Celkový objem investic do účelových zařízení pro ubytování studentů (PBSA - Purpose Built Student Accommodation) v Evropě v prvních třech čtvrtletích tohoto roku dosáhl podle analýzy společnosti Savills výše 11,7 miliardy eur, což představuje rekordní 130% nárůst oproti stejnému období roku 2021.

Daň z příjmu vyšší než 100 milionů korun za rok 2021 v České republice zaplatilo 144 společností. Do státní pokladny tak jen od těchto firem celkem přiteklo téměř 49 miliard korun.

Průměrná míra neobsazenosti je v kancelářských budovách, které se mohou pochlubit zeleným certifikátem, o téměř 2 % nižší než u necertifikované konkurence, zatímco cena za metr čtvereční pronajímaných prostor je v těchto objektech naopak o 5,5 % vyšší.

Česká republika si i letos udržela své místo v první desítce zemí, které jsou v současnosti nejvhodnější destinací pro průmyslovou a další výrobu. Jejich žebříček každoročně sestavuje poradenská společnost Cushman & Wakefield, a to na základě kritérií, jako jsou náklady na provoz včetně pracovní síly nebo úroveň ekonomického a politického rizika.

„Vody budoucnosti budou chladné, měli bychom urychleně začít s otužováním!“ Nejrůznějších katastrofistů a alarmistů poslední doba porodila více než dost, ale tento výrok rozhodně stojí za pozornost. Jeho autorem je architekt Josef Pleskot, který letos oslavil své 70. narozeniny a který je s výstavbou v Česku spojen pupeční šňůrou už řadu desetiletí.

V české metropoli žije asi 105 500 příslušníků profesí, na které se město vedle sociálně slabých přednostně zaměřuje ve své bytové politice a nabízí jim nájemní byty. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat městská Pražská developerská společnost (PDS). Mezi preferované profese patří pracovníci ve školství, zdravotnictví a sociálních službách či hasiči a policisté.

Růst cen stavebních materiálů a ještě více jejich nedostatek zásadně komplikují práci celému stavebnímu sektoru. Stavaři se proto musí poohlížet po alternativních řešeních, která jsou schopna nahradit alespoň některé neúnosně drahé nebo dokonce chybějící materiály.

Hodnota investic na světovém kancelářském trhu ve třetím čtvrtletí tohoto roku sice prudce poklesla, nicméně zájem investorů, kteří disponují vlastním kapitálem v dostatečném objemu, o kvalitní objekty je značný.

Stejně jako v minulosti český rezidenční development ve výstavbě naráží zejména na bariéru v podobě povolovacích procesů, když v současnosti velmi citlivě vnímá i zvyšování úrokových sazeb. To mj. vyplývá z nedávné ankety společnosti CEEC Research, jejímiž respondenty byli stavitelé bytů.

V dnešní době, plné dramatických zvratů a událostí, nelze nic předvídat, natož pak spolehlivě naplánovat! Na tomto narativu se dnes asi shodnou všichni napříč celou světovou ekonomikou. Na první pohled se to musí týkat i českého realitního trhu, poslední diskusní setkání Stavebního fóra nicméně ukázalo, že přinejmenším v některých jeho segmentech a přinejmenším v některých směrech tomu tak není.

Pražská Pařížská ulice se poprvé probojovala mezi nejdražší ulice světa podle výše nájemného obchodních prostor. Celkově skončila na 17. příčce žebříčku nejlepších obchodních destinací a sesadila z této pozice ulici Na Příkopě. Ta se v tomto průzkumu prováděném poradenskou společností Cushman & Wakefield objevovala od roku 2004. Nejdražší obchodní ulicí světa je dnes horní část proslulé Páté Avenue v New Yorku.

Už několik let marže klesají; finální cena bytu je většinou stejná jako na začátku prodejního procesu; rizikovou přirážku využívá jen část developerů; nabídky bytů se kvůli nejasnému vývoji odkládají; největším problémem jsou zvýšené ceny materiálu a nedostatečná výstavba – to vše vyplývá z poslední ankety společnosti CEEC Research mezi developerskými společnostmi, zaměřenými na bytovou výstavbu.

Návrh novely zákoníku práce, který byl 12. září 2022 zveřejněn a poslán do připomínkového řízení, představuje řadu významných změn pro zaměstnance i zaměstnavatele.

V úterý 15. listopadu byly na slavnostním večeru v pražském Foru Karlín vyhlášeny výsledky a předána ocenění nejlepším projektům českého realitního trhu za uplynulý rok. O vítězích 24. ročníku soutěže „Best of Realty – Nejlepší z realit“ rozhodla devítičlenná odborná porota, v jejímž čele stál Tomáš Drtina, viceprezident Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN).

Hned první listopadový den byla do Poslanecké sněmovny vládou předložena tzv. věcná novela nového stavebního zákona. Přitom jedním ze zásadních témat, která jsou s touto novelou spojována, je budoucnost Pražských stavebních předpisů (PSP), respektive pravomoc velkých měst přijímat vlastní podrobné regulativy výstavby.

Daleká cesta má! Marné volání! Málokterá básnická sentence se tak hodí na současné peripetie tvorby novely nového stavebního zákona. Ti, kterým upravuje podmínky jejich podnikání, jsou skoro bez výjimky silně proti ní a opakovaně to vládě vzkazovali. Teď si už skoro jistě – kabinet P. Fialy má v parlamentu spolehlivou většinu - mohou povzdechnout s Máchou: marné volání! A celý národ, zejména mladé generace, si současně musí uvědomit, že k dostupnému bydlení bude muset Česko projít opravdu dlouhou cestou.

Automatizace procesů a nahrazování lidské pracovní síly je v dnešní době již zaběhnutá praxe. Mnohé stavební společnosti nicméně vnímají jistá omezení v robotizaci svých činností. I přes vnímané výhody není pro mnohé z nich automatizace v současné době reálné téma.

„Morava má čtyři velké městské aglomerace: Brno, Ostravu, Olomouc a Zlín,“ zkonstatoval Jaroslav Dokoupil ze společnosti Arch.Design hned na začátku konference Moravian Real Estate Date Autumn 2022 – tu uspořádalo Stavební fórum minulý týden v Brně.

Pro výstavbu a development probíhající krize nepřináší žádné zásadní novinky, ale nepochybně bude přibývat projektů, které ztratí ekonomický smysl - říká Petr Palička, který založil a už dekádu vede realitní divizi společnosti Penta v České republice.

Celodenní odborná konference – to je především bezpočet informací, tvrzení, grafů, statistik a prognóz. Pro poslední konferenci Stavebního fóra, která počátkem října proběhla v karlínské budově Spojka Events, to platilo beze zbytku, ovšem výjimečně bohaté a barvité bylo i mimoprogramové, respektive neoficiální dění.