Bytová výstavba se rozpohybuje, až stavaři sníží své ceny o 15 % - říká Dušan Kunovský, šéf společnosti Central Group. Jaroslav Heran, šéf Metrostavu, připouští možnost jejich poklesu o 6 – 9 %. Vzhledem k tomu, že ve veřejném prostoru všichni přehánějí, a to směrem vzhůru i dolů, možná je oživení na rezidenčním trhu už za dveřmi.

Tradičně jsou letní měsíce obdobím odpočinku a spíše uvolněného přemítání o perspektivách „zbytku“ roku, letos se ovšem do úvah realitní obce nepochybně promítají data, respektive výsledky prvního pololetí. A ta nejsou nijak povzbudivá – až na jednu jedinou výjimku, kterou už netřeba zmiňovat, bilance dosavadního letošního vývoje přinesla hlavně útlum či stagnaci aktivity snad ve všech segmentech trhu.

Po delším období letargie a úhoru se najednou probudil rezidenční development – jeho protagonisté se v červnu takřka předháněli v oznamování nových projektů. Tentokrát ovšem v tomto ohledu hrálo trochu nezvykle prim Brno. Možná proto, že právě v tomto městě právě v minulém měsíci naše společnost remspace uspořádala konferenci, která se týkala hlavně právě rezidenční výstavby.

Soudě podle zpráv, které z ní přicházejí, na domácí developerské scéně vládne klid. Bohužel nikoli ten spokojený a optimisticky naladěný, jde spíše o nervózní vyčkávání, zatížené téměř naprostým nedostatkem dobrých zvěstí. Nových projektů je tak ohlašováno jen málo, pravda, s jedinou výjimkou – logistika, které z neblahých dramat posledních let jako téměř jediná těží, si svou aktuální bilanci ještě vylepšuje produktovou inovací.

Obchodování s byty, které u nás nikdy nebylo nijak objemné, se v tomto roce ještě zpomalilo, což platí obzvláště pro bytové novostavby. Příčina je jasná: z trhu do značné míry vymizeli „hypoteční“ kupující, protože úrokové sazby jsou všeobecně vysoké. A co je ještě horší – podle mnohých by měly spíše dále růst v rámci boje proti inflaci. Proto není nijak překvapivé, že rezidenční development hledá cestu, jak se s touto situací vyrovnat. A mnozí vidí řešení v orientaci na nájemní bydlení, což ostatně platí i pro stát.

V závěru března, konkrétně v pátek 24., zavládly v poslanecké sněmovně dlouho neviděné spokojenost a veselí – snad už definitivně bylo schváleno znění nového stavebního zákona. Nutno dodat, že realitní obec, počínaje stavaři, přes architekty až po developery, tak nadšená nebyla. Bez ohledu na to má Česko zákon, kterým se bude řídit výstavba několik příštích desetiletí – přitom občasné opravy a změny nejsou vyloučeny, naopak jsou v této zemi i u klíčové legislativy standardní.

Celá země sice žije zuřivým bojem o rozsah valorizace důchodů, ale realitní sektor pozorně sleduje možná už finální scénu boje o obsah novely nového stavebního zákona (NSZ). Zatímco ještě nedávno byli zainteresovaní představitelé sektoru výstavby téměř zoufalí, na sklonku února se věci snad přece jen hnuly pozitivnějším směrem. Intenzívní jednání možná budou mít výsledek, jenž lze kvantifikovat jako 50 % z 50% zlepšení, které měl přinést babišovský NSZ. „Nevýhra“, jak se tomu prý říká v realitních kuloárech, má kořeny údajně především a hlavně v tom, že vládní garnitura nakonec dospěla k závěru, že stávající struktura stavebních úřadů musí být zachována.

Počátkem roku protagonisté domácího realitního trhu hlavně bilancují. Jak to tak už bývá, někde loňské výsledky vyvolávají euforii (logistika), jinde vrásky (rezidence). Ale hlavně se všichni snaží správně odhadnout, jakým směrem se bude trh ubírat v nejbližší budoucnosti. Někteří západní prognostici na základě realitních statistik věští evropským nemovitostem horší časy, zásadním způsobem ovšem aktuální hospodářský vývoj celého kontinentu ovlivňují a budou ovlivňovat hlavně geopolitické faktory. Jejich budoucnost dnes ovšem nikdo nechce ani odhadovat.

Zahájit výstavbu, nebo ji odložit? Prodat, nebo pronajímat? Sázet na bonusy, nebo přímo snížit ceny? Otazníků nad rezidenčním trhem v závěru minulého roku poletovalo více než dost. V pozadí jsou mj. neutěšená čísla o prodeji nových bytů v Praze, naprosto dominantním bytovém trhu Česka. I to je možná důvod toho, proč nyní zprávy o nových rezidenčních projektech přicházejí hlavně z regionů.

„Vody budoucnosti budou chladné, měli bychom urychleně začít s otužováním!“ Nejrůznějších katastrofistů a alarmistů poslední doba porodila více než dost, ale tento výrok rozhodně stojí za pozornost. Jeho autorem je architekt Josef Pleskot, který letos oslavil své 70. narozeniny a který je s výstavbou v Česku spojen pupeční šňůrou už řadu desetiletí.

Daleká cesta má! Marné volání! Málokterá básnická sentence se tak hodí na současné peripetie tvorby novely nového stavebního zákona. Ti, kterým upravuje podmínky jejich podnikání, jsou skoro bez výjimky silně proti ní a opakovaně to vládě vzkazovali. Teď si už skoro jistě – kabinet P. Fialy má v parlamentu spolehlivou většinu - mohou povzdechnout s Máchou: marné volání! A celý národ, zejména mladé generace, si současně musí uvědomit, že k dostupnému bydlení bude muset Česko projít opravdu dlouhou cestou.

Soudě podle mediálního ruchu český development zachovává i v těch nanejvýš dramatických časech klid a vyčkává – děje se toho hodně a nad tím, co bude, si láme hlavu kdekdo. Leckteří stavebníci také nepochybně čekají na nový tým pražské radnice, které je zatím ještě stále nejasné – vítězná koalice Spolu potřebuje partnera a jeho hledání zjevně není snadné. Budou to Piráti nebo ANO?

Na první pohled jsou hlavními a navíc nanejvýš dramatickými faktory současného dění válka na Ukrajině, inflace, rostoucí úrok a energetická krize - a nikdo na nic jiného nemá čas. V létě se ale ukázalo, že český development si i přes turbulentní časy hledí svého – zahájil řadu velkých projektů, vedle toho se docela čiperně investovalo a objevily se zajímavé statistiky, z nichž lze pro nejbližší budoucnost leccos odvodit.

Moderní doba, které se také říká „tekutá“, je už z podstaty věci nejistá a nestabilní, skutečností ovšem je, že právě dnes to platí snad trojnásobně. Co se týká domácího realitního trhu, tam visí velké a zásadní otazníky nad vývojem cen jeho produkce a samozřejmě i nad cenami „výrobními“, nemluvě o příští podobě nového stavebního zákona. Trochu paradoxně se ale právě nyní v Praze konečně realizují velké a dlouho připravované developerské megaprojekty, jejichž počet se právě v červnu oficiálně zvýšil nejméně o dva.

V měsíci lásky byl možná příznačně patrný hlavně pohyb ve sféře bytové výstavby – development plánuje trh obohatit o stovky bytů a se svou troškou do mlýna snad přispěje i hlavní město. Dobrou zprávou je i to, že zájem investorů o české reality trvá, ba stoupá. Méně příznivě asi bude realitní obec hodnotit odklad účinnosti některých částí nového stavebního zákona. Přitom květen bohužel nepřinesl ani zásadnější pokrok při řešení klíčových problémů doby – válečný konflikt na Ukrajině a energetická krize ani zdaleka nekončí.

„To určitě nikdo netušil, co všechno se na východě Ukrajiny vyrábí!“ – i taková sarkastická poznámka zazněla na jedné z odborných diskusí naší realitní komunity. Ceny všech druhů stavebních materiálů totiž doslova letí vzhůru, nezřídka o desítky či stovky procent, přitom důvody pro takový vývoj leckdo nevidí. Následky jsou zřejmé – zpomalení výstavby a dlouho neviděná prodejní neochota. „Nevíme, za kolik nakonec dům postavíme. S předprodejem proto nikdo nepospíchá,“ říká za všechny developery M. Soural ze skupiny Trigema.

Z ryze „realitních“ problémů současné doby stojí za zmínku raketový vzestup cen stavebnin, nedostatek stavařských profesionálů, stále zadrhlé povolování výstavby a leckde i nejistota stran cen nemovitostí, kterou posílil vzestup úrokových sazeb. Na druhé straně si ještě i dnes v málokterém segmentu českého realitního trhu mohou stěžovat na poptávku.

Sotva se Evropa jakžtakž vypořádala s pandemií, přichází další katastrofa. Pro domácí realitní sektor vpád ruských vojsk na Ukrajinu většinou povzbudivé bilancování a plánování nepochybně posunul do zcela jiné polohy. Život samozřejmě pokračuje, plánuje se, projektuje, staví i prodává a pronajímá – ale to vše v tak tíživé atmosféře, jakou Evropa nezažila už řadu desetiletí.

Na počátku každého roku se především vyhodnocuje, jak dopadl ten minulý, a samozřejmě také plánuje. Co se prvního týká, většina firem, tak či onak napojených na reality, může být spokojena – český realitní trh si loni až snad na hotelovou výjimku vedl dobře. Stran plánů je to horší – jednak nová vláda usiluje o odklad účinnosti nového stavebního…

Piráti vyrazili do volebního boje a nabízejí i řešení nevalných příjmů českých důchodců a potažmo také bytové krize. Recept vidí ve větším rozšíření tzv. zpětné hypotéky. Tu u nás soukromý sektor nabízí už od roku 2015, Piráti by ovšem – jak je u nich obvyklé – rádi celý proces viděli pod státní kuratelou. Táž strana také hodlá po případném vítězství ve volbách…