Říká o sobě, že rád pomáhá zlepšovat projektové řízení. A že z každé položky, kterou firma ve svém projektu má, je dobré vytěžit něco dalšího pro svůj rozvoj a růst. A pokud možno, by se u toho člověk neměl zbytečně nadřít. S Jaroslavem Kubošem jsme si povídali o možnostech a limitech Excelu a také o tom, kdy je pravý čas sáhnout po sofistikovanějších systémech.

"Neexistuje odvětví, které AI není nebo nebude ovlivněno. AI a automatizace se prosazuje naprosto ve všech odvětvích - ve zdravotnictví, v nákupních střediscích, v továrnách, v zemědělství i v bankách," říká Martin Švík, technický ředitel pro region střední, severní a východní Evropy ve společnosti IBM.

157. země světa. Tak nazývá svou studii o průběhu digitalizace v České republice společnost Datarun. Studie byla vydaná v září letošního roku a zabývá se skutečným stavem digitalizace stavebního řízení, který vláda slibuje stavebníkům již dlouho. Avšak i po zlomovém roce 2023 mají ambice vlády od reality daleko.

"Důsledná ochrana osobních údajů není jen hypotetickou možností, ale musí být nevyhnutelnou realitou. Veřejné služby musí jít příkladem... Je jasné, že AI musí být vytrénovaná na neutrálních datech a na osobních datech se již trénovat nesmí," říká o bezpečnosti a kybernetické ochraně Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj.

"Umělou inteligenci jsme testovali například v rámci prvotního návrhu urbanistického řešení. I přes velmi inspirativní výsledky však nebylo možné návrhy rovnou použít", říká Petr Michálek, generální ředitel Skanska Residential. Přemýšlí tak o tom, jak využít umělou inteligenci v oblasti real estate.

"Naše soukromí by mělo být chráněno nezávisle na tom, jestli naše data zpracovávají AI algoritmy, nebo nějaké jiné. Pokud jde o AI oblast, tak bych rád, kdyby bylo chráněno nejen naše soukromí, ale kdybychom se snažili chránit i své ekonomické zájmy", tak přemýšlí o umělé inteligenci Tomáš Mikolov, vědec v oboru umělé inteligence, který přišel s nápadem, jak významně vylepšit Google Translate pomocí neuronových jazykových modelů.

"V oblasti veřejných služeb má umělá inteligence velký potenciál. Může pomoci občanům významně zlepšit komunikaci se státem, poskytovat individualizované služby na vysoké úrovni. A Ministerstvo průmyslu a obchodu rozvoj dlouhodobě podporuje", tak hodnotí přínos umělé inteligence Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu.

Platforma Wearrecho představuje unikátní nástroj a pracovní prostředí, které architekty, projektanty i developery provází celým procesem od návrhu architektury ve virtuální realitě až k realizaci.

Implementaci umělé inteligence a zdůrazňování jejího přínosu v posledních letech sledujeme napříč obory. Oproti tomu real estate, a zejména ten český, se umělé inteligenci vehementně brání, přestože nabízí celou řadu zajímavých využití.

K rozsáhlým investicím do vlastních solárních elektráren přistupují v současné době jak developeři, tak nájemci a vlastníci průmyslových a skladovacích prostor v České republice.

Využívání metody BIM pomáhá omezit množství víceprací a předělávek, které mohou zvýšit cenu jednoho stavebního projektu až o třetinu. Nedávný celoevropský výzkum společnosti PlanRadar, jehož se zúčastnilo 2 500 společností, ukázal, že nejčastějšími příčinami zvýšení cen stavebních projektů jsou špatná komunikace a spolupráce mezi zúčastněnými stranami či členy týmu.

Technologie 3D tisku z betonu našla poprvé v ČR využití na běžné stavbě bytového domu. Během dvou hodin vytvořila robotická tiskárna přímo na staveništi projektu Modřanský cukrovar kompletní místnost.

Stavebnictví a výstavba vůbec jsou často kritizovány za příliš konzervativní a byrokratické zpracovávání potřebné dokumentace. Implementace nových technologií do tohoto oboru, zvláště do jeho přípravných fází, ovšem není snadný úkol, nicméně jsou to právě ony, díky nimž jsou dnes realizované budovy „inteligentnější“, bezpečnější a především udržitelnější.

Úroveň digitalizace domácího stavebnictví se podle analýzy společnosti CEEC Research, která mapovala názory managementu projektových firem, nezlepšuje. Jisté naděje a očekávání v tomto ohledu jsou dnes spojeny s letošní novelizací stavebního zákona a se zjednodušením a zrychlením stavebního řízení právě prostřednictvím digitalizace tohoto procesu, s kterým zmíněná norma počítá.

Pravidelné čtvrtletní bilancování výsledků sektoru průmyslových a skladových nemovitostí (jemuž se mezi profesionály trochu nepřesně říká „logistika“ či „industriál) nebývá poslední dobou příliš vzrušující. Obvykle totiž nepřináší nic nového: výstavba intenzívní, poptávka slušná, volných ploch málo. Jaksi uvnitř tohoto sektoru ovšem přitom probíhají poměrně intenzívní změny.

Útoky hackerů na podnikové IT systémy jsou stále častější. Většinou za nimi stojí tzv. business hackeři, kteří chtějí na své činnosti něco vydělat. Zaměřují se na krádeže dat, průmyslovou špionáž či prolomení interních komunikačních systémů firem.

Nástroje umělé inteligence (AI) se dnes dostávají do popředí společenského zájmu a stále více odborníků, jako jsou projektanti, architekti a konstruktéři, hledá způsoby, jak do svých pracovních postupů začlenit různé technologie založené právě na umělé inteligenci.

Pražská ústřední čistička odpadních vod v Bubenči vypustí každou vteřinu do Vltavy tři kubíky vody o teplotě 15 °C. Z té lze pomocí tepelného čerpadla vyrobit ekvivalent tepla, které by vzniklo spálením tří kubíků zemního plynu. Toto teplo si přitom Pražané mohou vyrobit sami, a to už tím, že spláchnou záchod.

Růst cen stavebních materiálů a ještě více jejich nedostatek zásadně komplikují práci celému stavebnímu sektoru. Stavaři se proto musí poohlížet po alternativních řešeních, která jsou schopna nahradit alespoň některé neúnosně drahé nebo dokonce chybějící materiály.

Automatizace procesů a nahrazování lidské pracovní síly je v dnešní době již zaběhnutá praxe. Mnohé stavební společnosti nicméně vnímají jistá omezení v robotizaci svých činností. I přes vnímané výhody není pro mnohé z nich automatizace v současné době reálné téma.