Po jakýchkoli aktivních krocích vůči ruskému majetku v České republice budou nepochybně následovat reciproční kroky vůči českému majetku na území Ruské federace. Na dotaz ČTK k možnostem využití nemovitostí ve správě ruského velvyslanectví v Praze to minulý týden uvedlo české ministerstvo zahraničí.

Severské Finsko a středomořská Itálie – to jsou podle webu Compare The Market jediné dvě země, kde je ekonomicky výhodnější, respektive méně nákladné koupit vlastní byt a než si ho pronajímat. Přitom tento ryze spotřebitelský web srovnává ceny nejrůznějších položek a nákladů v rámci zemí OECD.

Maloobchodní tržby v Česku loni podle statistik ČSÚ vzrostly o 4,4 %, což byl nižší nárůst než v každém z předpandemických roků v období 2015 až 2019. Navíc tržby opticky zkresluje nízká srovnávací základna roku 2020. Český „retail“ tak zjevně ještě dopady pandemie, která ostatně ještě neskončila, nepřekonal.

Na vrub stavebního sektoru jde v Evropě polovina spotřebovaných materiálů a energie, třetina spotřebované vody a třetina vytvořeného odpadu. Stavební sektor je navíc odpovědný za přibližně 40 % globálních emisí skleníkových plynů.

Míra neobsazenosti kancelářských ploch v Praze se podle průzkumu poradenské společnosti Colliers vzhledem ke slabé výstavbě nových kapacit v loňském roce přestala zvyšovat a naopak nájemné vzrostlo na nové maximum. Trh s moderními kancelářskými prostory metropoli nebude vykazovat výraznější aktivitu ani v tomto roce.

Dvojnásobný meziroční nárůst cen plochých hliníkových výrobků, cena betonových výztuží vyšší o 80 %, u cihel o třetinu, když OSB desky – po mírném poklesu – vykazují v porovnání s loňským rokem cenový skok „jen“ o 70 %. Čerstvá data analytické společnosti RTS dokládají, že ceny stavebních materiálů rostou mnohem rychleji než míra inflace.

Sotva se Evropa jakžtakž vypořádala s pandemií, přichází další katastrofa. Pro domácí realitní sektor vpád ruských vojsk na Ukrajinu většinou povzbudivé bilancování a plánování nepochybně posunul do zcela jiné polohy. Život samozřejmě pokračuje, plánuje se, projektuje, staví i prodává a pronajímá – ale to vše v tak tíživé atmosféře, jakou Evropa nezažila už řadu desetiletí.

Plán Evropské komise na snižování energetické náročnosti budov, které by do roku 2050 nesměly být vytápěny fosilními palivy, je podle Senátu v České republice časově nerealizovatelný. Senát minulý týden mimo jiné odmítl navrhovaný zákaz podpory obnovy kotlů na fosilní paliva do roku 2027. Definitivní podoba chystané unijní směrnice bude předmětem vyjednávání zřejmě i za českého předsednictví EU.

Nabídky všech domácích bank na úročení hypoték již aktuálně začínají nad 4 % a spíše se blíží k 5 %. Minimální aktuálně dosažitelná sazba při splnění všech podmínek, které si banka pro její získání vymínila, činí 4,19 %. Navíc se jedná o úvěr s 10-letou fixací a dlouhé fixace nejsou nyní z důvodu vysokých sazeb logicky příliš populární.

„Máme za sebou první rok!“ zkonstatoval na bilanční tiskové konferenci Pražské developerské společnosti (PDS) její ředitel Petr Urbánek. Pro znalce poměrů v pražské výstavbě není nijak překvapivé, že PDS se zatím nemůže vykázat hmatatelnými výsledky, respektive realizovaným projektem, nicméně už se chystá řada architektonických soutěží – na stole už tedy jsou konkrétní záměry.

V české metropoli žije v nájemním bytě podle nedávného průzkumu 41 % jejích obyvatel. A podle všeho jich bude přibývat. Většina pronajímaných bytů je ovšem vybavena nevhodně či nedostatečně.

V roce 2021 dosáhly investice do sektoru nájemního bydlení ve 12 evropských zemích, sledovaných poradenskou společností Savills, díky rozsáhlým fúzím a akvizicím přibližně hodnoty 92,3 miliardy eur, což představuje 79% meziroční nárůst a 120% zvýšení oproti průměru za posledních pět let.

Aktuálním trendem ve stavitelství je udržitelnost, kterou akcentuje i nová evropská legislativa ESG včetně EU Taxonomie. Tento trend posledních osmi až deseti let stále sílí a ještě zesilovat bude. Zaměřují se na něj především investoři u velkých, například administrativních, budov nebo u velkých nemovitostních celků. Trend je patrný také u velkých firem, které mají ekologické a další nároky na budovy předepsané od svých mateřských společností.

Takřka nulové spotřeby energie musí od letošního roku dosahovat všechny nově vznikající budovy. Toho nejde docílit jinak, než složitými stavebními úpravami a drahými zařízeními. To v konečném důsledku prodraží nové byty až o stovky tisíc korun, slibované úspory ale přijít nemusí.

Neobsazenost na úrovni 1 %. Ale také ze 74 % nevyužité kapacity. Vzestup nájemného o 22 %, současně ale jinde pokles cen o 26 %. Statistické údaje o stavu jednotlivých segmentů českých komerčních realit jsou velmi rozdílné. Přitom na pomyslném žebříčku prosperity patří nesporné prvenství „industriálu“, když na jeho opačném konci se stejně nezpochybnitelně a také nijak překvapivě ocitl hotelový sektor.

Nevěřím tomu, že se po období plném výrobních propadů a zásadních poklesů výkonu celých sektorů ekonomiky vyhneme negativním dopadům – říká Petr Palička, šéf české části společnosti Penta Real Estate, a to přesto, že většina segmentů realitního trhu je v dobré kondici.

Nová vláda zahájila v souladu se svými předvolebními deklaracemi práce na změnách nového stavebního zákona. Ten byl schválen v létě loňského roku, ale z velké části dosud není účinný. Způsob přípravy změn však zatím vyvolává značné pochybnosti.

Zásady spolupráce obce s investory – to je dnes u nás nanejvýš aktuální fenomén výstavby. Takto se v českých městech obvykle nazývá dokument, kterým si město stanovuje pravidla pro vstup investora do jeho území.

Je celkem podnětné sledovat změny tónu diskusí o spolupráci města, městských částí a developerského světa. Nebudu nikoho balamutit, že jsem jen tichým pozorovatelem těchto změn, neboť je tomu právě naopak.  Roky se aktivně podílím na racionalizaci diskuse soukromého a samosprávního, ale i státního světa ve věci rozvoje měst, potažmo staveb. A právě proto mohu dění posuzovat nejen pohledem tohoto okamžiku,…

Na předposledním místě v Evropě – tak na tom Praha byla z hlediska obsazenosti otevřených hotelů během uplynulého roku ve srovnání s pětatřiceti metropolemi. Zatímco celoevropský průměr podle dat společnosti STR přesáhl 43 %, v Praze bylo obsazeno jen 26 % hotelových kapacit. Celkové zotavení sektoru čekají hlavní hráči v roce 2024. Přesto se hoteloví operátoři o Prahu stále silně zajímají –…