Navzdory přetrvávající pandemii koronaviru a zdražování na poli realit společnost YIT za rok 2021 navýšila oproti tomu předchozímu počet prodaných bytů o téměř 20 % – dohromady se jednalo o 352 nových jednotek. Tím dosáhla celkového obratu blížícího se 2 mld. Kč.

V realizaci má YIT aktuálně 5 projektů: Parvi Cibulka, Koti Libeň, Vesi Hostivař, Suomi Hloubětín a Lappi Hloubětín. V letošním roce plánuje zahájit výstavbu a dát do prodeje více než 600 bytů. Nové projekty chystá například v Praze 5, 9, 11, 12 a 15 a uvažuje také o lokalitách v blízkosti hlavního města. Podle nadnárodní strategie nadále dbá na ekologické aspekty a snižování emisí CO₂, kdy chce do roku 2030 zmenšit svou uhlíkovou stopu na polovinu z úrovně roku 2019.

SF/pb

Rusko a Ukrajina patří mezi trojici nejčastějších zahraničních vlastníků českých společností. Ruští a ukrajinští podnikatelé v České republice vlastní celkem 24 518 firem. „Aktivnější na našem trhu jsou Ukrajinci, kteří ovládají 12 581 společností s objemem základního jmění 2,4 miliardy korun. Podnikatelé z Ruska kontrolují 11 937 společností se základní jměním 8,1 miliard korun,“ říká analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová s tím, že nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem jsou Slováci, když druhá příčka patří právě Ukrajincům a třetí Rusům.

Podle podrobnějších dat podnikatelé z Ruska a Ukrajiny nejčastěji ovládají společnosti s ročními tržbami nepřevyšujícími jeden milion korun. V případě firem s ruskými majiteli se jedná o 92 % firem, s ukrajinskými 84 %.

Nejvíc ruských a ukrajinských podnikatelů v ČR působí ve shodných oborech činnosti – velkoobchod a maloobchod (36 % ruských a 23 ukrajinských) a činnosti v oblasti nemovitostí (34 % ruských a 21 % ukrajinských). V případě firem s ruským kapitálem dalším nejoblíbenější segmentem podnikání jsou služby (11 % firem), zpracovatelský průmysl (5 %) a stavebnictví (3 %), zatímco u ukrajinských firem je třetím nejčastějším oborem je stavebnictví (16 %) před službami (14 %) a zpracovatelským průmyslem (7 %).

SF/pb

Nová městská čtvrť v Holešovicích pro 25 tisíc obyvatel je o krok blíže k výstavbě. Změna územního plánu pro největší pražský brownfield se už dostala až do finální fáze a nyní jde do tzv. veřejného projednání. Veřejnost má nyní možnost se k budoucí podobě území vyjádřit a po vypořádání všech připomínek může být do roka schválená, čímž bude jeden z největších pražských brownfieldů „odemknutý“. Do tří let by se mohlo začít v lokalitě stavět.

Lokalita Bubny-Zátory v pražských Holešovicích o rozloze 110 hektarů jsou jedním z největších transformačních území v Praze, které je jen o něco menší než rozloha pražského Starého Města. Hlavní město představilo v prosinci 2020 územní studii, která navrhuje bydlení až pro 25 000 obyvatel, kompletní veřejnou vybavenost či velký centrální park. Součástí lokality bude i nová budova Vltavské filharmonie.

Na podzim Centrum architektury a městského plánování (CAMP) chystá výstavu o budoucnosti lokality Bubny-Zátory v rámci pravidelného cyklu o pražských brownfieldech.

SF/pb

Jen těžko se nám hledají slova k posledním dnům. Sdílíme zásadní odpor k ruské agresi vůči zemi, ze které pochází naši kolegové a přátelé. Jednoznačně stojíme za Ukrajinou, za jejím lidem, za našimi ukrajinskými kolegy, přáteli a jejich blízkými.

Vedení hlavního města začne jednat s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a poslanci o změně živnostenského zákona, která by která by městu umožnila regulovat nabídku bytů přes ubytovací platformy typu Airbnb. V metropoli funguje v režimu Airbnb několik tisícovek bytů.

„Chceme, aby byly zákonem zmocněny krátkodobé ubytování do určité míry regulovat. Je to jediná šance, jak si to můžeme řešit sami,“ řekl jeden z předkladatelů materiálu a opoziční zastupitel Patrik Nacher (ANO). Podle radní Hany Kordové Marvanové (STAN) zmíněné usnesení zastupitelů posílí mandát primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a vedení města k jednání s ministerstvy a Sněmovnou.

Pražští zastupitelé napříč stranami se shodli, že město musí získat nejen podporu MMR, ale také mimopražských poslanců. Jim musí vysvětlit, nakolik je novela pro Prahu důležitá. „Pokud k tomu nebude vyjednána podpora, tak to (Sněmovnou) neprojde. Důležité je získat podporu poslanců z měst, kterých se to netýká,“ řekl opoziční zastupitel Ivan Pilný (ANO). Návrh připravený Prahou je podle něj zpracován kvalitně.

V Praze nabízeli majitelé v polovině loňského července na platformě Airbnb ke krátkodobému pronájmu 6 972 ubytovacích jednotek, tři čtvrtiny z toho tvořily samostatné byty či domy. V červenci roku 2019, tedy před vypuknutím pandemie koronaviru, to bylo 14 077 jednotek.

ČTK

Realitní společnost CPI Property Group (CPIPG) již získala všechna povolení antimonopolních úřadů, která potřebuje pro svůj záměr převzít rakouského konkurenta Immofinanz. Informovaly o tom Hospodářské noviny, které také upozornily, že převzetí by pro CPIPG znamenalo, že bude středoevropským lídrem v realitách.

Po Rakousku, Česku, Německu, Polsku, Srbsku, Rumunsku a Slovensku se včera ke spojení kladně vyjádřil také maďarský antimonopolní úřad. CPIPG tak může začít realizovat již dříve domluvené nákupy akcií v Immofinanz, jejichž vypořádání čekalo na povolení antimonopolních úřadů – a měla by získat podíl větší než 50 %.

ČTK

Developer PSN postaví během pěti let 3 000 bytů v 25 projektech za více než 11 miliard korun. Dalších deset miliard má developer na nové akvizice. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy PSN, kterou má ČTK k dispozici. Mezi projekty developera patří mimo jiné budova Vanguard v pražských Modřanech – přestavba bývalé továrny, kde vznikne 150 loftů ve 14 patrech. Kromě koupě výstavby ve Vinohradské ulici, kde bývala budova Transgas, chystá PSN přestavbu továrny Koh-i-noor ve Vršovicích, kde vznikne na 550 bytů. Loni developer prodal 294 bytů v celkové hodnotě 1,5 mld. Kč.

ČTK

Krajské zastupitelstvo v Liberci dnes vyzvalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), aby při revizi nového stavebního zákona (NSZ) zachovalo smíšený model výkonu stavební agendy na obcích. Stavební úřady by podle krajských zastupitelů neměly zůstat jen v obcích s rozšířenou působností, ale i na obcích s pověřeným obecním úřadem. Nejprve je třeba stavební řízení zjednodušit a zrychlit, a teprve pak je možné redukovat počty úřadů, řekl na jednání zastupitel a starosta Nového Boru Jaromír Dvořák (Starostové pro Liberecký kraj).

Zastupitelstvo podporuje záměr vlády a MMR provést zásadní novelizaci NSZ s tím, že budou zachovány stavební úřady v rámci spojeného modelu na obcích a krajích a bude zrušen nejvyšší stavební úřad. Sněmovna schválila NSZ loni v červenci, plné účinnosti má nabýt 1. července 2023. Od začátku ale zákon kritizují obce i kraje. Vláda počátkem února schválila novelu, které má o rok odložit účinnost klíčových pasáží. Odložen by tak byl například vznik plánovaných krajských stavebních úřadů.

ČTK

S návrhem Metropolitního plánu se veřejnost od 26. dubna může seznámit v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v emauzském areálu. Připomínky bude možné podat prostřednictvím magistrátního Portálu Pražana, přímo v CAMP-u nebo přes podatelnu magistrátu.

Plán určí směry budoucí rozvoje výstavby v Praze, , platit by měl začít od 1. ledna 2023. Současný plán byl schválen v roce 1999, jeho nová verze se připravuje do roku 2018. Ta oproti současnému územnímu plánu řeší například výškovou regulaci, nebere v potaz pouze funkční využití území, ale hledí také na jeho charakter, když pozornost věnuje i klimatickým změnám, bydlení, veřejným prostranstvím a veřejné vybavenosti.

ČTK

Finský developer YIT vstoupil do partnerství se skupinou RSJ Investments, kterou spoluvlastní podnikatel Karel Janeček. Budou se spolu podílet na projektu rezidenčního areálu Vesi Hostivař v pražské Hostivaři – ten vyrůstá na brownfieldu bývalé pily nedaleko hostivařské přehrady. Zahrnuje 208 apartmánů s dispozicemi 1+kk až 4+kk, v pěti objektech. Investor původně avizoval, že apartmány budou sloužit k pronájmům, nyní je ale nabízí k prodeji.

Projekt v minulosti kritizovali místní obyvatelé například proto, že se nachází v chráněném přírodním parku Hostivař-Záběhlice. Námitky proti němu měl i Institut plánování a rozvoje, protože v územním plánu jsou pozemky bývalé pily označeny jako tzv. ostatní plocha, kde není možné stavět rezidenční zástavbu. Stavební úřad Prahy 15 záměr nicméně schválil.

ČTK

Celý rok 2021 se nesl ve znamení rekordně silné poptávky a růstu cen nemovitostí, který ani přes očekávání z počátku roku nezpomalil. Růst se projevil i v prémiovém segmentu nemovitostí, které realitní kancelář Svoboda & Williams dlouhodobě sleduje. Ta dění v uplynulém roce nyní shrnuje v osmém vydání průzkumu Market Report.

Jednou z hlavních motivací kupujících, která hnala poptávku i ceny nemovitostí vzhůru, byla ochrana úspor před inflací. Roli sehrála i nejistota z vývoje na realitním trhu – nelze totiž s jistotou říct, kdy nemovitosti narazí na cenový strop. V roce 2021 tak klienti Svoboda & Williams za metr čtvereční novostavby v průměru zaplatili 152 043 Kč, v porovnání s rokem 2020 tedy o 12,1 % více. Na 132 062 Kč se dostala cena za metr čtvereční přeprodeje, která se zvýšila o 10,6 %.

Na uvedených hodnotách je patrné, že průměrné ceny v segmentu nemovitostí, které Svoboda & Williams sleduje, nekopírují v období ekonomického oživení trhu prudký růst cen v segmentu mainstreamových nemovitostí. Inflace je nejpatrnější na cenách bytů v nových projektech, a to vzhledem k velkému objemu stále nákladnějších stavebních materiálů a prací.

Z analýz Svoboda & Williams dále vyplývá, že výrazněji začalo růst také průměrné měsíční nájemné. Jelikož se do Prahy po zmírnění protipandemických opatření vrátili zahraniční pracovníci a studenti, došlo k výraznému oživení poptávky po nemovitostech k pronájmu. S tím začala opět výrazněji stoupat i cena průměrného nájemného za byty, které Svoboda & Williams sleduje – podle Indexu cen nájmů S&W + VŠE stouplo o 5,7 % na 30 900 Kč za měsíc.

Analýzy v rámci Market Reportu vycházejí z dat o prodejních a nájemních transakcích, generovaných aktivitami kanceláře Svoboda & Williams. Ta jsou doplněna o údaje o prodeji nemovitostí získané z katastru nemovitostí, které svými parametry odpovídají sledovanému vzorku. Market Report pracuje výhradně s daty, která vycházejí z realizovaných cen, při jejichž výpočtu je navíc zohledněna cena za parkování a poměrná část exteriéru. Tato metodika využívá pro přepočet plochy exteriéru speciálně vyvinutý algoritmus, který progresivně krátí plochu exteriéru a zároveň bere v úvahu její poměr vůči ploše interiéru.

Dalším užitečným nástrojem pro přesnější interpretaci vývoje nájemního trhu je analytický nástroj Index cen nájmů S&W + VŠE, který RK Svoboda & Williams vyvinula ve spolupráci s Fakultou informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Zdrojem dat tohoto indexu jsou skutečně dosažené ceny nájemného u bytů, které měla Svoboda & Williams ve své nabídce.

SF/pb

Český developer UDI Group získal stavební povolení k výstavbě projektu Lastavice (Vlaštovky) v srbském hlavním městě Bělehradu. Vznikne zde téměř 500 bytů za dvě miliardy korun. Na pozemku jen asi čtyři kilometry od centra města UDI Group vybuduje dva 11-podlažní bytové domy se 492 byty. Stavět se začne v březnu, kdy také společnost zahájí prodej bytů. „V Srbsku jsme stavební povolení získali v podstatě rok a půl od koupě pozemku. Proti původnímu harmonogramu je to o něco později. Důsledky covidu se projevily také na tamních úřadech. Přesto jde ve srovnání s běžnými poměry v hlavním městě České republiky o mnohonásobně rychlejší proces,“ zdůraznila ředitelka strategie UDI Group Marcela Fialková.

Na srbském trhu, kde developeři podnikají s běžnou marží na úrovni 25 procent, se růst stavebních prací a materiálu obratem propsal do cen prodávaných bytů. „To se ale netýká jen nás, zasáhlo to celý trh. Pandemie je zkrátka dalším důvodem, proč ceny bydlení v Srbsku rostou Přesto jsou ale investičně mnohem zajímavější než byty v Česku. Je zde totiž daleko větší prostor pro další růst cen. Vyšší je také výnos z pronájmu,“ poznamenala Fialková.

UDI Group působí kromě Srbska a České republiky také v Maďarsku a Polsku. V letošním roce připravuje vstup na několik dalších trhů například v západní Evropě. Nezaměřuje se jen na bytové projekty, je komplexním investorem, který staví bydlení, kanceláře, obchodní centra i průmyslový development. Aktuálně realizuje nebo připravuje 16 projektů, podle slov managementu firmy dnes 80 % svých aktivit směřuje mimo ČR.

SF/pb

Pražský magistrát zřídí Fond spoluúčasti investorů na rozvoji území, do kterého budou developeři po dohodě s městem přispívat na rozvoj infrastruktury. V případě, že developer využije pozemek v souladu s územním plánem a danými omezeními, zaplatí 700 Kč za metr čtvereční hrubé podlažní plochy. V případě, že zažádá o změnu územního plánu na zvětšení projektu, pak za každý metr nad rámec původního rozsahu zaplatí 2 300 Kč.

Rozhodli o tom ve čtvrtek v noci pražští zastupitelé, kteří současně chválili metodiku, podle níž se bude výše příspěvků vypočítávat. Uzavření smlouvy mezi stavebníkem a městem bude dobrovolné. Peníze, které investor městu poskytne, budou účelově vázány na vybavení či úpravu veřejné infrastruktury nebo na výstavbu rekreačního vybavení a bytů.

Magistrát i městské části v minulosti s developery uzavíraly mimořádné smlouvy, v kterých se developer zavázal splnit požadavky města nad rámec svých povinností. Stalo se tak například u projektu plánované výstavby Masaryk Centre, kterou podepsaly se společností Prague CBD ze skupiny Penta magistrát a Praha 1. V blízké budoucnosti by měl magistrát na základě zmíněné metodiky získat například od developerů plánujících výstavbu na území nákladového nádraží Žižkov, asi 1,53 miliardy Kč.

ČTK

Realitní kancelář RE/MAX loni zvýšila v Česku svůj obrat na 1,29 mld. Kč z předloňských 898 mil. Kč. Počet prodaných nemovitostí, které zprostředkovala, se meziročně zvýšil o 15 % a počet pronájmů o 8 %. Vedle nárůstu počtu prodaných nebo pronajatých nemovitostí společnost prodala i více licencí, otevřela dalších 12 kanceláří a rozšířila síť makléřů. Podle hospodářských výsledků společnosti činil loni hrubý provizní obrat každé kanceláře sítě RE/MAX v průměru 8 mil. Kč, přičemž průměrný provizní obrat makléře byl 1 mil. Kč. RE/MAX má v Česku, kde působí od roku 2005, 160 franšízových kanceláří, kde pracuje přes 1 300 makléřů.

Tržby realitních firem v ČR meziročně stouply navzdory opatřením proti šíření koronaviru i předloni, u některých více než o desetinu. Podle tehdejšího vyjádření zástupců těchto společností pro ČTK zájem kupujících v roce 2020 přechodně opadl jen v několika týdnech po vyhlášení nouzového stavu v polovině března. Konkrétně RE/MAX v roce 2020 navýšil obrat meziročně o 13,5 % a tržby holdingu M&M Reality předloni meziročně vzrostly o 16 %.

ČTK

Město Přelouč na Pardubicku vybralo developera, který postaví sídliště Hodinářka 2. Firma Enteria na to má čas 15 let, ale chce vše stihnout za sedm let. V lokalitě vznikne deset bytových a devět řadových domů se 180 byty, a to ve čtyřech etapách.

Do tendru se přihlásili tři uchazeči, vyhrála už zmíněná Enteria, která městu nabídla 7 905 korun za metr čtvereční, pozemky ale získá až po dokončení projektu.

V lokalitě už v minulosti čtyři domy vznikly, město postupovalo podobně jako v druhé etapě, kterou teď developer chystá.

ČTK

Představenstvo a dozorčí rada rakouské realitní společnosti Immofinanz nedoporučují akcionářům přijmout nabídku CPI Property Group (CPIPG) na převzetí podniku. Nabízenou cenu považují za příliš nízkou, uvádějí ve včerejším prohlášení. Vítkova společnost už v Immofinanz vlastní 32 % akcií a prostřednictvím nabídky chce získat většinový podíl. CPIPG za každou akcii Immofinanz nabídla 21,2 eura, nabídka platí do 23. února. Cena akcií na vídeňské burze se nyní pohybuje v blízkosti 22,6 eura.

„Představenstvo a dozorčí rada vítají záměr CPI Property Group těžit z atraktivního růstového potenciálu firmy Immofinanz a podpořit její rozvoj a expanzi jakožto dlouhodobý velký akcionář. Cena, kterou CPIPG za akcie Immofinanz nabízí, je však výrazně nižší než současná hodnota firmy a neodráží její významný růstový potenciál,“ píše se v tiskové zprávě Immofinanz.

ČTK

Celková nabídka českých moderních industriálních ploch podle sdružení Industrial Research Forum překonala hranici 9,6 milionů čtverečních metrů. A ke konci roku bylo na území České republiky navíc ve výstavbě více než 1,1 milionů čtverečních metrů. Polovina prostor v aktuálně rozestavěných halách se nachází v Olomouckém, Plzeňském a Moravskoslezském kraj.

Ve čtvrtém čtvrtletí byly uzavřeny nové smlouvy na více než 478 500 metrů čtverečních skladových a průmyslových ploch, čímž došlo k překonání rekordu z minulého čtvrtletí.

Neobsazenost, tedy podíl volných ploch na celkové výměře logistických prostor, ve srovnání s předchozím čtvrtletím mírně poklesla o 36 bazických bodů na 1,6 % a ve srovnání se 4. čtvrtletím loňského roku došlo k poklesu o 251 bazických bodů.

Průměrné nejvyšší dosažitelné nájemné v Praze opět vzrostlo o 15,4 % na úroveň 6,00 eur za m² měsíčně, přičemž několik speciálních nabídek začíná již na 7,00 eur za m² měsíčně. Do budoucna se očekává další růst nájemného.

SF/pb

Developerská společnost Prologis získala další pozemky pro logistický park u dálnice D1 poblíž Ostředku na Benešovsku. Nový pozemek s plochou 7,15 hektaru umožňuje potenciální výstavbu o rozloze 27 000 metrů čtverečních. Celková plocha parku se díky tomu zvýší na 196 000 metrů čtverečních.

„Akvizice více pozemků v Ostředku zvyšuje potenciál parku stát se jedním z klíčových logistických uzlů v České republice,“ uvedl viceprezident a ředitel projektového managementu Prologis v České republice a na Slovensku Michal Vrba.

Poblíž Ostředku buduje logistický areál také developerská skupina UDI Group, investuje do něj miliardu korun. Skupina staví na pozemku o rozloze 140 000 metrů čtverečních, haly zaberou 50 000 metrů čtverečních.

ČTK

Funkcionalistickou budovu pošty u hlavního nádraží v Brně zakoupila v elektronické aukci společnost Recollect, která je součástí skupiny Trinity Bank. Dosavadní majitel objektu, společnost Česká pošta, v pondělí potvrdila prodej budovy v elektronické aukci za 117 mil. Kč. Raritou budovy je výtah páternoster, který nechala pošta v roce 2013 opravit do provozuschopného stavu. V 80. letech byla budova částečně opravena, ale v současnosti potřebuje celkovou rekonstrukci.

Společnost na dotaz ČTK uvedla, že se nechystá budovu přestavět například na byty. „Budova bude využívána v souladu s územním plánem a budoucí podobou lokality po přesunu nádraží a bude opravena do kvalitního stavu s respektem k funkcionalismu. Konkrétní diskuse s odpovědnými orgány začnou až po nákupu budovy a po analýze její zanedbanosti,“ uvedla společnost ve vyjádření.

Nový vlastník poštovní budovy, Trinity Bank, existuje na trhu 25 let. Hlavními pilíři banky jsou financování nemovitostí a developerských projektů a dlouhodobé zhodnocení peněz v rámci spořicích a vkladových účtů. Banka dříve byla záložnou Moravský Peněžní Ústav. Jejím hlavním ekonomem je Lukáš Kovanda.

ČTK

Archeologové odkryli při rekonstrukci náměstí ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku základy barokní kašny. Ve středu města stávala od první poloviny 17. století. Kompletní obnova náměstí bezmála za 52 milionů korun začala v polovině července, sdělil dnes ČTK mluvčí valašskomeziříčské radnice Jakub Mikuš.

Součástí prací je i záchranný archeologický výzkum. Podle místostarostky Yvony Wojaczkové (ANO) jej za peníze z rozpočtu města zajišťují archeologové Muzea regionu Valašsko v čele se Samuelem Španihelem. „Zapojení muzea je zárukou znalosti místních poměrů a díky dlouhodobé spolupráci máme také jistotu odborného zmapování všech nálezů,“ uvedla místostarostka.

Jedním z dlouho očekávaných objevů je odkrytí základů barokní kašny nedaleko sochy svatého Floriána v jižní části náměstí z tohoto týdne. „První písemná zmínka z roku 1615 o ní doslovně říká: ‚Uvedena voda do kašny, ale kašna nedržela vody, musela se znovu spravovat.‘ Podle jiného zápisu provedl tuto opravu kameník Jan Foncun,“ řekl památkář města Petr Zajíc.

Přesné datum zániku kašny podle něj není známé. „Víme však, že ji nahradila socha svatého Floriána z roku 1747. Ta dnes stojí o několik metrů dál, ale pozůstatky zřejmě jejího původního podstavce se podařilo nalézt nad základem kašny,“ doplnil Zajíc. Archeologové objevili také část dřevěného kanálu, který vodu z kašny odváděl.

Nejde o první nálezy archeologů od zahájení úprav náměstí. „Již dříve jsme po odkrytí svrchní vrstvy centrální části narazili na barokní valounovou dlažbu z druhé poloviny 17. a začátku 18. století. V hloubce 40 centimetrů pod ní se pak v severozápadní části náměstí nacházely fragmenty stavební konstrukce zřejmě ze 16. století,“ uvedl Španihel. Záchranný výzkum, na kterém se podílí také archeolog Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, potrvá souběžně s rekonstrukcí náměstí do léta příštího roku.

Obnova náměstí zahrnuje například novou zeleň, povrchy a mobiliář v podobě laviček, odpadkových košů nebo osvětlení. Přibude fontána, pítko, ale také časová osa v centrální ploše. Náměstí bude zároveň přístupnější a bezpečnější pro chodce. Vzniknou odpočinkové zóny s ostrůvky zeleně, přibudou nové stromy, restaurační zahrádky by měly mít jasně vyčleněné plochy.

ČTK