Zpřísnění podmínek pro získání hypotečního úvěru, které podle všeobecného očekávání Česká národní banka oznámí tento týden, výrazně ovlivní dostupnost bydlení velké skupině populace české republiky. A to bohužel v negativním smyslu.

Pátý měsíc roku byl na realitní události poměrně chudý. Zásluhu na tom takřka určitě má bytová výstavba, která je stále – hlavně v Praze, ale i v Brně – dosti ochromená. Jakýmsi nadějným světlem černočerného tunelu výstavby v Praze nicméně je rozhodnutí magistrátu nebránit výstavbě hotelu Ritz-Carlton u Staroměstského náměstí. Jak to ale bude na pražské radnici vypadat po podzimních volbách, to si nikdo netroufá ani odhadovat.

Exkursí k Heideggerově ontologii a fenomenologii a k Hölderlinově poezii jsme absolvovali okruh od participativních aspektů architektury a veřejného prostoru, od rezonance a komunikace společensko-kulturních hodnot a od jejích sdílení zpět k nim samým. Nebyla to cesta jednoduchá, pro řadu z nás možná málo záživná – ale určitě nebyla zbytečná. Rozhodující roli komunikativního aspektu architektury, zásadní význam sdílení této komunikace ve společenském kontextu a roli fyzického, urbánního veřejného prostoru jako platformy komunikace, o kterou se nám jedná, nyní už můžeme považovat za nepochybné. S tímto zjištěním můžeme postoupit k nahlížení komunikace, sdílení a veřejného prostoru v kontextu médií.

„Musíme znovu zvážit, CO a JAK budeme povolovat a KDO to bude dělat. Na to ale nebude stačit jen nový stavební zákon. Musíme rekodifikovat celou oblast veřejného stavebního práva!“ – tvrdí Marcela Pavlová, která má na ministerstvu pro místní rozvoj na starosti právě stavební řád. „To bychom museli vyměnit celé MMR, kde dnes vládnou katastrofické poměry. S lidmi, kteří tam sedí dvacet třicet let, nic nedokážeme!“ – kontruje architekt Roman Koucký, který je na IPRu hlavním protagonistou tvorby Metropolitního plánu.

Projekt hotelu na pražském Staroměstském náměstí, o němž se dříve mluvilo jako o hotelu U Sixtů, dnes – podle předpokládaného provozovatele – jako o Ritz-Carltonu, se opět oživuje. Rekonstrukce a adaptace devíti historických domů v centru Starého města má být zahájena během několika měsíců. „Stavební práce na tomto projektu byly ovšem poprvé zahájeny snad před více než dvaceti lety!“ – říká Michal Šourek z ateliéru MS architekti, který je autorem architektonického zpracování projektu.

Architektura vzniká až expozicí ve veřejném prostoru. Je totiž také komunikační fenomén – to je krédo práce ateliéru MS architekti. Jím se také řídí při revitalizaci někdejšího cukrovaru v Lenešicích u Loun či brownfieldu textilní továrny v Ústí nad Orlicí. O obou projektech si SF povídalo s architekty Michalem Šourkem a Milanem Ševčíkem.

Ukazuje se skutečně dobrý a praktický důvod zabývat se komunikativními aspekty architektury – využitím, nebo snad renesancí těch „starých“ a stávajících, a také perspektivami nových možností, podob a způsobů komunikace společensko-kulturních hodnot prostřednictvím architektury. Než se za nimi vydáme, zastavme se ještě jednou u Friedricha Hölderlina. Kdo je tento génius , kterého většina z nás doposud neznala?

Zájem o hypotéky letos oproti loňskému roku mírně opadl. Také proto, že část poptávky po úvěrech na bydlení místo hypotečních bank nyní sanují stavební spořitelny.V dubnu tak bylo podle dat serveru hypoindex.cz poskytnuto 7 896 hypotečních úvěrů, což je o necelých 8 % méně než loni, zatímco objem stavebních úvěrů o 26 % stoupl.

Když pražští rezidenční developeři oznamovali své výsledky za letošní první čtvrtletí, tvářili se u toho velmi kormutlivě. Jak jinak – nových bytů se v metropoli prodalo méně než před rokem a ještě o kousek méně než před dvěma lety. Brněnský development ovšem při podobné příležitosti mohl přímo ronit hořké slzy – 88 prodaných bytových novostaveb za tři měsíce na druhém realitním trhu republiky zní nejen tristně, ale přímo katastroficky.

Přestože je Praha 4 největším kancelářským trhem v metropoli je Praha 4, nejvíce kancelářských ploch bude v následujících dvou letech postaveno v Praze 8. Tato městská část tak výhledově přeskočí svým tržním podílem Prahu 1 a stane se tak třetím největším trhem kancelářských ploch v hlavním městě.

Pln zásluh [sice], leč přece básnicky bydlí Člověk na této zemi. - cituje Heidegger v jedné své eseji Friedricha Hölderlina. Pak vysvětluje: Když mluví o bydlení Hölderlin, má před očima základní rys lidského pobytu. Pobyt jako kategorii jsoucna, vlastní pouze člověku, představil Heidegger v eseji Bytí a čas: pobyt je jsoucno, jemuž v jeho bytí o toto bytí samo jde; pobyt si sám vždy [nějak] rozumí ze své existence.) … to, co se jinak nazývá existence člověka, budeme myslet z bydlení.

Průmyslové nemovitosti nelze budovat, řídit a spravovat bez smyslu pro místní komunitu, bez znalosti genia loci dané lokality a regionu i potřeb obyvatel. Právě tyto souvislosti jsou tématem rozhovoru s Rolandem Hofmanem, předsedou dozorčí rady investiční skupiny M.L. Moran, do jejíhož portfolia spadají mj. průmyslové parky v Tachově, Bruntále a Žirovnici.

Příjmy českých domácností loni vzrostly téměř o 4 %. Přesto „dosáhnout“ na vlastní bydlení je čím dál těžší. Čím to? Hlavními faktory, které ovlivňují dosažitelnost vlastního bydlení, jsou příjmy českých domácností, ceny nemovitostí a s ohledem na ceny nemovitostí i dostupnost a cena úvěrového financování. Jak jsou na tom dnes české domácnosti?

Architektura je fyzikální struktura vytvořená člověkem, aby v ní žili lidé, struktura trvající na daném místě a rezonující se společensko-kulturními hodnotami prostředí, které má povahu veřejného prostoru.

Dobrý den, je mi 25 let a přestože se většinou dožívám dvěstě a více let, cítím se tak nějak stará, ošuntělá a nezajímavá - prostě pokud se pořádně nenamaluji, nemám už žádnou šanci. Málem bych se zapomněla představit - jsem Moderní Praha z rodu Nemovitostního. Neberte to ale, že tady brečím! Naopak já to rozhodně nevzdávám, začnu na sobě makat, jíst zdravě a těm novým rádoby modelkám ještě ukážu.

Povolovací proces je ještě horší, než jsem si ho pamatoval – říká Petr Beneš, který před časem opustil developerskou společnost Hochtief, aby se po krátkém intermezzu v firmě Arcadis jako ředitel společnosti Geosan Development opět vrátil k výstavbě. Její budoucnost v Praze hodnotí s mírným optimismem.

Realitní praxe i teorie si docela libuje, jak to všechno pěkně jde a že to takhle dobře půjde ještě určitě nejméně rok či dva. Až na jedinou výjimku, jíž jsou rezidenční developeři. Na jedné straně sice těží ze silné poptávky a rostoucích cen, na druhé ovšem málo stavějí a tak mohou této příznivé situace využít jen zčásti. Ale i stavitelé nových bytů měli v minulém měsíci radost z toho, že se hnul kupředu proces schvalování Metropolitního plánu, který by do výstavby v metropoli měl vnést konstruktivnější poměry.

Architektura už zažila lepší časy. Branou k jejímu návratu na výsluní, které si užívala naposled v padesátých, možná šedesátých letech minulého století, má být veřejný prostor. Právě k němu mají (znovu) obrátit svoji pozornost architekti, protože formování fyzického, nejčastěji urbánního veřejného prostoru je základním úkolem a posláním jejich profese.

Problém s nedostatkem parkovacích míst v hlavním městě by podle mínění ředitelů developerských společností pomohlo vyřešit především budování P + R parkovišť a investice do zlepšení veřejné dopravy. Přitom se za aktuální situace předpokládá další zdražování parkovacích míst nabízených v rámci nových rezidenčních projektů, a to zhruba stejným tempem, jakým rostou ceny samotných bytů.

Stručně a výstižně je možné hovořit o konzumaci benefitů – mediaci – a zásobování jako o druzích urbánní komunikace, respektive o (dílčích) komunikačních funkcích urbánního veřejného prostoru. Poslední z nich – zásobování – je na ústupu, všechny tři navzájem odlišuje povaha jejich vztahu k benefitům města: konzumace benefitů ony hodnoty města a života v něm bezprostředně zahrnuje, funkce mediace jejich konzumaci zprostředkovává tím, že umožňuje lidem přístup (fyzický či vizuální) k ní, a funkce zásobování zajišťuje existenci benefitů saturací jejich potřeb surovin, energií a práce.