Celkový objem moderních kancelářských ploch v Praze vzrostl na konci září tohoto roku na 3,8 mil. m². Během třetího čtvrtletí 2022 bylo v Praze celkem dokončeno 18 200 m² nových moderních kancelářských prostor. Na trh byly podle statistik Prague Research Forum dodány dvě nové kancelářské budovy: Košíře Office Park (5 300 m²) v Praze 5 a Bastion Florenc (3 400 m²) v Praze 8, k tomu ještě zrekonstruovaná budova VIA UNA (9 600 m²) v Praze 1. Přitom do konce roku se čeká finalizace dalších tří projektů o celkové ploše 11 500 m². Na konci září 2022 bylo ve výstavbě více než 191 300 m² s plánovaným dokončením v letech 2022 až 2024.

Celková hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací a podnájmů) dosáhla ve třetím čtvrtletí 2022 objemu 137 700 m², což představuje mezičtvrtletní nárůst o 11 % a meziroční nárůst o 40 %. Čistá absorpce byla ve třetím čtvrtletí pozitivní a dosáhla 24 100 m² . Míra neobsazenosti byla na konci třetího čtvrtletí 8,1 %, což představovalo pokles o 20 bazických bodů oproti předchozímu čtvrtletí.

Nejvyšší dosahované nájemné v třetím čtvrtletí roku 2022 opět vzrostlo a pohybuje se v rozmezí 26,00 – 26,50 eur za m² na měsíc v centru města. Ve vnitřních částech města se nájemné navýšilo na 17,50 – 18,00 eur, když 15,00 – 16,00 eur činilo ve vnějších částech města. Zatímco u nově dokončených budov v nejlepších lokalitách nájemné od počátku roku neustále roste (meziročně o 18 %), tempo růstu nájmů u stávajících kancelářských budov není tak výrazné.

SF/pb

Po úspěšné sérii webinářů Bold Future zaměřených na udržitelné stavitelství a energetiku pořádá expertní skupina Frank Bold celodenní, prakticky zaměřenou konferenci s unikátním know-how pro český byznys a samosprávy s názvem Bold Future: Udržitelností k efektivnímu byznysu.

Desítky špičkových řečníků budou na konferenci sdílet své know-how a case studies z oblastí, jako je ESG reporting firem, energetická řešení pro podnikatele i samosprávy nebo trendy v udržitelném stavitelství a správě měst. To vše v kontextu aktuální energetické a surovinové krize, která urychlila zatím spíše teoretické debaty o udržitelnosti a efektivitě byznysu.

Program

• Dopolední část: Zástupci top firem ve svých oborech vysvětlí, jak jim udržitelnost pomáhá využít krizi jako příležitost.
• Odpoledne: Proběhne 6 praktických workshopů ve 3 tematických liniích (management odpovědného podnikání, decentralizovaná energetika a udržitelné stavitelství) s případovými studiemi, debatami a doporučeními pro firemní praxi a fungování samospráv.

Mezi potvrzenými řečníky konference jsou:

• Věra Jourová, eurokomisařka
• Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti
• Radek Špicar, Svazu průmyslu a dopravy
• Martin Vohánka, Eurowag
• Michal Veselý, Změna k lepšímu
• Pavel Franc, Frank Bold

Kdy a kde?

25. října 2022

Spojka Karlín, Praha

Program a registrace na https://www.boldfuture.cz/

Výhodnost investic do rezidenčních nemovitostí se v říjnu opět snížila. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytla UniCredit Bank. Její ukazatel, který představuje čistou roční výnosnost nájemného, od které se odečte průměr úrokových sazeb hypoték a vládních dluhopisů, klesl meziměsíčně o 23 bodů na minus 3,94 %.

Z jednotlivých krajských měst byly podle ukazatele nejméně nevýhodné, respektive výnosné nemovitosti v Ostravě a Ústí nad Labem. Na opačném konci žebříčku je Brno následované nově Zlínem, když Praha je na třetí pozici, kterou sdílí spolu s Plzní.

Podle odborníků z UniCredit Bank lze příští rok očekávat pokles cen rezidenčních nemovitostí o zhruba 5 a v dalších letech stagnaci či pomalý růst cen nemovitostí pod dynamikou inflace.

ČTK

Domácnosti se na celkové konečné spotřebě energií v Česku dlouhodobě podílejí řádově 30 %. Čtyři pětiny veškeré energie spotřebují na vytápění a ohřev vody, zbývající část tvoří spotřeba na osvětlení, vaření, chlazení a ostatní koncové užití. Vyplývá to z výsledků šetření ČSÚ „Energo 2021“, zaměřeného na zmapování struktury spotřeby paliv a energií v domácnostech. „V posledních deseti letech jsme svědky odklonu od uhelných paliv. Zatímco v roce 2010 domácnosti využívaly nejvíce energie z plynu, nyní je to energie z obnovitelných zdrojů. Největší měrou jde o palivové dřevo, ale roste i počet domácností s instalovanými fotovoltaickými panely a tepelnými čerpadly,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. „Přibližně 20 % domácností využívá k vytápění více zdrojů tepla. Jako alternativní zdroj uvádějí v 65 % obnovitelné zdroje energie, nejčastěji se jedná o palivové dřevo. Typickým příkladem je rodinný dům a kombinace plynového kotle a krbu,“ upřesňuje Zbyněk Štech, vedoucí oddělení statistiky energetiky ČSÚ. „Dvě třetiny domácností v roce 2021 uvedly, že vytápí na 22 stupňů a více,“ dodává. SF/pb

Kabinet P. Fily včera nedokončil projednávání věcné novely stavebního zákona (NSZ), vrátí se k ní na svém zasedání v příštím týdnu. Předloha ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v novele především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a zachovává část stavebních úřadů v obcích. Kabinet současně přerušil i jednání o související novele o jednotném enviromentálním stanovisku (JES). Ta by měla před stavebním řízením sloučit povolení všech úřadů odpovědných za životní prostředí. Podle ministerstva životního prostředí má JES nahradit správní úkony obsažené až v devíti různých zákonech.

Stavební řízení podle MMR díky novele NSZ zrychlí. Zástupci Asociace developerů, České komory architektů (ČKA), Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory a městských samospráv však před včerejším zasedáním vyzývali vládu, aby novelu neprojednávala a vrátila ji MMR k přepracování. Uvádějí, že je nekvalitní a přinese zpomalení staveb.

Loni schválený vznik Nejvyššího stavebního úřadu novela ruší a základem stavební správy budou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a další obecní úřady obcí. Z předloženého návrhu vyplývá, že podle první varianty bude zachováno buď 375, nebo 389 stavebních úřadů, a podle druhé na základě prováděcího právního předpisu všechny stávající (694) s možností počet snížit. O počtu stavebních úřadů rozhodne vláda.

ČTK

Mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service snížila rating dlouhodobých závazků společnosti CPI Property Group, jejímž většinovým vlastníkem je český podnikatel Radovan Vítek. Agentura hlavní rating snížila o jeden stupeň na známku Baa3, svůj krok zdůvodnila slabší kapitálovou strukturou firmy po převzetí rakouských realitních podniků Immofinanz a S IMMO.

„Očekáváme, že podíl cizích zdrojů se na konci roku 2022 bude pohybovat kolem 51 % a že čisté zadlužení bude asi patnáctinásobkem zisku před úroky, daní a odpisy (EBITDA),“ uvedla kancelář agentury Moody’s ve Frankfurtu nad Mohanem. Slabší úvěrové ukazatele podle ní do určité míry vyvažuje silnější obchodní profil společnosti jako klíčového hráče na trhu kancelářských nemovitostí ve střední Evropě.

ČTK

Zásadní investici v Česku realizoval Generali Fond realit ze společnosti Generali Investments, který získal za téměř miliardu korun osm maloobchodních center v České republice. Firma v uvedla, že akvizice dosáhla díky nabytí stoprocentní majetkové účasti ve třech společnostech Retail Project BV, Retail Project HCH a Retail Project VHM, které nemovitosti vlastní.

Fond získal maloobchodních centra v Berouně, Čelákovicích, Hořovicích, Hrádku nad Nisou, Humpolci, Milovicích, Varnsdorfu a ve Vysokém Mýtu. Celková pronajímatelná plocha těchto nemovitostí činí 18 700 metrů čtverečních.

Dosud fond vlastnil dvě maloobchodní centra v Praze a Chýni o nájemní ploše přes 4 000 metrů čtverečních. Nyní má v majetku cellem 23 nemovitostí – kromě deseti retailových jednotek i rezidenční budovy v Praze a Plzni. Celková nájemní plocha přesahuje 40 000 metrů čtverečních.

Fond byl založen v říjnu 2019. Generali Investments CEE, který poskytuje služby v kolektivním investování a správě aktiv od roku 1991, je součástí italské skupiny Generali. Ta patří mezi největší světové poskytovatele pojištění a správce aktiv; za šest měsíců letošního roku jí stoupl provozní zisk o 4,8 % na 3,1 mld. eur (76,4 mld. Kč).

ČTK

Novela stavebního zákona, o které bude ve středu jednat vláda, vyvolává kritiku napříč stavebním prostředím. Nový zákon má zjednodušit stavební řízení, jeho úprava navrhovaná ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) se ale nelíbí developerům ani velkým městům jak dnes zaznělo na Setkání lídrů developmentu v Praze. Výhrady mají třeba i Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Česká komora architektů, kteří v písemné výzvě volají po úpravě a odložení novely, vyplývá z pozvánky na úterní setkání s médii. Nový stavební zákon připravila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) a Sněmovna ho schválila loni v létě přes veto Senátu. Nový kabinet Petra Fialy (ODS) avizoval, že udělá změny a letos prosadil roční odklad účinnosti zásadních pasáží zákona. Novela by měla zrušit zavedení Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených nových krajských stavebních úřadů a podle návrhu MMR také zachovat část úřadů pod obcemi, o jejichž počtu má rozhodnout vláda z navrhovaných variant. Od poloviny příštího roku začne fungovat Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti velké infrastrukturní stavby, například dálnice, celostátní železnice nebo elektrárny. Ostatní stavby budou do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů. Digitalizace stavebního řízení by měla být po půlročním odkladu spuštěna 1. ledna 2024. Developerům mimo jiné vadí, že o podobě úprav zákona s nimi nikdo nejednal. „Přijatý stavební zákon procházel širokou diskusí veřejnosti, byli jsme poptáváni a věděli, kam zákon směřuje. Teď se na nás kašle,“ řekl na zmíněné akci Jan Řežáb ze společnosti JRD. Ředitelka odboru stavebního řádu Žanet Hadžič naopak uvedla, že novela prošla standardním procesem připomínek, které byly vypořádány, a až pak odešel návrh na vládu. Tím podle ministra pro místní rozvoj a místopředsedy vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) začíná legislativní proces. „Věřím, že stavební zákon dosáhne své ambice a urychlí povolování staveb, a dá právní jistotu, kterou stavebníci potřebují,“ řekl ministr. Novela je trnem v oku i velkým městům v čele s Prahou. Ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč ji označil za krok zpět o deset let. „Města jsou pro výstavbu klíčové prostředí a s městy to nebylo vůbec diskutováno,“ řekl. Dodal, že při tvorbě zákona by se mělo brát v potaz, co brání kvalitní výstavbě a nikoli co vadí ministerstvu. ČTK

Krajina jsme my

Alice Boušková, Veronika Kučerová

Když nejsme v domě, jsme v krajině. Každý kus krajiny, který nás dnes obklopuje, je ovlivněn člověkem. Každý projekt, který v krajině vzniká, by měl vznikat s tím, kdo ji dokáže přečíst, vyložit a zprostředkovat druhým. A se všemi ostatními, aby si k projektu vytvořili vztah a mohli ho přijmout.

Vracíme se ke krajině jaksi zdráhavě, z velké části donuceni změnou klimatu. Přicházíme k ní tak trochu jako k zubaři – bolest nás nutí, ale mozek se vzpírá. Využíváme krajinu léta, aniž bychom jí něco vraceli zpátky. A teď se ji pomalu učíme vnímat skrze její funkce. Mluvíme o schopnosti krajiny zadržet vodu, o snížení prašnosti, o ochlazování prostředí. Občas ji proto vezmeme na milost dosazením několika stromů, v nejlepším případě se dokážeme zamyslet i nad prostorem pod povrchem, který byl doposud opomíjen nejvíce. To ale nestačí.

Architektura musí vystoupit ze své historické pozice princezny abstraktního intelektu, která nahlíží na přírodu reprezentovanou krajinou jako na pasivní sféru. V té je strom definován jako stínicí prvek, květinový záhon jako prvek zvyšující biodiverzitu. Krajina jako mechanická struktura potřebná pouze k naplnění našich nových potřeb souvisejících se změnou klimatu.

Existuje ale i jiná zkušenost. Empatická, smyslová a participativní. Zkušenost, kde je krajina nepřetržitým procesem tvorby, organickou strukturou čerpající svůj charakter z přímých i nepřímých vztahů s ostatními, aktivní souhrou, prostorem pro život bezpočtu organismů a živočichů. Takové chápání krajiny utváří schopnost specifického nahlížení na design prostředí skrze procesy, síťovou soustavu vztahů a smyslovou participaci. Divoká a vzájemně provázaná povaha přírody umožňuje zcela jiný pohled na práci s prostředím, kde člověk nestojí mimo krajinu, ale inherentně uvnitř.

Rády bychom vám v tomto čísle představily úvahy, které dosahují daleko za navrhování míst na jedno použití a prezentují krajinářskou architekturu soustřeďující mnoho profesních úhlů pohledu. Zdůrazňují smysl spolupráce aktivních a aktivizace pasivních.

ERA 21

Další brownfield v Liberci se promění v rezidenční čtvrť. Zahrada Gallas vznikne na místě někdejší textilky v liberecké části Františkov a do tří let nabídne přes 300 bytů. Developer v příštím týdnu položí základní kámen a už teď je třetina bytů první etapy rezervovaná. Nová čtvrť je projektem společností Coop Development, Ungelt Partners, libereckého Stavebního bytového družstva Sever a Stavebního bytového družstva Praha.

První etapa projektu zahrnuje 96 družstevních bytů, kde zájemcům stačí složit 20 % ceny bytu a složit jednorázový členský příspěvek 50 000 Kč. Ceny začínají od 2,928 mil. Kč za byt 1+kk o rozloze 38 metrů čtverečních, kde zájemci stačí zaplatit včetně členského příspěvku družstvu 636 000 Kč a zbytek pak bude splácet ve formě nájmu 30 let.

Ve stotisícovém Liberci nejde o první podobný projekt, v létě dokončili investoři rezidenční komplex s 300 byty na místě bývalých Montážních závodů v centru města. Podělili se o něj tři investoři – Projekt Oáza v centru nabídl 114 družstevních bytů a dalších 84 bytů bylo do vlastnictví v Rezidenci Nábřeží. V obou případech byly byty dávno před dokončením vyprodané. Před pár dny otevřeli poslední část projektu – Rezidenci RoSa, která nabízí komunitní bydlení pro seniory v 98 nájemních bytech. Obsazená je více než polovina.

ČTK

Podle ratingu společnosti Dun & Bradstreet, která již více než deset let hodnotí investiční klima v jednotlivých zemích světa, se Rusko i Ukrajina zařadily mezi nejrizikovější země pro investory. Po vpádu ruských vojsk na ukrajinské území a uvalení evropských sankcí na Rusko snížila společnost Dun & Bradstreet hodnocení této země o jeden celý bod – z DB5d na DB6d – a tedy z „vysokého rizika“ na „velmi vysoké riziko“ návratnosti investic. Jedná se o nejhorší hodnocení Ruska za posledních deset let. Země jako Nigérie, Bělorusko, Libanon, Nikaragua, Myanmar a Irák jsou hodnoceny ve stejném pásmu.

Pouze pět zemí na světě má v současné době nejhorší investiční klima, které společnost Dun & Bradstreet definuje jako nejvyšší riziko návratnosti investic DB7. Po ruské invazi na konci února letošního roku se Ukrajina připojila k Afghánistánu, Libyi, Sýrii a Jemenu. Do té doby se dlouho pohyboval v pásmu DB6 o jeden stupeň výše. Přitom je podle řady odborníků Ukrajina připravena stát se jedním z nejdůležitějších center globálních technologických lídrů. V zemi už také sídlila řada nadnárodních společností různých velikostí. Válka však měla ničivý dopad na podnikání ve všech odvětvích. Investice na Ukrajině jsou proto dnes spojeny s nejvyššími politickými, makroekonomickými, obchodními a vnějšími riziky.

SF/pb

Zveme Vás na 1. ročník odborné konference o rozvoji moravských měst, perspektivách rezidenčního trhu, revitalizacích brownfieldů a výstavbě nových čtvrtí, která proběhne 1. listopadu 2022 ve spolupráci s naším exkluzivním brněnským partnerem Trikaya pod záštitou MČ Brno-střed v prostorách Tržnice Brno. Vstupenky a kompletní program konference najdete ZDE.

Průměrná prodejní cena nových bytů v Praze ve třetím čtvrtletí tohoto roku vzrostla na 147 884 Kč za metr čtvereční, což představuje meziroční nárůst o 17 % (mezičtvrtletně ceny vzrostly o 1,4 %). Nabídkové ceny bytů se podle analýzy dostaly na 154 181 Kč za metr čtvereční, meziročně jsou o 12 % vyšší, mezičtvrtletně o 1,4 %.

Ze statistik společností Skanska Residential, Trigema a Central Group vyplývá, že v metropoli se ve třetím čtvrtletí prodalo jen 550 nových bytů (ještě horší prodejní výsledky ukazuje analýza společnosti Ekospol), což nejméně od roku 2011. Od začátku roku se prodalo 2 550 bytů a developeři odhadují, že se celkem letos najde nové majitele okolo 3000 bytů.

„Trh velmi zpomalil, ale nezamrzl. Cenová hladina se stabilizovala, ale ceny neklesají,“ říká Petr Michálek ze Skanska Residential. Ceny nových bytů se podle něj ustálí na úrovni okolo 145 000 – 150 000 Kč za metr plochy. Prostor pro pokles cen je vzhledem k vysokým nákladům není – rostou ceny materiálů, pozemků, energií a zásadní je také pomalé povolování staveb. Všichni developeři se také shodují v tom, že za poklesem prodeje jsou drahé hypotéky. Dříve se kupovalo 50 – 80 % bytů na hypotéky a zbytek v hotovosti, nyní je to obráceně. Marcel Soural z Trigemy upozornil, že zpomalení trhu je dáno náladou ve společnosti a odkládání nákupů neznamená, že by dramaticky zchudla. Developeři míní, že by se situace mohla zlepšit příští rok na jaře, poté v roce 2024 v případě poklesu úrocení hypoték pod hranici 3 %. Současná situace může podle nich přinést větší rozdíl cen starších a nových bytů. Ten se nyní pohybuje mezi 10 – 20 %, což je podle developerů málo, měl by být 25 – 30 %. Na pražském sekundárním trhu se dnes metr čtvereční bytové plochy prodává za 125 442 Kč, přičemž tato je cena stabilní.

SF/pb

Zástupci Prahy a dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group včera podepsali smlouvu na vypracování projektové dokumentace plánované filharmonie u metra Vltavská. Architekti nyní budou mít devět měsíců na finální dopracování studie, do kterého se bude moci zapojit i veřejnost. Stavba bude podle červnového odhadu stát 9,4 mld. Kč. Stavět se podle plánu města má od roku 2027, hotovo má být o pět let později. Dánské studio uspělo v mezinárodní architektonické soutěži, kterou Praha uspořádala. Po dopracování architektonické studie architekti vypracují projektovou dokumentaci pro získání územního a stavebního povolení. Magistrát podle dřívějších informací usiluje o spolufinancování stavby státem a o zapojení soukromých investorů. Náměstek primátora Petr Hlaváček uvedl, že na přelomu letošního a příštího roku by město mohlo představit mechanismu získávání soukromých peněz. Mohly by podle něj vzniknout dva fondy, jeden pro drobnější a druhý pro velké investory. „Registrujeme poměrně velký zájem,“ dodal náměstek. Doplnil, že financování chce magistrát rozdělit na třetiny mezi město, stát a soukromý sektor. Vltavská filharmonie má mít tři sály – koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob. Výstavba nového kulturního centra je součástí proměny lokality Bubny-Zátory, kde se plánuje vznik čtvrti až pro 25 000 obyvatel. ČTK

Nájemné v České republice kvůli zvýšenému zájmu stoupá, ale stále vychází levněji než splátky hypoték na vlastní bydlení, v Praze i více než třikrát. Vyplývá to z dat společnosti UlovDomov.cz, která se prostřednictvím služby Ideální nájemce stará soukromým majitelům o více než 1900 nemovitostí v hodnotě přesahující 11 mld. Kč. Cena nájmu u nejvyhledávanější dispozice 2+kk vycházela podle UlovDomov.cz v hlavním městě ve třetím čtvrtletí roku průměrně na 18 798 Kč, což je o 12,3 % meziročně více. Společnost UlovDomov.cz ze svých dat stanovuje index, který srovnává měsíční platby za nájem se splátkami hypotéky při aktuálních sazbách a cenách za metr čtvereční. Index nezohledňuje vstupní náklady na úvěr ani fakt, že hypotéky znamenají ukládání peněz do vlastního aktiva. Pro Prahu dosahuje index bytu 2+kk hodnoty 3,2, což znamená, že platba za nájem může vycházet více než třikrát levněji než splátka úvěru. Jinde dosahuje menších hodnot, například v Brně vychází pronájem bytu o dispozici 2+kk na necelých 15 000 Kč, zatímco nový byt o velikosti 60 metrů čtverečních by se kupoval za zhruba 6 mil. Kč a hypoteční splátka by byla více než 40 000 Kč měsíčně. Index společnosti UlovDomov.cz tak je 2,7. Podle odborníků bude tento rozdíl ovlivňovat trh ve stále větší míře – Miroslav Linhart, vedoucí partner oddělení finančního poradenství Deloitte ČR, odhaduje, že nájemní trh dál prudce poroste a v horizontu dvou let se může s prodejem bytů do vlastnictví s pomocí hypoték vyrovnat. ČTK

České stavebnictví zaznamenalo v srpnu další pokles své produkce. Z červencového meziročního snížení o 2,7 %, ale oslabení výroby zmírnilo na 0,4 %. V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, se v srpnu ve srovnání se stejným měsícem minulého roku produkce zvedla o 0,1 procenta %, v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 1,4 % klesla. Přitom ještě v únoru meziroční růst sektoru dosahoval téměř 17 % – podle ČSÚ růst dnes tlumí vysoké ceny stavebních prací i materiálů, ale také stále pomalé povolovací procesy. Např. počet „zahájených“ bytů v srpnu meziročně klesl o 12 % na 4 025. Naopak počet dokončených bytů vzrostl o 60,9 % na 3 639.

Kromě vysokých nákladů tlumí stavební výrobu i menší zájem lidí o koupi bytů a domů. Mnozí investoři podle ředitele developerské firmy Ekospol Evžena Korce kvůli vysoké inflaci investice pozastavili. Výkonná ředitelka developerské firmy Central Group Michaela Tomášková uvedla, že v Praze byla zatím od začátku roku podle ČSÚ povolena výstavba 3 252 bytů, když loni to bylo za celý rok 9 446 bytů: „Opět se tak ukazuje, že loňský rok s rekordním počtem povolených bytů byl pouze světlou výjimkou.“

ČTK

V severočeském Mostě město otevřelo coworkingové centrum. Kancelář se zázemím, která bude v provozu od čtvrtka, mohou využívat začínající podnikatelé i lidé, kteří pracují obvykle z domova. Kdo si zaplatí měsíční paušál, může přijít kdykoliv. V coworkingovém centru je jim k dispozici vedle pracovního stolu tiskárna, kuchyňský kout, odpočinkový prostor i zasedací místnost. Pracovních míst je v centru 15, k tomu je zde zasedací místnost. Rezervaci je možné vytvořit on-line, měsíční paušál stojí 1690 korun. Provozní doba je od 07:00 do 19:00. Lidé, kteří mají paušál, mohou přijít a odejít kdykoli pomocí čipové karty. ČTK

Česká developerská společnost UDI Group může ve Varšavě vybudovat plánovaných více než 960 bytů za 2,8 mld. Kč. Na brownfieldu po továrně na traktory Ursus aktuálně dokončila 114 z nich v první ze sedmi budov a nyní získal stavební povolení na celý zbytek areálu, tedy pro dostavbu zbývajících 850 bytů. Projekt má být dokončen v roce 2026. „Polský trh je velmi vstřícný k investorům. Nesetkáváme se tam s většími překážkami. Povolování výstavby je poměrně rychlé,“ uvedla Marcela Fialková z UDI Group. I díky rychlému povolování staveb nabízí developer v Polsku k prodeji byty levněji, než za kolik se prodávají byty v Česku, i když i v Polsku ceny kvůli inflaci a nedostatku materiálů stouply. „Přesto v polském hlavním městě i nadále koupíte srovnatelný byt téměř o polovinu levněji než v Praze,“ říká M. Fialková. V průměru se podle ní budou ceny bytů ve druhé etapě zmíněného pohybovat kolem 70 000 Kč za metr čtvereční. Developer si několik stovek bytů plánuje nechat ve vlastním realitním portfoliu a nabídnout je na nájemní bydlení.

SF/pb

Dálniční síť v Česku by se v příštím roce měla podle současných odhadů rozšířit o 25,7 kilometru. Největší část z nich přibude v jižních Čechách na dálnici D3, další nové kilometry pak budou moci řidiči využívat na dálnicích D7 a D48. V roce 2024 by pak stát mohl otevřít téměř 100 nových kilometrů dálnic. Letos by se mělo zprovoznit přes 25 kilometrů nových dálnic.

Otevření 25,7 kilometru nových dálnic během příštího roku vychází ze současných realistických odhadů státu. Konkrétně půjde o 14,6 kilometru dálnice D4 mezi Hodějovicemi a Třebonínem, dále 6,1 kilometru na obchvatu Loun na dálnici D7 a pět kilometrů na první části dálnice D48 mezi Bělotínem na Přerovsku a Rybím na Novojičínsku. Na D3 pak přibude také nové odpočívadlo u Chotýčan na Českobudějovicku.

Pokud zůstane u stávajících odhadů silničářů a státu, o to více kilometrů by se mělo v Česku zprovoznit v roce 2024. Podle Jemelky se nyní počítá s otevřením asi 99,4 kilometru. Půjde zejména o pět úseků dálnice D4, kde by se mělo otevřít skoro 32 nových kilometrů, dále 21,4 kilometru na dálnici D55, téměř 14 kilometrů na dálnic D3. Další dokončení staveb se plánuje také na D6 a výše zmíněné druhé stavbě D48.

Za letošní rok by měl stát otevřít kolem 25 kilometrů dálnic. Největší část konkrétně na dálnici D35 mezi Časy a Ostrovem na Pardubicku. Další stavby jsou na dálnicích D48 a D35. Stavaři zároveň nyní budují 239 kilometrů dálnic a silnic první třídy.

ČTK

Skupina Penta Investments si půjčila od Komerční banky 38,5 mil. eur, tedy v přepočtu téměř 950 mil. Kč na dostavbu hotelu v pražské Hybernské ulici. Částka zhruba odpovídá nákladům, které chce její realitní divize Penta Real Estate do hotelu ještě investovat. Hotel v těsné blízkosti Masarykova nádraží bude v nájmu provozovat řetězec Motel One. Spolufinancujícím partnerem projektu byla Komerční banka už v akviziční fázi, kdy na začátku roku 2018 Penta koupila pozemek od Českých drah.

Hotel je součástí revitalizace brownfieldu u Masarykova nádraží. V centru Prahy se se tak má od prvního čtvrtletí 2024 zvýšit ubytovací kapacita o 382 pokojů

Motel One bude součástí rozsáhlé zástavby mezi Masarykovým nádražím a magistrálou. V příštím roce v lokalitě Penta otevře dvě polyfunkční budovy od architektky Zahy Hadidové a do dvou let začne Správa železnic budovat nové zastřešení kolejiště, které se stane novým propojením mezi městskými částmi Praha 1,2 a 8. Ze zastřešení kolejiště cestující projdou po lávce do obchodní pasáže hotelu, kde bude asi 1 100 metrů čtverečních obchodních ploch a dál budou pokračovat po zrekonstruované části křižovatky přes Hybernskou ulici do ulice U Bulhara. Vznikne tak propojení autobusového nádraží Florenc a hlavního nádraží.

Pro Karlínskou část brownfieldu u Masarykova nádraží Penta společně s pražským magistrátem a společností ČSAD holding Praha vyhlásila mezinárodní urbanistickou soutěž pod názvem Florenc 21. Do lokality včetně rekonstrukce části Masarykova nádraží hodlá Penta celkem investovat více než deset miliard korun.

ČTK