Expanze je jedním z důsledků a současně i podmínkou úspěšného podnikání ve všech oblastech ekonomiky, když větší společnosti musí vždy zvažovat i pronikání na zahraniční trhy. Platí to i pro development – a je všeobecně známo, že někteří protagonisté tohoto sektoru už mimo území České republiky své projekty realizovali. Na jejich zkušenosti i plány a úvahy těch, kteří zatím působí jenom na domácí půdě, jsme se zeptali v rámci ankety.

Minulý týden se odborné veřejnosti a pak i novinářům představila nová instituce – Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). Kromě chvályhodných cílů stojí SAR za zmínku i pro své spojení se zvučnými jmény- je to například Josef Pleskot, Zdeněk Fránek, Pavel Kliment a Dušan Kunovský, jenž je také zjevně spiritus movens sdružení. A ještě více pro svůj nanejvýš užitečný první praktický počin - anketu mezi Pražany na téma výstavby a rozvoje metropole.

Teorie architektury, která by odpovídajícím a soustavným způsobem vyhodnotila vývoj před-moderní architektury dlouhého 19. století ve společensko-kulturním, tedy industrializačním a epochálním kontextu, se dnes až na výjimky nepěstuje. Na jejím místě bývá předkládána popisná historiografie či publicistika, v lepším případě útržkovité postřehy bez nezbytných souvislostí. Výjimkou je již zmíněná kniha nedávno zesnulého britského teoretika architektury československého původu Dalibora Veselého Architektura ve věku rozdělené reprezentace/ Problém tvořivosti ve stínu produkce.

Od ledna do prosince roku 2017 bylo konkrétním projektovým společnostem zadáno 820 zakázek na projektovou přípravu v hodnotě 5,7 miliardy korun, což v obou sledovaných kritériích představuje významný meziroční nárůst. Z nejnovější analýzy společnosti CEEC Research také vyplývá, že naopak aktivita veřejných investorů ve vypisování nových výběrových řízení významně vázla.

Z nedávného průzkumu globální realitní sítě CENTURY 21, který zahrnul l75 měst z 27 zemí světa, vyplývá, že obecně se platí vyšší ceny za byt než za rodinný dům – a ještě více to, že ceny rezidenčních nemovitostí celosvětově stále rostou. Co se cen konkrétních týká, nejdražším městem na světě pro nákup rezidenční nemovitosti je Hongkong.

… a nejvíce kritizovaný, ba až proklínaný je development logistických kapacit! - konstatoval Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů, na poslední akci Stavebního fóra, věnované právě české logistice. Z dalších projevů na semináři SF nicméně vyplynulo, že přes zjevnou nepřízeň veřejnosti široké i politicko-úřední si český logistický development právě nyní vede nanejvýš dobře, byť na jeho nejbližších výhledech aktéři trhu vidí nejeden stín.

Jak si vedla architektura v bezprostředním kontaktu s průmyslovou revolucí? Přádelna hedvábí Johna a Thomase Lombe v Derby z roku 1722 byla už uvedena. Autorem šestipodlažní, 60 metrů dlouhé, strohé budovy byl George Sorocold, absolvent university v Cambridge, který se do té doby zabýval převážně vodním inženýrstvím. V té době to ještě stále, jako v době Vitruviově, byli architekti, kdo „projektoval“ veškeré civilní stavby – inženýři vstoupí do odvětví až na samém konci 18. století, a to se vznikem École polytechnique v Paříži. Architekti stavby – stejně občanské jako inženýrské - nejen navrhovali, ale také vedli jejich realizaci. V případě jednodušších objektů je v tom i onom doplňovali stavitelé.

V pražských Holešovicích vznikne největší novodobý projekt bydlení pro vysokoškoláky s celkem 529 apartmány. Jedinečný je nejen velikostí, ale i svým celkovým pojetím a rozsahem nabízených služeb, které výrazně předčí dosud běžný standard studentského ubytování v Praze. Vysokoškolákům začne sloužit v prvním čtvrtletí roku 2020.

Kancelářský trh v Evropě má za sebou rekordní rok. Na Starém kontinentu se loni pronajalo nově přes 10 milionů čtverečních metrů kancelářských ploch, což je nejvíce za posledních deset let. Jak vyplývá ze studie poradenské společnosti BNP Paribas Real Estate, ve srovnání s rokem 2016 jde o 14% růst.

Položme si otázku, jaké síly formovaly ono dlouhé 19. století? Půjde při tom o to, zda tyto vazby sice „držely pohromadě“ fenomenální epochu, ale spolu s ní odezněly, staly se minulostí a dnes jsou pro nás jen připomínkou časů, poměrů a dějů minulých, nebo zda ve skutečnosti nalézají – nebo by mohly nalézat - uplatnění i dnes.

Do prořídlé nabídky nového bydlení v Praze přibyl v lednu letošního roku čerstvě zkolaudovaný bytový areál Panorama Pražačka v Praze 3. Z celkem 26 exkluzivních bytů s nádhernými výhledy na metropoli zbývá v době dokončení prodat už jen poslední dva. Tak by mohla znít pozitivní interpretace faktu, že česká investiční skupina CTR group úspěšně dokončila další ze svých realitních projektů.

Zájem Čechů o byty a chalupy na horských regionech stále roste a s ním i ceny těchto nemovitostí. V Krkonoších, z hlediska cen realit „nejdražších“ tuzemských horách, se průměrná cena za metr čtvereční rezidencí pohybuje mezi 80 000 - 90 000 korunami. Cestou jak kompenzovat vyšší pořizovací náklady mohou být krátkodobé pronájmy.

Nevlídná veřejnost, populističtí politici, mizerná legislativa, nekompetentní a přeopatrní úředníci, nedodržování zákonných lhůt, desítky potřebných razítek, paralýza vývoje města … Vlastně na pracovním obědě Stavebního fóra s celebritami tuzemského developmentu - tématem byly nejbližší perspektivy výstavby v metropoli - nezaznělo mnoho nového. Naštěstí ale občas byly občas slyšet i tóny nové, méně pesimistické.

Architektura dospěla do stadia „moderní“ po éře překotných experimentů formových i konstrukčních. Bylo to období natolik výrazné a odlišující se od toho, co mu předcházelo, i od toho, co po něm následovalo, že si vysloužilo pitoreskní označení dlouhé 19. století. Pitoreskní proto, že „trvalo“ 125 let – počátek je datován Velkou francouzskou revolucí roku 1789, konec vypuknutím války, která jako první dokázala postihnout skoro celý svět, tedy rokem 1914. Pitoreskní, ale velmi výstižné.

České stavebnictví loni zažilo relativně úspěšný rok, když se meziročně jeho produkce zvýšila o 2,1 %. Růst přitom mohl být větší, kdyby sektor udržel trend z první části roku, v posledních měsících roku však tento trend výrazně oslabil. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu v posledním měsíci loňského roku rostla stavební výroba dokonce jen o nepatrných 0,4 %.

Bude to stejné jako loni – shodli se účastníci letošního premiérového setkání Stavebního fóra. Z jeho průběhu vyplynulo, že rok 2017 byl v zásadě úspěšný a ani rok letošní by neměl přinést žádné zásadnější problémy. Platí to ovšem spíše pro oblast komerčních realit. Na rezidenčním trhu je nálada a situace horší – a ani v tomto ohledu asi rok 2018 žádný posun nepřinese.

Opustí-li dnes diskuse o současné architektuře – výjimečně – rovinu té populární popisné publicistiky, její ústřední zápornou postavou se zpravidla stane developer! Developer hamižný a bezohledný, který vydrancoval území = postavil toho na něm víc, než je zdrávo, vybetonoval někdejší park, zohyzdil krajinu plechovou krabicí supermarketu a na místo bytů postavil králíkárnu. Nechme teď stranou, že ta krabice je (většinou) v permanentním obležení koupěchtivých obyvatel a že ony „kotce v králíkárně“ si šťastní noví obyvatelé rozebrali dřív, než developer poprvé kopnul do země.

Zhruba 31 miliard korun. To je konečná a souhrnná bilance příjmů developerských firem, které v české metropoli staví byty, za loňský rok. Podle analýzy statistického tria (Central Group, Skanska Reality, Trigema) je to číslo stejné jako v roce 2016. To koneckonců na první pohled není žádná katastrofa. Bohužel právě jen na ten první. Pohled jen o málo detailnější indikuje svého druhu krizi a také – možná – zásadní změnu na metropolitním i celostátním bytovém trhu.

Celkový objem investic do komerčních nemovitostí (kromě hotelů a rezidencí) v České republice loni podle studie společnosti Cushman & Wakefield dosáhl hodnoty 3 274 milionů eur. Oproti roku 2016, který byl z tohoto hlediska rekordní, se jedná o pokles o zhruba 10 %. Mezi největší transakce uplynulého roku se řadí prodej „detailových“ realit : Olympie Brno, portfolia CBRE GI (Nisa Liberec, Zlatý Anděl a Olympia Plzeň), Metropole Zličín a OC Letňany.

Automatizace, maximální komfort pro zákazníka a Big Data jsou pouze některé z trendů, od nichž se očekává, že v nedaleké budoucnosti změní maloobchod a způsob, jakým budou spotřebitelé nakupovat. To se pokusila zmapovat společnost CBRE, jejíž odbornici se ve studii Retail 2030 zabývali tím, jak bude vypadat prostředí „retailu“ vlastně za pár let.