Poslanecká sněmovna projednává rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má podle vládní koalice zásadně urychlit a zjednodušit povolování staveb v České republice. Klíčovou změnou je návrat k modelu centralizované státní stavební správy, od kterého přitom stát v minulých letech ustoupil. Zatímco předkladatelé argumentují vyšší efektivitou a jednotným rozhodováním, opozice upozorňuje na nedostatečně vyhodnocené dopady, absenci standardního legislativního procesu a riziko personálního oslabení stavebních úřadů.

Po přehřátém závěru loňského roku se český investiční trh v prvním čtvrtletí 2026 vrátil k průměrným hodnotám. Pod povrchem se ale chystá zajímavá změna – tahounem dalšího růstu mají být moderní pražské kanceláře, do kterých se po letech opět pouštějí i developeři se spekulativními projekty.

Některé nelegální stavby by podle pozměňovacího návrhu novely stavebního zákona nemusely být odstraněny, pokud by jejich demolice způsobila větší škody než jejich zachování. Ministerstvo pro místní rozvoj argumentuje ochranou vlastníků, kteří zákon neporušili vědomě. Část odborníků ale varuje, že úprava může oslabit stavební kázeň a vytvořit prostor pro dodatečnou legalizaci černých staveb.

Napětí na Blízkém východě začíná měnit chování realitních investorů. Zatímco Dubaj po letech silného růstu čelí opatrnějšímu sentimentu, část kapitálu se přesouvá zpět do Evropy. Nejvíce z toho těží Španělsko, které už před aktuální geopolitickou nejistotou patřilo mezi nejvyhledávanější evropské trhy pro zahraniční kupce. Rostoucí poptávka ale zároveň prohlubuje tamní bytovou krizi a zvyšuje tlak na nájmy.

„Dostupnost bydlení je v ČR velmi špatná. V porovnání s příjmy domácností jsou ceny bydlení výrazně nadhodnocené, což ukazují data nejen naše, ale třeba i ČNB,“ říká Petr Sunega ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Hypotéky zůstávají drahé a hlavně mladí lidé současnou situaci vnímají jako velmi špatnou.

Architektonické projekty se stále častěji neposuzují jen podle výkresů, statických vizualizací nebo fyzických modelů. Platforma DESVIX umožňuje převést návrh do živé otevřené scény, ve které se mohou pohybovat architekti, developeři, zástupci města i veřejnost. Cílem není pouze projekt efektně ukázat, ale především mu lépe porozumět – v měřítku, kontextu místa i ve vztahu k okolí.

Ceny rezidenčních nemovitostí v Česku nepřestávají stoupat – podle ČSOB Indexu bydlení zdražily byty v prvním čtvrtletí meziročně o 12,5 %, rodinné domy o 9,1 % a pozemky o 8 %. Růst sice u bytů a domů zpomalil oproti loňskému roku, stále ho ale ovlivňuje stejný problém: nedostatečná nabídka v kombinaci se silnou poptávkou.

Dostupné bydlení v Česku naráží na nedostatek bytů, pomalé povolování i omezené veřejné finance. Podle panelistů konference Future Living Forum už nestačí jen dotace ani dílčí regulace trhu. „Stát může podporovat výstavbu, může k tomu vytvářet různé legislativní rámce a nástroje, ale sám to nepostaví,“ uvedla na remspace konferenci Pavlína Šťastnová z Ministerstva pro místní rozvoj.

Mikrobyty, modulární výstavba, prefabrikace nebo dřevostavby se v debatě o dostupnosti bydlení často objevují jako možné řešení krize. Podle odborníků z developerského, veřejného i výzkumného sektoru ale nejde o řešení. Mohou zrychlit výstavbu, snížit nároky na pracovní sílu nebo nabídnout dostupnější produkt pro určitou fázi života. Skutečný problém podle panelistů Future Living Forum ale leží jinde: v pomalém povolování, složité regulaci a neschopnosti měst pružně reagovat na růst poptávky.

Bývalá meziměstská telefonní ústředna ve Fibichově ulici na Praze 3 projde konverzí na 116 prémiových nájemních bytů se službami, wellness, střešní terasou a aktivním parterem. PSN chce v létě 2026 zahájit obnovu monumentální budovy z roku 1926, dokončení plánuje na podzim 2028. „Oživení bývalé ústředny vnímáme jako příležitost vytvořit silnou městskou adresu, která má charakter a dlouhodobou hodnotu,“ uvádí Štěpán Smrčka, ředitel developmentu PSN.

Developerská společnost Penta Real Estate představila podobu nové odbavovací haly autobusového nádraží Florenc, která má být součástí rozsáhlé transformace území Florenc21. Architektonickou soutěž na návrh dočasné haly vyhrálo studio Upstructure, které navrhlo modulární a demontovatelnou stavbu zasazenou pod oblouky Negrelliho viaduktu.

Nájemní bydlení v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku znovu zdražilo. Podle aktuálních dat Deloitte Rent Indexu vzrostlo průměrné nájemné oproti konci loňského roku o 2,1 % na 339 korun za metr čtvereční. Trh podle analytiků ožívá napříč republikou, tempo růstu se ale výrazně liší podle jednotlivých regionů i typů nemovitostí.

Poptávka po nových bytech v Praze zůstává silná, struktura trhu se ale výrazně proměňuje. Zatímco ještě před několika lety táhly růst i větší rodinné byty, dnes se prodeje stále více koncentrují do menších dispozic. Byty 1+kk a 2+kk už tvoří více než tři čtvrtiny všech prodejů a jejich ceny dál rostou dvouciferným tempem. Naopak větší byty začínají stagnovat nebo zdražují výrazně pomaleji. Vyplývá to z aktuální analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema.

Realitní investiční skupina Fidurock rozšířila portfolio svého retailového fondu o další rezidenční nemovitost. Fidurock nemovitostní fond SICAV nově získal činžovní dům na adrese Provazníkova 40 v Brně, jehož hodnota podle výnosového ocenění přesahuje 400 milionů korun. Akvizicí zároveň hodnota nemovitostí ve fondu překročila hranici 650 milionů korun.

Brownfieldy už dávno nejsou jen tématem metropolí. Proměna bývalých továren, skladů nebo průmyslových areálů dnes výrazně zasahuje i regionální města, kde často představuje jednu z mála možností, jak rozšiřovat městskou strukturu bez záboru nové krajiny. Zatímco ještě před deseti lety byly tyto areály symbolem útlumu průmyslu a ekonomických změn, dnes se stávají laboratoří nové městské vrstvy: kombinují bydlení, služby, kulturu i veřejný prostor.

Jak může vypadat navrhování projektu v prostředí, kde architekt okamžitě vidí změny v reálném prostoru a zároveň je může sdílet s investorem, městem nebo veřejností? Právě to ukázala konference společnosti DESVIX a Adeon, kde účastníci sledovali vznik projektu Bělov Kopce v živé 3D scéně v reálném čase.

Bývalé průmyslové areály už nejsou jen připomínkou minulosti, ale jednou z největších rezerv pro další rozvoj měst. Ostrava sází na velké transformační projekty, administrativu a logistiku napojenou na globální ekonomiku. Plzeň postupně skládá nové čtvrti z dostupného bydlení, veřejného prostoru, technologického zázemí a sociální infrastruktury.

Praha má v brownfieldech prostor pro desítky tisíc nových bytů, školy, parky i pracovní místa. Přesto jejich proměna naráží na stejné bariéry: roztříštěné vlastnictví, dlouhé povolovací procesy, technickou složitost i střet mezi veřejným zájmem a ekonomickou realitou investorů. Odborná debata zástupců města, developerů i právníků na konferenci remspace ukázala, že klíčem k rychlejší transformaci nejsou nové zákony, ale kvalitnější dohoda v území.

Klíčovou roli v proměně Nákladového nádraží Žižkov hrají plánovací smlouvy, které určují, kdo zajistí školky, školy, veřejnou vybavenost nebo finanční příspěvky. Podle Pavla Dobeše, místostarosty Prahy 3, je jejich hlavní přínos jednoduchý: „Každý dopředu ví, co se od něj čeká.“ Podle Tomáše Pokorného z Frank Bold Advokáti však jejich role může být brzy ještě výraznější: připravovaná novela stavebního zákona zvažuje, že by dohoda mezi municipalitou a investorem mohla v určitých aspektech překročit stávající územní plán.

Transformace Nákladového nádraží Žižkov patří mezi největší a nejdéle připravované proměny pražských brownfieldů. Území v širším centru města se má postupně změnit v novou městskou čtvrť s převahou bydlení, veřejnou vybaveností, školou, kulturně-společenským centrem, parky i novou tramvajovou tratí. Co ale předcházelo podpisu plánovací smlouvy a jak se řeší shoda v území mezi několika investory, odhalili panelisté remspace konference Real Estate Market: Urban Reboot.