Tři pražské realizace si odnesly ceny pro loňské nejlepší rezidenční developerské projekty. Absolutním vítězem 12. ročníku soutěže Realitní projekt roku se u odborné poroty, složené z realitních profesionálů a zástupců realitních kanceláří, stala druhá etapa čtvrti Emila Kolbena od firmy Skanska Residential, u architektů uspěl projekt Hagibor od Crestyl Real Estate a u veřejnosti vyhrála první etapa rezidence Nuselský pivovar připravovaná společností Penta Real Estate. Celkem bylo nominováno 66 rezidenčních developerských projektů. Zvláštní ocenění za horský projekt roku získaly Apartmány Albeřice (developer Apartmány Albeřice) a za projekt u vody uspělo bydlení Lakeside Resort Slapy (Evropa development group).

Do soutěže můžou být přihlášeny rezidenční projekty rodinných nebo bytových domů, projekty se musí nacházet v Česku, být v realizační nebo dokončené fázi a musí být v prodeji alespoň jedna bytová jednotka v daném roce.

ČTK

Nabídkové ceny bytů a domů na Slovensku se v posledním čtvrtletí loňského roku proti předchozím třem měsícům snížily o 1,9 %. Dle slovenské centrální banky (NBS) jde o první mezikvartální pokles od konce roku 2019. Realitní trh v zemi ochladl po zvýšení úrokových sazeb. Průměrná nabídková cena za metr čtvereční v rezidenčních nemovitostech ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla 2 661 eur (63 330 Kč), meziročně ještě vykazovala růst o 15 %. V absolutním vyjádření ale byla nejnižší od loňského prvního čtvrtletí. Ceny bytů a domů na Slovensku se dříve dlouhodobě zvyšovaly a v průběhu loňského roku dosáhly maxima. Slovenské banky loni také začaly výrazněji zvyšovat úrokové sazby z hypotečních úvěrů. Ceny rezidenčních nemovitostí na Slovensku v posledním čtvrtletí loňského roku proti předchozímu kvartálu nejvýrazněji klesly v Žilinském kraji na severu země a také v Bratislavě a okolí, kde je bydlení nejdražší ze všech slovenských regionů.

ČTK

Developerská společnost YIT zkolaudovala rezidenční projekt Koti Libeň v Praze 8. Ten zahrnuje 140 bytů, dva ateliéry a jeden komerční prostor. Projekt vyrostl mezi ulicemi Červená báň a Františka Kadlece. Ve třech bytových domech se čtyřmi až pěti podlažími a jedním společným podzemním podlažím postavila YIT celkem 140 bytových jednotek s dispozicemi od 1+kk do 5+kk o výměře 24 až 114 metrů čtverečních. Většina z nich má vlastní balkon, terasu nebo předzahrádku, které jsou situovány do polouzavřeného bloku. Součástí projektu jsou sklepy a sklepní kóje, kočárkárny, místnost pro mytí kol a psů, podzemní garáže a dostatek zeleně. Developer zde vybudoval také retenční nádrž na zachytávání dešťové vody. Aktuálně zbývá k prodeji poslední volný byt. Noví obyvatelé se budou moci nastěhovat ve 2. čtvrtletí letošního roku.

YIT/ich

Vláda by měla projednat další změnu programu Péče o národní kulturní poklad. Program, z kterého se platí opravy a stavby sídel kulturních institucí, se dočkal už mnoha změn, protože plánované akce se často nestihnou dokončit v termínu. Nyní chce ministerstvo kultury program rozšířit o provedení úsporných opatření v Centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři, která mají snížit energetickou náročnost.

Změnit by se měl rozsah třetí a závěrečné etapy rekonstrukce a revitalizace Klementina, stále hlavního sídla Národní knihovny. Opravy Klementina trvají už přes 12 let, náklady měly podle dřívějších informací dosáhnout 1,88 miliardy korun, přičemž větší část sumy ještě nebyla vyčerpána. Poslední část revitalizace Klementina měla nejvíce omezit návštěvnický provoz knihovny. Stát před 15 lety odmítl postavit novou budovu Národní knihovny, proto se přistoupilo k dostavbě a opravám centrálního depozitáře a velké revitalizaci Klementina.

Z programu Péče o národní kulturní poklad se ke konci loňského září vyčerpalo 8,364 mld. Kč z 10,02 mld. Kč, které na něj byly od roku 2006 vyčleněny. Z programu se platí opravy a stavby sídel Národního muzea, Národní knihovny ČR, Národního filmového archivu, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národního technického muzea a Národního divadla. Z 29 akcí zaregistrovaných v programu pokračují už jen projekty Národní knihovny. Program byl za dobu svého trvání šestkrát upravován. Naposledy byl prodloužen předloni až do roku 2026, kvůli stále prodlužovaným pracím na objektech Národní knihovny.

ČTK

Ve 4. čtvrtletí roku 2022 bylo dokončeno celkem 149 300 metrů čtverečních skladových ploch. Tím dosáhl objem moderních industriálních ploch celkové výše 10,77 mil. metrů čtverečních. Nejvíce nových ploch přibylo v Jihomoravském kraji (28 %), Moravskoslezském (26 %) a Středočeském kraji (20 %). Objem rozestavěných projektů se drží nad hranicí 1 mil. metrů čtverečních.  V průběhu 4. čtvrtletí byla zahájena stavba téměř 213 200 metrů čtverečních. V roce 2023 je v plánu dodat na trh téměř 1,2 mil. metrů čtverečních nových ploch. V takovém případě by celkový objem moderních průmyslových ploch v České republice mohl ke konci roku 2023 dosáhnout hranice 12 mil. metrů čtverečních. Nejaktivnějším krajem z hlediska výstavby byl Karlovarský kraj, na jehož území se nachází více než čtvrtina všech ploch ve výstavbě, následovaly kraje Plzeňský (15 %) a Jihomoravský (12 %).

Na konci 4. čtvrtletí zůstala míra neobsazenosti moderních industriálních nemovitostí na extrémně nízké úrovni 1,0 %, v Praze a okolí na pouhých 0,6 %. Tato nízká neobsazenost je způsobena neobsazenými kancelářemi v rámci průmyslových parků, kdyby byla neobsazenost počítána pouze ze skladovacích ploch, byla by téměř nulová. Ve 4. čtvrtletí 2022 byla zaznamenána plná obsazenost v Královéhradeckém, Karlovarském, Libereckém, Pardubickém, Jihočeském, Zlínském kraji a také na Vysočině. V těsném závěsu se umístil Středočeský kraj s méně než 0,1 %. Třetí největší trh, tedy Jihomoravský kraj, vykazuje také velmi nízkých 0,4 %. Ve zbývajících krajích se neobsazenost pohybovala v rozmezí přibližně 1,4 % až 2,6 %.

V průběhu 4. čtvrtletí roku 2022 byly zaznamenány nájemní smlouvy v celkové výši 231 300 metrů čtverečních. Vyjma transakce bez zveřejněného typu nájemce, měly největší podíl na čisté poptávce výrobní firmy s 59 %, následované logistickými (31 %) a distribučními společnostmi (10 %). Hrubá poptávka dosáhla ve 4. čtvrtletí více než 354 tisíc metrů čtverečních. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím jde o pokles o 27 %, meziročně šlo o pokles o 45 %. Za celý rok 2022 činil celkový objem čisté poptávky 1,47 mil. metrů čtverečních, což je pouze o 6 % slabší výsledek v porovnání s předchozím rokem, kdy byl zaznamenán vůbec nejvyšší roční objem čisté poptávky za celou existenci českého průmyslového trhu.

Nízká neobsazenost a silná poptávka zvyšovaly v průběhu roku 2022 výši nájmu. Růst nájemného byl poháněn především omezenou dostupností volných průmyslových ploch, vysokými stavebními náklady a drahým financováním. Ve čtvrtém čtvrtletí nájemné za nejlepší prostory v Praze a okolí zůstalo stabilní na úrovni 7,50 eur/metr čtvereční měsíčně. Během roku 2022 vzrostlo nájemné za nejlepší prostory v Praze o více než 30 %.

JLL/ich

V Sokolově připravuje společnost Sokolovská uhelná výstavbu obytných čtvrtí a rekreačních oblastí na místech po bývalých dolech. Jde o lokality u jezer Michal a Medard, které vznikly rekultivací po těžbě hnědého uhlí. Těžařská firma chce výstavbou zabránit odlivu mladých lidí a nabídnout jim bydlení, práci i využití volného času. Odliv lidí trápí celé Sokolovsko, ročně tu ubyde několik stovek obyvatel.

U menšího jezera Michal má v jižní části vzniknout 120 rekreačních objektů. Letos je v plánu projektová dokumentace, s výstavbou chce firma začít v první polovině příštího roku. V tomto prostoru by se měly stavět jednopodlažní modulární domky, které budou energeticky úsporné a v souladu s okolní přírodou. V severní části se připravuje rezidenční bydlení v podobě řadových domů k pronájmu, firma totiž nechce zatěžovat mladé lidi úvěrem či hypotékou. Na záměr se nyní připravuje studie, která ukáže kromě jiného i investiční náročnost projektu.

V plánech rozvoje jezera Medard se počítá s atraktivním bydlením blízko jezera, vzniknout by tam mělo nové město s 5000 obyvateli. Projekt Medard je jedním z prioritních projektů v Karlovarském kraji, který má šanci získat peníze z dotace z Fondu spravedlivé transformace. Na záměr se nyní připravuje urbanistická studie, následně se bude pracovat na změně územních plánů, která může trvat až několik let. Realizace projektu se předpokládá za pět až šest let.

Kromě chat a rodinných domů chce společnost lidem ve městě nabídnout i cca 120 zrekonstruovaných bytů, v plánu je i nákup dalších domů, třeba ve vyloučených lokalitách.

ČTK

Státní podnik Diamo zahájil na záložním vojenském letišti v Líních u Plzně geologické průzkumné práce. Jedná se o jednu z lokalit, kde by mohl koncern Volkswagen (VW) postavit továrnu na baterie do elektromobilů za 120 mld. Kč, tzv. gigafactory. Diamo odebere vzorky podzemní vody a hornin, práce v lokalitě má v plánu dokončit do dvou měsíců. Od těchto místních měření a navazujících laboratorních výsledků se bude odvíjet další postup v rámci projektu Strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně. Jde o standardní proces před možným zahájením projekčních nebo stavebních prací. Úkolem je prozkoumat geologické podmínky území a ověřit případné zátěže z předcházejícího provozu vojenského letiště.

Vznik parku schválila vláda, která o továrnu velmi stojí. Lokalita je jedinou možnou v ČR, kde může vzniknout gigafactory VW. Vybrána byla z 15 oblastí v ČR. VW se měl do konce loňského roku vyjádřit, zda pro stavbu gigafactory zvolí Líně, nebo Polsko, Slovensko, či Maďarsko. Počátkem prosince ale oznámil, že rozhodnutí odkládá o několik měsíců. Stavět by chtěl začít koncem roku 2024 a vyrábět články do baterií od roku 2027. Automobilový průmysl generuje desetinu HDP, čtvrtinu exportu a zaměstnává 180 000 lidí.

ČTK

V Praze loni stoupla hrubá realizovaná poptávka po kancelářských plochách o 43 %. Z analýzy sdružení realitních poradenských firem Prague Research Forum (PRF, jehož členy jsou společnosti CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield, JLL, Knight Frank a Savills) za čtvrté čtvrtletí loňského roku vyplývá, že plocha nových pronájmů, prodloužených stávajících smluv a podnájmů dosáhla 551 500 metrů čtverečních, nejvyšší nájemné vzrostlo o desetinu. Nejvíce prostor se loni pronajalo v Praze 4 (30 %) a Praze 8 (23 %). Největší zájem o nájem byl od technologických společností (28 %), finančních institucí a firem z farmacie (shodně 10 %). Celková velikost kancelářských ploch v Praze ke konci roku 2022 činila 3,8 milionu metrů čtverečních.

Podle PRF dosáhla hrubá realizovaná poptávka ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 velikosti 153 200 metrů čtverečních. To představuje mezičtvrtletně nárůst o 12 % a oproti stejnému období předchozího roku nárůst o 45 %. „Významnou část poptávky tvoří odblokování zadržené poptávky firem z covidových let 2020 a 2021, kdy si nikdo nebyl příliš jistý, v jaké formě a intenzitě se práce v kanceláři vrátí. Nyní již velká část firem otestovala různé kombinace práce z kanceláře a z domova a mají jasnější představu o tom, jak velké prostory budou v budoucnu potřebovat,“ řekl Jaromír Sachunský ze společnosti Prochazka & Partners.

Nájemné loni rostlo v prvních třech čtvrtletích, to nejvyšší meziročně stouplo o 2,5 eura (60 Kč). Loni tak koncem roku dosahovalo ve středu metropole měsíčně 26 až 26,50 eura (624 až 636 Kč) za metr čtvereční. Ve vnitřních částech města se pohybovalo od 17,50 do 18 eur (420 až 432 Kč) a ve vnějších částech města bylo 15 až 16 eur (360 až 384 Kč).

Loni bylo dokončeno 75 400 metrů čtverečních v sedmi budovách. V roce 2023 se očekává dokončení téměř 130 000 metrů čtverečních kanceláří. Neobsazenost kanceláří klesla na 7,7 %, meziročně o 0,1 %. Celková rozloha volných kanceláří ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla 293 600 metrů čtverečních. Nejvíce volných prostor bylo na Praze 4 (60 900 m2) a nejméně v Praze 10 (9 600 m2), v procentuálním vyjádření byla nejvyšší míra neobsazenosti v Praze 3 (23,8 %) a nejnižší v Praze 8 (4,8 %).

ČTK

Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) připravil výstavu, která přibližuje fenomén bydlení v metropoli. V Centru architektury a městského plánování (CAMP) ji představili dosluhující pražský primátor Zdeněk Hřib a šéf IPR Ondřej Boháč. Hlavním cílem výstavy je podle Ondřeje Boháče přiblížit lidem informace a data o bydlení v hlavním městě, které je v posledních letech zejména v důsledku prudkého nárůstu cen bytů i nájmů diskutovaným tématem. Podle dat prezentovaných na výstavě stojí běžný byt 13 průměrných ročních příjmů, zatímco například v Belgii je to 5. Jedním z témat je také obecní výstavba, kterou končící vedení považovalo za zásadní i z hlediska růstu počtu obyvatel v metropoli. Dle předloni schválené strategie by mělo každý rok vzniknout 9000 nových bytů, aby byly potřeby města naplněny. Za rok 2021 bylo v metropoli dokončeno ale jen 5228 bytů.

Výstava zahrnuje také audiovizuální prezentaci, která s pomocí fotografií přibližuje různé formy bydlení v metropoli od luxusních půdních vestaveb v centru až po nocležiště bezdomovců. Výrazným prvkem expozice je také velký gauč, na který se návštěvníci mohou posadit. Představuje velikost nejmenšího bytu, který se v Praze na trhu nabízí – 8 metrů čtverečních.   Expozice bude ke shlédnutí do konce dubna, doprovodí ji program v podobě komentovaných prohlídek, diskuzí či promítání filmů. 

ČTK

Průměrná cena starších bytů v Praze se ve 4. čtvrtletí roku 2022 vrátila na hodnoty z konce roku 2021, průměrný byt o velikosti 65 metrů čtverečních v širším centru metropole tak ztratil na hodnotě skoro 680 000 Kč. Koncem 1. čtvrtletí loňského roku vyšel starší byt v Praze skoro na 123 000 Kč za metr čtvereční. Během roku ale cena klesala a ve 4. čtvrtletí byla zhruba na částce 112 500 Kč za metr čtvereční, tedy prakticky stejně jako ve 4. čtvrtletí roku 2021. Podobný vývoj cen zaznamenalo Brno, kde stejný byt oproti loňskému maximu ztratil na hodnotě 475 000 Kč, průměrná cena metru čtverečního v Brně klesla na 87 902 Kč za metr čtvereční.

Nejlevněji se prodávaly byty v Ústeckém kraji (za 32 486 Kč za metr čtvereční, o 4 % méně oproti 3. čtvrtletí). V Karlovarském kraji se prodávaly starší byty za 36 406 Kč a v Moravskoslezském kraji za 40 273 Kč za metr čtvereční, v obou krajích byl shodně pokles o 9 %. Dílčí propady cen u starších bytů lze očekávat ještě v 1. čtvrtletí letošního roku, ale převažovat bude spíše stagnace.

ČTK

Loni se v Praze prodalo 2 400 nových bytů, což je nejméně za posledních 20 let. Meziročně se prodeje v hlavním městě propadly o 62,8 %. Vyplývá to z analýzy developerské společnosti Ekospol, která trh s novými byty v Praze monitoruje. Podle Ekospolu výrazně zasáhly trh s novými byty v Praze drahé a nedostupné hypotéky a nejistá ekonomická situace. Evžen Korec, generální ředitel Ekospolu, uvedl, že vedle drahých hypoték se zásadně projevilo znovuzavedení přísnějších požadavků na posuzování žadatelů o hypotéku od loňského jara. „Kvůli těmto tvrdým podmínkám stanoveným Českou národní bankou nedosáhnou na hypoteční financování ani lidé, kteří by s tím ještě nedávno neměli problém. Dopad na rezidenční trh je přitom jednoznačný,“ řekl Evžen Korec.

Společnost Ekospol uvádí, že v roce 2021 developeři prodali dohromady 6 450 nových bytů. Jen ve druhém čtvrtletí roku 2021 nalezlo nového majitele 2 350 bytů, nejvíce za dobu zveřejňování statistik Ekospolu, což bylo skoro stejně jako za celý loňský rok. Metr čtvereční nového bytu na konci roku 2022 vyšel podle průzkumu v průměru na 147 050 Kč, což představuje meziroční nárůst o 14,5 %. Za byt velikosti 55 metrů čtverečních tak kupující zaplatí o milion korun více než v roce 2021. E. Korec odhaduje, že ceny nových bytů na pražském trhu dosáhly vrcholu a budou spíše stagnovat, případně jen mírně růst v jednotkách procent, zásadní zlevňování nových bytů se nečeká. „Developeři nepůjdou pod náklady, za které byty postavili. Raději na čas přeruší prodej, než by realizovali ztrátu,“ uvedl Evžen Korec.

ČTK

Sněmovní výbor pro veřejnou správu přerušil projednávání vládní novely stavebního zákona, který ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a podřízené soustavy stavebních úřadů. Stejně výbor naložil se souvisejícím návrhem zákona o jednotném enviromentálním stanovisku, který má zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí. Členové teď budou moci předkládat pozměňovací návrhy, k předlohám by se měli vrátit začátkem března. Ministerstvo životního prostředí podle státní tajemnice Simeony Zikmundové stále soudí, že zákon o jednotném enviromentálním stanovisku může projít schvalováním tak, aby byl účinný od plánované poloviny letošního roku. Stejnou účinnost vláda navrhla i pro většinu změn stavebního zákona.

Tato novela ruší předloni schválený model čistě státní stavební správy, stavební úřady mají být nadále v obcích. Zachovává však Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti především strategické stavby, jako jsou například dálnice nebo elektrárny. Podle ministerstva pro místní rozvoj vytvoří předloha jasné, moderní a předvídatelné prostředí pro stavebníky i projektanty. Výhrady k novele stavebního zákona i jednotnému environmentálnímu stanovisku však už dříve vyslovila i Česká komora architektů a Hospodářská komora. Jednotné enviromentální stanovisko bude podle ministerstva životního prostředí zahrnovat požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí až podle devíti platných zákonů. Změna má přinést vyšší přehlednost a srozumitelnost pro stavebníky i investory a zrychlit povolovací procesy.

ČTK

Dva projekty za skoro dvě miliardy korun letos plánuje zahájit developer skupiny Skanska v Česku. Skanska Residential chce začít stavět čtvrtou etapu Albatros Kbely se 142 byty a 132 bytů má mít druhá etapa v Modřanském cukrovaru. Loni společnost koupila také pozemek v pražských Satalicích, na kterém zamýšlí v budoucnu realizovat první ze svých záměrů pro dostupné bydlení nazvaný Livo Homes za téměř miliardu korun.

V projektu Albatros Kbely, který začal v roce 2020, vznikne 652 bytů v 11 objektech a pěti etapách. Letos se mají začít stavět domy Echo, Foxtrot a Golf. Aktuálně se zde prodává metr čtvereční za 111 257 Kč. V Modřanech se u Vltavy staví již od loňského léta. V nové čtvrti je v plánu 797 bytů. V současné době se tam prodává metr čtvereční za 122 701 Kč.

Společnost postoupila také v plánování projektu dostupného bydlení, jehož spuštění zbrzdil koronavirus, válka na Ukrajině a zdražení stavebních materiálů. V projektu Livo Homes chce jít cestou prefabrikace a modulární výstavby. Vloni získala Skanska Residential brownfield o rozloze 18 000 metrů čtverečních v Satalicích, na kterém mají vyrůst první dostupné domy s desítkami bytů za přijatelné ceny. Celková investice se bude pohybovat ve výši téměř jedné miliardy korun. Skanska se specializuje na výstavbu udržitelného a energeticky úsporného bydlení a do roku 2045 chce dosáhnout uhlíkové neutrality. Zájem o takové projekty roste i u zákazníků. V loňském průzkumu si byla za energeticky hospodárné a udržitelné bydlení ochotna připlatit téměř polovina respondentů.

ČTK

Prodej nových bytů v Bratislavě byl v minulém roce na nejnižší úrovni od globální finanční krize v roce 2008. V prvním pololetí ceny novostaveb ještě rostly, ve druhé části roku už ale stagnovaly. Ve své analýze to uvedla společnost Bencont Investments. V tomto roce se ve slovenské metropoli očekává stagnace cen bytů v novostavbách.

V bratislavských novostavbách se loni prodalo 1 519 bytů. Výrazné ochlazení realitního trhu nastalo ve druhém pololetí, kdy banky pokračovaly ve zvyšování úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Nabídka se naopak zvýšila o třetinu na 3 209 nových bytů. Průměrná cena metru čtverečního plochy u volných nových bytů stoupla o 15,2 %, ve druhém pololetí stagnovala na úrovni zhruba 4 900 eur (117 600 Kč).

Analytik společnosti Rudolf Bruchánik uvedl, že značný vliv na realitní trh má nastavení úrokových sazeb. Podle něj nárůst sazby na 4 % (z původního 1 %) způsobí stejné zvýšení měsíční splátky u hypotečního úvěru během 30 let jako zdražení nemovitosti o polovinu. Průměrná cena bytů v novostavbách ve slovenské metropoli dosáhla 296 000 eur (7,1 milionu Kč). Zájemci kvůli koupěschopnosti upřednostňují menší byty, loni proto klesl hlavně prodej větších bytů. V Bratislavě je nejvyšší životní úroveň v zemi a zároveň ceny bydlení jsou ze všech slovenských regionů nejvyšší.

ČTK

Passerinvest v prosinci zkolaudoval Rezidenci Oliva na pražské Brumlovce. V tomto rezidenčním domě ve tvaru plodu olivovníku se nachází 72 bytů a v přízemní části budovy také šest obchodních jednotek. Ve třech podzemních podlažích je rezidentům k dispozici 84 parkovacích míst. Rezidence Oliva se nachází u Parku Brumlovka v rezidenční části Praha 4 – Michle, mezi ulicemi Hodonínská, Michelská a Pod Dálnicí. Projekt vzhledem ke svému umístění nabízí budoucím obyvatelům plnou občanskou vybavenost, výbornou dopravní dostupnost a zároveň dostatečný klid a soukromí díky přilehlým parkům a velkorysé okolní zeleni. Do Rezidence Oliva, za jejímž architektonickým návrhem stojí ateliér A69 – architekti, se první obyvatelé nastěhují v prvním čtvrtletí roku 2023.

Rezidence Oliva svým tvarem připomíná olivu, jedná se o architektonicky neobyčejný projekt, který citlivě zapadá do okolního prostředí zdejších parků a zeleně. Uprostřed interiéru bytového domu se nachází neobvykle zpracované atrium se zelení, prosklenou střechou a panoramatickými výtahy, nechybí také lodžie, či prostorné střešní terasy. Celý objekt byl vytvořen ve vysokém standardu a využívá centrálně řízenou rekuperaci vzduchu. Všechny byty společně s obchodními jednotkami v přízemí byly od zahájení prodeje vyprodány do šesti měsíců.

V těsné blízkosti budovy se nachází menší, avšak stejně architektonicky koncipovaný objekt nesoucí název Olivka. Jeho součástí je soukromá česko-anglická mateřská škola GENIUS Kindergarten a nově otevřená kavárna Parkofka. V okolí nechybí ani pestrá nabídka obchodů a služeb či restaurací, bister a kaváren. Kromě občanské vybavenosti se na Brumlovce nachází také dva rozsáhlé zelené parky, atletický stadion a několik dětských hřišť. V celé oblasti se dbá na šetrné zacházení s vodou, energetickou úspornost budov i snahu o teplotní regulaci s pomocí velkého podílu zeleně a vodních prvků.

Crest Communications/ich

Developerská společnost Finep plánuje v příštích pěti letech nabídnout 5000 bytů pro nájemní bydlení. Investice ve 12 lokalitách, především v Praze, má přesáhnout 25 miliard korun. Byty vzniknou v pražských lokalitách Poděbradská, Harfa, Vackov, Uhříněves, Západní město či v Kralupech nad Vltavou. Developeři se od loňského růstu hypoték potýkají s ochlazením trhu a mají problémy s prodejem bytů do vlastnictví, někteří oznámili odložení některých projektů. Finep podle generálního ředitele Tomáše Pardubického změnil přístup a připravuje více bytů pro nájemní bydlení a méně pro vlastnické bydlení.

Finep spolupracuje se zahraničními nájemními fondy, třeba předloni prodal švédskému Heimstadenu v projektu Pergamenka v pražských Holešovicích 164 bytů za odhadem téměř 1,2 miliardy korun. Při plánování nájemních bytů vychází i z těchto zkušeností a upravuje dispozice bytů. Ty jsou pro nájemní bydlení menší, nejčastěji o velikosti 2+kk, případně 1+kk. Společnost pět let chystala Program dostupného bydlení, v jehož rámci chce pokračovat i v nabídce pro družstevní bydlení, kterému se věnuje přes deset let. „O to je v době špatně dosažitelných hypoték takový zájem, že jsme pro něj transformovali některé další projekty původně určené pro prodej,“ uvedl Pardubický.

ČTK

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) se stala novým majitelem soutěže Best of Realty – Nejlepší z realit, prestižní tuzemské realitní soutěže s více než dvacetiletou tradicí. Do soutěže se každoročně hlásí zhruba pět desítek projektů, které posuzuje odborná porota, složená ze zástupců Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, členů profesních sdružení, bank, agentur pro výzkum trhu, developerů a realitních makléřů. Výsledky jsou pak v závěru roku vyhlašovány na slavnostním večeru, který se koná za účasti více než čtyř set osobností reprezentujících tuzemský realitní trh a související obory.

Soutěž je vyhlašována v šesti základních kategoriích: rezidenční projekty, nová administrativní centra, rekonstruované kanceláře, obchodní centra, průmyslové a logistické areály a hotely. V rámci soutěže jsou pak každoročně udělována i další prestižní ocenění – Zvláštní cena poroty, Cena ARTN za přínos realitnímu trhu, Cena čtenářů a ocenění Environmentální projekt roku. Do Síně slávy Best of Realty je od 20. ročníku soutěže navíc uváděna osobnost, která se významným způsobem zapsala do dění na tuzemském nemovitostním trhu.

„Soutěž Best of Realty nám každý rok dává možnost přesvědčit se o tom, že český realitní trh dokáže generovat velmi hodnotné a kvalitní projekty. Porota posuzuje v každém ze tří na sebe navazujících hodnotících kol nominované projekty podle široké škály kritérií, z nichž rozhodující jsou urbanistické a architektonické řešení, kvalita realizace, přínos lokalitě a v neposlední řadě také komerční úspěšnost projektu. Stále větší váhu má v posledních letech i kritérium udržitelnosti,“ sdělil Tomáš Drtina, předseda odborné poroty a viceprezident ARTN. „Ceny jsou udělovány nezávislou odbornou porotou, součástí slavnostního večera je i předávání dalších prestižních ocenění. Společenský večer se pak stává doslova událostí roku. Osobně jsem hrdá na skutečnost, že ARTN může v této krásné tradici pokračovat. Jménem všech našich členů, příznivců a podporovatelů děkuji Janě Hrabětové, dosavadní ředitelce soutěže, a jejím společníkům za tuto unikátní příležitost a možnost v jejich díle pokračovat,“ říká Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN.

Vyhlášení výsledků dalšího, v pořadí už 25. ročníku soutěže, jehož organizátorem již bude ARTN, proběhne v pražském Foru Karlín 14. listopadu 2023.

V proluce, která vznikla stržením vybydleného činžovního domu na rohu rušné křižovatky ulic Milady Horákové a Koliště v centru Brna, bude za dva roky stát administrativní budova se střešní zahradou. Projekt developerské společnosti Trikaya „Landmark“ už má vydané stavební povolení, výstavba by měla začít v první polovině letošního roku, dokončení se plánuje v roce 2025. Společnost Trikaya chce získat zelenou certifikaci LEED.

Na parcele má vyrůst osmipatrová administrativní budova se střešní zahradou a dvěma patry podzemních garáží pro 70 aut. Na návrhu budovy developer spolupracoval se studiem a53 architekti. „Dlouhodobě nezastavěná proluka je svázána mnoha regulativy a omezeními. Bylo též nutné reagovat na blízkost historického centra města, sousedství architektonicky výrazných budov a v neposlední řadě složitou dopravní situaci. Předurčená tak byla oblouková uliční čára a z předchozích projektů také objem budovy,“ uvedl architekt Petr Bořecký z a53 architekti.

V přízemí budovy je počítáno s kavárnou, recepcí a soukromou poštovní službou, sedm nadzemních podlaží bude patřit kancelářím typu open space, kanceláře v pátém a šestém patře budou mít vlastní terasy. Budova nabídne celkem 7 500 čtverečních metrů pronajímatelné plochy.

ČTK

Časopis Forbes vybral několik zajímavých projektů za miliardy korun, které budou v letošním roce dokončeny nebo mají před sebou zahájení výstavby: nejvýrazněji se změní hlavně okolí pražského Masarykova nádraží. V tomto roce chce Penta Real Estate dokončit první budovu projektu Masaryčka, stavbu se zlatým průčelím od studia Zahy Hadid za více než tři miliardy korun. Na konci roku by měl být hotový také hotel, který Penta staví u křižovatky ulic Hybernská a Opletalova. Letos by měla začít také kompletní modernizace celého nádraží, na kterou je již vydané stavební povolení. Dokončení přestavby nádraží se předpokládá v roce 2026. Na druhém břehu Vltavy, na dejvickém Vítězném náměstí vzniká Pentě rezidenční projekt Victoria Palace, který zaplní jednu z proluk kolem náměstí. Luxusní bytový dům Victoria Palace by měl být hotový koncem roku.

I další developeři dokončí letos v Praze zásadní stavby. Sekyra Group chystá posun v projektu Smíchov City. První kancelářská budova projektu už má vydaný kolaudační souhlas, další domy z budoucí velké čtvrti s celkem dvěma tisíci byty by měly být hotové v únoru. Do konce roku mají stát také nové domy čtvrti Rohan City na Rohanském ostrově. Dokončení čeká v prvním čtvrtletí roku také další pražský projekt za 1,4 mld., kterým je budova Fragment od investiční skupiny Trigema. V domě obklopeném obřími ocelovými sochami bude celkem 140 nájemních bytů o dispozici 1 + kk až po velké mezonety. Developerská společnost PSN dokončuje v Modřanech budovu Vanguard, která vzniká přestavbou bývalé továrny Microna na projekt loftového bydlení se 150 byty. V projektu, který se inspiroval loftovým bydlením v zahraničních metropolích, je počítáno například s autovýtahem uprostřed budovy, střešní terasou se saunou nebo spa & wellness zónou s bazénem.

Prahu čeká také jedna významná veřejná investice, na kterou by se měly v budoucnu nabalit i investice soukromých developerů. Ve druhé polovině roku by se totiž měl začít stavět druhý stavební úsek linky metra D z chystané stanice Olbrachtova do Nových Dvorů. Hlavní město má zatím v letošním rozpočtu na stavbu vyhrazených téměř pět miliard a do konce března by mělo vybrat stavebníka.

Forbes

Z dat inzertního portálu zaměřeného na pronájmy UlovDomov.cz vyplývá, že se nájemné v Česku zvýšilo loni nejvíce v Praze, meziročně až o 22 %. V krajských městech se růst pohyboval kolem 10 %. Ke konci roku však ceny nájmů začaly klesat. Pronájem bytu 2+kk vychází v metropoli průměrně na 17 940 Kč. Zdražení u této dispozice bytu podle společnosti UlovDomov.cz činilo 2 777 Kč, což znamená meziroční nárůst o 18 %. Až o 22 % zdražily v Praze nájmy bytů 1+kk (2 359 Kč) a 3+kk (5 129 Kč). V Plzni vzrostly nájmy průměrně o 7 %, v Olomouci mezi 6 až 12 %. V Brně činil u dvoupokojových bytů růst cen v průměru 672 Kč, což znamenalo meziroční nárůst o 5 %, ale u bytů 2+1 to bylo 13 % (1 703 Kč).

Cena pronájmů se zvyšuje z toho důvodu, že si řada lidí vlastní nemovitost již nemůže koupit kvůli drahým hypotékám. „K povzbuzení trhu s vlastnickým bydlením přispěje snížení sazeb. Na druhou stranu růst cen nájmů není pro trh na škodu, protože se tím zvyšuje výnos pro investora, který nemovitost koupil,“ řekl Marek Padevět, ředitel rezidenčních projektů PSN. S jeho názorem souhlasí i marketingová a obchodní ředitelka společnosti UBM Development Czechia Alice Slámová, podle které se zrychlí návratnost investice do nemovitostí díky navýšení poptávky po nájemním bydlení a růstu nájmů.

Měsíční náklady na vlastní bydlení vycházejí v Praze u bytu o velikosti 60 metrů čtverečních až 2,4 násobně dráž než nájem. U rekonstruovaného bytu v Praze vychází cena za metr čtvereční kolem 120 000 Kč a splátka 90% hypotéky na 30 let při aktuální průměrné nabídkové úrokové sazbě 6,77 % by činila asi 42 000 Kč měsíčně, zatímco nájemné společnost Ulovdomov.cz odhaduje na necelých 18 000 Kč. V krajských městech takový rozdíl ale není. Například v Olomouci u bytu 1+kk vychází nájem průměrně na 9 422 Kč a splátka 90% hypotéky na 30 let při úrokové sazbě 6,77 % by byla zhruba o 7 000 vyšší. Nejvíce se ceny pronájmu a plateb měsíční splátky hypotečního úvěru za vlastní bydlení přibližují v Ostravě, kde je poměr měsíční splátky hypotéky u staršího bytu vůči nájmu 1,4.

V posledním čtvrtletí loňského roku ve srovnání se 3. čtvrtletím nájmy klesaly. U bytu dispozice 2+kk byly v Praze o 850 korun nižší, v Ostravě činil pokles u bytu 3+kk 13 % (2 358 Kč). Další vývoj na realitním trhu se podle odborníků těžko odhaduje. Trh by podle nich potřeboval, aby se více stavělo. Větší nabídka by brzdila ceny, myslí si Michal Hrbatý, šéf společnosti UlovDomov.cz. „Také by pomohl jednotný a transparentní přístup městských částí k jednání s developery,“ sdělila k situaci v Praze Dana Bartoňová, obchodní ředitelka firmy YIT Stavo.

ČTK