"Nebráníme se spolupráci s developerem, ale každý máme jiné cíle. Cílem developera je zisk, naším cílem je trvale žijící obyvatel." "Nové stavební předpisy k výstavbě ve městě Brně snižují limity na parkování, pracují s limity na zastínění a oslunění, což byla další velká brzda výstavby." "Brno netrpělivě upíná pohled ke změně územního plánu a věří, že nové stavební předpisy, které Brnu nový stavební zákon nadělil, chvilku vydrží. V Praze byly mnohokrát testovány, tak snad ty brněnské přežijí nějakou relevantní dobu." Tyto a další názory jsme slyšeli v diskusi řečníků 3. panelu nazvaném Impulzy rozvoje moravské metropole na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

Vize město je speciální projekt Aktuálně.cz a týdeníku Ekonom. V debatě Brownfields se tématem nevyužitých ploch v Praze zabývají Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, obchodní ředitel developerské společnosti Penta Investments David Musil a architekt Pavel Hnilička z kanceláře Pavel Hnilička Architects + Planners.

Architekt, urbanista, bývalý ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje, náměstek pražského primátora pro oblast územního rozvoje. To vše má ve svém profesním životopise Petr Hlaváček, který je dnes už podruhé, respektive druhé volební období, v Praze odpovědný za výstavbu. A to včetně té bytové.

Obliba českého hlavního města přetrvává a ještě se zvyšuje. Jen za první tři měsíce letošního roku se Praha podle aktuálních dat ČSÚ rozrostla o 23 091 nových obyvatel. To je dvakrát více než za celý loňský rok.

V pátek minulého týdne zavládly v poslanecké sněmovně českého parlamentu dlouho neviděné spokojenost a veselí. Vládní koalice i její opozice spojenými silami schválily věcnou novelu stavebního zákona, navrženého už vládou A. Babiše a schváleného v roce 2021.

Depresi developerské obce z návrhu novely stavebního zákona střídá její optimismus - povolovací řízení by se mohlo přece jen zrychlit! Podle Tomáše Kadeřábka z Asociace developerů k tomu pomohl vznik Platformy pro zdravý stavební zákon sdružující profesní komory a svazy - a její jednání s ministry pro místní rozvoj Ivanem Bartošem (Piráti) a dopravy Martinem Kupkou (ODS).

Návrh novely zákoníku práce, který byl 12. září 2022 zveřejněn a poslán do připomínkového řízení, představuje řadu významných změn pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Hned první listopadový den byla do Poslanecké sněmovny vládou předložena tzv. věcná novela nového stavebního zákona. Přitom jedním ze zásadních témat, která jsou s touto novelou spojována, je budoucnost Pražských stavebních předpisů (PSP), respektive pravomoc velkých měst přijímat vlastní podrobné regulativy výstavby.

Kabinet Petra Fialy na sklonku minulého týdne schválil novelu stavebního zákona (NSZ). Předloha ministerstva pro místní rozvoj (MMR) především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a prozatím zachovává všechny stavební úřady v obcích.

Pražské zastupitelstvo se ještě stále nerozhodla, zda odkoupí část budovy Nákladového nádraží Žižkov (NNŽ), nebo jestli založí společný podnik se společností Sekyra Group zaměřený na jeho revitalizaci a přeměnu na kulturní a společenské centrum.

V Praze potřebujeme k územnímu rozhodnutí 75 razítek. A celý proces trvá nejméně pět let! Zhruba tak se ke stavu výstavby v metropoli, který se ale nebude příliš lišit od situace mimo Prahu, nedávno v médiích vyjádřil Marcel Soural, šéf skupiny Trigema. Nejen on tuto takřka katastrofální situaci připisuje především fungování stavebních úřadů a samozřejmě i nevyhovující legislativě.

Také se vám to už stalo? Něco jste v dobré víře slíbili a sled následných událostí z vašeho slibu udělal neřešitelnou, nebo velmi obtížně splnitelnou záležitost. Vám se nechce brát slib zpět, ale také víte, že je neuskutečnitelný. To je okamžik pro pohádkové koncepty typu chytrá horákyně či královna Koloběžka. Zkrátka je třeba udělat to tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Dvě varianty stanovení počtu stavebních úřadů v obcích navrhuje ve věcné novele stavebního zákona ministerstvo pro místní rozvoj. Z jeho návrhu předloženého vládě vyplývá, že podle první varianty bude zachováno buď 375, nebo 389 stavebních úřadů, a ve druhé na základě prováděcího právního předpisu všechny stávající (694), ovšem s možností jejich počet snížit.

Brněnští zastupitelé včera vrátili k přepracování návrh nového územního plánu (ÚP) města. Původně ho měli schvalovat, ale po dlouhé debatě dospěli k jinému usnesení. Bezprostředním důvodem jejich rozhodnutí jsou problémy, které město řeší se Státním pozemkovým úřadem.

Schválený, odložený, platný, změněný – všechna tato adjektiva na nový stavební zákon (NSZ) pasují bezezbytku. Jen tomu poslednímu nesluší dokonavý vid – správně by bylo „měněný“. Ministerstvo pro místní rozvoj sice zgruntu novou verzi NSZ připravilo v rekordní době tří měsíců, ovšem nyní se vypořádává s tisícovkou připomínek.

Přepracování územního plánu Plzně, Brna i Prahy, zablokování rozvoje celého Česka – i to by způsobilo chystané kroky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které mají za cíl sjednotit standardizaci územního plánování. Česká města, respektive jejich iniciativa CityDeal, přicházejí s návrhem nového řešení.

Vládní návrh na roční odklad klíčových pasáží nového stavebního zákona (NSZ) je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci ho na sklonku minulého týdne po více než čtyřech hodinách debaty propustili do třetího čtení.

Nový stavební zákon měl nabýt účinnosti v červenci 2023, současná vláda jej ale označila za nedomyšlený a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš proto nyní pracuje na jeho novelizaci. Proti odkladu se staví autorka původní verze zákona Klára Dostálová, lidé ze státní správy a soukromých firem pak zase ohledně změn cítí velkou nejistotu.

Nová vláda zahájila v souladu se svými předvolebními deklaracemi práce na změnách nového stavebního zákona. Ten byl schválen v létě loňského roku, ale z velké části dosud není účinný. Způsob přípravy změn však zatím vyvolává značné pochybnosti.

Zásady spolupráce obce s investory – to je dnes u nás nanejvýš aktuální fenomén výstavby. Takto se v českých městech obvykle nazývá dokument, kterým si město stanovuje pravidla pro vstup investora do jeho území.