Ve výběru nájemního bydlení v naší zemi panuje mezi muži a ženami relativní shoda. Zejména si nejčastěji pronajímají byty, shodně je volí 89 % mužů i žen. Zřetelně menší je zájem české populace o pronájem rodinného domu. Ten volí jen 10 % mužů a každá sedmá žena.

Z brněnského realitního trhu zmizely stovky nových bytů. Zatímco na konci roku 2022 bylo v nabídce celkem 1 547 bytových jednotek v novostavbách, v druhém čtvrtletí roku 2023 to bylo už jen 1 229 bytů.

Trh s panelovými byty dlouhodobě patří ke klíčovým segmentům našeho rezidenčního trhu. V loňském roce se v České republice podle zápisů v katastru nemovitostí prodalo 52 888 bytů, z toho 23 787 tvořily právě panelové byty, což se blíží téměř polovině všech „zobchodovaných“ bytů.

V Praze se podle analýzy společnosti Central Group připravuje 140 000 nových bytů. Vzhledem k dlouhodobě pomalému povolování, přetrvávajícím vysokým stavebním nákladům a drahému financování se jich ale na trh dostává jen minimum. I proto se dostupnost bydlení v Praze letos opět snížila a nadále zůstává nejnižší ze všech okolních metropolí.

V posledních letech se bytový trh v českých lázeňských městech zotavuje z epidemické krize, která postihla celou Evropu. Aktuálně se zvyšuje zájem o nemovitosti především v Karlových Varech, Teplicích, či Poděbradech. Důvodem je možnost investice a následného pronájmu a také zajímavá kvalita místa pro život.

V prvním letošním čtvrtletí se odbyt nových bytů v české metropoli takřka propadl – meziročně se jich prodalo o zhruba 40 % méně, celkem 650 oproti 1050 v loňském prvním čtvrtletí. Neznamená to ale, že by o ně nebyl zájem. Podle průzkumu společnosti Central Group si chce v následujících pěti letech nový byt v Praze pořídit více než půl milionu obyvatel České republiky.

Propad českého stavebnictví nekončí. Stavební produkce v březnu podle aktuálních dat ČSÚ meziročně klesla o rovných 6 % a navázala tak na únorový propad. Svou produkci snížilo pozemní i inženýrské stavitelství, menší byla i bytová výstavba. Stavební úřady vydaly o 13,3 % méně stavebních povolení, když orientační hodnota povolených staveb v březnu meziročně klesla o 6,3 %.

V loňském roce metropole vykázala poměrně prudké zvýšení cen nájmů. Vzhledem k působení hned několika vlivů najednou – vysoká míra inflace, válka na Ukrajině a s ním spojený odchod mnoha občanů této země do ČR a nakonec také dlouholetá stagnace úrovně nájemného – došlo k meziročnímu nárůstu o téměř 20 %.

Český realitní trh tak trochu zamrznul. Byť nejde o žádnou katastrofu, bude na místě se připravit na několik investičně hubenějších let! Tak zhruba vidí současnost i budoucnost Miroslav Linhart, vedoucí partner oddělení finančního poradenství ve společnosti Deloitte.

Čtyři pětiny české populace (přesně 82 %) žijících v nájmu v něm plánuje zůstat dlouhodobě, z toho necelá polovina trvale. Přitom - jak ukázal průzkum společnosti Creditas Real Estate - nejdůležitějším parametrem při výběru nájemního bytu je u nás jednoznačně cena, pak následuje lokalita. A hlavně pro mladší lidi s vyšším vzděláním a obyvatele Prahy je důležité, aby byl byt částečně nebo plně vybavený.

Začátek roku 2022 se nesl ve znamení velkých očekávání, válka na Ukrajině však ovšem zájem o nemovitosti oslabila. K citelnému ochlazení realitního trhu přispěly i energetická krize, enormní nárůst cen stavebních materiálů, rekordně vysoká inflace a nejvyšší úrokové sazby u hypoték za posledních dvě dekády – toto vše shrnuje a leccos dalšího přináší ročenka TREND Report, kterou vydává Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.

Loni se v české metropoli prodalo 3 100 nových bytů – meziročně o 58 % méně a pokud by se loňské výsledky porovnávaly s rokem 2020, pak jde o propad o 47 %. Současně ceny pražských bytových novostaveb v průběhu roku stouply o 10 %. To se týkalo cen nabídkových i prodejních, jejichž růst se ovšem v závěru roku víceméně zastavil. Celkem loni pražský bytový trh dosáhl objemu 28 mld. Kč (v Brně to bylo 4,8 mld. Kč).

Firmy, které využívají pronajaté kancelářské prostory, s obavami očekávají, jak se letos současná silná inflace promítne do výše jejich nákladů na nájem. Nájemní smlouvy totiž zpravidla obsahují inflační doložky, které pronajímatelům dávají možnost nájemné právě o míru inflace navýšit. Zdražení se ale může více projevit u levnějších kanceláří, kde inflací ovlivněné servisní poplatky budou tvořit více než polovinu výše samotného nájemného.

„Reality jsou takový pozvolna se valící mastodont!“ Z této skutečnosti také podle autora tohoto přirovnání – Tomáše Kadeřábka z Asociace developerů – vyplývá, že v nastávajícím roce nemáme na českém realitním trhu očekávat nějaké zásadní či dramatické změny.

V české metropoli žije asi 105 500 příslušníků profesí, na které se město vedle sociálně slabých přednostně zaměřuje ve své bytové politice a nabízí jim nájemní byty. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat městská Pražská developerská společnost (PDS). Mezi preferované profese patří pracovníci ve školství, zdravotnictví a sociálních službách či hasiči a policisté.

Stavební poměry v Praze se oproti minulosti mírně zlepšily, ale pomalé a komplikované povolovací procesy stále brání tomu, aby se výstavba v metropoli dostala na úroveň, kterou Praha potřebuje – tvrdí Štěpán Smrčka, ředitel developmentu v pražské společnosti PSN.

V současné chvíli mají podle průzkumu provedeného společností CEEC Research projektové společnosti využity kapacity na 96 % a očekávají meziroční růst svých tržeb o 3,3 %. Přitom mají nasmlouvané zakázky na devět měsíců dopředu.

Nejaktivnějšími investory na českém realitním trhu byli ve druhém čtvrtletí letošního roku opět domácí společnosti s podílem 70,5 %. V prvním pololetí na českém trhu dominovali středoevropští investoři, na které připadlo 81,1 % objemu všech investic. Podobně jako v prvním čtvrtletí, kdy trh zaznamenal významné investice z Polska, to v dalším kvartálu byly investice z Maďarska, které nejsou na českém trhu zdaleka běžné.

Přehřátý trh nemovitostí v eurozóně by se mohl začít propadat, pokud sazby hypoték porostou rychleji než inflace – říká Evropská centrální banka (ECB), podle které by se tak jasně ukázalo, jak financování na dluh vede v některých zemích ke vzniku realitních cenových bublin. V některých zemích Unie jsou podle ECB nemovitosti nadhodnocené až o 60 %.