nejblíže centru je Vlněna, kde postupně vyrůstají moderní budovy pro administrativu a obchod. Ve výstavbě jsou také první bytové domy. Dlouhodobě CTP působí také v areálu Ponávka na místě někdejších škrobáren, kde jsou prostory pro výrobu i bydlení. Další budova se staví. S městem spolupracuje CTP na novém parku, který poslouží nejen rezidentům z Ponávky, ale také ostatním obyvatelům Brna-jihu. V Líšni CTP průběžně upravuje a rozšiřuje bývalý areál Zetoru, kde zatím má deset plně obsazených budov. Momentálně se plánuje demolice budovy Z10, kterou nahradí nová, dvoupodlažní hala.

Velkou investici v takzvaném Jižním centru kolem plánovaného nového železničního nádraží plánuje společnost J&T Real Estate. Projekt nazvaný Trio zahrnuje 28 domů s tisícovkou bytů a kancelářemi a investičními náklady okolo 11 miliard korun. Ke konci letošního roku projekt mohl mít stavební povolení na první etapu.

Zdroj vizualizace: www.trikaya.cz

Společnost Trikaya má plánu postavit celkem 1 000 bytů v areálu Pod Hády v místech nedostavěné továrny Ergon.

S největší plochou o velikosti 550 000 metrů čtverečních pracuje společnost CPI Property Group. Na místě bývalé Zbrojovky chce vybudovat novou čtvrť. Celkové náklady na proměnu Zbrojovky se budou pohybovat v nižších desítkách miliard. Cílem je postupně budovat jednotlivé bloky včetně infrastruktury, komunikací, služeb i zeleně. Společnost chce, aby každý blok dělal jiný architekt. Čtvrť se projektuje a staví postupně, což developerovi dává možnost průběžně reagovat na vývoj poptávky a trhu.

remspace/ČTK

Radnice pražských městských částí Velká Chuchle, Radotín a Zbraslav nesouhlasí se záměrem developerské firmy Karlín Group postavit na pozemcích u chuchelského dostihového závodiště bytový projekt s tisícovkami bytů. Městské části ohledně nesouhlasu podepsaly společné stanovisko, ve kterém výstavbu odmítají například kvůli dopravě nebo nesouladu s územním plánem. Investor představil záměr vedení Velké Chuchle loni. Projekt by v případě uskutečnění znamenal na pozemcích jihozápadně od závodiště u Radotínské ulice výstavbu až 2 700 bytů. Radnice se i po dalších schůzkách k záměru staví negativně.

„Pro nás je zcela nemyslitelná doprava,“ řekl Jan Křen, starosta Velké Chuchle. Jak Strakonická, tak Radotínská ulice jsou podle něj už teď zahlceny. Dodal, že podle platného územního plánu i připravovaného nového Metropolitního plánu mají pozemky sloužit sportu a místní radnice to tak chce ponechat. V podobném duchu hovoří i memorandum, které podepsali zástupci Velké Chuchle s dalšími dvěma místními radnicemi. „Území by ideálně mělo sloužit pro parkur koní, kteří jinak nemají v prostoru závodiště prostor, nebo jako sportovní areál, kterých je v dané lokalitě nedostatek,“ stojí v něm. Dokument zmiňuje také fakt, že území se nachází v povodňovém pásmu a výstavba spojená s navýšením nivelity o čtyři metry by v případě povodní vedla k rozlití vody na místa, kde stojí další nemovitosti.

Z pohledu dopravy podle radnic nepomůže ani vlaková zastávka Praha-Velká Chuchle, protože trať směrem na Beroun je už nyní na hraně kapacity. „V dopravních špičkách, ve kterých by se dále zvýšil objem přepravovaných osob, není možné zvýšit množství spojů,“ uvedly městské části ve stanovisku. Samosprávám se podle něj nelíbí ani to, že investor podle nich sice plánuje v nové zástavbě základní a mateřskou školu, ale měly by být soukromé.

remspace/ČTK

Green Park v Letňanech na Praze 18 má nového majitele – fond CREDITAS Nemovitostní I. Prodej zprostředkovala společnost Savills. Green Park Letňany se nachází v dosahu dálniční tepny D8 vedoucí do Německa je téměř plně pronajat.

remspace

Na Vítězném náměstí v Praze se slavnostně otevřel dům Victoria Palace. Má 92 luxusních bytů a ve spodní části obchodní prostory. Výstavba domu s výraznou fasádou stála zhruba 850 milionů korun. Architektonický návrh budovy vypracovalo studio Jakuba Ciglera. Zastavět proluku na severním nároží náměstí bylo v plánu víc než 15 let. Projekt výstavby na tomto pozemku v roce 2016 koupila skupina Kaprain, která v témže roce přizvala i partnera Pentu Real Estate.

Návrh podle Penty propojuje současnou moderní architekturu s původními prvorepublikovými záměry architekta Antonína Engela, který chtěl Vítěznému náměstí vtisknout palácovou neoklasicistní podobu. Victoria Palace podle autorů respektuje kruhový tvar náměstí a svojí výškou i tvarem střechy také okolní zástavbu. Hlavními prvky stavby jsou fasádní lamely z hliníku a sklocementu, které stály 150 milionů korun.

Kromě pláště budovy má stavba podle investorů ještě jeden vizuálně atraktivní prvek – vstupní lobby s osvětlením od společnosti Preciosa a s obkladem z italského travertinu. Tento materiál měli v oblibě starověcí Římané, kteří z něj postavili například Colloseum, baziliku svatého Petra nebo Fontanu di Trevi.

Zdroj: www.victoria-palace.cz

Podle dřívějšího vyjádření Penty bude cena za metr čtvereční dosahovat až 225 000 korun. Pronajaty jsou ve Victoria Palace také všechny komerční prostory o rozloze 1 900 metrů čtverečních.

Autorem vítězného návrhu na dostavbu náměstí je nizozemské a české studio Benthem Crouwel International a Opočenský Valouch Architekti (OVA). Ve čtvrtém kvadrantu má vzniknout multifunkční objekt s byty, kancelářemi, obchody, službami i restauracemi. Také Penta Real Estate v této části plánuje další výstavbu.

remspace/ČTK

Drees & Sommer, společnost poskytující poradenské a realizační služby v oblasti realit, průmyslu a infrastruktury, vydala svou zprávu Innovation Scouting Report 2024. V letošním roce se z hlediska technologických trendů a jejich významu v tzv. Trend Radar1 na prvním místě umístila umělá inteligence (AI) s 23,4 %, na druhém analýza velkých dat s 15,3 % a na třetím internet věcí (IoT) s 11,9 %. Dalšími významnými technologiemi jsou cloud computing a digitální dvojče (digital twin).

Celé znění Innovation Scouting Report 2024: Drees & Sommer Innovation Scouting Report 2024

Celé znění tiskové zprávy: TZ – Innovation Scouting Report 2024 (002)

remspace

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) aktualizovalo informační systém pro stavební řízení. Nově bude možné stornovat dokumenty, nebude nutné ručně doplňovat oprávněné osoby nebo se zrychlí serverové služby. Na síti X to uvedl ministr Ivan Bartoš. Další úpravy se podle něj připravují.

„Umožnili jsme lokálním adminům změnit zpracovatele dokumentu včetně úřadu, takže když podatelna správně nepředá dokument, má to řešení. Místní správce taky dostal možnost dokument stornovat. Zrychlili jsme volání serverových služeb. Upravili jsme přebírání stavu vypravení z elektronické spisové služby. Přidali jsme doručenku do popisu vypravení dokumentu. Dokumentace v BPP balíčku se teď lépe zobrazují na celé obrazovce. Opravili jsme vícenásobné doručení u nově vypravených dokumentů. Když přidáte dotčený orgán jako účastníka, tak se rovnou vyplní údaje a není nutné zadat oprávněnou osobu,“ vyjmenoval I. Bartoš změny. Příští změna informačního systému by měla umožnit načítání seznamu parcel a účastníků řízení do šablon nebo hromadně ztotožnit účastníky řízení.

remspace/ČTK

Výstavba prvního úseku vysokorychlostních železničních tratí (VRT) mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028. Na pražské konferenci pořádané Svazem podnikatelů ve stavebnictví to řekl ministr dopravy Martin Kupka. Na nové železnici by měly vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině. Celkově by výstavba základní VRT infrastruktury v Česku měla vyjít na 800 miliard korun.

Pokud všechno půjde dobře, výstavba pražské části vysokorychlostní infrastruktury začne nejspíš v roce 2030. Výstavba VRT a růst investic do infrastruktury jsou podle ministra M. Kupky pro Česko klíčové. Polsko podle něj v posledních letech významně investovalo do své dálniční sítě a jeho HDP meziročně vzrostlo o 24 %, v Česku to bylo pouze 14 %.

V Praze Správa železnic (SŽ) bude stavět budovu pro centrální dispečerské pracoviště (CDP) pro dálkové řízení provozu na vysokorychlostních tratích v Čechách za 39,9 milionu korun. Zahájení stavebních prací správa plánuje na rok 2027. SŽ také sbírá podněty pro výstavbu VRT od veřejnosti prostřednictvím takzvaných pocitových map. Téměř 700 obyvatelů Prahy podalo více než 2 000 podnětů k přípravě projektu VRT v Praze. V Praze by VRT měla vést územím Prahy 10, Prahy 15, Dolních Měcholup, Prahy-Dubče, Dolních Počernic, Kyjí a Prahy 9. V současnosti se debatuje také o možné výstavbě na území Prahy 2 a napojení VRT na současnou železniční síť a na městskou hromadnou dopravu.

O projektování vysokorychlostních tratí v Česku má podle serveru Zdopravy.cz zájem i jihokorejská firma Dohwa Engineering. Ve sdružení s českou společností NDCon Group podala nabídku na přípravu projektové dokumentace vysokorychlostní trati ze Světlé nad Sázavou do Velké Bíteše.

remspace/ČTK

V druhém čtvrtletí se v České republice prodalo meziročně o 23 % více bytů a o 27 % více rodinných domů. Nejvíce bytů se prodalo v Praze a domů ve Středočeském a následně Jihomoravském kraji. Vyplývá to z analýzy portálu Valuo.cz. Podle analýzy oproti prvnímu čtvrtletí vzrostly ceny bytů o 1,5 %, a medián cen českých bytů je tak v současnosti zhruba tři miliony korun. Domy mezičtvrtletně zdražily o 1 % na medián 3,8 milionu korun.

Celkem se v Česku za druhé čtvrtletí prodalo 16 628 bytů. V Praze bylo prodáno 4 171 bytů, meziročně o 17 % více. Přes 1 700 bytů se prodalo také v Jihomoravském a Středočeském kraji. Zatímco na jižní Moravě byl meziroční nárůst téměř o třetinu, ve středních Čechách to bylo více o 8 %. Přes tisíc bytů se prodalo také v kraji Moravskoslezském, kde oproti stejnému období loňského roku analýza eviduje nárůst o 11 %, a v kraji Ústeckém, kde se prodeje zvýšily o 26 %.

Domů se ve druhém čtvrtletí prodalo 10 617. Přestože v hlavním městě jich našlo kupce 355, meziročně se jedná o nárůst o dvě třetiny. Největší počet prodejů domů byl zaznamenán ve Středočeském kraji, kde se prodalo 2 022 domů, tedy o 22 % více než loni na jaře. Po něm následovala jižní Morava, kde se prodalo 1 252 domů, tedy meziročně o téměř pětinu více.

remspace/ČTK

V letošním prvním čtvrtletí se mezičtvrtletně zvýšila průměrná cena bytů v ČR o 4 %, metr čtvereční tak stál v průměru zhruba 99 300 korun. Nejvíce ceny rostly v Libereckém, Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Naopak mezičtvrtletně klesla cena bytů na Vysočině a v Pardubickém kraji. Vyplývá to z dat technologicko-poradenské společnosti Deloitte. „První kvartál letošního roku byl ve znamení pokračujícího růstu. Po čtyřech čtvrtletích, kdy ceny bytů v Česku spíše klesaly, došlo podruhé v řadě k růstu cen,“ řekl expert na nemovitostní trh z Deloitte Petr Hána. „Momentální situace na realitním trhu potvrzuje, že trend poklesu je definitivně u konce. Od začátku letošního roku tak dochází k opětovnému obnovení a zvýšení poptávky, což se projevuje i na cenách bytů,“ dodal.

Nejvyšší mezičtvrtletní růst cen napříč zemí byl zaznamenán v Libereckém kraji, a to o 8 %, ve Zlínském kraji byty zdražily o 6,4 %, v Olomouckém o 5 % a Moravskoslezském o 4,2 %. Ceny bytů se zvýšily o 2,6 % ale také v obecně nejdražší Praze a o 1,7 % v Karlovarském kraji. Naopak na Vysočině zlevnily byty o více než 11 % a v Pardubickém kraji o více než 9 %. O necelých 5 % ale v průměru zlevnily také byty na Ústecku a o 2,9 % v jižních Čechách.

Nejdražší byty jsou i nadále v hlavním městě, kde metr čtvereční v bytě stojí v průměru 124 900 korun. Pražské byty zdražily ve všech městských částech. Nejrychlejší růst byl zaznamenán v Praze 4, a to o 11 % na 119 100 korun za metr čtvereční a v Praze 5 o 7,8 % na 137 900 korun. O 5,6 % zdražily také byty například v Praze 10 na 117 200 korun za metr čtvereční a o 4,2 % na 112 700 korun v Praze 9. Ceny naopak stagnovaly nebo rostly jen mírně v Praze 7, Praze 1 a Praze 3.

Po Praze jsou nejdražší byty v Jihomoravském kraji s cenou 102 000 korun za metr čtvereční a ve Středočeském kraji, kde metr čtvereční stojí zhruba 79 000 korun za metr čtvereční. Nejnižší ceny bytů jsou pak v Ústeckém kraji s cenovkou 33 500 korun za metr čtvereční, v Moravskoslezském kraji, kde metr čtvereční stojí 44 700 korun, a následně v kraji Karlovarském, tam je metr čtvereční oproti Ostravsku dražší zhruba o 1 700 korun.

Celkem se v prvním čtvrtletí prodalo 6 127 bytů, z nichž 2 929 bylo v novostavbách a v 1 965 případech se jednalo o prvoprodeje. Ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor vyplývá, že banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 24,2 miliardy korun, což je nejvyšší hodnota od března 2022. Proti květnu je to růst o 2 %, meziročně o 73 %. Úrokové sazby nových úvěrů nepatrně klesly na 5,06 % z květnových 5,07 %.

remspace/Forbes/ČTK

Vláda schválila program na podporu investic obcí a krajů do dostupných nájemních bytů. Žádosti o peníze bude možné podávat na Státním fondu podpory investic v říjnu, do poloviny roku 2026 v něm bude připraveno 7 miliard korun. Dalších 3,5 miliardy korun by měla od příštího roku uvolňovat Národní rozvojová banka. Podpora nebude čistě dotační, ale bude založená spíš na využívání návratných finančních nástrojů, jako jsou výhodné půjčky. To by mělo umožnit zajištění dlouhodobé podpory pro vytváření obecních a krajských bytových fondů pro dostupné nájemní bydlení. Zvýšení počtu obecních a krajských bytů určených k pronájmu za dostupné ceny pomůže mladým rodinám, seniorům nebo jiným skupinám ohroženým bytovou nouzí. Zároveň budou moct samosprávy nabídkou těchto bytů zajišťovat, že si udrží pracovníky v důležitých profesích.

Novela zákona vymezující dostupné bydlení je účinná od počátku července. V dostupném bydlení poskytovaném například státem, kraji a obcemi nemá nájemné v prvním roce přesáhnout částku vypočtenou z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu. Zároveň bude muset být nižší než srovnatelné obvyklé místní nájemné. V dalších letech se dostupné nájemné může zvyšovat o inflaci, ale nejvýše o 4 % ročně. Na dostupné bydlení by mohli dosáhnout domácnosti bez vlastního bydlení do určité výše čistého příjmu, oběti domácího násilí nebo lidé v takzvaných preferovaných profesích. Patří k nim zdravotníci, učitelé, policisté, záchranáři a pracovníci v sociálních službách. Nájemníci v dostupném bydlení budou mít podle novely nájemní smlouvu zpravidla až na dva roky s možností prodloužení na dobu určitou.

remspace/ČTK

Na trhu průmyslových nemovitostí v České republice jsme se doposud setkávali s převisem poptávky nad nabídkou, nyní se situace mění a projevuje se to i ve výši nominálních nájmů, které pozvolna klesají. Ještě více je to však patrné u efektivního nájemného, jehož pokles je v poslední době skutečně výrazný.

„Kormidlo se otáčí a trh již není stoprocentně jenom pronajímatelů. Prostředí průmyslových nemovitostí se díky tomu racionalizuje. Poptávka významně ochladla, ubyly realizované logistické tendry a v portfoliu pronajímatelů se začínají objevovat volné jednotky, což se již nějakou dobu nedělo. Změna situace je patrná především v množství nabízených pobídek pro nájemce ze strany pronajímatelů. Ti nyní nabízí výrazně větší slevy z nájmů nebo investují ze svého do vybavení prostor a technologií dle potřeb klienta,“ vysvětluje Petr Narwa ze společnosti Prochazka & Partners.

Na českém trhu průmyslových nemovitostí pomalu končí období spekulativní výstavby, předpronájmů a plné obsazenosti prostor ihned po jejich dokončení. Dnes jsou nové projekty převážně pouze na papíře se stavebním povolením nebo v tzv. Shell & Core režimu, kdy jsou těsně před dokončením hrubé stavby před kolaudací, a pronajímatel vyčkává se stavbou či dokončením až na klienta, který si vezme buď celý objekt nebo alespoň jeho větší část.

„Struktura poptávky v České republice se velice proměnila a aktuálně její největší část přichází ze strany výrobních firem, které ale vyžadují specifické tipy objektů. Jejich požadavky na technologie a vybavení jsou mnohem komplikovanější a v některých případech zároveň kapitálově náročné. Tyto firmy proto stále častěji zvažují, zda zvolit výstavbu do nájmu nebo jít cestou výstavby vlastních budov na klíč,“ doplňuje P. Narwa.

remspace/ Prochazka & Partners

Kancelářský komplex AFI Europe s největší zelenou fasádou ve střední Evropě již brzy přivítá nové nájemce. V Praze otevře evropská mediální a zábavní společnost Sky CP Limited vývojové centrum pro svou streamingovou videoslužbu Sky Showtime. Ta do prostor v Karlíně plánuje přijmout desítky vývojářů specializujících se na tzv. front-end programování a jazyk JavaScript.

Svůj tým do kanceláří AFI Europe přesune i advokátní kancelář Wolf Theiss, která patří k předním advokátním kancelářím ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. S více než 390 právníky ve 13 zemích včetně České republiky a Slovenska zastupuje místní i mezinárodní průmyslové podniky, obchodní společnosti, ale i banky či pojišťovny. Administrativní komplex AFI Karlín, též přezdívaný Butterfly, byl dokončen počátkem roku 2018. Nachází se nedaleko stanice metra Křižíkova a disponuje celkem 23 000 m2 pronajímatelných ploch. Mezi současnými nájemci nechybí ALEF, mBank, Slevomat.cz, Edenred, IQVIA či Maersk Czech Republic.

remspace

Brněnská realitní skupina Trikaya prodala Obchodní centrum Řepy v Praze investičnímu fondu Pragorent. Transakce se uskutečnila na začátku července, její výši se obě strany rozhodly nezveřejňovat. Obchodní centrum Řepy koupila Trikaya na konci roku 2017 společně s polovičním podílem v dalším nákupním středisku, brněnském Futuru. Investice tehdy činila více než půl miliardy korun.

Nákupní centrum v pražských Řepích prošlo mezi lety 2020 až 2022 rozsáhlou rekonstrukcí, kdy se přestavěly a vzájemně propojily původní budovy a nad tou hlavní vznikla nástavba. Pronajímatelná plocha se tak zvýšila z 11 800 metrů čtverečních na 14 600 metrů čtverečních, přičemž nájemních jednotek je v centru 70.

remspace/ČTK

Investice do nemovitostí v České republice v druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 23 %. Celková hodnota za toto období činila přibližně 11,1 miliardy korun (440 milionů eur), přičemž za celé první pololetí přesáhla 22 miliard korun (800 milionů eur). Nejvíce se ve druhém čtvrtletí investovalo do kancelářského sektoru, následovaly investice do rezidenčních nemovitostí. Tyto informace pocházejí z analýzy realitně-poradenské společnosti Knight Frank. Podle této společnosti by měly letošní investice do nemovitostí překonat loňské, avšak zůstanou pod dlouhodobým průměrem.

Ve druhém čtvrtletí tvořily investice do kanceláří 39 % celkového objemu, což je z velké části zásluhou prodeje budovy na Václavském náměstí 42. Analýza také ukazuje vysoký zájem o rezidenční sektor. Podíl investic do rezidenčních nemovitostí určených k pronájmu (sektor „built to rent“) dosáhl 26 %, industriální nemovitosti představovaly 17 % z celkového objemu investic.

Dlouhodobě většina investic v ČR pochází z domácího kapitálu. V polovině letošního roku to bylo 81 %, následovaly investice z Izraele. Čeští investoři se také podíleli na největší transakci v Polsku, kdy společnost Star Capital Finance koupila portfolio šesti obchodních center od Cromwell Group za přibližně 7,2 miliardy korun (285 milionů eur).

„Předpokládám, že celkový objem investic by letos mohl dosáhnout hodnoty mezi 1,6 až 1,8 miliardami eur (40 až 45 miliard korun). V loňském roce se zobchodovaly nemovitosti za 1,45 miliardy eur (37 miliardy korun). Dlouhodobý roční průměr investičních objemů je však vyšší, a to 2,6 miliardy eur (65,6 miliardy korun). V jednání jsou pro tento rok jak transakce celých portfolií, tak prémiové kancelářské, hotelové a retailové nemovitosti v Praze,“ uvedla vedoucí oddělení průzkumů v Knight Frank Lenka Šindelářová.

Podle analýzy zůstaly výnosy z kancelářských, industriálních prostor a nákupních center ve druhém čtvrtletí stabilní. Další vývoj výnosů bude záviset na rychlosti a intenzitě případného snižování úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky. Ta letos v červnu poprvé od roku 2019 snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,25 %. Vzhledem k očekávanému pomalejšímu tempu snižování sazeb by měly být výnosové míry letos spíše stabilní.

remspace/ČTK

V Ostravě v pátek poklepáním na základní kámen oficiálně začala stavba nového koncertního sálu a rekonstrukce Domu kultury města Ostravy za 2,8 miliardy korun. Slavnostního aktu se účastnili i prezident Petr Pavel a americký architekt Steven Holl, podle jehož návrhu stavba bude. Podle S. Holla jde o spirituální dar pro budoucí generaci. Janáčkova filharmonie Ostrava na svůj sál čeká 70 let. Jako první v něm po dokončení stavby podle jejího ředitele Jana Žemly zazní Janáčkova Sinfonietta.

Zdroj vizualizace: Steven Holl Architects/Architecture Acts

Nová koncertní hala vznikne jako přístavba nynějšího kulturního domu. Projekt tak zahrnuje i jeho kompletní rekonstrukci. Evropská investiční banka poskytne na stavbu úvěr dvě miliardy korun. Dále má město přislíbeno 300 milionů korun od Moravskoslezského kraje a 600 milionů korun od státu, od ministerstva kultury. Ze svých zdrojů má Ostrava našetřeno za poslední roky více než 500 milionů korun. Stejnou částku jako nevratný finanční grant na projekt poskytne i Evropská unie z fondu pro spravedlivou transformaci.

Koncertní sál má mít 1 300 míst. Součástí projektu je například i divadelní sál s kapacitou 490 míst, komorní multifunkční sál s 515 místy, přednáškový multifunkční sál se 120 místy či edukační centrum s 200 místy. Součástí komplexu má být i nahrávací studio, restaurace, kavárna a další prostory. Město se o výstavbu nového sálu pokoušelo v minulosti šestkrát, nejprve v 60. letech 19. století, naposledy v roce 1969. Ukončení stavby je naplánováno na konec roku 2027. 

remspace/ČTK

Nový informační systém stavebního řízení, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), je podle představitelů opavské radnice nefunkční. Nelze v něm plnohodnotně pracovat. Radnice vyzývá ministerstvo k nápravě. Podle tajemník magistrátu Tomáše Elise se na situaci podobně dívají i představitelé dalších měst. Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš řekl, že lze očekávat ještě náročné týdny. Věří ale tomu, že postupně se ČR dostane do bodu, kdy digitalizace výrazně zjednoduší práci.

„Nasazená verze uvedeného systému není zatím dostatečně efektivní a přetrvávají zásadní nedostatky. Ve spolupráci s dalšími městy a obcemi apelujeme na zmíněné ministerstvo a intenzivně jej vyzýváme k nápravě,“ uvedl tajemník opavského magistrátu. Úředníci stavebního úřadu byli podle něj k 18. červenci pouze v počáteční fázi evidování podání.

Z podobného důvodu jako Opava se na MMR v otevřeném dopise nedávno obrátil také starosta Nového Boru na Českolipsku a předseda Sdružení obcí Libereckého kraje Jaromír Dvořák. Ptal se v něm, kdy bude Informační systém stavebních řízení plně funkční takovým způsobem, aby bylo jeho prostřednictvím možné absolvovat celý proces řízení, včetně všech potřebných úkonů, které stanovuje nový stavební zákon a další právní předpisy.

I. Bartoš už dříve uvedl, že nejčastějším problémem, se kterým se úředníci při využívání systému digitalizovaného stavebního řízení na MMR obrací, je právě nastavování jejich rolí. Při špatném zadání brání v přihlášení. Ještě ve čtvrtek si podle dat MMR 848 stavebních úřadů a dotčených orgánů neurčilo osobu pro příjem dokumentů v systému digitalizovaného stavebního řízení. Z celkových 1 440 úřadů a dotčených orgánů využívajících digitalizaci stavebního řízení jich zhruba polovina neměla přihlášené uživatele. Tyto úřady tedy ještě v tomto týdnu nedostávaly z portálu stavebníka žádosti a nemohly v systému plnohodnotně pracovat.

Přes léto je naplánována další série celodenních školení v krajích. Žadatelé přes portál stavebníka úspěšně podle posledních dat MMR poslali přes 2 000 žádostí a v Informačním systému pro úředníky eviduje přes 5 000 vytvořených dokumentů.

remspace/ČTK

Společnost UBM Development Czechia zkolaudovala rezidenční projekt Astrid Garden v pražských Holešovicích, ve kterém vzniklo 138 bytů a 2 obchodní jednotky. Projekt zahrnuje byty v dispozicích od 1+kk do 4+kk s obytnou plochou od 30 do 107 m², včetně dvou mezonetů s vlastním vchodem.

Zdroj: UBM Development Czechia

Většina z nich disponuje zahradou, terasou nebo balkonem, sklepem a parkovacím stáním ve dvoupodlažní podzemní garáži. V bytovém domě mohou vlastníci využít kolárnu s myčkou kol, dílnu pro rezidenty a společenskou místnost, sdílenou kancelář. Dvě retailové jednotky jsou umístěny v přízemí domu v ulici U Průhonu. Jedna z nich už má majitele, druhá jednotka může být využita například jako ordinace praktického či zubního lékaře, kanceláře, bistro nebo showroom designérů.

Zdroj: UBM Development Czechia

Noví vlastníci se nastěhují na podzim 2024. K prodeji zbývá 70 jednotek převážně s dispozicí 1+kk a 2+kk. Bytový komplex s ekologickou certifikací BREEAM je navržen architektonickým studiem Bogle Architects. Prodej bytů zajišťuje realitní kancelář Lexxus Norton.

remspace

Garden Towers Apartments, ambiciózní projekt dostupného bydlení za 93 milionů dolarů, určený pro starší obyvatele, byl úspěšně dokončen v Bronxu v New Yorku. Projekt zahrnuje dvě budovy s celkem 150 jednotkami pro osoby starší 62 let. Projekt je součástí širšího plánu města na podporu dostupného bydlení v hodnotě 25 miliard dolarů, který má za cíl vybudovat nebo zachovat po celém státě 100 000 dostupných domovů.

Projekt navrhly v rámci spolupráce společnosti Foxy Management, HANAC a JLD Advisory. Všechny jednotky v Garden Towers Apartments jsou dostupné pro obyvatele s příjmem na úrovni nebo pod 50 % mediánu příjmu v oblasti. Z celkových 150 jednotek bylo 45 vyhrazeno pro bývalé bezdomovce, kteří budou mít na místě k dispozici sociální služby.

Projekt se skládá ze dvou budov navržených podle standardů pasivního domu. Mezi vybavení, které budou mít obyvatelé k dispozici, patří parkování pro nájemníky, vnitřní uložiště pro kola, prádelna, počítačová místnost a multifunkční prostory. Dále jsou budovy vybaveny solárními panely na střeše a úspornými vodovodními armaturami. Garden Towers Apartments se nachází v blízkosti nákupních center, zdravotnických služeb a místních parků.

Projekt získal finanční podporu z různých zdrojů. Program Low Income Housing Tax Credit od Homes and Community Renewal (HCR) umožnil získat přibližně 42,3 milionu dolarů, Housing Finance Agency poskytla 23,7 milionu dolarů v trvalých daňově osvobozených dluhopisech. Dále byla zajištěna půjčka ve výši 9 milionů dolarů od programu Affordable Housing Fund Program kanceláře HCR’s Office of Resilient Homes and Communities. New York City Department of Housing Preservation and Development přispěl 9,3 milionu dolarů prostřednictvím svého programu Senior Affordable Rental Apartments.

remspace/www.globaldata.com