Historicky nejnižší neobsazenost, rekordní objem uzavřených nájemních smluv, rostoucí nájemné a nebývale rychlý postup a příprava výstavby nových skladů a výrobních hal. Tuzemský trh průmyslových a skladových prostor zažívá euforické období – výsledky prvního čtvrtletí navzdory pandemii předčily i ta nejoptimističtější očekávání.

„Praha je o deset let napřed!“ – také zaznělo na City Fóru ´21. Jak ale ukázal průběh této bratislavské konference, věnované bytové otázce a zejména nájemnímu bydlení, tradičně zdvořilí slovenští hostitelé to trochu přehnali. Obě metropole jsou uprostřed bytové krize. A v jejím řešení jsou Bratislava i Praha shodně teprve na začátku hodně obtížné a komplikované cesty, navíc s nejistým výsledkem.

Výrazný pokles zaznamenala loni poptávka po kancelářích prakticky ve všech evropských zemích. Oproti roku 2019 se snížila o 41 % na 9 mil. m². Jednalo se tak o nejnižší objem realizované poptávky od roku 2009. Zotavení a návrat k růstu evropského kancelářského trhu se očekává až v příštím roce.

V minulém roce bylo v České republice dokončeno či rozšířeno 23 nákupních parků (retail parků) s celkovou obchodní plochou téměř 55 000 metrů čtverečních; jejich výstavba tak loni byla nad desetiletým průměrem. A souhrnná plocha všech retail parků v Česku překročila hranici jednoho milionu čtverečních metrů.

Do České republiky postupně přichází evropský trend decentralizace energetiky. Potvrzuje to i vývoj evropské legislativy, konkrétně takzvaný zimní energetický balíček, který má za cíl narovnat postavení aktivních zákazníků tak, aby mohli sami přispívat k výrobě energie i její distribuci.

Hodnota investic do nemovitostí v České republice v prvním kvartálu meziročně klesla o 80 %, a to v době, kdy v globální ekonomice poletují miliardy dolarů, jejichž majitele pro ně hledají bezpečný přístav. Tím české reality podle všeho určitě jsou, problém je ovšem v tom, že jejich nabídka je mizivá. O to aktivnější jsou investoři na bytovém trhu, to ovšem spíše ti malí.

Zatímco v roce 2017 byl v České republice rozdíl mezi výnosem ze skladových a výrobních nemovitostí, tzv. industriálu, a kancelářských budov ještě poměrně výrazný (6,20 % vs. 4,65 %), dnes se k sobě míry výnosu dvou nejčastějších typů komerčních nemovitostí výrazně přibližují.

Už za necelý týden proběhne 2. ročník česko-slovenské odborné konference City Fórum  – a stejně jako při jeho premiéře v roce 2019 se bude konat ve slovenské metropoli a vzhledem k pandemii samozřejmě online.

„Zestátněním se žádný proces neurychlil!“ tvrdí Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí. Pavel Černý z AK Frank Bold Advokáti s tímto výrokem nepřímo polemizuje na té nejobecnější úrovni: „Jednou z příčin dlouhého povolování výstavby je systémová podjatost.“ Což je obecně užívaný eufemismus pro závislost stavebních úřadů na samosprávě.

Devět z deseti developerských společností využívá pro financování svých projektů bankovní úvěry. Banky dnes ovšem jsou – podle 56 % dotázaných v anketě analytické společnosti CEE Research – v důsledku koronavirové situace při financování developmentu více ostražité.

Prodejní ceny nových bytů v Praze na konci března, tedy na konci prvního čtvrtletí letošního roku, meziročně vzrostly v průměru o 5,5 % na 112 233 korun za metr čtvereční. Počet prodaných bytů stoupl zhruba o tři pětiny na 2 100, bylo jich nejvíce za posledních deset let.

Objem realitních investic v Česku v prvním čtvrtletí tohoto roku meziročně klesl o čtyři pětiny na 300 mil. eur (7,8 mld. Kč). Přitom největší poptávku generoval domácí kapitál a stejně jako v minulosti měli investoři největší zájem o kancelářské nemovitosti.

Novela zákona o obchodních korporacích umožnila od 1. 1. 2021 založení akciové společnosti, kterou řídí pouze jeden člověk. Akciová společnost s touto strukturou vnitřního uspořádání, která je označována jako monistická, totiž může nově mít jen správní radu. A ta, pokud to stanovy společnosti výslovně umožní, může být i jednočlenná. Mezi podnikateli je zájem o tento typ společností značný.

U zrodu Stavebního fóra byla také idea či záměr zlepšit pozici a prestiž mé mateřské profese – říká Michal Šourek, hlava ateliéru MS architekti. A také zakladatel Stavebního fóra, které letos slaví už dvacet let své existence.

Na konci roku 2020 bylo v regionu CEE (Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko) přes 39 milionů metrů čtverečních moderní skladovací a výrobní plochy. Více než polovina (53 %) tohoto množství se podle studie poradenské společnosti Cushman & Wakefield nachází v Polsku, zatímco Česká republika se s více než 9 miliony metrů čtverečních na trhu logistiky ve střední Evropě podílí zhruba…

S účinností od 1. ledna 2018 omezila novela zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017 účast ekologických spolků v územních a stavebních řízeních. Téměř po čtyřech letech Ústavní soud (ÚS) potvrdil ústavnost této právní úpravy – ekologické spolky se tedy na základě zákona o ochraně přírody a krajiny nemohou účastnit územních a stavebních řízení. Ústavní soud nicméně také konstatoval, že tím není nijak…

Návrh nového stavebního zákona projednávají poslanci už ve druhém čtení. Nepochybně to bude dramatické. Současná verze počítá – stejně jako ta původní – s odstřižením stavebních úřadů od orgánů samosprávy. Obce jsou samozřejmě proti, návrh kritizuje také například ČKAIT, úpravy vyžadují i velká města či Česká komora architektů. Za aktuální verzi se naopak staví Hospodářská komora či Asociace developerů.…

Podle aktuální analýzy společnosti CBRE nelze předpokládat, že by se tržby hotelů vrátily na předpandemickou úroveň dříve než v roce 2024. Nejistota, složité podmínky na trzích a rozdíly v očekávání ohledně cen ze strany kupujících a prodejců se loni promítly i do dramatického snížení investic do hotelového segmentu.

Pandemie nás hodně ovlivní, a to i v dlouhodobé perspektivě. Život bude vypadat jinak, schémata našeho chování prostě budou muset reagovat na nebezpečí dalších vln či úplně nových epidemií – říká Leos Anderle, výkonný ředitel společnosti Sekyra Group.

Vlivem pandemie covidu-19 zaujímali realitní investoři během loňského roku spíše vyčkávací taktiku. Získali tak dostatek času k tomu, aby pečlivě zhodnotili rizika a mohli lépe posoudit své další kroky. I proto druhý rok s koronavirem startuje se zvýšenou aktivitou.