Obec architektů, pořadatel Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2023 představila na tiskové konferenci 50 projektů, které postoupily do užšího finále jubilejního 30. ročníku. Vybrané projekty byly přihlášeny do následujících kategorií: novostavba, rodinný dům, rekonstrukce, interiér, krajinářská architektura a zahradní tvorba, urbanismus a architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře. Po prvním kole jsou projekty seřazeny ve skupinách podle počtu bodů, které jim porota udělila. Do letošní největší přehlídky architektury bylo přihlášeno celkem 275 projektů.

Ve 2. kole budou všichni finalisté prezentovat své projekty v rámci 5. ročníku Grand Prix Architektů Festivalu by Grohe, který se bude konat 30. října 2023 od 9:30 do 16:30 ve Velké dvoraně Veletržního Paláce. Následně se uskuteční finální hodnocení poroty a v rámci galavečeru proběhne na témže místě vyhlášení vítězů a předání ocenění. I v letošním roce bude opět udělena ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy cena za šetrnou stavbu.

Mezinárodní porota letošního ročníku je ve složení: Irakli Eristavi (Slovensko, studio zerozero), Thorbjörn Andersson (Švédsko, studio Thorbjörn Andersson Landscape Architect, Sweco Architects), Balázs Bognár (USA, Japonsko, Maďarsko, Partner at studio Kengo Kuma & Associates), Petr Štefek (Česká republika, studio Petr Štefek Architect). Předsedkyní poroty pak byla zvolena Amanda Levete (Velká Británie, Studio AL__A).

ich/rs

Společnost UBM Development Czechia dokončila hrubou stavbu dřevěných bytových domů projektu Timber Praha, které vznikají jako součást rezidenčního komplexu Arcus City v Praze-Řeporyjích. Tyto tří a čtyřpodlažní budovy z masivních dřevěných CLT panelů jsou prvními vícepodlažními bytovými domy ze dřeva v novodobé historii hlavního města. Hrubá stavba byla dokončena sedm měsíců od zahájení výstavby. Práce se nyní přesouvají do interiérů. „Stavbu jádra a pláště jsme odhadovali na přibližně šest až sedm měsíců. Potvrdilo se nám, že dřevostavby přinášejí výrazné zkrácení oproti betonové konstrukci, a to v tomto případě zhruba o třetinu,“ vysvětluje Tomáš Krejčí, ředitel projekčního oddělení UBM Development Czechia, a dodává: „Celá nadzemní část bytových domů Timber Praha je ze smrkového dřeva. Na venkovní obklady fasády jsme zvolili modřín. Dřevo bude použito rovněž v interiérech, nejen jako pohledové na stropech obytných místností a chodeb, ale také na schodištích. Základy, nebo přesněji podzemní stavbu, stavíme z betonu. Z něj je ještě podezdívka do dvaceti centimetrů nad úrovní terénu a schodišťová ramena. Pouze jeden objekt má celé schodiště včetně výtahové šachty betonové, a to z požárních důvodů.“

Ke zkrácení doby výstavby přispělo rovněž využití moderní technologie prefabrikace. Společnost ELK přivezla a smontovala přímo na stavbě roboticky zhotovené díly vyrobené v továrně. Tento postup zvolila UBM u dřevěných nosných konstrukcí stěn a stropů, v některých budovách Timber Praha také u koupelen. Prefabrikované koupelny pocházejí ze specializované firmy SANIKA z Itálie. Subdodavatelem pro CLT panely je pak rakouská firma Pfeifer Group.

Bytové domy zahrnují celkem 62 jednotek s dispozicemi 1+kk až 4+kk o velikosti od 39 m2 do 110 m2 a ke každé z nich patří sklep, parkovací stání v podzemních garážích a balkon, terasa nebo předzahrádka. Kolaudaci plánuje UBM na konec roku 2024. Projekt je realizován na úrovni BREEAM Excellent a s energetickým průkazem v nejúspornější kategorii A.

Pro navrhování dřevostaveb v České republice představuje stávající legislativa zásadní roli. Kromě přísných požárních předpisů je nutné brát ohled i na normy pro projektování dřevěných konstrukcí, které se nyní již postupně upravují na základě platných evropských a mezinárodních předpisů. Aktuálně v Česku není možné stavět ze dřeva objekty vyšší než čtyři podlaží, tzn. nad 12 metrů požární výšky. Přitom například ve Vídni chystá UBM Development AG výstavbu 113 metrů vysoké kancelářské budovy Timber Marina Tower s dřevo-hybridní konstrukcí.

ich/rs

Pražský magistrát chce namísto zvažovaného založení společného podniku s Českými drahami a společností Sekyra Group usilovat o přímý odkup budovy Nákladového nádraží Žižkov. Rozlehlou budovu vlastní České dráhy, které v minulosti s developerskou firmou Sekyra Group vytvořily společný podnik Žižkov Station Development, jenž má na budovu nádraží předkupní právo.

V posledních letech se město zaměřilo na možnost založení společného podniku s podíly současných vlastníků a magistrátu. Nyní to radní přehodnotili a napříště se zaměří na jednání o přímém odkupu. Ukázalo se totiž, že by to byla velmi komplikovaná cesta. Nejlepší cestou by bylo budovu získat do vlastnictví hlavního města a případnou spolupráci se soukromým sektorem řešit až později. Město chce ve funkcionalistické budově vybudovat kulturně-společenské centrum a školu. Podle dřívějších vyjádření by v budově nádraží mohlo být sídlo Národního filmového archivu, kulturní a společenské prostory nebo základní škola.

Původně mělo nádraží ustoupit výstavbě, po tlaku aktivistů z demolice sešlo a od roku 2013 je budova kulturní památkou. Podle loni schválené urbanistické studie má v nové čtvrti v areálu Nákladového nádraží Žižkov v budoucnu žít až 15 000 obyvatel, mají tam vzniknout parky a několik škol a školek. Na severním okraji území podél Malešické ulice vznikne tramvajová trať a nová Jarovská ulice čtvrť napojí na budoucí úsek městského okruhu.

Byty v areálu již začala stavět firma Central Group, výstavbu tam plánují i firmy Finep, Penta Real Estate a Sekyra Group. Magistrát a Praha 3 jednají s developery o příspěvcích na budování infrastruktury, celkem by firmy měly podle vyjádření zástupců města samosprávám poskytnout takzvané kontribuce v hodnotě 1,5 miliardy korun.

ČTK

Česká pošta nabídla k prodeji budovu na rohu Jindřišské ulice a Politických vězňů v Praze. Během 30 dnů o ni mohou projevit zájem státní instituce. Minimální cena je ve výši odhadu 1,325 miliardy Kč. Pokud o budovu nebude mít zájem nikdo ze státního sektoru, začne podnik připravovat nabídku na prodej ostatním subjektům. Koncem června schválili pražští zastupitelé zájem pražského magistrátu zúčastnit se případných aukcí České pošty na prodej centrální pobočky a dalších nemovitostí. Město tehdy uvedlo, že by preferovalo přímý odkup nemovitostí.

Společně s kupní smlouvou se bude uzavírat nájemní smlouva, na jejímž základě bude Česká pošta oprávněna využívat zastřešenou dvoranu hlavní pošty, prostory v druhém nadzemním podlaží a také šest parkovacích stání na nezastřešeném dvoře. Minulý týden pošta prodala v elektronické aukci tři nepotřebné nemovitosti v pražské Krči. Dohromady za ně získá téměř 400 milionů korun. Pošta ve snaze snížit ztrátu zrušila od letošního července v Česku tři stovky poboček a ohlásila, že se bude zbavovat majetku. Každou ze tří nabízených nemovitostí pošta prodávala prostřednictvím vlastní aukce. Nejvyšší vyvolávací cenu, přes 310 milionů korun, měla budova v ulici Na Strži.

ČTK

Společnost Sekyra Group odkoupí od Českých drah zbývající část pozemků na smíchovském nádraží v Praze pro novou čtvrť Smíchov City. Za pozemky o velikosti více než 126 000 metrů čtverečních zaplatí necelé dvě miliardy. České dráhy uvedly, že cena pozemků byla výsledkem dohody. Společnost Sekyra Group totiž měla právo vykoupit pozemky za nižší cenu, kterou stanovily znalecké posudky v minulosti. České dráhy si nechaly vypracovat nový posudek a vyzvaly kupujícího k jednání o nové ceně, čímž získaly o 300 milionů korun více. Výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle uvedl, že dohodou se dotčené strany snažily vyhnout soudnímu sporu. „Předchozí smlouva dávala Sekyra Group právo na odkup těchto pozemků za cenu stanovenou v tehdejších znaleckých posudcích. Jsem rád, že developer přistoupil ke změně původních cenových ujednání a společně jsme dospěli k oboustranně přijatelné dohodě,“ řekl generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.

První etapu Smíchov City zahájila společnost Sekyra Group v září 2020 s náklady 3,5 miliardy korun, celkově počítá s investicí ve výši 20 miliard korun. Čtvrť, která bude mít 400 000 metrů čtverečních bytových, administrativních, obchodních a veřejných ploch, by měla být hotová v roce 2032. V nové čtvrti Smíchov City by v budoucnu mělo pracovat a bydlet přes 12 000 lidí.

ČTK

Do finále o prestižní titul Stavba roku 2023 nominovala porota 38 staveb ze všech regionů. Všechny nominace (včetně 2 nominací na titul Zahraniční stavba roku 2023) byly představeny 4. září 2023 na slavnostním nominačním večeru v Dopravní hale Národního technického muzea v Praze. Hlavním organizátorem soutěže je každoročně Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, která je zároveň i vypisovatelem soutěží, spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.

Do letošního ročníku se přihlásilo 110 staveb ze všech regionů České republiky. Již tradičně může veřejnost do 23. 11. 2023 hlasovat na www.stavbaroku.cz pro stavbu, která na slavnostním galavečeru obdrží cenu veřejnosti. Je možné hlasovat pro všechny přihlášené stavby.

Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 24. listopadu 2023 v Rudolfinu v Praze. Večer bude probíhat v rámci Dnů stavitelství a architektury organizovaných SIA ČR – Radou výstavby. Během večera bude oceněna také Osobnost stavitelství 2023.

ich/rs

Náš partner, společnost MS architekti, přihlásil do soutěže projekt Jinonický dvůr. Pokud by se Vám projekt líbil, můžete pro něj hlasovat zde.

Foto: CREDITAS Real Estate

Společnost Cream Investments získala stavební povolení pro výstavbu polyfunkčního komplexu nazvaného Fabrika. Vznikne v centru Zlína, ve východní části areálu bývalých baťovských závodů. Fabrika by měla být dokončena do roku 2027, vzniknou tam tři budovy, ve spodních patrech propojené proskleným monoblokem. Dvě budovy Fabriky budou mít dvě podzemní patra pro parkování, tři nadzemní podlaží obchodního centra, další dvě podlaží budou určená pro sportovní aktivity. Ve třetí budově nahradí sportovní část multikino. Samostatnou stavbou vedle Fabriky bude zimní stadion o velikosti 3 000 m2.

Náklady jsou odhadovány na 3,5 miliardy korun. Většinový majitel společnosti Petr Tankó uvedl, že v nejbližších letech se chce firma zaměřit zejména na byty a investovat tak do areálu dalších 10 miliard. Celková plocha Fabriky je 70 000 m2, z toho obchody zaberou 30 000 m2, počítá se s tisícovkou parkovacích míst. Nová podoba Fabriky je dílem architekta Víta Másla.

ČTK

Autory vítězného návrhu na dostavbu takzvaného čtvrtého kvadrantu Vítězného náměstí v Praze 6 jsou společně holandsko-český tým Benthem Crouwel Architects a české studio Opočenský Valouch Architekti (OVA). Projekt na dostavbu náměstí navazuje na původní urbanistickou koncepci Dejvic od Antonína Engela. Ve čtvrtém kvadrantu má vzniknout multifunkční objekt s byty, kancelářemi, obchody, službami i restauracemi. Novou univerzitní budovu tam postaví také Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT). Kromě učeben a zázemí pro studenty v ní vzniknou i prostory pro veřejnost či minipivovar. Součástí dostavby bude také nové kulturní centrum Prahy 6 se dvěma sály, které má nabídnout prostory pro koncerty, výstavy, divadelní představení, ale i společenské a komunitní akce místních obyvatel. Prostory a dva sály budou pod zemí. Hlavní sál by měl být až pro 1 000 stojících osob.

Soutěž byla vyhlášena loni v srpnu formou takzvaného soutěžního workshopu. Celkem se do soutěže přihlásilo 44 týmů, z nichž bylo na základě zaslaných portfolií vybráno 10 účastníků soutěže pro první kolo. Mezinárodní porota soutěže pak v druhém kole vybírala z pěti finálních návrhů. Druhé místo získalo česko-nizozemské uskupení Cityförster a Studio Perspektiv, třetí místo obsadila česká kancelář A69 – architekti. Členy mezinárodní soutěžní poroty byli architekti, urbanisté i krajinářští architekti – kromě Keese Christiaanse také britský architekt Alex Lifschutz nebo švédský krajinářský architekt Martin Arfalk. Místopředsedou poroty byl Michal Kohout z Fakulty architektury ČVUT. V závislé části poroty zasedli zástupci investora, VŠCHT Praha, městské části Praha 6, hlavního města a IPR Praha.

Soutěž byla uspořádaná na základě dohody majitelů pozemků, společnosti Fourth Quadrant s.r.o. (která sdružuje realitní společnosti Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain) a Vysoké školy chemicko-technologické s hlavním městem Praha a městskou částí Praha 6. Do soutěže byla zapojena i veřejnost. Během přípravy soutěže měli místní obyvatelé i návštěvníci možnost podělit se o své hodnocení současného stavu území, ale také navrhnout, co by měla nová zástavba splňovat. Veřejnost měla možnost komentovat i samotné návrhy, které byly odevzdány ve druhém kole. Komentáře byly předány porotě jako jeden z podkladů pro její rozhodování.

Důležitým krokem k realizaci projektu bylo uzavření smlouvy mezi vítězným týmem a zadavatelem soutěže, které proběhlo toto léto. Ta zavazuje vítězný tým k dopracování návrhu do podoby urbanistické studie s regulačními prvky na celé řešené území. Předběžný termín dokončení budov je na přelomu roku 2028/2029. Oceněné projekty, ale i návrhy týmů z 1. fáze soutěže budou představeny veřejnosti na připravované výstavě v Centru architektury a městského plánování, IPR Praha od 23. října do 12. listopadu 2023.

ČTK

Nová administrativní budova Roztyly Plaza, která vzniká na Praze 11 u stanice metra Roztyly, přešla do závěrečné fáze výstavby. Nyní probíhají práce na dokončení vnějšího opláštění a na zasklení světlíku, který zajistí prosvětlení vnitřního atria denním světlem. Uvnitř budovy probíhají instalace technologického vybavení. V okolí objektu byly upraveny chodníky, instalovány systémy na záchyt dešťové vody a byl vyměněn stávající asfalt za nízkohlučný. Počítá se také s novými autobusovými zastávkami, nebo například osázením střešní terasy zelení.

Budova po svém dokončení, na začátku příštího roku, rozšíří trh o 21 700 m2 kanceláří, z nichž je téměř polovina již pronajata, 1 600 m2 obchodních jednotek v přízemí, s plánovaným využitím pro potraviny, lékárnu, či drogerii. Budova Roztyly Plaza nabídne 330 podzemních parkovací stání, včetně přípravy pro nabíjecí stanice pro elektromobilitu a 100 stání P+R. K dispozici budou kolárny pro cyklisty, protože Roztyly Plaza leží na hlavní pražské – pravobřežní cyklostezce spojující celou Prahu. Za architektonickým ztvárněním budovy stojí studio Aulík Fišer architekti, investorem celého projektu je Passerinvest Group.

Na brněnském výstavišti začala výstavba multifunkční haly Arena Brno téměř za šest miliard korun. Hala má pojmout 13 000 diváků, měla by tak být třetí největší multifunkční halou v Česku. Sloužit bude primárně hokejové Kometě, ale i pro pořádání různých akcí. Spolu s Brnem jsou investory tři městské společnosti, a to Arena Brno, Brněnské komunikace a Teplárny Brno. Halu bude vlastnit Arena Brno, která ji bude také několik prvních let provozovat. Původní záměr města byl, aby halu provozoval soukromý subjekt, který s městem uzavře nájemní smlouvu. Nikdo se ale nenašel, proto město rozhodlo, že provoz zajistí nová městská společnost. Zaměstnance, kteří by měli s podobným provozem zkušenosti, teprve hledá.

Brněnské komunikace se stanou vlastníkem a provozovatelem sedmi venkovních ploch, chtějí co nejefektněji využít 1 179 parkovacích míst. Nastaví několik režimů, které budou reagovat na program přímo v hale, na plán veletržních akcí nebo na sezonní provoz na koupališti Riviéra a v budoucnu i ve sportovně-rekreačním areálu u Anthroposu. Zbylá kapacita poslouží pro parkování P+R. Teplárny Brno vybudují v místě distribuční soustavu pro dodávku elektrické energie, zajistí pro halu kombinovanou výrobu elektřiny, tepla a chladu a na přilehlých parkovacích plochách vybudují dobíjecí stanice pro elektromobily.

Zhotovitelem bude Hochtief CZ, halu má postavit za 4,4 miliardy korun. Brno počítá s celkovými náklady na halu 5,76 miliardy korun, v této částce je i miliardová rezerva. Na stavbu přispěla 300 miliony korun Národní sportovní agentura, 200 miliony Jihomoravský kraj a 1,95 miliardy korun pokryje úvěr od České spořitelny. Zbytek doplatí město ze svého rozpočtu. Úvěr od spořitelny bude město splácet do roku 2050. Úrok činí 4,87 %, město tak přeplatí půjčenou částku o 1,7 miliardy korun. Práce jsou plánovány na 33 měsíců, tedy přes dva a půl roku.

ČTK

Státní fond životního prostředí (SFŽP) začíná po letní přestávce přijímat žádosti o dotace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ). O peníze mohou žádat vlastníci bytových domů. Od 26. září budou moci žádat o dotace i majitelé rodinných domů v podprogramu Oprav dům po babičce. Peníze půjdou z Modernizačního fondu, který čerpá finance z výnosů emisních povolenek.

Standardní program Nová zelená úsporám podporuje všechny kategorie zateplování, je tedy možné žádat o dotaci i na základní či dílčí zateplení. Na rozdíl od programu Oprav dům po babičce získají lidé peníze až po realizaci opatření.

Dotace na zateplení u bytových domů se liší podle typu žadatele. O peníze mohou žádat osoby, společenstva vlastníků jednotek (SVJ), bytová družstva nebo obce. Pro fyzické osoby a obce platí, že dostanou peníze zpětně, zatímco SVJ a družstva je získají předem. V případě společenstev vlastníků jednotek a bytových družstev mají žadatelé nárok na bonus za nízkopříjmové domácnosti. V žádosti musí doložit, kolik nízkopříjmových domácností se v domě nachází, za každou vzniká nárok na bonus až 150 000 korun.

U programu Oprav dům po babičce nesmí domácnost vlastnit žádnou další nemovitost určenou pro bydlení, tedy byt či dům. Může ale mít polnosti a lesy. Zároveň všichni členové domácnosti musí mít v podpořené nemovitosti trvalý pobyt a využívat ji k bydlení po dobu deseti let od dokončení projektu. Toto omezení se nevztahuje na děti, které se v dané době osamostatní. Na komplexní zateplení je možné přes program získat až jeden milion korun, u menších rekonstrukcí, jako jsou například výměna oken a dveří, zateplení fasády, střechy, stropu či podlahy, lze zažádat maximálně o 150 000 korun. Dotace ale nesmí přesáhnout více než polovinu realizačních výdajů. Prostřednictvím programu Oprav dům po babičce rozdělí stát mezi žadatele 40 miliard korun.

ČTK

Největší administrativní projekt společnosti Skanska v České republice se oficiálně otevírá nájemcům i návštěvníkům. Poskytuje 36 000 m² kancelářských a obchodních prostor. 90 % obchodních prostor v Port7 je již pronajato. Nájemcem bude například food-hall Chuck & Frida, vinotéka OpenWine a fitness centrum OneGym. Z kancelářských prostor je pronajato 54 %. Někteří nájemci včetně kliniky Oční centrum Praha, finanční skupiny Direct a Scott.Weber Workspace již ve svých nových prostorech zahájili provoz.

Celkový architektonický koncept navrhlo studio DAM.architekti společně s AED project, která je zodpovědná za všechny fáze projektu. Projekt využívá nejmodernějších udržitelných opatření, s nimiž společnost Skanska usiluje o získání certifikátů LEED Platinum, WELL Platinum a WELL Health-Safety Rating. Mezi mimořádná technická řešení patří rozsáhlá protipovodňová ochrana a využití tlumicí vrstvy pro eliminaci vibrací z přilehlé železnice.

Pozornost věnovala společnost Skanska také návrhu dvouhektarového veřejného parku a centrální piazzetty s restauracemi a další občanskou vybaveností, jako jsou obchody, lékárna nebo posilovna. Ve spolupráci s Prahou 7 provedla Skanska také rekonstrukci náplavky, čímž vzniklo nové propojení parků U Vody a Stromovka.

rs/ich

Developerská společnost Trikaya zahájila výstavbu první části nové čtvrti Pod Hády v Brně. Prodej bytů začne na konci září, dokončené mají být na konci roku 2025. První etapa nabídne celkem 167 bytů v osmi domech a 186 parkovacích stání. „Jelikož je čtvrť Pod Hády koncipována jako čtvrť bez aut, je snaha maximum parkovacích stání umístit do podzemních garáží a ulice ponechat chodcům,“ komentoval výkonný ředitel Dalibor Lamka. Podobu čtvrti navrhla architektonická studia Kuba&Pilař a Makovský&partneři. Ateliér Flera zahradního architekta Ferdinanda Lefflera pak navrhl střešní zahrady s vyhlídkami a zelená prostranství mezi budovami.

Do celé nové čtvrti plánuje developer investovat přibližně čtyři miliardy korun. Má zde vzniknout až 1 000 bytů v bytových domech i menších viladomech. Projekt na území s nedokončenou továrnou Ergon připravovala firma 14 let, stavební povolení na první etapu dostala letos v červnu. Se zahájením výstavby začala developerská firma připravovat i další etapy. Výstavba celého komplexu by měla trvat přibližně šest let.

ČTK

Pokud by se od příštího roku snížila daň z bydlení, klesla by podle developerů i cena nabízených bytů. Návrh na snížení daně ze současných 15 % na 12 % je součástí probíraného vládního konsolidačního balíčku, který, pokud bude schválený, by měl začít platit od začátku roku 2024. Snížená daň by se měla týkat bytů o velikosti menší než 120 m2, průměrně by pak podle developerů byty zlevnily přibližně o 250 000 korun. Někteří developeři začali se změnou ceníku již nyní, nižší daň by se ale do cen měla promítnout až po Novém roce.

Central Group účtuje kupujícím ceny s 12% DPH, tedy s tříprocentní úsporou, už od začátku září. Smlouvu na nový byt je možné uzavřít už nyní, ale platba proběhne v dohodnutých splátkách až po 1. lednu, kdy už má nový zákon platit. Cenu nových bytů v návaznosti na změnu daně hodlají snižovat i Penta Real Estate, Skanska Residential nebo YIT Stavo. Se změnou ceníku počítají poté, co zákon bude přijat. Snížení ceny by podle developerů mohlo vést také k dalšímu oživení trhu s nemovitostmi. „Věříme, že tento krok pomůže k oživení trhu s novými nemovitostmi, výrazněji se na něm podepíše ale až citelnější snížení úrokových sazeb hypoték,“ řekla ředitelka marketingu a komunikace ve Skanska Residential Markéta Vildomcová.

ČTK

Praha 3 uzavře smlouvy s developerskými firmami Penta Real Estate a Finep ohledně plánované zástavby v areálu bývalého Nákladového nádraží Žižkov (NNŽ). Smlouvy zahrnují kapacity výstavby, počet parkovacích míst a také kompenzace městu. Dohody vznikly na základě metodiky, kterou schválilo minulé vedení magistrátu. Penta Real Estate plánuje na části rozsáhlého areálu postavit 530 bytů ve dvou etapách, 10 nebytových jednotek a 700 parkovacích stání. Finep počítá s 1 200 byty, mateřskou školou a 1 110 parkovacími místy.

Penta už nyní může podle územního plánu zahájit stavbu první části projektu, která bude zahrnovat 271 bytů. Výstavba by měla začít na začátku roku 2025 a skončit v roce 2027. U druhé části chce developer změnu územního plánu, kterou schvalují orgány hlavního města. Developer má podle dohody samosprávám přispět 30 miliony korun na stavbu základní školy. Dále na město převede pozemky o rozloze zhruba 21 000 m2 v hodnotě asi 69,9 milionu korun, na kterých budou převážně parky.

V případě společnosti Finep je nutná změna územního plánu rovnou, její návrh byl součástí schváleného dokumentu a o jejím pořízení i o samotné smlouvě by měli hlasovat městští zastupitelé. Spoluúčast ze strany developera činí v tomto případě asi 167,4 milionu korun, z toho 72,5 milionu korun bude určených na výstavbu nové základní školy. Zbytek hodnoty bude tvořit mateřská škola, kterou firma postaví a převede na městskou část, a pozemky pro nové komunikace a plánovanou zelenou promenádu.

Podle loni schválené urbanistické studie má v nové čtvrti v areálu NNŽ žít v budoucnu až 15 000 obyvatel, mají tam vzniknout parky a několik školských zařízení včetně základní školy ve funkcionalistické budově nádraží. V areálu NNŽ již staví firma Central Group, která tam plánuje ve třech projektech postavit celkem 4 600 bytů.

ČTK

Brno

V Brně činila celková výměra moderních kancelářských ploch na začátku prvního pololetí roku 2023 celkem 691 600 m2. Budovy třídy A představovaly celkem 73 % celkové plochy, zbylých 27 % tvořily kanceláře třídy B. V tomto období byly dokončeny dvě kancelářské budovy – Centrum Šumavská II se 13 000 m2 (nadstavba již existující budovy Centrum Šumavská) a Šumavská tower s 11 600 m2. V prvním pololetí roku 2023 započaly výstavbu dvě kancelářské budovy: Titanium X (10 900 m2) a Vlněna Office Park K (6 900 m2). Aktuálně je ve výstavbě pět projektů s celkovou moderní kancelářskou plochou 53 500 m2, z nichž největší jsou A4 Ponávka (25 300 m2), Titanium X (10 900 m2), Vlněna Office Park I (8 800 m2) a Vlněna Office Park K (6 900 m2). Z celkového objemu kancelářských prostor ve výstavbě bude pouze jedna – Nová zbrojovka – D1 – dokončená v roce 2023. Na rok 2024 je naplánováno dokončení přibližně 19 800 m2.

Největší transakcí první poloviny roku 2023 byla renegociace s expanzí společnosti Notino v Brno Business Parku (21 800 m2), následována renegociací společnosti Avast v budově Vlněna office Park (6 100 m2). Třetí největší transakcí v první polovině roku 2023 byl nový nájem společnosti CGI IT Czech Republic v budově Brno Business Park (1 300 m2). Na konci 1. pololetí 2023 bylo v Brně celkem 100 600 m2 volných moderních kancelářských ploch. Míra neobsazenosti vzrostla na 14,6 %, což představuje nárůst o 1,16 procentních bodů ve srovnání s předchozím pololetím. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Brně zůstalo v první polovině roku 2023 stabilní a pohybovalo se v rozmezí 16,00 – 16,50 eur za m2 za měsíc.

Ostrava

Celková výměra moderních kancelářských ploch činila v Ostravě na začátku prvního pololetí roku 2023 celkem 217 000 m2. Přibližně 21 % z celkové nabídky je v budovách postavených nebo rekonstruovaných v posledních deseti letech. Během prvního pololetí 2023 nebyla dokončena žádná nová kancelářská budova. Ve výstavbě je v tuto chvíli jediný projekt – Organica – s celkovou výměrou 19 800 m2 kancelářské plochy a plánovaným dokončením v druhé polovině roku 2023.

Největší transakcí první poloviny roku 2023 byly dvě renegociace smlouvy společnosti Moneta v CTP Park Ostrava (6 500 m2), následována předpronájmem společností Stora Enso v budově Organica (2 500 m2). Třetí největší transakcí byl nový nájem společnosti Škoda Digital v budově CTP Park Ostrava (2 000 m2). V Ostravě bylo ke konci prvního pololetí roku 2023 evidováno 16 900 m2 volných kancelářských prostor. Míra neobsazenosti mírně stoupla oproti druhému pololetí 2022 o 70 bazických bodů na úroveň 7,8 %. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Ostravě se v prvním pololetí roku 2023 drželo stabilní na úrovni 14,00 – 14,50 eur za m2 za měsíc.

Členové Regional Research Fora – CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield, iO Partners, Knight Frank – usilují o poskytování co možná nejúplnějších, nejpřesnějších a nejtransparentnějších dat o vývoji regionálních kancelářských trhů v České republice.

Regional Research Forum/rs/ich

Podmínky i průběh tendru na stavbu první části metra D v Praze byly v pořádku. Rozhodl o tom Krajský soud v Brně, který tak potvrdil verdikt Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z roku 2021. Návrh k ÚOHS podala firma Eurovia CS, která také následně napadla rozhodnutí ÚOHS u soudu, jenž nyní její žalobu zamítl. Eurovia CS může ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

„Dodavatel Eurovia CS ve svém návrhu namítal nezákonnost jak u zadávacích podmínek, tak v postupu zadavatele. Jednalo se například o údajnou nedostupnost části zadávací dokumentace a její neúplnost, délku lhůty pro podání nabídek, nejasnost vymezení požadavků na prokazování kvalifikace a další nejasné či nepřiměřené požadavky zadavatele,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Stavba prvního úseku metra D z Pankráce na Olbrachtovu začala loni v dubnu. Stavbu provádějí společnosti Hochtief, Subterra a Strabag. Linka povede z Pankráce do Písnice a fungovat má začít koncem roku 2029. Celkové náklady na linku D budou asi 52,09 miliardy korun.

ČTK

Na Slovensku bylo ve 2. čtvrtletí zkolaudováno 5 211 bytů. Meziročně to představuje nárůst o 11,2 % a proti období před epidemií nemoci covid-19 zvýšení téměř o polovinu. Většinu tvořily byty v rodinných domech. Podle dřívější analýzy slovenského ministerstva financí země v počtu bytů na 1 000 obyvatel výrazně zaostává za průměrem Evropské unie. K jeho dosažení by bylo potřeba, aby na Slovensku přibylo 400 000 bytů.

Ve 2. čtvrtletí pokračoval značný pokles připravované bytové výstavby. Úřady vydaly ve druhém čtvrtletí stavební povolení na 4 668 nových bytů, což meziročně představuje propad o 27,4 %. V Bratislavském kraji, kde jsou ceny bytů nejvyšší z celé země a který v bytové výstavbě dlouhodobě vede, se začalo stavět nejméně bytů za posledních 20 let. Zahájená výstavba bytů na Slovensku klesá už více než rok, a to v době ochlazení realitního trhu, ke kterému podle analytiků přispělo zvyšování úrokových sazeb hypotečních úvěrů. V příštím roce vstoupí na Slovensku v platnost nová stavební legislativa, od které si úřady slibují zrychlení procesu povolování staveb.

ČTK

Stavební výroba v Česku v červenci meziročně klesla o 2,1 %, po červnovém revidovaném růstu o 0,9 % se tak vrátila k poklesu. Nižší byla produkce v pozemním stavitelství i v inženýrském stavitelství. Ve srovnání s červnem byla stavební výroba nižší o 3,8 %. Produkce v pozemním stavitelství se první prázdninový měsíc meziročně snížila o 2,5 % a v inženýrském o 1,3 %.

Stavební úřady vydaly v červenci 6 294 stavebních povolení, což bylo ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 9,1 % méně. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 40,3 miliardy korun a meziročně stoupla o 16 %. Začalo se stavět 2 968 bytů, meziročně o 8,6 % více. Zahajovalo se mimo hlavní město především ve Středočeském a Jihočeském kraji. O 4,9 % meziročně přibylo i dokončených bytů, bylo jich 2 929.

ČTK

Ceny stavebních pozemků do velikosti 2 000 metrů čtverečních oproti minulému roku klesly v průměru o jednotky procent. Celorepublikový průměr činí přibližně 3 500 korun za metr čtvereční. Průměrná cena se ale liší podle lokality, například ve Středočeském a Jihomoravském kraji ceny pozemků naopak meziročně vzrostly (ve Středočeském kraji až o 15 %). V obou krajích se ceny pohybují okolo 5 000 korun za metr čtvereční.

Důvodem snížení cen je podle realitních kanceláří hlavně korekce překotného nárůstu cen z loňského roku o více než 50 %. Jedná se ale také o důsledek snížené poptávky, která v letošním březnu meziročně klesla o více než polovinu, ale nyní je téměř srovnatelná s loňským rokem. Největší pokles cen zaznamenal Pardubický kraj, kde se snížila cena stavebních pozemků průměrně o 15 %. Jde zároveň o jeden z nejméně poptávaných krajů pro koupi pozemků k výstavbě.

Podle realitních kanceláří je většina prodaných stavebních pozemků určená k rezidenční stavbě. Žádané jsou ale také pozemky určené ke komerční výstavbě, obzvlášť pokud se nachází poblíž dálnic.

ČTK