Projekt komplexní revitalizace části města Žďár nad Sázavou podle návrhu Jakuba Mazura, Lindy Svobodové, Kateřiny Fišerové, Pavla Hřebeckého, Kseniye Bahdanovich a Michala Šourka získal cenu veřejnosti v prestižní soutěži Urbanistický projekt roku.

Návrh postupného rozvoje městské části vychází z potřeb města i jeho obyvatel: nová lokality nabídne dosažitelné bydlení, nové prostory pro obchody a služby v aktivním parteru i atraktivní veřejný prostor pro rekreaci všech věkových kategorií. Vyvážená kombinace veřejného prostoru, víceúčelových prostranství, konverze stávajících objektů a nové výstavby otevírá lokalitě nové příležitosti pro realizaci sociálních aktivit od farmářských trhů po uliční koncerty a výstavy pod širým nebem nebo sousedská setkání.

Těžištěm lokality se stává nová tržnice a sympatické náměstí definované průčelím navržené architektury, která vytváří přívětivá atria, nové pasáže a ulice vedoucí do historického centra. Zelené vnitrobloky s dětskými hřišti a komunitními zahradami pro rekreaci a zpříjemnění volného času doplní předzahrádky nových bytů, které jsou vítaným benefitem bydlení v prvním nadzemním podlaží.

Zdroj: atelier MS plan

V letošním roce se koná již XXIX. ročník Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu.  Obec architektů, která tuto soutěž pořádá, rozhodla o prodloužení termínu podávání přihlášek do této největší architektonické soutěže do 15. 8. 2022.

Jako každý rok je poroto složena ze čtyř zahraničních a jednoho českého porotce, což zajišťuje nezávislost a objektivitu celé soutěže.

Pozvání do poroty v letošním roce přijali:

Jean-Pierre Carniaux – FRANCIE ateliér Ricardo Bofill Taller de Arquitectura (RBTA)

Robert Schmitz – ŠVÉDSKO ateliér White Architekter

Martin Rein-Cano – NĚMECKO ateliér TOPOTEK 1

Michal Bogár – SLOVENSKO ateliér BOGÁR architekti

Eva Le Peutrec – ČESKO ateliér E-STUDIO

Do soutěže je možné přihlašovat projekty, které byly realizovány od 1. 1. 2021 do 1. 3. 2022. V kategorii zahradní architektura je termín realizace od 1. 1. 2019 do 1. 3. 2022.

Na začátku září vybere porota 50 projektů, které postoupí do 2. kola. To se uskuteční v rámci GPA Festivalu by Grohe, který se bude konat na přelomu října a listopadu. Na tomto festivalu budou realizátoři projektů prezentovat své návrhy před porotou. Ta následně vybere hlavního vítěze Grand Prix architektů – Národní ceny za architekturu 2022 a zároveň vítěze v jednotlivých kategoriích.

„Jsem rád, že se nám i letos podařilo získat do poroty významné osobnosti v oblasti architektury. Tak jako je pro oblast filmografie významný Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, který mimo jiné dnes začíná, tak je pro architekty významná cena z GPA – Národní ceny za architekturu. Vysokou úroveň tomu dodává právě porota. Zároveň věřím, že i letos budeme co do počtu přihlášených projektů největší architektonickou přehlídkou v České republice.“ uvedl Ing. arch. Oleg Haman, předseda Obce architektů, která cenu organizuje.

Hlavní ceny soutěže:

Grand Prix Architektů – velká modrá kostka – udílí porota

Cena za celoživotní dílo – velká červená kostka – udílí Rada Obce architektů

Porota uděluje další ceny – malé modré kostky – v následujících kategoriích:

Novostavba

Rekonstrukce

Rodinný dům

Architektonický design

V případě, že nebude přihlášena kvalitní realizace, která by mohla být oceněna v jedné z těchto kategoriích, tak se cena v dané kategorii udělat nebude.

Dále budou uděleny ceny za:

Interiér – malá žlutá kostka

Urbanismus – malá fialová kostka

Krajinářská architektura a zahradní tvorba– malá zelená kostka

V letošním roce bude opět udělena cena za šetrnou stavbu, ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy (CZGBC), která byla poprvé udělena v roce 2020 – malá stříbrná kostka

Vyhlášení Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2022 bude na přelomu října a listopadu.

Soutěž založila Ing. arch. Alena Šrámková, která je označována za první dámu české architektury. Zvítězila v řadě architektonických soutěží. V roce 1994 obdržela cenu Osobnost české architektury, v roce 2007 Poctu České komory architektů, v roce 2008 Medaili Za zásluhy. V roce 2010 obdržela cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.

Autorem hlavní ceny – velké modré kostky – je Bohumil Eliáš starší, český sklářský výtvarník, sochař, malíř a grafik. Na tradici svého otce navazuje jeho syn Bohumil Eliáš mladší, český sochař, malíř a sklář, který dnes vyrábí tyto výjimečné ceny.

Obec architektů je spolek s tradicí od roku 1921, pokračovatel spolků architektů z první

republiky. V roce 1989 se transformoval ze Svazu Architektů a v letech 1990 až 1993 se podílel na založení profesní organizace České komory architektů. V roce 1948 se stal zakládajícím členem Mezinárodního svazu architektů (UIA), ve kterém bylo členství České republiky novým vedením OA obnoveno v roce 2017, a tím bylo znovu vykročeno k zajištění ochrany a práv českých architektů ve světě. Současně je OA členem i Visegrádské skupiny (V4). Spolek je kulturní platformou českých architektů zajišťující spolkovou činnost s cílem propagovat české architekty široké odborné i laické veřejnosti jak v Česku, tak i v zahraničí.

Ceny nových luxusních bytů v Praze za první pololetí roku meziročně stouply o 9,8 %. Podle analýzy realitní kanceláře Svoboda & Williams stál v metropoli metr čtvereční více než stometrového bytu průměrně 155 014 Kč, zájem o nadstandardní rezidence ale meziročně klesl o 17,3 %. Luxusní byt si v první půlce roku nejvíce pořizovali čeští klienti, jejich počet tvořil 76 % kupujících. Výše luxusních nájmů v průměru meziročně vzrostly o 14 % na 34 450 Kč za měsíc. Většinu nemovitostí si pronajímali cizinci, kteří v nejvyšším segmentu (měsíční nájemné nad 55 000 Kč) tvořili až 69 % nájemníků. Propad poptávky se podle společnosti v objemu realizovaných prodejů ještě neprojevil. I kvůli válce na Ukrajině a rostoucí inflaci ale společnost očekává stagnaci či korekci trhu. „To investorům nabízí řadu příležitostí. Dočasné zpomalení vždy vylepšuje nabídku, takže i my v posledních měsících sledujeme, že na trh se v této fázi začínají dostávat zajímavější nemovitosti,“ řekl Prokop Svoboda, šéf RK Svoboda & Williams. Ten současně očekává, že aktuální vývoj urychlí přechod plateb v rámci tohoto segmentu na euro: „Nedivil bych se, kdyby rezidenční developeři příští rok začali publikovat své ceníky v jednotné evropské měně a přepočítávat je na koruny podle aktuálního kurzu.“ P. Svoboda upozornil, že na kancelářském trhu jsou nájemní smlouvy v eurech už dlouho standardem. SF/pb

Nemovitostní fond NEMO rozšířil své portfolio kancelářských budov v pražském Karlíně. Jeho poslední akvizicí v této lokalitě je komplex CORSO Karlín, který koupil od svého zakladatele, realitní skupiny Českomoravská nemovitostní (ČMN). Loni fond získal za více než 700 mil. Kč v Karlíně budovu Apeiron, známou také jako Rubín. V rámci transakce od londýnské společnosti Revetas Capital byla podmínkou obchodu koupě tří budov najednou, což však fond nedokázal realizovat. Budovy Zirkon a CORSO Karlín tak koupila ČMN a nyní od ní NEMO odkoupilo CORSO Karlín.

Součástí portfolia před třemi lety založeného fondu NEMO je nyní pět kancelářských budov v Praze. Vedle CORSO Karlín a zmíněného Apeironu se jedná o budovu centrály společnosti Nestlé v Modřanech, osmipodlažní dům v horní části Václavského náměstí a o polyfunkční kancelářský objekt na ulici Pekařská v západní části Prahy. Plocha komerčních prostor vlastněných fondem čítá bezmála 40 000 metrů čtverečních.

ČTK

Ministerstvo kultury zastavilo přezkumné řízení k plánované přestavbě bývalého domu odborářů na pražském Žižkově na nájemní byty. Přezkum dříve zahájilo z podnětu Národního památkového ústavu (NPÚ), který nesouhlasil s kladným stanoviskem památkářů pražského magistrátu. Ministerstvo v něm však neshledalo pochybení, takže nyní pozastavené povolovací řízení bude moci pokračovat, jak o tom informoval server SeznamZprávy. Památkově chráněný dům byl dlouho znám jako sídlo odborářů, dnes mu jeho majitelé říkají Radost.

Budovu na náměstí Winstona Churchilla vlastní podle serveru majitelé skupiny Siko, kteří ji plánují za 1,5 mld. Kč přestavět na až 650 nájemních bytů (skupina má už za sebou mj. projekt najemních bytů Luka Living).

ČTK

Od začátku letošního roku bylo v ČR založeno 14 813 nových firem. To je téměř o 6 % méně než ve stejném období 2021, nicméně o 1 244 víc než v roce 2020. Za posledních šest let jde však o druhý nejnižší počet nově registrovaných společností v ČR. Celkový počet firem v ČR vzrostl na 542 667 (statistika zahrnuje jen „kapitálové“ společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, nikoliv například komanditní společnosti nebo společenství vlastníků apod.).

„Podnikatelé se drží při zdi. Alespoň co se týká jejich zájmu o rozjezd nového byznysu. Letos vzniká výrazně méně firem, než jsme byli zvyklí v předchozích letech. Hlavním důvodem jsou hlavně turbulence v ekonomice – nebývale vysoká inflace, z pohledu předchozích let astronomické ceny energií, obavy z recese a obrovská nejistota z budoucího vývoje,“ zhodnotila vývoj analytička společnosti Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.

SF/pb

Ceny obytných nemovitostí v Evropské unii se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 10,5 %. Nejvýraznější růst v rámci EU podle čísel Eurostatu zaznamenaly v České republice, kde stouply o 24,7 %. Meziroční růst cen obytných nemovitostí v EU byl v prvním čtvrtletí nejprudší od konce roku 2006.

Eurostat rovněž upozornil, že od roku 2010 se ceny obytných nemovitostí v EU zvýšily o 45 %. Česká republika v tomto období zaznamenala v rámci EU čtvrtý nejvýraznější růst, ceny se v tuzemsku zvýšily o 121 %. Rychleji než v ČR rostly ceny v Estonsku, Maďarsku a Lucembursku.

ČTK

Český úřad zeměměřický a katastrální, který spravuje státní mapy a databázové údaje, bude tyto informace poskytovat bezplatně jako otevřená data. Omezený přístup k nim bude pouze kvůli ochraně kritické infrastruktury podle krizového zákona. Změnu zavádí novela zeměměřičského zákona, jejíž vládní návrh minulý týden podpořila Sněmovna. Dostane ji k posouzení zemědělský výbor, který na ni bude mít prodlouženou tříměsíční lhůtu.

Nově budou muset podle návrhu poskytovat geografická data úřadu všechny orgány veřejné moci a naopak k nim budou mít všechny tyto instituce přístup zdarma. „Od navrhovaného řešení se očekává, že odstraní překážky a vytvoří předpoklady a pro další rozvoj geograficky orientovaných informačních systémů veřejné správy,“ dodává důvodová zpráva.

Novela je téměř totožná s předlohou, kterou v září 2020 připravil kabinet Andreje Babiše (ANO). Sněmovna ale tuto úpravu v minulém volebním období nestihla projednat. 

ČTK

 

V Česku do konce května začala výstavba 19 712 nových bytů, meziročně o pětinu víc. V květnu začala stavba 5309 nových bytů, meziročně je to 24,1 procenta více a nejvíce od roku 2006. Podle vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petry Cuřínové je nárůst počtu nově zahájených bytů spojen hlavně s výstavbou bytových domů. Počet dokončených bytů v květnu meziročně vzrostl o 3,1 % na 2 882 bytů. Celkem bylo od začátku roku v Česku dokončeno přes 15 000 nových bytů. Současně se dnes staví rekordní počet nových bytů, celkem více než 48 000. Nových bytů tak bude letos na trhu s největší pravděpodobností dostatek. Stavební výroba jako celek v Česku roste 13. měsíc v řadě, tedy nepřetržitě od loňského května. Zatímco ale v únoru stavebnictví meziročně vzrostlo o téměř 17 %, v květnu to bylo už jen 3,3 %. ČTK

Flexibilních kanceláří je v Praze o 200 % více než před pěti lety. Nově otevřel největší provozovatel flexibilních a sdílených kanceláří (tzv. coworking) v metropoli společnost Scott.Weber Workspace prostory v dejvickém centru Blox. Flexibilní kanceláře aktuálně tvoří 2,7 % ze 3,75 milionu metrů čtverečních kanceláří v Praze a čeká se další růst. Vyplývá to z analýzy realitní poradenské společnosti JLL a informací Scott.Weber Workspace.

„Flexibilní sdílené kanceláře jsou stále doménou především Prahy, Brna či Ostravy, případně některých krajských měst. Například v Londýně, ale i jiných západních metropolích, je však jejich podíl několikanásobně vyšší, což ukazuje na potenciál dalšího růstu tohoto segmentu u nás,“ říká Pavel Dolák z poradenské společnosti KPMG.

Podle poradenské agentury JLL, která vydává každé čtvrtletí analýzu pražského nemovitostního trhu, bylo v 1. čtvrtletí roku v hlavním městě 101 736 metrů čtverečních flexibilních kanceláří, z toho 93 700 metrů čtverečních v provozu. Na dalších 8 000 metrů jsou již podepsané nájemní smlouvy provozovateli sdílených kanceláří, ale centra ještě nezahájila provoz, uvádí JLL.

Společnost Scott.Weber Workspace, která se na pražském trhu coworkingu podílí 27 %, otevřela nyní v Bloxu na ploše 2 550 metrů čtverečních 310 pracovních míst. Vedle ní patří k největším poskytovatelům tohoto typu kanceláří v metropoli firma Spaces (14 %), Regus (11 %) či HubHub a WeWork. „Český trh je charakteristický tím, že zde působí jak globální, tak lokální poskytovatelé těchto kanceláří, ale přímo aktivní jsou i někteří vlastníci či developeři, kteří také nabízí sdílené kanceláře,“ řekl P. Dolák.

Do roku 2024 očekává JLL v Praze otevření dalších pěti center sdílených kanceláří o celkové ploše 12 300 metrů čtverečních. Průměrná cena členství ve sdílené kanceláři, v které má člen zaplacené své stálé místo (tzv. fix desk), se v Praze pohybuje kolem 5 400 Kč měsíčně.

ČTK

Cihly, kámen a tvárnice jsou nadále nejrozšířenějšími materiály používanými na stavbu nosných zdí obytných domů v Česku. Z technické charakteristiky domů zjištěné při loňském sčítání, které je zveřejněné na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ), se z těchto materiálů stejně jako při sčítání o deset let dříve staví téměř 90 % domů. Podle Sčítání 2021 se kámen, cihly, tvárnice a jejich vzájemné kombinace vyskytovaly u 87,7 % domů (více než u 1,73 milionu) se zjištěným materiálem. Dalším nejvíce používaným materiálem byly stěnové panely (4,5 %), které byly rozšířené zejména u bytových domů. Dřevostavby tvoří 2,1 % z celkového objemu více než 2,3 milionu domů. ČTK

Zastupitelstvo Prahy 6 schválilo rámcové zadání mezinárodní architektonické soutěže na podobu výstavby v severozápadní části Vítězného náměstí. Radnice ale požaduje mimo jiné to, aby jako podklad pro soutěž vznikla dopravní studie oblasti. Zástavbu nyní nezastavěné části náměstí plánuje konsorcium Fourth Quadrant, tedy sdružení firem Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain. Na pozemcích mezi ulicemi Evropská a Jugoslávských partyzánů by měly vzniknout kanceláře, obchody, bytové prostory a nová budova Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). ČTK

Stavební a developerské skupině Metrostav loni stoupl čistý zisk meziročně o 79,6 % na 1,33 mld. Kč. Tržby skupiny vzrostly o 6,2 % na 44,5 mld. Kč. Metrostav čítá 72 firem a počet zaměstnanců ke konci loňského roku dosáhl téměř 5800. Hlavními akcionáři skupiny jsou společnosti DDM Group (51,34 procenta), DOAS SK (23,18 procenta) a DOAS CZ (17 procent). Za všemi firmami stojí několik fyzických osob z ČR a Slovenska.

Od letošního června se mateřská stavební firma Metrostav nemůže tři roky účastnit veřejných zakázek poté, co odvolací pražský vrchní soud pravomocně potvrdil trest vynesený krajským soudem v roce 2020 za to, že firma podplácela a manipulovala s veřejnými zakázkami v takzvané druhé větvi korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Skupina Metrostav s trestem nesouhlasí a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Samotná stavební firma Metrostav je trestně stíhána v dalších třech kauzách.

ČTK

Metrostav, stavebnictví

Pražská developerská společnost (PDS) vypisuje výběrové řízení na dodavatele projekčních prací první části městské bytové výstavby v Praze Dolních Počernicích, která zahrnuje přibližně 250 nájemních bytů. Vybraný dodavatel zpracuje projekt nejméně pro vydání územního rozhodnutí případně stavebního povolení. Nabídky je možné podávat do 18. července 2022 do 14 hodin.

Pozemky v Dolních Počernicích o celkové rozloze 18,5 ha jsou jedním z největších rozvojových území hl. m. Prahy, které je možné využít pro rezidenční výstavbu. Svěřené území PDS rozdělila na tři projektové části, které by měly být realizovány postupně v letech 2025 až 2034:

• Projekt 1 zahrnuje výstavbu zhruba 250 bytů,
• Projekt 2 zahrnuje zhruba 550 bytů,
• Infrastruktura (veškeré sítě, kanalizace, odpad, dopravní napojení.

„V Dolních Počernicích chystáme novou čtvrť v podobě zahradního města, která bude šetrná ke svým obyvatelům i k životnímu prostředí. V horizontu 10 až 12 let zde vznikne zhruba 800 bytových jednotek v rodinných, řadových a nízkopodlažních bytových domech,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj.

SF/pb

Skanska investuje 970 mil. Kč do výstavby první etapy rezidenčního projektu Modřanský cukrovar. Díky udržitelným technologiím slibuje firma citelné úspory na provozních nákladech domácností.  První etapa z celkových šesti vyroste na 10,5 tisících m² se 112 byty o dispozicích 1 +kk až 5 + kk a 7 nebytovými jednotkami, přičemž její dokončení je plánováno na rok 2024. Více než polovina bytů je už prodaná. Projekt aspiruje na vysoké hodnocení v rámci enviromentální certifikace BREEAM.

SF/pb

Investiční fondy, specializované na reality a nájemní byty, se v Česku etablují stále více. Loni podle odhadů Asociace nájemního bydlení získali institucionální investoři přes 1 500 bytů, letos cílí na 2 000. Nemovitostní fondy působí na českém trhu třetím rokem, přesná čísla zatím nejsou k dispozici, uvedla asociace. Developeři potvrzují, že zájem o odkup celých či částí jejich projektů na nájemní bydlení stoupá. V roce 2020 začaly byty před uvedením na trh od developerů kupovat například německý Zeitgeist, švédský Heimstaden nebo český fond Mint. Ten loni koupil přes 200 bytů v Praze a přes 100 v Plzni. „A po trhu se rozhlížíme i nadále,“ řekl Erik Janovský, investiční analytik Mint-u, který je připraven do konce roku nakoupit dalších 500 bytů. Největší provozovatel nájemního bydlení v Česku Heimstaden loni koupil tři projekty nových bytových domů v Plzni (226 bytů), 169 bytů v rezidenci Pergamenka v Praze 7 za 1,2 mld. Kč a v Ostravě 182 bytů. „Náš zájem o nové byty trvá a diskuse s developery vedeme dál. Máme několik rozpracovaných projektů, nicméně další kroky budou souviset s vývojem ekonomické situace v Česku a cen obecně,“ řekla mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz.

Fond Czech Home Capital za uplynulý rok získal 630 hotových bytů k pronájmu v Ostravě, Praze a také Drážďanech. Fondy IRQ, jejichž zakladatelem je také bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma, letos získaly podíl v bytovém domě v pražských Holešovicích.

ČTK

Nejdražší byty v Praze jsou na Josefově a nejlevnější v Satalicích – ani tam se ovšem cena bytu 2+kk o velikosti 64 metrů čtverečních nedostane pod úroveň 100 000 Kč za metr. Podle studie švýcarské společnosti PriceHubble průměrná cena za metr čtvereční rezidenční nemovitosti v Praze je 120 645 Kč. V lokalitě Josefov se tato cena pohybuje na více než 204 000 Kč za metr čtvereční. Za ní následují Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Vinohrady, lokality, ve kterých cena za metr čtvereční neklesne pod 150 000 Kč. Mezi lokality s vyšší cenou se řadí také Hradčany, Vyšehrad, Bubeneč, Karlín, Dejvice a Holešovice.

Nižší rozmezí s průměrnou cenou 105 – 110 000 Kč za metr čtvereční zahrnuje převážně lokality na kraji města, jako jsou Dolní Počernice, Libuš nebo Zbraslav. Průměrně nejlevnější bydlení se dá sehnat v Satalicích za 100 845 korun Kč.

Praha: ceny bytů podle lokalit

ČTK

Nadace Partnerství získala Speciální cenu poroty v rámci 6. ročníku ankety Kanceláře roku. Pořádající poradenská společnost Prochazka & Partners vyhlásila vítěze i dalších deseti kategorií, z nichž žádná nebyla určená jako hlavní. Do soutěže se přihlásila sedmdesátka kanceláří. Cena poroty se uděluje napříč přihlášenými realizacemi a šestičlenná porota v ní oceňuje přínos pro architekturu a design.

„I přes původní obavy poroty byl letošní ročník stejně silný jako předchozí a s vysokou kvalitou realizací. Těší mě, že trend dobrých kanceláří je silný navzdory negativnímu ekonomickému vývoji. Být atraktivní firmou pro zaměstnance znamená mít kvalitní kanceláře,“ řekl Radek Procházka, zakladatel soutěže Kanceláře roku a vedoucí partner společnosti Prochazka & Partners.

„Velkým tématem letošního ročníku byly takzvané hybridní kanceláře, kdy trend vzdálené práce urychlila probíhající pandemie. Z pohledu funkce, designu, ale i vybavení kanceláří tak vzniká větší počet míst pro setkávání. Od nich pak zaměstnanci vyžadují, aby svým vybavením připomínaly designový obývák či oblíbenou kavárnu. Na druhou stranu ale klesá o 10 – 20 % počet pracovních míst,“ řekl Jiří Zavadil, porotce a výkonný ředitel společnosti Vitra.

Vedle kreativity se v soutěži objevily tři trendy. Prvním z nich jsou technologické inovace, dále nárůst zeleně a vyšší ohledy na handicapované. „Velké firmy tak upravují nejen toalety, ale i celkové vybavení včetně kuchyněk. Rozdíly přitom činí drobné detaily jako například nika pod kuchyňským dřezem, kdy dřez pak může pohodlně používat i člověk na vozíku,“ uvedl za porotce Oleg Haman, předseda Obce architekt.

Kancelář roku 2022

Kategorie Vítěz Hybridní kanceláře ČSOB IT kanceláře Adastra Kanceláře nad 5000 m2 WPP Inovativní kanceláře Allen & Overy Kanceláře 21. století Zásilkovna Sdílené kanceláře Clubco Regionální kanceláře Zebra Technologies Zaměstnanecky přívětivé kanceláře Sazka Start-up kanceláře Socialsharks Malé kanceláře Poetizer Speciální cena poroty Nadace Partnerství

ČTK

Česká komora architektů (ČKA) udělí ocenění Pocta ČKA za rok 2021 profesorce Evě Jiřičné. Oceněním za celoživotní dílo vzdává Komora od roku 2000 hold význačným osobnostem z oblasti architektury. Slavnostní předání se uskuteční na nominačním večeru České ceny za architekturu ve Valdštejnské zahradě ve čtvrtek 23. června 2022.

Návrhy na udělení Pocty podává každoročně odborná veřejnost včetně členů jednotlivých orgánů České komory architektů. Z nominací pak laureáty vybírá odborná porota. V té, která navrhla udělení Pocty ČKA za rok 2021 profesorce Evě Jiřičné, zasedli architekt, vysokoškolský pedagog a emeritní děkan FA ČVUT v Praze Ladislav Lábus, architektka Hana Špalková, publicista Petr Volf, novinářka Karolína Vránková a architekt, vysokoškolský pedagog a emeritní děkan FA ČVUT v Praze Zdeněk Zavřel. Česká komora architektů uděluje toto ocenění osobnostem, které se svou prací a morálním kreditem významně zapsaly do moderní historie české architektury.

Porota se shodla na udělení ocenění profesorce Jiřičné jednomyslně. „K architektuře přistupuje komplexně, v celé její šíři, v rozmanitých typologiích. Nedělá rozdíly mezi malými a velkými úkoly. Dokáže ztvárnit židle či stoly, světový úspěch jí přinesla schodiště s revolučním uplatněním skla. Dává podobu galeriím, obchodům, restauracím i rodinným domům, navrhuje veřejné budovy různého zaměření: knihovnu, hotel, školu, duchovní či kongresové centrum, dopravní terminál, oranžerii,“ uvedli porotci. Současně vyzdvihli, že Eva Jiřičná „má úžasný cit pro konstrukci stavby, díky svrchované znalosti technologií přichází s nejefektivnějšími řešeními.“ Ocenili také lidské kvality laureátky: „Otevřenost a schopnost naslouchat je vzácná výbava architekta. V případě Evy Jiřičné se k tomu přidává ještě lidskost a laskavost, s níž například nezištně pomáhá mladším kolegům při vstupu na profesionální scénu.“ Své odůvodnění výběru oceněné osobnosti uzavřeli slovy: „Eva Jiřičná architekturu miluje a své profesi dělá tu nejlepší službu.“

Sama Eva Jiřičná ke svému ocenění uvedla: „Příležitost, že jsem mohla prožít ty dva světy – žít v Londýně a zároveň se vrátit do Zlína, to považuji za obrovské štěstí. Pokud se o ocenění můžu s někým rozdělit, tak cena, kterou dostávám, není pro mě, ale pro ty všechny, kteří by ji byli dostali, kdyby měli příležitost,“ – čímž vyjádřila, jak moc, ale s pokorou, si cení otevřených profesních možností, zkušeností a příležitostí se učit, které jí přinesla nedobrovolná emigrace do Velké Británie, kde musela zůstat v roce 1968 po legální stáži. Eva Jiřičná se celý svůj život snažila řídit krédem, které z ní vyzařuje na první pohled. „Když jsem přijela do Anglie, tak jsem se svého tehdejšího šéfa zeptala, co je nedůležitější, aby člověk věděl, když začne pracovat na novém projektu. On mi řekl: ,Nejdůležitější je, abys měla víc přátel na konci, než jsi měla na začátku´. A o tom to je,“ říká laureátka ocenění Pocta ČKA za rok 2021.

Pocta ČKA za rok 2021 – profesorka Eva Jiřičná

Prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, CBE (*3. března 1939, Zlín) je architektka a designérka působící v Česku a Spojeném království. Za svou architektonickou tvorbu obdržela řadu světových i českých cen a vyznamenání, mj. několik cen Grand Prix Obce architektů nebo Řád britského impéria za zásluhy v oblasti designu. V roce 2013 obdržela Jiřičná v Británii cenu za mimořádný přínos postavení žen v architektuře nesoucí jméno britské architektky Jane Drewové. V letech 1993 až 2006 vedla ateliér architektury na pražské UMPRUM a je nositelkou několika čestných doktorátů českých i zahraničních univerzit. Mezi významné autorské realizace Evy Jiřičné patří dopravní terminál Canada Water nebo stavební a interiérové úpravy Victoria & Albert Museum v Londýně, dále pak dnes už ikonické interiéry obchodních firem Joseph, Boodles, Joan & David nebo Harrods, schodiště v Somerset House a Tiffany Galerie v New Yorku. K jejím realizacím v Čechách patří mimo jiné hotel Josef na Starém Městě v Praze, nová oranžerie v Královské zahradě Pražského hradu, Kongresové a univerzitní centrum ve Zlíně nebo úprava kostela svaté Anny pro „Nadaci Vize 97 Václava a Dagmar Havlových.“

 

Přehled laureátů Pocty ČKA

2021 – Eva Jiřičná

2020 – Jan Bočan

2019 – Zdeněk Zavřel

2018 – Ivar Otruba

2017 – Jiří Suchomel

2016 – Martin Rajniš

2015 – Bohuslav Fuchs (in memoriam)

2014 – Věra Machoninová

2013 – Rostislav Švácha

2012 – David Kopecký (in memoriam)

2011 – Karel Prager (in memoriam)

2010 – Viktor Rudiš

2009 – Emil Přikryl

2008 – Miroslav Baše (in memoriam)

2007 – Alena Šrámková

2006 – Miroslav Masák

2005 – Karel Hubáček

2004 – Pocta nebyla udělena

2003 – Josef Polášek (in memoriam)

2002 – Josef Havlíček (in memoriam)

2001 – Vít Obrtel, Otto Rothmayer, Oldřich Stefan, Zdeněk Vávra (in memoriam)

2000 – Petr Vaďura, Bedřich Rozehnal, Ladislav Žák (in memoriam)

Další informace: https://www.cka.cz/cs/cka/cinnost-komory/pocta-cka

 

O ČESKÉ KOMOŘE ARCHITEKTŮ

ČKA je samosprávným profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy, které bylo zřízeno zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKA nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR. Od začátku roku 2015 je Komora oficiálním připomínkovým místem pro zákony, právní úpravy a předpisy, které se týkají profese architekta. Od ledna 2016 je organizátorem soutěžní přehlídky Česká cena za architekturu. Komora rovněž pořádá Přehlídku diplomových prací a řadu dalších akcí.

KONTAKT PRO MÉDIA

Tereza ZEMANOVÁ, tisková mluvčí České komory architektů, e-mail: tereza.zemanova@cka.cz, mobil: +420 777 464 453

SLEDUJTE ČKA

Na webu www.cka.cz a na Facebooku a Instagramu.

Tisková zpráva ČKA, 20. června 2022

Česká komora architektů zveřejnila na nominačním večeru 7. ročníku České ceny za architekturu pořádaném 23. června 2022 ve Valdštejnské zahradě v Praze dvacet devět děl, která mezinárodní porota nominovala do prestižního výběru. Jméno držitele hlavní ceny i ostatních finalistů se veřejnost dozví v listopadu 2022 na slavnostním galavečeru ve Foru Karlín. Autoři sportovní haly / tělocvičny ZŠ Nový Hrozenkov Janica Šipulová a Martin Sládek z ateliéru CONSEQUENCE FORMA architects převzali za tuto stavbu Cenu předsedy Senátu Parlamentu ČR pana Miloše Vystrčila.

Sedmičlenná odborná porota vybírala na jaře mezi nominované z 201 přihlášených staveb takové realizace, které vykazují vysoké estetické a technické kvality a zároveň vhodně komunikují s okolím a mají společenský přínos.

Dvě třetiny z devětadvaceti porotou nominovaných děl byly financovány ze soukromých zdrojů, devět má veřejného investora. Dvě realizace přitom vzešly z architektonické soutěže s potvrzením regulérnosti od České komory architektů. Jedná se o Dostavbu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích / Kuba & Pilař architekti (soutěž v roce 2016) a Památník Zámeček / Vít Podráský, Jan Žalský (soutěž v roce 2017).

Typologie nominovaného souboru děl je pestrá. Nejvíce jsou zastoupeny, jak bývá v České ceně za architekturu realitou, projekty pro bydlení, ať už soukromé, určené pro rekreaci nebo hromadné. Jsou však zastoupeny také stavby veřejné, včetně veřejných prostorů. V různorodém výběru lze nalézt také dvě vyhlídky v krajině, jednu naučnou stezku, sportovní halu, vinařství či lihovar.

Nejvíce nominovaných realizací je letos v Praze a Zlínském kraji, vždy po pěti. Čtyři zástupce pak má shodně Liberecký, Jihočeský a Pardubický kraj, dva kraj Středočeský. S jednou stavbou se do výběru dostaly kraje Vysočina, Ústecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Jihomoravský.

Cena předsedy Senátu Parlamentu ČR pana Miloše Vystrčila

Letošní novinkou v České ceně za architekturu je Cena předsedy Senátu Parlamentu ČR pana Miloše Vystrčila. Získali ji autoři realizace sportovní haly / tělocvičny ZŠ Nový Hrozenkov Janica Šipulová a Martin Sládek z ateliéru CONSEQUENCE FORMA architects. Novostavba sportovní haly v Novém Hrozenkově navazující na areál místní základní školy představuje podle hodnotitelů „následováníhodný příklad vstupu současné architektury do venkovské krajiny.“ Ocenili, že se podařilo realizovat „nadčasovou dřevem obloženou stavbu čisté formy, která vyvolává interakci mezi interiérem haly a přírodními scenériemi prostřednictvím velkoformátové prosklené stěny a zdůrazňuje tak kvality valašské krajiny.“

Osm týmů již známe z předchozích ročníků ČCA

Mezi autory nominovaných staveb jsou i letos jak etablované ateliéry, tak i veřejnosti méně známí tvůrci. Z přechozích ročníků známe ateliér Kuba & Pilař architekti (finalista (Fakulta humanitních studií UK – přestavba menzy Koleje 17. listopadu) a nominace (Rodinný dům v údolí Dyje) v roce 2021), který letos uspěl s již zmíněnou Dostavbou Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Rovněž ateliér CHYBIK + KRISTOF ARCHITECTS & URBAN DESIGNERS, letos soutěžící s projektem Vývojové centrum modularity, je finalista ČCA 2017 s projektem Galerie nábytku a ČCA 2020 s realizací Enotéky Znojmo a nominovaný v ČCA 2021 za Ústřední autobusové nádraží Zvonařka. Atelier 111 architekti má letos mezi nominacemi Dům na Kozině, uspěl přitom již několikrát, v ročníku 2019 se stal finalistou za realizaci Chaty u rybníka a o rok později porota vybrala mezi finalisty hned dvě jeho díla, Rodinný dům v Jinonicích a Dílny Opatov.  V minulých ročnících byl úspěšný také ateliér ellement architects, který letos získal nominaci za realizaci Úzkého bytu v Litomyšli. Hned v prvním ročníku ČCA získal titul finalista za Revitalizaci Gahurova prospektu – předprostor kulturního a univerzitního centra ve Zlíně a v roce 2020 nominaci za projekt Chatka na Sirákově. Ateliér KOGAA byl loňský finalista s realizací DADA Distrikt, letošní postup mezi nominované si vysloužil za GROUNDS coffee hub. Porotu zaujala Hlídka na Stráži od Mjölk architekti, přičemž vloni získala jejich Vyhlídka Špička čestné uznání.

Z minulosti známe z okruhu nominovaných děl také ateliér JRA Jaroušek Rochová architekti, který letos zaujal realizací Provaznictví Újezd, a ateliér OBJEKTOR ARCHITEKTI, jehož Lihovar s pěstitelskou pálenicí porotci rovněž vybrala mezi nominovaná díla.

Mezinárodní odborná porota

Práci českých architektů tradičně hodnotí sedm erudovaných zahraničních expertů. V letošním roce pracuje porota v čele s předsedkyní Marialessandrou Secchi (Itálie), architektkou, urbanistkou a akademičkou, dále v ní zasedají architekt Ueli Brauen (Švýcarsko), architektka Katalin Csillag (Maďarsko), architekt a urbanista Patrick Koschuch (Nizozemsko), architekt Pavol Mikolajčák (Slovensko, Itálie), architektka, urbanistka a akademička Els Verbakel (Belgie, Izrael) a krajinářská architektka a akademička Kathrin Volk (Německo).

Česká cena za architekturu se již čtvrtým rokem koná za podpory generálního partnera společnosti Central Group, největšího rezidenčního stavitele v ČR.

O ČESKÉ CENĚ ZA ARCHITEKTURU

Soutěž vyhlásila Česká komora architektů, profesní organizace s přeneseným výkonem státní správy, v souladu se svým posláním pečovat o stavební kulturu v České republice a podporovat její vysokou úroveň. Jejím pořádáním chce Komora prezentovat kvalitní architektonickou produkci nejen odborné a laické veřejnosti, ale i zástupcům státní správy a samosprávy. Kromě přítomnosti odborné Akademie ČCA a prestižní sedmičlenné mezinárodní poroty, složené z renomovaných architektů, je předností České ceny za architekturu také ojedinělý koncept propagace architektury v průběhu celého roku a v jednotlivých regionech.

O ČESKÉ KOMOŘE ARCHITEKTŮ

ČKA je samosprávným profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy, které bylo zřízeno zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKA nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR. Od začátku roku 2015 je Komora oficiálním připomínkovým místem pro zákony, právní úpravy a předpisy, které se týkají profese architekta. Od ledna 2016 je organizátorem soutěžní přehlídky Česká cena za architekturu. Od roku 2000 Komora rovněž pořádá Přehlídku diplomových prací a Poctu České komory architektů.

SLEDUJTE Českou cenu za architekturu

Na webu ČCA, na Facebooku a na Instagramu.

KONTAKT PRO MÉDIA

Tereza ZEMANOVÁ, tisková mluvčí České komory architektů, e-mail: tereza.zemanova@cka.cz,

mobil: +420 777 464 453

Tisková zpráva ČKA, 23. června 2022