Aktuální situace na realitním trhu: nový státní investiční fond, růst hypotečního trhu a ambiciózní plány obcí na výstavbu tisíců dostupných bytů mají zmírnit nedostupnost bydlení. Jaké změny nás čekají?

V následujících letech se na trh s nájemními byty mohou dostat desítky miliard korun z penzijních fondů, což by mělo přispět k řešení problému s nedostupností bydlení, který trápí i obyvatele s průměrnými příjmy. Tento krok je součástí širšího plánu vlády, kterým se snaží podpořit výstavbu nájemních bytů. Jak však varují odborníci, efekt tohoto opatření nebude okamžitý a ne všechny penzijní fondy budou mít o tuto novinku zájem.

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu znamená dramatický obrat v politice Spojených států vůči klimatu, ekologickým regulacím a udržitelnému investování. Zatímco předchozí administrativa Joea Bidena podporovala zelenou transformaci a posilovala ESG standardy, Trumpova vláda se vydává opačným směrem. Zrušení klíčových ekologických regulací, odstoupení od Pařížské dohody a podpora fosilního průmyslu staví ESG fondy do složité situace. Investoři tak stojí před otázkou: znamená Trumpova politika konec udržitelného investování v USA?

Developerská skupina Crestyl představila projekt, který přinese na Pankrác novou kvalitní nabídku kancelářských, obchodních a rezidenčních prostor – BOKA Pankrác. Tento multifunkční komplex, jehož výstavba začíná ve třetím čtvrtletí 2025, bude nahrazovat dva stávající objekty a nabídne moderní pracovní prostředí, obchodní pasáž i supermarket. Cílem projektu je vytvořit prostor nejen pro firmy, ale i pro obyvatele okolních čtvrtí, kteří ocení nejen pracovní prostředí, ale i širokou nabídku služeb a zázemí.

Jaká a pro koho bude Praha 2050 – otázka, která lemovala lednové diskusní setkání remspace: PRAHA 2050: ROZVOJ, VIZE A PŘÍLEŽITOSTI a na kterou odpovídali přední odborníci na real estate. Účastníci, mezi nimi specialisté na realitní trh, investice a rozvoj měst, diskutovali o tom, jakým směrem se Praha bude ubírat v příštích 25 letech. Jaké jsou předpoklady pro rozvoj města do roku 2050 a jaký potenciál přinášejí plánované investice? Co rozvoj Prahy komplikuje? A je možné některé překážky začít postupně odstraňovat?

Pražský realitní trh v druhé polovině roku 2024 vykázal silný růst a vrátil se k hodnotám, které byly charakteristické pro období před krizí. Poptávka po nemovitostech i objem prodejů zůstaly velmi silné, což společně s omezenou nabídkou vedlo k růstu cen nemovitostí. Podle Market Reportu realitní kanceláře Svoboda & Williams se trh znovu obrací ve prospěch prodávajících.

Trh institucionálního nájemního bydlení v Praze vykazuje stabilní růst. Počet dokončených bytů v rámci BTR (Build to Rent) projektů se od roku 2019 stabilně zvyšuje, v Praze je aktuálně 12 000 připravovaných či dokončených bytů. Míra neobsazenosti klesla ve druhém pololetí roku 2024 z 15 na 6 %, nájemné se v institucionálních nájemních domech v Praze nyní pohybuje na úrovni 534 Kč/m2/měsíc.

V posledních letech se platformy jako Airbnb a Booking, které umožňují krátkodobé pronájmy, staly klíčovým hráčem na trhu s ubytováním. Počet nabídek výrazně poklesl během pandemie covid-19, kdy došlo k útlumu cestovního ruchu. Jakmile pandemie ustoupila a turistický ruch se začal opět oživovat, počet nabízených jednotek začal růst. Většina z těchto jednotek je nabízena jako pronájem celého bytu, přičemž na jednoho hostitele připadá průměrně 2,8 jednotek.

Vysoké ceny nemovitostí a vysoké úrokové sazby hypoték činí vlastnické bydlení v hlavním městě pro mnohé nedostupným. Nájemní bydlení se v podstatě stává synonymem dostupného bydlení, a tak je stále populárnější volbou, zejména v projektech typu Build-to-Rent (BTR). Společnost BTR Consulting zveřejnila srovnání nákladů na bydlení v nájemních projektech typu BTR a v nových bytech pořízených na hypotéku. Výsledky ukazují, že dostupnost nájemního bydlení není jeho jedinou výhodou.

Pro zlepšení dostupnosti bydlení v ČR musí každý rok vzniknout nejméně 25 000 nových veřejných nájemních bytů. Náklady ročně dělají minimálně 100 miliard Kč – na tyto investice nebude mít veřejná správa nikdy dostatek volných financí. Na trh Iniciativa pro dostupné bydlení přináší nový systém výstavby a povolování staveb metodou DESIGN-BUILD. Metoda umožňuje rychlou a cenově efektivní realizaci dostupných nájemních bytů při využití dotačních a úvěrových zdrojů, čímž usnadní městům a obcím přípravu a realizaci jejich bytových záměrů.

Aktuální trendy v kancelářských a logistických projektech, které formují realitní trh v Česku, pohledem Jana Jurčíčka, ředitele oddělení stavebního a projektového poradenství ve společnosti Savills. Jaký je stav trhu v Praze, jaké jsou nové preference nájemců, a jaký vliv mají ekologická a sociální kritéria na rozvoj nemovitostí? Odpovědi přinášejí cenný pohled na směr realitního sektoru v roce 2024.

Dynamika investičních strategií na realitním trhu v posledních letech poukazuje na rostoucí zájem o rezidenční projekty. I tak banky drží stabilní a vyvážené portfolio: „Nejde o to, že by banka v nějakém momentu naprosto upustila od nějakého segmentu,” řekla Lenka Kostrounová, ředitelka úseku financování ČSOB.

Na trhu sledujeme oživení poptávky. Hlad po vlastnickém bydlení je veliký, ale ekonomická realita je taková, že je vlastnické bydlení pro většinu nedostupné – skončí tedy v pronájmu. Jak na nájemní bydlení nazírají klíčoví hráči daného trhu, a mimo jiné řečníci třetího panelu konference remspace REAL ESTATE MARKET AUTUMN 2024? A jaké predikce mají na rok 2025?

V posledních letech se inflace a s ní spojené zvyšování úrokových sazeb centrálních bank staly hlavními faktory, které výrazně ovlivňují trh s nemovitostmi v Evropě. Pro mnoho lidí se sen o vlastním bydlení stává stále vzdálenějším. I přes letní snížení úrokových sazeb zůstávají ceny nemovitostí v mnoha evropských zemích na takové úrovni, že jsou pro velkou část obyvatelstva prakticky nedostupné.

Jak ovlivní návrat starého stavebního řízení a odložení digitalizace NSZ další rozvoj? Jaká je role digitalizace ve stavebnictví a jaké konkrétní technologie jsou využívány? Jaké konkrétní změny přináší novela stavebního zákona a jaké jsou jeho hlavní výhody a nevýhody? Na tyto a další otázky odpovídali řečníci druhého panelu konference remspace REAL ESTATE MARKET AUTUMN 2024.

Developerská skupina Crestyl zahájila přípravy na realizaci projektu Dornych v blízkosti brněnského hlavního nádraží. V říjnu 2024 byla uzavřena poslední fáze fungování bývalého obchodního centra, které nyní čeká postupná demolice. Ta začne v prosinci – hlavní budova bude zbourána počátkem roku 2025, celý projekt by měl být dokončen v roce 2027.

Jak se změnila dynamika investičních příležitostí a co můžeme od různých segmentů realitního trhu očekávat příští rok? Která sekce bude kotvou investičního portfolia? Jak je ovlivňuje ESG a jaký segment bude nejzelenější? Odpovědi na tyto a další otázky zazněly v prvním diskusním panelu konference remspace REAL ESTATE MARKET AUTUMN 2024.

Brněnský trh s nemovitostmi prochází obdobím silného oživení a rekordního růstu. I přes mírné zpomalení během letních měsíců se letos prodeje nových bytů v Brně dostaly na historicky nejvyšší úroveň. K 30. září 2024 již v moravské metropoli našlo nové vlastníky více než 1 000 bytů, což představuje téměř dvojnásobek oproti loňskému roku. Vzhledem k pokračujícímu trendu vysoké poptávky se očekává, že letošní rok bude z hlediska realit v Brně nejvýkonnější od roku 2016.

Realitní trh v Česku zažívá zásadní změny, které ovlivňují způsob, jakým lidé bydlí. Zatímco vlastnické bydlení bylo dlouhou dobu samozřejmostí mnoha domácností, v současnosti se na scénu dostává nájemní bydlení, které získává na popularitě díky silnému zájmu velkých investorů. Podle analýzy Savills Rental Housing se podíl nájemních bytů na realitním trhu v Praze v prvním pololetí letošního roku zvýšil na přibližně 18 %, což odpovídá investicím ve výši čtyř miliard korun.

Nová globální studie společnosti PlanRadar, platformy pro digitální dokumentaci a řízení ve stavebnictví, ukazuje, že rezidenční trh stojí před zásadními výzvami – vysokými náklady a nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Průzkum, provedený v 17 zemích včetně České republiky, zahrnoval 669 stavebních společností.