Myšlenka výstavby s nulovou uhlíkovou stopou je lákavá, ale podle Radoslava Sovjáka, ředitele Národního centra stavebnictví 4.0, zůstává spíše vizí než dosažitelným cílem. V rozhovoru vysvětluje, proč je důležité přestat se honit za absolutní neutralitou a místo toho se soustředit na celkovou optimalizaci životního cyklu staveb – od prvního návrhu až po každodenní provoz.

Na konferenci remspace Real Estate Market: Evropa 2050 a města, ve kterých chceme žít, věnované ESG v oblasti nemovitostí, zaznělo klíčové poselství: ESG by nemělo být byrokratickou přítěží, ale nástrojem, který firmám pomáhá identifikovat rizika, využívat příležitosti a tvořit hodnotu – environmentální, sociální i ekonomickou. Řečníci společně pojmenovali překážky, které implementaci ESG provázejí, i cesty, jak se s nimi vypořádat.

Jak vypadá budoucnost výstavby v Evropě? Může být stavebnictví udržitelné a zároveň ekonomicky smysluplné? Jak se do stavebnictví propisuje klimatická krize a co vlastně znamená „zelené“ bydlení v praxi? Odpověďmi na tyto otázky se zabývali řečníci druhého panelu konference remspace Real Estate Market: Evropa 2050 a města, ve kterých chceme žít.

Klimatická změna není jen globálním tématem – česká města a obce ji řeší na lokální úrovni a zaměřují se především na adaptační opatření. Vladimír Zadina, Head of Business Development Department ve společnosti ČEZ ESCO, v rozhovoru vysvětluje, proč jsou právě obce klíčovými hráči v dosažení klimatických cílů, jaké strategie pomáhají snižovat emise ve stavebnictví a jak geopolitická situace ovlivňuje přístup k dekarbonizaci.

V rámci živé debaty na konferenci remspace Real Estate Market: Evropa 2050 a města, ve kterých chceme žít se střetli dva odborníci – Jan Řežáb, zakladatel společnosti JRD, a Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Diskuze se nesla v duchu otázky, zda si Evropa může dovolit současně snižovat emise a zároveň investovat do obrany v době rostoucí geopolitické nejistoty.

Jak se města vyrovnávají s klimatickými změnami? V posledních letech se stále více měst po celém světě zavazuje k dosažení uhlíkové neutrality. Cílem je snížit emise skleníkových plynů na nulu nebo je kompenzovat jinými opatřeními, například výsadbou stromů či technologiemi zachycování uhlíku. Deadline 2050 se však setkává s řadou výzev – nejen o nich diskutovali přední zástupci developerů i státní správy v prvním panelu konference remspace Real Estate Market: Evropa 2050 a města, ve kterých chceme žít.

Svět real estate se mění závratným tempem a technologie i ESG začínají hrát stále důležitější roli. O tom, jak se tyto změny promítají do jednotlivých sektorů, diskutovaly významné osobnosti českého byznysu – Romana Benešová, Alexandra Tomášková, Olga Kaizar a Jana Vlková.

Jaká a pro koho bude Praha 2050 – otázka, která lemovala lednové diskusní setkání remspace: PRAHA 2050: ROZVOJ, VIZE A PŘÍLEŽITOSTI a na kterou odpovídali přední odborníci na real estate. Účastníci, mezi nimi specialisté na realitní trh, investice a rozvoj měst, diskutovali o tom, jakým směrem se Praha bude ubírat v příštích 25 letech. Jaké jsou předpoklady pro rozvoj města do roku 2050 a jaký potenciál přinášejí plánované investice? Co rozvoj Prahy komplikuje? A je možné některé překážky začít postupně odstraňovat?

Na konferenci remspace se setkali klíčoví zástupci městských institucí a developerských společností, aby diskutovali o aktuálních výzvách, plánech a postupech pro rozvoj českých metropolí. Debata se soustředila především na srovnání rozvoje Prahy a Brna, s důrazem na územní plány, dostupnost bydlení, a městskou infrastrukturu i v mezinárodním srovnání. „Neřešíme tu žádný problém, se kterým by se nepotýkaly ostatní evropské metropole. Rozdíl je v tom, že když v zahraničí přichází s řešením, u nás stále diskutujeme o tom, jestli ten problém vůbec máme,” zaznělo na konferenci PRAHA, BRNO A JEJICH ZÁZEMÍ: KONKURENCE STRATEGIÍ A PŘÍLEŽITOSTÍ .

Na trhu sledujeme oživení poptávky. Hlad po vlastnickém bydlení je veliký, ale ekonomická realita je taková, že je vlastnické bydlení pro většinu nedostupné – skončí tedy v pronájmu. Jak na nájemní bydlení nazírají klíčoví hráči daného trhu, a mimo jiné řečníci třetího panelu konference remspace REAL ESTATE MARKET AUTUMN 2024? A jaké predikce mají na rok 2025?

Jak ovlivní návrat starého stavebního řízení a odložení digitalizace NSZ další rozvoj? Jaká je role digitalizace ve stavebnictví a jaké konkrétní technologie jsou využívány? Jaké konkrétní změny přináší novela stavebního zákona a jaké jsou jeho hlavní výhody a nevýhody? Na tyto a další otázky odpovídali řečníci druhého panelu konference remspace REAL ESTATE MARKET AUTUMN 2024.

Jak se změnila dynamika investičních příležitostí a co můžeme od různých segmentů realitního trhu očekávat příští rok? Která sekce bude kotvou investičního portfolia? Jak je ovlivňuje ESG a jaký segment bude nejzelenější? Odpovědi na tyto a další otázky zazněly v prvním diskusním panelu konference remspace REAL ESTATE MARKET AUTUMN 2024.

Kam směřuje současný realitní trh? Odrazil se sice od covidového dna, ale čekají ho další výzvy. Krom zdlouhavého povolovacího procesu bojují čeští developeři i s fenoménem NIMBY (Not In My Backyard) a parametry ESG. Jak se s těmito výzvami vypořádávají úspěšní muži byznysu a realitního trhu, zaznělo na  brunchi remspace Úspěch v nemovitostním developmentu.

"Nebráníme se spolupráci s developerem, ale každý máme jiné cíle. Cílem developera je zisk, naším cílem je trvale žijící obyvatel." "Nové stavební předpisy k výstavbě ve městě Brně snižují limity na parkování, pracují s limity na zastínění a oslunění, což byla další velká brzda výstavby." "Brno netrpělivě upíná pohled ke změně územního plánu a věří, že nové stavební předpisy, které Brnu nový stavební zákon nadělil, chvilku vydrží. V Praze byly mnohokrát testovány, tak snad ty brněnské přežijí nějakou relevantní dobu." Tyto a další názory jsme slyšeli v diskusi řečníků 3. panelu nazvaném Impulzy rozvoje moravské metropole na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

"Doba se změnila do té míry, že bychom v rámci územních plánů neměli definovat stropy, ale minima." "To, že se staví za hranicí města Brna, není tím, že by tam lidé chtěli bydlet, ale většinově proto, že nemůžou bydlet ve městě Brně." "Pokud chceme, aby ve výsledku město ekonomicky fungovalo, tak potřebujeme dobrou infrastrukturu." Tyto a další názory vyplynuly z diskuse řečníků 2. panelu nazvaném Perspektivy výstavby a její vliv na formování a identitu města na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

"Město Brno je hodně specifické tím, že má 360 000 trvale žijících lidí, ale 70 000 studentů. Takže město samozřejmě trápí to, že zde nepřibývají trvale žijící obyvatelé." "V Brně dlouhodobě nabídka absolutně neodpovídá poptávce, přibližně se bavíme, že je to skoro dvojnásobek." "V Brně v tuto chvíli pravděpodobně nejvíc chybí byty 3kk, 4kk pro rodiny." Tyto a další názory jsme slyšeli v diskusi řečníků 1. panelu nazvaném Brno investiční hotspot na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

Krátce po naší diskusní snídani o prvních pozitivních dopadech NSZ a digitalizace se v médiích objevily titulky: “Na úřady se vrací staré stavební řízení. Oprava digitalizace zabere rok a půl.” I přesto, že se čeští i zahraniční odborníci na real estate a právo shodli na diskusní snídani remspace, že digitalizace musí pokračovat a nedostatky se musí řešit za chodu. Takže po prvních krůčcích vpřed nás čeká mnoho kroků zpět…

Po dvou měsících platnosti nového stavebního zákona se na diskuzním brunchi remspace sešli přední čeští právníci, architekti i zástupci ministerstva. Jednotný pohled na NSZ byl evidentní – všichni se potýkají s překážkami, vidí prostor pro zlepšení, nicméně „je to postup kupředu”.

Každý investiční projekt, ať už bytového, kancelářského, polyfunkčního, retailového nebo průmyslového segmentu, pozitivně ovlivňuje investiční klima města Brna. Metropole dělá také opatření k tomu, aby tam dojíždějící populace mohla bydlet a podniká konkrétní kroky k rychlejší, zahuštěnější výstavbě, funkční infrastruktuře a revitalizaci brownfieldů. Máme Brno 2030 na dosah?