V Praze se podle analýzy společnosti Central Group připravuje 140 000 nových bytů. Vzhledem k dlouhodobě pomalému povolování, přetrvávajícím vysokým stavebním nákladům a drahému financování se jich ale na trh dostává jen minimum. I proto se dostupnost bydlení v Praze letos opět snížila a nadále zůstává nejnižší ze všech okolních metropolí.

V posledních letech se bytový trh v českých lázeňských městech zotavuje z epidemické krize, která postihla celou Evropu. Aktuálně se zvyšuje zájem o nemovitosti především v Karlových Varech, Teplicích, či Poděbradech. Důvodem je možnost investice a následného pronájmu a také zajímavá kvalita místa pro život.

V prvním letošním čtvrtletí se odbyt nových bytů v české metropoli takřka propadl – meziročně se jich prodalo o zhruba 40 % méně, celkem 650 oproti 1050 v loňském prvním čtvrtletí. Neznamená to ale, že by o ně nebyl zájem. Podle průzkumu společnosti Central Group si chce v následujících pěti letech nový byt v Praze pořídit více než půl milionu obyvatel České republiky.

Propad českého stavebnictví nekončí. Stavební produkce v březnu podle aktuálních dat ČSÚ meziročně klesla o rovných 6 % a navázala tak na únorový propad. Svou produkci snížilo pozemní i inženýrské stavitelství, menší byla i bytová výstavba. Stavební úřady vydaly o 13,3 % méně stavebních povolení, když orientační hodnota povolených staveb v březnu meziročně klesla o 6,3 %.

V loňském roce metropole vykázala poměrně prudké zvýšení cen nájmů. Vzhledem k působení hned několika vlivů najednou – vysoká míra inflace, válka na Ukrajině a s ním spojený odchod mnoha občanů této země do ČR a nakonec také dlouholetá stagnace úrovně nájemného – došlo k meziročnímu nárůstu o téměř 20 %.

Český realitní trh tak trochu zamrznul. Byť nejde o žádnou katastrofu, bude na místě se připravit na několik investičně hubenějších let! Tak zhruba vidí současnost i budoucnost Miroslav Linhart, vedoucí partner oddělení finančního poradenství ve společnosti Deloitte.

Čtyři pětiny české populace (přesně 82 %) žijících v nájmu v něm plánuje zůstat dlouhodobě, z toho necelá polovina trvale. Přitom - jak ukázal průzkum společnosti Creditas Real Estate - nejdůležitějším parametrem při výběru nájemního bytu je u nás jednoznačně cena, pak následuje lokalita. A hlavně pro mladší lidi s vyšším vzděláním a obyvatele Prahy je důležité, aby byl byt částečně nebo plně vybavený.

Začátek roku 2022 se nesl ve znamení velkých očekávání, válka na Ukrajině však ovšem zájem o nemovitosti oslabila. K citelnému ochlazení realitního trhu přispěly i energetická krize, enormní nárůst cen stavebních materiálů, rekordně vysoká inflace a nejvyšší úrokové sazby u hypoték za posledních dvě dekády – toto vše shrnuje a leccos dalšího přináší ročenka TREND Report, kterou vydává Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.

Loni se v české metropoli prodalo 3 100 nových bytů – meziročně o 58 % méně a pokud by se loňské výsledky porovnávaly s rokem 2020, pak jde o propad o 47 %. Současně ceny pražských bytových novostaveb v průběhu roku stouply o 10 %. To se týkalo cen nabídkových i prodejních, jejichž růst se ovšem v závěru roku víceméně zastavil. Celkem loni pražský bytový trh dosáhl objemu 28 mld. Kč (v Brně to bylo 4,8 mld. Kč).

Firmy, které využívají pronajaté kancelářské prostory, s obavami očekávají, jak se letos současná silná inflace promítne do výše jejich nákladů na nájem. Nájemní smlouvy totiž zpravidla obsahují inflační doložky, které pronajímatelům dávají možnost nájemné právě o míru inflace navýšit. Zdražení se ale může více projevit u levnějších kanceláří, kde inflací ovlivněné servisní poplatky budou tvořit více než polovinu výše samotného nájemného.

„Reality jsou takový pozvolna se valící mastodont!“ Z této skutečnosti také podle autora tohoto přirovnání – Tomáše Kadeřábka z Asociace developerů – vyplývá, že v nastávajícím roce nemáme na českém realitním trhu očekávat nějaké zásadní či dramatické změny.

V české metropoli žije asi 105 500 příslušníků profesí, na které se město vedle sociálně slabých přednostně zaměřuje ve své bytové politice a nabízí jim nájemní byty. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat městská Pražská developerská společnost (PDS). Mezi preferované profese patří pracovníci ve školství, zdravotnictví a sociálních službách či hasiči a policisté.

Stavební poměry v Praze se oproti minulosti mírně zlepšily, ale pomalé a komplikované povolovací procesy stále brání tomu, aby se výstavba v metropoli dostala na úroveň, kterou Praha potřebuje – tvrdí Štěpán Smrčka, ředitel developmentu v pražské společnosti PSN.

V současné chvíli mají podle průzkumu provedeného společností CEEC Research projektové společnosti využity kapacity na 96 % a očekávají meziroční růst svých tržeb o 3,3 %. Přitom mají nasmlouvané zakázky na devět měsíců dopředu.

Nejaktivnějšími investory na českém realitním trhu byli ve druhém čtvrtletí letošního roku opět domácí společnosti s podílem 70,5 %. V prvním pololetí na českém trhu dominovali středoevropští investoři, na které připadlo 81,1 % objemu všech investic. Podobně jako v prvním čtvrtletí, kdy trh zaznamenal významné investice z Polska, to v dalším kvartálu byly investice z Maďarska, které nejsou na českém trhu zdaleka běžné.

Přehřátý trh nemovitostí v eurozóně by se mohl začít propadat, pokud sazby hypoték porostou rychleji než inflace – říká Evropská centrální banka (ECB), podle které by se tak jasně ukázalo, jak financování na dluh vede v některých zemích ke vzniku realitních cenových bublin. V některých zemích Unie jsou podle ECB nemovitosti nadhodnocené až o 60 %.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) právě vydala už 16. ročenku TREND REPORT 2022, která komplexně mapuje stav českého realitního trhu. „Český realitní trh se s následky pandemie vyrovnal obdivuhodně,“ konstatovala při prezentaci ročenky Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN.

Málokteré téma je na českém rezidenčním trhu tak frekventované jako nájemní bydlení. Platí to už delší dobu, ale zvláště v posledních letech je diskuse velmi živá. V pozadí je toho více – především se už ryze nájemní bytové projekty objevují častěji, patrný je zájem institucionálních investorů a také stát i samospráva se začínají tímto tématem zabývat i prakticky.

Málokteré téma je na českém rezidenčním trhu tak frekventované jako nájemní bydlení. Platí to už delší dobu, ale zvláště v posledních letech je diskuse velmi živá. V pozadí je toho více – především se už ryze nájemní bytové projekty objevují častěji, patrný je zájem institucionálních investorů a také stát i samospráva se začínají tímto tématem zabývat i prakticky.