Obec architektů vyhlašuje již XXIX. ročník Grand Prix Architektů. „Žijeme v turbulentní době, ale věřím, že stejně jako v loni se přihlásí vysoký počet prací a zůstaneme i nadále největší architektonickou soutěžní přehlídkou, která bude naplněna velmi kvalitními realizacemi a mezinárodní porota nebude mít opět jednoduchou práci“, uvedl k vyhlášení dalšího ročníku Ing. arch. Oleg Haman, předseda Obce architektů, z. s.

Největší českou architektonickou soutěžní přehlídku o nejlepší architektonický počin, realizovaný v uplynulém roce bude tradičně oceňovat pětičlenná porota skládající se ze čtyřech mezinárodních porotců a jednoho zástupce z České republiky:

Jean-Pierre Carniaux – FRANCIE ateliér Ricardo Bofill Taller de Arquitectura (RBTA)

Robert Schmitz – ŠVÉDSKO ateliér White Architekter

Martin Rein-Cano – NĚMECKO ateliér TOPOTEK 1

Michal Bogár – SLOVENSKO ateliér BOGÁR architekti

Eva Le Peutrec – ČESKO ateliér E-STUDIO

V průběhu července a srpna proběhne 1. kolo zasedání poroty, která vybere 50 nejlepších realizací postupujících do dalšího kola soutěže. Na přelomu září a října bude probíhat prezentace vybraných padesáti nejlepších projektů před porotou. Vyhlášení vítěze Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2022 se uskuteční v říjnu 2022, kdy se slaví Mezinárodní den architektury.

Přihlašovat se do soutěže je možné do 30. 6. 2022 zde.

Hlavní ceny soutěže:

Grand Prix Architektů – velká modrá kostka – udílí porota

Cena za celoživotní dílo – velká červená kostka – udílí Rada Obce architektů – nominace zasílejte na email@obecarchitektu.cz

Porota uděluje další ceny: malé modré kostky – v následujících kategoriích:

Novostavba

Rekonstrukce

Rodinný dům

Architektonický design

V případě, že nebude přihlášena kvalitní realizace, která by mohla být oceněna v jedné z těchto kategoriích, tak se cena v dané kategorii udělat nebude.

Dále jsou uděleny ceny za:

Interiér – malá žlutá kostka

Urbanismus – malá fialová kostka

Krajinářská architektura – malá zelená kostka

V letošním roce bude opět udělena cena za šetrnou stavbu, ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy, která byla poprvé udělena v roce 2020.

Obec architektů je spolek s tradicí od roku 1935, pokračovatel spolků architektů z první republiky. V roce 1989 se transformoval ze Svazu Architektů a v letech 1990 až 1993 se podílel na založení profesní organizace České komory architektů. V roce 1948 se stal zakládajícím členem Mezinárodního svazu architektů (UIA), ve kterém bylo členství České republiky novým vedením OA obnoveno v roce 2017, a tím bylo znovu vykročeno k zajištění ochrany a práv českých architektů ve světě. Současně je OA členem i Visegrádské skupiny (V4). Spolek je kulturní platformou českých architektů zajišťující spolkovou činnost s cílem propagovat české architekty široké odborné i laické veřejnosti jak v Česku, tak i v zahraničí

Hotel Opatov na pražském Jižním Městě prochází rekonstrukcí. V objektu, který vlastní pražský magistrát, vznikne po stavebních úpravách 275 bytů. Rekonstrukce výškové budovy, kterou má na starost stavební firma Hochtief, by měla být hotová v roce 2024. Pražský magistrát za ni podle zaplatí 688,88 mil. Kč bez DPH.

K podobným účelům jako Hotel Opatov má v budoucnu sloužit i nedaleká bývalá ubytovna Sandra. Objekt vlastní a nyní rekonstruuje Praha 11. Revitalizace Sandry by měla být podle nyní platných smluv hotová do konce roku 2023 a vzniknout by mělo 174 bytů. První etapu rekonstrukce, zahrnující úpravy interiérů, provádí od roku 2019 firma Hochtief.

ČTK

Pražský magistrát, dopravní podnik (DPP) a Správa železnic (SŽ) vyhlásily soutěž na podobu plánovaných úprav okolí a nové haly hlavního nádraží. Návrh má zahrnout tři velké projekty – stavbu tramvajové trati a úpravy Vrchlického sadů, které plánuje magistrát, a rekonstrukci nové odbavovací haly nádraží, což připravuje SŽ. Výsledky budou známy kolem poloviny příštího roku a stavět by se mohlo začít v roce 2025 nebo 2026. Zájem o projekt již podle garanta soutěže, architekta Jakuba Cíglera, potvrdily desítky světových architektonických studií. Dopravu v okolí nádraží má zlepšit má tramvajová trať, která povede od Vinohradské třídy přímo kolem nádraží a napojí se na nynější koleje v Bolzanově ulici. Původně město zvažovalo vedení tramvaje Opletalovou ulicí, ale to podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (za TOP 09) narazilo na hlukové limity. Koleje již kolem nádraží dříve vedly, v roce 1978 byly zrušeny. ČTK

Zisk realitní společnosti CPI vzrostl v prvním čtvrtletí meziročně o 243 % na 381 mil. eur (zhruba 9,4 mld. Kč). Firma do něj poprvé započetla i výdělky rakouské realitní skupiny Immofinanz, nad kterou letos získala kontrolu.  CPI chce získat také kontrolu nad další rakouskou realitní firmou S Immo.

ČTK

Z projektu luxusní rezidence Oaks Prague ve středočeských Nebřenicích odešli ruští miliardáři Alexandr Abramov a Alexandr Frolov. Novým vlastníkem Oaks Prague je nyní firma Eurocapital SE advokáta a investora Bohumila Koutníka.

Podle serveru Seznam Zpráv nebyli Rusové Abramov a Frolov, kteří jsou zároveň spolumajitelé ocelářského koncernu Evraz, na první pohled ve strukturách kolem projektové firmy Arendon vidět. Skrývali se za firmami sahajícími z Kypru přes Velkou Británii až na Britské Panenské ostrovy.

ČTK

Včera, tj. 31. května, skončil termín pro zaplacení daně z nemovitých věcí. Pokud je daň vyšší než 5 000 Kč, je možné ji zaplatit ve dvou splátkách. Platit daň z nemovitosti je třeba každý rok, finanční úřady poplatníkům zasílají informace s výší stanovené daně. Daňové přiznání k dani z nemovitosti se podává jednou, a to po pořízení nemovitosti nebo v případě změny. Termín pro jeho odevzdání byl letos do 31. ledna.

Na dani z nemovitosti finanční úřady loni vybraly 11,8 mld. Kč, předloni to bylo 11,6 mld. Kč. Daň se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanovený podle velikosti obce, a případně místním koeficientem.

ČTK

Hlavní město dokončilo ve spolupráci s městskou částí Praha 5 přípravy prvního projektu Dostupné družstevní bydlení (DDB). Na červnovém zastupitelstvu bude ke schválení předložen pilotní projekt, díky kterému může vzniknout v ulici Radlická v Praze 5 na městských pozemcích až 266 bytů. V rámci konceptu DDB se může v Praze každoročně stavět až tisíc bytů, oproti tržním cenám budou levnější i o třetinu.

Bydlení v Praze se stává těžko dostupné i pro lidi s průměrnými či nadprůměrnými příjmy, jak potvrzuje aktuální průzkum agentury Ipsos. Se stěhováním z metropole kvůli nákladům na bydlení počítá jako s reálnou možností 39 % obyvatel Prahy, 9 % už to dokonce velmi konkrétně plánuje. Celkem 88 % Pražanů se domnívá, že by město mělo řešit dostupnost bydlení nejen pro sociálně slabé, ale i střední vrstvy, tedy pro běžné pracující občany.

Koncept vytvořila radní Hana Kordová Marvanová společně s odborným týmem advokáta Jiřího Kučery, do jeho přípravy byly zapojeny i další subjekty, a to včetně bank, které budou hrát klíčovou roli při financování projektů DDB. Časem se na magistrátu podařilo vyřešit i námitky jiných politických subjektů, zejména Pirátů a sdružení Praha Sobě.

SF/pb

V Ostravě a Olomouci jsou náklady na vlastní bydlení v podobě měsíčních splátek hypotéky stále srovnatelné s platbami za nájemní bydlení. V Praze však v současné době nájem vychází zatím třikrát levněji. Vyplývá to z indexu společnosti UlovDomov.cz, která srovnání pro bydlení v největších městech zpracovala.

Například u bytu v Olomouci kategorie 1+kk lidé zaplatí za nájem průměrně 9 500 Kč. Splátka 90% hypotéky sjednané na 30 let při úrokové sazbě 5,97 % ročně by byla zhruba o 2 000 Kč vyšší. V Brně je ovšem měsíční splátka hypotéky zhruba dvojnásobná proti měsíční platbě za nájem.

Ceny bytů přitom rostou dlouhodobě. „Poslední roky jsme však v některých městech byli svědky až dvouciferného růstu. Cenu vlastního bydlení pak dále zdražila základní úroková sazba České národní banky, která se od začátku roku více než zdesetinásobila. Ceny nájemního bydlení proti tomu zažily po vypuknutí pandemie covid-19 stagnaci a mírný růst zahájily až v loňském podzimu,“ uvedl ředitel UlovDomov.cz Michal Hrbatý.

Hluboko do kapsy si lidé sáhnou při splátkách hypoték v Praze. Ty jsou u kategorií 1+kk a 3+kk více než dvaapůlkrát vyšší než u měsíčního nájemného. Ještě větší je rozdíl u nejžádanější kategorie 2+kk, kde průměrný nájem vychází na 15 500 Kč. „Splátka za hypotéku u bytu stejné rozlohy je ale třikrát vyšší a pohybuje se kolem 46.000 Kč. To už je samozřejmě cena, kterou každý zaplatit nemůže,“ podotkl M. Hrbatý.

Pro výpočet indexu použila společnost hypotéku na 90 % zástavní nemovitosti. Ta je dostupná pro lidi do 36 let, což tvoří přes polovinu zájemců o hypotéky. Lidé starší 36 let podle současných pravidel ČNB dosáhnou na hypotéku na 80 % zástavní hodnoty nemovitosti. Využití 80procentní hypotéky by index o něco snížilo, vzrostla by však potřeba počáteční hotovosti.

Podle M Hrbatého z dostupných statistik vyplývá, že nájemní bydlení bude hrát ve velkých městech do budoucna prim. „Dostaneme se tak postupně do situace běžné v západních zemí, kdy budou lidé dál setrvávat v nájemním poměru, protože pořízení vlastní nemovitosti si prostě nemohou dovolit,“ dodal.

UlovDomov.cz se prostřednictvím služby Ideální nájemce stará soukromým majitelům o více než 1 800 nemovitostí v hodnotě přes 11 mld. Kč.

ČTK

Nabídkové ceny bytů a rodinných domů na Slovensku v prvním čtvrtletí meziročně stouply o 23,3 %, proti předchozímu čtvrtletí pak o 8,5 %. Informovala o tom slovenská centrální banka (NBS), která od letošního roku změnila metodiku výpočtu cen rezidenčních nemovitostí. Podle analytiků NBS vývoj na trhu patrně ovlivnily zvyšující se úrokové sazby z úvěrů.

Bydlení na Slovensku zdražuje dlouhodobě, ceny bytů a domů opakovaně přepisovaly dřívější maxima. V prvním letošním čtvrtletí průměrná cena za metr čtvereční v rezidenčních nemovitostech dosáhla 2 510 eur (61 900 Kč), což zhruba odpovídá dvojnásobku průměrné měsíční mzdy v zemi.

NBS kvůli nové metodice revidovala údaje o cenách nemovitostí za loňský rok. „Výrazný mezičtvrtletní růst cen pravděpodobně úzce souvisí s postupně se zvyšujícími úrokovými sazbami v komerčních bankách. Domácnosti se na realitním trhu snažily využít ještě stále nízkých sazeb, čímž ceny tlačí směrem vzhůru,“ uvedli v komentáři analytici NBS.

Komerční banky na Slovensku v posledním období opakovaně hlásily zvyšování úrokových sazeb z hypotečních úvěrů, které byly dříve na rekordním minimu. Slovensko se jako člen eurozóny řídí měnovou politikou Evropské centrální banky (ECB). Její prezidentka Christine Lagardeová tento týden řekla, že depozitní sazba ECB se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude patrné, že se inflace stabilizuje na cílových 2 %. Ke zvýšení úrokových sazeb už přistoupily centrální banky ve Spojených státech (FED) i ve Velké Británii. Také Česká národní banka v souvislosti s vysokou inflací už opakovaně zvýšila svou základní úrokovou sazbu, v regionu střední Evropy nejvíce.

ČTK

Architektonickou soutěž na podobu výstavby v severozápadní části Vítězného náměstí v Praze 6 vyhlásí společnost Fourth Quadrant, tedy sdružení společností Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain, v září. Na soutěži se budou podílet Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), hlavní město a Praha 6. Vítězný návrh dvoufázové soutěže by měl být znám v květnu 2023. Na pozemcích mezi ulicemi Evropská a Jugoslávských partyzánů by měly vzniknout kanceláře, obchody, bytové prostory a nová budova VŠCHT.

Konsorcium developerů koupilo pozemky o rozloze 20 122 metrů čtverečních zhruba za miliardu korun v listopadu roku 2021. Ředitel komerční výstavby Penty Real Estate Pavel Streblov tehdy avizoval, že by měla vzniknout polyfunkční zástavba, jejíž realizaci developeři předpokládají do roku 2028.

Vítězné náměstí vzniklo v roce 1925 a od té doby mělo několik názvů, například v letech 1952 až 1990 se jmenovalo Říjnové revoluce. Mezi Pražany se pro něj nicméně vžil název Kulaťák. Se zástavbou tohoto území počítá dlouhodobě i územní plán Prahy.

ČTK

Jak dokládají hodnoty HB Indexu, ceny nemovitostí v Česku v letošním prvním čtvrtletí pokračovaly v rychlém růstu. Byty zdražily meziročně o 20,6 %, rodinné domy o 19,6 % a pozemky o 23,7 %, což je za 11 let zveřejňování indexu dosud nejvíc.

Zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou zatím růst nezpomalilo – uvedl předseda představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny Jiří Feix. Ceny podle něj dále rostou stejným tempem jako v loňském roce: „Svůj podíl na růstu cen má pravděpodobně malá nabídka nemovitostí, vysoký růst stavebních nákladů, obava z dalšího nárůstu úrokových sazeb a snaha lidí ochránit investicemi do nemovitostí finanční prostředky před pádivou inflací.“

Byty v prvním čtvrtletí nejrychleji zdražovaly v krajích, kde jsou v ČR dlouhodobě nejlevnější. Z rodinných domů mají lidé nadále největší zájem o ty, které nepotřebují rekonstrukci, když zájemci kvůli nižším cenám také vyhledávají objekty ve větší vzdálenosti od velkých měst. Prodeje pozemků vedle nízké nabídky dlouhodobě narážejí na zastaralé územní plány a nedostatečné inženýrské sítě. Také u pozemků je zájem hlavně o levnější z nich dál od měst. V Praze Hypoteční banka očekává nárůst poptávky po parcelách na brownfieldech, které dosud nebyly pro developery atraktivní.

HB Index je založený na reálných odhadech tržních cen nemovitostí, které si prostřednictvím hypotečního úvěru pořídili klienti Hypoteční banky. Banka index poprvé zveřejnila v dubnu 2011. Tehdy byla jeho hodnota 100, nyní je u bytů na hodnotě 214, u rodinných domů 190 a u pozemků na úrovni 241 bodů.

ČTK

Rusové byli mezi lety 2014 – 2019 nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem, ale v roce 2020 je o toto prvenství připravili Slováci. A zatímco naši východní sousedé své podnikání v ČR posilují, počet ruských firem a fyzických osob, které ovládají české firmy kontinuálně klesá již od roku 2014. Vyplývá to z analýzy společnosti Dun & Bradstreet.

„Za posledních devět let, kdy Dun & Bradstreet tyto statistiky vyhodnocuje, klesl počet firem registrovaných v ČR, které mají majitele s ruskou adresou, téměř o třetinu. Jejich celkový počet se snížil o 5 283 z rekorních16 991 v roce 2014 na svoji historicky nejnižší hodnotu 11 708 v roce 2022. Nejrychleji tyto firmy však ubývaly v posledním roce. V období mezi květnem 2021 a květnem 2022 se jejich počet meziročně snížil o 8 %, mezi lety 2018 a 2019 resp. 2019 a 2020 poklesl o 7 %,“ hodnotí vývoj analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová s tím, že zatímco počet společností s ruskými vlastníky posledních devět let nepřetržitě klesá, slovenské a ukrajinské firmy v ČR ve stejném období přibývaly rychlým tempem.

Firmy s ruskými vlastníky mají nejčastěji sídlo v Praze a Karlových Varech. Tři čtvrtiny ruských společností podniká v oblasti obchodu nebo nemovitostí. Zahraničními vlastníky z Ruska jsou téměř výhradně fyzické osoby a podnikatelskou základnu tvoří z 95 % společnosti s ručením omezeným.

SF/pb

Zastupitelé Hradce Králové koncem minulého týdne odmítli v rámci procesu EIA projekt obchodního centra Nová Zelená. Záměr podle nich nadměrně dopravou zatíží čtvrtě Kukleny, Svobodné Dvory a Plačice a vystaví jejich obyvatele hluku, znečištění ovzduší a vibracím. Shopping park Nová Zelená na polích na západním okraji města chystají developerská společnost J&T Real Estate CZ a majitel pozemků, společnost Endeta.

Společnost J&T Real Estate CZ oznámila, že ji usnesení zastupitelů nepřekvapilo. „Navzdory usnesení zastupitelstva trváme na tom, že postupujeme v souladu s platným územním plánem, opatřeními obecné povahy, předpisy a vyhláškami,“ uvedl místopředseda představenstva firmy CZ Martin Kodeš. V dokumentaci EIA se společnost podle něj vypořádala se všemi připomínkami ze zjišťovacího řízení včetně problematiky vsakování spodních vod a řešení dopravní situace.

Zastupitelé se usnesli, že radnice zašle krajskému úřadu k dokumentaci o vlivu stavby na životní prostředí (EIA) stavby vyjádření s negativním stanoviskem k záměru. Radnice také poukáže na údajné nesrovnalosti v dokumentaci EIA a bude požadovat jejich nápravu. Vyjádření musí město hejtmanství poslat do 29. května.

ČTK

Skupina Accolade, která se zaměřuje na investice do průmyslových nemovitostí, podepsala úvěrovou smlouvu se skupinou bank na 3,4 miliardy korun. Z půjčky se bude částečně financovat výstavba automatizovaného distribučního centra u Kojetína pro firmu Amazon – to vyrůstá na brownfieldu po někdejším cukrovaru.

SF/pb

Další léty chátrající brownfield se v Praze mění v rezidenční komplex. Projekt Lihovar Smíchov na místě někdejšího zlíchovského lihovaru chce být vstupní branou do metropole od jihu a nabídne 550 bytů, přičemž třetina z nich bude k pronájmu. V bývalé varně vznikne pětipatrová galerie výtvarníka Davida Černého, dominantou lokality bude budova Chimney Towers – Komín. Domy mají mít cihlové fasády, z nichž některé budou vyrobeny na 3D tiskárně, Projekt loni definitivně převzala developerská společnost Trigema a plánuje do něj investovat čtyři miliardy korun, hotov má být v roce 2026.

Výroba lihu a octa v lihovaru, který založili v roce 1880 Samuel Fischl a Adolf Rosenbaum, v areálu skončila v roce 2001. Prakticky od té doby se mluví o přestavbě areálu. V roce 2015 představil investor Goldfin Investments Limited podnikatele Michaela Barnetta projekt s názvem Zlatý lihovar. Ten se rozhodl v roce 2017 prodat. V tendru uspěla Trigema. Došlo k celkové úpravě projektu při zachování původního urbanistického konceptu a změně názvu na Lihovar Smíchov. Na jeho podobě se podílí i ateliér Black n‘ Arch právě výtvarníka Davida Černého.

SF/pb

Firmy a fyzické osoby z Lucemburka jsou, z pohledu objemu ovládaného kapitálu v základním jmění českých firem, největšími zahraničními vlastníky domácích firem. Těsně následují Němci a s odstupem pak Nizozemci. Největší nárůst mezi lety 2021 – 2022 zaznamenali kapitálové injekce ze Slovenska, Kypru a Maďarska. Téměř o polovinu se snížil objem kapitálu z USA. Informace zveřejnila poradenská společnost Dun & Bradstreet.

Objem podnikového kapitálu kontrolovaného lucemburskými subjekty loni meziročně klesl o 1,5 miliardy na necelých 170 mld. Kč. „Mírný odliv kapitálu jsme zaznamenali také v případě německého kapitálu. Přesto Němci s téměř 167 miliardami korun v základním jmění tuzemských firem zůstávají druhými největšími zahraničními vlastníky domácích firem, přičemž rozdíl mezi objemem německého a lucemburského kapitálů je minimální,“ upřesnila analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.

SF/pb

Zdroj: www.e15.cz

Praha zná vítěze mezinárodní architektonické soutěže na podobu Vltavské filharmonie, je jím tým dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG) v čele s Bjarkem Ingelsem a Brianem Yangem. Na soutěžící čekalo v rámci mezinárodní architektonické soutěže o podobu Vltavské filharmonie nelehké zadání; vybraná lokalita totiž kromě malebného umístění v blízkosti řeky, skýtá především úskalí – komplikovanou dopravní strukturu, mnoho výškových úrovní, které jsou v současnosti spíše bariérami, ale také nefunkční řešení veřejného prostoru. Jak si se zadáním poradil vítězný tým?

Od řeky až po střechu

Kulturně významné budovy byly v Praze odjakživa umísťovány podél řeky. Nebude tomu jinak ani u nové Vltavské filharmonie. Její autoři se s návrhem dokonce obracejí k samotnému pramenu řeky – dřevo, které bude použito při výstavbě koncertního sálu pochází z Šumavy. Cílem města je umístit na území Bubnů budovu, která má sloužit všem Čechům a která naplní potenciál tohoto místa. Mezinárodní architektonická soutěž nemyslela pouze na architekturu a provoz budovy filharmonie, ale také na její začlenění do prostoru, včetně napojení na dopravu. Vítězný projekt přináší rovněž nápaditá řešení okolí budovy, zpřístupňuje břeh Vltavy a otevírá venkovní terasy i střechu.

Návrh ateliéru BIG počítá se třemi koncertními sály, prostory pro hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze. Střecha budovy bude přirozeným pokračováním náměstí – stupňovitá forma umožní zájemcům vystoupat až na její vrchol, a to bez nutnosti vstupu do interiéru, každý tak bude mít možnost si vychutnat jedinečný panoramatický výhled na celou Prahu. Návštěvníky čeká také kavárna či střešní restaurace.

Už to slyšíte?

Jednou z hlavních motivací pro vybudování nové budovy pro symfonickou hudbu byly nevyhovující podmínky stávajících pražských koncertních sálů. Není se čemu divit. Nejnovější z nich byl slavnostně otevřen před více než 110 lety. Velkou pozornost autoři věnovali technickému zázemí a řešení akustiky a vibrací. Pro zajištění odpovídajícího nerušeného zvuku budou sály uzavřeny ve dvou betonových pláštích, které jsou konstrukčně oddělené. Tento přístup zajistí akustickou separaci od ostatních částí budovy. V sálech přináší čistotu zvuku kromě vhodně zvolených materiálů také relativně malá vzdálenost diváků od jeviště. Uspořádání hlediště do tvaru vinice, prostorným sedadlům a rozdílným urovním balkónů umožní posluchačům v hlavním sále komplexní zážitek.

Vítězný ateliér Bjarke Ingels Group s pobočkami v Kodani, Londýně, New Yorku, Barceloně a Šen-čenu zaměstnává odborníky z různých odvětví, kteří se zabývají architekturou, urbanismem, výzkumem a vývojem budov. Studio BIG vzniklo v roce 2005 v Kodani pod vedením dánského architekta Bjarkeho Ingelse, který patří dle časopisu TIME mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Ateliér je jedinečný v  používání průkopnických technologií a často vyniká popíráním tradičních konvencí a rozměrů. Takovým příkladem je Amager Bakke, moderní spalovna odpadů v Kodani, jež funguje zároveň jako lyžařská sjezdovka nebo LEGO House v dánském městě Billund, který připomíná kostičky známé stavebnice. Portfolio ateliéru zahrnuje návrhy obytných budov, muzeí nebo výstavních center.

Architektonická dominanta města

Při navrhování Vltavské filharmonie bylo pro architekty velkou výzvou začlenění budovy filharmonie do neutěšeného okolí metra Vltavská, které komplikuje složitá dopravní situace. Zásadní změnou je v případě vítězného návrhu úprava fungování automobilové dopravy mezi Negrelliho viaduktem a Hlávkovým mostem, kde ústí pražská magistrála. Hlavní dopravní tepna na Bubenském nábřeží a sjezd z Hlávkova mostu budou nově pod úrovní budovy a nebudou tak v kontaktu s pěší zónou – veřejný prostor a Vltavská filharmonie dopravní tepnu překryjí a chodci se tak dostanou přímo k řece, kde vznikne nová náplavka. Nábřežní promenáda bude snadno přístupná a plně propojená s budovou a bude hrát velmi důležitou roli v pěší i cyklistické dopravě.

Projekt slibuje, že díky svému pestrému členění, množství sálů, budoucímu programu, ale také chytrému designu bude nové koncertní centrum opravdu žít 24 hodin 7 dní v týdnu. Vltavská filharmonie se v podání dánského studia BIG stane pulzujícím centrem života na Vltavské – směrem na východ od budovy se rozprostře nový městský park, jižní strana otevře přístup k vodě, na západ vznikne náměstí a na sever se naskytne pohled na novou městskou část Bubny-Zátory. Ta by měla vzniknout na místě jednoho z momentálně nejvýznamnějších pražských brownfieldů. V budoucnu se tato nová čtvrť stane domovem pro 25 000 obyvatel v 11 000 bytech.

S vítězným návrhem se můžete seznámit od 19. 5. do 30. 6. v rámci venkovní výstavy přímo na Vltavské, na místě budoucí Vltavské filharmonie. Zde bude od 19. 5. do 27. 5. umístěn také informační kontejner, ve kterém bude možné získat odpovědi na konkrétní dotazy týkající se vítězného návrhu budovy a jejího bezprostředního okolí. Na návštěvníky čeká od 19. 5. do 22. 5. i doprovodný program, který bude sestávat z koncertů a komentovaných procházek. Od 12. 7. se pak můžete přijít podívat na výstavu všech 19 návrhů do CAMPu.

Zdroj: www.campuj.online

František Průša

Výnos investic do rezidenčních nemovitostí v květnu rekordně propadla. Vyplývá to z dat UniCredit Bank – její index, který představuje čistou roční výnosnost nájemného, od níž se odečte průměr úrokových sazeb hypoték a vládních dluhopisů, v květnu klesl – 3,59 %.

„Atraktivita investic do nemovitostí se dále snížila. Šlo o nejhlubší meziměsíční propad indikátoru za poslední dva roky, pro které máme dostupná podrobná data,“ uvedl analytik UniCredit Bank Jiří Pour. Příčinou propadu byl jak prudký růst výnosů vládních dluhopisů, tak strmý růst hypotečních sazeb.

ČTK

Vládní koalice koncem minulého týdne ve Sněmovně prosadila roční odklad vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a pod ním zřizovaných krajských stavebních úřadů, s nimiž počítá nový stavební zákon (NSZ) z loňského roku. Podle tohoto zákona měly začít fungovat v polovině příštího roku a měly nahradit nynější stavební úřady pod obcemi a městy. Vládní koalice současně připravuje věcnou novelu NSZ, která právě vznik Nejvyššího stavebního úřadu ruší a část stavebních úřadů pod obcemi zachovává. O vládním návrhu na odklad účinnosti ale musí ještě rozhodnout i Senát a musí ho podepsat prezident.

Schválená novela počítá s tím, že od poloviny příštího roku začne fungovat pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad. Bude mít na starosti velké infrastrukturní stavby, například dálnice, železnice nebo elektrárny. Ostatní stavby budou až do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů. O půl roku na 1. ledna 2024 se také odkládá digitalizace stavebního řízení.

ČTK

Zajímá Vás aktuální dění kolem nového stavebního zákona? Přijďte spolu s námi14.6.2022 debatovat na diskusní snídani, která bude věnovaná právě tomuto tématu. Program a přihlášku najdete ZDE.

Investiční skupina DRFG koupila letos v březnu pozemky v blízkosti olomouckého hlavního nádraží a do roku 2025 tady postaví vícefunkční areál složený z bytů, maloobchodních prostor a kanceláří. Projekt nabídne na území nevyužitého brownfieldu zhruba 450 bytů, kancelářské prostory a 12 000 metrů čtverečních obchodní plochy v tržní hodnotě přes 2,6 mld. Kč.

„Areál nabídne celkem 43 000 metrů čtverečních plochy rozdělených do několika budov. Má strategickou polohu nejen v rámci dopravní infrastruktury, ale je také v blízkém napojení na významné silnice a železnice“, říká k umístění areálu Josef Šilhánek, ředitel DRFG Real Estate. Kompletní výstavba bude rozdělena do několika etap a první etapa výstavby začne již v říjnu 2022.

DRFG se momentálně podílí na několika developerských projektech, například Rezidence Spojovací v pražských Vysočanech, projekt rodinných domů v Kunětické hoře či projektu Rezidence Na Mariánské cestě v Brandýse nad Labem ve spolupráci se společností DOMOPLAN. Má za sebou také stavbu logistického parku v Týništi nad Orlicí a aktuálně se podílí na výstavbě několika logistických parků v Polsku.

SF/pb