Pražský kancelářský trh si ve třetím čtvrtletí roku 2025 udržel stabilní tempo. Žádná nová kancelářská budova ani rekonstrukce nebyla dokončena, celkový objem kancelářských prostor tak zůstal na úrovni 3,94 milionu m². Stejně jako ve druhém kvartálu zůstává plocha nově dokončených kanceláří od začátku roku na úrovni 15 300 m², což potvrzuje aktuálně utlumenou developerskou aktivitu.

Prvním hostem video podcastu remtalks byl Ondřej Průcha – spoluzakladatel a výkonný ředitel developerské společnosti SVOBODA & PRUCHA, který se ve světě developmentu pohybuje s vizí i zkušenostmi. Povídali jsme si o developmentu jako o skutečně multidisciplinárním oboru, o výzvách dnešního realitního trhu i o tom, proč je vzdělávání a kvalitní projektový management klíčem k úspěchu – dnes i v budoucnu.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku prodali developeři v Praze 1700 nových bytů, což představuje meziroční pokles o 8,1 procenta. Ve srovnání s druhým čtvrtletím jde o pokles o 2,9 procenta. Přesto se v celoročním součtu drží prodeje vysoko – od ledna do září se v hlavním městě prodalo přibližně 6000 bytů, tedy o 12 procent více než ve stejném období loni. Pokud trend vydrží, mohl by rok 2025 přinést nový rekord s více než 7500 prodávanými byty.

Praha zveřejnila aktualizovaný návrh nového územního plánu, který reflektuje připomínky z posledního kola veřejného projednání. Metropolitní plán má po více než dvaceti letech nahradit dosluhující plán z roku 1999 a přinést rychlejší, přehlednější a předvídatelnější rozhodování o rozvoji města.

Stavebnictví je jedním z klíčových pilířů evropské ekonomiky, zároveň však dlouhodobě patří mezi nejméně inovativní odvětví – což je problém, ale i obrovská příležitost pro změnu, produktivitu a investice. Právě na tenhle rozpor se zaměřila konference remspace Městské paralely: boj o digitální a strategický rozvoj, na které vystoupili Kristýna Schulzová (UCEEB ČVUT), Miro Hachlinec (BeiT), Radoslav Sovják (Národní centrum Stavebnictví 4.0), Marián Škvarek (Česko-slovenská PropTech asociace & Realpad) a Ondřej Průcha (SVOBODA & PRUCHA).

Praha získá novou architektonickou dominantu a zároveň významný veřejný prostor – newyorské Studio Libeskind, vedené světově uznávaným architektem Danielem Libeskindem, navrhlo čtyři rezidenční věže Sekyra Flowers, které se stanou srdcem vznikající čtvrti Rohan City. V centrální části projektu vznikne přibližně 500 bytů a nové náměstí, které bude představovat urbanistické centrum celého území. Projekt bude dokončen do roku 2035. Bydlení a práci tu najde na 11 tisíc lidí, celkový objem investic dosáhne 30 miliard Kč.

Koncept města krátkých vzdáleností (15-minutového města) už není v Praze jen teorií. Nový Opatov od FINEPu kombinuje silný dopravní uzel, promyšlený mix funkcí a aktivní veřejný prostor. Místo, které desítky let fungovalo spíše jako dopravní uzel na okraji Jižního Města, má nyní ambici stát se plnohodnotným centrem – propojit bydlení, práci, služby a volnočasové aktivity v jednom kompaktním území. Jak bude v praxi vypadat, víme díky DESVIX už dnes.

Zájem o kvalitní bydlení ve městech roste napříč Evropou a Česká republika není výjimkou. O budoucnosti developmentu, vztahu měst a developerů i proměnách poptávky hovořil na konferenci remspace Městské paralely: Boj o digitální strategický rozvoj Ondřej Průcha, CEO developerské společnosti SVOBODA & PRUCHA. Výstavbu považuje za veřejně prospěšnou činnost, která si ale stále hledá své místo v očích veřejnosti i samospráv.

Zástupci klíčových odborných organizací ve stavebnictví věří, že nová vláda naváže na dosavadní strategické směřování v oblasti výstavby a bude pokračovat v investicích do infrastruktury i dostupného bydlení. Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) a Česká komora architektů (ČKA) se nicméně rozcházejí v názorech na budoucnost Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) i na podobu stavebního zákona.

Jak spojit rekonstrukce, design a investice do jednoho funkčního celku? David Smička a Tomáš Bumbálek ukazují, že re-flipování není jen o zisku, ale i o vytváření kvalitního bydlení a podpory lidí, kteří chtějí v nemovitostech uspět. V rozhovoru představují svůj projekt EliteAcademy i jeho dosavadní úspěchy – mezi nimi komunitní investice do bytových domů nebo re-flip v Nymburce.

„To je potřeba jako sůl: stále totiž používáme postupy z minulého století a změny přijímáme velmi pomalu. Nový územní plán přináší víc srozumitelnosti, přehlednosti a předvídatelnosti, “ říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč. Jasnější pravidla ocení investoři, úředníci i veřejnost a městu to umožní lépe plánovat, kde a jak má vznikat nová výstavba. Teprve na takto připravený základ může podle něj navazovat fáze B – tedy samotné povolování a stavění.

Nový územní plán Brna staví na ochraně veřejných prostranství, podpoře dostupného bydlení a modro-zelených řešeních. Jak přistupuje k otázce transformace brownfieldů a nevyužitých území? „Systematicky – vymezuje plochy přestaveb a rozvojové lokality, kde je transformace žádaná a podporovaná (typicky právě brownfieldy). Současně chrání stabilizované plochy a zeleň. Tím směřuje rozvoj „dovnitř“ města, blíž infrastruktuře a službám, což šetří krajinu i veřejné rozpočty,” odpovídá Jan Tesárek, ředitel Kanceláře architekta města Brna.

Studentské bydlení se v posledních letech stalo jedním z nejdiskutovanějších segmentů evropského realitního trhu. Důvodem je rostoucí počet vysokoškoláků, sílící mezinárodní mobilita a tlak na dostupnost kvalitního a moderního ubytování. I když se nové studentské rezidence objevují napříč evropskými metropolemi, výstavbu často brzdí vysoké stavební náklady a legislativní překážky – většina evropských měst tedy stále čelí akutnímu nedostatku lůžek, a Česká republika není výjimkou.

Praha a Brno čelí stejným výzvám – nedostatku dostupného bydlení, nutnosti transformace nevyužitých území nebo adaptaci na klimatickou změnu. Obě města reagují modernizací svých územních plánů, přesto se jejich přístupy i aktuální fáze přípravy zásadně liší. Jaké rozdíly lze vysledovat mezi pražským metropolitním plánem a novým územním plánem Brna? A co si mohou jednotlivá města navzájem nabídnout jako inspiraci?

Podle Tomáše Vavříka je v zájmu všech, aby město vzkvétalo a lidem se v něm dobře žilo. „Zdaleka všechno ale není jen na nás, jako developerovi, ale i na městu, které by mělo mít přesný plán toho, jak se má lokalita rozvíjet,” odpovídá CEO společnosti DOMOPLAN. „Diskuse mezi developerem a městem je tak podle mě nezbytná, aby byl výsledek pro obyvatele města pozitivní,” dodává.

Na začátku je často byt, na který se léta nesáhlo – končí ale jako funkční, estetické a výnosné bydlení. Z řemeslného know-how Tomáše Bumbálka a zkušeností s budováním značek a firem Davida Smičky vznikl unikátní model, který propojuje investici, design a odpovědné podnikání. ReFlips tak pomáhá zvyšovat kvalitu bydlení ve městech, efektivně využívá existující fond a dává smysl každému metru čtverečnímu. V rozhovoru odhalují, jak vybírají projekty, jaká je jejich strategie – a kam chtějí směřovat dál.

Co znamená být udržitelné město v evropském kontextu? Odpověď hledali řečníci panelu Brno 2050 na remspace konferenci Moravian Real Estate Date, kteří diskutovali o ambicích města ve vztahu k dekarbonizaci, bydlení, infrastruktuře a legislativním překážkám.

Konference Moravian Real Estate Date otevřela ostrou debatu o bytové politice a dostupnosti bydlení. V panelové diskusi zazněly pohledy zástupců města, odborných institucí i trhu. Přestože se aktivní vystupující shodli na potřebě spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, lišili se v názoru na efektivitu konkrétních nástrojů – od družstevního bydlení po coliving.

Po více než třiceti letech se Brno dočkalo nového územního plánu. Ten má ambici uvolnit zablokovaný rozvoj města, přinést srozumitelnější regulaci a jasnější pravidla pro investory i veřejnost. Na remspace konferenci Moravian Real Estate Date se sešli v Brně zástupci samosprávy, odborných institucí i soukromého sektoru, aby diskutovali o změnách, které nový plán přináší, i o překážkách, které brzdí rozvoj.

Betonová konstrukce nového Dvoreckého mostu, který propojí smíchovský a podolský břeh Vltavy, je dokončena. Podle vedení města by měl být most otevřen pro běžný provoz v prvním čtvrtletí příštího roku, i když samotná stavba se nakonec protáhne až do roku 2026. Do té doby je nutné dokončit povrchovou úpravu, položit tramvajové koleje s trakčním vedením, zajistit izolace a zpřístupnit lávky pro chodce. Stavba vyjde přibližně na 1,45 miliardy korun.